A.vzhledem k tomu, že dne 31. března 2017 podala společnost Syngenta Crop Protection NV/SA se sídlem v Belgii jménem společnosti Syngenta Crop Protection AG se sídlem ve Švýcarsku žádost příslušnému vnitrostátnímu orgánu Německa o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu COT102 (dále jen „geneticky modifikovaná bavlna“), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 (dále jen „žádost“); vzhledem k tomu, že žádost se rovněž vztahovala na uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu nebo z ní sestávají, k jinému použití než jako potraviny a krmiva, s výjimkou pěstování, na trh;

B.vzhledem k tomu, že dne 10. května 2023 přijal úřad EFSA kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 26. června 2023 a v němž dospěl k závěru, že geneticky modifikovaná bavlna je stejně bezpečná jako její geneticky nemodifikovaný komparátor a testované geneticky nemodifikované odrůdy bavlny, pokud jde o možné účinky na lidské zdraví, zdraví zvířat a životní prostředí;

C.vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná bavlna obsahuje geny produkující insekticidní proteiny („Bt toxiny“) a markerový gen rezistence vůči antibiotikům;

D.vzhledem k tomu, že bavlníkový olej se může používat při výrobě široké škály potravinářských výrobků, jako jsou dresinky, majonézy, jemné pečivo, čokoládové pomazánky a lupínky; vzhledem k tomu, že nejpravděpodobnější způsob, jak by lidé mohli být vystaveni dvěma proteinům vznikajícím při genetické modifikaci, je konzumace bavlníkové mouky; vzhledem k tomu, že bavlna se běžně používá v krmivech ve formě neloupaných semen a moučky;

Nedořešené otázky týkající se Bt toxinů

E.vzhledem k tomu, že toxicita Bt toxinů byla hodnocena na základě krmných studií s použitím pouze izolovaných Bt proteinů produkovaných bakteriemi; vzhledem k tomu, že toxikologickým testům prováděným s izolovanými proteiny lze přisuzovat jen malý význam, neboť Bt toxiny v geneticky modifikovaných plodinách, jako je kukuřice, bavlna či sója, jsou přirozeně toxičtější než izolované Bt toxiny; vzhledem k tomu, že to je způsobeno tím, že inhibitory proteináz přítomné v rostlinné tkáni mohou zvýšit toxicitu Bt toxinů tím, že zpomalí jejich rozkládání; vzhledem k tomu, že tento jev byl prokázán v řadě vědeckých studií, včetně studie, která byla vypracována pro společnost Monsanto a z níž vyplývá, že i přítomnost extrémně nízkých hladin inhibitorů proteináz zvýšila toxicitu Bt toxinů až dvacetinásobně MacIntosh, S.C., Kishore, G.M., Perlak, F.J., Marrone, P.G., Stone, T.B., Sims, S.R., Fuchs, R.L., „Potentiation of Bacillus thuringiensis insecticidal activity by serine protease inhibitors“ (Zvýšení insekticidní aktivity Bacillus thuringiensis inhibitory serinových proteináz), Journal of Agricultural and Food Chemistry, 1990,38, 4, s. 1145–1152, https://pubs.acs.org/doi/abs/10.1021/jf00094a051.;

F.vzhledem k tomu, že úřad EFSA tuto zvýšenou toxicitu ve svém hodnocení rizik nezohledňuje, i když se týká všech Bt rostlin schválených pro dovoz nebo pěstování v Unii; vzhledem k tomu, že při konzumaci potravin a krmiv obsahujících Bt toxiny tudíž nelze vyloučit rizika pro lidské zdraví a zdraví zvířat, která vyplývají z této zvýšené toxicity způsobené interakcí mezi inhibitory proteináz a Bt toxiny;

G.vzhledem k tomu, že z řady studií vyplývá, že po expozici Bt toxinům byly pozorovány vedlejší účinky pro imunitní systém a že některé Bt toxiny mohou mít adjuvantní vlastnosti Hodnocení viz Rubio-Infante, N., Moreno-Fierros, L., „An overview of the safety and biological effects of Bacillus thuringiensis Cry toxins in mammals“ (Přehled bezpečnostních a biologických účinků Cry toxinů z Bacillus thuringiensis u savců), Journal of Applied Toxicology, květen 2016, 36,5, s. 630–648, https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1002/jat.3252., což znamená, že mohou zvyšovat alergenicitu jiných proteinů, s nimiž přijdou do styku;

