1.domnívá se, že EU musí přijmout naléhavá opatření k zajištění vlastní autonomní bezpečnosti, posílit svá partnerství s podobně smýšlejícími partnery a výrazně snížit svou závislost na třetích zemích; zdůrazňuje proto, že se EU nyní nachází na historické křižovatce, pokud jde o její vývoj a strukturu; trvá na tom, že další pokračování ve „starých kolejích“ již nepřipadá v úvahu, neboť by to znamenalo konec bezpečné a stabilní Evropy; domnívá se, že EU a její členské státy si musí vybrat, zda spojí své síly a budou jednotně pracovat na tom, aby překonaly hrozby a útoky proti bezpečnosti EU, nebo budou jednat osamoceně a vydají se na pospas agresivním protivníkům a nepředvídatelným partnerům;

2.připomíná, že EU je mírovým projektem a měla by usilovat o mír a stabilitu a zároveň odsuzovat agresi; zdůrazňuje, že má-li být dosaženo míru a stability, musíme podporovat Ukrajinu a sami se stát odolnějšími;

3.zdůrazňuje, že Evropa i nadále stojí pevně na straně Ukrajiny, která statečně bojuje za naše evropské hodnoty, a připomíná své přesvědčení, že o budoucnosti Evropy se rozhodne na ukrajinských bojištích; je pevně přesvědčen, že Evropa dnes čelí nejvážnějšímu vojenskému ohrožení své územní celistvosti od konce studené války;

4.je pevně přesvědčen, že posílení evropské bezpečnosti a obrany nevyžaduje jen prosté zvýšení ambicí a posílení opatření, ale kompletní změnu způsobu, jakým přistupujeme k naší bezpečnosti a obraně a provádíme v této oblasti investice, a to tak, abychom od nynějška plánovali, inovovali, vyvíjeli, nakupovali, udržovali a nasazovali schopnosti společně, koordinovaně a integrovaně, přičemž je třeba plně využívat doplňujících se kompetencí všech aktérů v Evropě, včetně NATO, abychom tak vybudovali společnou evropskou obranu;

5.domnívá se, že Rusko, podporované svými spojenci, včetně Běloruska, Číny, Severní Koreje a Íránu, je pro EU a její bezpečnost a stejně tak i pro kandidátské země a partnery EU největší přímou a nepřímou hrozbou; znovu co nejdůrazněji odsuzuje nevyprovokovanou, nezákonnou a neodůvodněnou útočnou válku Ruska proti Ukrajině; poznamenává však, že je třeba vzít plně v úvahu nestabilitu v našem jižním sousedství, nárůst čínské vojenské síly a zvýšenou agresivitu některých mocností střední velikosti, které jsou podle všeho připraveny ohrozit transatlantickou spolupráci v oblasti společné bezpečnosti a uzavřít dohodu s ruským agresorem na úkor ukrajinské, a tedy i evropské bezpečnosti, neboť tyto jsou nerozlučně spjaty; konstatuje, že nedávné kroky a prohlášení vlády USA dále zvýšily obavy ohledně budoucího postoje USA vůči Rusku, NATO a bezpečnosti Evropy; v této souvislosti vyjadřuje politování nad tím, že vláda USA hlasovala ve shodě s ruskou vládou na Valném shromáždění OSN a v Radě bezpečnosti OSN o rezolucích týkajících se třetího výročí ruské útočné války proti Ukrajině; důrazně odsuzuje výhružky USA Grónsku;

6.trvá na tom, že Evropa musí převzít větší odpovědnost v rámci NATO, zejména pokud jde o zajištění bezpečnosti na evropském kontinentu;

7.domnívá se, že základním pilířem zahraniční politiky EU by měla zůstat diplomacie;

8.znovu vyzývá Turecko, členský stát NATO a kandidátskou zemi EU, aby dodržovalo mezinárodní právo, uznalo Kyperskou republiku, okamžitě ukončilo okupaci a stáhlo své vojenské jednotky z ostrova;

9.zdůrazňuje, že EU musí nyní zaujmout komplexní a horizontální přístup, který začlení obranný a bezpečnostní rozměr do většiny politik EU s ohledem na regulační i finanční nástroje a zjištěné potřeby a nedostatky v oblasti schopností;

10.domnívá se proto, že nastal čas obnovit politickou vůli jednat, dosáhnout toho, aby se EU stala skutečným poskytovatelem bezpečnosti, zvýšit obrannou připravenost EU a vybudovat skutečnou evropskou obrannou unii; připomíná, že přijetí Strategického kompasu bylo dobrým výchozím bodem, ale konstatuje, že je nezbytné realizovat ho včas; vítá nedávno ohlášené nástroje na ochranu EU a trvá na tom, že je naléhavě nutné je rozšířit, neboť obranné úsilí EU nemůže zůstat omezené co do velikosti, roztříštěné co do rozsahu ani zdlouhavé co do realizace; vyzývá k zásadnímu pokroku v oblasti obrany a zaujetí nového přístupu, včetně přijetí důrazných rozhodnutí, akčního plánu a krátkodobých až dlouhodobých plánů investic do obrany; zdůrazňuje, že tyto cíle vyžadují vizi, konkrétní postoj a společné závazky, a to jak v čistě vojenské oblasti, tak v průmyslovém, technologickém a zpravodajském sektoru;

11.vyjadřuje politování nad neochotou Rady a členských států EU, pokud jde o řešení hlubokých strukturálních problémů evropského obranného průmyslu, a nad nedostatečnými ambicemi, pokud jde o spolupráci mezi ozbrojenými silami členských států na úrovni EU; vyzývá členské státy, aby spojily své síly a podpořily velký krok směrem k velmi ambicióznímu a komplexnímu obrannému rámci;

12.naléhavě vyzývá EU, aby přijala soudržný a pevný komplexní rámec pro posílení své bezpečnosti a bezpečnosti svých partnerů, aby lépe rozpoznala potenciální budoucí zlomové body a předcházela dalším krizím a aby s členskými státy koordinovala společné reakce podobně jako v době války;

