1.trvá na tom, že fond ESF+ musí i nadále fungovat jako klíčový a základní nástroj na podporu členských států, regionů, místních komunit a občanů při posilování sociálního rozměru Unie a v úsilí o socioekonomický rozvoj, který nikoho neopomine;

2.zdůrazňuje, že ESF+ se musí zaměřovat na takové společenské výzvy, jako jsou důsledky změny klimatu a digitalizace, musí přispívat k jejich řešení a přizpůsobovat se jim, a zároveň musí řešit sociální problémy, jako jsou rostoucí životní náklady a mzdy, které se nezvyšují stejným tempem, podporovat sociální odolnost, snižovat nerovnosti a chránit nejzranitelnější osoby; trvá na tom, že ESF+ by měl stimulovat dlouhodobé investice a růst s důrazem na sociální a územní soudržnost a současně podporovat strukturální transformaci v celé EU a posilovat sbližování mezi členskými státy;

3.trvá na tom, že ESF+ musí i nadále posilovat vzestupnou sociální konvergenci, zejména nejchudších osob, investovat do lidského kapitálu, zaměstnanosti, rozvoje dovedností a sociálního začleňování a současně musí podněcovat podnikání a sociální inovace, investovat do dětí, řešit otázky digitální a ekologické transformace, demografické výzvy a problémy regionů zasažených krizemi, mimo jiné ruskou útočnou válkou proti Ukrajině;

4.trvá na tom, že ESF+ musí nadále zvyšovat počet pracovních příležitostí, usnadňovat spravedlivou pracovní mobilitu, podporovat vznik kvalitních pracovních míst, zajišťovat spravedlivé pracovní podmínky a zlepšovat účast na zaměstnanosti, zejména žen, zdravotně postižených a jiných zranitelných osob, posilovat sociální a ekonomickou odolnost, a pomáhat tak s adaptací na průmyslové změny, mj. prostřednictvím odborné přípravy, rekvalifikace a zvyšování kvalifikace;

5.zdůrazňuje, že je třeba, aby byl ESF+ založen na strategii sociálních investic a celoživotním přístupu, tzn., aby podporoval opatření, která mohou lidem přinést střednědobá až dlouhodobá řešení;

6.trvá na tom, že cíle tohoto fondu by měly zahrnovat sociální začlenění, vysokou míru zaměstnanosti s kvalitními a udržitelnými pracovními místy, přiměřené mzdy, důstojné pracovní podmínky, včetně dobrých životních podmínek pracovníků, zdravá pracovní prostředí, spravedlivé systémy sociálního zabezpečení v členských státech a přístup všech občanů k odbornému vzdělávání, přípravě a celoživotnímu vzdělávání, a to s ohledem na specifické potřeby osob ve zranitelném postavení, aby mohla vznikat kvalifikovaná, konkurenceschopná a odolná pracovní síla připravená na dvojí transformaci a na budoucí svět práce, a bylo možné zajistit spravedlivou sociální ochranu a budovat inkluzivní a soudržné společnosti v zájmu vymýcení chudoby, boje proti nerovnostem a dodržení zásad a hlavních cílů stanovených v evropském pilíři sociálních práv;

7.požaduje silný, posílený a samostatný fond ESF+ s výrazně zvýšenou veřejnou podporou nástrojů v členských státech, jehož cílem bude pečovat o osoby ve zranitelném postavení a ty členy naší společnosti, kteří to nejvíce potřebují, investovat do lidí a dovedností, pomáhat lidem k tomu, aby se vymanili z chudoby a sociálního vyloučení, a podporovat sociální investice a sociální podnikání; trvá proto na tom, že plnění cílů ESF+ po roce 2027 bude vyžadovat značné a odůvodněné navýšení rozpočtu tohoto fondu v rámci jeho finančního krytí na období 2028–2034;

