P10_TA(2025)0032Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik: priority v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí pro rok 2025Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2025 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: priority v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí pro rok 2025 (2024/2084(INI))Evropský parlament,

–s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“),

–s ohledem na články 9, 121, 148 a 149 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“),

–s ohledem na evropský pilíř sociálních práv vyhlášený a podepsaný Radou, Parlamentem a Komisí dne 17. listopadu 2017,

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. března 2021 nazvané „Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv“ (COM(2021)0102) a na hlavní cíle, které jsou v něm navrženy pro rok 2030 v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby,

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. prosince 2024 nazvané „Evropský semestr 2025 – podzimní balíček (COM(2024)0700),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2024 nazvané „Evropský semestr 2025: realizace nového rámce správy ekonomických záležitostí“ (COM(2024)0705),

–s ohledem na návrh společné zprávy Komise a Rady o zaměstnanosti, který dne 17. prosince 2024 předložila Komise (COM(2024)0701),

–s ohledem na doporučení Komise ze dne 17. prosince 2024 pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny (COM(2024)0704),

–s ohledem na zprávu Komise ze dne 17. prosince 2024 nazvanou „Zpráva o mechanismu varování 2025“ (COM(2024)0702),

–s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 26. listopadu 2024 nazvaný „Fiskální statistické tabulky poskytující příslušné podkladové údaje pro posouzení návrhů rozpočtových plánů na rok 2025“ (SWD(2024)0950),

–s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 17. prosince 2024 o změnách srovnávacího přehledu postupu při makroekonomické nerovnováze v souvislosti s pravidelným přezkumem (SWD(2024)0702),

–s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2024 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 4/2024 na rozpočtový rok 2024 – aktualizace příjmů (vlastních zdrojů) a úpravy týkající se některých decentralizovaných agentur Úř. věst. C, C/2025/491, 29.1.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/491/oj.,

–s ohledem na zprávu Maria Draghiho ze dne 9. září 2024 nazvanou „The future of European competitiveness“ („Budoucnost evropské konkurenceschopnosti“),

–s ohledem na zprávu Enrica Letty z dubna 2024 o budoucnosti jednotného trhu Letta, E., „Much more than a market– Speed, Security, Solidarity – Empowering the Single Market to deliver a sustainable future and prosperity for all EU Citizens” (Více než trh – rychlost, bezpečnost, solidarita – posílení jednotného trhu s cílem zajistit udržitelnou budoucnost a prosperitu pro všechny občany EU), duben 2024.,

–s ohledem na prohlášení z La Hulpe o budoucnosti evropského pilíře sociálních práv, které bylo dne 16. dubna 2024 podepsáno Parlamentem, Komisí, Evropským hospodářským a sociálním výborem a Radou,

–s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/955 ze dne 10. května 2023, kterým se zřizuje Sociální klimatický fond a mění nařízení (EU) 2021/1060 Úř. věst. L 130, 16.5.2023, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/955/oj.,

–s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 ze dne 29. dubna 2024 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97 Úř. věst. L, 2024/1263, 30.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1263/oj., a zejména na články 3, 4, 13 a 27 uvedeného nařízení,

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. ledna 2023 nazvané „Využívání talentů v evropských regionech“ (COM(2023)0032),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. března 2024 nazvané „Nedostatek pracovních sil a dovedností v EU: akční plán“ (COM(2024)0131),

–s ohledem na Evropskou agendu dovedností 2020,

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. září 2022 o Evropské strategii v oblasti péče (COM(2022)0440),

–s ohledem na doporučení Rady o přístupu k cenově dostupné kvalitní dlouhodobé péči Úř. věst. C 476, 15.12.2022, s. 1.,

–s ohledem na srovnávací přehled sociálních ukazatelů EU a jeho hlavní a sekundární ukazatele,

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2021 nazvané „Unie rovnosti: Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030“ (COM(2021)0101),

–s ohledem na zprávu Komise ze dne 19. září 2024 nazvanou „Vývoj zaměstnanosti a sociální situace v Evropě (ESDE): “ vzestupná sociální konvergence v EU a úloha sociálních investic“,

–s ohledem na rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti, které přijala Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele dne 2. prosince 2024 a které stanoví priority v oblasti zaměstnanosti a sociální oblasti v souladu se zásadami evropského pilíře sociálních práv,

–s ohledem na tripartitní prohlášení o prosperujícím evropském sociálním dialogu a na připravovaný Pakt pro sociální dialog,

–s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii Úř. věst. L 275, 25.10.2022, s. 33, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2022/2041/oj. (směrnice o minimálních mzdách),

–s ohledem na Evropskou sociální chartu uvedenou v preambuli evropského pilíře sociálních práv,

–s ohledem na strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů na období 2020–2030,

–s ohledem na cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů,

–s ohledem na Strategii pro rovnost žen a mužů 2020–2025,

–s ohledem na akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025,

–s ohledem na Strategii pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025,

–s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A10‑0023/2025),

A.vzhledem k tomu, že i navzdory nejistotě způsobené ruskou útočnou válkou proti Ukrajině a dopadům vysoké inflace bylo dosaženo pokroku při plnění cílů EU v oblasti zaměstnanosti, konkrétně že do roku 2030 by mělo být zaměstnáno nejméně 78 % osob ve věku 20 až 64 let; vzhledem k tomu, že podle hospodářské prognózy Komise z podzimu 2025 dosáhla zaměstnanost v EU 75,3 %; vzhledem k tomu, že růst zaměstnanosti v EU zůstal v roce 2023 stabilní; vzhledem k tomu, že ve dvou třetinách členských států byl růst zaměstnanosti v roce 2023 na dobré cestě k dosažení vnitrostátního cíle pro rok 2030; vzhledem k tomu, že však přetrvávají značné problémy, jako je vysoká míra nezaměstnanosti v některých členských státech, zejména mezi mladými lidmi a osobami se zdravotním postižením, stejně jako značné nerovnosti mezi odvětvími a regiony, které mohou v dlouhodobém horizontu negativně ovlivnit sociální soudržnost a dobré životní podmínky evropských občanů;

B.vzhledem k tomu, že evropský semestr kombinuje různé nástroje v integrovaném rámci pro mnohostrannou koordinaci a dohled nad hospodářskými politikami, politikami zaměstnanosti a sociálními politikami v rámci EU a musí se stát klíčovým nástrojem pro podporu vzestupné sociální konvergence; vzhledem k tomu, že rámec sociální konvergence je klíčovým nástrojem pro posuzování sociálních výzev a vzestupné konvergence v rámci evropského semestru a pro sledování sociálních rozdílů mezi členskými státy a zároveň řeší výzvy uvedené ve společné zprávě o zaměstnanosti;

C.vzhledem k tomu, že Unie přijala cíl snížit do roku 2030 počet osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením nejméně o 15 milionů ve srovnání s rokem 2019, včetně nejméně 5 milionů dětí; vzhledem k tomu, že téměř v polovině členských států jde tento trend opačným směrem; vzhledem k tomu, že každé čtvrté dítě v Evropské unii je stále ohroženo chudobou a sociálním vyloučením, a vzhledem k tomu, že současný trend neumožní splnit cíl pro rok 2030; vzhledem k tomu, že veřejné výdaje na děti a mládež by neměly být vnímány pouze jako sociální výdaje, nýbrž jako investice do budoucnosti; vzhledem k tomu, že podpora silného, udržitelného a inkluzivního hospodářského růstu může být úspěšná pouze tehdy, bude-li příští generace schopna plně rozvinout svůj vzdělávací potenciál, aby byla připravena na měnící se trh práce, a vzhledem k tomu, že ke splnění barcelonských cílů v oblasti předškolního vzdělávání a péče pro rok 2030 by EU měla investovat dalších 11 miliard EUR ročně Evropská komise, „Vývoj zaměstnanosti a sociální situace v Evropě (ESDE) 2024“, září 2024.;