13.domnívá se, že bílá kniha o budoucnosti evropské obrany by měla Evropské radě předložit konkrétní opatření a možnosti s cílem umožnit skutečně průlomové a nezbytné úsilí, rozlišovat mezi krátkodobými a dlouhodobými plány a cíli, zabývat se obrannými schopnostmi, průmyslovou konkurenceschopností a investičními potřebami a definovat celkový přístup k integraci obrany EU; vyzývá Radu i Komisi, aby stanovily jasné a konkrétní krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé priority a odpovídající časový plán opatření;

14.domnívá se, že mise a operace společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) je nezbytné z této perspektivy přehodnotit a přezkoumat; trvá na tom, že společnou bezpečnostní a obrannou politiku je třeba posílit a zajistit, aby byla pružnější, mimo jiné tím, že se stane hlavním nástrojem EU v boji proti hybridní válce, aby mohla plnit svou úlohu jako pojistka pro bezpečnost Evropy a jako faktor, který jí dává moc a zajišťuje její bezpečnost;

15.očekává, že bílá kniha o budoucnosti evropské obrany identifikuje nejnaléhavější hrozby, strukturální rizika a konkurenty a vymezí, do jaké míry může EU vypracovat pohotovostní plány, které v případě rozsáhlých bezpečnostních krizí zajistí vzájemnou podporu a pomohou Evropě předvídat potenciální agresory, připravit se na ně, odrazovat je a zajišťovat jak v krátkodobém, tak dlouhodobém horizontu vlastní obranu tak, aby se stala respektovanou velmocí a evropským pilířem v rámci NATO; zdůrazňuje, že ochrana pozemních, vzdušných a námořních hranic EU přispívá k bezpečnosti celé EU, a zejména její východní hranice, a že stěžejními projekty EU pro odrazování od potenciálních hrozeb z východu a jejich řešení by tudíž měly být východní štít a baltská obranná linie;

16.vyzývá k přijetí okamžitých opatření na posílení bezpečnosti a obrany severovýchodní hranice EU s Ruskem a Běloruskem vytvořením komplexní a odolné obranné linie na zemi, ve vzduchu i na moři s cílem čelit vojenským a hybridním hrozbám, včetně zneužívání energií jako zbraně, sabotáží infrastruktury a účelového využívání migrantů; zdůrazňuje, že v zájmu rychlejší realizace je třeba koordinovat a integrovat úsilí jednotlivých států prostřednictvím regulačních a finančních nástrojů EU;

17.zdůrazňuje, že je třeba posílit kapacity a zdroje a zároveň překonat roztříštěnost obranného trhu; plně souhlasí s názorem vyjádřeným v Draghiho zprávě, že EU a její členské státy musí urychleně rozhodnout o pobídkách pro obranný průmysl EU a najít kreativní řešení pro rozsáhlé veřejné a soukromé investice do bezpečnosti a obrany;

18.naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby stály pevně na straně Ukrajiny; opakuje své přesvědčení, že o budoucnosti Evropy bude rozhodnuto na ukrajinských bojištích a že trajektorie ruské války proti Ukrajině se rozhodujícím způsobem změní; zdůrazňuje, že taková změna nyní závisí téměř výhradně na Evropě; vyzývá proto členské státy, aby ještě před tím, než budou uzavřena jednání, poskytovaly Ukrajině více zbraní a munice; varuje, že pokud by EU ve své podpoře selhala a Ukrajina by byla nucena kapitulovat, Rusko by se obrátilo proti dalším zemím, mezi nimiž by pravděpodobně byly členské státy EU; vyzývá členské státy EU, mezinárodní partnery a spojence v NATO, aby zrušili veškerá omezení znemožňující použití západních zbraňových systémů dodaných Ukrajině proti vojenským cílům na ruském území; vyzývá EU a její členské státy, aby aktivně usilovaly o zachování a dosažení co nejširší mezinárodní podpory pro Ukrajinu a o nalezení mírového řešení války, které se musí zakládat na plném respektování nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny, na zásadách mezinárodního práva, odpovědnosti za válečné zločiny a zločin agrese a na ruských reparacích za obrovské škody, které Rusko na Ukrajině napáchalo; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby se podílely na vytvoření solidních budoucích bezpečnostních záruk pro Ukrajinu;

19.je pevně přesvědčen, že EU musí dále rozšiřovat a zdokonalovat své výcvikové operace šité na míru potřebám ukrajinských ozbrojených sil a na oplátku vytvářet podmínky pro to, aby si evropské ozbrojené síly mohly osvojit zkušenosti a strategické postupy od ukrajinských ozbrojených sil; vyzývá členské státy, aby dále rozšířily výcvikové operace pro ukrajinské ozbrojené síly, a to i na ukrajinském území;

20.poukazuje na význam zajištění zeměpisně vyváženého rozdělení financování obrany v příštím víceletém finančním rámci (VFR);

21.naléhavě vyzývá EU, aby vypracovala „strategii pro Ukrajinu“, v níž by byly stanoveny jasné cíle podpory obranných schopností Ukrajiny a integrace ukrajinské technologické a průmyslové základny obrany do EDTIB, a aby nalezla nezbytné zdroje pro provádění této strategie a zároveň podpořila aktivity evropského obranného průmyslu na Ukrajině; navrhuje vyčlenit zvláštní rozpočet ve výši několika miliard eur na Nástroj na podporu Ukrajiny v rámci Programu pro evropský obranný průmysl (EDIP), který je vyhrazen právě pro tento účel; zdůrazňuje, že taková strategie pro Ukrajinu musí být nedílnou součástí strategie „evropské obrany“;

22.vyzývá k urychlené finanční podpoře, která zajistí včasné dodávky obranných produktů prostřednictvím společného zadávání veřejných zakázek, průmyslovou koordinaci, vytváření zásob, přístup výrobců k financování a rozšíření a modernizaci výrobních kapacit;

