1.zdůrazňuje, že jeho usnesení o provádění SZBP jsou klíčovou součástí jeho příspěvku k tvorbě zahraniční politiky EU; zdůrazňuje, že tato usnesení jsou projevem praktického dopadu posíleného práva kontroly v oblasti zahraniční politiky, které Parlamentu přiznává Lisabonská smlouva; připomíná, že usnesení z roku 2024 je prvním usnesením tohoto typu v tomto volebním období a má sloužit jako vodítko pro příští výkonnou moc EU při stanovování priorit zahraniční politiky pro toto období; zdůrazňuje, že ve stále nestabilnějším mezinárodním prostředí musí EU současně řešit četné zahraničněpolitické výzvy, které se jí přímo i nepřímo dotýkají, jako je pokračující ruská útočná válka proti Ukrajině, konflikt na Blízkém východě, sílící soupeření velmocí, neustálé pokusy o oslabení mnohostranného mezinárodního řádu založeného na pravidlech a zvětšující se provázanost zahraničních a vnitřních krizí; je pevně přesvědčen o tom, že má-li EU v současném globálním prostředí plnit důležitou úlohu, musí vést rozhodnou, disciplinovanou a asertivní zahraniční politiku, která bude naplňovat její vlastní strategické cíle, a nadále aktivně definovat, prosazovat a hájit své zájmy ve světě; připomíná, že EU by se ve své vnější činnosti měla řídit hodnotami a zásadami zakotvenými v článku 2, čl. 3 odst. 5 a článku 21 SEU, které inspirovaly vlastní vznik, rozvoj a rozšiřování EU, včetně demokracie, právního státu, univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv a základních svobod, úcty k lidské důstojnosti a zásad rovnosti a solidarity; dále se domnívá, že SZBP by měla zajistit provádění Agendy OSN 2030 a cílů udržitelného rozvoje;

2.zdůrazňuje, že základní zásady SZBP EU se opírají o pevné odhodlání EU prosazovat mnohostranný mezinárodní řád založený na pravidlech, jak je zakotveno v Chartě OSN, a v tom, že EU jednoznačně upřednostňuje mírovou diplomatickou spolupráci mezi všemi svými členskými státy; vybízí všechny strany, aby řešily spory prostřednictvím dialogu a se vzájemným respektem k mezinárodnímu právu, svrchovanosti a územní celistvosti; znovu potvrzuje své odhodlání prosazovat celosvětový mír a stabilitu podporou diplomatických iniciativ zaměřených na předcházení konfliktům a řešení sporů, které podporují mezinárodní spolupráci v klíčových globálních výzvách, jako je změna klimatu, lidská práva a udržitelný hospodářský rozvoj; vyzývá k tomu, aby se pokračovalo v partnerstvích s mezinárodními aktéry, a zajistilo se tak, že celosvětové úsilí o udržení a budování míru bude účinné;

3.konstatuje, že tato zpráva byla Evropskému parlamentu předložena dne 20. června 2024; připomíná, že zpráva by měla být zaměřena na budoucnost; níže uvádí své připomínky k několika událostem, které místopředseda Komise, vysoký představitel ve své zprávě zdůraznil;

4.oceňuje zejména:—místní dynamické občanské společnosti v zemích procesu rozšíření, které hrají konstruktivní úlohu v integračních procesech do EU, přičemž zdůrazňuje, že občanská společnost má zásadní význam pro podporu demokracie a plurality a řádné správy věcí veřejných, jakož i sociálního pokroku, a že země procesu rozšíření by měly poskytovat příznivé podmínky a vhodný rámec pro spolupráci, aby bylo zajištěno jejich smysluplné zapojení;—úspěšné dokončení procesu prověřování Albánie na konci roku 2023 a zahájení prvního tematického okruhu kapitol jednání o základních zásadách a vnějších vztazích (tematický okruh 6) v roce 2024; vítá, že Albánie si vytkla za cíl uzavřít přístupová jednání rychle; zdůrazňuje, že je třeba dále zintenzivnit reformy s cílem řešit přetrvávající nedostatky týkající se „základních otázek“, zejména pokud jde o právní stát a boj proti korupci a organizované trestné činnosti; upozorňuje na to, že nesmí docházet k zásahům do činnosti nezávislých institucí, jako je zvláštní útvar pro boj proti korupci a organizované trestné činnosti (SPAK); zdůrazňuje význam životaschopného politického pluralismu a soutěživé opozice a vyzývá k dialogu a konstruktivnímu zapojení mezi většinou a opozicí, aby se překonala silná politická polarizace v zemi a podpořily inkluzivní demokratické procesy, které respektují všechny strany, včetně řecké, romské a egyptské menšiny v zemi; oceňuje důsledný a plný soulad této země se zahraniční a bezpečnostní politikou EU, včetně omezujících opatření EU vůči Rusku a Bělorusku;—rozhodnutí o zahájení přístupových jednání s Bosnou a Hercegovinou; vybízí orgány, aby podnikly všechny příslušné kroky stanovené v doporučení Komise ze dne 12. října 2022; naléhavě vyzývá politické představitele země, aby provedli zásadní soubor reforem, včetně těch volebních, v souladu s rozhodnutími domácích a mezinárodních soudů s cílem zajistit dodržování zásad rovnosti a nediskriminace pro všechny občany a konstitutivní národy, jak je zakotveno v ústavě této země, a aby plně respektovali rozsudky domácích a mezinárodních soudů, včetně všech rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva týkajících se Bosny a Hercegoviny; odsuzuje opakující se štvavou rétoriku a separatistické zákony a politiky vedení subjektu „Republika Srpska“ (Republika srbská), a to i oslavy neústavního „Dne Republiky srbské“ dne 9. ledna 2025; vyzývá členské státy a zástupce mezinárodního společenství v Bosně a Hercegovině, aby provádění těchto soudních rozhodnutí prosazovali a podporovali; bere na vědomí rozhodnutí soudu Bosny a Hercegoviny ve věci Milorada Dodika ze dne 26. února 2025 a odsuzuje bezprecedentní útoky Milorada Dodika a vedení Republiky srbské na orgány Bosny a Hercegoviny a zastrašování opozice v Republice srbské; znovu vyzývá k cíleným sankcím vůči destabilizujícím aktérům v Bosně a Hercegovině, zejména vůči Miloradu Dodikovi, a dalším vysoce postaveným představitelům Republiky srbské a srbským úředníkům, kteří poskytují politickou a materiální podporu separatistickým politikám; podporuje prohlášení generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, které učinil dne 10. března 2025 v Sarajevu, a vyzývá k dialogu mezi všemi stranami s cílem zajistit stabilitu v zemi; vyzývá všechny členské státy, aby zajistily, že Rada bude moci tyto sankce přijmout, a pokud by jejich přijetí v Radě možné nebylo, aby je uplatnily na bilaterální úrovni nebo na základě dohody s ostatními členskými státy; vítá, že bylo dosaženo dohody o prodloužení mandátu operace sil EU Althea v Bosně a Hercegovině do listopadu 2025, a připomíná, že tato mise i nadále plní klíčovou roli při zajištění bezpečnosti a stability Bosny a Hercegoviny; vítá příchod záložních jednotek pro vojenskou operaci EUFOR Althea; naléhavě vyzývá tuto vojenskou misi EU, aby aktivně bránila nezákonným přehlídkám a dalším provokacím a hrozbám vůči všem, kteří se snaží pomáhat obětem genocidy a vynakládají velké úsilí k dosažení usmíření mezi jednotlivými etniky a mírové budoucnosti země; vyzývá k zajištění bezpečnosti v památníku Srebrenica-Potočari;—pokrok v dialogu mezi Bělehradem a Prištinou, zejména v oblasti svobody pohybu a energetiky; vyzývá Kosovo a Srbsko, aby se do tohoto dialogu soustavně v dobré víře a v duchu kompromisu zapojovaly s cílem neprodleně dosáhnout komplexní, právně závazné dohody o normalizaci svých vztahů založené na vzájemném uznání v souladu s mezinárodním právem; v této souvislosti vyjadřuje politování nad nedostatečným pokrokem na cestě k normalizaci a vyzývá, aby na dialog zprostředkovaný EU bylo vynaloženo větší úsilí a vyčleněno více kapacit; zavazuje se proto k úzké spolupráci s odcházejícím i s nastupujícím zvláštním zástupcem EU pro dialog mezi Bělehradem a Prištinou a pro další regionální otázky týkající se západního Balkánu; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby využila nového funkčního období Komise k překonání patové situace a poskytla nový impuls dialogu a aby přišla s novým, inovativním a vyváženým přístupem ke zprostředkování jednání;—zprávu o rozšíření týkající se Srbska z roku 2024, kterou Komise předložila dne 31. října 2024; opakuje svůj postoj, že přístupová jednání se Srbskem by měla pokračovat pouze v případě, že se země připojí k sankcím EU vůči Rusku a dosáhne významného pokroku v reformách souvisejících s EU, zejména v oblasti „základních otázek“; připomíná srbským orgánům, že řádné fungování srbských demokratických institucí je stěžejním prvkem procesu přistoupení Srbska k EU a metodiky EU pro přistoupení; v této souvislosti připomíná svůj postoj, že srbské parlamentní a místní volby, které se konaly dne 17. prosince 2023, se odchýlily od mezinárodních norem a závazků Srbska týkajících se svobodných a spravedlivých voleb; opakuje své vážné znepokojení v souvislosti s těmito nesrovnalostmi a celkovým volebním prostředím, neboť nebyly splněny normy očekávané od kandidátské země EU; naléhavě žádá politické vedení Srbska, aby zajistilo konstruktivní a inkluzivní dialog napříč politickým spektrem a aby provedlo reformy nezbytné k tomu, aby Srbsko pokročilo na cestě k přistoupení k EU; pozorně sleduje rozsáhlou mobilizaci studentů, k nimž se připojily další skupiny občanů po tragické nehodě na železniční stanici Novi Sad; připomíná, že svoboda shromažďování je základním právem, a zastává politiku nulové tolerance k násilí vůči pokojným demonstrantům; odsuzuje hlášené případy šikanózních útoků na novináře, lidskoprávní aktivisty a organizace občanské společnosti a jejich digitálního sledování a obtěžování v Srbsku, z nichž poslední byla policejní razie ve čtyřech předních organizacích občanské společnosti dne 25. února 2025, údajně v souvislosti se zneužíváním finančních prostředků od agentury USAID; vyzývá k důkladnému, nestrannému a rychlému vyšetření obvinění z násilí vůči účastníkům protestů a zneužití pravomoci policie během protestů; vyjadřuje solidaritu s účastníky pokojných demonstrací, zejména s účastníky demonstrací konaných dne 15. března 2025, které byly největším masovým protestem v moderní historii Srbska; vyjadřuje politování nad smířlivým přístupem Komise k Srbsku, a to navzdory skutečnosti, že v této zemi se již rok zhoršuje situace v oblasti právního státu, demokracie a základních práv, a destabilizujícímu vlivu této země na celý region; naléhavě vyzývá Komisi, a to i na nejvyšší úrovni, aby se ve vztahu k Srbsku vyjadřovala jasněji a důsledně řešila jeho závažné nedostatky, nedostatečný pokrok a dokonce zhoršení situace, a tím prosazovala základní hodnoty EU;—žádost Kosova o členství v EU a zprávu o Kosovu za rok 2024 a znovu vyzývá členské státy v Evropské radě, aby pověřily Komisi předložením dotazníku a stanoviska k výsledkům země v souvislosti s její žádostí o členství; připomíná, že žádost Kosova o to, aby se o něm uvažovalo jako o kandidátské zemi, bude posuzována na základě jeho vlastních výsledků a toho, jak bude plnit kodaňská kritéria pro členství v EU; oceňuje nicméně, že byla zrušena vízová povinnost pro kosovské občany; vyjadřuje politování nad omezujícími opatřeními, které Rada uvalila na Kosovo, a vyzývá k jejich okamžitému zrušení, jak navrhl místopředseda Komise, vysoký představitel;—pokrok, jehož dosáhla Černá Hora při plnění prozatímních kritérií pro kapitoly 23 a 24 acquis EU; vybízí tuto zemi, aby i nadále pokračovala v reformách souvisejících s EU a rychle je prováděla; vyjadřuje nicméně své znepokojení nad kontroverzními plány týkajícími se legislativních návrhů o občanství a zahraničních agentech, které pronikly na veřejnost; zdůrazňuje, že je důležité, aby nová vláda byla schopná a odhodlaná pokračovat v reformách souvisejících s EU a zajistila, aby Černá Hora jednoznačně setrvala na strategické cestě směřující k členství v EU; očekává, že Černá Hora začne v rámci přístupových jednání uzavírat jednotlivé kapitoly a bude na vstup do EU připravena v průběhu několika nadcházejících let;—úspěšné dokončení procesu prověřování Severní Makedonie na konci roku 2023; naléhavě vyzývá vládu Severní Makedonie, aby dosáhla hmatatelných výsledků při plnění svých povinností vyplývajících z rámce EU pro jednání a závěrů ze zasedání Evropské rady z 18. července 2022, včetně příslušných ústavních změn, a to v souladu se závazky země;—úspěšné obnovení dialogu o SZBP mezi EU a jejími partnery na západním Balkáně a připomíná význam těchto partnerství pro mír a bezpečnost; připomíná, že rozšíření EU je geostrategickou investicí, která vyžaduje odhodlání jak ze strany EU, tak ze strany zemí procesu rozšíření na jejich cestě k přistoupení; v této souvislosti připomíná, že jsou i nadále zapotřebí reformy v oblasti právního státu, základních práv a veřejné správy a soulad se SZBP, a to i v otázce sankcí a vízové politiky EU; dále upozorňuje na hrozby, které představuje nepřátelské zahraniční vměšování v regionu, a zdůrazňuje, že je důležité bojovat proti dezinformacím, aby se tak zabránilo šíření protizápadní a štvavé rétoriky, která se snaží zneužít a zhoršit etnické napětí v regionu; varuje před spoluprací se systémovými rivaly EU, jež by mohla ohrozit příznivou, udržitelnou a bezpečnou budoucnost, kterou přistoupení k EU nabízí; v této souvislosti připomíná přidanou hodnotu investic EU v rámci nástroje předvstupní pomoci III, nově zřízeného Nástroje pro reformy a růst pro země západního Balkánu a investičního rámce pro západní Balkán; vyzývá země západního Balkánu, aby využily veškeré dostupné zdroje na podporu svého sbližování s acquis EU; vyzývá komisařku pro rozšíření, aby zvýšila viditelnost činnosti EU na západním Balkáně;—rozhodnutí o zahájení přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem; oceňuje skutečnost, že míra souladu Moldavska se SZBP výrazně vzrostla z 54 % v roce 2022 na 86 % v roce 2024, a vybízí Ukrajinu a Moldavsko, aby v tomto trendu pokračovaly až do dosažení plného souladu; vyzývá k urychlení procesu prověřování a ke včasné organizaci následných mezivládních konferencí;—rozhodnutí Arménie pozastavit v roce 2024 v reakci na to, že Rusko nepomohlo Arménii proti vojenské agresi Ázerbájdžánu, svou účast v Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti a ukončit veškeré platby do jejího rozpočtu a usilovat o spolehlivější bezpečnostní architekturu; podporuje oficiální žádost Arménie, aby Ruská federace stáhla příslušníky pohraniční stráže Federální bezpečnostní služby z jejího mezinárodního letiště a z arménsko-iránské hranice; považuje za pozitivní to, že se pravidelně konají setkání v rámci politického a bezpečnostního dialogu mezi EU a Arménií a Rady partnerství EU–Arménie, a oceňuje, že dne 13. června a 22. července 2024 byla přijata rozhodnutí o opatřeních týkajících se pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu arménských ozbrojených sil;—úspěšné uzavření jednání mezi Arménií a Ázerbájdžánem o plném znění návrhu dohody o míru a navázání vztahů mezi státy; chválí Arménii za vytvoření podmínek pro finalizaci znění dohody a naléhavě vyzývá vedení Ázerbájdžánu, aby dohodu o míru v dobré víře podepsalo a provádělo, jak bylo dohodnuto při jednáních; nabádá k dalšímu pokroku v rámci procesu vymezení hranic mezi Arménií a Ázerbájdžánem, který vedl k dohodě o několika úsecích hranic, a k zahájení regionálních rozhovorů na základě svrchovanosti a jurisdikce obou zemí, reciprocity a rovnosti, jako klíčového opatření k uvolnění regionálního rozvoje, posílení konektivity a podpory udržitelného míru a prosperity, jakož i usnadnění usmíření mezi komunitami na základě zvýšení mezilidských kontaktů; znovu potvrzuje, že podporuje svrchovanost a územní celistvost Arménie i Ázerbájdžánu, a vyjadřuje se důrazně ve prospěch normalizace vztahů mezi těmito zeměmi na základě zásad vzájemného uznání územní celistvosti a nedotknutelnosti hranic zakotvených v deklaraci z Alma-Aty z roku 1991; opakuje svůj požadavek na stažení ázerbájdžánských jednotek z celého svrchovaného území Arménie a na propuštění zbylých 23 arménských rukojmích;—činnost civilní mise Evropské unie v Arménii (EUMA) v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), která přispívá k bezpečnosti v regionu tím, že podstatně snižuje počet incidentů v oblastech postižených konfliktem a v pohraničních oblastech a omezuje rizika pro obyvatele těchto oblastí; vítá skutečnost, že Arménie podporuje činnost mise EUMA na svém území; oceňuje rozhodnutí Rady zvýšit počet vyslaných pozorovatelů i kapacitu mise a prodloužit časový rámec jejího nasazení; vyzývá k dalšímu rozšíření a přítomnosti v regionu; vyzývá Komisi, aby Arménii poskytla pomoc s odminováním území;—pokračující činnost ESVČ v oblasti řešení problému zahraniční manipulace s informacemi a vměšování a boje proti nim prostřednictvím souboru nástrojů EU proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování a zřízení pracovní skupiny STRATCOM a prostřednictvím úzké spolupráce s členskými státy, mezinárodními partnery, občanskou společností a dalšími příslušnými aktéry; znovu vyzývá k zajištění nepřetržitého toku zpravodajských informací z členských států do ESVČ, pokud jde o zahraniční a bezpečnostní otázky mimo EU; v této souvislosti žádá posílení centra EU INTCEN, střediska ESVČ pro reakci na krize a Satelitního střediska EU navýšením počtu jejich zaměstnanců, finančních zdrojů a kapacit;—návrh místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky týkající se režimu protikorupčních sankcí, který by EU umožnil postihovat závažné korupční jednání ve světě; vyzývá Radu, aby jej urychleně schválila;