8.vyzývá Komisi, aby zajistila vyšší, specificky určené a řádně přidělované finanční prostředky na plnění jak cílů ESF+, tak i cílů evropského pilíře sociálních práv, jeho akčního plánu a hlavních cílů; je proto znepokojen pokusy o rozdělení stávajícího fondu ESF+ nebo o jeho sloučení s jinými fondy, neboť to by mohlo vážně ohrozit plnění cílů jednak tohoto fondu a jednak evropského pilíře sociálních práv a jeho akčního plánu a hlavních cílů; varuje před tím, že sjednocení, zeštíhlení, centralizace nebo sloučení fondů nemusí nutně zlepšit jejich účinnost; v této souvislosti zdůrazňuje, že jakékoli případné přepracování fondu musí zachovat účinnost a účel ESF+ tak, aby fond i nadále sloužil k plnění cílů, jimiž jsou podpora zaměstnanosti, sociálního začleňování, vzdělávání, odborné přípravy a rozvoje dovedností, a řízení fondu probíhalo co nejblíže příjemcům;

9.domnívá se, že ESF+ by měl být i nadále založen na modelu sdíleného řízení a že by se tedy mělo zabránit odlišnému řízení fondu ESF+, které by vedlo k tomu, že sociální aspekty, včetně projektů týkajících se zaměstnanosti, vzdělávání, dovedností, odborné přípravy a sociálního začleňování, přestanou být prioritou, že se případně vytratí důraz na stanovené cíle a finanční prostředky se nedostanou na místní úroveň, k lidem ve zranitelném postavení a k těm, kdo je nejvíce potřebují, a že se současně zvýší riziko přidělení těchto prostředků na jiné účely;

10.vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily účast sociálních partnerů, organizací občanské společnosti, včetně neziskových sociálních služeb, sociálních podniků, poskytovatelů vzdělávání a odborné přípravy a zástupců cílových skupin na fázích navrhování, provádění, monitorování a hodnocení fondu ESF+, aby zajistily jejich informování a konzultace s nimi o těchto fázích, aby na tento účel vyčlenily odpovídající finanční prostředky a zabránily vyloučení menších aktérů; vyzývá Komisi, aby dodržovala zásadu partnerství na úrovni EU, neboť ta má zásadní význam pro úspěch ESF+ a musí být zachována i v příštím víceletém finančním rámci (VFR); vyzývá k zapojení organizací občanské společnosti do výboru ESF+, neboť jsou hlavními prováděcími partnery fondu;

11.zdůrazňuje, že je třeba, aby model řízení ESF+ zachovával vysokou míru transparentnosti a současně umožňoval, aby se vnitrostátní, regionální a místní specifika a výzvy patřičně odrážely v operačních programech, a to přinejmenším náležitým zohledněním odborných znalostí vnitrostátních a regionálních zúčastněných stran, včetně občanské společnosti, a zajištěním nasměrování finančních prostředků do organizací a činností, které se zaměřují na lidi v nouzi;

12.zdůrazňuje, že dostupnost a všeobecný přístup ke kvalitním veřejným službám, například k předškolnímu vzdělávání a péči, vzdělávání a zdravotnictví, jakož i přístup k přiměřenému, cenově dostupnému a důstojnému bydlení a základním službám, jako je cenově dostupná energie, hygiena, voda a zdravá výživa, jsou nezbytnými podmínkami pro zajištění rovných příležitostí a zvýšení zaměstnanosti, pro zlepšení životních a pracovních podmínek a boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení; zdůrazňuje úlohu, kterou může v tomto ohledu hrát ESF+; obzvláště upozorňuje na situace, kdy senioři v důsledku rostoucích životních nákladů a klesající kupní síly jejich důchodů žijí ve značné chudobě nebo jim život ve značné chudobě hrozí, což často vede k neuspokojení jejich základních potřeb, jako je zajištění potravin, bydlení a přístup k pečovatelským zařízením, což v koncovém důsledku vede ke ztrátě sociální důstojnosti;

13.konstatuje, že stávající program ESF+ byl přijat před vypuknutím krizí, které vedly k vysoké inflaci a vyšším životním nákladům, a je proto nezbytné zvýšit veřejné a sociální investice, neboť stávající fond ESF+ nedokáže současné potřeby uspokojit; vyzývá proto Komisi, aby zajistila, aby byl v příštím VFR pro ESF+ zaručen komplexní, stabilní a rozsáhlý rozpočet vycházející z potřeb a práv příslušných osob, který zohlední inflaci, vyšší náklady na bydlení, vyšší míru chudoby a nutnost zajistit přístup k cenově dostupnému bydlení;

