1.připomíná, že se nacházíme v zásadním období pro výzkum a inovace a že předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová v červenci 2024 během prezentace svého programu na druhé funkční období předsedkyně Evropské komise v Parlamentu uvedla, že Evropa musí učinit „výzkum a inovace ústředním bodem našeho hospodářství“;

2.konstatuje, že Draghiho zpráva, Lettova zpráva i Heitorova zpráva považují výzkum a inovace za zásadní pro zajištění evropské konkurenceschopnosti a zdůrazňují, že je třeba naléhavě jednat, abychom nezaostávali; zdůrazňuje, že k dosažení budoucího rámcového programu, který zásadním způsobem zvýší konkurenceschopnost Evropy a posílí její celkový blahobyt, je proto zapotřebí pevného odhodlání;

3.připomíná, že Draghiho zpráva a Heitorova zpráva vysílají Evropě varovný signál, aby se postavila celosvětové konkurenci a významnému růstu čínské vědy v posledních letech; vítá vyšší míru úspěšnosti programu Horizont Evropa ve srovnání s programem Horizont 2020; oceňuje schopnost programu Horizont Evropa reagovat na krize jako COVID-19 a geopolitické výzvy, avšak vyjadřuje politování nejen nad nedostatkem dodatečných finančních prostředků, ale také nad neustálými škrty ve financování, což ohrožuje původní priority;

4.vyjadřuje politování nad tím, že provádění programu Horizont Evropa provázejí negativní zkušenosti, neboť podle převládajících dojmů narostly při přechodu z programu Horizont 2020 na program Horizont Evropa složitost a byrokracie; zdůrazňuje, že míra úspěšnosti v některých částech programu je stále tak nízká, že odrazuje i potenciálně vynikající žádosti, zejména od výzkumných pracovníků a výzkumných institucí s menším rozpočtem a malých a středních podniků; domnívá se, že strategické plánování by mělo výrazněji zvýšit kvalitu programu a posílit závazek všech zúčastněných stran v oblasti výzkumu a inovací, který se dosud zřejmě dostatečně nepromítl do reality; domnívá se, že 10. rámcový program by měl být založen na nástrojích programu Horizont Evropa, které se ukázaly jako účinné a efektivní;

5.zdůrazňuje, že je důležité mít agilní rámcový program; konstatuje, že v Heitorově zprávě je nastíněno, jak je důležité reagovat na rychle se měnící oblast vědy a inovací, a doporučuje se v ní, aby byla provedena radikální reforma týkající se zapojení odborníků do řízení programu, zejména prostřednictvím dvou nově navrhovaných rad, a aby byly výzvy méně preskriptivní; připomíná, že podle Draghiho zprávy je stávající řízení rámcového programu pomalé a byrokratické, že jeho organizaci je třeba přepracovat tak, aby se více zakládala na výsledcích a hodnotili ji nejlepší odborníci, a že budoucí rámcový program by měli řídit lidé s prokázanými průkopnickými výsledky na poli výzkumu nebo inovací; konstatuje, že inovativní nápady nelze vždy předvídat a programovat, a zdůrazňuje, že má-li být možné plně využít potenciál rozvoje inovací, je zapotřebí dostatečné financování, které není předem naplánováno;

6.zdůrazňuje, že je důležité mít rámcový program založený na excelenci s cílem zajistit účast nejlepších výzkumných pracovníků v Evropě v rámci celého programu; tvrdí, že jeden z kritických nedostatků politiky výzkumu a inovací v EU rovněž souvisí s nedostatkem smysluplného integrovaného a doplňkového přístupu mezi místně orientovanými a špičkovými činnostmi v oblasti výzkumu a inovací, zejména mezi rámcovým programem a složkou politiky soudržnosti pro výzkum a inovace, které mají z hlediska rozpočtu EU stejný rozsah; konstatuje, že rozšiřování a komercializace výsledků výzkumu je v Evropě nadále velmi náročné;

7.připomíná doporučení Heitorovy zprávy, podle nějž je třeba podporovat atraktivní a inkluzivní evropský ekosystém výzkumu, vývoje a inovací; připomíná doporučení z Lettovy zprávy, podle nějž je zapotřebí podpořit rozvoj páté svobody na jednotném trhu; připomíná, že podle Draghiho zprávy je jednou z hlavních příčin slabé inovační výkonnosti Evropy roztříštěnost inovačního ekosystému EU; připomíná, že Smlouvy zařazují rámcový program do rozvoje Evropského výzkumného prostoru; je přesvědčen, že má-li být dopad rámcového programu maximalizován, musí být začleněn do širší evropské politiky výzkumu, která zajistí, aby se Evropa stala atraktivním místem pro výzkumné činnosti, které přitahují globální talenty, účinně promítají vědu do hospodářského růstu a společenského pokroku a efektivně zmenšují inovační propast v rámci EU; domnívá se, že o dosažení toho, aby se Evropa takovým místem skutečně stala, by měl usilovat připravovaný akt o Evropském výzkumném prostoru; uznává, že mezi členskými státy stále existují značné překážky mobility výzkumných pracovníků, včetně uznávání kvalifikací;

8.trvá na tom, že je naprosto nezbytné, aby členské státy přijaly konkrétní závazky k dosažení cíle do roku 2030 vynaložit 3 % HDP na výzkum a vývoj; konstatuje, že EU investuje výrazně méně než jiné globální mocnosti a že již více než 20 let nedosahuje cíle vynaložit 3 % HDP na výzkum a vývoj, přičemž v roce 2022 investovala do výzkumu a vývoje 2,24 % svého HDP, zatímco například Spojené státy vynaložily 3,5 % svého HDP; zdůrazňuje, že nedostatečné investice EU do výzkumu a vývoje každoročně zhoršují situaci a prohlubují propast oproti třetím zemím; upřesňuje, že v intenzitě výzkumu a vývoje 27 členských států EU existují velké rozdíly s tím, že pět států dosáhlo cíle 3 % výdajů, zatímco jiné vynakládají méně než 1 %; připomíná, že méně než 7 %, které EU ze svého rozpočtu vynakládá na výzkum a vývoj Zpráva o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti, s. 236., je velmi malý podíl celkových veřejných výdajů na výzkum a vývoj v EU; konstatuje, že členské státy by neměly snižovat výdaje na výzkum z vlastního rozpočtu, budou-li mít k dispozici unijní financování výzkumu jako alternativní zdroj; zdůrazňuje, že úsilí v oblasti financování výzkumu a inovací je třeba spojit na evropské a vnitrostátní úrovni; zdůrazňuje rovněž důležitou úlohu soukromých investic do výzkumu a inovací, jejímž cílem je doplnit veřejné financování; vyjadřuje politování nad tím, že evropské soukromé investice do výzkumu, vývoje a inovací zaostávají za investicemi v Číně a USA, přičemž v EU dosahují 1,3 % HDP v porovnání s 2,4 % v USA a 1,9 % v Číně; trvá proto na tom, že EU musí hrát zásadní roli při podpoře výdajů na výzkum a vývoj a že je zapotřebí dále koordinovat a sladit vnitrostátní a unijní výdaje na výzkum a vývoj;

9.trvá na tom, že dlouhodobé veřejné financování má zásadní význam pro podporu vynikajícího základního výzkumu založeného na vědecké zvídavosti, jehož jediným cílem je rozvoj vědeckých poznatků a který nemá žádný zjevný nebo bezprostřední přínos, ale někdy vede k náhodným objevům;