5.odsuzuje zejména:—probíhající nezákonnou a neospravedlnitelnou útočnou válku Ruska proti Ukrajině a stále častější ruské útoky na civilní cíle a civilní infrastrukturu na Ukrajině; požaduje, aby Rusko a jeho zástupné síly ukončily veškeré vojenské akce a aby Ruská federace okamžitě a bezpodmínečně stáhla své jednotky a vybavení z Ukrajiny a ze všech dalších zemí, jejichž území nebo jeho části nezákonně okupuje; připomíná svou politiku neuznávání ukrajinských území dočasně okupovaných Ruskem, mimo jiné Krymského poloostrova; odsuzuje veškeré hybridní útoky, které Rusko na Ukrajině podniká, a důrazně odmítá šíření ruské propagandy o válce na Ukrajině;—úlohu nelegitimního režimu Alexandra Lukašenka, který umožnil, aby jeho země sloužila jako ruská vojenská základna, fakticky předal národní suverenitu Kremlu, aby si udržel kontrolu nad Běloruskem, a brutálně utlačuje běloruský lid, aby zůstal u moci; vyjadřuje politování nad skutečností, že před konáním podvodných voleb dne 26. ledna 2025 došlo k závažnému porušování lidských práv; je zděšen tím, že režimy Putina a Lukašenka využívají migraci jako nástroj boje, zejména s ohledem na příliv tisíců migrantů do Polska, Litvy a Lotyšska, který Rusko a Bělorusko organizují s cílem vynutit si jejich vstup na území Evropské unie; vyjadřuje politování nad tím, že Putinův režim zneužívá migraci k politickým cílům, což vedlo k uzavření finské hranice s Ruskem;—ilegální účast Severní Koreje v útočné válce Ruska proti Ukrajině poskytnutím vojenského vybavení a munice Rusku a vysláním tisíců vojáků, aby vedli válku proti Ukrajině;—pokračující testování zbraní v Severní Koreji a rozvoj jejího jaderného programu, což je v rozporu s rezolucí OSN a což dále stupňuje napětí v indicko-tichomořském regionu; požaduje, aby se Severní Korea zcela, ověřitelně a nezvratně vzdala svých programů zbraní hromadného ničení a balistických raket; naléhavě vyzývá severokorejské orgány, aby zastavily páchání zločinů proti lidskosti a zahájily reformní proces, aby byla dodržována a chráněna všechna lidská práva;—stále častější nepřátelské činnosti, vměšování a hybridní válku ze strany Ruské federace, jejích institucí a zástupných sil, jež vedou k narušování a oslabování demokratické stability a svrchovanosti Gruzie a Moldavské republiky, v poslední době zejména zasahování do ústavního referenda o přistoupení k EU a do prezidentských voleb;—útok na kosovské policisty v obci Banjska/Banjskë na severu Kosova, který provedly dobře organizované srbské polovojenské jednotky dne 24. září 2023 a při kterém byl zabit kosovský policista Afrim Bunjaku a další dva kosovští policisté byli zraněni; odsuzuje podlý teroristický útok na kritickou infrastrukturu v blízkosti města Zubin Potok; zdůrazňuje, že pachatelé těchto odsouzeníhodných činů musí být pohnáni k odpovědnosti a neprodleně postaveni před soud;—pokračující okupaci 37 % území Kypru, členského státu EU, ze strany Turecka, členského státu NATO, která je podle mezinárodního práva nezákonná;—brutální nerozlišující teroristické útoky Hamásu na území Izraele dne 7. října 2023, jež vyvolaly vojenskou reakci Izraele a konflikt v Gaze, který má ničivý dopad na civilní obyvatelstvo a způsobil katastrofální humanitární situaci;—skutečnost, že Hamás zajal a stále drží jako rukojmí nevinné osoby, včetně žen a dětí, a vyzývá k jejich bezpodmínečnému a okamžitému propuštění;—záměrné a zlovolné vyostřování mimořádně napjaté situace prostřednictvím opakovaných útoků namířených proti Izraeli od 7. října 2023 ze strany státních i nestátních aktérů v regionu, jejichž hlavním podněcovatelem je Írán a Hútíové v Jemenu a Hizballáh v Libanonu jako jeho zástupné síly;—skutečnost, že Írán soustavně porušuje své právní závazky vyplývající z dohody o komplexních zárukách a ze společného komplexního akčního plánu (JCPOA), a odsuzuje Írán za to, že pokračuje v jaderném programu, aniž by k tomu měl jakékoli věrohodné civilní důvody, čímž destabilizuje Blízký východ, a to i prostřednictvím zástupných sil, útoků na Izrael a sponzorování terorismu a občanských válek; útoky na území EU spáchané nebo plánované teroristickými organizacemi a sítěmi spřízněnými s Íránem;—nezákonné zadržování evropských občanů v Íránu, poprava evropského občana s německou a íránskou státní příslušností Džamšída Šarmahda dne 29. října 2024 a brutální útlak íránských občanů, zejména žen; znovu vyjadřuje svou neochvějnou podporu íránským ženám, které – dva roky poté, co bylo brutálně potlačeno hnutí Ženy, život a svoboda – stále čelí hrubému pošlapávání svých základních práv; naléhavě vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby učinila vše pro osvobození těchto občanů a učinila přítrž íránské diplomacii rukojmími, kdy jsou zadržováni zahraniční civilisté a osoby s dvojí státní příslušností; a aby vybízela členské státy, aby doporučovaly svým občanům necestovat do Íránu;—rostoucí vojenskou spolupráci mezi Íránem a Ruskem, zejména záměr podepsat smlouvu o komplexním strategickém partnerství, a skutečnost, že Írán poskytuje Rusku drony a balistické rakety k použití proti Ukrajině a jejímu lidu;—nedávné přijetí zákona o „podpoře cti a předcházení neřesti“ v Afghánistánu, jakož i systematické porušování lidských práv a základních svobod, zejména extrémní výklad práva šaría, který vylučuje ženy z veřejného života, brání jim v práci, v přístupu na všechna veřejná místa, pokud nejsou doprovázeny mužským příbuzným, a ve vzdělávání po ukončení šesté třídy, což ve výsledku znamená genderový apartheid; požaduje od de facto orgánů v Afghánistánu, aby byla zrušena všechna genderová omezení namířená proti ženám, a zdůrazňuje, že se musí jednat o klíčovou podmínku pro jakoukoli spolupráci mezinárodního společenství s Tálibánem; trvá na zachování přísně podmíněné spolupráce s Tálibánem na základě pěti kritérií stanovených Radou pro spolupráci s de facto orgány v Afghánistánu a na pohnání pachatelů těchto hrubých porušení práv dívek a žen k odpovědnosti, a to i prostřednictvím restriktivních opatření;—narůstající rozsah a intenzitu operací, včetně kybernetických útoků a zahraniční manipulaci s informacemi ze strany čínské vlády, a pokusy o zastrašování sousedů Číny prostřednictvím plavidel a letadel, jež narušují mír a stabilitu v Tchajwanském průlivu a okolních mezinárodních vodách a brání právům všech ostatních stran na svobodu plavby; důrazně odsuzuje prohlášení čínského prezidenta, že Čínská lidová republika se vůči Tchaj-wanu nikdy nezřekne práva použít sílu, a trvá na tom, že použití donucovacích opatření k dosažení sjednocení je v rozporu s mezinárodním právem;—systém nucené práce a přetrvávající porušování lidských práv pod taktovkou vlády, zejména systematické represe Ujgurů v provincii Sin-ťiang; se znepokojením sleduje masivní útlak etnických menšin v Tibetu, Hongkongu a Macau a nadnárodní represe vůči čínským disidentům, jakož i přetrvávající přítomnost čínských policejních důstojníků na území EU; sleduje a odsuzuje, že Čínská lidová republika (ČLR) neprovedla doporučení Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR); vyzývá ČLR, aby úřadu OHCHR umožnila nezávislý přístup do Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, a vyzývá tento úřad, aby zveřejnil komplexní zprávu o aktuální situaci a představil akční plán pro pohnání ČLR k odpovědnosti; vyzývá všechny členské státy EU, aby pozastavily smlouvy o vydání osob s Hongkongem a ĆLR a aby ochránily ty, kteří jsou obtěžováni a pronásledováni;—destabilizaci v oblasti Sahelu, kterou ještě zhoršují četné vojenské převraty v regionu v posledních letech; připomíná, že stabilita Sahelu má přímé důsledky pro bezpečnost vnějších hranic Evropy a pro řízení nelegálních migračních toků z afrického kontinentu; zdůrazňuje, že EU by měla urychleně přezkoumat svou regionální strategii pro tuto oblast;—převrat v Burkině Faso a převrat v Nigeru, při němž byl zadržen prezident Bazoum a byla pozastavena ústava; je mimořádně znepokojen rozhodnutím vojenských režimů střední oblasti Sahelu v Burkině Faso, Mali a Nigeru opustit Hospodářské společenství států západní Afriky (ECOWAS), které ECOWAS uvrhlo do hluboké politické krize; dále odsuzuje fyzický útok na parlament členského státu společenství ECOWAS a další účastníky oficiálně vyhlášeného opozičního shromáždění v Lomé, k němuž došlo dne 29. září 2024; vyzývá tožské orgány, aby zajistily prosazování a ochranu základních zásad lidských práv a práv národů zakotvených v článku 4 revidované smlouvy ECOWAS, jako je právo na pokojné shromažďování a svoboda sdružování, přesvědčení a projevu; vyzývá orgány společenství ECOWAS a jeho členské státy, aby podpořily úsilí potřebné k ochraně zásad Africké charty lidských práv a práv národů v celém subregionu; bere na vědomí ukončení vojenské partnerské mise Evropské unie v Nigeru (EUMPM Niger) a mise Evropské unie zaměřené na budování kapacit v Nigeru (EUCAP Sahel Niger) a neobnovení výcvikové mise Evropské unie v Mali (EUTM); se znepokojením sleduje, že Rusko zintenzivnilo rozvoj mezistátních vztahů a iniciativ spolupráce s africkými státy prostřednictvím vojenské spolupráce a závazku spolupracovat na rozvoji jaderné energie; odsuzuje nárůst teroristických útoků a těžké civilní ztráty v oblasti Sahelu, jakož i přítomnost a predátorské praktiky ruských polovojenských jednotek, které vedly k vysídlení obyvatelstva a přílivu uprchlíků, a to i v důsledku nestability v regionu; vyjadřuje politování nad tím, že prázdné místo po mírových silách OSN fakticky obsadili wagnerovci a ruská a turecká armáda, jejichž průmysl dodává zbraně do hlavních měst Sahelu;—občanskou válku v Súdánu, její ničivé důsledky pro civilní obyvatelstvo a brutální činy na něm páchané, a zejména opovrženíhodné široce rozšířené využívání znásilňování jako válečné zbraně;—taktická a technická omezení, která na poslední chvíli uvalily orgány Demokratické republiky Kongo a jež volební pozorovatelské misi EU neumožnila sledovat prezidentské volby; odsuzuje násilí páchané povstaleckým hnutím M23 podporovaným Rwandou, které destabilizuje východní část Demokratické republiky Kongo; vyzývá k přezkumu strategie EU pro oblast Velkých jezer;—autoritářský režim Daniela Ortegy a Rosario Murillové, kteří systematicky oslabují demokratické struktury Nikaraguy; připomíná, že nikaragujský režim udržuje pevné vazby s dalšími autokraciemi, například v Íránu, ve Venezuele a na Kubě; odsuzuje systematické porušování a zneužívání lidských práv kubánským režimem; důrazně odsuzuje a zcela odmítá volební podvody organizované venezuelským režimem a žádá, aby Madurova vláda zastavila svou represivní politiku a útoky na občanskou společnost a opozici; připomíná, že dne 19. září 2024 Parlament uznal Edmunda Gonzáleze Urrutiu za legitimního demokraticky zvoleného prezidenta Venezuely a Maríu Corinu Machadovou za vedoucí představitelku tamních demokratických sil; zdůrazňuje, že Gonzáleze za vítěze prezidentských voleb uznalo mnoho demokratických států v regionu i ve světě; připomíná, že dne 10. ledna 2025 měla proběhnout jeho inaugurace; vyjadřuje uspokojení nad tím, že dne 17. prosince 2024 udělil Parlament čelní představitelce demokratických sil ve Venezuele Maríi Corině Machadové a vítězovi prezidentských voleb Edmundu Gonzálezi Urrutiovi, kteří zastupují všechny Venezuelany bojující uvnitř země i v zahraničí za obnovení svobody a demokracie, Sacharovovu cenu za svobodu myšlení za rok 2024;—využívání „kubánské lékařské brigády“ v některých evropských zemích coby formu porušování základních práv a svobod a otroctví a nucené práce;—riziko zhroucení státních struktur a obtížnou humanitární situaci na Haiti v důsledku bujícího násilí gangů;—vyjadřuje politování nad tím, že ČLR, Rusko, Írán a další totalitní či autoritářské režimy používají manipulaci s informacemi a nepřátelské vměšování jako integrální nástroj k vyvíjení tlaku na mnohostranné instituce a demokratické hodnoty a normy, ke zneužívání moci, zvyšování četnosti a závažnosti porušování lidských práv, k omezování prostoru pro občanskou společnost, nezávislá média a demokratická opoziční hnutí, k šíření protizápadních dezinformací a k uplatňování různých forem nadnárodního útlaku za účelem zastrašování občanské společnosti, nezávislých médií a hnutí demokratické opozice v diaspoře a k omezování jejich prostoru;—rostoucí útoky, obtěžování, svévolné zadržování, mučení a zabíjení obránců lidských práv na celém světě, zejména těch, kteří hájí práva v oblasti životního prostředí a práva žen, původních obyvatel, osob LGBTQI+ a protikorupční práva; dále si všímá stále sofistikovanější taktiky státních i nestátních aktérů, včetně digitálního sledování a očerňujících kampaní, jejichž cílem je obránce lidských práv umlčet; zdůrazňuje naléhavou potřebu ochrany obránců lidských práv, kteří rovněž hrají zásadní úlohu při prosazování demokracie a právního státu ve světě; požaduje posílení mechanismů podpory a ochrany obránců lidských práv, kteří čelí hrozbám, obtěžování a násilí, zejména těch, kteří působí ve vysoce rizikových oblastech nebo se zabývají citlivými otázkami, jako jsou práva v oblasti životního prostředí, práva původních obyvatel a práva žen;—pokusy obejít sankce EU a mezinárodní sankce, neboť tyto praktiky povařuje za přímou hrozbu pro mezinárodní řád založený na pravidlech;—skutečnost, že Ázerbájdžán nesplnil příkaz Mezinárodního soudního dvora ze dne 17. listopadu 2023, v němž jsou uvedena prozatímní opatření týkající se bezpečného, neomezeného a rychlého návratu 100 000 etnických Arménů, kteří uprchli z Náhorního Karabachu po předem plánovaném neodůvodněném vojenském útoku Ázerbájdžánu v září 2023, a že ázerbájdžánské orgány odmítly propustit všech 23 arménských válečných zajatců, které v současné době zadržují; zdůrazňuje, že je třeba podporovat všechny iniciativy a aktivity, které by mohly vést k nastolení trvalého míru mezi Arménií a Ázerbájdžánem; za tímto účelem požaduje stažení ázerbájdžánských jednotek z celého svrchovaného území Arménie a zároveň varuje , že jakákoli další vojenská akce proti Arménii by byla nepřijatelná a měla by závažné důsledky pro partnerství mezi Ázerbájdžánem a EU; zdůrazňuje, že při řešení ázerbájdžánských problémů týkajících se spojení s jeho exklávou Nachičevan je nutné plně respektovat svrchovanost a územní celistvost Arménie; opakuje svůj postoj, že by EU měla být připravena uvalit sankce na všechny osoby i subjekty ohrožující svrchovanost, nezávislost a územní celistvost Arménie; zdůrazňuje, že četná varování Parlamentu ohledně této situace nevedla k žádné změně postoje EU vůči Ázerbájdžánu; vyzývá EU, aby přestala spoléhat na vývoz plynu z Ázerbájdžánu; vyzývá Komisi, aby pozastavila platnost memoranda o porozumění o strategickém partnerství v oblasti energetiky z roku 2022 a aby přijala příslušná opatření; trvá na tom, aby jakákoli budoucí dohoda o partnerství mezi EU a Ázerbájdžánem byla podmíněna propuštěním politických vězňů a zlepšením situace v oblasti lidských práv v zemi; odsuzuje skryté dodávky ruského plynu přes Ázerbájdžán a skutečnost, že ázerbájdžánské orgány umožňují Rusku obcházet sankce EU; vyzývá EU, aby Ázerbájdžánu přestala poskytovat jakoukoli technickou a finanční pomoc, která by mohla přispívat k rozšíření jeho vojenských a bezpečnostních kapacit; vyzývá všechny členské státy, aby zmrazily vývoz veškerého vojenského a bezpečnostního vybavení do této země; odsuzuje opakované pokusy Ázerbájdžánu o znevažování a destabilizaci členských států, mimo jiné prostřednictvím organizace Baku Initiative Group; odsuzuje soustavné zhoršování stavu lidských práv v této zemi;