14.zdůrazňuje, že fond ESF+ po roce 2027 by měl investovat do řešení přetrvávajících sociálních výzev, neměl by se odchýlit od obecných a specifických cílů stanovených pro stávající fond a současně by měl být schopen reagovat a adaptovat se na nový socioekonomický stav; zdůrazňuje, že důležité jsou zásady fondu – společné řízení, jasné cíle a tematické zaměření – a že většina prostředků z fondu by se měla vynakládat co nejblíže těm, kteří fond využívají, a to v úzké spolupráci s místními a regionálními orgány a organizacemi; zdůrazňuje, že je třeba předávat si osvědčené postupy týkající se nejúčinnějšího a nejtransparentnějšího využívání ESF+; zdůrazňuje, že je třeba průběžně posuzovat dopad a účinnost iniciativ ESF;

15.zdůrazňuje, že ESF+ po roce 2027 by se měl v první řadě zaměřit na strukturální sociální a hospodářské problémy; vyjadřuje znepokojení nad tím, že ESF+ byl opakovaně využíván jako nástroj reakce na mimořádné události, a zdůrazňuje, že tento přístup představuje riziko jednak z hlediska dlouhodobějších politických a investičních cílů politiky soudržnosti a jednak proto, že prostředky fondu se nedostanou v dostatečné míře k lidem, pro něž je politika soudržnosti určena;

16.vyzývá proto Komisi, aby chránila přidělování rozpočtových prostředků z ESF+, aby je bylo možné využít pro jeho hlavní cíle a příjemce, a aby navrhla nástroj finanční rezervy, který EU umožní rychle a pružně reagovat na sociální krize a jiné krizové situace, který bude doplňovat ESF+ a další fondy soudržnosti a bude buď vycházet z úspěchu dočasného nástroje EU z roku 2020 s názvem „Podpora na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE)“ – a bude se tedy jednat o systém EU pro zajištění v nezaměstnanosti –, nebo bude založen na Fondu solidarity EU, který má být využíván k nápravě škod způsobených přírodními katastrofami nebo mimořádnými situacemi v oblasti veřejného zdraví; vyzývá proto Komisi, aby zajistila dostatečné financování fondu s ohledem na to, že v důsledku změny klimatu se rizika v těchto oblastech zvýšila;

17.zdůrazňuje, že horizontální zásady, jako je rovnost žen a mužů, zákaz diskriminace na základě pohlaví, genderu, sexuální orientace, věku, náboženského vyznání nebo přesvědčení, státní příslušnosti nebo rasového či etnického původu Článek 10 SFEU. a svoboda pohybu, by měly být nedílnou součástí fondu ESF+; poukazuje na význam průřezového přístupu v průběhu celého vývoje, uplatňování, monitorování a hodnocení fondu;

18.zdůrazňuje význam sociálního začlenění osob se zdravotním postižením a trvá proto na tom, aby ESF+ podporoval zaměstnávání osob se zdravotním postižením prostřednictvím pracovních a vzdělávacích stáží, zejména při usnadňování přechodu z chráněných dílen na otevřený trh práce;

19.zdůrazňuje, že je třeba vyvinout větší úsilí k zajištění toho, aby osoby se zdravotním postižením měly přístup ke kvalitní podpoře a mohly požívat práv uvedených v Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že chystaný ESF+ by měl i nadále klást přednostní důraz na nezávislý život a přechod od ústavní péče ke komunitní péči a umožňovat systémy domácí péče a osobní asistence; vyzývá k tomu, aby ESF+ plnil Evropskou strategii v oblasti práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030 a aby zejména usnadnil uplatňování připravovaných pokynů EU pro nezávislý život a začlenění do komunity, připravovaného rámce pro špičkové sociální služby pro osoby se zdravotním postižením a balíčku týkajícího se zaměstnanosti osob se zdravotním postižením;