10.zdůrazňuje 72. bod odůvodnění nařízení o programu Horizont Evropa, v němž se uvádí, že v zájmu zaručení vědecké excelence a v souladu s článkem 13 Listiny by měl program ve všech zemích, které využívají jeho finanční prostředky, prosazovat úctu k akademické svobodě; zdůrazňuje, že ačkoli v několika zemích, které využívají finanční prostředky z programu Horizont Evropa, došlo k incidentům týkajícím se akademické svobody, Komise tento bod odůvodnění k řešení konkrétních problémů dosud účinně nevyužila; vítá, že se komisařka odpovědná za začínající podniky, výzkum a inovace během svého slyšení s Parlamentem zavázala předložit legislativní návrh týkající se svobody vědeckého výzkumu; vyzývá Komisi, aby v souladu s usnesením Parlamentu ze dne 17. ledna 2024 tento legislativní návrh předložila;

11.podporuje vysokou úroveň výdajů na oblast klimatu v prvních letech programu Horizont Evropa; naléhavě vyzývá Komisi, aby pokračovala v úsilí o dosažení celkového cíle 35 % výdajů v oblasti klimatu po celou dobu trvání programu;

12.zdůrazňuje, že program Horizont Evropa je na dobré cestě ke splnění svého cíle výdajů v oblasti klimatu, aniž by podle příručky k programu Horizont Evropa při hodnocení návrhů zohledňoval zásadu „významně nepoškozovat“, pokud to nebylo relevantní pro obsah výzvy; zdůrazňuje, že pro horizontální uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ a zásady „neškodit“ neexistuje žádná právní povinnost ani právní základ; vítá, že se komisařka odpovědná za začínající podniky, výzkum a inovace během svého slyšení s Parlamentem zavázala, že posoudí stávající přístup a nový přístup k uplatňování zásady „významně nepoškozovat“, včetně právního základu pro její uplatňování, a že výsledky tohoto posouzení bude sdílet s Parlamentem; naléhavě vyzývá Komisi, aby před zahájením 10. rámcového programu podala Parlamentu zprávu o dopadu uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ („neškodit“) v rámci programu Horizont Evropa, včetně odhadu toho, jaké náklady by její uplatňování znamenalo pro Komisi a příjemce a jaký dopad by mělo na zjednodušení projektových žádostí;

13.domnívá se, že během provádění programu Horizont Evropa ohrozilo několik významných celosvětových událostí tisíce výzkumných pracovníků, a to i v sousedství EU, což vedlo k významnému nárůstu počtu žádostí výzkumných pracovníků o nouzové umístění v Evropě; dochází však k závěru, že v rámci stávajícího programu nemá EU k dispozici na podporu ohrožených výzkumných pracovníků dostatečné finanční prostředky a že úsilí některých členských států a nevládních organizací je roztříštěné;

14.potvrzuje význam mezinárodní spolupráce pro rozvoj vědy; v této souvislosti je znepokojen tím, že mezinárodní spolupráce v rámci programu Horizont Evropa ve srovnání s programem Horizont 2020 slábne; vybízí Komisi, aby usilovala o další dohody o přidružení se třetími zeměmi a uzavírala je Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. února 2024 o dohodách o přidružení pro účast třetích zemí na programech Unie (Úř. věst. C, C/2024/6341, 7.11.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/6341/oj).; opakuje a zdůrazňuje, že schopnost Parlamentu vyslovit smysluplný souhlas s mezinárodními dohodami, které se týkají účasti konkrétních zemí uvedených v čl. 16 odst. 1 písm. d) nařízení o programu Horizont Evropa na programech Unie, je ztížena tím, že tyto dohody nestanoví strukturu, která by zaručovala parlamentní kontrolu v rámci postupu souhlasu s přidružením ke konkrétnímu programu Unie;

15.vítá zejména přidružení Spojeného království a Švýcarska k programu Horizont Evropa, neboť uznává skutečnost, že věda a inovace těchto zemí jsou nedílnou součástí evropského vědeckého a inovačního ekosystému; znovu vyjadřuje znepokojení nad revizí protokolu v roce 2023 a jeho ustanoveními týkajícími se automatické slevy pro Spojené království; zdůrazňuje, že jakákoli mezinárodní dohoda o přidružení Švýcarska k programům EU by měla plně respektovat výsadu Parlamentu vyslovit smysluplný souhlas v souladu s jeho usnesením o dohodách o přidružení pro účast třetích zemí na programech Unie;

16.bere na vědomí bílou knihu Komise o možnostech posílení podpory výzkumu a vývoje, který zahrnuje technologie s potenciálem dvojího užití; domnívá se, že téměř všichni respondenti veřejné konzultace o bílé knize odmítli možnost č. 3; zdůrazňuje, že řada respondentů se domnívá, že důsledky možností č. 1 a 2 nejsou dostatečně jasné, aby bylo možné určit, která možnost by byla vhodnější; zdůrazňuje, že obecně se má za to, že současná konstelace vyžaduje zlepšení, aby se zajistilo účinné využívání veřejných prostředků a posílila technologická suverenita Evropy; konstatuje, že komisařka Zacharievová se ve svém slyšení s Parlamentem zavázala pokračovat v tomto hodnocení, případně prostřednictvím nové studie, s cílem zajistit, aby vyjádřené názory reprezentovaly všechny zúčastněné strany;

17.konstatuje, že v rámci programu Horizont Evropa bylo dosaženo významného pokroku: plány pro rovnost žen a mužů jsou kritériem způsobilosti a genderový rozměr v obsahu výzkumu a inovací je standardním kritériem pro udělení grantu v rámci celého programu; uznává, že nedávné analýzy potvrzují, že plány pro rovnost žen a mužů mají jako kritérium způsobilosti katalytický účinek;

18.je hluboce přesvědčen, že výdaje EU na vědu, výzkum a inovace jsou nejlepší investicí do naší společné evropské budoucnosti a nejlepší cestou ke zvyšování konkurenceschopnosti a společenského pokroku a k úspěšnému odstranění rozdílů v oblasti inovací; souhlasí s panem Draghim, že veškeré veřejné výdaje na výzkum a vývoj v EU je třeba lépe na úrovni EU koordinovat, což znamená, že investice by měly být řádně sladěny se strategickými prioritami EU a měly by se zaměřit na financování iniciativ, které dosahují příslušného dopadu a vytvářejí přidanou hodnotu, a že pro dosažení tohoto cíle má zásadní význam reformovaný a posílený rámcový program; zdůrazňuje, že v zájmu zajištění skutečné přidané hodnoty by měly být výdaje na výzkum a vývoj rovněž lépe koordinovány na vnitrostátní úrovni mezi členskými státy; opakuje, že reformovaná fiskální pravidla vylučují používání vnitrostátních fondů ke spolufinancování programů EU, a vyzývá k plnému využití této možnosti s cílem zvýšit financování výzkumu EU;

19.vyzdvihuje význam normalizačních činností pro zajištění toho, aby evropské společnosti mohly konkurenčních výhod plynoucích z výzkumu a inovací účinně využívat;

20.podtrhuje významnou úlohu výzkumu a inovací v různých průmyslových oblastech, které přispívají k vytváření pracovních míst a ke zvyšování evropské konkurenceschopnosti ve srovnání se třetími zeměmi;

21.zdůrazňuje význam, který má pro konkurenceschopnost Evropy Evropská rada pro inovace (ERI); v této souvislosti zdůrazňuje, že investice ERI překlenují „údolí smrti“ a podporují převratné inovace, které mají potenciál přinést průlomové změny rozšiřitelné v praxi; vyzdvihuje rovněž jedinečný návrh nástroje ERI Accelerator, který má poskytnout individuálně uzpůsobenou podporu začínajícím podnikům s vysokým potenciálem, které nelze financovat z komerčních úvěrů;

22.oceňuje, že 44 % rozpočtu programu Horizont Evropa dosud přispělo k digitální a průmyslové transformaci, zejména podporou spolupráce v oblasti technologického rozvoje, která má pro evropskou konkurenceschopnost zásadní význam;

