(1)Členské státy a Unie mají pracovat na rozvoji koordinované strategie zaměstnanosti, a zejména na podpoře kvality pracovních míst a zlepšení pracovních podmínek, na podpoře kvalifikace, vzdělání a přizpůsobivosti pracovníků a inkluzivních a odolných trhů práce, které budou zaměřené na budoucnost a schopné reagovat na hospodářské a demografické změny, aby se podařilo dosáhnout cílů plné zaměstnanosti a společenského pokroku, vyváženého růstu a vysokého stupně ochrany a zlepšování kvality životního prostředí stanovených v článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). Členské státy mají považovat podporu kvality pracovních míst za záležitost společného zájmu a koordinovat své odpovídající činnosti v rámci Rady s přihlédnutím k vnitrostátním zvyklostem, které se týkají odpovědnosti sociálních partnerů.

(4)V zájmu zvýšení hospodářského a sociálního pokroku a vzestupné konvergence, podpory ekologické a digitální transformace, posílení průmyslové základny Unie a dosažení inkluzivních, konkurenceschopných a odolných trhů práce v Unii a zároveň zabránění negativním sociálním dopadům by členské státy měly prosazovat spravedlivé mzdy, důstojné pracovní podmínky, demokracii na pracovišti, sociální dialog a kolektivní vyjednávání, chránit práva pracovníků, řešit nedostatek pracovních sil a dovedností a podporovat kvalitní a inkluzivní vzdělávání a odbornou přípravu, přičemž by se měly zaměřit obzvláště na zlepšování základních a průřezových dovedností, zejména u znevýhodněných žáků, a na STEM (přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematiku) ve školním a vysokoškolském vzdělávání, na odborné vzdělávání a přípravu zaměřené na budoucnost a na celoživotní prohlubování dovedností a rekvalifikaci, jakož i na účinné aktivní politiky trhu práce a lepší pracovní podmínky a kariérní příležitosti. Členské státy by měly přijmout opatření k prevenci a včasnému zásahu, která by snížila počty dětí předčasně ukončujících školní docházku, a zaměřit se zejména na ohrožené studenty. Tato opatření by měla zahrnovat psychologickou podporu, mentoring, kariérní poradenství a mimoškolní činnosti, které posílí zájem studentů a jejich zapojení, aby bylo zajištěno inkluzivní a kvalitní vzdělání pro všechny. To má význam obzvláště pro méně rozvinuté, odlehlé a nejvzdálenější regiony EU, kde jsou tyto potřeby největší. Nedostatky lze dále řešit zlepšením spravedlivé mobility pracovníků a účastníků vzdělávání v rámci EU i mezi regiony v rámci jednotlivých států a přilákáním talentů ze zemí mimo EU. V této souvislosti je naprosto nezbytné věnovat zvláštní pozornost osobám, které nejsou zaměstnány ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, zejména mladým lidem, kteří se neúčastní vzdělávání ani odborné přípravy a nejsou ani zaměstnáni. Členské státy by měly podporovat konkrétní politiky zaměřené na opětovné začlenění těchto mladých lidí do vzdělávacího systému a na trh práce prostřednictvím cílených programů odborné přípravy, mentoringu, poradenství a umísťování do zaměstnání. Kromě toho by měly být dále posíleny vazby mezi systémy vzdělávání a odborné přípravy a trhem práce tak, aby podporovaly získávání průřezových znalostí a sociálních dovedností, internacionalizaci nabídky vzdělávání, zejména pro univerzity, a uznávaly dovednosti, znalosti a kompetence získané prostřednictvím neformálního a informálního učení.

(5)Hlavní směry přispívají k plné realizaci evropského sociálního pilíře, hlavních cílů EU pro rok 2030 a cílů OSN pro udržitelný rozvoj a jsou v souladu se stávajícími právními předpisy Unie a s různými iniciativami Unie, mimo jiné doporučeními Rady ze dne 14. června 20215, 29. listopadu 20216, 5. dubna 20227, 16. června 20228, 28. listopadu 20229, 8. prosince 202210, 30. ledna 202311, 12. června 202312 a 27. listopadu 202313, doporučením Komise (EU) 2021/40214, usnesením Rady ze dne 26. února 202115, sděleními Komise „Rozvoj hospodářství ve prospěch lidí: akční plán pro sociální ekonomiku“16, „Akční plán digitálního vzdělávání 2021–2027“17 a „Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030“18, balíčkem týkajícím se zaměstnanosti osob se zdravotním postižením19, sdělením Komise o Evropské strategii v oblasti péče20, sděleními Komise nazvanými „Průmyslový plán Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi“21, „Posílení sociálního dialogu v Evropské unii“22, „Lepší posouzení distribučního dopadu politik členských států“23 a „Nedostatek pracovních sil a dovedností v EU – akční plán“24, rozhodnutími Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/231625 a (EU) 2023/93626, směrnicemi Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/204127, (EU) 2022/238128, (EU) 2023/97029 a (EU) 2024/150029a a s návrhy předloženými Komisí a týkajícími se směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 9. prosince 2021 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem30, směrnice, kterou se zavádí evropský průkaz osob se zdravotním postižením a evropská parkovací karta pro osoby se zdravotním postižením30a, směrnice, kterou se mění směrnice 2009/38/ES, pokud jde o zřízení a fungování evropských rad zaměstnanců30b, a směrnice o zlepšení a prosazování pracovních podmínek stážistů30c.

__________________

5 Doporučení Rady (EU) 2021/1004 ze dne 14. června 2021, kterým se zavádí evropská záruka pro děti (Úř. věst. L 223, 22.6.2021, s. 14).

6 Doporučení Rady ze dne 29. listopadu 2021 o metodách kombinovaného učení v zájmu vysoce kvalitního a inkluzivního primárního a sekundárního vzdělávání (Úř. věst. C 504, 14.12.2021, s. 21).

7 Doporučení Rady ze dne 5. dubna 2022 o zefektivnění spolupráce v oblasti evropského vysokoškolského vzdělávání (Úř. věst. C 160, 13.4.2022, s. 1).

8 Doporučení Rady ze dne 16. června 2022 o evropském přístupu k mikrocertifikátům pro celoživotní učení a zaměstnatelnost (Úř. věst. C 243, 27.6.2022, s. 10), doporučení Rady ze dne 16. června 2022 o individuálních vzdělávacích účtech (Úř. věst. C 243, 27.6.2022, s. 26), doporučení Rady ze dne 16. června 2022 ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu (Úř. věst. C 243, 27.6.2022, s. 35) a doporučení Rady ze dne 16. června 2022 o učení v zájmu ekologické transformace a udržitelného rozvoje (Úř. věst. C 243, 27.6.2022, s. 1).

9 Doporučení Rady ze dne 28. listopadu 2022 o cestách ke školnímu úspěchu a o nahrazení doporučení Rady ze dne 28. června 2011 o politikách snížení míry předčasného ukončování školní docházky (Úř. věst. C 469, 9.12.2022, s. 1).

10 Doporučení Rady ze dne 8. prosince 2022 o přístupu k cenově dostupné vysoce kvalitní dlouhodobé péči (Úř. věst. C 476, 15.12.2022, s. 1) a doporučení Rady ze dne 8. prosince 2022 o předškolním vzdělávání a péči: barcelonské cíle pro rok 2030 (Úř. věst. C 484, 20.12.2022, s. 1).