20.trvá na tom, že cílovou skupinou fondu ESF+ by měli být znevýhodněné skupiny osob v naší společnosti, zejména marginalizovaní lidé a komunity, jako jsou děti ve zranitelných situacích, senioři, etnické menšiny, Romové, osoby se zdravotním postižením nebo chronickým onemocněním, lidé bez domova, skupiny s nízkými příjmy, dlouhodobě nezaměstnaní a lidé žijící ve venkovských oblastech, na ostrovech nebo v odlehlých regionech, kteří čelí specifickým socioekonomickým problémům; zdůrazňuje, že tento fond musí být inkluzivní, přičemž zvláštní pozornost musí věnovat rodinám všech typů, včetně lidí a rodin ve vylidněných oblastech, kde může být omezenější přístup ke službám a možnostem, a dětem, kterým chybí rodičovská péče; dále zdůrazňuje, že ESF+ by měl vybízet k opatřením, která předchází rozdělování rodin v tíživých situacích, včetně programů pro vzdělávání rodičů, terapií zaměřených na rodinu a školení v zaměstnání;

21.zdůrazňuje, že ESF+ by měl investovat do projektů zaměřených na zaměstnanost a sociální a ekonomické začlenění žen se zvláštním důrazem na matky samoživitelky a domácnosti vedené ženami; trvá na tom, že ESF+ musí podporovat ženy ve zranitelném postavení, které potřebují zvláštní podporu k tomu, aby se (opět) začlenily do společnosti a na trh práce, včetně žen, které se staly obětí genderově podmíněného násilí, včetně ekonomického násilí; vyzývá k průřezovému genderovému Sdělení Komise ze dne 5. března 2020 „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“, COM(2020)0152. přístupu v rámci ESF+;

22.vyzývá Komisi, aby s ohledem na současné výzvy zahrnula mezi specifické cíle fondu ESF+ prosazování spravedlivé transformace, vymýcení bezdomovectví, podporu sociálních podniků v rámci sociální ekonomiky a socioekonomické začlenění zranitelných osob, včetně migrantů, mladých lidí, seniorů a obyvatel oblastí zasažených demografickým poklesem, osob se zdravotním postižením nebo chronickým onemocněním a těch, kteří se vrací na trh práce po dlouhé době;

23.zdůrazňuje, že pokud nebude vyčleněna zvláštní podpora na hledání střednědobých až dlouhodobých řešení, která pomohou lidem vymanit se z chudoby a odstranit strukturální příčiny nerovností, a podpora na zvýšení odolnosti lidí vůči nadcházejícím výzvám, na řešení stávajících nedostatků ve vnitrostátních systémech sociální ochrany a tudíž posílení těchto systémů a na cílené zmírnění sociálního dopadu krizí, bude náročné dosáhnout cílů evropského pilíře sociálních práv v oblasti chudoby; trvá na tom, že je nutná podpora určená na zajištění důstojných životních podmínek, která bude určena všem občanům a bude se týkat i přístupu ke kvalitním základním službám; vyzývá k tomu, aby strategie EU pro boj proti chudobě, již nastínila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová ve svých politických směrech na období let 2024–2029, šla nad rámec politických návrhů a přidělila v nadcházejícím VFR více finančních prostředků na sociální spravedlnost napříč fondy a usnadnila uplatňování fondu ESF+ v praxi; zdůrazňuje úlohu ESF+ při provádění této strategie;

24.zdůrazňuje, že řešení dětské chudoby vyžaduje vedle náležitě financovaných, komplexních a integrovaných opatření také účinné provádění evropské záruky pro děti na vnitrostátní úrovni, trvá na tom, že v souladu se zásadou subsidiarity je třeba, aby členské státy tuto záležitost urychleně řešily pomocí rozpočtových zdrojů značného objemu, a je připraven posílit koordinaci a výměnu osvědčených postupů na úrovni EU a zároveň i nadále poskytovat doplňkovou podporu prostřednictvím ESF+; mimoto trvá na tom, že všechny členské státy by měly vyčlenit nejméně 5 % svých zdrojů z fondu ESF+ na odstraňování dětské chudoby a členské státy, v nichž je podíl dětí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením vyšší než průměr EU, by měly v zájmu účinnějšího řešení tohoto problému vyčlenit vyšší objem prostředků; trvá na transparentním a účinném využívání rozpočtu evropské záruky pro děti co nejblíže cílovým skupinám a ve spolupráci s celým spektrem zúčastněných stran a místních organizací;