23.oceňuje „dánský model“ podpory Ukrajiny, který spočívá v nákupu obranných schopností vyráběných přímo na Ukrajině; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby tento model vehementně podpořily a plně využily jeho potenciál, neboť kapacita obranného průmyslu Ukrajiny není dostatečně využita, podle odhadů jen asi z 50 %, a přináší oběma stranám řadu výhod, jako je levnější vybavení, rychlejší a bezpečnější logistika a snadnější odborná příprava a údržba;

24.vyzývá k výraznému navýšení financování vojenské podpory poskytované Ukrajině; v této souvislosti vyzývá k urychlenému přijetí dalšího balíčku vojenské pomoci, který by měl být doposud největší a měl by odrážet úroveň ambicí, kterou tato situace vyžaduje; vyzývá členské státy EU, aby na vojenskou pomoc Ukrajině vyčlenily alespoň 0,25 % svého HDP; odsuzuje veto jednoho členského státu vůči fungování Evropského mírového nástroje; vyzývá členské státy EU, aby spolu se svými partnery z G7 okamžitě využily všechna zmrazená ruská aktiva jako základ pro významnou grantovou a úvěrovou pomoc Ukrajině, což je právně pevný a finančně významný způsob, jak zachovat a posílit naši podporu vojenských potřeb Ukrajiny;

25.vyzývá Radu a členské státy, aby přezkoumaly a posílily prosazování stávajících sankcí a aby přijaly a důsledně uplatňovaly omezující opatření vůči všem subjektům a třetím zemím, které usnadňují obcházení sankcí, poskytují ruskému vojenskému komplexu vojenské technologie a vybavení a technologie a vybavení dvojího užití; vyzývá členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost ruské stínové flotile a bezpečnostním a environmentálním rizikům, která představuje;

26.trvá na mimořádném významu spolupráce s ukrajinským obranným průmyslem a jeho začlenění do EDTIB, což nabízí jasné výhody pro obě strany, a vyzývá k jeho rychlejšímu začlenění; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné řádně financovat nástroj na podporu Ukrajiny v rámci programu EDIP, který v současné době není zahrnut do rozpočtu; dále navrhuje poskytnutí pojištění vztahující se na válečná rizika pro kritické projekty EDTIB na Ukrajině; navrhuje, aby se zasedání Rady v příslušném složení pravidelně účastnili zástupci ukrajinského ministerstva obrany se statusem pozorovatele;

27.naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby plně využily zkušeností získaných z pokročilých schopností Ukrajiny ve vedení moderní války, včetně bezpilotních letounů a elektronického boje;

28.vyzývá Komisi, aby navrhla balíček EU týkající se bezpilotních letounů, který by se zaměřil na bezpilotní systémy, systémy obrany před nimi a pomocné kapacity a který by obsahoval plány a finanční prostředky na podporu výzkumu a vývoje, který by měl vycházet z ukrajinských zkušeností a být otevřený účasti vysoce inovativních ukrajinských společností, a dále aby navrhla průmyslový program věnovaný společnému vývoji, výrobě a nákupu bezpilotních letounů a protidronových systémů a nařízení o používání bezpilotních letounů v civilním a vojenském kontextu;

29.zdůrazňuje, že připravenost na hybridní útoky a útoky v rámci tzv. šedé zóny se musí stát součástí strategické kultury EU, která bude zahrnovat neustálá cvičení, společné posuzování hrozeb a předem plánované a koordinované reakce členských států, zejména v regionech sousedících s nepřátelskými mocnostmi;

30.vyzývá EU, aby vypracovala komplexní hodnocení rizik EU, které by pomohlo určit hlavní meziodvětvové hrozby a nebezpečí a konkrétní rizika, jimž čelí EU jako celek, a to na základě stávajících postupů hodnocení rizik v jednotlivých odvětvích;

31.trvá na tom, že je důležité využít navrhovanou Strategii unie připravenosti k tomu, aby se EU vydala cestou komplexní připravenosti;

32.podporuje zásadu „připravenosti již od návrhu“, která je horizontálně a konzistentně zakotvena ve všech orgánech, institucích a jiných subjektech EU; trvá na tom, že je třeba vypracovat povinnou „kontrolu bezpečnosti a připravenosti“, které budou podrobována budoucí posouzení dopadů, a „zátěžové testy“ stávajících právních předpisů; zdůrazňuje, že je třeba omezit překážky ve stávajících právních předpisech EU i členských států, které oslabují účinnost evropské obrany a bezpečnosti;

33.schvaluje zejména doporučení obsažená v Niinistöově zprávě, která vycházejí z finského konceptu totální obrany a podle nichž je k zajištění odolné společnosti nutné posílit postavení občanů;

34.vyzývá Komisi a členské státy, aby prozkoumaly proveditelnost aktu EU o připravenosti, který by stanovil společné normy a dlouhodobé pokyny s cílem sladit úsilí EU a členských států vždy, kde je to možné;

35.vyzývá EU a její členské státy, aby zavedly a pravidelně prováděly cvičení komplexní připravenosti EU, které by z horizontálního hlediska prověřilo rozhodování na vysoké úrovni i operativní koordinaci, a podpořilo tak budování silných vazeb mezi aktéry a napříč odvětvími;

36.vyzývá EU a její členské státy, aby usnadnily využívání nástrojů SBOP k doplnění nástrojů vnitřní bezpečnosti v bezprostřední blízkosti území a teritoriálních vod EU a aby posílily spolupráci v oblasti dvojího užití a civilně-vojenskou spolupráci na úrovni EU na základě mezirezortního přístupu; znovu vyzývá k ochraně kritické podmořské infrastruktury vytvořením specifických strategií rychlé reakce EU na ochranu podmořské infrastruktury, které budou fungovat v souladu s NATO; podporuje investice do pokročilých detekčních a sledovacích systémů pro monitorování podvodní infrastruktury;

37.vyzývá EU, aby urychleně přizpůsobila své nástroje nové realitě a vytvořila správní kapacitu, která by v případě války nebo jiné rozsáhlé krize umožnila postupovat mnohem rychleji a přijímat vhodné nástroje;