D.vzhledem k tomu, že navzdory minimálnímu snížení počtu osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením v EU v roce 2023 tomuto problému stále čelí přibližně každý pátý člověk, přičemž u dětí, mladých a starších lidí, osob se zdravotním postižením, LGTBI, osob narozených mimo EU a romských komunit existují značné rozdíly;

E.vzhledem k tomu, že jsou pozorovány značné rozdíly, pokud jde o děti z etnického nebo přistěhovaleckého prostředí a děti se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že 83 % romských dětí žije v domácnostech ohrožených chudobou; vzhledem k tomu, že zdroje EU a vnitrostátní zdroje, které jsou v současné době využívány, nejsou pro řešení problému dětské chudoby v EU v žádném případě dostatečné, a proto je nanejvýš důležitý specializovaný nástroj financování pro evropskou záruku pro děti, jakož i synergie s dalšími evropskými a vnitrostátními fondy;

F.vzhledem k tomu, že evropský pilíř sociálních práv musí být vodítkem pro sociální a hospodářské politiky EU, vzhledem k tomu, že Komise by měla sledovat pokrok při provádění evropského pilíře sociálních práv s využitím srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů a rámce sociální konvergence;

G.vzhledem k tomu, že nekvalitní pracovní místa jsou v případě osob samostatně výdělečně činných neúměrně častá a míra samostatné výdělečné činnosti klesá, a to i mezi mladými lidmi;

H.vzhledem k tomu, že 1,4 milionu osob v EU stále žije v různých ústavních zařízeních; vzhledem k tomu, že obyvatelé těchto zařízení jsou izolováni od širší komunity a nemají dostatečnou kontrolu nad svým životem a nad rozhodnutími, která se jich týkají; vzhledem k tomu, že ačkoli se Evropská unie již dlouho angažuje v procesu deinstitucionalizace, je na evropské i vnitrostátní úrovni stále třeba usilovat o to, aby zranitelné skupiny mohly žít nezávisle v komunitním prostředí;

I.vzhledem k tomu, že demografické výzvy, včetně stárnutí obyvatelstva, nízké porodnosti a vylidňování venkova, kdy se zejména mladí lidé stěhují do městských oblastí, zásadním způsobem ovlivňují ekonomickou odolnost a atraktivitu regionů EU, trhy práce, a tím i udržitelnost systémů sociálního zabezpečení, a dále prohlubují regionální rozdíly v EU, a představují tak strukturální výzvu pro hospodářství EU; a vzhledem k tomu, že – jak je zdůrazněno v Draghiho zprávě – udržitelný růst a konkurenceschopnost v Evropě do značné míry závisí na přizpůsobení systémů vzdělávání a odborné přípravy měnícím se potřebám v oblasti dovedností, prioritizaci vzdělávání dospělých a odborného vzdělávání a přípravy, začlenění aktivního obyvatelstva na trh práce a na spolehlivém systému sociálního zabezpečení;

J.vzhledem k tomu, že 70 % pracovníků v Evropě má kvalitní pracovní místa, 30 % má velmi náročnou práci, kde je poptávka větší než zdroje dostupné pro její uspokojení, což vede k celkově špatné kvalitě pracovních míst; vzhledem k tomu, že u mnoha povolání, která trpí přetrvávajícím nedostatkem pracovních sil, je podíl nekvalitních pracovních míst vyšší než 30 %;

K.vzhledem k tomu, že Lettova zpráva uvádí, že dochází k poklesu porodnosti a poukazuje na to, že je důležité vytvořit rámec na podporu všech rodin, který bude součástí strategie růstu podporujícího začlenění v souladu s evropským pilířem sociálních práv; vzhledem k tomu, že zpráva konstatuje, že ze všech čtyř svobod je i nadále nejméně rozvinutá svoboda volného pohybu osob, a podporuje snížení překážek profesní mobility v rámci EU a zároveň řešení sociálních, hospodářských a politických výzev, jimž čelí vysílající členské státy a jejich nejvíce znevýhodněné regiony, a zachování práva na pobyt; vzhledem k tomu, že je třeba podporovat politiky, které jsou vstřícné k rodinám a podporují rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, a zajistit dostupné a profesionální systémy péče, jakož i kvalitní veřejné vzdělávání, dovolenou z rodinných důvodů a pružné uspořádání pracovní doby v souladu s Evropskou strategií v oblasti péče;

L.vzhledem k tomu, že inflace zvýšila ekonomickou zátěž domácností, což má negativní dopad zejména na skupiny nacházející se ve zranitelných situacích, jako jsou rodiče samoživitelé, velké rodiny, starší osoby nebo osoby se zdravotním postižením, a vzhledem k tomu, že hlavními problémy zůstávají náklady na bydlení a energetická chudoba; vzhledem k tomu, že bydlení se stává nedostupným pro ty, kdo žijí v domácnostech, jejichž náklady na bydlení představují 40 % celkového disponibilního příjmu; vzhledem k tomu, že investice do sociálních služeb, nabídky bydlení – včetně sociálního bydlení – a politiky, které usnadňují dosažitelnost a cenovou dostupnost bydlení, hrají klíčovou úlohu při snižování chudoby zranitelných domácností;

M.vzhledem k tomu, že mikropodniky a malé a střední podniky EU čelí specifickým výzvám, tj. aby zůstaly konkurenceschopné vůči aktérům ze třetích zemí, aby si zachovaly úroveň výroby i navzdory rostoucím nákladům na energii a získaly dovednosti nezbytné pro ekologickou a digitální transformaci; vzhledem k tomu, že potřebují finanční a technickou podporu, aby splnily regulační požadavky a využily příležitosti, které nabízí dvojí transformace;

N.vzhledem k tomu, že nedostatek pracovních sil a dovedností zůstává problémem na všech úrovních a informují o něm společnosti všech velikostí a odvětví; vzhledem k tomu, že tento nedostatek ještě umocňuje nedostatek kandidátů na obsazení kritických pozic v klíčových odvětvích, jako je vzdělávání, zdravotnictví, doprava, věda, technologické odvětví, inženýrství a stavebnictví, zejména v oblastech postižených vylidňováním; vzhledem k tomu, že tento nedostatek může být způsoben řadou faktorů, jako jsou obtížné pracovní podmínky, neatraktivní platy, poptávka po nových souborech dovedností a nedostatek příslušné odborné přípravy, chybějící veřejné služby, překážky v přístupu ke střednímu a vysokoškolskému vzdělávání a nedostatečné uznávání dovedností a vzdělání;

O.vzhledem k tomu, že Unie přijala cíl, aby se do roku 2030 každoročně účastnilo odborné přípravy nejméně 60 % dospělých osob; vzhledem k tomu, že členské státy se zavázaly k plnění vnitrostátních cílů, aby tohoto hlavního cíle dosáhly, a vzhledem k tomu, že většina členských států při plnění těchto vnitrostátních cílů zaostává; vzhledem k tomu, že je třeba vyvinout další úsilí s cílem zajistit poskytování kvalitních politik odborné přípravy, které podporují celoživotní učení, a přístup k těmto politikám; vzhledem k tomu, že programy zvyšování kvalifikace, rekvalifikace a odborné přípravy musí být k dispozici všem pracovníkům, včetně osob se zdravotním postižením, a měly by být rovněž přizpůsobeny potřebám a schopnostem pracovníků;