11 Doporučení Rady ze dne 30. ledna 2023 o přiměřeném minimálním příjmu zajišťujícím aktivní začlenění (Úř. věst. C 41, 3.2.2023, s. 1).

12 Doporučení Rady ze dne 12. června 2023 k posílení sociálního dialogu v Evropské unii (Úř. věst. C, 2023/1389, 6.12.2023).

13 Doporučení Rady ze dne 27. listopadu 2023 ohledně vypracování rámcových podmínek sociální ekonomiky (Úř. věst. C, 2023/1344, 29.11.2023).

14 Doporučení Komise (EU) 2021/402 ze dne 4. března 2021 o účinné aktivní podpoře zaměstnanosti po krizi COVID-19 (EASE) (Úř. věst. L 80, 8.3.2021, s. 1).

15 Usnesení Rady o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a další vývoj po jeho dosažení (2021–2030) (Úř. věst. C 66, 26.2.2021, s. 1).

16 COM(2021)0778.

17 COM(2020)0624.

18 COM(2021)0101.

19 Balíček týkající se zaměstnanosti osob se zdravotním postižením s cílem zlepšit výsledky osob se zdravotním postižením na trhu práce – Zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování – Evropská komise (europa.eu)

20 COM(2022)0440.

21 COM(2023)0062.

22 COM(2023)0038 a 0040.

23 COM(2022)0494.

24 COM(2024)0131.

25 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2316 ze dne 22. prosince 2021 o Evropském roce mládeže (2022) (Úř. věst. L 462, 28.12.2021, s. 1).

26 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/936 ze dne 10. května 2023 o Evropském roku dovedností (Úř. věst. L 125, 11.5.2023, s. 1).

27 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii (Úř. věst. L 275, 25.10.2022, s. 33).

28 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2381 ze dne 23. listopadu 2022 o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy orgánů kotovaných společností a o souvisejících opatřeních (Úř. věst. L 315, 7.12.2022, s. 44).

29 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování (Úř. věst. L 132, 17.5.2023, s. 21).

(6)Evropský semestr kombinuje jednotlivé nástroje v souhrnném rámci pro integrovanou mnohostrannou koordinaci a dohled nad hospodářskými, sociálními a environmentálními politikami a politikami zaměstnanosti v rámci Unie. Jako součást integrované analýzy vývoje zaměstnanosti a vývoje v sociální oblasti, která je prováděna v souvislosti s evropským semestrem, Komise na základě srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů a zásad Rámce sociální konvergence posuzuje socioekonomická rizika pro vzestupnou sociální konvergenci v členských státech a sleduje pokrok při provádění zásad evropského pilíře sociálních práv. Evropský semestr současně se sledováním cílů environmentální udržitelnosti, produktivity, spravedlnosti a makroekonomické stability rovněž zajišťuje intenzivní zapojení sociálních partnerů, občanské společnosti a dalších zúčastněných stran. Podporuje rovněž plnění cílů OSN pro udržitelný rozvoj, včetně cíle č. 5 týkajícího se rovnosti žen a mužů. Politiky usilující o rovnost žen a mužů by měly být zakotveny a začleněny ve všech fázích správy ekonomických záležitostí. Hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti Unie a členských států by měly jít ruku v ruce se spravedlivým přechodem Unie na klimaticky neutrální, sociálně inkluzivní, environmentálně udržitelnou a digitální ekonomiku, zlepšovat konkurenceschopnost a produktivitu, zajišťovat spravedlivé mzdy a důstojné pracovní podmínky, podporovat inovace, demokracii na pracovišti, sociální dialog a kolektivní vyjednávání, prosazovat sociální spravedlnost, rovné příležitosti a vzestupnou socioekonomickou konvergenci, podporovat děti a mladé lidi a investovat do nich, řešit nerovnosti a regionální rozdíly a vymýtit chudobu.

Změna klimatu, ztráta biologické rozmanitosti a jiné výzvy v oblasti životního prostředí, potřeba zajistit spravedlivou ekologickou transformaci, energetickou nezávislost, vyšší konkurenceschopnost průmyslu pro nulové čisté emise a potřeba zajistit otevřenou strategickou autonomii Evropy, jakož i rozvoj digitalizace, umělé inteligence a ekonomiky platforem, nárůst práce na dálku a demografické změny zásadním způsobem proměňují evropské ekonomiky a společnosti. Unie se svými členskými státy mají proaktivně spolupracovat na účinném řešení tohoto strukturálního vývoje a podle potřeby přizpůsobit stávající systémy a související politiky, a to s ohledem na úzkou provázanost ekonomik a trhů práce členských států. Na unijní, vnitrostátní a regionální úrovni to vyžaduje koordinovaná, ambiciózní a účinná politická opatření uznávající úlohu a zapojení sociálních partnerů, která budou v souladu se Smlouvou o fungování EU a s ustanoveními Unie o správě ekonomických záležitostí a přihlédnou k evropskému pilíři sociálních práv. Tato politická opatření by měla zahrnovat podporu udržitelných investic ve všech regionech EU, obnovený závazek provádět v náležité posloupnosti reformy a investice, které posilují udržitelný a inkluzivní hospodářský růst, vytváření kvalitních pracovních míst, produktivitu, důstojné pracovní podmínky, sociální a územní soudržnost, vzestupnou socioekonomickou konvergenci, sociální spravedlnost, rovné příležitosti, odolnost a naplňování fiskální a sociální odpovědnosti.

(11)V návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu Evropská rada ve svých závěrech ze dne 24. února 2022 odsoudila jednání Ruska, jehož cílem je narušit evropskou a celosvětovou bezpečnost a stabilitu, vyjádřila solidaritu s obyvatelstvem Ukrajiny a důrazně poukázala na porušení mezinárodního práva a zásad Charty Organizace spojených národů ze strany Ruska. V současné době nabízí dočasná ochrana poskytovaná prováděcím rozhodnutím Rady (EU) 2022/382 a prodloužená prováděcím rozhodnutím Rady (EU) 2023/240937 v zemích Unie rychlou a účinnou pomoc vysídleným osobám, které prchají před útočnou válkou Ruska proti Ukrajině, a umožňuje jim v celé Unii využívat minimální práva, která poskytují odpovídající úroveň ochrany. Tuto pomoc podle směrnice Rady 2001/55/ES37a je třeba poskytnout všem vysídleným osobám a uprchlíkům prchajícím před válkou na Ukrajině. Svou účastí na trzích práce v Unii mohou lidé vysídlení z Ukrajiny nadále přispívat k posílení ekonomiky Unie a pomoci podpořit svou zemi a její obyvatele. Získané zkušenosti a dovednosti mohou v budoucnu přispět k obnově Ukrajiny. Dětem a nezletilým osobám bez doprovodu zajišťuje dočasná ochrana právo na poručenství/opatrovnictví a přístup ke vzdělávání a péči. Členské státy by měly zajistit, aby při provádění evropské záruky pro děti byl dětem prchajícím z Ukrajiny zajištěn přístup k bezplatným službám za stejných podmínek, jaké mají děti v hostitelských zemích. Členské státy by měly pokračovat v zapojování sociálních partnerů do koncipování, provádění a hodnocení politických opatření zaměřených na řešení problémů v oblasti zaměstnanosti a dovedností, včetně uznávání kvalifikací lidí vysídlených z Ukrajiny. Sociální partneři hrají klíčovou roli při zmírňování dopadů této války z hlediska zachování zaměstnanosti a výroby.

