1.konstatuje, že v posledních několika letech prokazuje EU tváří v tvář velkým otřesům vysokou míru odolnosti a jednoty, mimo jiné díky koordinované politické reakci všech orgánů EU, včetně flexibilního přístupu k využívání nových i stávajících nástrojů; dále připomíná, že podpora dlouhodobého udržitelného růstu znamená prosazování rovnováhy mezi odpovědnými fiskálními politikami, strukturálními reformami a investicemi, které společně zvyšují účinnost, produktivitu, zaměstnanost a prosperitu, a taktéž znamená posílení konkurenceschopnosti, podporu jednotného trhu, rozvíjení politik hospodářského růstu a revizi regulačního rámce za účelem přilákání investic; zdůrazňuje, že je zásadně zapotřebí mít udržitelný, sociálně inkluzivní a konkurenceschopný hospodářský růst;

2.konstatuje, že koordinace hospodářské politiky je pro úspěšnou hospodářskou a měnovou unii naprosto nezbytná; připomíná, že evropský semestr je zavedeným rámcem pro koordinaci fiskálních, hospodářských a sociálních politik a politik zaměstnanosti v celé EU, a to v souladu se Smlouvami a při respektování vymezených pravomocí členských států;

3.bere na vědomí závazek Komise zajistit, aby evropský semestr podporoval koordinaci politik v oblasti konkurenceschopnosti, udržitelnosti a sociální spravedlnosti a začlenění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje a evropského pilíře sociálních práv; konstatuje, že Zelená dohoda pro Evropu zůstává pro Komisi jedním z klíčových výstupů;

4.zdůrazňuje, že zásadní význam pro zvýšení investic do inovační kapacity EU a současně pro posílení konkurenceschopnosti a integrity jednotného trhu má integrovaná, koordinovaná a cílená horizontální průmyslová politika;

5.zdůrazňuje, že má-li být EU schopna se vyrovnat se stávajícími výzvami, k nimž patří rozvoj inovační kapacity EU a provádění spravedlivé ekologické a digitální transformace, zásadně potřebuje veřejné i soukromé investice a že tyto investice zvýší odolnost, dlouhodobou konkurenceschopnost a otevřenou strategickou autonomii EU; upozorňuje, že je nezbytné strategicky investovat do energetických propojení, nízkouhlíkových zdrojů (jako jsou obnovitelné zdroje) a energetické účinnosti s cílem mimo jiné: i) učinit EU nezávislou na dovážených fosilních palivech a zabránit možným inflačním účinkům plynoucím ze závislosti na těchto palivech, ii) modernizovat výrobní systémy a iii) podpořit sociální soudržnost; připomíná, že naplňování fyzických rizik souvisejících se změnou klimatu může dalekosáhle ovlivnit veřejné finance, což prokazují povodně ve Valencii v říjnu 2024 a cyklón na Mayotte v prosinci 2024; vyzývá členské státy, aby uskutečnily nezbytné investice s cílem zlepšit zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a posílit odolnost hospodářství EU;

6.vyzývá Komisi, aby předložila iniciativy na základě Budapešťského prohlášení s cílem učinit EU konkurenceschopnější, produktivnější, inovativnější a udržitelnější, a to tak, že bude stavět na hospodářské, sociální a územní soudržnosti a zajistí konvergenci a rovné podmínky jak v rámci EU, tak celosvětově; bere na vědomí vývoj nového nástroje pro koordinaci konkurenceschopnosti; očekává, že Komise objasní, jak bude tento nástroj propojen s evropským semestrem; zdůrazňuje, že je důležité podporovat mikropodniky a malé a střední podniky, neboť jsou klíčovou hnací silou hospodářského růstu a zaměstnanosti v EU;

7.zdůrazňuje, že je třeba podporovat dynamický podnikatelský ekosystém, jenž podporuje inovátory, a uznává jejich zásadní úlohu při podpoře globální konkurenceschopnosti, hospodářské odolnosti, vytváření pracovních míst a strategické autonomie;