P.vzhledem k tomu, že v roce 2022 kleslo průměrné skóre Programu pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA) v zemích OECD u měření základních dovedností (čtení, matematika a přírodní vědy) patnáctiletých dětí ve srovnání s poslední vlnou v roce 2018 o 10 bodů; vzhledem k tomu, že u znevýhodněných studentů převažují nedostatečné výsledky, což svědčí o prohlubování nerovností ve vzdělávání; vzhledem k tomu, že toto znepokojivé zhoršení vyžaduje reformy a investice do vzdělávání a odborné přípravy;

Q.vzhledem k tomu, že schopnost EU čelit budoucím otřesům, krizím a polykrizím při zvládání demografické, digitální a ekologické transformace bude do značné míry záviset na podmínkách, za nichž budou kritičtí pracovníci schopni vykonávat svou práci; vzhledem k tomu, že řešení nedostatku pracovních sil a udržení všech druhů talentů vyžaduje důstojné pracovní podmínky, přístup k systémům sociální ochrany a příležitosti k rozvoji dovedností přizpůsobené potřebám, a vzhledem k tomu, že řešení nedostatku kvalifikovaných pracovníků má zásadní význam pro dosažení digitální a ekologické transformace, zajištění inkluzivního a udržitelného růstu a posílení konkurenceschopnosti EU;

R.vzhledem k tomu, že je nezbytné podporovat mobilitu v rámci EU a zvážit možnosti, jak přilákat kvalifikované pracovníky ze třetích zemí a současně zajistit dodržování a prosazování pracovních a sociálních práv a nasměrovat státní příslušníky třetích zemí přicházející do EU legálními migračními cestami k povoláním, která se potýkají s nedostatkem pracovníků, a to za podpory účinné integrační politiky a v plné doplňkovosti s využitím talentů v rámci Unie;

S.vzhledem k tomu, že rozdíly v odměňování žen a mužů jsou ve většině členských států EU i nadále značné, a vzhledem k tomu, že pečovatelské povinnosti jsou důležitým faktorem, který nadále nutí ženy k zaměstnání na částečný úvazek nebo vede k jejich vyloučení z trhu práce, což prohlubuje rozdíly v zaměstnanosti žen a mužů;

T.vzhledem k tomu, že společná zpráva o zaměstnanosti zdůrazňuje právo odpojit se, zejména v souvislosti s prací na dálku, a uznává zásadní význam tohoto práva pro zajištění rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem v souvislosti s rostoucí digitalizací a prací na dálku;

U.vzhledem k tomu, že v roce 2024 vyšly najevo problémy několika odvětví, jako jsou automobilový průmysl a energeticky náročná průmyslová odvětví, a několik podniků ohlásilo rozsáhlé restrukturalizace;

V.vzhledem k tomu, že existují rozdíly v pokrytí sociálních služeb, včetně dlouhodobé péče, ochrany dětí, podpory v případech domácího násilí a pomoci v případech bezdomovectví, které je třeba řešit prostřednictvím evropského semestru,

W.vzhledem k tomu, že v současné době neexistuje v celé EU pravidelný sběr údajů o investicích do sociálních služeb a jejich pokrytí; vzhledem k tomu, že shromažďování těchto údajů je klíčové pro fakticky podloženou analýzu vnitrostátních sociálních politik v rámci analýzy evropského semestru; vzhledem k tomu, že toto by mělo být řešeno prostřednictvím společně dohodnutých kritérií a norem pro shromažďování údajů o investicích do sociálních služeb a jejich pokrytí v členských státech EU; vzhledem k tomu, že index sociálních služeb Evropské sociální sítě je příkladem toho, jak může tento sběr údajů přispět k analýze evropského semestru;

X.vzhledem k tomu, že krize generační obměny, demografické změny a nedostatečné investice do veřejných služeb vedly ke zvýšenému riziku chudoby a sociálního vyloučení, které postihují zejména děti a starší osoby, domácnosti samoživitelů, početné rodiny, chudé pracující, osoby se zdravotním postižením a osoby z marginalizovaného prostředí; vzhledem k tomu, že ambiciózní strategie EU pro boj proti chudobě bude mít zásadní význam pro zvrácení tohoto trendu a pro reakci na mnohorozměrný jev chudoby;

Y.vzhledem k tomu, že výzkum nadace Eurofound ukazuje, že míra sebevražd od roku 2021 neustále stoupá, ačkoli celá desetiletí před tím klesala; vzhledem k tomu, že je třeba učinit více pro řešení příčin problémů v oblasti duševního zdraví v rámci pracovních a životních podmínek (zejména v oblasti společenského začlenění) a že pro osoby se špatným duševním zdravím představuje přístup k podpoře i nadále problém;

Z.vzhledem k tomu, že v roce 2021 bylo v EU-27 stále více než 3 300 smrtelných úrazů a téměř 3 miliony úrazů bez smrtelných následků; vzhledem k tomu, že v důsledku nemocí z povolání každoročně zemře více než 200 000 pracovníků; vzhledem k tomu, že tyto údaje nezahrnují všechny úrazy způsobené nehlášenou prací, a proto lze předpokládat, že skutečná čísla výrazně převyšují oficiální statistiky; vzhledem k tomu, že podle nadace Eurofound bylo v roce 2017 20 % pracovních míst v Evropě nekvalitních a spojených s vyšším rizikem pro tělesné či duševní zdraví pracovníků; vzhledem k tomu, že 14 % pracovníků je vystaveno vysoké míře psychosociálních rizik; vzhledem k tomu, že 23 % evropských pracovníků se domnívá, že je kvůli jejich práci v ohrožení jejich bezpečnost nebo zdraví;

AA.vzhledem k tomu, že výsledky průzkumu Eurobarometr o sociální Evropě z dubna 2024 zdůrazňují, že 88 % evropských občanů se domnívá, že sociální Evropa je pro ně osobně důležitá; vzhledem k tomu, že tento výsledek byl potvrzen také průzkumem, který se konal po evropských volbách v roce 2024 a v němž evropští občané označili rostoucí ceny a životní náklady (42 %) a hospodářskou situaci (41 %) za hlavní témata, která je motivovala k účasti v evropských volbách 2024;

AB.vzhledem k tomu, že podle článku 3 Smlouvy o EU je sociální pokrok v EU jedním z cílů vysoce konkurenceschopného, sociálně tržního hospodářství spolu s plnou zaměstnaností, vysokou úrovní ochrany a zlepšováním kvality životního prostředí; vzhledem k tomu, že v článku 3 Smlouvy o EU se taktéž uvádí, že EU „bojuje proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, podporuje sociální spravedlnost a ochranu, rovnost žen a mužů, mezigenerační solidaritu a ochranu práv dítěte“;

AC.vzhledem k tomu, že nový rámec EU pro správu ekonomických záležitostí vstoupil v platnost v dubnu 2024 a jeho cílem je podpořit udržitelný růst podporující začlenění a poskytnout více prostoru sociálním investicím a dosažení cílů evropského pilíře sociálních práv; vzhledem k tomu, že revize poprvé zahrnuje rámec sociální konvergence jako nedílnou součást evropského semestru;

AD.vzhledem k tomu, že podle nového rámce EU pro správu ekonomických záležitostí musí všechny členské státy zahrnout reformy a investice do svých střednědobých plánů zaměřených na společné priority EU a výzvy uvedené v doporučeních pro jednotlivé země v rámci evropského semestru; vzhledem k tomu, že společné priority EU zahrnují sociální a ekonomickou odolnost, včetně evropského pilíře sociálních práv;