__________________

37 Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. března 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana (Úř. věst. L 71, 4.3.2022, s. 1) a prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2023/2409 ze dne 19. října 2023 o prodloužení dočasné ochrany zavedené prováděcím rozhodnutím (EU) 2022/382.

Reformy trhu práce, včetně vnitrostátních mechanismů stanovování mezd, by měly respektovat a posilovat vnitrostátní praxi v oblasti sociálního dialogu, kolektivního vyjednávání a autonomii sociálních partnerů s cílem zajistit spravedlivé mzdy umožňující důstojnou životní úroveň, udržitelný růst a vzestupnou socioekonomickou a územní konvergenci. Tyto reformy by měly poskytnout potřebný prostor k širokému posouzení socioekonomických faktorů, včetně zlepšení v oblasti udržitelnosti, konkurenceschopnosti, inovací, vytváření kvalitních pracovních míst, důstojných pracovních podmínek, demokracie na pracovišti, rovnosti pohlaví, chudoby pracujících, vzdělávání, odborné přípravy a dovedností, veřejného zdraví, sociální ochrany a začleňování, jakož i reálných příjmů. Členské státy by měly směrnici (EU) 2022/2041 neprodleně provést. Členské státy se také vyzývají, aby počínaje účinným a důsledným uplatňováním směrnice (EU) 2023/970 přijaly opatření k zajištění transparentnosti mezd, prováděly monitorování a motivovaly společnosti k provádění akčních plánů pro rovné odměňování. Na summitu ve Val Duchesse v roce 2024 byl znovu potvrzen význam sociálního dialogu při řešení výzev ve světě práce, jež zahrnují nedostatek pracovních sil a dovedností.

Nástroj pro oživení a odolnost a další fondy Unie podporují členské státy při zavádění reforem a investic, které jsou v souladu s prioritami Unie a díky nimž jsou ekonomiky a společnosti v Unii udržitelnější a odolnější a lépe připravené na ekologickou a digitální transformaci v měnícím se kontextu, který nastal po odeznění pandemie COVID-19. Útočná válka Ruska proti Ukrajině ještě více zhoršila již existující socioekonomické problémy, protože vyšší ceny energií zasáhly zejména domácnosti s nízkými příjmy. Členské státy a Unie by měly i nadále dbát na zmírnění dopadů na sociální oblast, zaměstnanost a hospodářství a na sociální spravedlivost transformace, a to i s ohledem na skutečnost, že větší otevřená strategická autonomie a urychlená ekologická transformace pomohou snížit závislost na dovozu energie a dalších strategických produktů a technologií, zejména z Ruska. Zásadní význam má posilování odolnosti a úsilí o vytvoření inkluzivní a odolné společnosti, v níž jsou občané chráněni, jsou schopni předjímat a zvládat změny a mohou se aktivně podílet na životě společnosti a na fungování ekonomiky. Proto je třeba na úrovni Unie i členských států posílit demokracii na pracovišti.

Aby bylo možno podpořit přechody na trhu práce a plně využít nevyužitý potenciál trhu práce, a to i v souladu s přístupem aktivního začleňování a s ohledem na ekologickou a digitální transformaci, jak je zdůrazněno mimo jiné v prohlášení z La Hulpe o budoucnosti evropského pilíře sociálních práv, je zapotřebí ucelený soubor aktivních politik trhu práce sestávající z dočasných a cílených pobídek k zaměstnávání a přechodům, politik v oblasti dovedností, včetně vzdělávání pro ekologickou transformaci a udržitelný rozvoj, a cílené, účinné a přizpůsobivé služby zaměstnanosti38. Měly by být podporovány vhodné pracovní podmínky, včetně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, i fyzické a duševní zdraví pracovníků. Proto je naléhavě zapotřebí přijmout balíček pro kvalitu pracovních míst, včetně legislativních iniciativ na podporu důstojných pracovních podmínek, pokud jde o práci na dálku, právo odpojit se a umělou inteligenci na pracovišti; zrevidovat směrnice o zadávání veřejných zakázek tak, aby podporovaly kolektivní vyjednávání; zaujmout přístup „vize nula“, jehož cílem je předcházet úmrtím souvisejícím s prací, včetně prevence rizik, která ohrožují pracovníky v důsledku extrémního počasí způsobeného změnou klimatu, a psychosociálních rizik na pracovišti; přijmout rámcovou směrnici o systémech minimálního příjmu; navýšit rozpočet na evropskou záruku pro děti na alespoň 20 miliard EUR a vytvořit záchranné sítě odolné vůči změně klimatu, které začleňují adaptaci na změnu klimatu do programů sociální ochrany a rámce pro přímé iniciativy v oblasti zaměstnanosti založené na poptávce na podporu začlenění na pracovní trh u pracovníků ohrožených transformacemi na pracovním trhu nebo dlouhodobou nezaměstnaností.

__________________

38 Prohlášení z La Hulpe o budoucnosti evropského pilíře sociálních práv. La Hulpe, Belgie, 16. dubna 2024.

Je třeba odstranit veškeré formy diskriminace, zajistit rovnost žen a mužů a podporovat zaměstnanost mladých lidí a osob starších 50 let. Je třeba zajistit rovný přístup a rovné příležitosti pro všechny a odstranit chudobu a sociální vyloučení, přičemž zvláštní důraz je nutné klást na zranitelné skupiny, především na děti, zdravotně postižené osoby, rodiče samoživitele, etnické menšiny, např. Romy, osoby LGBTIQA+, osoby žijící v odlehlých a venkovských oblastech a starší lidi. Mělo by se tak dít zejména zajištěním účinného fungování trhů práce a přiměřených a inkluzivních systémů sociální ochrany, jak je stanoveno v doporučení Rady ze dne 8. listopadu 2019 a doporučení Rady ze dne 30. ledna 202339. Dále je třeba odstranit překážky, které brání inkluzivnímu a na budoucnost zaměřenému vzdělávání, odborné přípravě, rekvalifikaci, celoživotnímu učení a účasti na trhu práce, a členské státy by měly investovat do předškolního vzdělávání a péče v souladu s evropskou zárukou pro děti a doporučením Rady o předškolním vzdělávání a péči („barcelonské cíle pro rok 2030“), do zvyšování atraktivity a inkluzivnosti odborného vzdělávání a přípravy v souladu s doporučením Rady o odborném vzdělávání a přípravě a do digitálních a ekologických dovedností v souladu s Akčním plánem digitálního vzdělávání a doporučením Rady o učení v zájmu ekologické transformace a udržitelného rozvoje, jakož i s doporučením Rady o cestách ke školnímu úspěchu. Nezbytnou podmínkou pro zajištění rovných příležitostí je přístup k důstojnému a cenově dostupnému bydlení, a to i prostřednictvím sociálního bydlení, a proto by Unie a členské státy měly přijmout nezbytná opatření k zajištění cenově dostupného bydlení pro všechny. Jednou z nejextrémnějších forem sociálního vyloučení je bezdomovectví, které negativně ovlivňuje tělesné a duševní zdraví, dobré životní podmínky a kvalitu života i přístup bezdomovců k zaměstnání a jiným hospodářským a sociálním službám. Včasný a rovný přístup k cenově dostupné kvalitní dlouhodobé péči v souladu s doporučením Rady o přístupu k cenově dostupné vysoce kvalitní dlouhodobé péči a zdravotnickým službám, včetně prevence a podpory zdravotní péče, jsou obzvláště důležité s ohledem na možná budoucí zdravotní rizika a v kontextu stárnoucí společnosti. Je rovněž nezbytné podpořit přijetí opatření ke snížení stávajících rozdílů v kupní síle mezi regiony v rámci členských států vzhledem k tomu, že inkluzivnější socioekonomická konvergence může pozitivně ovlivnit rozdělení příležitostí v celé Unii. Zvláštní pozornost by měla být věnována nedostatečně placeným povoláním, například učitelům a dalším kvalifikovaným pracovníkům ve školství, v sociální oblasti a zdravotnictví, v dopravě a zemědělství. V neposlední řadě by členské státy měly do svých akademických osnov zahrnout programy podporující porozumění a uznání základních zásad Unie, jako je demokracie, lidská práva a právní stát, s cílem podpořit větší povědomí a aktivní účast mladých lidí na evropském demokratickém životě.