8.vítá doporučení Komise týkající se hospodářské politiky eurozóny, v nichž naléhavě vyzývá členské státy, aby zlepšily konkurenceschopnost a podporovaly produktivitu prostřednictvím lepšího přístupu podniků k financování, omezení administrativní zátěže a veřejných i soukromých investic v oblastech společných priorit EU, mezi něž patří: i) spravedlivá ekologická a digitální transformace, ii) sociální a ekonomická odolnost včetně evropského pilíře sociálních práv, iii) energetická bezpečnost a iv) budování obranných schopností;

9.vítá doporučení Komise, aby členské státy eurozóny při vymezování fiskálních strategií usilovaly o zlepšení kvality a účinnosti veřejných výdajů a veřejných příjmů, což má zásadní význam pro zajištění udržitelnosti veřejných financí, a zároveň aby minimalizovaly škodlivé a narušující dopady na hospodářský růst; zdůrazňuje, že toho lze dosáhnout mimo jiné tak, že se posílí evropská koordinace a omezí vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky; vítá závěr Draghiho zprávy, podle nějž je pro podporu konkurenceschopnosti EU zapotřebí koordinovaně snížit zdanění příjmů z práce pro pracovníky s nízkými až středními příjmy; připomíná pravomoc členských států v oblasti daňové politiky; vyzývá členské státy, aby daňovou zátěž přesměrovaly z oblasti příjmů do méně narušujících daňových základů;

10.zdůrazňuje, že je třeba vytvořit fiskální rezervy pro řešení výzev v oblasti fiskální udržitelnosti a zajistit dostatečné zdroje pro investice a pro řešení potenciálních budoucích otřesů a krizí; zdůrazňuje, že při podpoře dlouhodobé fiskální stability a odolnosti je důležité prosazovat konkurenceschopný a udržitelný, sociálně inkluzivní růst;

11.vyjadřuje znepokojení nad tím, že podle hospodářské prognózy Komise z podzimu 2024 se očekává, že HDP EU vzroste v roce 2024 o 0,9 % (0,8 % v eurozóně), v roce 2025 o 1,5 % (1,3 % v eurozóně) a v roce 2026 o 1,8 % (1,6 % v eurozóně); připomíná, že tyto údaje sice odrážejí postupné oživení, avšak hospodářský růst je ve srovnání s předchozími hospodářskými cykly omezený; konstatuje, že hospodářský výhled EU je i nadále velmi nejistý a pravděpodobnější je naplnění rizik, jež budou mít na hospodářský růst negativní dopady;

12.konstatuje, že se očekává, že míra veřejného dluhu vzroste v roce 2025 na 83,0 % v EU a 89,6 % v eurozóně a v roce 2026 – kdy bude mezera výstupu v EU i eurozóně prakticky uzavřena – na 83,4 % v EU a 90 % v eurozóně, což je více, než bylo v roce 2024 (82,4 % v EU a 89,1 % v eurozóně);

13.připomíná, že vývoj míry veřejného dluhu se v jednotlivých zemích liší; poukazuje na to, že k růstu nákladů členských států na půjčky na finančních trzích může významně přispívat politická nejistota a geopolitická rizika; konstatuje, že neudržitelná míra zadlužení by mohla oslabit hospodářskou stabilitu a snížit hospodářskou odolnost a schopnost členských států reagovat na krize; zdůrazňuje, že se očekává, že v roce 2024 a 2025 překročí míra zadlužení 11 členských států referenční hodnotu 60 % stanovenou ve Smlouvě, přičemž 5 členských států zůstane nad 100 %;

14.konstatuje, že hospodářská prognóza Komise z podzimu 2024 očekává, že schodek veřejných financí klesne v roce 2024 na 3,1 % HDP v EU a 3 % HDP v eurozóně a v roce 2025 dále klesne na 3 % HDP v EU a 2,9 % HDP v eurozóně a v roce 2026 na 2,9 % HDP v EU a 2,8 % HDP v eurozóně; zdůrazňuje, že se očekává, že 10 členských států EU vykáže v roce 2024 schodek přesahující referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě; upozorňuje, že tento počet zůstane v roce 2025 beze změny, že v roce 2026 bude mít většina členských států horší rozpočtovou pozici než před pandemií v roce 2019 a že 9 z nich bude stále vykazovat schodky přesahující 3 % HDP;