6.souhlasí:—s tím, že je zapotřebí zlepšit vztahy s Tureckem; vítá částečné zmírnění napětí ve východním Středomoří a v Egejském moři, znovu však vyjadřuje znepokojení nad tím, že zahraniční politika Turecka je i nadále v rozporu s prioritami SZBP EU; v této souvislosti připomíná podpis memoranda o porozumění mezi Tureckem a Libyí o komplexní bezpečnostní a vojenské spolupráci a o vymezení námořních zón a odvolávání se na toto memorandum;—s výzvou Turecku, aby ve svém sousedství, včetně jižního Kavkazu, uplatňovalo konstruktivní, nikoli asertivní či agresivní přístup; vyjadřuje politování nad tím, že Turecko nadále zpochybňuje suverenitu a svrchovaná práva členského státu EU; připomíná, že proces přistoupení Turecka k EU závisí na jeho důsledném splnění kodaňských kritérií a na normalizaci jeho vztahů se všemi členskými státy EU, včetně Kyperské republiky; vyzývá k respektování statusu nárazníkové zóny a mandátu mírových sil OSN na Kypru; naléhavě vyzývá Turecko a turecké vedení na Kypru, aby zastavily a zvrátily všechny tyto jednostranné aktivity a aby se zdržely veškerých dalších akcí a provokací; vyzývá k zapojení do mírových jednání pod vedením OSN a k dosažení skutečného pokroku v jednáních o urovnání kyperské otázky, a to přesně podle dohodnutého rámce OSN, jenž je jediným rámcem, který EU a mezinárodní společenství uznávají, a v souladu s právem, hodnotami a zásadami EU;—se stanoviskem, že nedojde-li k radikální změně kurzu ze strany turecké vlády a uznání Kyperské republiky jakožto svrchovaného státu, nelze obnovit proces přistoupení Turecka k EU; je zděšen nedávným zatčením starosty městské samosprávy Istanbulu Ekrema İmamoğlua, člena Republikánské národní strany (CHP), několik dní před tím, než byl stranou CHP zvolen kandidátem příštích prezidentských voleb, a vyjadřuje hluboké politování nad tím, že politická opozice je neustále terčem cílených útoků;—s tím, že je naléhavě nutné, aby EU a turecká vláda pokročily směrem k procesu vzájemné reflexe, včetně modernizované dohody o přidružení, který by vedl k oboustranně prospěšnému, dynamičtějšímu a strategičtějšímu partnerství, jež bude podmíněno důsledným dodržováním zásad právního státu, základních práv, mezinárodního práva, včetně Úmluvy OSN o mořském právu, a dobrých sousedských vztahů, a to s ohledem na klíčovou úlohu Turecka, například v oblasti Černého moře, a na jeho význam jako spojence NATO;—s tím, že se Turecko dostatečně nesnaží o dosažení souladu se SZBP EU, a to ani pokud jde o sankce a jejich obcházení, a že je třeba, aby úzce spolupracovalo s vyslancem EU pro sankce; odmítá solidaritu a podporu veřejně vyjádřenou tureckým prezidentem teroristické organizaci Hamás, která je nepřijatelná; znovu se pozastavuje nad soustavným zhoršováním demokratických norem v Turecku; připomíná, že Turecko se prostřednictvím zahraniční manipulace s informacemi a vměšování rovněž zaměřuje na EU a že turecká vláda zvažuje zavedení zákona o zahraničních agentech po vzoru Ruska; zdůrazňuje neslučitelnost mezi kandidaturou Turecka na členství ve skupině BRICS+ a SZBP EU;—s tím, že v Gruzii dochází ke znepokojivému oslabování demokracie, což dokládá skutečnost, že parlamentní volby konané dne 26. října 2024 nerespektovaly mezinárodní normy pro demokratické volby ani závazek Gruzie jako člena OBSE k zajištění toho, aby byly volby svobodné a spravedlivé, což oslabuje legitimitu výsledků a důvěru občanů ve vládu; zdůrazňuje, že porušení integrity voleb je neslučitelné se standardy očekávanými od kandidátské země EU; odmítá jakékoli uznání parlamentních voleb a považuje Gruzii za stát v zajetí nelegitimního režimu strany Gruzínský sen, a odmítá tak jakákoli rozhodnutí přijatá orgánem, který v této zemi převzal kontrolu, například kvapné přijetí změn zákona o správních deliktech, trestního zákoníku a zákona o shromážděních a manifestacích; naléhavě vyzývá k uspořádání předčasných voleb, které musí proběhnout za lepších podmínek, s nezávislou a nestrannou správou voleb a rozsáhlým mezinárodním pozorováním, aby byl zajištěn skutečně svobodný, spravedlivý a transparentní proces, jež bude představovat vůli gruzínského lidu; souhlasí se závěry Evropské rady ze dne 27. června 2024, že pokud se Gruzie neodkloní od stávajícího kurzu, mimo jiné pokud jde o zákon o „transparentnosti zahraničního vlivu“, zákon o „rodinných hodnotách a ochraně nezletilých osob“ a změny volebního zákona, je ohrožena její cesta do EU a fakticky povede k zastavení procesu přistoupení; nadále uznává Salome Zurabišviliovou jako legitimní prezidentku Gruzie a zástupkyni gruzínského lidu; chválí ji za její úsilí vrátit Gruzii poklidně zpět na demokratickou a proevropskou cestu rozvoje; vyzývá předsedu Evropské rady, aby Salome Zurabišviliovou pozval, aby zastupovala Gruzii na nadcházejícím zasedání Evropské rady a na příštím summitu Evropského politického společenství; znovu vyjadřuje svou neochvějnou podporu legitimním evropským ambicím obyvatel Gruzie, které gruzínská vláda zrazuje; požaduje okamžité propuštění všech osob zadržených za pokojné protesty proti nedávným rozhodnutím Gruzie o pozastavení evropské integrace; žádá, aby finanční mechanismy EU byly upraveny tak, aby zohledňovaly potřeby, které nastanou v nepřátelských a protidemokratických prostředích; zdůrazňuje, že je naléhavě třeba podpořit občanskou společnost s ohledem na rostoucí represi a pozastavení činnosti Agentury USA pro mezinárodní rozvoj (USAID), a naléhavě proto žádá Komisi, aby neprodleně navýšila podporu; je stále toho názoru, že opatření dosud přijatá ze strany EU v reakci na zjevné zhoršování stavu demokracie a neplnění dřívějších závazků zatím zcela neodpovídají vážnosti situace v Gruzii a nejnovějšímu vývoji; oceňuje rozhodnutí Rady pozastavit bezvízový styk pro gruzínské diplomaty a veřejné činitele, domnívá se však, že s ohledem na neplnění kritérií v oblasti lidských práv je třeba začít uvažovat o pozastavení bezvízového statusu Gruzie; vyjadřuje politování nad tím, že maďarská a slovenská vláda brání rozhodnutí Rady o zavedení sankcí vůči osobám odpovědným za úpadek demokracie v Gruzii; vyzývá Komisi, aby využila zmrazenou částku 120 milionů EUR, která měla původně sloužit k podpoře gruzínských orgánů, na zvýšení podpory EU gruzínské občanské společnosti, zejména nevládnímu sektoru a nezávislým sdělovacím prostředkům, které vládnoucí politická strana a orgány vystavují stále většímu tlaku, a dále na podporu programů zaměřených na zlepšování demokratické odolnosti a ochranu integrity voleb; důrazně vybízí EU a její členské státy, aby uvalily osobní sankce na všechny klíčové postavy politického režimu, jakož i jejich rodinné příslušníky a pomocníky režimu ve správě, obchodu, sdělovacích prostředcích, soudním systému a donucovacích orgánech; vyzývá EU, aby ve spolupráci s dalšími jurisdikcemi, zejména se Spojeným královstvím, zmrazila finanční aktiva Bidziny Ivanišviliho; vybízí jednotlivé členské státy a příslušné regionální organizace, aby se vyvarovaly aktivní legitimizace samozvaných orgánů tvořených členy strany Gruzínský sen, a v této souvislosti vyzývá k pozastavení činnosti Rady přidružení EU-Gruzie;—s tvrzením, že Rusko a Čína se staly významnými aktéry v jižním sousedství, zejména v severní Africe, zatímco Turecko a státy Perského zálivu, mezi nimi především Království Saúdská Arábie, Katar a Spojené arabské emiráty, vzrostly jako regionální síly; upozorňuje, že myšlenka jednotného „sousedství“ pro východní i jižní Evropu přehlíží jejich odlišné problémy; vnímá rovněž strategický význam jižního sousedství, jeho stability, hospodářského rozvoje a prosperity; připomíná, že nestabilita a nejistota v jižním sousedství je i nadále výzvou pro správu evropských vnějších hranic; upozorňuje na vměšování strategických konkurentů v tomto regionu a důrazně vyzývá EU, aby vyslala silný a jasný politický signál ve prospěch obnovené spolupráce se zeměmi jižního sousedství; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a Komisi, aby bezodkladně zveřejnily nový pakt pro Středomoří a zajistily odpovídající zdroje pro jeho bezodkladné účinné provádění; opakuje, že jádrem tohoto nového paktu by měla být dynamická síť strategických partnerství přizpůsobená konkrétním potřebám a ambicím každé země jižního sousedství; v této souvislosti se domnívá, že EU by měla provést důkladný přezkum stávající struktury pobídek, která kombinuje příslib finanční pomoci a obchodních výhod výměnou za politické a hospodářské reformy, a zajistit její soulad s širšími cíli EU, včetně podpory lidských práv a demokratických hodnot; zdůrazňuje, že kromě upřednostňování dvoustranné spolupráce by EU měla rovněž nadále podporovat regionální spolupráci prostřednictvím stávajících rámců, jako je Unie pro Středomoří, která představuje cennou platformu pro podporu dialogu a kooperativních opatření v otázkách společného zájmu;—je znepokojen tlakem Ruska a Číny ve Střední Asii a zdůrazňuje, že je proto vzhledem ke geostrategickému významu tohoto regionu třeba posílit přítomnost EU; poukazuje na váhavost středoasijských států podpořit ruskou útočnou válku proti Ukrajině, uvážíme-li dopad války na celý region; zdůrazňuje zájem EU na prohlubování hospodářských vztahů a posilování politických vazeb se zeměmi Střední Asie, částečně s cílem řešit obcházení sankcí uplatňovaných vůči Rusku a Bělorusku; vyzývá orgány středoasijských států, zejména Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Uzbekistánu, k úzké spolupráci s EU, zejména s vyslancem EU pro sankce; vybízí Komisi a členské státy, aby pokračovaly v podpoře politických a hospodářských reforem a posilování právního státu, demokracie, řádné správy a dodržování lidských práv;—se skutečností, že Arktida má geostrategický význam, pokud jde o rozšiřování případných námořních tras, přístup k přírodním zdrojům, ochranu klimatu a územní nároky; zdůrazňuje, že její význam zvyšuje nejen ruská vojenská expanze do nejsevernějších oblastí, ale také rostoucí přítomnost a zájem Číny o tento region a její prohlášení, že je „státem blízkým arktické oblasti“; zdůrazňuje, že vzhledem k rostoucímu vlivu a militarizaci těchto dvou zemí je třeba zajistit svobodu a bezpečnost plavby; upozorňuje na důležitost zachování bezpečnosti, stability a spolupráce v Arktidě; zdůrazňuje, že tento region nesmí být místem vojenského napětí ani využívání přírodních zdrojů a zároveň zde musí být respektována práva původních národů; opakuje, že je třeba začlenit politiku Unie pro Arktidu do SZBP a navázat účinnou spolupráci s NATO; žádá, aby byla problematika Arktidy pravidelně projednávána na zasedáních Politického a bezpečnostního výboru a Rady;—se strategickým významem Tchajwanského průlivu a indicko-tichomořského regionu vzhledem k rostoucímu zastrašování zemí v tomto regionu ze strany Číny, mimo jiné vojenskými a hybridními prostředky, a zdůrazňuje, že je třeba posílit přítomnost EU v tomto regionu; poukazuje na to, že EU má zájem na posílení hospodářských vztahů a podstatných vazeb s podobně smýšlejícími partnery v regionu, včetně Tchaj-wanu; žádá Komisi a členské státy, aby se řídily koordinovanou unijní strategií připravenosti a předvídaly možné scénáře v Tchajwanském průlivu, aby poskytovaly Parlamentu pravidelné informace a předložily hodnocení jejich dopadu;—s účinností provádění strategie pro Perský záliv, s prohloubením strategického partnerství s každou ze zemí Perského zálivu a se širokou spoluprací na podpoře celosvětové a regionální bezpečnosti a prosperity;—s kladením důrazu na zajištění odpovědnosti v kybernetickém prostoru prostřednictvím praktického uplatňování souboru nástrojů EU pro digitální diplomacii a s věnováním pozornosti posílení globální kybernetické odolnosti; vyzývá k tomu, aby byl kladen větší důraz na budování kybernetické odolnosti rozvíjejících se demokracií, jejichž volební systémy čelí hybridním výzvám; vyzývá k tomu, aby byla zintenzivněna spolupráce v oblasti kybernetické obrany mezi EU a NATO s cílem zlepšit interoperabilitu a připravenost na hybridní hrozby;—se závazkem učinit prosazování demokracie prioritou SZBP a zajistit v tomto ohledu aktivní úlohu EU na základě zkušeností získaných z předchozích opatření na podporu demokracie, zejména na podporu občanské společnosti, obránců lidských práv, kritických hlasů, demokratické opozice a sdělovacích prostředků;—s nutností bojovat proti beztrestnosti a posílit úsilí o zajištění odpovědnosti ve světě, mimo jiné prostřednictvím Mezinárodního trestního soudu, a hájit mezinárodní právo a mezinárodní humanitární právo; je nadále vážně znepokojen trendem znevažování rozhodnutí mezinárodních institucí a jejich zaměstnanců státními úředníky; vyjadřuje hluboké znepokojení nad sankcemi USA proti Mezinárodnímu trestnímu soudu, jeho žalobcům, soudcům a zaměstnancům, které představují závažný útok na mezinárodní justiční systém; vyzývá Komisi, aby urychleně aktivovala blokovací nařízení, a členské státy, aby okamžitě vystupňovaly své diplomatické úsilí s cílem chránit a zabezpečit Mezinárodní trestní soud jakožto nepostradatelnou součást mezinárodního soudního systému; vyjadřuje politování nad tím, že některé členské státy Mezinárodního trestního soudu nevykonávají jeho zatýkací rozkazy, což podrývá činnost tohoto soudu;—s naléhavou a trvalou potřebou prosazovat genderovou rovnost a posílení postavení žen prostřednictvím veškeré vnější činnosti EU a zahraniční politiky, která začleňuje hledisko rovnosti žen a mužů, v souladu s akčním plánem pro rovnost žen a mužů na období 2021–2025, a to zejména s ohledem na současné celosvětové omezování práv žen; zdůrazňuje, že při současném tempu pokroku bude dosažení genderové rovnosti ve světě trvat ještě 131 let, a upozorňuje na zásadní význam urychlení úsilí o ochranu a prosazování práv a příležitostí žen;