25.naléhavě žádá Komisi, aby v souladu s oběma obecnými cíli fondu a s cílem rovnocenně zohlednit jejich význam navýšila v reakci na rostoucí životní náklady a ceny potravin prostředky, které jsou určené na sociální začleňování, nad rámec současných 25 % a prostředky, které jsou určené na potravinovou pomoc a základní materiální pomoc nejchudším osobám, na 5%;

26.vítá oznámení předsedkyně Komise, že bude předložen Evropský plán dostupného bydlení a spuštěna celoevropská investiční platforma pro dostupné a udržitelné bydlení; podporuje snahy o to, aby byl boj proti krizi v oblasti bydlení považován v souladu se zásadou subsidiarity za prioritu, a zdůrazňuje, že fond ESF+ po roce 2027 by měl zlepšit včasný a rovný přístup k cenově dostupným, důstojným, přijatelným, inkluzivním, udržitelným a kvalitním službám podporujícím přístup k bydlení a měl by obsahovat taková opatření, jakými jsou sociální bydlení a programy dostupného nájemního bydlení; domnívá se, že všechny členské státy musí investovat dostatečnou část svých zdrojů z tohoto fondu do řešení problematiky bezdomovectví, a žádá Komisi, aby za tímto účelem navrhla vyčlenění dostatečného objemu prostředků;

27.zdůrazňuje, že k zajištění kvalitního, dostupného veřejného vzdělávání a odborné přípravy pro všechny, včetně sociálních práv pracovníků na rozvoj a prohlubování dovedností, rekvalifikaci a celoživotní vzdělávání a k řešení nedostatku dovedností a odlivu mozků, tak aby se jednotlivci mohli úspěšně přizpůsobit změnám na trhu práce, je nutné zabezpečit dostatečné financování fondu ESF+ po roce 2027, aniž by lidé čelili jakékoli diskriminaci, zejména pracovníci zasažení digitální a ekologickou transformací, a že je třeba podporovat konkrétní opatření pro starší pracovníky s cílem co nejlépe využít jejich vlohy a zkušenosti; vyzývá v této souvislosti k úzké spolupráci mezi klíčovými aktéry, včetně vzdělávacích institucí, zaměstnavatelů, pracovníků, vlád a místních orgánů;

28.zdůrazňuje potenciál fondu ESF+, pokud jde o podporu inovací a digitálních dovedností a zároveň podporu pracovníků, jichž se dotkla digitální a ekologická transformace, neboť může cíleně sladit vzdělávací programy a programy odborné přípravy s vyvíjejícími se potřebami klíčových odvětví a zajistit přístup k celoživotnímu učení, jež pracovníkům všech věkových kategorií umožní neustále přizpůsobovat své dovednosti tak, aby odpovídaly novým potřebám zaměstnanosti v rychle se měnícím hospodářství; zdůrazňuje, že je třeba poskytovat více dotací a rozvíjet programy, které podporují pracovníky během digitální a ekologické transformace a podporují jejich rekvalifikaci a získávání nových dovedností;

29.trvá na tom, že opatření, jejichž cílem je zlepšit přístup na trh práce a podpořit získávání dovedností, by měla být navržena tak, aby podporovala a uznávala autonomii jednotlivců, předvídala budoucí požadavky na dovednosti a zaměřovala se na zaměstnance, jimž v budoucnu hrozí ztráta zaměstnání; v této souvislosti připomíná, že na úrovni EU je prováděna široká škála iniciativ zaměřených na posílení dovedností, které mohou být užitečným vodítkem pro rozvoj programů vzdělávání a odborné přípravy na vnitrostátní a regionální úrovni;