15.konstatuje, že nadměrný schodek má osm členských států; připomíná, že Rada přijala nápravná opatření, a vyzývá dotčené členské státy, aby přijaly opatření ke snížení nadměrných schodků, ale aby současně minimalizovaly socioekonomické dopady; připomíná, že při uplatňování postupu při nadměrném schodku na členské státy je důležitá důslednost;

16.konstatuje, že hospodářská prognóza Komise z podzimu 2024 předpokládá, že inflace v EU klesne z 2,6 % v roce 2024 na 2,4 % v roce 2025 a 2 % v roce 2026 a v eurozóně klesne z 2,4 % v roce 2024 na 2,1 % v roce 2025 a 1,9 % v roce 2026; připomíná, že ačkoli je tento pokles pozitivní, jádrová inflace zůstává poměrně vysoká, což naznačuje, že inflační tlaky přetrvávají; konstatuje, že fiskální politika může zachovávat fiskální udržitelnost a zároveň napomáhat měnové politice při snižování inflace a současně by měla poskytovat dostatečný prostor pro další investice a podporovat dlouhodobý růst;

17.konstatuje, že Komise nebyla schopna současně předložit roční analýzu udržitelného růstu, zprávu mechanismu varování, návrh doporučení pro eurozónu a návrh společné zprávy o zaměstnanosti;

18.konstatuje, že podle zprávy mechanismu varování 2025, kterou vypracovala Komise, budou v roce 2025 vypracovány hloubkové přezkumy v devíti zemích, u nichž byla v roce 2024 zjištěna nerovnováha nebo nadměrná nerovnováha, a další hloubkový přezkum by měl být proveden u ještě jednoho členského státu, neboť představuje zvláštní riziko nově vznikající nerovnováhy;

19.zdůrazňuje, že bydlení je přímo propojeno s makroekonomickou nerovnováhou v eurozóně, což má škodlivé důsledky pro hospodářskou odolnost, dynamiku a sociální pokrok a pro regionální mobilitu a mobilitu v rámci EU; je znepokojen tím, že v některých členských státech se ceny rezidenčních nemovitostí pravděpodobně zvýší a při neexistenci ucelené strategie může být obtížné je snížit;

20.připomíná, že cílem reformy je zajistit, aby byl rámec jednodušší, transparentnější a účinnější, zvýšit odpovědnost členských států a lépe rámec prosazovat a zároveň rozlišovat mezi členskými státy na základě jejich individuálních výchozích pozic, což představuje krok vpřed, chceme-li ukončit univerzální přístup s ohledem na aspekty fiskální udržitelnosti specifické pro jednotlivé země, které jsou součástí dráhy čistých výdajů; dále připomíná, že cílem reformy je posílit fiskální udržitelnost prostřednictvím postupných a individuálně uzpůsobených úprav, doprovázených reformami a investicemi, a podporovat proticyklickou fiskální politiku;

21.konstatuje, že nová fiskální pravidla zvýší flexibilitu a pobídky spojené s investicemi a vnitrostátními reformami požadovanými k vyřešení hospodářských, sociálních a geopolitických problémů, kterým EU čelí; je si vědom toho, že finanční zdroje a příspěvky z vnitrostátních rozpočtů se v jednotlivých členských státech liší; vítá skutečnost, že ukazatel čistých výdajů vylučuje veškeré vnitrostátní spolufinancování v programech financovaných EU, čímž poskytuje členským státům větší fiskální prostor pro investice do společných priorit EU, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2024/1263, a pomáhá tak posílit součinnost mezi rozpočtem EU a vnitrostátními rozpočty a tím snížit roztříštěnost a zvýšit celkovou účinnost veřejných výdajů v některých oblastech, jako je obrana;

22.zdůrazňuje, že analýza udržitelnosti dluhu hraje klíčovou úlohu v reformovaných fiskálních pravidlech EU; je toho názoru, že diskreční úloha Komise v rámci analýzy udržitelnosti dluhu vyžaduje, aby příslušná posouzení byla plně transparentní, předvídatelná, replikovatelná a stabilní; vyzývá Komisi, aby se zabývala možnými metodickými zlepšeními, jako je posuzování vedlejších účinků mezi členskými státy, a aby v tomto ohledu řádně informovala Parlament;