7.v následující části uvádí cíle Parlamentu v oblasti SZBP pro rok 2025, čímž doplňuje postoje vyjádřené ve výroční zprávě místopředsedy Komise, vysokého představitele o SZBP;

8.zdůrazňuje, že ruská útočná válka proti Ukrajině a její důsledky, včetně hospodářské nejistoty, nedostatku potravin a vysokých cen energie, v kombinaci s revizionistickým chováním Ruské federace vůči řadě států sousedících s Černým mořem destabilizují a ohrožují východní sousedství a západní Balkán, což následně oslabuje evropskou bezpečnostní architekturu; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba posílit kapacity EU na podporu demokratických institucí v jejím bezprostředním sousedství; poukazuje rovněž na význam ochrany východní hranice EU, která přispívá k bezpečnosti celé EU; zdůrazňuje, že východní štít a baltská obranná linie, které by se měly stát stěžejními projekty EU zaměřenými na odrazování od potenciálních hrozeb z východu a na jejich řešení, by měly představovat sjednocený systém ochrany pozemních hranic, který by měl být koncipován tak, aby upevnil vnější pozemní hranici s Ruskem a Běloruskem proti vojenským a hybridním hrozbám;

9.konstatuje, že reakci EU na útočnou válku Ruska proti Ukrajině bedlivě sledují autokratičtí aktéři po celém světě a že přístup EU bude mít rozhodující vliv na to, jak budou jednat na mezinárodní scéně; je znepokojen prohlubující se spoluprací a koordinací mezi autokratickými režimy, a to i prostřednictvím jejich materiální či jiné podpory ruské agrese proti Ukrajině; naléhavě vyzývá Radu, aby uvalila omezení na země, které Ruské federaci dodávají vojenský materiál, jako jsou bezpilotní vzdušné prostředky a raketové střely typu země-země, k použití proti civilním cílům; připomíná, že použití takového vojenského materiálu proti civilním cílům je válečným zločinem; s vážným znepokojením sleduje stále těsnější spolupráci mezi Ruskou federací a Korejskou lidově demokratickou republikou (KLDR) a zdůrazňuje, že využívání severokorejských jednotek Ruskem rozšiřuje dosah konfliktu; poukazuje rovněž na to, že je naléhavě nutné uvalit další sankce na Bělorusko, a to ve stejném rozsahu, jako jsou sankce uvalené na Rusko;

10.domnívá se, že EU a členské státy jsou v současné době jedinými strategickými partnery Ukrajiny, a proto je vyzývá, aby všemožně zajistily smysluplné navýšení a urychlení vojenské a ekonomické podpory a humanitární a finanční pomoci, aby se Ukrajina dostala do pozice síly, tak aby bylo možné osvobodit všechny její obyvatele a odradit Rusko po uzavření potenciální dohody o příměří od další agrese; navrhuje za tímto účelem, aby došlo k posílení vojenské pomocné mise EU na podporu Ukrajiny, v rámci níž bylo vycvičeno přibližně 75 000 ukrajinských vojáků, a zdůrazňuje, že je naléhavě nutné poskytnout Ukrajině větší kapacity, pokud jde o systémy protivzdušné obrany a systémy země-země, na ochranu její kritické energetické infrastruktury, a vyzývá členské státy, aby okamžitě zrušily omezení týkající se používání západních zbraňových systémů dodávaných na Ukrajinu, jako jsou rakety dlouhého doletu Taurus, proti legitimním vojenským cílům na ruském území, což by bylo v plném souladu s právem Ukrajiny na sebeobranu podle Charty OSN;

11.opětovně potvrzuje, že je odhodlán postavit se za touhu Ukrajiny po spravedlivém a trvalém míru a za mírový program a plán pro vítězství, který předložil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj; připomíná, že každá iniciativa, zejména diplomatická řešení zaměřená na ukončení ruské útočné války a dosažení spravedlivého a trvalého míru, musejí být založena na podmínkách a návrzích, které předloží Ukrajina, a nakonec je musí přijmout ukrajinský lid; vyjadřuje v této souvislosti hluboké znepokojení nad zjevnou změnou postoje Spojených států k ruské útočné válce, která spočívá v otevřeném obviňování Ukrajiny z probíhající války, pozastavení vojenské pomoci USA a snaze donutit Ukrajinu, aby se vzdala svého legitimního práva na sebeobranu; vyjadřuje hluboké politování nad veškerými pokusy o vydírání ukrajinského vedení, aby se vzdalo ruskému agresorovi, pouze za účelem oznámení „mírové dohody“, a domnívá se, že současný pokus vlády USA vyjednat dohodu o příměří a mírovou dohodu bez zapojení evropských zemí, které se budou muset v konečném důsledku vypořádat s jeho výsledkem, je kontraproduktivní, jelikož upevňuje postavení agresivního Ruska, což ukazuje, že agresivní politika není trestána, ale odměňována; je opatrně optimistický, pokud jde o návrh třicetidenní dohody o příměří; připomíná, že příměří může být účinným nástrojem k pozastavení nepřátelských akcí, ale pouze pokud jej bude agresor neomezeně dodržovat; očekává proto, že Rusko s ním bude souhlasit a bude jej dodržovat a že zastaví veškeré útoky na Ukrajinu, její vojenské pozice, civilní obyvatelstvo, infrastrukturu a území; vzhledem k tomu, že Rusko v minulosti několikrát porušilo předchozí dohody, dospěl nicméně k závěru, že míru lze dosáhnout pouze zajištěním silnějšího postavení Ukrajiny na základě jednoznačných bezpečnostních záruk; je naopak toho názoru, že jakékoli urovnání, které podkopává legitimní ambice Ukrajiny, jako je její právo zvolit si vlastní bezpečnostní opatření, nebo které postrádá důvěryhodné bezpečnostní záruky, bude představovat riziko, že Ukrajina a další evropské země budou vystaveny novým ruským útokům; trvá proto na tom, aby EU přijala bezpečnostní závazky vůči Ukrajině, jak se doporučuje v Kyjevském bezpečnostním paktu, a odradila tak Rusko od další agrese;

12.zdůrazňuje, že finanční podpora, kterou EU a její členské státy Ukrajině poskytují, přesahuje finanční podporu kterékoli jiné země, což odráží jedinečné odhodlání, s jakým je Unie připravena této zemi pomoci; podtrhuje, že úloha EU při všech jednáních, která mají dopad na bezpečnost Evropy, musí být úměrná její politické a ekonomické váze; opětovně potvrzuje, že jednání o evropské bezpečnosti nemohou probíhat bez účasti Evropské unie;

13.očekává, že členské státy zachovají své sankce proti Rusku tak dlouho, jak to bude z hlediska zajištění spravedlivého trvalého míru potřeba, a do doby, než bude dosaženo toho, aby se Rusko za své činy zodpovídalo; vyzývá mezitím EU a členské státy, aby zvýšily účinnost a dopad patnácti sankčních balíčků, které dosud schválily, a jakmile to bude zapotřebí, aby se dohodly na nových; poukazuje v této souvislosti na odvětví, která mají pro ruské hospodářství zvláštní význam, zejména na bankovnictví, hutnictví, jadernou energetiku, chemický průmysl a zemědělství, a na suroviny, jako je hliník, ocel, uran, titan a nikl; žádá, aby byl s cílem zcela ukončit přísun ruského obilí, potaše a hnojiv do EU zakázán jejich dovoz nebo aby na ně byla uvalena cílená cla; připomíná, že předpokladem důvěryhodnosti a účinnosti vnější činnosti EU je důsledné a jednotné uplatňování omezujících opatření ve všech členských státech; zdůrazňuje proto, že je důležité ukončit veškerý dovoz ruské energie do EU a podpořit snahu skupiny G7 snížit cenový strop na ropu; vyzývá Komisi, aby uvalila sankce na všechny evropské společnosti, které nadále obchodují s Ruskou federací, a aby obcházení sankcí nadále analyzovala a bojovala proti němu;

14.vyzývá k aktivní diplomacii se třetími zeměmi s cílem obcházení sankcí minimalizovat; vyzývá Komisi, aby kriticky zhodnotila pomoc EU třetím zemím, které aktivně podporují ruskou agresi proti Ukrajině, a naléhavě vyzývá Radu, aby zavedla omezující opatření vůči třetím zemím, jež ruskou útočnou válku proti Ukrajině umožňují, ať už napomáháním obcházení sankcí, nebo poskytováním přímé vojenské pomoci, jako je tomu v případě Běloruska, Íránu nebo Severní Koreje; vyzývá všechny země, aby postupovaly v plném souladu se všemi sankčními balíčky EU;