38.považuje pravidelné analýzy hrozeb, jako byla ta, která byla poprvé provedena v rámci Strategického kompasu, za naprostou nezbytnost; doporučuje proto aktualizovat Strategický kompas EU a odpovídajícím způsobem upravit opatření v jeho rámci, aby odrážel závažnost hrozeb v našem současném prostředí, a provádět častější posouzení hrozeb, neboť jsou předpokladem pro realistické a úspěšné plánování našich schopností a operací; domnívá se, že Strategický kompas, SBOP, bílá kniha a Strategie pro evropský obranný průmysl (EDIS) by měly tvořit základ komplexní vize pro evropskou obranu;

39.trvá na tom, že kapacita pro rychlé nasazení musí dosáhnout plné operační schopnosti v roce 2025 a měla by být modernizována, aby byla schopna čelit nejkrajnějším vojenským situacím; znovu vyzývá k posílení útvaru schopnosti vojenského plánování a vedení EU (MPCC), jeho ustavení jako upřednostňované struktury pro velení a řízení vojenských operací EU a jeho vybavení odpovídajícími prostory, personálem a účinnými komunikačními a informačními systémy pro všechny mise a operace SBOP, včetně misí a operací v rámci kapacity pro rychlé nasazení;

40.znovu vyzývá Turecko, člena NATO, aby stáhlo své vojáky z Kypru, členského státu EU, a konstruktivně usilovalo o nalezení životaschopného a mírového řešení na základě příslušných rezolucí OSN;

41.je pevně přesvědčen o tom, že v současném geopolitickém kontextu je nanejvýš důležité uplatňovat čl. 42 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) o vzájemné pomoci a zajistit solidaritu mezi členskými státy, zejména těmi, které jsou kvůli své zeměpisné poloze přímo vystaveny bezprostředním hrozbám a výzvám, a to bez ohledu na to, zda jsou členy NATO, či nikoli;

42.připomíná význam spolupráce mezi EU a NATO, neboť NATO zůstává pro státy, které jsou jejími členy, důležitým pilířem jejich kolektivní obrany; zdůrazňuje, že spolupráce mezi EU a NATO by měla pokračovat zejména v oblastech, jako je výměna informací, plánování, vojenská mobilita a výměna osvědčených postupů, a posílit odstrašování, kolektivní obranu a interoperabilitu; nicméně vyzývá k vytvoření plně akceschopného evropského pilíře NATO, který by byl schopen v případě potřeby jednat autonomně; znovu vyzývá k posílení spolupráce – a to slovy, ale i praxí – v oblasti vojenské mobility, výměny informací, koordinace plánování, lepší spolupráce při příslušných vojenských operacích a posílené reakce na hybridní válku, jejímž cílem je destabilizovat celý kontinent EU;

43.vyzývá členské státy, aby se aktivně podílely na mechanismu prioritního zadávání zakázek na výrobu produktů pro obranné účely, který by pomohl upřednostňovat zakázky, smlouvy a nábor zaměstnanců v nouzových situacích; zdůrazňuje, že členské státy by se při jeho uplatňování neměly omezovat pouze na současné obranné účely, ale měly by jej rozšířit i na další základní infrastrukturu pro budování odolnosti, jako je energetika, doprava a telekomunikace;

44.je si vědom toho, že výchozím bodem musí být realistické posouzení mezer a nedostatků v kritických obranných schopnostech, na jehož základě by se zvýšila výroba v obranném průmyslu; zdůrazňuje, že je třeba zajistit soudržnost výstupů mezi plánem rozvoje schopností EU (CDP), koordinovaným každoročním přezkumem v oblasti obrany (CARD) a cíli NATO v oblasti schopností, aby bylo možné zjistit a řešit kritické mezery a nedostatky v oblasti obranných schopností EU a zaměřit úsilí na strategické podpůrné schopnosti přispívající k vytvoření skutečné přidané hodnoty EU, která umožní řešit nejkrajnější vojenské situace; vyzývá Komisi, aby se řídila doporučeními zvláštní zprávy Evropského účetního dvora 04/2025 o vojenské mobilitě a aby při výběru projektů dvojího užití přikládala větší význam vojenskému hodnocení;

45.naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby pokud jde o ozbrojené síly, přešly od přístupu zaměřeného na „tok“, který převládal v době míru, k přístupu zaměřenému na zásoby, kdy budou mít k dispozici sklady obranného vybavení pro případ trvalého zvýšení poptávky; v této souvislosti poukazuje na výhody, které nabízejí mechanismy, jako jsou dohody o předběžném nákupu, zřízení „neustále připravených“ zařízení a vytvoření rezerv obranné připravenosti; domnívá se, že Komise by měla podniknout veškeré nezbytné kroky, které by členské státy podnítily k posílení výměn informací a budování vzájemné důvěry, pokud jde o dlouhodobé transparentní plánování, přijímání aktivnějších opatření k získávání surovin a politik k odstranění nedostatků ve výrobních procesech a na trhu práce;

46.vyzývá EU, aby přijala globální a soudržný přístup k vnější pomoci ve všech jejích rozměrech a aby mnohem více propojila společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP) s cíli a nástroji SBOP; domnívá se, že strategické prostředí, v němž působí řada misí SZBP EU, se radikálně zhoršuje, což svědčí o tom, že je třeba, aby bílá kniha zajistila flexibilitu v rámci 360stupňového přístupu k evropské bezpečnosti, který usiluje o vybudování důvěryhodné a schopné odstrašující kapacity pro členské státy a zajišťuje, aby civilní a vojenský personál členských států mohl rostoucí hrozby odvracet a rychle na ně reagovat;

