–s ohledem na Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu, a zejména na Pařížskou dohodu z roku 2015, která vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016,
–s ohledem na Úmluvu OSN o biologické rozmanitosti,
–s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN,
–s ohledem na kontrolu účelnosti rámcové směrnice o vodě, směrnice o podzemních vodách, směrnice o normách environmentální kvality a směrnice o povodních, kterou provedla Komise za rok 2019 (SWD(2019)0439),
–s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. února 2021 nazvané „Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu“ (COM(2021)0082),
–s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2020 o strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 156.,
–s ohledem na pokyny Komise ze dne 26. července 2023 k adaptačním strategiím a plánům členských států,
–s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2022 o důsledcích sucha, požárů a dalších extrémních povětrnostních jevů: zvýšení úsilí EU v boji proti změně klimatu Úř. věst. C 125, 5.4.2023, s. 135.,
–s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2023 o Evropském dnu obětí globální klimatické krize Úř. věst. C, C/2024/488, 23.1.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/488/oj.,
–s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) č. 1/2024 ze dne 11. března 2024 nazvanou „The European Climate Risk Assessment“ (Posouzení rizik souvisejících se změnou klimatu v Evropě),
–s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. března 2024 nazvané „Řízení klimatických rizik – ochrana lidí a prosperity“ (COM(2024)0091),
–s ohledem na zprávu EEA 3/2024 ze dne 15. května 2024 nazvanou „Responding to climate change impacts on human health in Europe: focus on floods, droughts and water quality“ (Reakce na dopady změny klimatu na lidské zdraví v Evropě: se zaměřením na povodně, sucha a kvalitu vody),
–s ohledem na závěrečnou zprávu z dialogu o odolnosti vůči změně klimatu zveřejněnou v červenci 2024,
–s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. května 2024 o hodnocení mechanismu civilní ochrany Unie – Posilování připravenosti EU na mimořádné situace (COM(2024)0212),
–s ohledem na prohlášení Komise ze dne 18. září 2024 o ničivých povodních ve střední a východní Evropě, ztrátách na životech a připravenosti EU reagovat na tyto katastrofy, které ještě zhoršila změna klimatu,
–s ohledem na čl. 136 odst. 2 a 4 jednacího řádu,
A.vzhledem k tomu, že intenzivní srážky a silný vítr, které postihly střední a východní Evropu, zejména Česko, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko a Slovensko, způsobily povodně, které si vyžádaly lidské životy a rozsáhlé škody; vzhledem k tomu, že byla zasažena významná část území těchto zemí, zejména méně rozvinuté regiony se slabší infrastrukturou a zemědělské regiony;
B.vzhledem k tomu, že jednotlivé extrémní povětrnostní jevy nelze přímo přičítat konkrétní příčině; vzhledem k tomu, že podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu a posouzení rizik souvisejících se změnou klimatu v Evropě (EUCRA) je zřejmé, že klimatická krize vede k častějším a intenzivnějším extrémním povětrnostním jevům, jako jsou povodně, bouře a vlny veder, a způsobuje větší intenzitu srážek a bouří, vln vedera sucha;
C.vzhledem k tomu, že první zpráva EUCRA a sdělení Komise o řízení klimatických rizik – ochraně lidí a prosperity poukazují na to, že Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a že závažné jevy, jako jsou přírodní požáry, sucha a povodně, jsou v celé Evropě v důsledku dopadů změny klimatu stále častější; vzhledem k tomu, že průměrná teplota evropské půdy v létě 2024 dosáhla dosud nejvyšší zaznamenané hodnoty, konkrétně byla 1,54 °C nad průměrem z let 1991–2020 a přesáhla také rekordní hodnotu z roku 2022 Copernicus, Summer 2024 – Hottest on record globally and for Europe (Léto 2024 – dosud nejteplejší celosvětově i v Evropě).; vzhledem k tomu, že tím pádem bylo zaznamenáno čtrnáctiměsíční období, během něhož globální průměrná teplota vzduchu při povrchu přesahovala o 1,5 °C úrovně před průmyslovou revolucí;