30.vyzývá k intenzivnější podpoře uplatňování záruk pro mladé lidi; naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla, aby všechny členské státy vyčlenily více než současných 12,5 % zdrojů z fondu ESF+ na posílení cílených opatření a strukturálních reforem na podporu na podporu kvalitní zaměstnanosti mladých lidí, odborného vzdělávání a přípravy, zejména stáží a učňovské přípravy, a přechodu ze školy do zaměstnání, cest k opětovnému začlenění do vzdělávání nebo odborné přípravy a vzdělávání druhé šance; v této souvislosti znovu členské státy vyzývá k tomu, aby zakázaly vykořisťující praktiky, včetně neplacených stáží; zdůrazňuje, že k zajištění jejich dlouhodobého dopadu a účinnosti jsou zapotřebí mechanismy monitorování a hodnocení;

31.poukazuje na to, že je důležité, aby se fond ESF+ zaměřoval na různé skupiny obyvatel, které mají nejrůznější potřeby; zdůrazňuje proto, že je důležité přidělovat podporu mimo jiné na projekty v oblasti sociálního začleňování osob se zdravotním postižením, Romů, stárnoucí populace ve společnosti, žen a dětí a početných domácností a rodin, jejichž hlavou jsou ženy, a na socioekonomickou integraci migrantů, včetně migrujících pracovníků, se zvláštním důrazem na migrantky; dále zdůrazňuje, že fond ESF+ by měl podporovat projekty zaměřené na sociální a vzdělávací cíle a zlepšování dovedností v regionech, v nichž dochází k výraznému vylidňování; trvá na tom, aby fond ESF+ po roce 2027 zahrnoval i další aspekty sociálního začleňování, jako je bydlení, zdravotní a rodinná situace a podpora veřejných a obecních služeb; zdůrazňuje, že neexistuje univerzální řešení a že řešení těchto potřeb se může v jednotlivých regionech lišit;

32.zdůrazňuje, že složka fondu ESF+ týkající se zaměstnanosti a sociálních inovací podporuje iniciativy, které se zabývají nejistou situací mobilních pracovníků, a zajišťuje financování poradenství poskytovaného odbory, a poukazuje na význam zástupců pracovníků při kolektivním vyjednávání; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily stabilní financování evropské sítě vnitrostátních a nadnárodních odborových poradenských služeb pro tyto pracovníky s cílem zvýšit spravedlivou pracovní mobilitu;

33.připomíná, že fond ESF+ by měl rovněž usilovat o zajištění zdravého a vhodně přizpůsobeného pracovního prostředí, aby bylo možné reagovat na zdravotní rizika související s měnícími se formami pracovní náplně a potřebami stárnoucí pracovní síly; zdůrazňuje, že pandemie urychlila novou realitu a nástup nových forem práce, které přinesla digitalizace, včetně umělé inteligence, a které ovlivnily bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků při práci; v této souvislosti vyzývá k podpoře a dostatečnému financování s cílem zajistit účinnou práci na ochraně pracovníků před nebezpečnými a škodlivými látkami;

34.vyzývá k tomu, aby v rámci fondu ESF+ všechny členské státy zefektivnily provádění evropské strategie v oblasti péče investováním do kvalitních komunitních a domácích pečovatelských služeb a infrastruktury, dlouhodobé péče a podpory pro osoby se zdravotním postižením nebo starší osoby, které potřebují pomoc, a do kvalitního předškolního vzdělávání a kvalitní předškolní péče prostřednictvím kvalitních, cenově dostupných a přístupných komunitních systémů veřejné péče zaměřených na dítě a na člověka, které prosazují autonomii osob, jež potřebují péči a podporu; vyzývá k dalším investicím do podpory formálních i neformálních pečovatelů a zároveň k zajištění důstojných pracovních podmínek pracovníků v odvětví péče, včetně přiměřených platů, prostřednictvím dohody o péči; vyzývá členské státy, aby plně využívaly prostředky ESF+ k posílení a dokončení procesu deinstitucionalizace s cílem zajistit, aby každý člověk mohl žít v rodinném nebo komunitním prostředí;