AE.vzhledem k tomu, že se očekává, že veřejné investice se v roce 2025 zvýší téměř ve všech členských státech, a to s významným příspěvkem z Nástroje pro oživení a odolnost NextGenerationEU a fondů EU, a přispějí k sociálním výdajům ve výši přibližně 25 % celkových odhadovaných výdajů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, čímž se zajistí růst a hospodářská odolnost Evropský semestr 2025: návrh společné zprávy Komise a Rady o zaměstnanosti předložený Komisí dne 17. prosince 2024 (COM(2024)0701).; vzhledem k tomu, že sociální investice a reformy v klíčových oblastech mohou podpořit zaměstnanost, sociální začlenění, konkurenceschopnost a hospodářský růst Evropská komise, „Vývoj zaměstnanosti a sociální situace v Evropě (ESDE) 2024“, září 2024.; vzhledem k tomu, že sociální partneři mají zásadní význam pro navrhování a provádění politik, které podporují udržitelný růst podporující začlenění, důstojnou a kvalitní práci a spravedlivou transformaci, a v souladu se Smlouvou o fungování EU musí být zapojeni na všech úrovních správy;

AF.vzhledem k tomu, že podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) představují povolání s nejvyšším rizikem automatizace v zemích OECD v průměru přibližně 28 % pracovních míst OECD Social, Employment and Migration Working Papers No. 282. (Pracovní dokumenty OECD týkající se sociální oblasti, zaměstnanosti a migrace); vzhledem k tomu, že sociální dialog a kolektivní vyjednávání mají v této souvislosti zásadní význam pro zajištění participativního přístupu ke zvládnutí změn vyvolaných vývojem technologií a k řešení potenciálních problémů a zároveň podporují přizpůsobení pracovníků (včetně zajišťování dovedností); vzhledem k tomu, že digitalizace, robotizace, automatizace a umělá inteligence (AI) musí být přínosem pro pracovníky i společnost tím, že zlepší pracovní podmínky a kvalitu života, zajistí dobrou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, vytvoří lepší pracovní příležitosti a přispějí k sociálně-ekonomické konvergenci; vzhledem k tomu, že pracovníci a jejich odbory budou hrát zásadní úlohu při předvídání a řešení rizik vyplývajících z těchto výzev;

AG.vzhledem k tomu, že sociální dialog a kolektivní vyjednávání mají zásadní význam pro konkurenceschopnost, produktivitu práce a sociální soudržnost EU;

1.domnívá se, že Komise a Rada by měly intenzivněji usilovat o provádění evropského pilíře sociálních práv v souladu s akčním plánem z března 2021 a prohlášením z La Hulpe s cílem dosáhnout hlavních cílů pro rok 2030; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby společná zpráva o zaměstnanosti 2026 analyzovala uplatňování všech zásad evropského pilíře sociálních práv v souladu s nařízením (EU) 2024/1263 a zahrnovala analýzu sociálního rozměru vnitrostátních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů týkajících se sociální odolnosti, včetně evropského pilíře sociálních práv; vítá v tomto ohledu oznámení nového akčního plánu pro provádění evropského pilíře sociálních práv Von der Leyen, U., „Volba Evropy, politické směry pro příští Evropskou komisi na období 2024–2029“ (Europe’s Choice, Political Guidelines for the Next European Commission 2024-2029), 18. července 2024. na rok 2025, jehož účelem je dát sociálnímu pokroku nový impuls; vítá skutečnost, že se očekává, že téměř všechny členské státy zvýší v roce 2025 veřejné investice, což je nezbytné pro zajištění přístupu ke kvalitním veřejným službám a dosažení cílů evropského pilíře sociálních práv; připomíná, že členské státy mohou do 31. prosince 2026 využít na opatření pro udržitelný růst podporující začlenění a pro příští generaci prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost v oblasti působnosti vymezené v nařízení (EU) 2021/241 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/241/oj).;

2.zdůrazňuje, že je důležité využívat srovnávací přehled sociálních ukazatelů a rámec sociální konvergence k identifikaci rizik a sledování pokroku při snižování nerovností, posilování systémů sociální ochrany a prosazování důstojných pracovních podmínek a podpůrných opatření, která pracovníkům umožní zvládnout změny na trhu práce; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit udržitelnou, spravedlivou a inkluzivní Evropu, v níž budou sociální práva plně chráněna na stejné úrovni jako hospodářské svobody; připomíná, že občané EU považují sociální Evropu za jednu ze svých priorit;

3.vyjadřuje politování nad nedostatkem údajů a analýz týkajících se majetkových nerovností a koncentrace majetku v EU, neboť se jedná o jeden z hlavních faktorů ovlivňujících chudobu; poukazuje na to, že podle distribučních účtů domácností, souboru údajů vyvinutého Evropským systémem centrálních bank, činil podíl majetku, který vlastnilo horních 10 % obyvatel, ve čtvrtém čtvrtletí 2023 56 %, zatímco spodní polovina vlastnila pouze 5 %;

4.vítá začlenění analýzy pozitivního přínosu cílů udržitelného rozvoje a evropských strategií pro rovnost do společné zprávy o zaměstnanosti 2025 a vyzývá Komisi, aby zajistila, že společná zpráva o zaměstnanosti 2026 bude zahrnovat jak oddíl analyzující pokrok při plnění cílů udržitelného rozvoje v souvislosti se zaměstnaností a sociální politikou, tak i další oddíl týkající se pokroku v odbourávání sociální a pracovní diskriminace v souladu se strategií pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025, akčním plánem EU pro boj proti rasismu na období 2020–2025, strategickým rámcem EU pro rovnost, začlenění a účast Romů na období 2020–2030, Strategií pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025 a Strategií pro práva osob se zdravotním postižením na období 2021–2030;

5.vyzývá členské státy, aby se držely aktualizovaných hlavních směrů politik zaměstnanosti s důrazem na vzdělávání a odbornou přípravu pro všechny, na nové technologie, jako je AI, a nedávné politické iniciativy týkající se práce prostřednictvím platforem, cenově dostupného a důstojného bydlení a řešení nedostatku pracovních sil a dovedností s cílem posílit demokratické rozhodování;

6.opakuje, že je důležité investovat do rozvíjení dovedností a odborné přípravy pracovní síly a zajistit kvalitní zaměstnání s důrazem na individuální právo na odbornou přípravu a celoživotní učení; naléhavě žádá členské státy, aby ve spolupráci s místními zúčastněnými stranami, včetně vzdělávacích a školicích orgánů a sociálních partnerů, vypracovaly opatření pro prohlubování dovedností a změnu kvalifikace s cílem posílit vazbu mezi systémy vzdělávání a odborné přípravy a trhem práce a předvídat potřeby trhu práce; vítá skutečnost, že zaměstnanost čerstvých absolventů odborného vzdělávání a přípravy se v celé EU nadále zvyšuje; je znepokojen klesajícími výsledky mladých lidí ve vzdělávání, zejména pokud jde o základní dovednosti; vítá v tomto ohledu oznámení akčního plánu pro základní dovednosti a strategického plánu vzdělávání v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky; vyzývá členské státy, aby investovaly do programů, které vybaví studenty základními, digitálními a průřezovými dovednostmi potřebnými pro svět práce a jeho digitalizaci a pomohou jim významně se zapojovat do společnosti; připomíná důležitou úlohu, kterou může hrát Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům při podpoře a rekvalifikaci pracovníků, kteří byli propuštěni v důsledku velkých restrukturalizací;

7.vítá oznámení Plánu pro kvalitní pracovní místa, který má zajistit, aby transformace byla pro všechny spravedlivá; vyzývá Komisi, aby do tohoto plánu zahrnula zvažovaná opatření související s využíváním AI a algoritmického řízení ve světě práce, a to v zájmu využívání nových technologií ke zlepšení pracovních podmínek a produktivity, přičemž musí být současně respektována práva pracovníků a rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, jak je uznáno ve společné zprávě o zaměstnanosti Návrh společné zprávy Komise a Rady o zaměstnanosti předložený Komisí dne 17. prosince 2024 (COM(2024)0701).;