__________________

39 Doporučení Rady ze dne 30. ledna 2023 o přiměřeném minimálním příjmu zajišťujícím aktivní začlenění (Úř. věst. C 41, 3.2.2023, s. 1).

Potenciál osob se zdravotním postižením přispívat k hospodářskému růstu a sociálnímu rozvoji by měl být dále využíván v souladu se Strategií práv osob se zdravotním postižením40, která vyzvala členské státy, aby pro osoby se zdravotním postižením stanovily cíle v oblasti zaměstnanosti a vzdělávání dospělých. Strategický rámec EU pro Romy zdůrazňuje schopnost marginalizovaných romských komunit snížit nedostatek pracovních sil a dovedností a jeho cílem je snížit rozdíl v zaměstnanosti mezi Romy a obecnou populací alespoň o polovinu41. Nové technologie a rozvíjející se pracoviště v celé Unii umožňují flexibilnější formy uspořádání práce, vyšší produktivitu a rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a zároveň přispívají k plnění ekologických závazků Unie. Tento vývoj s sebou na trhy práce přináší také nové výzvy, které ovlivňují pracovní podmínky, bezpečnost a ochranu zdraví při práci a účinný přístup k odpovídající sociální ochraně pracovníků a osob samostatně výdělečně činných. Členské státy by měly zajistit, aby nové formy organizace práce vedly k existenci kvalitních pracovních míst i pracovišť a pracovních podmínek s náležitou ochranou zdraví a bezpečnosti, jakož i k rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, aktivnímu a zdravému stárnutí, a aby zachovaly zavedená pracovní a sociální práva a posílily evropský sociální model.

__________________

40 COM(2021)0101.

41 Strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů na období 2020–2030 (COM(2020)0620).

Členské státy by měly aktivně podporovat udržitelné sociálně tržní hospodářství a usnadňovat a podporovat investice do vytváření kvalitních pracovních míst, a to i s využitím potenciálu spojeného s digitální a zelenou transformací, s ohledem na hlavní cíl Unie a národní cíle pro rok 2030 v oblasti zaměstnanosti. Pokud bude přechod na udržitelné, obnovitelné a oběhové hospodářství dobře připravený a dostatečně financovaný, bude mít potenciál vytvořit značný počet nových pracovních míst a přeměnit stávající pracovní místa ve většině odvětví na ekologická a udržitelná pracovní místa. Za tímto účelem by měly členské státy usnadnit podnikům najímání pracovníků, významně investovat do ekologické transformace a podporovat odborné vzdělávání a přípravu, odpovědné podnikání a skutečnou samostatnou výdělečnou činnost, a to i mezi ženami, mladými lidmi, staršími lidmi a dalšími znevýhodněnými skupinami. Měly by zejména podporovat zakládání a růst mikropodniků a malých a středních podniků, mimo jiné prostřednictvím lepšího přístupu k financování. Členské státy by měly plně provádět akční plán pro sociální ekonomiku a Zelenou dohodu pro Evropu a aktivně podporovat rozvoj sociální ekonomiky, včetně sociálních podniků, a plně využívat její potenciál. Měly by vypracovat příslušná opatření a strategie pro sociální ekonomiku a podporovat sociální inovace. Členské státy by měly podněcovat obchodní modely, které vytvářejí kvalitní pracovní příležitosti a generují sociální blahobyt, zejména na místní úrovni, a to i v oběhovém hospodářství a na územích nejvíce ovlivněných přechodem na zelenou ekonomiku, a to i prostřednictvím cílené finanční a technické podpory.

V zájmu posílení odolnosti vůči možným ekonomickým šokům a/nebo otřesům na trhu práce hrají důležitou úlohu dobře navržené režimy zkrácené pracovní doby, jako jsou režimy vytvořené v rámci evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci, a podobná opatření. Členské státy by měly řešit dopady současných i budoucích krizí, včetně stále se stupňujících dopadů změny klimatu, jako jsou vlny veder, sucha nebo požáry, na trh práce. Režimy zkrácené pracovní doby mohou rovněž podpořit strukturální transformace tím, že usnadní a podpoří procesy restrukturalizace a přerozdělení pracovní síly z upadajících do rozvíjejících se odvětví, čímž se zvýší produktivita, zachová zaměstnanost a usnadní modernizace hospodářství, mimo jiné prostřednictvím rozvoje souvisejících dovedností. V zájmu podpory vytváření kvalitních pracovních míst, usnadnění přechodů v průběhu celého pracovního života a řešení nedostatku pracovních sil a dovedností by se měly zvážit dobře navržené pobídky k zaměstnávání a přechodu, celoživotnímu učení, odbornému vzdělávání a přípravě i opatření ke zvyšování kvalifikace a k rekvalifikaci navržené v úzké spolupráci se sociálními partnery, a to i s ohledem na digitální a zelenou transformaci, demografickou změnu a dopady útočné války Ruska proti Ukrajině. Potíže s náborem pracovníků a nedostatek pracovních sil se vyskytují zejména v odvětvích s náročnými pracovními podmínkami a nízkou kvalitou pracovních míst. Vytváření kvalitních pracovních míst a uplatňování strategií pro jejich udržení je tudíž zásadně důležité pro přilákání kvalifikované pracovní síly. Členské státy by měly motivovat zaměstnavatele k tomu, aby poskytovali důstojné pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání a aby do svých pracovníků investovali.

Členské státy, včetně států se zákonnou minimální mzdou, by měly podporovat kolektivní vyjednávání o stanovení mezd a zajistit účinné zapojení sociálních partnerů, a to transparentním a předvídatelným způsobem, který by umožnil přiměřenou schopnost mezd reagovat na vývoj dlouhodobé produktivity, inflace a životních nákladů a podpořil spravedlivé mzdy umožňující důstojnou životní úroveň všech pracujících, přičemž by se měla zvláštní pozornost věnovat skupinám s nižšími a středními příjmy s cílem posílit vzestupnou sociálně-ekonomickou konvergenci. Mechanismy stanovování mezd by také měly zohledňovat socio-ekonomické podmínky, včetně růstu zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, kupní síly a vývoje v jednotlivých regionech a odvětvích. Při respektování vnitrostátních postupů a samostatnosti sociálních partnerů by členské státy a sociální partneři měli zajistit, aby všichni pracovníci měli přiměřené mzdy díky tomu, že budou moci přímo nebo nepřímo využívat kolektivních smluv nebo přiměřených zákonných minimálních mezd, a to s ohledem na jejich dopad na konkurenceschopnost, vytváření kvalitních pracovních míst, kupní sílu a chudobu pracujících.