23.je pevně přesvědčen, že politiky aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací působí, nad rámec své klíčové úlohy pro dlouhodobou a udržitelnou konkurenceschopnost, jako nástroj k prevenci, předvídání a zvládání hlavních globálních a společenských výzev;

24.domnívá se, že administrativní zjednodušení v rámci programu Horizont Evropa stagnovalo vzhledem k tomu, že 32 % účastníků považuje žádost o účast v programu Horizont Evropa za složitější než v rámci programu Horizont 2020, přičemž téměř polovina účastníků neuvádí žádný rozdíl Evropská komise: Generální ředitelství pro výzkum a inovace, Evaluation study on excellent science in the European framework programmes for research and innovation – Final report phase 2 – Supporting the interim evaluation of Horizon Europe, Úřad pro publikace Evropské unie, 2024, s. 47-48.; je znepokojen tím, jak prudce vzrostly celkové transakční a administrativní náklady Heitorova zpráva, s. 90.; konstatuje, že příjemci v průměru vykázali výdaje 6–10 % svého projektového rozpočtu na administrativní náklady, přičemž 48 % vykázalo administrativní náklady přesahující 10 %, z nichž 10 % vykázalo administrativní náklady přesahující 20 %; vyjadřuje politování nad tím, že lhůta pro udělení grantu v rámci programu Horizont Evropa je delší, než tomu bylo v rámci programu Horizont 2020, a že překračuje Komisí vytčených 8 měsíců Evropská komise: Generální ředitelství pro výzkum a inovace, Evaluation study on excellent science in the European framework programmes for research and innovation – Final report phase 2 – Supporting the interim evaluation of Horizon Europe, Úřad pro publikace Evropské unie, 2024, s. 49.; trvá na dalším administrativním zjednodušení, zefektivnění příslušných postupů, snížení nákladů a větším zaměření na žadatele a zdůrazňuje, že zjednodušení musí být ku prospěchu žadatelů, přičemž je zároveň nutné zajistit, aby žádosti obsahovaly veškeré informace potřebné pro hodnocení jejich vědecké úrovně;

25.připomíná, že první úplná verze komentované vzorové grantové dohody pro program Horizont Evropa byla zveřejněna až v květnu 2024, tedy více než tři roky po zahájení programu; konstatuje, že bez úplné verze tohoto dokumentu nejsou příjemci o právních a finančních podmínkách spojených s podpisem grantové dohody plně informováni; připomíná, že první verze komentované vzorové grantové dohody pro program Horizont 2020 byla zveřejněna před oficiálním zahájením programu; konstatuje, že zřejmou příčinou opožděného zveřejnění je korporátní přístup ke vzorovým grantovým dohodám, který Komise přijala pro programy EU v rámci stávajícího VFR;

26.konstatuje, že mezi různými příjemci panují různé názory a zkušenosti, pokud jde o funkčnost paušálních částek; konstatuje, že někteří příjemci nepovažují zavedení paušálního financování za zjednodušení; zdůrazňuje, že posouzení paušálního financování v roce 2024 přineslo nejasné závěry a nechalo bez odpovědi důležité námitky a otázky, např. co se týče nejistoty ohledně dopadu auditu ex post, což zároveň potvrzuje opodstatněnost dalších námitek, např. v souvislosti s umělým zvýšením počtu pracovních balíčků Evropská komise: Generální ředitelství pro výzkum a inovace, Assessment of Lump Sum Funding in Horizon 2020 and Horizon Europe – Analysis of implementation data and feedback from survey, 25. července 2024.Klíčovým sporným bodem bylo, že plný dopad paušálního financování na projekty není znám vzhledem k tomu, že o zcela uzavřených projektech nebyly k dispozici žádné podstatné údaje. Kromě toho bylo již dříve potvrzeno, že paušální částky budou pravděpodobně fungovat pro menší projekty (a projekty s jediným příjemcem), zatímco jejich dopad na větší a složitější projekty zůstává nejistý. Viz například společné prohlášení EARTO, EUA a CESAER (https://www.eua.eu/news/eua-news/eua-cesaer-and-earto-call-for-caution-in-the-use-of-lump-sum-funding-in-horizon-europe.html) z roku 2021. Nesouhlas s rozšířeným využíváním paušálních částek vyplývá ze skutečnosti, že bez podstatných údajů o zkušenostech s paušálním financováním a bez výsledků velkých projektů s více příjemci nelze zjistit, jaké jeho dopady na tyto projekty jsou. Posouzení z roku 2024 se tedy mělo touto problematikou zabývat. Velká část pilotního projektu v rámci programu Horizont 2020 zahrnovala projekty ERV na ověření koncepce, což jsou malé granty pro jednoho příjemce. Vzhledem ke své specifické povaze jsou projekty na ověření koncepce z většiny analýz paušálního financování vynechány, nikoli však ze všech. Například se zdá, že jsou zahrnuty do počtu uzavřených projektů (projekty na ověření koncepce představují 44 % projektů – viz strana 8 posouzení Komise z roku 2024 – takže musí být zahrnuty do 96 % uzavřených projektů programu Horizont 2020 – viz obrázek 6). Právě z důvodu tohoto selektivního a netransparentního používání údajů působí toto posouzení nepřesvědčivým dojmem.; domnívá se, že se tím potvrzuje, že paušální financování může být zjednodušením pro některé příjemce, nikoli však pro všechny Slide 2 prezentace Evropské komise pro webinář s názvem „Lump Sum Funding in Horizon Europe: How does it work? How to write a proposal?’, 16. května 2024, https://ec.europa.eu/research/participants/docs/h2020-funding-guide/other/event240516.htm.Evropská komise: EU Science & Innovation, propagační video o paušálních částkách nazvané „How to evaluate lump sum proposals: Get started!, 2023, https://www.youtube.com/watch?v=VsSO_s1Ec84.Evropská komise: Slide 2 prezentace Evropské komise pro webinář s názvem „Lump Sum Funding in Horizon Europe: How does it work and what are the next steps?’, 2022, https://www.youtube.com/watch?v=gUFYkhxE70I. V čase 3.05 uvádí ředitel Will jako důvod pro použití paušálních částek snížení chybovosti. V čase 10:35 se na prvním slidu první prezentace uvádí, že snížení chybovosti je hlavním cílem používání paušálních částek.;

27.domnívá se, že zjednodušení, které nabízí financování formou paušálních částek, spočívá v odstranění všech povinností příjemců vykazovat Komisi skutečné náklady a zrušení finančních auditů ex post u projektů; vítá skutečnost, že se tak dosahuje nižší chybovosti; zdůrazňuje však, že nízká chybovost je nástrojem k zajištění řádného vynakládání veřejných prostředků, a nikoli cílem sama o sobě; v této souvislosti varuje před tím, aby nedošlo k tomu, že se kvalita výdajů u tohoto vysoce úspěšného programu sníží tím, že se využívání paušálního financování příliš rychle rozšíří;

28.konstatuje, že průměrná velikost konsorcií v programu Horizont Evropa je výrazně větší než v programu Horizont 2020 Průměrný počet účastníků grantu se zvýšil z 5,0 v rámci programu Horizont 2020 na 7,1 v rámci programu Horizont Evropa (viz: Analýza strategického plánu programu Horizont Evropa na období 2025–2027). Zároveň se podíl kolaborativních grantů snížil ze 78 % v rámci programu Horizont 2020 na 56 % v rámci programu Horizont Evropa (viz tabulka 9.1 v Heitorově zprávě).; domnívá se, že konsorcia podporují spolupráci a že větší konsorcia přispívají k širší a potenciálně rozmanitější spolupráci; zdůrazňuje však, že řízení větších konsorcií rovněž vyžaduje více času a úsilí, a to jak ve fázi přípravy návrhu, tak ve fázi provádění projektu, což odklání zdroje od samotného výzkumu; dále se domnívá, že složitější konsorcia jsou pro nové účastníky méně atraktivní, a to vzhledem ke složitosti, zdrojům a zkušenostem potřebným k jejich řízení;