47.domnívá se, že SBOP se musí výrazně podílet na boji proti hybridní válce vedené vůči partnerským zemím, zejména kandidátským zemím; je hluboce znepokojen prudkým nárůstem hybridních útoků, včetně sabotáží, kybernetických útoků, manipulace s informacemi a zasahování do voleb, jejichž cílem je oslabit EU a její kandidátské země; vyzývá členské státy EU, aby zvážily vhodné formy odstrašování a protiopatření, včetně využití čl. 42 odst. 7 Smlouvy o EU; dále vyzývá členské státy, aby sdílely zdroje a odborné znalosti v oblasti kybernetické bezpečnosti; důrazně se zasazuje o vytvoření jednotného evropského přístupu ke kybernetickým silám; dále trvá na rychlém vytvoření společných evropských kybernetických kapacit; připomíná rostoucí hrozby kybernetické války a zdůrazňuje, že je třeba, aby EU zřídila koordinační středisko EU pro kybernetickou obranu, které by monitorovalo kybernetické hrozby, odhalovalo je a reagovalo na ně v reálném čase;

48.trvá na tom, že je třeba zlepšit schopnost SBOP identifikovat, předcházet a čelit manipulaci s informacemi, jejímž cílem je mařit úsilí, které EU vynakládá v rámci své vnější činnosti; opakuje svou výzvu k vytvoření účinné horizontální strategické komunikační strategie přizpůsobené všem komunikačním kanálům EU;

49.požaduje, aby byla podle vzoru Evropského velitelství letecké dopravy v rámci SBOP vytvořena „vzdušná flotila EU pro reakci na krize“, která by zahrnovala vojenská dopravní letadla držená na úrovni EU a poskytovaná členským státům pro nasazení v EU, přepravu vybavení nebo vojáků (vojenská mobilita) nebo nouzovou evakuaci – jejíž potřeba se projevila v nedostatku kapacit během stahování jednotek z Afghánistánu – a také pro mise v oblasti civilní bezpečnosti;

50.očekává, že Evropská služba pro vnější činnost komplexně a nekompromisně přezkoumá mise a operace SBOP, přičemž zohlední zejména proveditelnost jejich mandátů vzhledem k přiděleným zdrojům, způsob náboru personálu misí a operací, zejména s ohledem na spojitost požadovaných dovedností a různých profilů, racionalizaci zdrojů a řízení misí a operací, transparentnost výběrových řízení, činnosti a dosažené výsledky, zkušenosti získané při uplatňování osvědčených postupů a obtíže, s nimiž se mise a operace setkaly; vyzývá Radu, aby na základě těchto přezkumů přijala potřebná rozhodnutí k úpravě nebo ukončení neefektivních misí a k posílení nejpřínosnějších misí; domnívá se, že je třeba lépe řídit hodnocení a kontrolu misí a operací SBOP;

51.domnívá se, že EU by měla s blízkými partnery vypracovat pohotovostní plány hospodářské spolupráce během války, aby v případě rozsáhlých bezpečnostních krizí, které by se jich přímo týkaly, zajistila vzájemnou podporu a že by měla prohloubit hospodářský dialog s evropskými a světovými partnery pro případ války s cílem poskytovat včasná varování před závažnými, hybridními a kybernetickými hrozbami a podpořit plánování vzájemné pomoci, ochranu kritické infrastruktury a námořní bezpečnosti;

52.vyzývá EU, aby více urychlila provádění plánu vojenské mobility; domnívá se, že EU musí přejít od „mobility“ k „vojenské logistice“; zdůrazňuje, že je nutné významně investovat do infrastruktury pro vojenskou mobilitu tak, aby se posílily schopnosti nákladní letecké přepravy, tábory, palivová infrastruktura zvýšením počtu skladů, přístavy, letecké, námořní a železniční dopravní platformy, železniční tratě, vodní cesty, silnice, mosty a logistické uzly; zdůrazňuje, že tyto investice musí být provedeny ve spolupráci s NATO na základě strategického plánu rozvoje mobility; vyzývá k rychlému provádění technických opatření přijatých v rámci povolení k přeshraničnímu přesunu, která uděluje Evropská obranná agentura, k harmonizaci celních formalit a přípravě centralizovaného a odůvodněného zrušení norem pro silniční a železniční dopravu v krizových situacích;

53.domnívá se, že má-li být vytvořeno příznivé prostředí pro evropský obranný průmysl, EU pro něj musí zvolit jednotnou a jasnou dlouhodobou vizi, která toto odvětví zviditelní a zajistí řešení prioritních potřeb;

54.zdůrazňuje, že EDIP musí aktivně usnadňovat zapojení malých a středních podniků (MSP) a nových účastníků na trhu zjednodušením přístupu k financování; zdůrazňuje, že program EDIP by měl být koncipován jako odrazový můstek k větší evropské suverenitě ve výrobě produktů pro obranné účely; navrhuje, aby byly upřednostňovány úspěšné projekty stálé strukturované spolupráce (PESCO) a Evropského obranného fondu (EDF) s cílem řešit zjištěné nedostatky ve schopnostech a aby bylo zajištěno dostatečné financování projektů, které prokazatelně přináší výsledky; opět vyzývá členské státy, aby nejméně dvakrát ročně předkládaly Parlamentu zprávu o provádění projektů PESCO; vyzývá k zeměpisně vyváženějšímu rozvoji evropské technologické a průmyslové základny obrany a k zajištění toho, aby kritické schopnosti, jako je výroba munice, systémy protivzdušné obrany a dronové technologie, byly rovněž rozvíjeny ve státech v přední linii, které jsou schopny nejlépe určit operační potřeby;

55.je pevně přesvědčen o tom, že nástroje na úrovni EU by měly upřednostnit a masivně zvýšit podporu MSP a startupů, které vyrábějí zboží dvojího užití nebo které působí v obranném průmyslu; zdůrazňuje, že je třeba MSP a startupům pomáhat s uváděním úspěšně otestovaných prototypů na trh a s rozšiřováním výroby; zdůrazňuje, že je nutné překlenout současnou mezeru ve financování těchto důležitých kroků, které by posílily EDTIB, a to i v úzké spolupráci s ukrajinskou technologickou a průmyslovou základnou obrany;