Bt plodiny: účinky na necílové organismy

H.vzhledem k tomu, že na rozdíl od používání insekticidů, kdy k expozici dochází v okamžiku postřiku a po omezený čas poté, vede používání geneticky modifikovaných Bt plodin ke kontinuálnímu působení Bt toxinů na cílové a necílové organismy;

I.vzhledem k tomu, že předpoklad, že Bt toxiny mají jediný cílově specifický mechanismus účinku, již nemůže být považován za správný, a že nelze vyloučit účinky na necílové organismy Viz například Hilbeck, A., Otto, M., „Specificity and combinatorial effects of Bacillus thuringiensis Cry toxins in the context of GMO environmental risk assessment“ (Specifičnost a kombinované účinky Cry toxinů z Bacillus thuringiensis v kontextu posuzování rizik pro životní prostředí spojených s geneticky modifikovanými organismy), Frontiers in Environmental Science 2015, 3:71, https://doi.org/10.3389/fenvs.2015.00071.;

J.vzhledem k tomu, že se objevují informace o řadě dopadů na rostoucí počet necílových organismů; vzhledem k tomu, že v nedávném přehledu je zmíněno 39 recenzovaných publikací, v nichž jsou hlášeny významné nepříznivé účinky Bt toxinů na mnoho necílových druhů Hilbeck, A., Defarge, N., Lebrecht, T., Bøhn, T., ‘Insecticidal Bt crops. EFSA’s risk assessment approach for GM Bt plants fails by design“, RAGES 2020, s. 4, https://www.testbiotech.org/wp-content/uploads/2023/12/RAGES_report-Insecticidal-Bt-plants.pdf.;

Snížení závislosti na dovážených krmivech

K.vzhledem k tomu, že z krize COVID-19 a stále probíhající války na Ukrajině jsme si odnesli mimo jiné ponaučení, že Unie musí ukončit závislost na některých kritických materiálech; vzhledem k tomu, že předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová v pověřovacím dopise žádá kandidáta na komisaře Christopha Hansena, aby prozkoumal způsoby, jak snížit dovoz kritických komodit https://commission.europa.eu/document/2c64e540-c07a-4376-a1da-368d289f4afe_en;

Zahrnutí markerového genu rezistence vůči antibiotikům

L.vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná bavlna produkuje protein APH4, který se používá jako markerový gen rezistence vůči antibiotikům a který deaktivuje činnost antibiotika hygromycin B;

M.vzhledem k tomu, že čl. 4 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS (Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2001/18/oj). vyžaduje, aby byly při provádění posouzení rizika v oblasti životního prostředí zohledněny zvláště geneticky modifikované organismy obsahující geny exprimující rezistenci vůči antibiotikům používaným k lékařskému nebo veterinárnímu ošetření, s cílem identifikovat a postupně odstranit z geneticky modifikovaných organismů markerové geny rezistence vůči antibiotikům, které mohou mít nepříznivé účinky na lidské zdraví a životní prostředí, a stanoví jako lhůtu rok 2004, po jehož uplynutí by neměly být uváděny na trh Unie;

N.vzhledem k tomu, že prováděcí nařízení Komise (EU) č. 503/2013 Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 503/2013 ze dne 3. dubna 2013 o žádostech o povolení geneticky modifikovaných potravin a krmiv v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 a o změně nařízení Komise (ES) č. 641/2004 a (ES) č. 1981/2006 (Úř. věst. L 157, 8.6.2013, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2013/503/oj). uvádí, že je nyní možné vyvíjet geneticky modifikované organismy bez použití markerových genů rezistence vůči antibiotikům [...], a žadatel by proto měl usilovat o vývoj geneticky modifikovaných organismů bez použití těchto markerových genů;

O.vzhledem k tomu, že několik členských států vzneslo kritické připomínky týkající se používání markerových genů rezistence vůči antibiotikům, včetně toho, že s ohledem na současnou krizi týkající se rezistence vůči antibiotikům by bylo rozumné uplatňovat zásadu předběžné opatrnosti, zejména v tomto případě, kdy je použití těchto markerových genů zcela zbytečné a jejich odstranění z rostlinného genomu je možné; vzhledem k tomu, že příslušný orgán jednoho členského státu vydal k povolení nepříznivé stanovisko na základě přítomnosti markerových genů rezistence vůči antibiotikům v genomu geneticky modifikované bavlny;