15.vyjadřuje politování nad „neomezeným“ partnerstvím mezi Ruskem a Čínou, zejména nad jejich obnoveným závazkem posílit vzájemné vojenské vazby; vítá rozhodnutí Rady uvalit kvůli podpoře ruské války na Ukrajině sankce na čínské společnosti;

16.vyjadřuje své nanejvýš vážné znepokojení nad skutečností, že Rusko a Čína zkoumají a sabotují kritickou námořní infrastrukturu, jako jsou komunikační kabely na mořském dně a energetická zařízení na moři; vyjadřuje zejména hluboké znepokojení nad škodami na dvou podmořských komunikačních kabelech, z nichž jeden propojuje Finsko s Německem a druhý Švédsko s Litvou, a to během méně než 24 hodin ve dnech 17. a 18. listopadu 2024, a nad škodami, které dne 25. prosince 2024 způsobil tanker patřící do ruské stínové flotily na kabelu EstLink2, který spojuje Estonsko a Finsko; vyzývá EU, aby zavedla účinné systémy monitorování a dohledu a regionální spolupráci pobřežních stráží s cílem zajistit prevenci a rychlé odhalování útoků na tuto infrastrukturu; vítá v tomto ohledu zahájení operace NATO „Baltic Sentry“ za účasti několika členských států s cílem zlepšit bezpečnost kritické podmořské infrastruktury v Baltském moři; vyzývá členské státy, aby plně dodržovaly závazky vyplývající ze společného prohlášení z New Yorku o bezpečnosti a odolnosti podmořských kabelů; připomíná také, že k podobným sabotážím, jejichž cílem je podvodní infrastruktura, dochází také v Tchajwanském průlivu;

17.vyzývá EU a členské státy, aby přísně kontrolovaly ruské „stínové flotily“, zabraňovaly jejich činnosti a omezovaly ji, jelikož tyto stínové flotily nejen že porušují sankce EU a G7, ale současně představují kvůli svým technickým nedostatkům a častým poruchám obrovskou ekologickou hrozbu pro ekosystémy; naléhavě vyzývá Komisi, aby v rámci spolupráce EU s Mezinárodní námořní organizací urychleně jednala a aby v příštím balíčku sankcí vůči Rusku navrhla proti stínové flotile cílenější sankce; upřesňuje, že v těchto sankčních ustanoveních by měla být uvedena všechna jednotlivá plavidla stínové flotily, jakož i jejich vlastníci, provozovatelé, správci atd.; doporučuje zakázat prodej tankerů do zemí, jež zprostředkovávají obchod s Ruskem; konstatuje, že státy vlajky, které jsou zapojeny do ruské stínové flotily, se na ruských válečných akcích rovněž podílejí;

18.opakuje svou výzvu, aby byla přijata nezbytná opatření navrácení násilně deportovaných a protiprávně osvojených ukrajinských dětí z Ruska nebo z okupovaného ukrajinského území;

19.vyzývá Komisi a Radu, aby označily soukromou vojenskou Wagnerovu skupinu financovanou ruským státem za teroristickou organizaci; upozorňuje na tzv. „Africký sbor“, který byl vytvořen po smrti bývalého vůdce Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina v srpnu 2023 a je podřízen přímému velení ruského ministerstva obrany, což mělo za cíl přeskupit Wagnerovy jednotky a získat nad nimi vládní kontrolu;

20.připomíná, že Ukrajina má jakožto oběť agrese v souladu s článkem 51 Charty OSN legitimní právo na sebeobranu; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, Komisi, Radu a dotčené členské státy, aby Ukrajině povolily uplatňovat proti Rusku účinná protiopatření; připomíná, že Rusko porušuje mezinárodní právo a že úplné zabavení zmrazeného ruského majetku je tedy vhodným krokem k donucení Ruska, aby dodržovalo mezinárodní právo, a k odškodnění Ukrajiny i dalších poškozených stran za ztráty způsobené ruskou útočnou válkou; vyzývá Komisi, aby zavedla řádný právní režim pro konfiskaci ruského státního majetku, který EU zmrazila; připomíná Komisi, že žádný takový návrh neznamená, že není nutno pokračovat v poskytování finanční, politické, vojenské a humanitární podpory; vyzývá k tomu, aby byl veškerý majetek ruského státu, ruských místních orgánů, ruských státních společností a jednotlivců zařazen na sankční seznam EU a aby byl použit k náhradě škod způsobených touto válkou Ukrajině;

21.poukazuje na poslední rychlý odhad škod a potřeb, podle něhož bude v příštích deseti letech na Ukrajině zapotřebí k zajištění obnovy a rekonstrukce nejméně 506 miliard EUR; vítá unijní Nástroj pro Ukrajinu, jenž má rozpočet ve výši takřka 50 miliard EUR, a mechanismus úvěrové spolupráce, který Ukrajině nabízí úvěry v hodnotě až 45 miliard EU a byl zřízen na základě výzvy Parlamentu, přičemž navazuje na rozhodnutí Rady o nasměrování mimořádných příjmů plynoucích z imobilizovaného ruského státního majetku do Fondu pomoci Ukrajině a Nástroje pro Ukrajinu, jakož i na rozhodnutí skupiny G7 nabídnout Ukrajině úvěr ve výši 50 miliard USD zajištěný imobilizovaným ruským státním majetkem; vyjadřuje přesvědčení, že nový mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu je významným krokem k dosažení toho, aby Rusko finančně kompenzovalo obrovské škody, které na Ukrajině stále páchá;

22.odsuzuje zneužívání práva veta ze strany maďarské vlády s cílem odkládat nebo prakticky blokovat poskytování základní pomoci EU Ukrajině a snažit se oslabit jednotný postoj EU vůči Ukrajině; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, předsedu Rady i členské státy, aby využili všech dostupných nástrojů k tomu, aby zabránily maďarské vládě v dalším blokování pomoci;

23.naléhavě vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a ostatní členské státy, aby blokádu, kterou vůči rozhodnutí o financování a vyplácení prostředků z Evropského mírového nástroje, tedy o vyplacení 450 milionů EUR Polsku jako náhradu za vybavení poskytnuté Ukrajině, vyvíjí maďarská vláda, překonaly; naléhavě je vyzývá, a aby zaručily, že jediný nástroj EU na podporu vojenské pomoci Ukrajině bude opět plně funkční; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby předložila návrhy, jak těmto blokádám v budoucnu zabránit, nebo aby nalezla alternativní mechanismus, který bude zcela spolehlivý;

24.zdůrazňuje, že je naléhavě nutné, aby EU a její členské státy usilovaly o vytvoření zvláštního mezinárodního tribunálu, který měl jurisdikci k tomu, aby vyšetřoval a stíhal zločin agrese vůči Ukrajině páchaný politickým a vojenským vedením Ruské federace a jejími spojenci; odsuzuje popravu ukrajinských válečných zajatců ruskými silami; zdůrazňuje, že mír nebude udržitelný bez spravedlnosti; oceňuje zřízení Mezinárodního střediska pro stíhání zločinu agrese vůči Ukrajině v Haagu; podporuje všechny činnosti Mezinárodního trestního soudu a Mezinárodního soudního dvora při stíhání zločinů spáchaných na ukrajinském území; vítá, že Ukrajina ratifikovala Římský statut Mezinárodního trestního soudu, čímž se od ledna 2025 stala jeho smluvní stranou;

25.oceňuje pokrok Ukrajiny v procesu prověřování v souvislosti s přistoupením k EU navzdory válečným podmínkám a vyzývá Ukrajinu, aby ve svých krocích směrem k členství v EU pokračovala za využití všech zdrojů, které má k dispozici v rámci Nástroje pro Ukrajinu, a aby zajistila smysluplné zapojení občanské společnosti do fáze provádění a monitorování tohoto nástroje; připomíná, že přistoupení k EU je proces založený výhradně na výsledcích, který vyžaduje splnění kodaňských kritérií stanovených pro členství v EU, včetně kritérií týkajících se demokracie, právního státu, základních hodnot a boje proti korupci;

26.je přesvědčen, že vstup Ukrajiny a Moldavska do EU by byl oboustranně výhodnou investicí do sjednocené a silné Evropy; vítá plán růstu pro Moldavskou republiku a přijetí Nástroje pro reformy a růst pro Moldavskou republiku v hodnotě 1,9 miliardy EUR, který slouží k urychlení reforem souvisejících se vstupem do EU; vyjadřuje znepokojení nad negativními důsledky pozastavení činnosti agentury USAID pro Moldavsko; domnívá se, že tyto negativní důsledky by měly být v co největší míře kompenzovány zdroji EU, Evropskou nadací pro demokracii a dalšími; vybízí místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, abys Ukrajinou a Moldavskem prohlubovala partnerství v oblasti SZBP, a v této souvislosti vítá podpis partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany mezi EU a Moldavskem, k němuž došlo v květnu 2024; připomíná, že bezpečnost Moldavské republiky je neoddělitelně spjata s bezpečností Ukrajiny; zdůrazňuje proto, že je třeba zvýšit finanční příspěvky z Evropského mírového nástroje na posílení obranyschopnosti Moldavska;

27.oceňuje Moldavsko za to, že prezidentské volby a referendum konalo profesionálně a prokázalo při nich mimořádné odhodlání a smysl pro povinnost, a to navzdory pokračujícímu masivnímu vměšování ze strany Ruska a jeho spojenců; vítá výsledek referenda o členství Moldavské republiky v Evropské unii, které se konalo v roce 2024 a které zakotvilo odhodlání vstoupit do EU v ústavě této země; vyjadřuje svou podporu Moldavska při obraně jeho demokracie; důrazně odsuzuje neustálé koordinované pokusy Ruské federace, proruských oligarchů a místních prostředníků podporovaných Ruskem o destabilizaci Moldavské republiky, zasévání konfliktů v moldavské společnosti a maření proevropského směřování země na základě hybridních útoků, zneužívání pozice dodavatele energie, dezinformačních kampaní, hrozeb bombovými útoky, zinscenovaných protestů a hrozeb nebo použití násilí; oceňuje zřízení a fungování partnerské mise EU v Moldavsku, která zlepšila schopnost moldavských orgánů ruské vměšování řešit; vyzývá Radu, Komisi a ESVČ, aby poskytly dodatečné zdroje, včetně lidských a finančních zdrojů, vybavení a civilních odborníků, které jsou nezbytné z hlediska dalšího plnění mandátu mise i po květnu 2025;

28.zdůrazňuje význam Evropského mírového nástroje (EPF) pro posílení schopnosti EU předcházet konfliktům, budovat mír a posilovat mezinárodní bezpečnost;

29.vítá zahájení činnosti poradní skupiny Bělorusko-EU s cílem umožnit nepřetržitý dialog mezi EU a běloruskými demokratickými silami; znovu se vyslovuje pro propuštění všech politických vězňů a statečných aktivistů a novinářů v Bělorusku, kteří pokračují v odporu proti režimu nelegitimního vůdce navzdory pokračujícím represím, které zahrnují i to, že Bělorusům v zahraničí je odmítáno prodloužení platnosti jejich pasu, a kteří projevili své přání dosáhnout demokratického vývoje v Bělorusku a jeho členství v EU, mimo jiné na konferenci o novém Bělorusku, která se konala v srpnu 2023 ve Varšavě; zdůrazňuje, že toto úsilí ukazuje na zásadní úlohu občanské společnosti při posilování demokracie;

30.potvrzuje právo Izraele na sebeobranu, které je stanoveno a ohraničeno mezinárodním právem; připomíná, že Izrael má povinnost řešit riziko masového hladovění a vypuknutí epidemií v Gaze; připomíná, že Izrael má rovněž povinnost chránit civilní obyvatelstvo a že vojenské operace musí být přiměřené a v souladu s mezinárodním humanitárním právem; vyjadřuje znepokojení nad vojenskou akcí izraelských obranných sil v pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu a v Libanonu; vyzývá k okamžitému a trvalému příměří a bezpodmínečnému propuštění všech rukojmích;

31.vyjadřuje hluboké politování nad zhroucením příměří v Gaze, které způsobilo velký počet civilních obětí při nedávných leteckých útocích; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Hamás odmítá předat zbývající rukojmí; vyzývá k okamžitému návratu k plnému provedení dohody o příměří a propuštění rukojmích a zdůrazňuje, že je třeba přejít k její druhé fázi; oceňuje angažovanost mediátorů, včetně USA, Egypta a Kataru, jejichž úsilí bylo pro dosažení dohody o příměří a propuštění rukojmích klíčové; je připraven zapojit se do diskusí o budoucích konkrétních příspěvcích na podporu příměří; domnívá se, že zcela klíčové je dodržení všech závazků vyplývajících z dohody, aby bylo zajištěno propuštění všech rukojmích a trvalé ukončení násilí a aby byl umožněn neomezený přístup humanitární a lékařské pomoci do pásma Gazy a její stálá distribuce; vítá za tímto účelem nové přidělení úkolů misi EU BAM Rafah dne 31. ledna 2025 s cílem podpořit palestinskou samosprávu při usnadňování překračování hranic za účelem zdravotních evakuací; vyjadřuje znepokojení nad nedávným uzavřením hraničního přechodu Rafáh až do odvolání v důsledku vojenských operací v Gaze, jež byly zahájeny dne 18. března 2025; vyzývá všechny strany, aby se k plnění svých závazků postavily s plným odhodláním a aby ochranu civilního obyvatelstva vnímaly jako prioritní cíl; naléhavě vyzývá všechny evropské a mezinárodní aktéry, aby aktivně dohlíželi na provádění příměří a pohnali k odpovědnosti ty, kteří je nedodržují;

32.je přesvědčen, že schůzka Rady přidružení s Izraelem, která se konala v Bruselu dne 24. února 2025, byla prvním krokem k opětovnému zahájení upřímné a otevřené diskuse s izraelským ministrem zahraničních věcí, což bude vyžadovat následná opatření; uznává význam spolupráce s Izraelem s cílem posílit úlohu EU na Blízkém východě a zároveň zdůrazňuje, že toto partnerství musí být založeno na plném dodržování práv a hodnot; připomíná, že dodržování článku 2 dohody o přidružení je klíčovým prvkem partnerství, a vyzývá k tomu, aby izraelská vláda nadále sledovala a hodnotila jeho provádění; vítá očekávaný dialog na vysoké úrovni s palestinským premiérem v dubnu 2025;