Členské státy by měly v souvislosti s digitální a zelenou transformací, demografickou změnou a útočnou válkou Ruska proti Ukrajině prosazovat udržitelnost, produktivitu, inkluzivitu, konkurenceschopnost, zaměstnatelnost a to, aby lidé po celou dobu života získávali dovednosti a kompetence, a reagovat na současné i budoucí potřeby trhu práce, mimo jiné s ohledem na hlavní cíl Unie a národní cíle pro rok 2030 v oblasti dovedností. Členské státy by měly rovněž modernizovat své systémy vzdělávání a odborné přípravy a investovat do nich, tak aby tyto systémy poskytovaly kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a přípravu, zlepšit výsledky vzdělávání a poskytování dovedností a kompetencí potřebných pro ekologickou a digitální transformaci a zajistit přístup k digitálnímu učení, jazykové přípravě (např. v případě uprchlíků, mj. z Ukrajiny, nebo při usnadňování přístupu na trh práce v přeshraničních regionech) a získávání podnikatelských dovedností, které zatím nejsou součástí obvyklých vzdělávacích plánů. Členské státy by měly společně se sociálními partnery, poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy, podniky a dalšími zúčastněnými stranami, a to i v souvislosti s akčním plánem pro řešení nedostatku pracovních sil a dovedností, který Komise předložila v březnu 2024, pracovat na řešení strukturálních nedostatků v systémech vzdělávání a odborné přípravy a zlepšovat kvalitu těchto systémů a jejich relevantnost pro trh práce, mimo jiné prostřednictvím cílené finanční a technické podpory. V souladu s příslušnými úmluvami Mezinárodní organizace práce by se mělo podporovat právo na placené volno ze studijních důvodů, aby se pracovníci mohli účastnit bezplatných vzdělávacích programů během pracovní doby. To by rovněž přispělo k realizaci ekologické a digitální transformace, řešení nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a nedostatku pracovních sil, včetně činností souvisejících s odvětvími pro nulové čisté emise a digitálními odvětvími, a to i činností důležitých pro hospodářskou bezpečnost EU, a činností souvisejících s ekologickou transformací, jako je zavádění energie z obnovitelných zdrojů nebo renovace budov. Klíčovou úlohu při získávání a udržení kvalifikovaných pracovníků hrají důstojné pracovní podmínky, které zahrnují mimo jiné dobré mzdy, standardní pracovní smlouvy, přístup k sociální ochraně, příležitosti k celoživotnímu vzdělávání, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, dobrou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, přiměřenou pracovní dobu, zastoupení pracovníků, demokracii na pracovišti a kolektivní smlouvy.

Zvláštní pozornost by měla být věnována řešení každého zhoršení studijních výsledků mladých lidí, zejména v oblasti základních dovedností. Je třeba přijmout opatření k řešení výzev, jimž čelí učitelské povolání, včetně jeho atraktivity, nedostatku učitelů a potřeby investovat do digitálních dovedností a kompetencí učitelů a školitelů. Dále by systémy vzdělávání a odborné přípravy měly všechny účastníky vzdělávání vybavit klíčovými kompetencemi včetně základních a digitálních dovedností, jakož i průřezových kompetencí a kritického myšlení vzhledem k hrozbě dezinformací, s cílem vytvořit předpoklady pro adaptabilitu a odolnost v průběhu celého života, které jsou nezbytné pro úspěšnou transformaci, zejména s ohledem na změnu klimatu, a zároveň zajistit, aby byli učitelé připraveni rozvíjet tyto kompetence u žáků. Členské státy by měly podporovat dospělé v produktivním věku v přístupu k odborné přípravě a posílit pobídky a motivaci jednotlivců k vyhledávání odborné přípravy, případně i prostřednictvím individuálních vzdělávacích účtů, a zajištěním jejich převoditelnosti během změny zaměstnání, a také prostřednictvím spolehlivého systému hodnocení kvality odborné přípravy. Členské státy by měly prozkoumat využívání mikrocertifikátů k podpoře celoživotního vzdělávání a zaměstnatelnosti. Měly by každému umožnit předvídat potřeby trhu práce a lépe se jim přizpůsobit, zejména prostřednictvím průběžného zvyšování kvalifikace a rekvalifikace a poskytováním integrovaného vedení a poradenství, s cílem podpořit vyváženou a spravedlivou transformaci pro všechny, se zvláštním zaměřením na pracovníky starší padesáti let, zvýšit zaměstnanost a zlepšit sociální výsledky a produktivitu, řešit nedostatek pracovních sil a nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, zlepšit celkovou odolnost hospodářství vůči otřesům a usnadnit případné úpravy.

Členské státy by měly podporovat rovné příležitosti pro všechny tím, že se budou zabývat nerovnostmi v systémech vzdělávání a odborné přípravy, a to i z hlediska regionálního pokrytí. Zejména je důležité zajistit dětem přístup k cenově dostupnému a kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a péči v souladu s novými „barcelonskými cíli“ a evropskou zárukou pro děti. Členské státy by měly zvýšit celkovou úroveň kvalifikace, snížit počet osob, které předčasně ukončují vzdělávání a odbornou přípravu, podpořit rovný přístup ke vzdělávání u dětí ze znevýhodněných skupin a z odlehlých oblastí, zvýšit atraktivitu odborného vzdělávání a přípravy, podpořit přístup k terciárnímu vzdělávání a míru jeho dokončení a zvýšit počet absolventů – a zejména absolventek – studia přírodních věd, technických oborů, inženýrství a matematiky (STEM) v rámci odborného vzdělávání a přípravy i terciárního vzdělávání. Rovněž je třeba podpořit špičkovou úroveň a excelenci ve výsledcích vzdělávání vzhledem k jejich úloze při podpoře budoucího inovačního potenciálu EU. Členské státy by měly usnadnit přechod mladých lidí ze vzdělávání do zaměstnání pomocí kvalitních placených stáží a učňovské přípravy a zvýšit účast dospělých na dalším vzdělávání, zejména účastníků vzdělávání ze znevýhodněných prostředí a osob s nejnižší kvalifikací. S ohledem na nové požadavky digitálních, zelených a stárnoucích společností by členské státy měly modernizovat a rozšířit nabídku flexibilního počátečního a dalšího odborného vzdělávání a přípravy ve svých systémech odborného vzdělávání a přípravy a zvýšit její využívání, rozšířit učení se prací, mimo jiné prostřednictvím dostupné, kvalitní a účinné učňovské přípravy, a podporovat dospělé s nízkou kvalifikací, aby si zachovali svou zaměstnatelnost. Kromě toho by členské státy měly případně zvýšit relevanci terciárního vzdělávání a výzkumu pro potřeby trhu práce, zlepšit monitorování a předvídání dovedností, zajistit větší zviditelnění a srovnatelnost dovedností a kvalifikací, včetně dovedností a kvalifikací získaných v zahraničí, a zajistit důslednější využívání celounijních klasifikací (tj. klasifikace ESCO) a rozšířit příležitosti pro uznávání a ověřování dovedností a kompetencí získaných mimo rámec formálního vzdělávání a odborné přípravy, a to i pro uprchlíky a osoby se statusem dočasné ochrany. Kromě využití nevyužitého potenciálu domácí pracovní síly v EU může k řešení nedostatku dovedností a pracovních sil, včetně těch, které souvisejí s ekologickou a digitální transformací, například v odvětvích STEM a v oblasti zdravotní péče a dlouhodobé péče, vzdělávání, dopravy a stavebnictví přispět i otevření zákonných možností migrace a předcházení vykořisťujícím pracovním podmínkám tím, že se s místními pracovníky a státními příslušníky třetích zemí bude zacházet stejným způsobem. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby migrace pracovních sil nevedla ke zhoršení stávajících pracovních podmínek pracovníků v cizí domácnosti. Zavedení Rezervoáru talentů EU by spolu s ambiciózním provedením směrnice EU o modré kartě v právu členských států mohlo nabídnout příležitost k řešení nedostatku pracovních sil na všech úrovních kvalifikace a ve všech odvětvích.

