-1)Bod odůvodnění 68 se nahrazuje tímto:

„(68) Komise by dále měla riziko odlesňování a znehodnocování lesů na úrovni země nebo její části posoudit na základě řady kritérií, která odrážejí kvantitativní, objektivní a mezinárodně uznávané údaje, jakož i na základě indicií, že země se aktivně zapojují do boje proti odlesňování a znehodnocování lesů. Takové srovnávací informace by měly hospodářským subjektům v Unii usnadnit výkon náležité péče a příslušným orgánům monitorování a prosazování souladu s předpisy a zároveň by měly producentským zemím poskytnout pobídku ke zvýšení udržitelnosti jejich systémů zemědělské produkce a snížení jejich dopadu na odlesňování. To by mělo napomoci větší transparentnosti a udržitelnosti dodavatelských řetězců. Systém referenčního srovnávání by měl být založen na čtyřstupňové škále zařazování zemí do kategorií „nízké riziko“, „standardní riziko“, „vysoké riziko“ nebo „nulové riziko“. S cílem zajistit náležitou transparentnost a jasnost by Komise měla zpřístupnit veřejnosti zejména údaje používané pro referenční srovnávání, důvody navrhované změny zařazení a odpověď dotčené země. U relevantních produktů ze zemí nebo jejich částí zařazených do kategorie „nízké riziko“ by mělo být hospodářským subjektům umožněno vykonat zjednodušenou náležitou péči. U relevantních produktů ze zemí nebo jejich částí zařazených do kategorie „vysoké riziko“ by příslušné orgány měly mít povinnost uplatňovat zesílenou kontrolu. Na relevantní produkty ze zemí s nulovým rizikem a jejich částí by se tyto podmínky vztahovat neměly. Komise by měla být zmocněna přijímat prováděcí akty ke stanovení seznamu zemí nebo jejich částí, které představují nízké nebo vysoké riziko.“

-1a)Bod odůvodnění 86 se nahrazuje tímto:

„(86) Hospodářským subjektům, obchodníkům a příslušným orgánům by měla být poskytnuta přiměřená doba, aby se připravili na plnění požadavků tohoto nařízení. V období před datem použitelnosti a s cílem zabránit zpoždění by Komise měla upřednostnit optimalizaci platformy pro výměnu informací mezi příslušnými zúčastněnými stranami a příslušnými orgány. Komise se rovněž zavazuje ke zveřejnění klasifikace rizik, aby se příslušné zúčastněné strany mohly připravit na vymezenou povinnou oblast působnosti tohoto nařízení. Platforma pro výměnu informací i klasifikace rizik by měly být dostupné a plně funkční nejpozději šest měsíců před datem použitelnosti. V případě dalšího zpoždění by mělo být datum použitelnost odpovídajícím způsobem odloženo.“

-1b)v článku 3 se návětí nahrazuje tímto:

„1. Relevantní komodity a relevantní produkty ze zemí nebo jejich částí, které vykazují nízké, standardní nebo vysoké riziko v souladu s článkem 29, se nesmějí uvádět ani dodávat na trh ani vyvážet, nejsou-li splněny všechny tyto podmínky:“

-1c)v článku 3 se doplňuje nový odstavec, který zní:

-1d)v článku 4 se doplňuje nový odstavec, který zní:

-1e)v článku 5 se vkládá nový odstavec, který zní:

-1f)v článku 16 se vkládá nový odstavec, který zní:

-1g)v článku 29 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Toto nařízení zavádí čtyřstupňový systém posuzování zemí nebo jejich částí. Za tímto účelem jsou členské státy i třetí země nebo jejich části zařazeny do jedné z následujících kategorií rizika:

a)„vysoké riziko“, kam se řadí země nebo jejich části, u nichž posouzení uvedené v odstavci 3 vedlo ke zjištění, že v těchto zemích nebo jejich částech existuje vysoké riziko produkce relevantních komodit, jejichž relevantní produkty nejsou v souladu s čl. 3 písm. a);

b)„nízké riziko“, kam se řadí země nebo jejich části, u nichž posouzení uvedené v odstavci 3 vedlo k závěru, že existuje dostatečná jistota, že případy produkce relevantních komodit, jejichž relevantní produkty nejsou v souladu s čl. 3 písm. a), jsou v těchto zemích nebo jejich částech výjimečné;

c)„standardní riziko“, kam se řadí země nebo jejich části, které nespadají do kategorií „vysoké riziko“, „nízké riziko“ ani „žádné riziko“;