8.zdůrazňuje, že reakce na nedostatek pracovních sil v Evropské unii zahrnuje rovněž zlepšení a usnadnění mobility pracovních sil v rámci Unie; vyzývá členské státy, aby posílily a usnadnily uznávání dovedností a kvalifikací v Unii, a to i pro státní příslušníky třetích zemí; vyzývá Komisi, aby analyzovala účinnost sítě evropských služeb zaměstnanosti (EURES) s ohledem na případnou revizi jejího fungování;

9.konstatuje, že počet osob předčasně odcházejících ze vzdělávání a odborné přípravy, osob s nižší úrovní vzdělání, mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), a mezi nimi i osob ze zranitelných skupin, včetně Romů, žen, starších osob, osob s nízkou a střední kvalifikací, osob se zdravotním postižením a osob z přistěhovaleckého nebo menšinového prostředí – v závislosti na podmínkách v jednotlivých zemích –, zůstává v několika členských státech vysoký, a to navzdory klesajícímu trendu v Evropské unii; vyzývá členské státy, aby posílily záruky pro mladé lidi, jak je uvedeno v zásadě 4. evropského pilíře sociálních práv, s cílem podporovat mladé lidi v nouzi po celou dobu jejich osobního a profesního rozvoje; připomíná klíčovou úlohu odborného vzdělávání a přípravy při poskytování znalostí, dovedností a kompetencí nezbytných pro vstup mladých lidí na trh práce; zdůrazňuje, že je třeba investovat do kvality a atraktivity odborného vzdělávání a přípravy prostřednictvím Evropského sociálního fondu plus (ESF+); připomíná proto, že je třeba tuto situaci řešit a vypracovat řešení, jak udržet mladé lidi ve vzdělávání, odborné přípravě nebo zaměstnání, a že je důležité zajistit jim přístup ke stážím a učňovské přípravě, umožnit jim získat první pracovní zkušenosti a usnadnit jim přechod ze vzdělávání do zaměstnání, jakož i vytvořit pracovní podmínky, které umožní stárnoucí pracovní síle setrvat na trhu práce;

10.domnívá se, že ačkoli došlo ke zlepšení, osoby se zdravotním postižením, zejména ženy se zdravotním postižením, se stále potýkají se značnými překážkami na trhu práce, a že je proto zapotřebí zajistit odborné a digitální vzdělávání a zároveň podporovat začleňování osob se zdravotním postižením se zaměřením na neaktivní pracovní sílu a skupiny, jejichž zapojení na trhu práce je nízké, mimo jiné na ženy, mladé lidi, starší pracovníky a osoby s chronickým onemocněním; vyzývá Komisi, aby od roku 2025 aktualizovala strategii EU pro pomoc osobám se zdravotním postižením prostřednictvím nových stěžejních iniciativ a opatření, jako je evropská záruka pro zaměstnanost a dovednosti pro osoby se zdravotním postižením a sdílení osvědčených postupů, jako je průkaz osob se zdravotním postižením, zejména s cílem řešit sociální začleňování a nezávislý život osob se zdravotním postižením a rovněž zajistit jejich přístup ke kvalitnímu vzdělávání, odborné přípravě a zaměstnání prostřednictvím pokynů pro zachování příspěvků pro osoby se zdravotním postižením;

11.vyjadřuje znepokojení nad tím, že Romové se i nadále potýkají se značnými překážkami v zaměstnání, přičemž přetrvávající předsudky omezují jejich vyhlídky; konstatuje, že strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů poukazuje na nedostatečný pokrok v přístupu k zaměstnání a rostoucí podíl mladých Romů, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy; zdůrazňuje cíl rámce snížit do roku 2030 rozdíly v zaměstnanosti Romů a obecné populace na polovinu a zajistit, aby alespoň 60 % Romů mělo placenou práci; naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly integrovaný přístup zaměřený na rovnost a zajistily, aby se politická opatření a veřejné služby účinně dostávaly ke všem Romům, včetně osob, které žijí v odlehlých venkovských oblastech;

12.zdůrazňuje, že je třeba věnovat pozornost sociálním a environmentálním aspektům konkurenceschopnosti, a poukazuje na to, že je třeba investovat do vzdělávání a odborné přípravy pro všechny s cílem zajistit všeobecný přístup ke kvalitním programům veřejného vzdělávání a odborné přípravy, jakož i k udržitelným postupům na podporu růstu podporujícího začlenění; zdůrazňuje, že sociální partneři by měli hrát klíčovou úlohu při určování a řešení potřeb v oblasti dovedností v celé EU;

13.vyzývá Komisi a členské státy, aby do evropského semestru zahrnuly konkrétní doporučení týkající se cenové dostupnosti bydlení a aby podporovaly investice do bydlení; naléhavě žádá členské státy, aby zajistily, že investice do bydlení budou podporovat dlouhodobá kvalitní řešení v oblasti bydlení, která jsou skutečně cenově dostupná pro domácnosti s nízkými a středními příjmy, a poukazuje na to, že investice do sociálního a cenově dostupného bydlení mají klíčový význam pro zajištění a zlepšení kvality života pro všechny; zdůrazňuje, že je třeba lépe využívat finanční prostředky EU, například prostřednictvím finančních nástrojů Evropské investiční banky, zejména na podporu investic do zvýšení energetické účinnosti budov; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly rozhodná opatření k posouzení politiky Unie, finančních prostředků a problémů, které by mělo usnadnit výstavbu, přestavbu a renovaci přístupného, cenově dostupného a energeticky účinného bydlení, včetně sociálního bydlení, které by odpovídalo potřebám mladých lidí, osob s omezenou schopností pohybu a orientace, skupin s nízkými a středními příjmy, ohrožených rodin a osob ve zranitelnějších situacích a zároveň chránilo vlastníky nemovitostí určených k bydlení a osoby usilující o přístup k vlastnictví takových nemovitostí před dalším omezením nabídky;

14.vítá ohlášený Evropský plán dostupného bydlení na podporu členských států při řešení krize v oblasti bydlení a rostoucího nájemného; vyzývá Komisi, aby posoudila a zveřejnila, které potenciální překážky související s pravidly státní podpory ovlivňují dostupnost bydlení; připomíná, že Sociální klimatický fond má od roku 2026 poskytovat členským státům finanční pomoc na podporu zranitelných domácností, zejména prostřednictvím opatření a investic určených ke zvýšení energetické účinnosti budov, dekarbonizaci vytápění a chlazení budov a integraci výroby a skladování energie z obnovitelných zdrojů do budov;

15.domnívá se, že bezdomovectví je v EU dramatickým sociálním problémem; vyzývá k vytvoření jednotné definice bezdomovectví v EU, která by umožnila systematické srovnávání a posuzování rozsahu bezdomovectví v různých členských státech EU; vyzývá Komisi, aby vypracovala strategii a usilovala o ukončení bezdomovectví v EU do roku 2030 podporou přístupu k cenově dostupnému a důstojnému bydlení, jakož i přístupu ke kvalitním sociálním službám; naléhavě vyzývá členské státy, aby v této věci lépe využívaly dostupné nástroje EU, včetně ESF+ Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 13. prosince 2023 k tématu Vytvoření rámce EU pro vnitrostátní strategie pro boj proti bezdomovectví v souladu se zásadou „bydlení jako priorita“ (Úř. věst. C, C/2024/1567, 5.3.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/1567/oj).;