Členské státy by měly poskytovat nezaměstnaným a neaktivním osobám účinnou, včasnou, koordinovanou a individuálně uzpůsobenou pomoc založenou na podpoře při hledání zaměstnání, odborné přípravě, zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci a přístupu k dalším podpůrným službám, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována zranitelným skupinám a osobám, kterých se dotýká nezbytná ekologická a digitální transformace nebo otřesy na trhu práce. Komplexní strategie, které zahrnují hloubkové individuální posouzení nezaměstnaných osob, by měly být s cílem výrazně snížit dlouhodobou a strukturální nezaměstnanost a předcházet jí uplatňovány co nejdříve. Je třeba i nadále řešit nezaměstnanost mladých lidí a otázku mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, a to prostřednictvím prevence předčasných odchodů ze vzdělávání a odborné přípravy a strukturálním zlepšením přechodu ze vzdělávání do zaměstnání, mimo jiné prostřednictvím plného provedení posílené záruky pro mladé lidi, která by měla rovněž podpořit kvalitní pracovní příležitosti pro mladé lidi. Kromě toho by členské státy měly zintenzivnit úsilí zejména při zdůrazňování nových perspektiv pro budoucnost, jež ekologická a digitální transformace nabízí mladým lidem na trhu práce.

Členské státy by měly usilovat o odstranění překážek a odrazujících prvků, pokud jde o účast na trhu práce, zejména osob s nízkým příjmem, druhých výdělečně činných osob v domácnosti (což jsou často ženy) a lidí, kteří jsou trhu práce nejvíce vzdáleni, včetně osob z rodin migrantů a Romů, a vytvářet pobídky pro jejich účast. Vzhledem k velkému nedostatku pracovních sil v některých povoláních a odvětvích (zejména v odvětvích STEM, zdravotní péči a dlouhodobé péči, vzdělávání, dopravě a stavebnictví) by členské státy měly usilovat o zlepšení nabídky práce, zejména podporou přiměřených mezd a důstojných pracovních podmínek, a zajistit, aby systémy daní a dávek podporovaly účast na trhu práce a aby byla aktivní politika na trhu práce účinná a dostupná a současně byla respektována úloha sociálních partnerů. Členské státy by měly rovněž podporovat pracovní prostředí uzpůsobené pro osoby se zdravotním postižením, mimo jiné prostřednictvím cílené finanční a technické podpory, informačních a osvětových kampaní a služeb, které jim umožní účast na trhu práce a ve společnosti, přičemž klíčovou úlohu při zajišťování kvalitních pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením by mohla hrát sociální ekonomika. Na pracovištích by se měly plně uplatnit nejrůznější hlavní směry vypracované v rámci balíčku týkajícího se zaměstnanosti, který je součástí Evropské strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2023–2030. Zvláštní pozornost by měla být věnována právu na přiměřené úpravy, zavádění strategií zaměřených na udržení pracovníků a boji proti diskriminačním praktikám. Je třeba řešit rozdíly v zaměstnanosti a odměňování žen a mužů, profesní genderové stereotypy a trhy práce rozdělené podle pohlaví, a reagovat tak na systematické genderové rozdíly v přístupu k příslušnému vzdělávání a odborné přípravě. Členské státy by měly zajistit rovnost žen a mužů a větší účast žen na trhu práce, mimo jiné poskytováním rovných příležitostí, zajištěním kariérního postupu a odstraněním překážek v podobě omezenějšího přístupu žen k vedoucím pozicím na všech úrovních rozhodování, jakož i potíráním násilí a obtěžování v práci, což je problém především pro ženy. Mělo by být zajištěno stejné odměňování mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci a také transparentnost odměňování. Mělo by se podporovat sladění pracovního, rodinného a soukromého života žen i mužů, zejména prostřednictvím přístupu k dlouhodobé péči a službám předškolního vzdělávání a péče, jež by byly finančně dostupné a kvalitní, stejně jako pomocí odpovídajících politických opatření, která by se věnovala změnám ve světě práce způsobeným digitalizací. V této souvislosti má zásadní význam právo pracovníků odpojit se. Členské státy by měly zajistit, aby rodiče a další osoby s pečovatelskými povinnostmi mohli využívat vhodného pracovního volna z rodinných důvodů a pružných forem uspořádání práce, aby se dosáhlo vyvážení pracovního, rodinného a soukromého života a podpořilo vyvážené využívání těchto nároků mezi rodiči.