35.připomíná, že k zajištění vzestupné sociální konvergence jsou zapotřebí veřejné výdaje; zdůrazňuje, že uplatňování evropského pilíře sociálních práv a reforem v souladu s příslušnými doporučeními pro jednotlivé země, která byla vydána v rámci evropského semestru, závisí rovněž na rozsáhlé podpoře některých politických opatření z fondu ESF+, zejména těch, která se týkají rozšíření systémů sociálního zabezpečení, zajištění inkluzivního, dostupného a kvalitního veřejného vzdělávání a odborné přípravy, systému pečovatelských služeb a zdravotní péče, včetně podpory mentálního zdraví, snížení dětské chudoby a vymýcení bezdomovectví, a opatření, která se týkají rovného zacházení a příležitostí pro ženy a muže, které je třeba zaručit a posílit ve všech oblastech, včetně účasti na trhu práce, pracovních podmínek a kariérního postupu;

36.připomíná, že politiky EU mohou mít největší dopad, pokud jsou koordinovány s nástroji financování a dalšími strategickými rámci, jako je evropský semestr a jeho doporučení pro jednotlivé země; konstatuje, že účinnost intervencí financovaných z fondu ESF+ závisí na úspěšném provádění reforem;

37.zdůrazňuje, že pro dobré pracovní podmínky a snížení chudoby pracujících, sociálního vyloučení a mzdové nerovnosti má zásadní význam sociální dialog a kolektivní vyjednávání; vyzývá Komisi, aby konzistentně vyčleňovala odpovídající a dostatečné finanční zdroje na budování kapacit s cílem posílit úlohu sociálních partnerů v oblastech spadajících do jejich působnosti, zvýšit jejich schopnost zapojit se do sociálního dialogu na úrovni EU a členských států a zlepšit působení sociálních partnerů prostřednictvím náležitých minimálních povinností ve všech členských státech, včetně poskytování odborné pomoci pro tyto tři účely; dále trvá na tom, že organizacím občanské společnosti a neziskovým organizacím by měl být na rovnoprávném základě zaručen minimální přístup k financování s cílem podpořit cíle fondu ESF+ v členských státech a plnit je; zároveň zdůrazňuje, že je třeba rozvíjet institucionální kapacitu prostřednictvím silné a profesionální správy a podporovat inovace v řízení veřejného sektoru;

38.zdůrazňuje význam družstev vlastněných zaměstnanci, sociálních podniků a dalších alternativních obchodních modelů pro dosažení cílů EU v oblasti začleňování; zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité, aby malé sociální podniky, neziskové sociální služby a organizace občanské společnosti měly ve všech ohledech přístup k prostředkům z fondu ESF+; požaduje míru spolufinancování ve výši nejméně 90 % u opatření zaměřených na nejchudší osoby a nejméně 70 % u všech ostatních akcí prováděných malými subjekty s omezenou kapacitou, jako jsou organizace občanské společnosti, neziskové sociální služby a sociální podniky, aby měly přístup k financování a současně aby byl zachován co nejnižší počet různých měr spolufinancování;

39.vyzývá členské státy k zajištění koordinace mezi regionálními a místními orgány a organizacemi a k jejich zapojení do projektů financovaných ze státního rozpočtu, a trvá na tom, že je třeba, aby si stávající fond ESF+ zachoval partnerský přístup, který je klíčový pro posílení kvality programů financovaných z ESF+; opakuje, že je třeba přijmout pravidla pro správu fondu ve spolupráci s místními subjekty, které nejlépe znají potřeby lidí a mohou vyvíjet vhodná řešení pro místní situaci, která nejlépe vyhovují jejich konkrétním územím; zdůrazňuje, že do provádění fondu je třeba zapojit regionální a místní subjekty;

40.trvá na tom, že pravidla upravující využívání a provádění fondu ESF+ musejí zajistit přísnější dodržování zásad právního státu, právních předpisů EU, nejvyšších sociálních norem EU, sociálních práv a demokratických zásad a být v souladu s evropským pilířem sociálních práv, s cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje a se základními lidskými právy a právy pracovníků zahrnutými rovněž v Listině základních práv EU;