23.konstatuje, že v minulosti uplatňovala Komise rámec fiskálních pravidel nedůsledně a členské státy dodržovaly dotyčná pravidla nerovnoměrně; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby nový rámec zajišťoval členským státům rovné zacházení; potvrzuje, že úspěšný rámec do značné míry závisí na řádném, transparentním a účinném provádění od samého počátku, přičemž zohledňuje výchozí situaci členských států a individuální výzvy, jimž čelí; bere na vědomí změny zavedené v novém rámci s cílem zlepšit důvěryhodnost režimu finančních sankcí;

24.vybízí členské státy, aby sladily technickou definici svého vnitrostátního operačního ukazatele s evropským ukazatelem primárních čistých výdajů;

25.vyzdvihuje úlohu Parlamentu a nezávislých fiskálních orgánů v rámci správy ekonomických záležitostí EU; zdůrazňuje diskreční pravomoc Komise při vypracovávání střednědobých fiskálně-strukturálních plánů; zdůrazňuje, že je třeba, aby Parlament a Evropská fiskální rada Komisi více kontrolovaly, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2024/1263, a aby Parlament dostával více informací, které mu umožní účinný dohled;

26.konstatuje, že ne všechny členské státy byly schopny předložit svůj vnitrostátní střednědobý fiskálně-strukturální plán a návrh rozpočtového plánu včas; konstatuje, že pět členských států dosud nepředložilo své vnitrostátní střednědobé fiskálně-strukturální plány v důsledku všeobecných voleb a vytváření nových vlád a dva členské státy dosud nepředložily své návrhy rozpočtových plánů, zatímco jeden členský stát nepředložil svůj návrh rozpočtového plánu z jiných nespecifikovaných důvodů; vyzývá členské státy, aby příslušné plány co nejdříve předložily; zdůrazňuje, že včasné předložení těchto plánů je předpokladem účinného provádění a důvěryhodnosti nových pravidel; znovu potvrzuje, že je důležité předložit návrhy rozpočtových plánů včas, aby poté, co budou vnitrostátní střednědobé fiskálně-strukturální plány schváleny, mohly být závazky uvedené ve fiskálních plánech převedeny do konkrétních politických opatření;

27.připomíná, že reformy a investice uvedené ve vnitrostátních střednědobých fiskálně-strukturálních plánech by měly být v souladu se společnými prioritami EU, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2024/1263: zdůrazňuje, že v novém rámci by Komise měla při posuzování vnitrostátních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů věnovat těmto prioritám zvláštní pozornost;

28.bere na vědomí, že 21 z 22 vnitrostátních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů, které byly dosud přezkoumány, bylo vyhodnoceno kladně; konstatuje, že nový rámec umožňuje členským státům pracovat s předpoklady, které se liší od Komisí provedené analýzy udržitelnosti dluhu, pokud jsou tyto rozdíly vysvětleny a řádně odůvodněny transparentním způsobem a jsou založeny na solidních ekonomických argumentech v technickém dialogu a členskými státy; konstatuje však, že v plánech předložených pěti členskými státy Komise zjistila nedostatečně odůvodněné nesrovnalosti a odchylky od rámce analýzy udržitelnosti dluhu, pokud jde o makroekonomické předpoklady týkající se potenciálního HDP a/nebo deflátoru HDP; zdůrazňuje, že tyto odchylky a rizika odložení by mohly potenciálně ohrozit budoucí fiskální udržitelnost; konstatuje, že u plánů předložených třemi členskými státy zjistila Komise soustředění fiskální korekce ke konci tohoto období; vyzývá Komisi, aby zajistila, že jakékoli takové soustředění korekce bude v souladu s požadavky stanovenými v nařízení, a vyzývá ji, aby zabránila procyklickým politikám;

29.bere na vědomí skutečnost, že stanovisko od své příslušné nezávislé fiskální instituce, které poskytuje další důležitý bezpečnostní rozměr, si vyžádalo pouze sedm členských států; s opatrností konstatuje, že některé nezávislé fiskální instituce vydaly k vnitrostátnímu fiskálnímu plánu svého členského státu negativní stanovisko; zdůrazňuje, že devět členských států nesplnilo svou povinnost vést před předložením svého vnitrostátního plánu politické konzultace s občanskou společností, sociálními partnery, regionálními orgány a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami; vyjadřuje dále politování nad tím, že několik členských států nezapojilo do procesu schvalování tohoto plánu vnitrostátní parlament nebo neuvedlo, zda se požadované konzultace s vnitrostátním parlamentem uskutečnily, jak je stanoveno v novém rámci;