29.podtrhuje význam otevřeného a přístupného programu s nízkými prahovými hodnotami pro podávání žádostí, čímž se zajistí zapojení nových účastníků i malých a středních podniků; zdůrazňuje, že více než polovina účastníků programu Horizont Evropa z řad malých a středních podniků se programu účastní poprvé Evropská komise: Generální ředitelství pro výzkum a inovace, SME participation in Horizon Europe – Key figures (and key issues) in the first three years, Úřad pro publikace Evropské unie, 2024, s. 11.; domnívá se, že administrativní zátěž, potřebná časové investice a složitost žádostí mohou malé a střední podniky od účasti v programu odradit Evropský parlament, Panel for the Future of Science and Technology, The Horizon Europe Programme: A strategic assessment of selected items, 2024, s. 48.; konstatuje, že jednoduché, malé a rychlé granty, které nabízí nástroj pro malé a střední podniky v rámci programu Horizont 2020, byly pro malé a střední podniky účastnící se programu poprvé velkým lákadlem Devadesát procent účastníků první fáze nástroje pro malé a střední podniky byli noví účastníci, zatímco u nástroje ERI Accelerator byl dosud podíl nových účastníků pouze 70 %. Evropská komise: Generální ředitelství pro výzkum a inovace, SME participation in Horizon Europe – Key figures (and key issues) in the first three years, Úřad pro publikace Evropské unie, 2024, s. 11.;

30.domnívá se, že se Komisi nepodařilo zajistit programu Horizont Evropa agilní a současně silné řízení, což zkomplikovalo provádění; očekává, že průběžná hodnotící zpráva by se měla zabývat nedostatky a možnými řešeními;

31.uznává význam pilíře 1 pro podporu vědecké excelence a přilákání vysoce kvalifikovaných výzkumných pracovníků prostřednictvím Evropské rady pro výzkum (ERV) a programů, jako jsou akce „Marie Curie-Skłodowska“ (MSCA);

32.oceňuje, že rada ERV je ve své činnosti stále úspěšná; zdůrazňuje, že její úspěch závisí na nezávislosti vědecké rady; zdůrazňuje, že posledních několik let ukázalo, že přítomnost schopného a angažovaného předsedy vědecké rady s respektovanou vědeckou kvalifikací má pro fungování a nezávislost ERV zásadní význam; konstatuje, že přístup „zdola nahoru“ a nezávislé řízení vědecké rady ERV se ukázaly jako vysoce účinné;

33.vyzdvihuje schopnost rady ERV i akcí MSCA přilákat do Evropy vědecké talenty; je si vědom toho, že akce MSCA významnou měrou přispívají k tomu, že evropská věda zaujímá vůdčí postavení; se znepokojením si všímá nízké míry úspěšnosti akcí MSCA;

34.zdůrazňuje, že výzkumné projekty financované v rámci pilíře 1 by měly dodržovat zásadu „vyšší risk – vyšší zisk“; navrhuje objasnit hodnotící kritéria, tak aby byla při hodnocení výzkumných návrhů zásada „vyšší risk – vyšší zisk“ důsledně uplatňována; konstatuje, že „vyšší risk“ znamená také používání nových výzkumných metod;

35.zdůrazňuje, že zejména výzkumná infrastruktura, zejména digitální výzkumná infrastruktura, poskytuje výzkumným pracovníkům a inovátorům napříč obory a odvětvími zásadní platformu pro sdílení údajů, metod a odborných znalostí a podporuje rozvoj a uplatňování nových technologií s cílem posílit technologickou suverenitu Evropy; vítá v tomto ohledu zejména pokrok, jehož bylo dosaženo v oblasti evropského cloudu pro otevřenou vědu a evropského muzejního cloudu;

36.zdůrazňuje, že výzkum založený na spolupráci je ústředním prvkem evropských rámcových programů; uznává význam, který má pilíř 2 jakožto zásadní strategický nástroj pro podporu celoevropské spolupráce na základě sdružování zdrojů a znalostí a sladění veřejných a soukromých programů výzkumu a inovací; konstatuje, že k této spolupráci by nedošlo bez podobně intenzivního financování ze strany EU, což podtrhuje jedinečnou přidanou hodnotu programů spolupráce EU, zejména proto, že Evropě umožňují řešit složité společenské výzvy a integrovat podniky do kritických celoevropských hodnotových řetězců; domnívá se, že pilíř 2 posílil výzkumnou spolupráci, přičemž důležitá je zejména jeho schopnost podporovat společné výzkumné a inovační programy pro dosažení technologické vyspělosti prostřednictvím společných podniků, což přispívá ke konkurenceschopnosti EU;

37.považuje pilíř 2 za strategický nástroj, který umožňuje celoevropskou spolupráci a sdílení znalostí a zdrojů, podněcuje soukromé investice a spojuje zúčastněné strany z veřejného a soukromého sektoru v celé Evropě za účelem řešení složitých společenských výzev; domnívá se, že je důležité tuto spolupráci nadále podporovat; je si vědom složitosti, kterou pilíř 2 vykazuje; domnívá se, že stále příliš složité je jeho provádění a že je třeba jej zlepšit, zjednodušit a zefektivnit s ohledem na dosažení výsledků, a nikoli pouze na výdaje; konstatuje, že řada jeho nástrojů, velký počet partnerství, složité administrativní postupy provádění misí založené na přístupu shora dolů a četné rozpočtové přesuny vedly ke zbytečné komplexnosti, která žadatele, zejména ty nově příchozí, od účasti odrazuje; zdůrazňuje význam dostupnosti těchto nástrojů, zejména pro malé a střední podniky ze všech evropských regionů, aby je mohli využívat všichni vynikající výzkumní pracovníci a inovátoři a aby se podpořily absorpční kapacity podniků; vítá obnovení rovnováhy v pilíři 2 směrem k lepší rovnováze mezi jednotlivými druhy činností v oblasti výzkumu a inovací, od základního výzkumu po tržně orientované inovace, jak bylo oznámeno ve druhém strategickém plánu pro program Horizont Evropa; v této souvislosti bere na vědomí, že Výbor pro Evropský výzkumný a inovační prostor ve svém stanovisku k 10. rámcovému programu došel k závěru, že klastrová struktura programu Horizont Evropa vytváří zbytečnou překážku pro účastníky, kteří hledají finanční prostředky, zejména pro nové účastníky, a že v závěru Draghiho zprávy se konstatuje, že „program by měl konsolidovat celkově roztříštěné a různorodé činnosti“;

38.konstatuje, že největší výzvou pro Evropu zůstává rozvíjení a komercializace výsledků výzkumu; připomíná rozhodující úlohu podnikání, například při komerčním a ekonomickém využívání aplikovaného výzkumu v oblasti průlomových inovací na nejvyšší vědecké úrovni;

39.zdůrazňuje, že Evropská rada pro inovace poskytuje prostředky, které řeší obecně vnímaný problém nedostatku investic pro financování rozvoje průlomových inovací Evropská komise: Generální ředitelství pro výzkum a inovace, Evaluation study of the European framework programmes for research and innovation for an innovative Europe – Report phase 2 (support study for the interim evaluation of Horizon Europe), Úřad pro publikace Evropské unie, 2024, s. 98.; všímá si velmi nízké míry úspěšnosti v rámci ERI a považuje ji za potvrzení toho, že financování ERI má svůj význam, ale že program je podfinancován, což je znepokojivé; vítá skutečnost, že ERI byla jako nástroj doplněna o podporu pro přechodné činnosti, protože i ty jsou součástí cesty, kterou inovátoři musí urazit od prvního nápadu až po rozšíření inovace v praxi, a že ERI nyní poskytuje podporu týkající se technologického zrání inovací a jejich validace; zdůrazňuje kvalitu a relevantnost poradenství poskytovaného výborem ERI a připomíná v tomto ohledu význam odborného poradenství pro provádění rámcového programu;