33.znovu vyjadřuje neochvějnou podporu vyjednanému řešení založenému na existenci dvou států na základě hranic z roku 1967, se dvěma svrchovanými, demokratickými státy coby sousedy v míru a se společným hlavním městem Jeruzalémem, což stále představuje nejschůdnější cestu k trvalému míru a bezpečnosti pro Izraelce i Palestince; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby podpořila veškeré snahy v tomto směru, a zejména globální alianci pro provádění dvoustátního řešení; vyzývá všechny strany, aby se opětovně pokusily odstranit překážky tohoto řešení a aby se zapojily do dialogu zaměřeného na dosažení vzájemného porozumění a respektu; vítá vyhlídku na návrat palestinské samosprávy do Gazy; lituje, že Palestinská samospráva od roku 2005 neuskutečnila volby, což snižuje její důvěryhodnost, a očekává, že se volby budou konat brzy; je přesvědčen, že dokud Hamás a další teroristické organizace budou hrát v Pásmu Gazy jakoukoli roli, nemůže existovat žádná naděje na mír, bezpečnost a prosperitu v Gaze ani na usmíření mezi izraelským a palestinským lidem; vyzývá proto zvláštního zástupce EU pro mírový proces na Blízkém východě, aby podpořil boj proti další radikalizaci mladých lidí v regionu; odsuzuje stále rychlejší nezákonnou izraelskou kolonizaci palestinského území, která je v rozporu s mezinárodním právem, podkopává úsilí o dosažení dvoustátního řešení a představuje významnou překážku pro trvalý mír; vyjadřuje znepokojení nad rostoucím násilím páchaným izraelskými silami a extremistickými osadníky na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě a oceňuje, že vůči extremistickým izraelským osadníkům byly přijaty sankce; připomíná významnou úlohu Abrahámovských dohod jakožto rámce pro dosažení trvalého míru, stability a prosperity na Blízkém východě; vítá arabský plán pro obnovu a rekonstrukci, který byl dne 4. března 2025 představen na summitu v Káhiře a vytváří solidní základ pro diskuse o budoucnosti Pásma Gazy; vybízí místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a komisařku pro Středomoří, aby s arabskými partnery konstruktivně spolupracovaly s cílem nalézt důvěryhodná řešení pro obnovu, správu a bezpečnost Gazy; na druhé straně odmítá návrh Trumpova plánu rekonstrukce Gazy, který nebere v úvahu nestabilní bezpečnostní podmínky na Blízkém východě; je toho názoru, že vzhledem k obrovským škodám a lidskému utrpení v Gaze je nezbytná komplexní mezinárodní spolupráce mezi Spojenými státy, EU, OSN, arabskými státy a dalšími mezinárodními partnery, kteří by se měli ve svém úsilí vzájemně doplňovat, aby se docílilo obnovení konstruktivních jednání; je odhodlán usilovat v budoucnu o normalizaci vztahů mezi Izraelem a arabskými státy v regionu;

34.podporuje spravedlivé a životaschopné řešení otázky palestinských uprchlíků; zdůrazňuje, že Agentura OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA) hraje důležitou úlohu při poskytování humanitární pomoci a základních služeb, které za současných okolností nesmí být přerušeny, a domnívá se, že všechny agentury OSN působící v tomto regionu musí být v jejich úsilí podporovány; připomíná však své znepokojení nad závažnými obviněními, která byla proti zaměstnancům agentury UNRWA vznesena a která naznačují, že zaměstnávala členy teroristické organizace Hamás; vítá opatření, která OSN v návaznosti na obvinění týkající se zaměstnanců agentury přijala, a oceňuje maximální odhodlání agentury UNRWA provést doporučení vyplývající ze zprávy C. Colonnaové; souhlasí se závěry Evropské rady ze dne 17. října 2024, v nichž se odsuzuje jakýkoli pokus o zrušení dohody mezi Izraelem a agenturou UNRWA z roku 1967; trvá na tom, aby Komise zajistila, že žádné finanční prostředky z rozpočtu EU nebudou použity k financování činnosti Hamásu nebo Hizballáhu, přispívat k ní ani ji podporovat; zdůrazňuje, že v budoucnu mohou být zapotřebí další opatření pro zajištění větší transparentnost a kontroly nad tím, že dochází k vyvozování odpovědnosti;

35.vyjadřuje znepokojení nad rostoucím napětím na Blízkém východě a naléhavě vyzývá všechny zúčastněné strany, aby dodržovaly mezinárodní humanitární právo, projevily maximální zdrženlivost a zavázaly se ke zmírnění napětí, neboť regionálnímu konfliktu je nutné se za každou cenu vyhnout; ostře kritizuje skutečnost, že o život přišly tisíce civilistů; naléhavě žádá odzbrojení Hizballáhu jako součást širších opatření k omezení nepřátelských akcí a k zajištění regionální stability; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby předložila komplexní strategii EU pro Blízký východ, posílila účinnou přítomnost EU v regionu, podporovala dlouhodobou stabilitu a mír v regionu a posílila partnerství s klíčovými regionálními zúčastněnými stranami; zdůrazňuje, že má-li mít tato strategie jakýkoli hmatatelný dopad na rychle se zhoršující situaci, musí být upřesněna v prvních měsících funkčního období nové Komise a měla by být zohledněna v nadcházejícím VFR; zdůrazňuje, že členské státy musí zintenzivnit své diplomatické úsilí ve spolupráci s mezinárodními partnery, a to i se zeměmi Perského zálivu, s cílem podpořit bezodkladné zmírnění napětí a smysluplný dialog; zdůrazňuje, že je třeba prioritně podpořit a posílit organizace občanské společnosti v regionu, zejména organizace zabývající se ochranou lidských práv a budováním míru;

36.ostře odsuzuje snahu íránského režimu a jeho sítě nestátních subjektů o destabilizaci tohoto regionu; připomíná, že Írán se již neskrývá za svými spojenci, a odsuzuje dva přímé a otevřené útoky Íránu na izraelské území v roce 2024, na něž Izrael v obou případech opověděl odvetnými kroky, což vedlo bezprecedentní eskalaci konfliktu; důrazně odsuzuje útoky Hizballáhu na Izrael, které vedly k izraelské pozemní invazi v Libanonu, jež si vyžádala vysoký počet civilních obětí, vedla k nucenému vysídlení obyvatel a eskalovala násilí v Libanonu; bere na vědomí příměří mezi Izraelem a Hizballáhem, které bylo dohodnuto 27. listopadu 2024 na dobu 60 dnů; naléhavě vyzývá Izrael, aby se v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1701 stáhl z jižního Libanonu; připomíná, že je třeba co nejdříve natrvalo ukončit nepřátelské akce a vytvořit prostor pro diplomatické řešení podél modré linie; Požaduje, aby rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1701 byla provedena v plném rozsahu, neboť je jedinou cestou ke zmírnění napětí a trvalé stabilizaci izraelsko-libanonské hranice a k úplnému obnovení svrchovanosti, územní celistvosti a stability Libanonu; vítá rozhodnutí Rady ze dne 21. ledna 2025 o přijetí třetího opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje, jehož hodnota činí 60 milionů EUR a které je určeno pro libanonské ozbrojené síly;

37.vyzývá Radu a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby Hizballáh jako celek zařadily na unijní seznam teroristických organizací;

38.bere na vědomí zatykač, který dne 21. listopadu 2024 vydal Mezinárodní trestní soud;

39.hlásí se k výzvě předsedkyně ICC paní Tomoko Akaneové, aby EU přijala okamžitá opatření na ochranu ICC a právního státu v mezinárodním společenství, mimo jiné urychlenou změnou blokovacího nařízení EU tak, aby ICC spadal do jeho působnosti;

40.vítá vytvoření nové vlády; přeje prezidentovi Josephu Aounovi a premiérovi Nawáfu Salámovi, aby úspěšně plnili očekávání libanonského lidu; je odhodlán podporovat tuto zemi při obnově státních institucí, které budou schopny plnit své poslání ve prospěch všech občanů, a při snaze o dosažení pokroku v reformním programu zaměřeném na budoucnost, zejména pokud jde o občanské svobody a právní stát; podporuje úsilí o obnovu, přičemž by se současně mělo směřovat k politické stabilizaci a sociálně-ekonomickému oživení; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby obnovila partnerství mezi EU a Libanonem, mimo jiné tím, že v nejbližší době uspořádá zasedání Rady přidružení;

41.důrazně odsuzuje nedávné útoky izraelských obranných sil a Hizballáhu na prozatímní síly OSN v Libanonu (UNIFIL); opakuje, že veškerý personál a prostory OSN jsou nedotknutelné, a znovu potvrzuje, že mise UNIFIL v jižním Libanonu, k níž přispívá 16 členských států, plní zásadní stabilizační úlohu, a vyzývá k okamžitému ukončení těchto útoků;

42.vítá rozhodnutí EU prodloužit sankce vůči Íránu do července 2025 a mimo jiné uvalit sankce na íránskou produkci bezpilotních letounů a raket pro Rusko a širší region Blízkého východu; vyzdvihuje silné vazby mezi Íránem a íránskými revolučními gardami (IRGC), jejich spojenci, jako jsou Hútiové a milice působící v Iráku a Sýrii; důrazně odsuzuje vysoký počet teroristických útoků a atentátů nebo pokusů o ně, které v posledních několika desetiletích spáchaly Islámské revoluční gardy po celém světě, a to i na evropské půdě; opakuje svou výzvu, aby byly Islámské revoluční gardy zařazeny na unijní seznam teroristických organizací; poukazuje na to, že k možným sankcím, které dosud nebyly uplatněny, patří mnohem restriktivnější přístup k přenosu technologií prostřednictvím vývozu výrobků, které nejsou klasifikovány jako výrobky „dvojího užití“;

43.důrazně odsuzuje destabilizující útoky Hútiů na obchodní a vojenská plavidla, která proplouvají Rudým mořem; zdůrazňuje, že tyto útoky způsobily značné narušení světového obchodu, neboť lodní společnosti jsou nuceny přesměrovat většinu dopravy z Rudého moře na trasu vedoucí kolem jižního cípu Afriky; vyzývá ke kolektivní akci, větší angažovanosti EU a k mezinárodní spolupráci a důrazně nabádá k vytrvalému úsilí o zajištění svobody plavby na jedné z nejvýznamnějších vodních cest na světě; vyzývá k okamžitému ukončení těchto nezákonných útoků;

44.ztotožňuje se s názorem, že cílem je za každou cenu zabránit Íránu v rozvoji jaderných zbraní; poukazuje však na skutečnost, že režim v Teheránu jasně odmítl obnovení společného komplexního akčního plánu a během sporu s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii odmítl spolupracovat; zdůrazňuje, že Írán zároveň zvýšil své kapacity v oblasti jaderných zbraní; vyjadřuje politování nad tím, že v současné době neexistuje žádná strategie, která by Írán přesvědčila, aby přestal budovat vojenské jaderné kapacity, a neexistuje ani akční plán pro případ, že by Írán překročil jaderný práh; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby předložila návrh revidované strategie uplatňované vůči Íránu, která bude připravena na všechny scénáře;

45.vyjadřuje znepokojení nad štvavou rétorikou podněcovanou zavádějícími informacemi a dezinformacemi, která je s tímto konfliktem spojena, a nad jejím zneužíváním zlovolnými subjekty k vyvolání nedůvěry a nenávisti, a to i v rámci evropských společností, jak dokládá zejména znepokojivý nárůst antisemitismu, a nejen ten; varuje, že boj EU proti dezinformacím by měl být prvořadým cílem, a vyzývá Komisi ke koordinovanému přístupu, přičemž zohlední vnější a vnitřní rozměr příslušných politik, mimo jiné včetně připravovaného strategického komunikačního plánu na podporu úlohy EU v jižním sousedství;

46.vítá historický pád Asádova režimu v Sýrii; připomíná, že tento režim přežíval tak dlouho jen díky podpoře svých ruských a íránských spojenců a že jeho kolaps je projevem toho, že tito spojenci jsou oslabeni; vítá nový začátek ve vztazích mezi EU a Sýrií, o němž svědčí jmenováním chargé d’affaires EU v Damašku, diplomatická angažovanost a setkání na vysoké úrovni s členskými státy a vedoucími představiteli EU, jakož i devátá bruselská konference, která se konala dne 17. března 2025 za účasti dočasného ministra zahraničních věcí Asaada Šíbáního; domnívá se, že navázání diplomatických vztahů s novými syrskými orgány by nemělo být záminkou pro shovívavosti vůči státním příslušníkům členských států, kteří bojovali v rámci islamistických skupin v Sýrii; prohlašuje, že tito bojovníci stále představují hrozbu pro země, jejichž jsou státními příslušníky, a pro všechny členské státy EU; znovu opakuje svou neochvějnou podporu územní celistvosti Sýrie a zdůrazňuje, že je naléhavě nutné posílit humanitární pomoc a ochranu 16,7 milionu lidí v nouzi; vítá za tímto účelem neomezené rozšíření humanitárních výjimek a postupné, byť podmíněné, pozastavení sankcí v řadě hospodářských odvětví s cílem poskytnout syrskému hospodářství tolik potřebné záchranné lano; zavazuje se bedlivě sledovat proces politické transformace a vyzvat členské státy, aby rozhodnutí o zrušení sankcí opět změnily, pokud syrské orgány nedostojí deklarovaným závazkům; uznává překážky pro řádné budování státu spojené s rizikem povstání ozbrojených skupin věrných bývalému režimu a vybízí přechodné orgány, aby urychleně zorganizovaly odzbrojení polovojenských skupin a civilistů, zejména v návaznosti na nepřijatelné odvetné útoky na alawitskou komunitu na základě jejího domnělého spojení s Asadovým režimem; vyzývá Evropskou unii a členské státy, aby podpořily proces uplatňování dohody mezi syrskou prozatímní vládou a Syrskými demokratickými silami pod vedením Kurdů s cílem zaručit kurdské komunitě plné uznání a politickou účast v Sýrii; vyzývá všechny strany, aby pod syrským vedením přispěly k mírovému politickému přechodu k inkluzivnímu a demokratickému modelu správy věcí veřejných, který zajistí zastoupení, účast a rovná práva žen, menšin a všech členů syrské společnosti bez ohledu na etnický původ nebo náboženství a který se bude soustředit v prvé řadě na řádné fungování státních institucí a dobré životní podmínky syrského lidu; vítá skutečnost, že přechodný prezident aš-Šara´a uznává rozmanitost Sýrie, a zároveň bere na vědomí, že v tomto ohledu není složení současné prozatímní vlády dostatečné; je pevně přesvědčen, že úspěch syrské politické transformace, konkrétně ochrana občanského míru a budování důvěry ve státní instituce, závisí na přechodném soudnictví a usmíření jako cestě k boji proti beztrestnosti všech stran odpovědných za porušování mezinárodního humanitárního práva; zdůrazňuje, že boj proti beztrestnosti v Sýrii je pro Evropu a mezinárodní společenství morálním a politickým imperativem; vyzývá EU a její členské státy, aby podporovaly činnost mezinárodního, nestranného a nezávislého mechanismu na pomoc při vyšetřování a stíhání osob zodpovědných v souladu s mezinárodním právem za nejvážnější zločiny spáchané v Syrské arabské republice od března 2011; vybízí Sýrii, aby ratifikovala Římský statut Mezinárodního trestního soudu, odpovídajícím způsobem harmonizovala své vnitrostátní právní předpisy a prostřednictvím prohlášení udělila Mezinárodnímu trestnímu soudu zpětnou jurisdikci; vyzývá EU a její členské státy, aby projednaly zřízení zvláštní mise ve spolupráci s mezinárodními partnery, která by pomáhala dokumentovat případy závažných trestných činů Asádova režimu i všech ostatních frakcí; zdůrazňuje, že je důležité zachovat územní celistvost Sýrie, a přispět tak mimo jiné k zachování stability v regionu; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a členské státy, aby přijaly okamžitá opatření s cílem zabránit jakémukoli obnovení nebo posílení ruských sil, polovojenských jednotek nebo zpravodajských služeb v zemi;