16.vyzývá členské státy, aby navrhly vnitrostátní strategie pro boj proti bezdomovectví; vítá záměr vydat doporučení Rady o bezdomovectví Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 13. prosince 2023 k tématu Vytvoření rámce EU pro vnitrostátní strategie pro boj proti bezdomovectví v souladu se zásadou „bydlení jako priorita“.; naléhavě vyzývá Komisi, aby dále zvýšila ambice Evropské platformy pro boj proti bezdomovectví;

17.domnívá se, že je naléhavě nutné, aby EU přijala opatření k řešení trvale vysoké míry chudoby a sociálního vyloučení v EU, zejména mezi dětmi, mladými a staršími lidmi, osobami se zdravotním postižením, osobami narozenými mimo EU, LGBTI a romskými komunitami; zdůrazňuje, že prioritou by měl být přístup ke kvalitním sociálním službám a měl by zajistit energetickou bezpečnost zranitelných domácností; vyzývá Komisi, aby přijala vůbec první strategii EU pro boj proti chudobě;

18.připomíná cíl Unie spočívající v přechodu od ústavní péče ke komunitní nebo rodinné péči; vyzývá Komisi, aby předložila akční plán pro deinstitucionalizaci; zdůrazňuje, že tento akční plán by se měl týkat všech skupin, které stále žijí v ústavech, včetně dětí, osob se zdravotním postižením, osob trpících duševními problémy nebo bezdomovectvím a starších osob; vyzývá členské státy, aby plně využívaly fondy ESF+ i další příslušné evropské a vnitrostátní fondy k dokončení procesu deinstitucionalizace s cílem zajistit, aby každý občan EU mohl žít v rodinném nebo komunitním prostředí;

19.žádá Komisi, aby vypracovala evropský akční plán pro duševní zdraví v souladu s jejími nedávnými doporučeními Sdělení Komise ze dne 7. června 2023 o komplexním přístupu k duševnímu zdraví (COM(2023)0298).; vyzývá členské státy, aby posílily přístup ke službám v oblasti duševního zdraví a k programům emocionální podpory pro všechny, zejména pro děti a mladé a starší osoby; požaduje lepší využívání srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů k řešení dopadu nejistých životních podmínek a nejistoty na duševní zdraví;

20.vyzývá Komisi, aby řešila osamělost podporou ucelené strategie EU pro osamělost a přístup k profesionální péči; žádá také, aby se tato strategie EU zabývala socioekonomickým dopadem osamělosti na produktivitu a dobré životní podmínky a řešila otázky, jako je izolovanost osob na venkově; naléhavě vyzývá členské státy, aby pokračovaly v provádění doporučení Rady o přístupu k cenově dostupné a kvalitní dlouhodobé péči s cílem zajistit přístup ke kvalitní péči a zároveň zajistit důstojné pracovní podmínky pro pracovníky v odvětví péče, jakož i pro neformální pečovatele;

21.uznává, že 44 milionů Evropanů plní často úlohu neformálních dlouhodobých pečovatelů a že většinu z nich tvoří ženy Evropská komise: Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, Zpráva o dlouhodobé péči: trendy, výzvy a příležitosti ve stárnoucí společnosti. svazek I, Úřad pro publikace, 2021, https://data.europa.eu/doi/10.2767/677726.;

22.uznává jedinečnou úlohu pečovatelů ve společnosti a skutečnost, že definice pečovatelů není v EU harmonizována, nicméně odvětví dlouhodobé péče zaměstnává v celé EU 6,4 milionu lidí;

23.je znepokojen tím, že v roce 2023 bylo 94,6 milionu lidí v EU stále ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením; zdůrazňuje, že bez změny paradigmatu v přístupu k boji proti chudobě nedosáhne Evropská unie a její členské státy cílů v oblasti snižování chudoby; domnívá se, že oznámení vůbec první Strategie EU pro boj proti chudobě je krokem správným směrem ke zvrácení tohoto trendu, tato strategie však musí zajistit komplexní přístup k řešení vícerozměrných aspektů chudoby a sociálního vyloučení prostřednictvím konkrétních opatření, důsledného provádění a monitorování; vyzývá k tomu, aby tato strategie zahrnovala všechny osoby postižené chudobou a sociálním vyloučením, zejména ty nejvíce znevýhodněné, ale také konkrétní opatření pro různé skupiny, jako jsou osoby trpící chudobou pracujících, bezdomovci, osoby se zdravotním postižením, rodiny s jedním rodičem a především děti, aby byl udržitelným způsobem prolomen bludný kruh chudoby; zdůrazňuje, že provedení směrnice o minimálních mzdách ve vnitrostátním právu bude klíčové pro předcházení rizikům chudoby mezi pracovníky a boj proti nim a že její provedení zároveň posílí pobídky k práci; vítá skutečnost, že několik členských států změnilo nebo plánuje změnit své rámce pro minimální mzdu; je znepokojen nárůstem nestandardních forem zaměstnání, kdy se pracovníci budou pravděpodobně potýkat s chudobou pracujících a ocitnou se bez odpovídající právní ochrany;

24.znovu vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala provádění záruky pro děti ve všech členských státech jako součásti evropského semestru a doporučení pro jednotlivé země; znovu vyzývá k navýšení financování evropské záruky pro děti s vyčleněným rozpočtem ve výši alespoň 20 miliard EUR a k tomu, aby všechny členské státy vyčlenily alespoň 5 % svých finančních prostředků přidělených v rámci ESF+ na boj proti chudobě dětí a na podporu jejich dobrých životních podmínek; domnívá se, že doporučení pro jednotlivé země by měla odrážet soulad rozpočtu členských států s minimálními požadovanými prostředky přidělenými na řešení dětské chudoby, které jsou stanoveny v nařízení o ESF+ Čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 21, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/1057/oj).; vyzývá Komisi, aby v příštím víceletém finančním rámci poskytla ambiciózní rozpočet na záruku pro děti, a reagovala tak na rostoucí problém dětské chudoby a sociálního vyloučení;

25.je znepokojen vnitrostátními politikami, které vytvářejí mezery v oblasti zdravotního pojištění a zvyšují nerovnosti jak v rámci členských států, tak mezi nimi; varuje, že rovněž oslabují provádění 16. zásady evropského pilíře sociálních práv a cíle udržitelného rozvoje č. 3.8 týkajícího se všeobecné zdravotní péče, jakož i celkového cíle evropského pilíře sociálních práv, kterým je podpora vzestupné sociální konvergence v EU, přičemž nikdo nesmí být opomenut; domnívá se, že sociální ukazatele použité ve srovnávacím přehledu neumožňují komplexní pochopení cenové dostupnosti zdravotní péče;

26.zdůrazňuje, že zaměstnavatelé musí podporovat mezigenerační vazby v rámci podniků a vzájemné mezigenerační učení mezi mladšími a staršími pracovníky; poukazuje na to, že stárnoucí pracovní síla může podniku pomáhat vyvíjet nové produkty a služby, které se kreativnějším a produktivnějším způsobem přizpůsobí potřebám stárnoucí společnosti; dále vyzývá k vytvoření pobídek na podporu dobrovolnictví a mentoringu, aby se podpořil přenos znalostí mezi generacemi;

27.varuje, že podle zpráv Evropské centrální banky jsou reálné mzdy stále pod úrovní před pandemií, zatímco produktivita byla zhruba stejná; souhlasí s tím, že to vytváří určitý prostor pro neinflační oživení reálných mezd, a varuje, že pokud by se reálné mzdy nezotavily, zvýšilo by se tím riziko vleklého hospodářského oslabení, které by mohlo mít negativní dopady a dále by snížilo produktivitu v eurozóně ve srovnání s ostatními částmi světa; domnívá se, že přísnější prosazování minimální mzdy a zvýšení míry pokrytí kolektivními smlouvami může mít příznivý dopad na úroveň mzdové nerovnosti, zejména tím, že pomůže zranitelnějším pracovníkům ve spodní části mzdového spektra, kteří jsou stále více opomíjeni;