P.vzhledem k tomu, že Evropská agentura pro léčivé přípravky potvrdila, že v členských státech nejsou žádné přípravky obsahující hygromycin B registrované pro léčebné, profylaktické nebo jiné lékařské účely u lidí nebo zvířat a že neexistují centrální registrace pro humánní nebo veterinární použití pro léčivé přípravky obsahující hygromycin B11; vzhledem k tomu, že ve stanovisku EFSA se uvádí, že „vědecká komise pro geneticky modifikované organismy se domnívá, že může být nutné posouzení rizik aktualizovat v případě, že přípravky obsahující hygromycin B nebo jiné substráty enzymu APH4 získají v budoucnu schválení pro uvedení na trh v EU“; vzhledem k tomu, že hygromycin B se však používá ve veterinárních přípravcích prodávaných mimo Unii;

Q.vzhledem k tomu, že Parlament již alespoň jednou v minulosti vznesl námitky vůči dovozu geneticky modifikovaných plodin, které obsahovaly markerové geny rezistence vůči antibiotikům Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 87460 × MON 89034 × MIR162 × NK603 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací MON 87427, MON 87460, MON 89034, MIR162 a NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 415, 13.10.2021, s. 15).;

R.vzhledem k tomu, že antimikrobiální rezistence představuje hrozbu pro celosvětové zdraví, potravinové zabezpečení a dosažení cílů udržitelného rozvoje do roku 2030 a že infekce odolné vůči lékům neznají hranice https://www.who.int/campaigns/world-amr-awareness-week/2024/amr-is-invisible-i-am-not;

Připomínky příslušných orgánů členských států a zúčastněných stran

S.vzhledem k tomu, že členské státy předložily úřadu EFSA během tříměsíčního konzultačního období řadu kritických připomínek https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/action/downloadSupplement?doi=10.2903%2Fj.efsa.2023.8031&file=efs28031-sup-0008-Annex8.pdf, včetně toho, že pěstování geneticky modifikované bavlny na zemědělských polích je třeba považovat za záměrnou kontaminaci přírodního prostředí geny rezistence vůči antibiotikům a že informace poskytnuté o molekulární charakterizaci, složení a toxikologii jsou nedostatečné, a proto jsou závěry úřadu EFSA o rovnocennosti geneticky modifikované bavlny s konvenční bavlnou z hlediska bezpečnosti potravin a krmiv předčasné;

T.vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1829/2003 stanoví, že geneticky modifikované potraviny a krmiva nesmí mít nepříznivé účinky na zdraví lidí a zvířat či na životní prostředí, a požaduje, aby Komise při přípravě návrhu rozhodnutí vzala v úvahu všechny související právní předpisy Unie a jiné oprávněné faktory významné pro projednávanou záležitost; vzhledem k tomu, že mezi tyto oprávněné faktory by měly patřit závazky Unie bojovat proti antimikrobiální rezistenci;

Nedemokratické rozhodování

U.vzhledem k tomu, že Parlament v osmém volebním období přijal celkem 36 usnesení o námitkách týkajících se geneticky modifikovaných organismů: z toho 33 usnesení ve věci uvedení potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů na trh a 3 usnesení ve věci pěstování geneticky modifikovaných plodin v Unii; vzhledem k tomu, že v devátém volebním období přijal Parlament 38 usnesení, v nichž se vyslovil proti uvedení geneticky modifikovaných organismů na trh;

V.vzhledem k tomu, že Komise geneticky modifikované organismy nadále povoluje, ačkoli sama uznává, že v této oblasti existuje demokratický deficit, členské státy s udělením povolení nesouhlasí a Parlament proti tomu vyslovuje námitky;

W.vzhledem k tomu, že pokud v odvolacím výboru nehlasuje pro udělení povolení kvalifikovaná většina členských států, má Komise podle platných předpisů možnost rozhodnout, že povolení neudělí, takže není nutné provádět žádné legislativní změny Podle čl. 6 odst. 3 nařízení (EU) č. 182/2011 Komise „může“, nikoli „musí“ přistoupit k vydání povolení, pokud se v odvolacím výboru kladně nevysloví kvalifikovaná většina členských států.;

X.vzhledem k tomu, že hlasování Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva dne 8. července 2024 podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003 nevedlo k vydání žádného stanoviska, což znamená, že povolení nepodpořila kvalifikovaná většina členských států; vzhledem k tomu, že odvolací výbor znovu hlasoval dne 3. září 2024, ale ani tehdy nebylo stanovisko vydáno;