40.domnívá se, že ERI je ve své podstatě potřebným a vynikajícím nástrojem; souhlasí s tím, že ústředním bodem pilíře 3 je zefektivnění a posílení ERI, přilákání soukromých investic a podpora komercializace výzkumu, což potvrzuje i Heitorova zpráva; vyjadřuje však politování nad tím, že Komise přijala některá prováděcí rozhodnutí, která ERI odchýlila od zamýšleného účelu pomáhat podnikům v rozvoji; uznává, že ERI by měla mít flexibilitu strategicky maximalizovat svůj potenciál k podpoře průlomových technologií; je pevně přesvědčen, že ERI může plně využít svého potenciálu, pouze pokud bude vyjasněno a posíleno právní a institucionální uspořádání programu;

41.vyjadřuje politování nad tím, že nebyla provedena všechna doporučení Parlamentu uvedená v jeho usnesení ze dne 22. listopadu 2022 o provádění Evropské rady pro inovace, zejména doporučení, aby byly důkladně posouzeny způsoby, jak zlepšit provádění ERI, přičemž se jako možnost navrhlo zřízení nezávislého subjektu EU podle článku 187 Smlouvy o fungování EU, který by nesl za provádění ERI hlavní odpovědnost; dále vyjadřuje politování nad tím, že bylo ignorováno jeho doporučení zajistit při provádění kapitálové i grantové složky přímou koordinaci mezi oběma složkami;

42.upozorňuje na práci programových manažerů v ERI; pevně věří v přístup strategické inteligence, který vyvinuli odborníci s uznávanými odbornými znalostmi v této oblasti k účinnému plánování strategického řešení výzev; oceňuje zejména práci programových manažerů, kteří se snaží pomoci projektům nalézt a realizovat přidanou hodnotu spojením projektů společného zájmu;

43.bere na vědomí, že nezávislí odborníci hodnotí znalostní a inovační společenství obecně pozitivně (zejména pokud jde o přidanou hodnotu EU); konstatuje, že znalostní a inovační společenství EIT přispívají k posílení vazeb mezi vysokoškolským vzděláváním a podniky a k řešení nedostatku dovedností, a že by měla být prozkoumána součinnost s akademiemi zavedenými v nedávných právních předpisech EU (např. akt o průmyslu pro nulové čisté emise, akt o kritických surovinách či balíček týkající se kybernetické bezpečnosti); kromě toho zdůrazňuje, že činnosti regionálního inovačního programu EIT přispívají ke snížení rozdílů v evropských inovačních kapacitách; připomíná, že rozdíly v inovačních kapacitách by se měly překlenout větší součinností mezi EIT a dalšími akcemi, jako je přípravná akce EU s názvem „Inovace pro místní transformaci“, a domnívá se, že znalostní a inovační společenství EIT by mohla zlepšit součinnost uvnitř rámcového programu (v rámci činností pilíře 3 a mezi pilíři) a vytvořit konkrétní synergie mezi inovacemi zaměřenými na excelenci a lokálně orientovanými inovacemi, například na základě projektů navazujících na výzkum a inovace pod vedením generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku, jako je nástroj pro meziregionální inovační investice (I3);

44.vyjadřuje politování nad tím, že několik zúčastněných stran, včetně některých největších příjemců, význam EIT jako programu zpochybňuje; zdůrazňuje, že zúčastněné strany v zásadě oceňují koncepci znalostních a inovačních společenství jako užitečný nástroj pro účinný rozvoj a integraci inovačních ekosystémů; domnívá se, že dvě hlavní námitky se týkají požadavku na finanční soběstačnost znalostních a inovačních společenství Viz například vize Evropské asociace univerzit pro 10. RP, s. 14: https://www.eua.eu/publications/positions/paving-the-way-for-impactful-european-r-i.html. a ústředního řízení prostřednictvím organizace EIT, které je příliš byrokratické, zatěžující a komplikuje znalostním a inovačním společenstvím jejich správu Viz například stanovisko Fraunhofer Gesellschaft: https://www.fraunhofer.de/content/dam/zv/en/institutes/international/brussels/finalpapers/Fraunhofer_PositionPaper_EIT.pdf.; dochází k závěru, že finanční a jiné náklady mnoha zúčastněných stran, včetně vysoké zátěže spojené s účastí ve znalostním a inovačním společenství, převažují nad přínosem poměrně malé finanční podpory, která se jim skýtá;

45.vyjadřuje politování nad tím, že ačkoli již bylo vyvinuto určité úsilí, synergie mezi ERI, EIT a ERV nejsou dostatečně rozvinuty;

46.oceňuje, že se v programu Horizont Evropa zvýšila účast subjektů ze zemí, jimž je na rozšíření účasti poskytována zvláštní podpora; konstatuje, že rozdíly v oblasti inovací přetrvávají navzdory mírnému snížení rozdílů v inovační výkonnosti v Evropě, a to i přes to, že snahy o rozšíření účasti probíhají již dvě desetiletí; zdůrazňuje však, že tyto rozdíly v inovacích v Evropě mají negativní důsledky pro EU jako celek, neboť to znamená, že dostupné talenty zůstávají nevyužity a lze očekávat, že hospodářské rozdíly se v rámci EU ještě prohloubí; konstatuje, že nízkou účast na programu lze částečně vysvětlit strukturálními faktory, včetně neadekvátních vnitrostátních veřejných investic do výzkumu a vývoje, což oslabuje účinnost vnitrostátních systémů výzkumu a inovací a následně se odráží v nízkém skóre v evropském srovnávacím přehledu inovací; dále konstatuje, že existuje souvislost mezi vysokou mírou účasti na rámcovém programu a vysokou úrovní vnitrostátních veřejných investic do výzkumu a vývoje; je pevně přesvědčen, že bez vnitrostátních reforem nelze rozdíly v inovacích odstranit bez ohledu na úsilí vynaložené na evropské úrovni, a odkazuje na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 9/2022, která se této záležitosti věnuje; uznává, že je zapotřebí zavést nové a účinnější mechanismy pro rozšíření účasti, ale domnívá se, že financování těchto opatření by mělo pocházet především z vnitrostátní úrovně a mělo by být doplněno fondy politiky soudržnosti; vyzývá Komisi, aby zajistila, že připravovaný akt o EVP stanoví pro členské státy jasnou povinnost zlepšit fungování svého systému výzkumu a inovací, a svou nedostatečnou výkonnost v důsledku strukturálních problémů tak zvýšit;

47.zdůrazňuje význam pečeti excelence v rámci programu Horizont Evropa; domnívá se, že tato pečeť jen částečně zmírňuje přetrvávající problém nedostatečného financování v programu Horizont Evropa, což výrazně omezuje schopnost odpovídajícím způsobem podpořit všechny kvalitní návrhy; dále uznává, že pečeť může přispět k většímu poměrnému zastoupení výzkumných pracovníků ze zemí, jimž je na rozšiřování účasti v programu poskytována podpora; zdůrazňuje však, že pečeť nelze považovat za náhradu přímé finanční podpory, zejména proto, že není zárukou financování;