28.vyzývá členské státy, aby zajistily důstojné pracovní podmínky zahrnující mimo jiné důstojné mzdy, přístup k sociální ochraně, příležitosti k celoživotnímu učení, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, dobrou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a právo odpojit se, přiměřenou pracovní dobu, zastoupení pracovníků, demokracii na pracovišti a kolektivní smlouvy; naléhavě vyzývá členské státy, aby podporovaly demokracii na pracovišti, sociální dialog a kolektivní vyjednávání a chránily práva pracovníků, zejména v souvislosti s ekologickou a digitální transformací, a aby mužům i ženám zajistily stejnou odměnu za stejnou práci, zvýšily transparentnost odměňování a řešily genderovou nerovnost s cílem odstranit rozdíly v odměňování žen a mužů v EU;

29.připomíná, že je důležité zlepšit přístup osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně, a vyzývá Komisi, aby v rámci doporučení pro jednotlivé země sledovala vnitrostátní plány členských států týkající se provádění doporučení Rady ze dne 8. listopadu 2019 o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných Úř. věst. C 387, 15.11.2019, s. 1. k sociální ochraně; v této souvislosti připomíná, že vzhledem k tomu, že podíl samostatně výdělečně činných pracovníků v kulturních a tvůrčích odvětvích je více než dvojnásobný, než je tomu u obecné populace, stanovila Komise v reakci na usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2023 o rámci EU pro sociální a profesní situaci umělců a pracovníků v kulturních a tvůrčích odvětvích Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2023 obsahující doporučení Komisi o rámci EU pro sociální a profesní situaci umělců a pracovníků v kulturních a tvůrčích odvětvích (Úř. věst. C, C/2024/4208, 24.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/4208/oj). dne 21. února 2024 celkem 13 iniciativ, a vyzývá Komisi, aby je začala provádět ve spolupráci s členskými státy;

30.vyzývá k provádění politik, které podporují rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a právo odpojit se, s cílem zlepšit kvalitu života všech rodin a pracovníků a zajistit provádění směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 79, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2019/1158/oj). a Evropské strategie v oblasti péče; vyzývá Komisi, aby předložila návrh, který se bude zabývat prací na dálku a právem odpojit se; dále Komisi vyzývá, aby předložila návrh na vytvoření evropského průkazu pro všechny typy velkých rodin a evropský akční plán pro rodiče samoživitele, které by těmto rodinám zajišťovaly vzdělávací a sociální výhody; nakonec vyzývá k iniciativám, které by bojovaly proti vyloučení pracovníků v důsledku delší pracovní neschopnosti, přizpůsobily pracoviště a prosazovaly pružné pracovní podmínky, a k tomu, aby byly vypracovány strategie na podporu návratu pracovníků po delších obdobích nepřítomnosti;

31.žádá, aby se v rámci politiky soudržnosti EU staly prioritou demografické výzvy a aby byla přijata konkrétní opatření na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni; vyzývá Komisi, aby vyhlásila „evropský demografický rok“ a upřednostnila vypracování sdělení Komise o využívání talentů v evropských regionech a „mechanismu podpory talentů“ s cílem podpořit sociální soudržnost a zvýšit financování venkovských a nejvzdálenějších oblastí a regionů s vysokou mírou vylidňování, podporovat vytváření kvalitních pracovních míst, veřejné služby, projekty místního rozvoje a základní infrastrukturu, které jsou ku prospěchu práva místních obyvatel zůstat v těchto regionech, zejména v případě mladých lidí; zdůrazňuje, že je důležité zavést konkrétní opatření k řešení regionálních nerovností ve vzdělávání a odborné přípravě a zajistit všem rovný přístup ke kvalitnímu a cenově dostupnému vzdělávání;

32.je znepokojen tím, že navzdory zlepšení je na trhu práce EU stále výrazně nedostatečně zastoupeno několik skupin obyvatelstva, včetně žen, starších osob, osob s nízkou a střední kvalifikací, osob se zdravotním postižením, osob přistěhovaleckého původu nebo příslušníků menšin; varuje, že se prohloubily nerovnosti ve vzdělávání, což dále zhoršuje zranitelnost studentů ze znevýhodněného a přistěhovaleckého prostředí; poukazuje na to, že podle společné zprávy o zaměstnanosti mohou mít osoby přistěhovaleckého původu nebo příslušníci menšin významný prospěch z cílených opatření, jejichž cílem je řešit nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, zlepšit jazykové znalosti a bojovat proti diskriminaci; zdůrazňuje, že je důležité zvýšit úsilí při provádění akčního plánu pro integraci a začleňování na období 2021–2027, který poskytuje společný politický rámec na podporu členských států při vytváření vnitrostátní politiky integrace migrantů;

33.vyzývá Komisi a Radu, aby upřednostňovaly snižování administrativní zátěže s cílem zjednodušit ji a současně dodržet pracovní a sociální normy; domnívá se, že větší podpora malých a středních podniků a stávajících i potenciálních podnikatelů zlepší konkurenceschopnost EU a její dlouhodobou udržitelnost, podpoří inovace a vytvoří kvalitní pracovní místa; konstatuje, že malé a střední podniky a osoby samostatně výdělečně činné ve všech odvětvích mají zásadní význam pro hospodářský růst EU, a tudíž i pro financování sociálních politik; naléhavě vyzývá k provedení konkrétních doporučení ke zlepšení jednotného trhu; bere na vědomí, že Komise dne 29. ledna 2025 zveřejnila „Kompas konkurenceschopnosti“ Sdělení Komise ze dne 29. ledna 2025 nazvané „Kompas konkurenceschopnosti pro EU“ (COM(2025)0030).;

34.vyzývá Komisi, aby u každého nového legislativního návrhu provedla kontroly konkurenceschopnosti a zohlednila přitom celkový dopad právních předpisů EU na společnosti, jakož i na další politiky a programy EU;

35.domnívá se, že sociální ekonomika je zásadní součástí sociálně tržního hospodářství EU a hnací silou provádění evropského pilíře sociálních práv a jeho cílů, přičemž často poskytuje zaměstnání zranitelným a vyloučeným skupinám; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily svou podporu všem podnikům sociální ekonomiky, ale zejména neziskovým podnikům, jak je zdůrazněno v akčním plánu pro sociální ekonomiku z roku 2021 a v Lutyšském plánu pro sociální ekonomiku, s cílem podpořit kvalitní, důstojnou a inkluzivní práci a oběhové hospodářství a povzbudit členské státy k tomu, aby usnadnily přístup k financování a zviditelnily subjekty sociální ekonomiky; vyzývá Komisi, aby prozkoumala inovativní mechanismy financování na podporu rozvoje sociální ekonomiky v Evropě Usnesení ze dne 6. července 2022 o akčním plánu EU pro sociální ekonomiku (Úř. věst. C 47, 7.2.2023, s. 171). a na podporu dynamického a inkluzivního podnikatelského prostředí;

36.domnívá se, že v letošním přechodném roce by členské státy měly při provádění revidovaných pravidel správy ekonomických záležitostí sladit fiskální odpovědnost s udržitelným a inkluzivním růstem a zaměstnaností, konstatuje, že by mělo být posíleno zapojení sociálních partnerů, a to i do přípravy střednědobých fiskálně-strukturálních plánů, aby se přispělo k cílům nového rámce pro správu ekonomických záležitostí;