Členské státy by měly společně se sociálními partnery vytvářet spravedlivé, transparentní a předvídatelné pracovní podmínky, aby využily dynamické a produktivní pracovní síly a nových pracovních a podnikatelských modelů, přičemž by měly zajistit rovnováhu mezi právy a povinnostmi. Měly by omezit segmentaci uvnitř trhů práce a předcházet jí, bojovat proti nehlášené práci a zdánlivé samostatné výdělečné činnosti a podporovat přechod na formy pracovního poměru na dobu neurčitou. Pravidla pracovněprávní ochrany, pracovní právo a instituce by měly zajistit ochranu pracovních práv, vysokou míru sociální ochrany a jistotu zaměstnání, inkluzivní nábor pracovníků, bezpečnost a ochranu zdraví při práci a také dobře uzpůsobené pracovní prostředí pro všechny pracovníky. Členské státy by měly zároveň zajistit vhodné prostředí, které by podnikům a zaměstnavatelům umožnilo přizpůsobit se změnám. Aby bylo možné omezit počet smrtelných nehod na pracovišti a omezit výskyt nádorových onemocnění souvisejících s prací, měly by členské státy zajistit neomezené uplatňování právních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně závazných limitních hodnot pro expozici na pracovišti. Podpora využívání pružných forem uspořádání práce, jako je práce na dálku, může přispět k vyšší úrovni zaměstnanosti, inkluzivnějším trhům práce a k tomu, aby dříve vyloučené skupiny pracovníků získaly přístup na trh práce. Zároveň hrozí, že dojde k setření hranice mezi pracovní dobou a soukromým životem, proto je nutné přijmout směrnici o právu odpojit se. Kromě toho by členské státy měly podporovat pracovníky, podniky a další aktéry při digitální transformaci, mimo jiné prosazováním zavádění etických a důvěryhodných nástrojů umělé inteligence. To může sahat od politických opatření vypracovaných ve spolupráci se sociálními partnery přes zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci pracovníků pro nová povolání až po pobídky, které by společnosti vedly k vývoji a zavádění technologií, které mají potenciál zvýšit produktivitu, doplnit lidskou práci a zmírnit nedostatek pracovních sil v kritických odvětvích. Obecně, a především v digitálním kontextu, je důležité zajistit, aby práva pracovníků, pokud jde o pracovní dobu, demokracii v práci, pracovní podmínky, duševní zdraví při práci a rovnováhu mezi prací a osobním životem, byla dodržována a uplatňována stejně u všech pracovníků bez ohledu na velikost podniku nebo příslušnou pracovní smlouvu. Je nutné zamezit pracovněprávním vztahům vedoucím k nejistým pracovním podmínkám, jako je zdánlivá samostatná výdělečná činnost, fiktivní stáže nebo jiné formy skrytého zaměstnání, mimo jiné v případě pracovníků platforem. Je proto nezbytné, aby členské státy uplatňovaly směrnici o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem, zajistily, aby osoby pracující prostřednictvím digitálních pracovních platforem mohly požívat veškerých svých práv a sociálních výhod, zpřísnily inspekce práce a zavedly odrazující sankce. Členské státy by měly zajistit spravedlnost, transparentnost a lidskou odpovědnost při používání algoritmů a bojovat proti zneužívání atypických smluv. Měl by být zajištěn přístup k účinnému, nestrannému řešení sporů a v případě neoprávněného propuštění právo na nápravu, případně včetně přiměřené kompenzace.

Politická opatření by měla zlepšit a podpořit účast na trhu práce, soulad mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce a přechod mezi zaměstnáními, rovněž s ohledem na demografickou změnu, a to i ve znevýhodněných regionech. Členské státy by měly účinně aktivovat osoby, které se mohou zapojit, a umožnit jim účast na trhu práce, a to zejména nedostatečně zastoupené skupiny, jako jsou ženy a mladí lidé, jakož i osoby ve zranitelné situaci, jako jsou lidé s nižší kvalifikací a dlouhodobě nezaměstnaní, zdravotně postižené osoby, osoby z rodin migrantů, včetně osob se statusem dočasné ochrany, a také osoby z marginalizovaných romských komunit a starší pracovníci. Členské státy by měly rozšířit oblast působnosti a účinnost aktivní politiky na trhu práce zlepšením jejího zaměření, dosahu, pokrytí a jejím lepším propojením se sociálními službami, odbornou přípravou a podporou příjmu pro nezaměstnané osoby při hledání práce, a to na základě práv a povinností těchto osob. Členské státy by měly co nejlépe využívat finanční a technickou podporu EU i vnitrostátní zdroje v zájmu posílení kapacity veřejných služeb zaměstnanosti, tak aby bylo možné na základě těchto služeb poskytovat uchazečům o zaměstnání včasnou a individuálně uzpůsobenou pomoc, reagovat na současné i budoucí potřeby trhu práce a zavádět řízení podle výkonnosti, čímž se podpoří jejich schopnost používat data a digitální technologie.

Členské státy by měly poskytnout nezaměstnaným přiměřenou podporu v nezaměstnanosti po dostatečnou dobu v souladu s jejich příspěvky a vnitrostátními pravidly způsobilosti a na základě zásady nediskriminace. To by mělo být doplněno aktivní politikou zaměřenou na trh práce, včetně opatření ke zvyšování kvalifikace a k rekvalifikaci, mj. s ohledem na nedostatek pracovních sil a dovedností a na rozdíl mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce, a podporou mechanismů vzájemného učení mezi členskými státy.

Měla by být zvýšena a náležitě podporována mobilita účastníků vzdělávání, učňů a pracovníků, zejména účastníků odborného vzdělávání a přípravy, kteří mají méně zkušeností s mobilitou, s cílem zlepšit jejich dovednosti a zaměstnatelnost, aby se zcela využil potenciál evropského trhu práce a podpořila se konkurenceschopnost na úrovni EU. Je třeba odstranit překážky bránící mobilitě pracovních sil v rámci EU, mimo jiné v postupech uznávání odborných kvalifikací nebo převodu nabytých práv v oblasti sociálního zabezpečení. Členské státy by měly na základě činnosti pracovní skupiny pro prosazování pravidel jednotného trhu zjednodušit své požadavky na podávání zpráv a standardizovat je. Členské státy by měly navíc umožnit, aby jejich správní orgány přijímaly standardizované dokumenty v jiných evropských jazycích. Měly by být zajištěny spravedlivé a důstojné podmínky pro všechny, kdo vykonávají přeshraniční činnost, a to zamezením diskriminaci a zajištěním rovného zacházení s občany EU, prosazováním právních předpisů EU a členských států a prohloubením správní spolupráce mezi vnitrostátními správními orgány, pokud jde o mobilní pracovníky, s využitím pomoci Evropského orgánu pro pracovní záležitosti. Při podpoře mobility pracovních sil by členské státy měly rovněž účinně bojovat proti negativnímu dopadu odlivu mozků v některých regionech, zejména v jižních a východních členských státech, ale také ve vzdálených a venkovských oblastech.

V případech dočasného uzavření hranic by měla být podporována mobilita pracovníků v kritických povoláních a přeshraničních, sezónních a vyslaných pracovníků. Členské státy by se měly dále zapojovat do partnerství zaměřených na talenty s cílem rozšířit možnosti legální migrace pomocí nových programů mobility a stanovit účinnou integrační politiku pro pracovníky a jejich rodiny, která by zahrnovala oblast vzdělávání a odborné přípravy, včetně jazykové přípravy, zaměstnanost, zdraví a bydlení.

Členské státy by měly usilovat také o vytvoření vhodných podmínek pro nové formy a způsoby práce, využít jejich potenciál pro tvorbu pracovních míst a zároveň zajistit, aby byly v souladu se stávajícími sociálními právy a s unijním a vnitrostátním pracovním právem. Měly by poskytovat poradenství a vodítka týkající se práv a povinností, které platí v případě atypických smluv a nových forem práce, jako je práce přes digitální pracovní platformy a práce na dálku. Sociální partneři mohou v tomto ohledu hrát podstatnou roli a členské státy by je měly podporovat při oslovování a zastupování lidí využívajících atypické a nové formy práce. Členské státy by rovněž měly zvážit poskytování podpory při vymahatelnosti – například rozšířením úlohy a navýšením zdrojů a kapacity inspektorátu práce a prostřednictvím dalších opatření, jako jsou pokyny nebo specializovaná školení pro inspektory práce – v souvislosti s výzvami plynoucími z nových forem organizace práce, včetně využívání digitálních technologií a umělé inteligence, jako je algoritmické řízení, dohled nad pracovníky a práce na dálku.