30.konstatuje, že pět členských států požádalo o prodloužení období vyhrazeného na fiskální korekci; zdůrazňuje, že jakékoli takové prodloužení by mělo být založeno na souboru investičních a reformních závazků, které společně zlepšují potenciální růst a odolnost hospodářství, podporují fiskální udržitelnost, řeší společné priority EU a příslušná doporučení pro jednotlivé země a byly vyhodnoceny jako závazky, které splňují podmínky pro takové prodloužení stanovené v nařízení; podotýká, že reformy a investice použité k odůvodnění jeho prodloužení závisejí do značné míry na reformách, které již byly schváleny v rámci Nástroje pro oživení a odolnost; zdůrazňuje význam a potřebu reforem a investic, které pozitivně přispívají k potenciálnímu růstu HDP členských států; vyzývá Komisi, aby účinně následně vyhodnotila dopad dohodnutých investic a reforem, pokud jde o podporu fiskální udržitelnosti, posílení růstového potenciálu hospodářství, řešení společných priorit EU a doporučení pro jednotlivé země a zajištění požadované úrovně veřejných investic financovaných z vnitrostátních zdrojů;

31.konstatuje, že podle posouzení Komise je ze 17 předložených návrhů rozpočtových plánů pouze osm v souladu s fiskálními doporučeními vyplývajícími z vnitrostátního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu; vyjadřuje politování nad tím, že 7 plánů bylo vyhodnoceno jako plány, které nejsou plně v souladu s doporučeními, 1 jako nevyhovující a 1 jako plán, u něhož hrozí, že nebude v souladu s doporučeními; je znepokojen tím, že šest členských států předložilo návrhy rozpočtových plánů s ročním nebo kumulativním růstem výdajů nad rámec stanovených stropů;

32.bere na vědomí odhad Komise, že uplatňování revidovaného rámce správy povede podle očekávání ke snížení primárního strukturálního salda v eurozóně jako celku o 0,5 % GDP v roce 2024 a 0,25 % HDP v roce 2025; bere na vědomí hodnocení Komise, že je to v souladu s procesem posilování fiskální udržitelnosti a podporuje probíhající dezinflační proces, neboť hospodářská nejistota zůstává vysoká; konstatuje, že růst HDP bude i nadále podporovat fiskální konsolidaci v celé EU; vyzývá k takovým fiskálním politikám, které obnoví stabilitu a zároveň podpoří inovace, konkurenceschopnost průmyslu a dlouhodobý hospodářský růst; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit další fiskální prostor pro řešení budoucích výzev a potenciálních krizí a zároveň zachovat dostatečnou úroveň investic na podporu a posílení udržitelného a sociálně inkluzivního růstu, industrializace a prosperity pro všechny;

33.domnívá se, že účinné uplatňování fiskálních pravidel je sice důležité, ale nepostačuje samo o sobě k dosažení optimální orientace fiskální politiky za všech okolností ani k zajištění vysoké životní úrovně všech Evropanů; konstatuje, že se nadále předpokládá, že orientace fiskální politiky bude v jednotlivých členských státech v roce 2025 stále velmi různorodá; vyzývá Komisi, aby zvážila vytvoření mechanismu, který by pomohl zajistit, aby cyklická pozice EU jako celku vždy odpovídala makroekonomickému výhledu;

34.připomíná, že podle Komise bude fiskální brzda v roce 2025 částečně kompenzována mírným nárůstem investic financovaných jak z vnitrostátních rozpočtů, tak z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU; zdůrazňuje úlohu Nástroje pro oživení a odolnost při řešení investičních potřeb EU a konstatuje, že jeho platnost na konci roku 2026 končí, což by mohlo vést ke snížení veřejných investic do společných evropských priorit;