41.vyzývá k tomu, aby pravidla upravující fond ESF+ umožňovala přidělování veřejných prostředků pouze těm zaměstnavatelům, kteří dodržují práva pracovníků a platná pravidla upravující pracovní podmínky; vybízí Komisi, aby vytvořila komplexní databázi doplňující údaje Eurostatu, která by umožnila včasné a spolehlivé sledování vývoje v oblasti zaměstnanosti, životních podmínek a pracovněprávních vztahů;

42.se znepokojením konstatuje, že vlády členských států často brání účinnému provádění fondu ESF+ tím, že vytvářejí zbytečnou administrativní zátěž nebo brání místním subjektům v řízení podpory z fondu nebo možností financování; žádá, aby byla pro organizace snížena administrativní zátěž a byrokracie, zejména aby byly zjednodušeny postupy podávání žádostí o čerpání finančních prostředků a podávání zpráv, zejména pak v případě organizací občanské společnosti, organizací sociální ekonomiky a menších organizací; zdůrazňuje, že při navrhování zjednodušujících opatření by měli být konzultováni příjemci, včetně neziskových poskytovatelů sociálních služeb; naléhavě žádá, aby toto zjednodušení respektovalo základní zásady sdíleného řízení, transparentnosti, odpovědnosti a nezávislé kontroly a rovněž zásady partnerství s cílem zajistit řádnou správu veřejných prostředků;

43.je si vědom toho, že nadměrné spoléhání (se) na ukazatele, jako je míra chyb, může vést k větší administrativní zátěži; konstatuje, že různé ukazatele, včetně měření vstupů, výstupů, výkonnosti nebo kvalitativních opatření, mohou sloužit k různým cílům a zásahům;

44.vyzývá Komisi, aby důsledně podporovala členské státy a neustále s nimi komunikovala, aby mohly účinně a transparentně vytvářet jednotlivé projekty, včetně transparentních a předvídatelných podmínek, které zajistí právní jasnost a předvídatelnost pro žadatele i pro konečné příjemce finančních prostředků;

45.vyzývá Komisi, aby zajistila důkladnější hodnocení účinnosti jednotlivých zásahů, aniž by poskytovatele více zatěžovala, například zjednodušením výměny informací mezi členskými státy a Komisí a vytvořením hodnotících středisek na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni;

46.opakuje, že digitalizace je jedním z důležitých nástrojů ke snížení administrativní zátěže a zefektivnění žádostí o financování, a jako taková by proto měla být podporována a měly by být posíleny digitální dovednosti; varuje však, že ne všichni lidé jsou připraveni na digitalizaci a že některé skupiny osob, zejména ty nejzranitelnější, jako jsou starší osoby a lidé žijící ve vylidněných oblastech, kde může být přístup ke službám a příležitostem omezenější, a projekty zaměřené na tyto osoby, jakož i organizace občanské společnosti, neziskové sociální služby a sociální podniky by v důsledku toho mohly promarnit své možnosti financování;

47.domnívá se, že je třeba více pracovat na tom, aby organizace a lidé věděli o všech příležitostech, které jim může fond ESF+ nabídnout; trvá na tom, aby Komise a členské státy zvyšovaly povědomí o příležitostech, které tento fond nabízí, informovaly o nich organizace a poskytovaly jim poradenství pořádáním informačních kampaní; domnívá se, že se stále značně nedostává znalostí a dovedností potřebných zejména pro sociální služby, pokud jde o přístup ke stávajícímu fondu ESF+ a provádění projektů financovaných EU; domnívá se zejména, že budoucí nařízení o fondu ESF+ by mělo vyhradit rozpočet na technickou pomoc s cílem vytvořit síť vnitrostátních kontaktních míst nebo nízkoprahových informačních míst nabízejících služby, jako jsou kontaktní kanceláře pro pracovní poradenství, která by byla koordinována na celoevropské úrovni a účinně by poskytovala odbornou přípravu, poradenství a podporu organizacím na místě;

48.vyzývá Komisi a členské státy, aby na všech úrovních posílily součinnost mezi projekty podporovanými z fondu ESF+ a z dalších fondů EU;

49.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Evropskému výboru regionů.