56.apeluje na EU, aby zvýšila soudržnost mezi stávajícími a budoucími nástroji EU, zejména mezi PESCO v oblasti konsolidace poptávky a fondem EDF v oblasti programových plánů, dále mezi nástrojem na posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek (EDIRPA) v oblasti společného nákupu a aktem na podporu výroby munice (ASAP) v otázce zvýšení výroby, mezi programem EDIP při identifikaci závislostí a fondem EDF při řešení zjištěných závislostí a konečně v rámci samotného programu EDIP, pokud jde o soudržnost opatření souvisejících s konsolidací poptávky a nabídky;

57.vyzývá členské státy EU k výraznému zvýšení společného zadávání veřejných zakázek na potřebné evropské obranné vybavení a schopnosti; vyzývá členské státy, aby sdružily poptávku formou společného zadávání zakázek na nákup obranného vybavení, přičemž by mohly udělit Komisi mandát k zadávání zakázek jejich jménem, což by v ideálním případě zajistilo dlouhodobý horizont plánování pro EDTIB, zlepšilo výrobní kapacity EDTIB a interoperabilitu evropských ozbrojených sil a umožnilo efektivní využití peněz daňových poplatníků díky úsporám z rozsahu;

58.s potěšením bere na vědomí návrh na vytvoření evropských obranných projektů společného zájmu pro rozvoj společných schopností, které přesahují finanční možnosti jednotlivých členských států; je přesvědčen o tom, že tyto projekty by měly být využity k podpoře průmyslových a technologických kapacit, které jsou základem pro plnění hlavních priorit sdílených několika členskými státy, a to v oblastech, jako jsou ochrana a obrana vnějších hranic, zejména pozemních, a strategické podpůrné schopnosti, zejména ve vesmíru a evropské protivzdušné obraně, aby bylo možné reagovat na celé spektrum hrozeb, rozvíjet vojenskou mobilitu, zejména strategickou a taktickou leteckou dopravu, schopnosti úderu hluboko v týlu, technologie pro bezpilotní letouny a protidronové systémy, střely, munici a umělou inteligenci, a rozvíjet nezávislou infrastrukturu a kritické nástroje; zdůrazňuje, že vzhledem k velkému počtu priorit a potřebě mobilizovat nové zdroje je třeba postupovat pragmaticky; v této souvislosti se domnívá, že by se EU měla pokud možno zaměřit na rychle dostupné a osvědčené evropské technologie, které postupně sníží naši závislost a zvýší bezpečnost; zdůrazňuje, že v rámci obranné spolupráce na úrovni EU je třeba podpořit rozvoj celoevropských hodnotových řetězců zapojením podniků z celé EU a různými způsoby posílit konkurenceschopnost odvětví, např. fúzemi a podporou favoritů; dále se domnívá, že naše obranné politiky by měly podporovat růst evropských center excelence, a ne se zaměřovat na přiměřenou návratnost;

59.vyzývá k dalšímu propracování politiky EU pro obranný průmysl s cílem zlepšit stávající a případně vyvinout nové specifické nástroje pro obranu a optimalizovat využití nástrojů, které nejsou určené přímo k obraně, pro účely EDTIB;

60.připomíná, že je třeba zajistit soudržnost veřejných politik EU, které nesmí stanovovat povinnosti v rozporu s celkovými obrannými cíli, zejména během bezpečnostních krizí, kdy by měla být zavedena koncepce „strategické výjimky“; vyzývá k vytvoření prostředí, které by bylo skutečně příznivé pro obranu a které by mohlo podporovat snahy o navýšení průmyslové výroby, a to lepším využitím stávajících víceodvětvových nástrojů Komise, jejich prověřením, přezkoumáním a případně zrevidováním, aby se zajistilo, že nebudou ohrožovat cíle obranné politiky EU;

61.doporučuje zavést režim zabezpečení dodávek, včetně společných strategických zásob surovin a kritických součástek, aby byla zajištěna jejich dostupnost pro výrobu obranných produktů a aby bylo možné zrychlit a zkrátit výrobní cykly; žádá, aby byla Komise společně s členskými státy pověřena zmapováním a monitorováním EDTIB, aby se zachovaly její silné stránky a zredukovala její slabá místa, aby se předešlo krizím a zajistila se účinná a účelná průmyslová politika;

62.navrhuje, aby subjekty a činnosti v oblasti obrany měly přístup k Programu InvestEU a dalším fondům EU, aby se využilo toho, že obranný průmysl EU vytváří pracovní místa; trvá na tom, že subjekty a činnosti související s obranou musí být podle potřeby upřednostňovány za pomoci aktu o čipech Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1781 ze dne 13. září 2023, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému polovodičů a mění nařízení (EU) 2021/694 (akt o čipech) (Úř. věst. L 229, 18.9.2023, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/1781/oj). a nařízení o kritických surovinách Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1252 ze dne 11. dubna 2024, kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin a mění nařízení (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1724 a (EU) 2019/1020 (Úř. věst. L, 2024/1252, 3.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1252/oj).; je přesvědčen o tom, že snaha o zjednodušení, oznámená Komisí, musí zahrnovat celé odvětví obrany; vyzývá Komisi, aby plně využila potenciál dvojího využití vesmírných technologií, neboť vesmír je novou operační oblastí i klíčovým pomocníkem pro operace ve více oblastech; zdůrazňuje, že kosmické kapacity EU v současné době značně zaostávají za kapacitami jejích hlavních konkurentů, a zdůrazňuje, že v zájmu vyřešení nedostatků v oblasti vesmírných technologií by měly být posíleny již existující stěžejní projekty (tj. Copernicus a Galileo) a využity k obranným účelům; dále navrhuje, aby EU urychleně pokračovala ve vývoji satelitní sítě IRIS2 a dalších společných projektů EU, které se věnují například shromažďování poznatků o vesmírné oblasti a využívání vesmírných aplikací pro včasné varování před raketami;