37.vítá skutečnost, že vnitrostátní střednědobé fiskální strukturální plány musí v novém rámci správy ekonomických záležitostí zahrnovat reformy a investice reagující na hlavní problémy zjištěné v rámci evropského semestru a také musí zajistit udržitelnost dluhu při strategickém investování do zásad evropského pilíře sociálních práv s cílem podpořit vzestupnou sociální konvergenci;

38.je znepokojen tím, že míra dodržování doporučení pro jednotlivé země je nadále nízká; opakuje proto svou výzvu, aby členské státy účinně prováděly doporučení pro jednotlivé země s cílem podpořit zdravotní péči a udržitelné důchodové systémy v souladu se zásadami č. 15 a 16 evropského pilíře sociálních práv a dlouhodobou prosperitu pro všechny občany, a to s přihlédnutím ke zranitelnosti pracovníků, jejichž profesní dráha je roztříštěná či přerušovaná, a pracovníků postižených přechodem na trhu práce; trvá na tom, že Komise by měla posílit dialogy s členskými státy o provádění stávajících doporučení a hlavních směrů politik zaměstnanosti, jakož i o současných nebo budoucích politických opatřeních k řešení zjištěných problémů;

39.vítá, že byl v rámci evropského semestru vytvořen rámec pro identifikaci rizik pro sociální konvergenci, což byl důrazný požadavek Parlamentu; připomíná, že podle tohoto rámce Komise posuzuje rizika pro vzestupnou sociální konvergenci v členských státech a sleduje pokrok při provádění evropského pilíře sociálních práv na základě srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů a zásad rámce sociální konvergence; vítá, že společná zpráva o zaměstnanosti 2025 obsahuje analýzu jednotlivých zemí založenou na zásadách rámce sociální konvergence; vyzývá Komisi, aby v souladu s tímto novým rámcem dále rozvíjela inovativní nástroje kvantitativní a kvalitativní analýzy s cílem optimálně jej využívat v budoucích cyklech evropského semestru;

40.vítá, že první analýza založená na zásadách rámce sociální konvergence poukazuje na to, že v roce 2023 došlo na trhu práce k vzestupné konvergenci Návrh společné zprávy Komise a Rady o zaměstnanosti předložený Komisí dne 17. prosince 2024 (COM(2024)0701).; se znepokojením konstatuje, že je stále třeba zvýšit zaměstnanost nedostatečně zastoupených skupin a že na evropské úrovni přetrvávají rizika ohrožující vzestupnou konvergenci, pokud jde o rozvoj dovedností, od předškolního vzdělávání až po celoživotní učení, a sociální výsledky míry ohrožení chudobou a sociálním vyloučením; vyzývá Komisi, aby ve druhé fázi analýzy tato rizika ohrožující vzestupnou sociální konvergenci dále analyzovala a aby s dotčenými členskými státy projednala opatření přijatá nebo plánovaná k jejich řešení;

41.je si vědom krize životních nákladů, která zvýšila zátěž domácností, a rostoucí náklady na bydlení, což spolu s vysokými náklady na energii přispívá k vysoké míře energetické chudoby v celé EU; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby se komplexně zabývaly základními příčinami této krize tím, že upřednostní politiky, které podporují hospodářskou odolnost, sociální soudržnost a udržitelný rozvoj;

42.varuje před sociálními riziky vyplývajícími z krize automobilového průmyslu, který čelí nebývalému tlaku vnějších i vnitřních faktorů; vyzývá Komisi, aby tomuto odvětví věnovala pozornost a posílila sociální dialog a účast pracovníků na procesech přechodu; zdůrazňuje, že aby bylo možné reagovat na současnou krizi, je naléhavě zapotřebí, aby EU koordinovaně vytvořila mimořádnou pracovní skupinu složenou z odborů a zaměstnavatelů;

43.vyzývá Komisi, aby monitorovala údaje o restrukturalizaci a jejím dopadu na zaměstnanost, například s využitím Evropského monitoru pro restrukturalizaci, s cílem usnadnit opatření na podporu restrukturalizace a přechodů na trhu práce a aby zvážila zdůraznění vnitrostátních opatření na podporu sociálně odpovědného způsobu restrukturalizace v rámci evropského semestru;

44.je znepokojen revizí srovnávacího přehledu pro postup při makroekonomické nerovnováze, kterou provedla Komise, a zejména snížením ukazatelů zaměstnanosti a sociálních ukazatelů, které mají zásadní význam pro posouzení sociální situace a situace na trhu práce v členských státech; vyjadřuje politování nad tím, že nezaměstnanost mladých lidí již není považována za hlavní ukazatel, a to navzdory jejímu významu při určování a řešení konkrétních problémů na trhu práce a při přijímání odpovídající veřejné politiky; zdůrazňuje, že ukazatele sociálních norem by měly být v rozhodovacím procesu více zohledňovány; vyjadřuje politování nad tím, že Komise řádně nekonzultovala Parlament, a připomíná Komisi, že před vypracováním srovnávacího přehledu pro postup při makroekonomické nerovnováze a souboru makroekonomických a makrofinančních ukazatelů pro členské státy je povinna úzce spolupracovat s Parlamentem, Radou a sociálními partnery; zdůrazňuje, že součástí srovnávacího přehledu pro postup při makroekonomické nerovnováze musí být také provádění zásad evropského pilíře sociálních práv;

45.domnívá se, že územní a sociální soudržnost jsou základními prvky agendy konkurenceschopnosti a že právní předpisy, jako je evropský nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE), jsou i nadále pozitivním příkladem, který inspiruje budoucí iniciativy EU;

46.domnívá se, že Komise a členské státy by měly zajistit, aby fiskální politiky v rámci evropského semestru podporovaly investice v souladu s evropským pilířem sociálních práv, zejména v oblastech, jako je důstojné a cenově dostupné bydlení, kvalitní zdravotní péče, vzdělávání a systémy sociální ochrany, neboť mají zásadní význam pro sociální soudržnost a dlouhodobou hospodářskou udržitelnost a pro řešení problémů zjištěných prostřednictvím sociálních ukazatelů;

47.zdůrazňuje, že je třeba řešit klíčové výzvy, které byly ve srovnávacím přehledu sociálních ukazatelů označeny jako „kritická situace“ a „je nutné sledovat“, včetně dětí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením, rozdílu v zaměstnanosti žen a mužů, příliš vysokých nákladů na bydlení, péče o děti, dlouhodobé péče, rozdílu v zaměstnanosti osob se zdravotním postižením, vlivu sociálních transferů na snižování chudoby a základních digitálních dovedností Návrh společné zprávy Komise a Rady o zaměstnanosti předložený Komisí dne 17. prosince 2024 (COM(2024)0701).;

48.zdůrazňuje negativní dopady krize životních nákladů na osoby se zdravotním postižením;

49.naléhavě vyzývá členské státy, aby zvážily důrazná politická opatření, která zajistí spravedlivé mzdy a zlepší pracovní podmínky, zejména pro pracovníky s nízkými příjmy a s nejistým zaměstnáním;

50.zdůrazňuje, že jsou zapotřebí včasné a harmonizované údaje o sociálních politikách s cílem zlepšit fakticky podloženou tvorbu politiky a cílené sociální investice; vyzývá ke zdokonalení srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů tak, aby zahrnoval 20 zásad evropského pilíře sociálních práv a příslušné ukazatele odrážející vývoj a příčiny nerovnosti, jako je kvalitní zaměstnanost, rozdělení bohatství, přístup k veřejným službám, přiměřené důchody, počet bezdomovců, duševní zdraví a nezaměstnanost; připomíná, že ukazatel ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením (AROPE) neodhaluje příčiny komplexní nerovnosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily evropský rámec pro shromažďování údajů o sociálních službách s cílem sledovat investice do sociálních služeb a jejich pokrytí;

51.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.