35.vyzývá Komisi, aby zahájila diskuse o řešení značné investiční mezery v EU a aby snížila výpůjční náklady, posílila finanční stabilitu a umožnila strategické investice v souladu s cíli EU a poskytování evropských veřejných statků, jako jsou obranné schopnosti, tak aby odpovídaly potřebám vzniklým v důsledku rostoucích hrozeb a bezpečnostních výzev; vyzývá k plnému využití úspor z důvodu vyšší efektivity, které může přinést poskytování evropských veřejných statků v celé EU prostřednictvím účinné koordinace investičních priorit mezi členskými státy; domnívá se, že tento rámec by měl být případně posílen investičními nástroji na úrovni EU a nástroji navrženými tak, aby minimalizovaly náklady daňových poplatníků EU a maximalizovaly účinnost při poskytování evropských veřejných statků;

36.připomíná, že financování EU se musí opírat o spolehlivé kontroly k zajištění transparentnosti, odpovědnosti a účinného využívání finančních prostředků s cílem zabránit neopodstatněnému zvýšení veřejných výdajů;

37.vybízí členské státy, aby podporovaly investiční výdaje, které vytvářejí kladnou míru návratnosti; bere na vědomí hodnocení Draghiho zprávy, podle něhož přibližně čtyři pětiny produktivních investic bude provádět soukromý sektor v EU, přičemž stimulační úlohu budou hrát i veřejné investice; vítá iniciativu Komise navrhnout v rámci nového víceletého finančního rámce fond pro konkurenceschopnost a vyzývá ji, aby plně využívala finanční záruky k mobilizaci soukromých investic; zdůrazňuje, že členské státy musí zintenzivnit své úsilí, zejména rozpočtové úsilí, o urychlení inovací, digitalizace, vzdělávání, odborné přípravy a dekarbonizace, posílení evropské konkurenceschopnosti a snížení závislosti;

38.konstatuje, že míra „plně provedených“ doporučení pro jednotlivé země klesla z 18,1 % (v období 2011–2018) na 13,9 % (v období 2019–2023); připomíná, že provádění doporučení pro jednotlivé země, a to i pokud jde o účinnost veřejných výdajů, je klíčovou součástí zajišťování fiskální udržitelnosti a řešení makroekonomické nerovnováhy; zasazuje se o účinnější provádění doporučení pro jednotlivé země a příslušných reforem; vyzývá k prozkoumání způsobů, jak zvýšit podíl „plně provedených“ doporučení pro jednotlivé země; vyzývá Komisi, aby doporučení pro jednotlivé země těsněji provázala s příslušnými zprávami o jednotlivých zemích; vyzývá k vyhodnocení dopadu reforem a pokroku při snižování zjištěných investičních mezer; vyzývá k větší transparentnosti při přípravě doporučení pro jednotlivé země;

39.v této souvislosti opakuje, že doporučení pro jednotlivé země by měla být posílena zaměřením na omezený soubor výzev, zejména na konkrétní strukturální výzvy členských států a společné priority EU, s cílem podpořit zdravý a sociálně inkluzivní hospodářský růst, posílit konkurenceschopnost a makroekonomickou stabilitu, podpořit ekologickou a digitální transformaci a zajistit sociální a mezigenerační spravedlnost;

40.připomíná závazek členských států řešit ve svých vnitrostátních fiskálních plánech příslušná doporučení pro jednotlivé země, ať už jde o jejich hospodářský, tak i sociální rozměr, vyjádřená v rámci evropského semestru; konstatuje, že Komise zjistila, že některá doporučení pro jednotlivé země nejsou ve vnitrostátních fiskálních plánech řešena;

41.zdůrazňuje, že doporučení pro jednotlivé země jsou důležitá při řešení dlouhodobějších faktorů fiskální udržitelnosti, včetně udržitelnosti a řádného poskytování veřejných důchodových systémů, systémů zdravotní a dlouhodobé péče tváří v tvář demografickým výzvám, jako je stárnutí obyvatelstva, a připravenosti na nepříznivý vývoj, včetně fyzických rizik souvisejících se změnou klimatu; zdůrazňuje, že doporučení pro jednotlivé země jsou důležitá při řešení stability trhu s bydlením s cílem přispět k hospodářské odolnosti EU;

42.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.