Členské státy by měly podporovat demokracii na pracovišti a zajistit prostředí příznivé pro dvoustranný a trojstranný sociální dialog ve veřejném a soukromém sektoru na všech úrovních, včetně kolektivního vyjednávání, v souladu s vnitrostátními právními předpisy a/nebo zvyklostmi, po konzultaci se sociálními partnery a v úzké spolupráci s nimi, a současně respektovat jejich samostatnost. Členské státy by měly systematicky, smysluplně a včas zapojovat sociální partnery do navrhování a provádění politiky zaměstnanosti, sociální politiky a případně hospodářské a další veřejné politiky, včetně stanovování a aktualizace zákonných minimálních mezd. Členské státy by měly podporovat širší rozsah kolektivního vyjednávání, mimo jiné podporou budování a posilování kapacit sociálních partnerů, umožnit účinné kolektivní vyjednávání na všech příslušných úrovních a podporovat koordinaci mezi těmito úrovněmi a napříč jimi. Sociální partneři by měli být podporováni ve sjednávání a uzavírání kolektivních smluv v záležitostech, které se jich týkají, přičemž je třeba respektovat jejich samostatnost a právo na kolektivní akce. Členské státy by měly neprodleně začít uplatňovat směrnici (EU) 2022/2041 a vypracovat v případě nutnosti v souladu s touto směrnicí akční plány na rozšíření kolektivního vyjednávání.

Aniž jsou dotčeny pravomoci a autonomie sociálních partnerů a jejich právo sjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy, a na základě stávajících vnitrostátních postupů by členské státy měly v příslušných případech přihlížet rovněž k relevantním zkušenostem organizací občanské společnosti v oblasti zaměstnanosti a sociálních otázek.

Členské státy by měly podporovat inkluzivní trhy práce, které by byly otevřeny všem, zavedením účinných opatření k vymýcení všech forem diskriminace a k zajištění rovných příležitostí pro všechny, a zejména pro skupiny, které jsou na trhu práce zastoupeny nedostatečně, rovněž s náležitým zřetelem k regionálnímu a územnímu rozměru. Členské státy by měly zajistit rovné zacházení, pokud jde o zaměstnání, sociální ochranu, zdravotní péči, předškolní vzdělávání a péči, odlehčovací a dlouhodobou péči, vzdělávání a přístup ke zboží a službám, včetně bydlení, bez ohledu na pohlaví, rasový nebo etnický původ, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci.

Členské státy by měly modernizovat systémy sociální ochrany, aby poskytovaly odpovídající, účinnou, účelnou a udržitelnou sociální ochranu pro všechny a ve všech fázích života a přitom podporovaly sociální začlenění a vzestupnou sociální mobilitu, motivovaly k účasti na trhu práce, podporovaly sociální investice, bojovaly proti chudobě a sociálnímu vyloučení a řešily nerovnosti, mimo jiné vytvořením systémů daní a dávek a posuzováním dopadů politiky na distribuci příjmů. Účinnost systémů sociální ochrany se zlepší, pokud bude univerzální přístup doplněn o přístup cílený. Modernizace systémů sociální ochrany by se měla rovněž zaměřit na zlepšení jejich odolnosti vůči mnohostranným výzvám. Zvláštní podpora by měla být poskytována zranitelným domácnostem, které jsou nejvíce postiženy změnou klimatu, výzvami souvisejícími s ekologickou a digitální transformací a vysokými životními náklady včetně cen energií. Členské státy by měly dále řešit nedostatky v přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně s ohledem na nárůst atypických forem práce.

Členské státy by měly rozvíjet a integrovat tři prvky aktivního začleňování: přiměřenou podporu příjmu, inkluzivní trhy práce a přístup ke kvalitním podpůrným službám, aby splnily individuální potřeby. Systémy sociální ochrany by měly zajistit přiměřené dávky poskytující minimální příjem každému, kdo nemá dostatečné prostředky, a podporovat sociální začlenění tím, že budou obyvatele v produktivním věku podporovat a vybízet k aktivní účasti na trhu práce a ve společnosti, rovněž prostřednictvím cíleného poskytování sociálních služeb. Nezbytným předpokladem pro zajištění rovných příležitostí je nabídka cenově dostupných, přístupných a kvalitních služeb, jako jsou předškolní vzdělávání a péče, mimoškolní péče, vzdělávání, odborná příprava, bydlení, zdravotní služby a dlouhodobá péče a také odlehčovací péče a podpora pečovatelů. V souladu s hlavním cílem Unie a národními cíli pro rok 2030 v oblasti snižování chudoby by měla být zvláštní pozornost věnována boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení, včetně chudoby pracujících. Chudoba a sociální vyloučení dětí by měly být zejména řešeny komplexními a integrovanými opatřeními, mimo jiné i plným prováděním evropské záruky pro děti ve vnitrostátním právu. Členské státy by měly zajistit, aby měl každý, děti nevyjímaje, přístup ke kvalitním základním službám. Osobám, které to potřebují nebo které se nacházejí ve zranitelné situaci, by měly zajistit také přístup k přiměřenému, cenově dostupnému sociálnímu bydlení nebo pomoci v této oblasti. Měly by zajistit spravedlivý přechod na čistou energii a naléhavě řešit energetickou chudobu jako stále významnější formu chudoby, a to případně i prostřednictvím cílených podpůrných opatření pro domácnosti ve zranitelném postavení. Členské státy by měly účinně využívat financování a technickou podporu EU k investicím do sociálního bydlení, renovace bydlení a doprovodných služeb a řešit naléhavou potřebu cenově dostupného a důstojného bydlení. Ve vztahu k těmto službám by měly být zohledněny zvláštní potřeby osob se zdravotním postižením, mimo jiné pokud jde o přístupnost. Problematika bezdomovectví by měla být řešena specificky podporou přístupu k trvalému bydlení („bydlení na prvním místě“) a poskytováním podpůrných služeb.

Členské státy by měly zajistit včasný přístup k cenově dostupné preventivní a léčebné zdravotní a dlouhodobé péči dobré kvality a zároveň zabezpečit dlouhodobou udržitelnost. V souvislosti s rostoucí poptávkou po dlouhodobé péči, která je rovněž spojena s demografickou změnou, je třeba řešit nedostatky v přiměřenosti stejně jako nedostatek pracovních sil, špatné pracovní podmínky a často nedostatečné odměňování pečujících osob.

V kontextu prodlužující se délky života a demografické změny by členské státy měly zabezpečit přiměřenost a udržitelnost důchodových systémů pro zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné a zajistit pro ženy i muže rovné příležitosti získávat a nabývat důchodová práva, mimo jiné prostřednictvím doplňkových programů k zajištění důstojného důchodového příjmu nad hranicí chudoby. Důchodová reforma by se měla opírat o opatření zaměřená na snížení rozdílů ve výši důchodů žen a mužů, mj. na základě přiměřeného započtení doby mateřské a rodičovské dovolené, a na prosazování aktivního a zdravého stárnutí a důstojných pracovních podmínek, aby bylo zajištěno, že pracovníci budou skutečně moci zůstat v zaměstnání až do doby, kdy dosáhnou zákonného věku pro odchod do důchodu. Zároveň by mělo být pracovníkům, kteří chtějí zůstat aktivní i po dosažení tohoto věku, umožněno v zaměstnání zůstat. Členské státy by měly zahájit konstruktivní dialog se sociálními partnery a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami a umožnit postupné zavádění reforem.