47.uznává, že požadavek jednomyslnosti nutí členské státy neúnavně pracovat na dosažení kompromisu a jednoty, což je zdrojem politického vlivu EU na světové scéně; upozorňuje však, že je třeba kriticky posoudit kompromis mezi ideálem jednoty a vysokými náklady na jednomyslnost z hlediska důvěryhodnosti na globální úrovni, zejména s ohledem na účinné fungování rozšířené EU;

48.v této souvislosti lituje, že některé členské státy využily svého práva veta ke zmírnění dohod, ke zdržení rozhodovacího procesu nebo k úplnému zmaření společné politiky; vyjadřuje politování nad tím, že potenciál rychlých, účinných a efektivních zahraničních, bezpečnostních a obranných opatření mimo jiné podle překlenovacích ustanovení Smlouvy o EU nebyl nikdy využit;

49.opakuje svou výzvu Radě, aby u rozhodnutí v oblastech SZBP, které nemají důsledky související s vojenstvím nebo obranou, postupně přešla k hlasování kvalifikovanou většinou; chápe znepokojení některých členských států, které se obávají snížení schopnosti ovlivňovat zahraniční a bezpečnostní politiku na úrovni EU; do doby, než bude na rozhodnutí, která nemají vojenské nebo obranné důsledky, plně uplatňováno hlasování kvalifikovanou většinou, podporuje plné využívání všech stávajících možností, která schopnost přijmout rozhodnutí v tomto ohledu zvyšují, včetně využívání konstruktivního zdržení se hlasování v souladu s čl. 31 odst. 1 SEU; uznává, že pokrok směrem k uplatňování hlasování kvalifikovanou většinou může být pouze postupný, v závislosti na vytváření evropské strategické kultury;

50.zdůrazňuje, že svět je stále více multipolární a méně multilaterální; podtrhuje, že multilaterální fóra, mezi něž patří především Organizace spojených národů a její agentury, by měla být preferovanou formou spolupráce EU; vyzývá členské státy, aby upevnily inkluzivní formy mnohostranné správy, a vybízí v této souvislosti Komisi, ESVČ a Radu, aby zintenzivnily interinstitucionální spolupráci s multilaterálními organizacemi, které jsou nedílnou součástí mezinárodního řádu založeného na pravidlech, a chránily tak OSN a multilaterální systém jako takový; v této souvislosti vyjadřuje znepokojení nad tím, že nabývají na významu exkluzivní formy spolupráce, které si mezi sebou stále více konkurují; vyjadřuje znepokojení nad rostoucím počtem členů skupiny BRIC, která v současné době zahrnuje 45 % světové populace; zdůrazňuje, že tato spolupráce poskytuje Rusku prostředky možnosti obcházet opatření, která mají za cíl jej politicky izolovat, a umožňuje Číně dále rozšiřovat svůj vliv prostřednictvím financováním projektů infrastruktury, což je její běžný modus operandi; zdůrazňuje, že závažnost angažovanosti Číny bude záviset na její ochotě dělat ústupky s cílem vyřešit řízení a restrukturalizace dluhu zemí globálního Jihu; zároveň konstatuje, že mezinárodní instituce a normy jsou stále více zneužívány a podrývány autokratickými režimy; zdůrazňuje, že tento trend staví EU do choulostivé situace, kdy musí balancovat mezi potřebou apelovat na široké a inkluzivní pojetí multilateralismu a prohlubovat spolupráci jen s některými, obdobně smýšlejícími partnery;

51.vyzývá Komisi a Radu, aby přehodnotily přístup EU ke skupině BRICS a jejím partnerům a aby vypracovaly samostatnou politiku EU vůči zemím BRICS+;

52.důrazně vyzývá k přezkumu finanční pomoci EU třetím zemím s cílem zajistit, aby nepodporovala vlády, které zpochybňují evropské hodnoty, šíří protizápadní propagandu, podporují útočnou válku Ruska proti Ukrajině a oslabují stávající mezinárodní řád, který prosazuje demokracii, lidská práva a boj proti korupci;

53.v této souvislosti zdůrazňuje, že geopolitický kontext, v němž EU působí, zůstává poznamenán zásadní nejistotou a přechodem od spolupráce ke konkurenci; se znepokojením sleduje, jak jsou všechny typy interakce využívány k prosazování vlastních zájmů, a konstatuje, že tento trend oslabuje mezinárodní spolupráci v době, kdy je třeba urychlit globální transformaci, aby bylo možné účinně řešit globální problémy; připomíná, že EU si nemůže dovolit uzavřít se do sebe, a že naopak musí být i nadále otevřená a angažovat se ve světě, na ochranu svých hodnot a zájmů; zdůrazňuje, že vzhledem ke stupňujícím se snahám třetích zemí o destabilizaci mezinárodního řádu a oslabení multilateralismu šířením dezinformací je zvýšená spolupráce a koordinace s podobně smýšlejícími partnery nezbytná;

54.vyzývá orgány EU a členské státy, aby aktivně podporovaly komplexní institucionální reformu mnohostranných institucí, především systému OSN a zejména Rady bezpečnosti OSN, která by měla zahrnovat opatření zaměřená na omezení používání práva veta, posílení regionálního zastoupení, odpovědnost výkonného orgánu vůči shromáždění, které jej volí, a nové vymezení jeho složení, tak aby lépe odráželo geopolitickou realitu, včetně zřízení stálého místa pro EU; zdůrazňuje, že tyto reformy mají zásadní význam pro posílení multilateralismu, zlepšení globální správy a hodnotově orientovaného rozhodování a řešení mezinárodních problémů inkluzivnějším a pohotovějším způsobem;

55.připomíná význam silného a konstruktivního partnerství se Spojeným královstvím nejen vzhledem k existenci nebývale komplexní dohody o obchodu a spolupráci, základu spočívajícího ve sdílených hodnotách, jako je demokracie, podpora multilateralismu a lidská práva, ale také vzhledem k rozsahu otázek společného zájmu v oblastech, jako je obrana, klima a energetika, správa hranic, boj proti terorismu, organizovaná trestná činnost a podpora míru a stability; vítá zejména skutečnost, že od nové vlády Spojeného království opět přicházejí impulzy k jednání s EU o možnostech užší a trvalejší spolupráce v oblasti zahraniční politiky a bezpečnosti, jež by se zakládala na konkrétních opatřeních a dobré spolupráci na úrovni OSN, a také účinné koordinace mezi EU a Spojeným královstvím při přijímání a monitorování uplatňování sankcí vůči Rusku; domnívá se, že tato koordinace má přidanou hodnotu jak pro EU, tak pro Spojené království, a dohodu o vytvoření bezpečnostního partnerství mezi EU a Spojeným královstvím založeného na společném zájmu a kolektivní odpovědnosti proto vítá; domnívá se, že v rámci tohoto partnerství by měla být reflektována témata, jako je námořní bezpečnost; požaduje, aby byl Parlament do této reflexe řádně zapojen a byl o ní informován, a to před plánovaným summitem Spojeného království a EU i po něm;

56.bere na vědomí výsledky prezidentských a kongresových voleb ve Spojených státech; vyjadřuje znepokojení nad tím, jak rychle nová vláda USA mění zavedená partnerství a diplomatickou tradici; vyjadřuje zděšení nad stávající politikou smířlivého postoje vůči Rusku a útoků na tradiční spojence; vyjadřuje politování nad komentáři, které nedávno vyslovil viceprezident Spojených států Vance, v nichž zpochybnil sdílené hodnoty, na nichž je transatlantické partnerství založeno; varuje před tím, že touto nevypočitatelnou politikou si Trumpova administrativa zahrává s nedostatkovým zbožím, a to s důvěrou ve Spojené státy; věří nicméně, že transatlantický vztah zůstává nepostradatelný pro bezpečnost partnerů na obou stranách Atlantiku a proto se vyplatí do něj investovat; domnívá se, že nyní je více než kdykoli předtím důležité pokračovat ve spolupráci s americkými protějšky na federální a státní úrovni; vybízí členské státy, aby usilovaly o dvoustranné diplomatické kontakty s protějšky ve Spojených státech jakožto formu spolupráce, které dává americká vláda přednost, a aby prokazovaly, že jsou jednotní a odhodlaní zaujmout jednotný postoj EU; připomíná význam pravidelných summitů EU-USA, které by na nejvyšší úrovni poskytly impulz pro budoucí spolupráci; plně podporuje prohloubení spolupráce v rámci transatlantického dialogu mezi EU a USA, například prostřednictvím transatlantické parlamentní diplomacie;

57.vyzývá Komisi, aby podporovala užší vazby s Kanadou s cílem čelit globálním problémům, které ovlivňují naše společné hodnoty, zájmy, bezpečnost a prosperitu; domnívá se, že dvoustranný dialog o bezpečnosti a obraně a nadcházející partnerství v těchto dvou oblastech poskytují základ pro posílenou spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany, včetně příslušných iniciativ na podporu výroby v obranném průmyslu;

58.vyjadřuje politování nad rozhodnutím USA náhle zastavit většinu své humanitární a rozvojové pomoci, mimo jiné i pomoci, kterou dosud poskytovala Agentura Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID), což má zničující dopady na životy bezpočtu lidí, ale také může mít závažné důsledky pro lidská práva a celosvětovou bezpečnost; uznává, že EU nemůže nahradit USAID, ale musí strategicky a inteligentně přerozdělit zdroje prostřednictvím přístupu „tým Evropa“, aby zmírnila dopady, a to jak v zájmu dotčených zemí, tak v zájmu našich vlastních zájmů; vítá oznámení Komise a ESVČ, že vyvíjejí úsilí o zajištění peněz pro vážně postižené oblasti prostřednictvím přerozdělení a zvýšení předběžného financování; oceňuje rozhodnutí zahájit mapování na úrovni EU, které by mělo rovněž zohledňovat druhotné účinky, a žádá, aby výsledky byly sdíleny s členskými státy a s Parlamentem; žádá Komisi, aby vydala prohlášení, v němž zhodnotí komplexní reakci EU na tuto krizi;

59.opakuje nicméně, že členské státy musí vizi strategické autonomie a připravenosti k obraně v plné míře realizovat a za tímto účelem kolektivně a koordinovaně investovat do své bezpečnosti a obrany s cílem vytvořit skutečnou evropskou obrannou unii, která bude interoperabilní a bude doplňovat NATO, avšak v případě potřeby bude schopna jednat nezávisle; domnívá se, že EU musí urychleně jednat s cílem snížit svou závislost na třetích zemích, pokud jde o její obranné schopnosti, zejména strategické faktory, a že musí zajistit vlastní autonomní bezpečnost; připomíná, že EDTIB je strategickým aktivem jak pro bezpečnost a obranu Unie, tak pro její zahraniční politiku; vyzývá k jejímu výraznému posílení, k prohloubení partnerství v rámci obranného průmyslu a k tomu, aby do EDTIB byly začleněny průmyslové základny podobně smýšlejících spolehlivých partnerů, především Ukrajiny;

60.vybízí k navázání úzkých vztahů se západoevropskými zeměmi, které nejsou členy EU, a zejména ke spolupráci v některých oblastech vnější činnosti EU; vítá v této souvislosti uzavření jednání o širokém balíčku opatření pro budoucí vztahy mezi EU a Švýcarskem, která představují významný milník v rozvíjení a prohlubování již tak pevných vztahů; vyzývá Komisi, aby dvoustranné vztahy mezi EU a Švýcarskem modernizovala a prohloubila; zdůrazňuje, že je důležité podporovat užší vztahy s Norskem, zejména pokud jde o partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany, jakož i spolupráci v oblasti řízení sdílených populací ryb a rozvoje dlouhodobých rybolovných činností; vyzývá k urychlenému podpisu dohody o přidružení mezi EU a Andorrou a EU a San Marinem;

61.s uspokojením konstatuje, že rozvoj dvoustranných vztahů mezi EU a Arménií znovu nabral na rychlosti, k čemuž dochází za výrazné podpory jerevanských orgánů; vyzývá Komisi a Radu, aby aktivně podpořily Arménii v jejím přání intenzivněji spolupracovat s EU; vyjadřuje svou plnou podporu nově zahájené práci na programu partnerství EU-Arménie, v němž budou stanoveny ambicióznější společné priority pro všechny aspekty spolupráce;

62.vyjadřuje důraznou podporu činnostem mise Evropské unie v Arménii (EUMA) a poukazuje na důležitou úlohu této mise; vyzývá misi EUMA, aby nadále pozorně sledovala vývoj bezpečnostní situace na místě, podávala Parlamentu transparentní zprávy a aktivně přispívala k úsilí o vyřešení konfliktu; vyzývá EU a její členské státy, aby posílily mandát mise EUMA, zvětšily její rozsah a prodloužily její trvání; vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby souhlasily s tím, že takovou civilní misi budou mít také na své straně hranice;

63.zastává názor, že těžiště světového řádu se přesouvá směrem k indicko-tichomořskému regionu a že EU musí být tomto regionu více aktivní a přítomná, neboť jen tak bude moci ochránit své zájmy, podporovat stabilitu a mezinárodní řád založený na pravidlech; opakuje, že Evropa má zásadní zájem na tom, aby indicko-tichomořský region byl prostorem míru, svobody a stability, v němž jsou dodržována konkrétní pravidla; je znepokojen tím, že velmocenská konkurence v tomto regionu omezuje schopnost EU podporovat v něm multilateralismus; v této souvislosti upozorňuje, že setkání Asie-Evropa je stále omezeno geopolitickým napětím vůči Rusku; v této souvislosti vybízí k posílení vazeb s obdobně smýšlejícími partnery v regionu v oblasti zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky v souladu se strategií EU pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu; vybízí místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby společně s našimi indicko-tichomořskými partnery, zejména Austrálií, Novým Zélandem, Jižní Koreou, Japonskem a Tchaj-wanem, podporovali viditelnost a účinky vnější činnosti EU;

64.v této souvislosti připomíná strategické partnerství EU s Japonskem, které by mělo sloužit jako vzor plodného dvoustranného partnerství, díky němuž je možné účinně utvářet politiku v mnohostranných souvislostech; konstatuje, že EU a Japonsko si v roce 2024 připomínají 50 let vzájemných diplomatických misí, a podtrhuje zájem EU o oboustranné prohloubení a rozšíření tohoto partnerství v dalších 50 letech; za tímto účelem vítá dohodu o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem a dohodu o strategickém partnerství mezi EU a Japonskem, která mimo jiné stanoví, že proběhnou konzultace k rozvoji příslušných obranných iniciativ, jejichž součástí bude výměna informací o otázkách souvisejících s obranným průmyslem, a že budou prozkoumány možnosti vzájemného zapojení do příslušných obranných iniciativ;