63.trvá na tom, že je třeba zajistit geografickou koherenci tím, že se zohlední eminentní zájem EU a Spojeného království na vytvoření bezpečnostních záruk pro Ukrajinu a na posílení bezpečnostního partnerství, a že je třeba podepsat společné prohlášení s konkrétními závazky a strukturovaným dialogem s cílem posílit spolupráci EU a Spojeného království na celé škále zahraničních a bezpečnostních výzev našeho kontinentu, přičemž je nutné ještě vyjednat rozpočtové a regulační podmínky této spolupráce a mít na paměti význam svobody EU samostatně rozhodovat; v této souvislosti zdůrazňuje význam užší spolupráce v oblasti sdílení informací a zpravodajských informací, vojenské mobility, bezpečnostních a obranných iniciativ, krizového řízení, kybernetické obrany, hybridních hrozeb, zahraničních manipulací s informacemi a vměšování a společného řešení společných hrozeb;

64.požaduje větší soudržnost v podpoře podniků snížením zbytečné administrativní zátěže a omezením byrokracie a zajištěním mnohem snazšího přístupu pro malé a střední podniky v odvětví obrany; zdůrazňuje, že je třeba přezkoumat, zjednodušit a harmonizovat stávající rámec pro vývozní licence a licence k transferu v rámci EU, jakož i pro křížovou certifikaci vybavení, což je jednou z priorit pro podporu lepší spolupráce v rámci trhu a mezi členskými státy;

65.podporuje společný evropský režim certifikace zbraňových systémů a překonání současného režimu vnitrostátní certifikace, aby se urychlilo zavádění zbraňových systémů do ozbrojených sil členských států;

66.vyzývá k větší soudržnosti ve správě, neboť SBOP se musí stát klíčovým nástrojem silné Evropy; domnívá se, že to vyžaduje skutečnou propojenost v řízení mezi členskými státy, místopředsedkyní Komise, vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a jednotlivými komisaři a komisařkami; naléhavě vyzývá členské státy, aby překonaly složitost rozhodovacích postupů v řízení evropské obrany; požaduje vytvoření Rady ministrů obrany a přechod od jednomyslnosti k hlasování kvalifikovanou většinou při rozhodování v Evropské radě, Radě ministrů a agenturách EU, jako je EDA, s výjimkou rozhodnutí o vojenských operacích s výkonným mandátem; vyzývá k tomu, aby byl do té doby využit článek 44 Smlouvy o EU k vytvoření meziodvětvové pracovní skupiny pro obranu v Komisi; požaduje zvýšení demokratické odpovědnosti prostřednictvím posílené kontroly ze strany Parlamentu;

67.v souladu s rozšířením úlohy EU v oblasti obrany navrhuje posílit úlohu Parlamentu v oblasti dohledu a kontroly; požaduje, aby byl do nové Rady pro připravenost obranného průmyslu navržené v EDIP jmenován i zástupce Parlamentu, který v ní v současné době nezasedá;

68.zdůrazňuje, že vytvoření jednotného evropského obranného trhu je prioritou, neboť roztříštěnost a nedostatečná konkurenceschopnost evropského průmyslu dosud bránily tomu, aby EU převzala větší odpovědnost jako poskytovatel bezpečnosti; připomíná, že pojem „obranný trh“ předpokládá plné uznání jeho specifičnosti, jakož i vhodné a jednotné uplatňování veřejných politik EU; připomíná, že cílem upřednostňování Evropy by mělo být dosažení tohoto jednotného „trhu“ prostřednictvím striktního propojení zásady teritoriality a přidané hodnoty vytvořené na tomto území;

69.domnívá se, že hlavní zásadou a dlouhodobým cílem politik EU týkajících se evropského obranného trhu musí být upřednostňování Evropy, aby bylo možné rozvíjet a chránit evropskou technologickou excelenci; zdůrazňuje však, že vzhledem k rozsahu mezinárodních dodavatelských a hodnotových řetězců v odvětví obrany nesmí být Evropa upřednostňována na úkor obranné připravenosti Unie;

70.odmítá scénář, v němž finanční prostředky EU přispívají k udržení nebo prohloubení závislosti na mimoevropských subjektech, jak při vytváření schopností, tak při jejich nasazení;

71.naléhavě vyzývá členské státy, aby se přestaly odvolávat na článek 346 Smlouvy o fungování Evropské unie jako na způsob, jak se vyhnout uplatňování směrnice o zadávání zakázek Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/81/oj). (2009/81/ES), neboť tím narušují společný obranný trh; vyzývá Komisi, aby přezkoumala směrnici o transferu produktů pro obranné účely Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství (Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/43/oj). a směrnici o zadávání zakázek v oblasti obrany, jakož i směrnici o transferech uvnitř Společenství (2009/43/ES) s cílem posílit společný obranný trh a umožnit flexibilitu, pokud jde o krizové situace, jako je ta, které v současné době čelíme;

72.vyzývá Komisi, aby navrhla lépe financovaný, strategičtější a účinnější nástupnický fond Evropského obranného fondu, který bude podporovat společný výzkum a inovace v oblasti obrany v celém dodavatelském řetězci, a aby stanovila podmínky pro řešení technologických výzev: pokročilé trvalé hrozby, umělá inteligence a strojové učení, kvantová výpočetní technologie, internet vojenských věcí, bezpečnost, útoky prostřednictvím dodavatelského řetězce, útoky nultého dne a bezpečnost cloudu; požaduje zřízení agentury EU, která by se inspirovala americkou Agenturou pro pokročilé výzkumné projekty v oblasti obrany (Defense Advanced Research Projects Agency), byla by součástí Evropské obranné agentury a měla výlučnou odpovědnost za podporu výzkumu v oblasti nových a převratných technologií, přičemž by disponovala odpovídajícím rizikovým kapitálem;