48.konstatuje, že prosperující evropský inovační ekosystém vyžaduje silné a dobře propojené místní inovační ekosystémy a že lépe propojený evropský inovační ekosystém bude mít zásadní význam pro posílení konkurenceschopnosti Evropy, její odolnosti a strategické autonomie; je si vědom toho, že spolupráce mezi územními ekosystémy umožňuje evropským regionům kombinovat jejich přednosti a využít této kombinace k účinnějšímu vývoji inovativních řešení; zdůrazňuje, že tato spolupráce rovněž urychluje komercializaci a rozšiřování technologií a posiluje konkurenceschopnost EU i v celosvětovém měřítku; uznává zásadní úlohu veřejných výzkumných organizací, včetně univerzit, jako hybných sil místně orientovaných inovací;

49.zdůrazňuje úlohu misí v komunikaci vědy a to, že je třeba ji dále posílit, neboť to přiblíží výsledky výzkumu společnosti a pomůže řešit problém nedůvěry ve výzkum a inovace a zároveň pomůže získat souhlas společnosti s veřejnými investicemi do výzkumu a inovací; připomíná, že sdělení Komise nazvané „Dva roky misí EU – hodnocení dosaženého pokroku a další postup“ nezhodnotilo mise pozitivně, ale dospělo k závěru, že mise hlavní cíle, např. přilákání externích finančních prostředků, nesplnily;

50.připomíná zásadní úlohu partnerství v tom, že mají propojovat Evropskou komisi a soukromé nebo veřejné partnery, a je toho názoru, že musí dostávat trvalou podporu s definovaným cílem a rozsahem; zdůrazňuje, že struktury řízení partnerství veřejného a soukromého sektoru by měly být zefektivněny a zjednodušeny, aby se předešlo zbytečné zátěži a zvýšilo se zaměření na klíčové priority; považuje společné podniky za velmi užitečné nástroje na podporu lepší koordinace a sladění výzkumných programů v celé EU a na podporu společných investic do výzkumu a vývoje mezi veřejným a soukromým sektorem; s politováním konstatuje, že společné podniky dosud nevedly k celkovému zvýšení výdajů evropského průmyslu na výzkum a vývoj;

51.konstatuje, že od zveřejnění sdělení nedošlo v provádění misí k žádným významným změnám; dochází k závěru, že současný přístup k misím není dostatečně zaměřen na podporu nových tvůrčích nápadů a nápadů v oblasti výzkumu a inovací k řešení výzev; domnívá se, že plánování programů zaměřené na mise by mělo mít cíle, jichž lze dosáhnout prostřednictvím výzkumu a inovací, mělo by být prováděno prostřednictvím otevřených výzev k předkládání nápadů „zdola nahoru“, neboť tak bude cílů mise dosaženo nejlépe, a mělo by být řízeno prostřednictvím portfoliového přístupu založeného na zkušenostech programových manažerů ERI; domnívá se, že plánování programů zaměřené na mise by mělo být v první řadě novým přístupem k plánování výzkumu, který klade větší důraz na výzkumné nápady „zdola nahoru“, podporuje mezioborovost a zejména vytváří prostor pro součinnost mezi sociálními, humanitními a uměleckými činnostmi a činnostmi zaměřenými na technologie, a to za účelem řešení problémů; vyzývá proto Komisi, aby ve zbývajících letech programu Horizont Evropa otestovala tento přístup tak, že bude vynakládat většinu finančních prostředků přidělených na mise prostřednictvím otevřeně formulovaných výzev, jež budou vybízet k předkládání návrhů na činnosti v oblasti výzkumu a inovací, které mohou přispět k dosažení konkrétního cíle; vybízí Komisi, aby zvážila, zda je vhodné pokračovat ve financování každé mise v rámci programu Horizont Evropa a aby nalezla další financování a podporu pro pokračování misí v jiných částech rozpočtu EU a případně na vnitrostátní a regionální úrovni;

52.podporuje návrh Heitorovy zprávy, podle nějž by se měla v rámci programu Horizont Evropa zřídit experimentální jednotka, která bude experimentovat s novými metodami a nástroji s cílem podpořit tak skutečné zjednodušení pro účastníky a vyvinout pružnější provádění tohoto programu; naléhavě vyzývá Komisi, aby v roce 2025 zřídila pracovní skupinu pro zlepšení účinnosti evropského semestru v souladu s cílem dosažení 3% podílu EU, jak je to jasně popsáno ve zprávě Draghiho a Heitorově zprávě a jak to znovu uvedli evropští lídři v Budapešťském prohlášení o nové dohodě pro konkurenceschopnost Evropy;

53.trvá na tom, že by Komise měla i nadále využívat jednorázové finanční prostředky v rámci programu Horizont Evropa a uplatňovat je u příjemců, u nichž z hodnocení jasně vyplývá, že se jedná o zjednodušení, jako jsou malé a střední podniky a projekty, u kterých existují spolehlivé důkazy, že jde o skutečné zjednodušení; v této souvislosti zdůrazňuje, že zamýšlené zvýšení využívání jednorázových částek pro pracovní program na období 2026–2027 je i nadále sporné vzhledem ke stávajícím obavám a otevřeným otázkám ohledně dopadu jednorázových částek, pokud jde o zjednodušení, které některým příjemcům nabízejí, a jejich dopadu na kvalitu financovaných projektů; vyzývá Komisi, aby před zvýšením podílu rozpočtu programu Horizont Evropa vynakládaného prostřednictvím jednorázových částek v posledních letech tohoto programu přijala veškerá nezbytná opatření k zajištění řádného a účinného využívání finančních prostředků EU a aby prozkoumala další zlepšení systému s cílem zajistit, aby jednorázové financování vedlo ke skutečnému zjednodušení pro příjemce; podporuje doporučení Evropského účetního dvora vymezit rozsah kontrol ex post u paušálních grantů;

54.podporuje naléhavou výzvu Heitorovy zprávy, aby byla zavedena položka spolufinancování „Choose Europe“ („Zvolit Evropu“) a aby se současný evropský „odliv mozků“ do roku 2035 přeměnil na „příliv mozků“, a konstatuje, že v současném nejistém geopolitickém kontextu – zejména po posledních volbách v USA – se v tomto bodě nabízí Evropě významná a jedinečná příležitost, a proto by měla být uvedená položka realizována bezodkladně již od roku 2025;

55.vyzývá Komisi, aby neprodleně obnovila autonomii a pružnost ERI s cílem odstranit stávající složité procesy, které vedou k nižšímu plnění; domnívá se, že přechodné činnosti rady ERI by měly být otevřeny návrhům založeným na výsledcích jakéhokoli projektu rámcového programu bez ohledu na to, která část programu tento projekt financovala;

56.naléhavě vyzývá Komisi, aby jako strážkyně Smluv vycházela z bodu odůvodnění 72 nařízení o programu Horizont Evropa s cílem prosazovat lepší respektování akademické svobody v Unii i v přidružených zemích a aby na jeho základě zejména otevřeně a přímo řešila očividné porušování akademické svobody ze strany vlád členských států;

57.doporučuje, aby použití zásady „nepůsobit (významnou) škodu“ bylo doprovázeno podrobnými pokyny Komise ohledně toho, jak se má dodržování této zásady hodnotit v rámci konkrétní výzvy, v níž se tato zásada uplatňuje;