D.vzhledem k tomu, že jen za posledních 30 let postihly povodně v celé Evropě 5,5 milionu lidí, přičemž si vyžádaly životy téměř 3 000 osob a způsobily hospodářské škody ve výši více než 170 miliard EUR; vzhledem k tomu, že změna klimatu výrazně zvyšuje riziko povodní v celé Evropě Posouzení rizik souvisejících se změnou klimatu v Evropě.;
E.vzhledem k tomu, že v některých částech postižených regionů střední a východní Evropy spadlo za pouhé čtyři dny množství srážek odpovídající třem čtvrtinám průměrného ročního úhrnu srážek; vzhledem k tomu, že účinná a koordinovaná spolupráce mezi záchrannými službami a rychlá přeshraniční výměna zdrojů a odborných znalostí zachránily životy a zabránily větším škodám; vzhledem k tomu, že zásadní význam pro úspěšnou pomoc při katastrofách mají koordinace na úrovni EU, sdružování zdrojů a výměna osvědčených postupů;
F.vzhledem k tomu, že během povodní v září 2024 několik členských států (Německo, Polsko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko) aktivovalo služby rychlého satelitního mapování programu Copernicus;
G.vzhledem k tomu, že sdělení Komise z roku 2024 hodnotící mechanismus civilní ochrany EU (UCPM) upozorňuje na potřeby a výzvy, jimž čelí civilní ochrana v Evropě, a obsahuje doporučení ke zlepšení účinnosti tohoto mechanismu; vzhledem k tomu, že rovněž upozorňuje na stále složitější a rozmanitější výzvy a hrozby, jimž EU čelí a mezi něž patří rostoucí počet konfliktů a katastrof způsobených člověkem i přírodních katastrof, jako jsou extrémní povětrnostní jevy, ale i vznikající bezpečnostní rizika, a ukazuje, jak tento vývoj významně zatěžuje rámec EU pro řízení rizik katastrof a operační účinnost mechanismu UCPM;
H.vzhledem k tomu, že v návaznosti na „tisícileté povodně“, které postihly tentýž region v letech 1997 a 2002, byl vytvořen Fond solidarity Evropské unie (EUSF); vzhledem k tomu, že ani po revizi víceletého finančního rámce (VFR) není rozpočet EUSF dostatečný k tomu, aby mohl odpovídajícím způsobem reagovat na závažné přírodní katastrofy a vyjádřit evropskou solidaritu s regiony postiženými katastrofami;
I.vzhledem k tomu, že přírodní katastrofy mají dlouhodobý negativní dopad na hospodářskou, sociální a územní soudržnost v různých oblastech, regionech a členských státech EU;
J.vzhledem k tomu, že politika soudržnosti by vzhledem ke svému regionálnímu zaměření, místně orientovanému přístupu, strategickému plánování a účinnému modelu provádění měla hrát klíčovou úlohu při předcházení katastrofám, oživení po symetrických a asymetrických otřesech a také v boji proti změně klimatu; vzhledem k tomu, že pro účinné řešení těchto výzev je nezbytné, aby budoucí VFR uznal klíčovou úlohu politiky soudržnosti a zajistil odpovídající rozpočet;
K.vzhledem k tomu, že zásadní význam pro předcházení klimatickým katastrofám souvisejícím s počasím mají přírodě blízká řešení; vzhledem k tomu, že záplavová území a zdravé lesy, půdy a vřesoviště, mokřady a rašeliniště i přírodní zelené plochy ve městech a na venkově působí jako nárazník proti dopadům změny klimatu tím, že zadržují vodu a zmírňují dopady povodní a sucha;
L.vzhledem k tomu, že výzkum a zvládání povodňových rizik vyžaduje celostní přístup zohledňující různé faktory, včetně průmyslu, dopravy, postupů uzavírání pojištění, územního plánování a historického rozložení záplavového území, demografických změn, finanční odpovědnosti a dalších příslušných aspektů; vzhledem k tomu, že agentura EEA poukázala na to, že povodněmi a jinými extrémními povětrnostními jevy jsou více postiženy zranitelné skupiny a regiony;