73.je znepokojen tím, že bez podstatného zvýšení investic do obrany nebude dosaženo cílů EU v oblasti bezpečnosti a obrany, a to jak z hlediska vojenské podpory Ukrajiny, tak z hlediska zlepšení naší společné bezpečnosti; upozorňuje na skutečnost, že pokud se nepřipravíme na nejkrajnější vojenské nepředvídané události, budou náklady vyšší než náklady na rozhodnou připravenost EU; vyzývá EU a její členské státy, aby hledaly konkrétní způsoby a prostředky, jak dosáhnout krátkodobého až dlouhodobého významného navýšení veřejných a soukromých investic do obrany a bezpečnosti, a dohodly se na nich;

74.domnívá se, že v příštím víceletém finančním rámci EU (VFR) budou muset výdajové položky na obranu odrážet novou prioritu „připravenost na nejextrémnější vojenské nepředvídané události“;

75.trvá na tom, že naléhavé potřeby nemohou čekat na příští VFR; trvá na tom, že je třeba bezodkladně prozkoumat inovativní řešení pro nalezení dodatečného financování, jako jsou investice do odvětví obrany, snazší a rychlejší přesměrování finančních prostředků z jednoho projektu na druhý a možnost upravit kritéria financování EU tak, aby byla při přidělování výdajů nově zdůrazněna bezpečnostní kritéria;

76.vítá pětibodový plán „ReArm Europe“, který navrhla předsedkyně Komise dne 4. března 2025;

77.důrazně podporuje myšlenku, že členské státy EU musí zvýšit financování své obrany a bezpečnosti na novou úroveň; konstatuje, že některé členské státy již zvýšily své výdaje na obranu na 5 % HDP;

78.vítá návrhy obsažené v nedávné Niinistöově zprávě týkající se financování evropské obrany; podporuje zřízení Nástroje pro obranu Evropy a Nástroje pro zabezpečení Evropy; vítá a podporuje rovněž návrh na vytvoření programu investičních záruk podle vzoru InvestEU s otevřenou strukturou, který by přilákal investice soukromého sektoru, a na vydání „standardu pro evropské dluhopisy připravenosti“;

79.je toho názoru, že by měly být změněny národní plány pro oživení a odolnost, aby umožňovaly nové financování obrany; vyzývá k tomu, aby tyto investice řešily také zranitelnost jak ve vojenských schopnostech, tak v sociální struktuře, což by nám umožnilo bojovat proti všemu, co ohrožuje naše hodnoty, sociální model, bezpečnost a obranu;

80.naléhavě vyzývá členské státy, aby podpořily zřízení banky pro obranu, bezpečnost a odolnost, která by sloužila jako mnohostranná úvěrová instituce určená k poskytování dlouhodobých půjček s nízkým úrokem, jež by mohly podpořit klíčové národní bezpečnostní priority, jako je přezbrojení, modernizace obrany, úsilí o obnovu na Ukrajině a odkup kritické infrastruktury, která je v současnosti ve vlastnictví nepřátelských zemí mimo EU;

81.požaduje, aby byla prozkoumána možnost zřídit systém evropských obranných dluhopisů pro předběžné financování rozsáhlých vojenských investic; vyzývá rovněž k prozkoumání možnosti využít dosud nevyužité „koronavirové dluhopisy“ pro obranné nástroje a doplnit tak plán Komise „ReArm Europe“, neboť EU nyní naléhavě potřebuje posílit bezpečnost a obranu a chránit své občany, obnovit odstrašující účinek a podpořit své spojence, především Ukrajinu;

82.v souladu s plánem Komise „ReArm Europe“ opakuje svou výzvu, aby Evropská investiční banka (EIB) a další mezinárodní finanční instituce a soukromé banky v Evropě aktivněji investovaly do evropského obranného průmyslu; vyzývá zejména k naléhavé revizi úvěrové politiky EIB a okamžitému uplatnění flexibility s cílem odstranit stávající omezení financování obrany a k prozkoumání možnosti vydávat dluhopisy účelově vázané na financování projektů v oblasti bezpečnosti a obrany;

83.vyzývá předsedu Evropské rady Antónia Costu, aby na základě závěrů bílé knihy neprodleně svolal zasedání Evropské rady, aby se vedoucí představitelé EU mohli přijmout okamžitá a dalekosáhlá rozhodnutí o provádění evropské obranné unie, jak je stanoveno v čl. 42 odst. 2 Smlouvy o EU, a podrobně se zabývat opatřeními uvedenými v bílé knize;

84.vítá výsledky mimořádného zasedání Evropské rady konaného dne 6. března 2025 a žádá členské státy, aby na nadcházejícím březnovém zasedání Rady jednaly rozhodně;

85.zdůrazňuje, že je třeba posílit partnerství EU s podobně smýšlejícími zeměmi, zejména se zeměmi v Evropě, jako je Spojené království a Norsko; vyzývá k uzavření rozsáhlého bezpečnostního paktu mezi EU a Spojeným královstvím, který by zahrnoval i klíčová témata, jako jsou energetika, migrace a kritické nerostné suroviny; poukazuje na přidanou hodnotu prohlubování vztahů EU s globálními partnery, jako jsou USA, Japonsko a Austrálie;

86.vyzývá k posílení spolupráce se zeměmi západního Balkánu v oblasti obranného průmyslu; zdůrazňuje, že země západního Balkánu mají v oblasti obranného průmyslu rozsáhlé odborné znalosti a že EU by měla zvážit nákup vojenského vybavení z těchto zemí; zdůrazňuje, že tento přístup by pomohl upevnit spojenectví mezi zeměmi západního Balkánu a EU;

87.domnívá se, že je nutné vynaložit veškeré úsilí na zachování a pokud možno posílení transatlantické spolupráce ve všech oblastech vojenského a obranného sektoru, a připomíná, že je současně třeba podporovat evropskou obranu a budovat větší suverenitu;

88.bere na vědomí, že výše uvedenými skutečnostmi není dotčena zvláštní povaha bezpečnostní a obranné politiky některých členských států;

89.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Evropské radě, Radě, místopředsedkyni Evropské komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, předsedkyni Komise a příslušným komisařům, agenturám EU působícím v oblasti bezpečnosti a obrany a vládám a parlamentům členských států.