58.vyzývá k tomu, aby byl 10. rámcový program v souvislosti s nadcházející diskusí o vysoce očekávaném fondu pro konkurenceschopnost, jejž oznámila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu ze dne 17. července 2024 ve Štrasburku, zaměřeném na excelenci ve výzkumu a inovacích v EU a rozvoj strategických technologií, s podstatně vyšším rozpočtem odpovídajícím dosažení cíle výdajů ve výši 3 % HDP a dostatečným k financování nejméně 75 % předložených vynikajících Zdůrazňuje, že změna prahové hodnoty pro „vynikající“ s cílem dosáhnout 75% cíle bez navýšení rozpočtu by nebyla přijatelná. návrhů; doporučuje, aby se 10. rámcový program zaměřoval na tři hlavní cíle:a)vytvoření evropské soutěže nápadů a „trychtýře“ pro urychlení vývoje od základní vědy po rozšiřování inovací, poskytování podpory základnímu vědeckému výzkumu a posílení zavádění a využívání inovativních řešení,b)podporu strategických výzkumných iniciativ, které vyžadují rozsáhlou a evropskou spolupráci, neboť schopnost programu upřednostnit tyto iniciativy bude mít zásadní význam pro schopnost Evropy řešit společenské výzvy, jimž čelí, jakož i pro evropský průmysl a malé a střední podniky, včetně technologického vývoje a podpory evropských ekosystémů, pro řešení rozdílů v konkurenceschopnosti vůči našim globálním konkurentům se zaměřením na rozvoj prioritních inovativních pokročilých technologií a jejich převedení do konkrétních aplikací inovativních produktů, procesů a služeb,c)pokrok v Evropském výzkumném prostoru, mimo jiné řešením rozdílů v oblasti inovací v Evropě;

59.doporučuje, aby Komise zajistila, aby byl program prováděn účinně a účelně, se zřetelem k uživateli a na základě vědeckých poznatků, mj. prostřednictvím:a)zavedení lepšího řízení na základě inspirace zjištěními zprávy Heitorovy skupiny odborníků a Draghiho zprávy, které se zabývají potřebou zlepšit agilitu programu, jež by mělo:i)zaměřovat se na usnadnění nejlepšího výzkumu, technologického vývoje a inovací;ii)přispívat k prioritám EU v oblasti vědy a inovací,iii)být založeno na zásadě samosprávy, jejímž prostřednictvím mohou uznávaní nezávislí odborníci z příslušné oblasti, kteří jednají ve veřejném zájmu, poskytovat poradenství ohledně toho, jak mohou výzkum a inovace nejlépe přispívat k dosažení politických priorit stanovených tvůrci politik; doporučuje, aby v rámci uplatňování této zásady byly v souladu s Heitorovou zprávou zřízeny nové rady, které by poskytovaly odborné poradenství ohledně strategických priorit programu, jakož i ohledně formulace textů výzev k předkládání návrhů s cílem zajistit jejich kvalitu;b)zahrnovat pozice pro manažery programů ERI, srovnatelné s vedoucími programů v amerických agenturách typu ARPA, což jsou odborníci s prokázanými výsledky v příslušné oblasti, jmenovaní z řad odborníků mimo Komisi na předem stanovené období jako zvláštní poradci komisaře odpovědného za výzkum a inovace s cílem zajistit jejich vysoké postavení v Komisi, aby řídili strategická vizionářská portfolia projektů, případně podporovali spolupráci mezi projekty v rámci celého programu k jejich vzájemnému prospěchu, a stanovovali výzvy založené na strategických informacích a s cílem podporovat celosvětové vedoucí postavení Evropy v konkrétních částech jejich oblasti odbornosti,c)radikálně zjednodušit administrativní činnost související se žádostmi o projekty 10. rámcového programu a jejich řízením, a to v návaznosti na návrh Heitorovy zprávy, že je nejprve třeba důvěřovat a teprve později kontrolovat, a zároveň minimalizovat informace požadované v žádostech na absolutní minimum – do fáze návrhu by neměly být zahrnuty žádné informace, které nejsou absolutně nezbytné pro dobré kvalitativní posouzení vědecké nebo inovativní kvality návrhu,d)podporovat součinnosti a koordinované plánování programů a jejich provádění s dalšími programy a odvětvovými politikami, zejména s budoucí novou průmyslovou politikou a dalšími důležitými projekty společného evropského zájmu, které se zabývají výzkumem, vývojem a inovacemi na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU;

60.doporučuje, aby v 10. rámcovém programu plány pro rovnost žen a mužů byly zachovány jako kritéria způsobilosti pro financování v jejich současné podobě jako trvalý a nedílný prvek požadavků EU na financování výzkumu;

61.doporučuje, aby obecný cíl týkající se pokroku EVP vedl k rozvoji vynikajícího, jednotného a dobře fungujícího Evropského výzkumného prostoru, který přitahuje talentované pracovníky, integruje nově příchozí do stávajících sítí a poskytuje přístup k předním světovým výzkumným a technologickým infrastrukturám a zároveň zůstává otevřený pro vynikající výzkumné návrhy bez ohledu na podpůrnou výzkumnou instituci a podporuje společné včasné výzkumné programy s vnitrostátními poskytovateli finančních prostředků; zdůrazňuje, že připravovaný akt o EVP musí zajistit zvýšené vnitrostátní investice, vnitrostátní reformy a odstranění překážek volného pohybu znalostí, technologií a výzkumných pracovníků, čímž se vytvoří podmínky pro 10. rámcový program na podporu dosažení dobře fungujícího EVP;

62.domnívá se, že k dosažení tohoto obecného cíle by měly přispívat programy pro výzkumné infrastruktury a programy COST a Teaming; je přesvědčen, že 10. rámcový program by měl poskytovat nástroj pro strategické investice do technologických infrastruktur; domnívá se, že akce „Marie Curie-Skłodowska“ jsou klíčovým nástrojem pro dosažení tohoto cíle, neboť usnadňují mobilitu v rámci EU a mezi odvětvími těch nejlepších a nejschopnějších, kteří jsou vybíráni na základě špičkové kvality svého návrhu; domnívá se, že v zájmu další integrace EVP by měla být v programu podporována účast subjektů z oblastí s nízkou výkonností výzkumu;

63.je pevně přesvědčen, že 10. rámcový program by měl zahrnovat nově zavedený evropský stipendijní program pro ohrožené výzkumné pracovníky, který by zahrnoval zkušenosti získané z probíhající přípravné akce, s cílem dosáhnout tohoto obecného cíle;

64.nadále podporuje přístup EIT založený na znalostním trojúhelníku s cílem podpořit inovace v Evropě; domnívá se, že reformovaný a přeorientovaný EIT by měl přispívat k dosažení tohoto obecného cíle vzhledem k jeho zvláštní úloze v integraci evropského inovačního ekosystému;

65.domnívá se, že v 10. rámcovém programu by měly být rozšířené a propojené ERV a ERI hnací silou evropské soutěže nápadů a že v rozpočtu 10. rámcového programu by mělo být upřednostněno navýšení jejich rozpočtů; doporučuje, aby byly uvedené programy navrženy s cílem vytvořit evropský inovační trychtýř, koncipovaný zdola nahoru, který by umožňoval rychle přenášet inovační poznatky ze základní vědy do rozšiřování inovací;

66.domnívá se, že ERI bude moci uspět pouze tehdy, může-li i) nabízet kombinované financování jako jeden projekt a ii) jednat se stejnou předvídatelností a pružností jako soukromé subjekty na trhu rizikového kapitálu prostřednictvím individuálně uzpůsobeného právního subjektu pro jeho provádění; zdůrazňuje, že pro dosažení tohoto cíle je zásadně důležité posílit autonomii a samosprávy jak Evropské rady pro výzkum, tak Evropské rady pro inovace; v této souvislosti se domnívá, že je třeba prozkoumat nové možnosti, jak zajistit jejich nezávislost a dlouhodobou stabilitu, jako je vytvoření specializovaných právnických osob;

67.domnívá se, že rozšíření ERI a ERV by mělo zahrnovat navýšení finančních prostředků na projekty základního, kooperativního a raného výzkumu; doporučuje, aby byly z navýšených prostředků financovány menší projekty a konsorcia, neboť tím by se snížily překážky účasti, zvýšila míra úspěšnosti a podpořilo experimentování s novými nápady a spolupráce; domnívá se, že v tomto rozšířeném prostoru pro kooperativní výzkum zdola nahoru hraje důležitou úlohu nástroj ERI Pathfinder i granty ERV pro synergie; zdůrazňuje, že nástroj ERI Pathfinder by měl i nadále financovat „Challenges“ (výzvy), ale měl by být reformován v tom smyslu, že by neměl pořádat výběrová řízení založená na nich, nýbrž na výzvách typu ARPA, které ponechávají prostor pro návrhy „zdola nahoru“ a zároveň zajišťují vývoj strategických technologií;

68.naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla 10. rámcový program tak, aby mohl účinně podporovat strategické iniciativy v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a zavádění a zaměřovat se přitom na omezený počet priorit na podporu konkurenceschopnosti založené na výzkumu a odolnosti klíčových odvětví v evropském hospodářství a na řešení společenských výzev do roku 2040 jakožto časového horizontu, což vyžaduje přeshraniční spolupráci vzhledem k rozsahu a složitosti daného problému; domnívá se, že tyto iniciativy by mohly mít podobu i) programů zaměřených na společenské mise, které řeší socioekonomické nebo ekologické výzvy, ii) programů zaměřených na technologické mise s cílem urychlit rozvoj strategických technologií v Evropě a iii) společných podniků pro zajištění společných investic soukromého sektoru, členských států a EU;

69.je dále přesvědčen, že část rozpočtu 10. rámcového programu by měla zůstat k dispozici pro výzvy ke spolupráci na vyšší úrovni technologické připravenosti s cílem podpořit strategickou spolupráci, která není zahrnuta ve strategických iniciativách, tento rozpočet by mohl být zejména použit na strategické výzvy vypracované vedoucími programů za účelem dalšího rozvoje vznikajícího ekosystému;

70.zdůrazňuje, že programy zaměřené na mise v rámci 10. rámcového programu by měly být organizovány zásadně jinak než probíhající mise v rámci programu Horizont Evropa; vyzývá Komisi, aby v rámci 10. rámcového programu prováděla programy zaměřené na mise, které stanoví cíle, jichž lze dosáhnout prostřednictvím výzkumu a inovací, jsou realizovány prostřednictvím otevřených výzev k předkládání nápadů zdola nahoru, podporují mezioborovost, a to i mezi činnostmi zaměřenými na humanitní obory a činnostmi zaměřenými na technologie, s cílem splnit cíle dané mise a jsou řízeny prostřednictvím portfoliového přístupu založeného na zkušenostech pilotního projektu v rámci programu Horizont Evropa; zdůrazňuje, že úspěšné řízení těchto programů zaměřených na mise vyžaduje vynikající odborné znalosti v oblasti daných misí spíše než obecné odborné znalosti;

71.zdůrazňuje, že postupy pro získání podpory v rámci 10. rámcového programu musí být v souladu s realitou společností; je toho názoru, že za tímto účelem by měl být v rámci 10. rámcového programu znovu zaveden postup podávání žádostí zaměřený na průmysl, který by vycházel ze zkušeností s urychlenou cestou k inovacím z programu Horizont 2020, zejména pokud je cílem programu podpora strategických iniciativ;

72.je přesvědčen, že strategický přístup k mezinárodní spolupráci je důležitější než kdy jindy; domnívá se, že celosvětová spolupráce v oblasti vědy má zásadní význam pro rozvoj znalostí lidstva, ale nelze ji provádět naivním způsobem; doporučuje, aby Komise vypracovala jasný strategický politický rámec pro svá rozhodnutí o mezinárodní spolupráci, který bude zahrnovat (i) jasnou politiku přidružení třetích zemí, jež bude vycházet z toho, že přidružení je nástrojem pro politická partnerství, (ii) strukturovaný proces pro určení toho, jak otevřené nebo uzavřené by měly být projekty 10. rámcového programu, aby podporovaly co nejlepší výzkum při současném zohlednění strategických zájmů Unie, a (iii) plán na posílení globální spolupráce;

73.zdůrazňuje, že je důležité, aby 10. rámcový program byl v souladu s doporučením Rady o bezpečnosti výzkumu; vyzývá Komisi, aby do strategického přístupu zahrnula otázku, zda správné rovnováhy mezi bezpečností a otevřeností lze nejlépe dosáhnout na úrovni programů, výzev, nebo vybraných projektů; je rovněž přesvědčen, že nad rámec možností vlastního rámcového programu je třeba dbát na to, aby nedílnou součástí všech činností aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací příštího rámcového programu stala odolnost, a to diferencovaným způsobem v závislosti na tématu a druhu činnosti; zejména má za to, že inovační činnosti blízké trhu musí zohledňovat riziko zvýšené závislosti na třetích zemích, které z nich vyplývá, a nezbytnou posílenou strategickou autonomii EU;

74.doporučuje v zásadě zachovat civilní povahu příštího rámcového programu a ponechat výzvy k podávání žádostí v oblasti obrany na nástupci Evropského obranného fondu; naléhavě vyzývá Komisi, aby dále rozvíjela možnosti posílení synergií mezi civilními a obrannými výdaji na výzkum a vývoj; vyzývá Komisi, aby zejména prozkoumala, jak lze maximalizovat využívání potenciálu dvojího užití, zejména prostřednictvím zásahů po výběru projektů, a nikoli prostřednictvím vymezení výzvy nebo programu; zdůrazňuje, že akademická svoboda zahrnuje právo výzkumných pracovníků rozhodovat o tom, k jakému výzkumu a vývoji chtějí přispívat;

75.doporučuje, aby program uznal úlohu interdisciplinárního výzkumu při řešení společenských výzev, včetně lepší integrace humanitních oborů; opakuje, že je zapotřebí dostatečného financování výzkumných projektů, které se zabývají společenskými výzvami a spadají do oblasti humanitních oborů;

76.doporučuje zavedení výzkumných akcí s cílem podpořit a podpořit výzkum technologické připravenosti na nižší úrovni a základní výzkum;

77.konstatuje, že přidělení nejméně 35 % výdajů programu Horizont Evropa na cíle v oblasti klimatu sloužilo obecnému cíli EU začlenit opatření v oblasti klimatu do jejích odvětvových politik a fondů; považuje za ambiciózní cíl, má-li se zajistit, aby 10. rámcový program odpovídajícím způsobem financoval vědu, výzkum a inovace, které podporují cíle EU v oblasti klimatu;

78.zdůrazňuje, že případné uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ v rámci 10. rámcového programu by mělo být v souladu s čl. 33 odst. 2 písm. d) finančního nařízení stanoveno v právních předpisech 10. rámcového programu;

79.doporučuje, aby byla v 10. rámcovém programu uznána ústřední úloha standardizace při podpoře inovací, zvyšování konkurenceschopnosti a zajišťování účinných řešení připravených na trh, a to tím, že se zajistí, aby náklady spojené se standardizačními činnostmi, je-li to v rámci projektů relevantní, byly jasně uznány za způsobilé pro úhradu v rámci programu, a aby byla výzkumným pracovníkům nabídnuta podpora při jejich standardizačních činnostech;

80.trvá na tom, že pravidla týkající se přidružení třetích zemí k 10. rámcovému programu by měla vyžadovat, aby tato sdružení mohla být uzavírána pouze prostřednictvím mezinárodních dohod, které vyžadují souhlas Parlamentu pro každé konkrétní přidružení ke konkrétnímu programu EU, včetně jeho rozsahu;

81.konstatuje, že 10. rámcový program by měl zohlednit využívání umělé inteligence jako způsob, jak podpořit evropský výzkum a vývoj, a zároveň identifikovat konkrétní rizika, která může představovat zneužívání umělé inteligence ve vědeckém prostředí, a odpovídající zmírňující opatření;

82.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států.