65.konstatuje, že geopolitické výzvy posílily společný zájem EU a Indie o zajištění bezpečnosti, prosperity a udržitelného rozvoje; vyzývá k uspořádání summitu Indie a EU s cílem zajistit, aby jejich dvoustranný vztah patřil i nadále mezi priority; za klíčové oblasti spolupráce považuje změnu klimatu a zelený růst, digitalizaci a nové technologie, výzkum a vývoj, konektivitu, obchod a investice, zahraniční, bezpečnostní a obrannou politiku; vyzývá v této souvislosti k silnějšímu zapojení členských států; vyzývá rovněž členské státy, aby zvýšily a rozšířily spolupráci mezi Indií a EU v oblasti námořní bezpečnosti v reakci na rostoucí přítomnost Číny v indicko-tichomořském regionu; vyzdvihuje potřebu jednat s Indií o její silné vojenské závislosti na Rusku a o jejích dodávkách omezených kritických technologií do Ruska; naléhavě vyzývá Indii, aby odsoudila nezákonnou útočnou válku Ruska proti Ukrajině a aby se připojila k sankční politice EU vůči Rusku;

66.považuje Indii za důležitého demokratického partnera a vybízí EU, aby úzce spolupracovala s indickou vládou v otázce dodržování lidských práv a právního státu, a to jak na interní, tak na celosvětové úrovni; požaduje, aby byla v plném rozsahu provedena strategie EU týkající se Indie z roku 2018 a plán činnosti EU a Indie do roku 2025 a aby bylo toto úsilí úzce koordinováno s individuálními kroky členských států; zdůrazňuje zejména, že je třeba podporovat větší součinnost v zahraniční a bezpečnostní politice prostřednictvím stávajících mechanismů dialogu a dalších fór zřízených v rámci plánu činnosti EU a Indie do roku 2025; domnívá se, že významná návštěva předsedkyně Komise a sboru komisařů v Indii ve dnech 27. a 28. února 2025 znamená začátek nové kapitoly v historii vztahů mezi EU a Indií a znovu potvrdila strategickou vazbu a její nevyužitý potenciál; vítá oznámení nadcházející strategické agendy EU-Indie;

67.znovu potvrzuje závazek EU dodržovat politiku „jedné Číny“, jež tvoří jednu ze zásad ve vztazích mezi EU a Čínou; zdůrazňuje, že Tchaj-wan je klíčovým demokratickým partnerem EU v indicko-tichomořském regionu; uznává, že Tchaj-wan hraje významnou roli v zajišťování globálních dodavatelských řetězců, zejména v odvětví špičkových technologií, a naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby s Tchaj-wanem navázaly užší spolupráci za účelem dalšího posílení hospodářských, obchodních a investičních vazeb; vybízí Komisi, aby neprodleně zahájila přípravná opatření pro jednání o investiční dohodě s Tchaj-wanem; zdůrazňuje, že veškeré pokusy autoritářských režimů o omezení pozitivního rozvoje vztahů mezi EU a Tchaj-wanem jsou nepřijatelné;

68.důrazně odsuzuje pokračující vojenské provokace Číny vůči Tchaj-wanu a znovu jednoznačně odmítá jakoukoli jednostrannou změnu statu quo v Tchajwanském průlivu; vyzývá EU a její členské státy, aby daly prostřednictvím jasných a konzistentních signálů najevo, že jakýkoli pokus jednostranně změnit status quo v Tchajwanském průlivu, zejména prostřednictvím síly nebo nátlaku, nelze akceptovat a že takový pokus přijde velmi draho; zdůrazňuje, že územní nároky Číny nemají žádný základ v mezinárodním právu a že tchajwanský lid může zastupovat pouze demokraticky zvolená vláda Tchaj-wanu; dále odsuzuje skutečnost, že Čína blokuje smysluplnou účast Tchaj-wanu v mnohostranných organizacích, jako je WHO, Mezinárodní organizace pro civilní letectví a Rámcová úmluva OSN o změně klimatu, tím, že soustavně překrucuje výklad rezoluce Valného shromáždění OSN 2758; vyzývá proto EU a její členské státy, aby podporovaly smysluplné zapojení Tchaj-wanu do příslušných mezinárodních organizací;

69.vyjadřuje hluboké znepokojení nad posledními změnami ve vnitropolitickém a vojenském postoji Číny od 20. celostátního sjezdu Komunistické strany Číny; zastává názor, že Čína prokazuje, že má jak úmysl, tak stále více i ekonomickou, diplomatickou, technologickou a vojenskou sílu, aby nově definovala světový řád; zdůrazňuje, že strategie vojensko-civilní fúze svědčí o těchto prostředcích; v této souvislosti zdůrazňuje, že EU musí být ve svém přístupu k Číně asertivnější a jednotnější, a proto vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a členské státy, aby revidovaly svou strategii vůči Číně tak, aby plně zohlednila její stále represivnější domácí politiky i využívání hospodářského nátlaku jako prostředku k dosažení cílů Číny; domnívá se, že výzvy plynoucí ze vzestupu Číny jako globálního aktéra si žádají vyváženou, vícerozměrnou reakci v souladu se zásadou „spolupráce tam, kde je to možné, konkurence v případě potřeby a v případě nutnosti konfrontace“, která umožní zachování selektivní spolupráce EU s Čínou jako stálým členem Rady bezpečnosti OSN v řadě klíčových otázek;

70.zdůrazňuje, že stále agresivnější postoj ČLR ohrožuje svobodu plavby a narušuje stabilitu, která má zásadní význam pro celosvětový obchod; zdůrazňuje, že tuto situaci se znepokojením sleduje rostoucí počet podobně smýšlejících partnerů, kteří se zavázali k míru a stabilitě v regionu; zdůrazňuje, že je třeba posílit odstrašující opatření proti destabilizujícímu chování, a to i prostřednictvím pravidelných operací, jejichž cílem bude prosazovat svobodu plavby, a postavit se tak úsilí ČLR o kontrolu nad mezinárodními vodami a vzdušným prostorem;

71.zastává názor, že díky pokračujícímu růstu čínsko-ruského strategického partnerství, a to i v oblastech transferu technologií a vojenských kapacit, umožňuje Čína (nepřímo) ruskou útočnou válku proti Ukrajině;

72.znovu odsuzuje porušování mezinárodních závazků, porušování čínsko-britských a čínsko-portugalských společných prohlášení, Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, zásady „jedna země, dva systémy“ a základního zákona Hongkongu, kterého se dopouští Čína, jakož i zásahy proti autonomii zvláštní správní oblasti a představitelům opozice, včetně členů občanské společnosti a jejich rodinných příslušníků; vyzývá Komisi, aby posoudila autonomní status Hongkongu a Macaa s ohledem na porušování čínsko-britské a čínsko-portugalské společné deklarace Čínou a na potlačování autonomie Hongkongu;

73.je znepokojen tím, jak čínské společnosti stále více ekonomicky pronikají do EU, a to i ve strategických odvětvích, jako je výroba baterií; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné pokračovat v politice omezování rizik, a to dalším snižováním hospodářské závislosti v kritických odvětvích v souladu se strategií hospodářské bezpečnosti EU;

74.zdůrazňuje, že Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) představuje klíčového spojence při posilování multilateralismu založeného na pravidlech; podporuje úsilí ASEAN o dokončení jednání s Čínou o účinném a věcném kodexu chování v Jihočínském moři; vybízí EU, aby navázala intenzivnější kontakty a spolupráci se sdružením ASEAN a usilovala o komplexní strategické partnerství založené na hospodářských vazbách a udržitelném růstu, a zejména na politické spolupráci v oblasti lidských práv a demokracie; vyzývá k větší podpoře myanmarské vlády národní jednoty a k vyvíjení většího tlaku na země ASEAN, aby se připojily k mezinárodním sankcím proti myanmarské vojenské juntě;

75.naléhavě vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a členské státy, aby se zaměřily na dvoustranné vztahy s partnery v Africe, mimo jiné s Jižní Afrikou, Ghanou, Marokem, Keňou, Senegalem a Mauritánií, a s ohledem na vzájemné potřeby a zájmy podporovaly skutečná a vyvážená partnerství; domnívá se, že do vztahů s třetími zeměmi by měla být plně začleněna zásada „více za více“, neboť na jejím základě rozvíjí EU silnější partnerství se zeměmi, které dodržují zásady SZBP a společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) a základní hodnoty EU; domnívá se, že EU se musí i nadále zaměřovat na Afriku, která je již nyní strategickým kontinentem a v budoucnu bude stále významnějším hráčem;

76.vyzývá EU, aby pozastavila své memorandum o porozumění o surovinách i veškerou vojenskou spolupráci s Rwandou, a to i prostřednictvím Evropského mírového nástroje nebo jakýchkoli jiných mechanismů, dokud Rwanda neukončí svou nezákonnou podporu ozbrojených skupin a nebude plně respektovat svrchovanost a územní celistvost Demokratické republiky Kongo; odsuzuje narušování svrchovanosti a územní celistvosti východní části Demokratické republiky Kongo ze strany povstalců skupiny M23; odsuzuje obsazení Gomy a Bukavu ozbrojenou skupinou M23 a její pokračující ofenzívu v Jižním Kivu, která dále zhoršuje akutní humanitární krizi a zvyšuje riziko destabilizace Demokratické republiky Kongo a rozšíření války do celého regionu; podporuje mírový proces Luanda Nairobi s cílem dosáhnout politického řešení konfliktu diplomatickými prostředky a naléhavě vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby pokračovala v diplomatických kontaktech s konfliktem a regionálními stranami a aby zvýšila tlak na strany konfliktu, aby se znovu zapojily do mírových jednání, mimo jiné odložením konzultací EU o bezpečnosti a obraně s Rwandou a přijetím sankcí v závislosti na situaci v místě a na pokroku probíhajících regionálních mediačních procesů; je hluboce znepokojen humanitární situací tisíců vysídlených osob v této oblasti; naléhavě vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby v souladu se strategií EU pro oblast Velkých jezer přijala jasná opatření s cílem obnovit stabilitu a spolupracovat se Stabilizační misí OSN v Demokratické republice Kongo (MONUSCO) při ochraně civilního obyvatelstva ve východní části země;

77.zdůrazňuje, že nedávný vývoj v Tunisku vyvolal obavy ohledně lidských práv a demokratických norem, neboť zprávy poukazují na to, že při prezidentských volbách byla omezena transparentnost, účast opozice a politická soutěž; zdůrazňuje přetrvávající závazek EU vůči Tunisku a její podporu během tohoto politicky a sociálně-ekonomicky citlivého období tím, že udržuje kontakty na různých úrovních;

78.zdůrazňuje, že přímým a zásadním zájmem EU je stabilita, bezpečnost a hospodářský růst středomořské oblasti i širšího jižního sousedství; připomíná, že evropská politika sousedství byla zahájena s ušlechtilými cíli podporovat stabilitu, prosperitu a řádnou správu věcí veřejných v jižním Středomoří; uznává však, že dnes je zřejmé, že její nástroje, cíle a zásady již neodpovídají současné situaci v regionu; vyjadřuje politování nad skutečností, že ani po téměř 30 letech od zahájení tzv. barcelonského procesu nebyl vytvořen prostor sdílené prosperity, stability a svobody se středomořskými zeměmi v jižním sousedství; vyzývá Komisi, aby předložila nový pakt pro Středomoří; domnívá se, že EU a země jižního sousedství by měly uzavřít memoranda o porozumění zaměřená na podporu stability, prosperity a ochrany lidských práv, která by měla být podmíněna spoluprací v oblasti migrace; připomíná, že nestabilita a nejistota v jižním sousedství jsou nadále přetrvávající výzvou pro správu evropských vnějších hranic; zastává názor, že EU by sice měla upřednostňovat dvoustranné vztahy se zeměmi v regionu, ale zároveň by měla nadále podporovat regionální spolupráci prostřednictvím stávajících rámců, jako je Unie pro Středomoří; vítá jmenování komisaře odpovědného za oblast Středomoří;

79.zdůrazňuje, že je třeba, aby EU posílila a prohloubila spolupráci s arabskými zeměmi a zeměmi Perského zálivu v reakci na naléhavé geopolitické, sociální a hospodářské výzvy, jimž tento region čelí; zdůrazňuje, že posílená spolupráce by měla upřednostňovat klíčové oblasti, jako je migrace, digitální transformace, bezpečnost, ekologická transformace a kulturní výměna, s cílem vybudovat odolné partnerství; vyzývá ke strategickému přístupu, který přizpůsobí spolupráci s každou zemí za účelem podpory udržitelného rozvoje a vzájemného porozumění;

80.vítá úspěšné završení prvního summitu EU a Rady pro spolupráci v Zálivu a domnívá se, že tento summit byl klíčovým okamžikem ve vztazích mezi EU a jejími partnery z Rady pro spolupráci v Zálivu, přičemž zdůrazňuje závazek obou stran posilovat vazby mezi klíčovými strategickými, hospodářskými a kulturními oblastmi;

81.zdůrazňuje význam podpory a prosazování demokratických hodnot v regionu; odsuzuje nárůst nenávistných projevů, a to i vůči evropským orgánům, a útoky na svobody jednotlivců a mezinárodní řád, a to jak v členských státech, tak mimo EU;

82.zdůrazňuje, že země EU, Latinské Ameriky a Karibiku smýšlejí podobně a sdílejí hodnoty, jazyky, historii, kulturu a náboženství, což by z nich mělo v dnešním geopolitickém kontextu činit přirozené partnery; konstatuje, že angažovanost EU v regionu v posledních desetiletích poklesla, což vytvořilo vakuum pro rostoucí vliv Číny a Ruska; naléhavě žádá země v celé Latinské Americe, aby zaujaly důraznější postoj a odsoudily ruskou agresi proti Ukrajině; vyzývá členské státy a ESVČ, aby v tomto regionu pokračovaly v proaktivní diplomacii se silným důrazem na obranu mnohostranného globálního řádu, mezinárodního práva a dodržování demokracie a lidských práv; naléhavě vyzývá k tomu, aby mnohostranné iniciativy řešily politickou nestabilitu v nejméně stabilních zemích regionu, jako je Haiti;

83.vítá podpis pokročilé rámcové dohody mezi EU a Chile a vyzývá k její rychlé a úplné ratifikaci; vítá rovněž uzavření jednání o modernizované globální dohodě mezi EU a Mexikem, jak oznámila Komise dne 17. ledna 2025, která ještě vyžaduje souhlas Parlamentu; zdůrazňuje, že tato dohoda by posílila strategické partnerství EU s Mexikem a uznala klíčovou úlohu této země v Latinské Americe, a poukazuje na její ambici diverzifikovat obchodní a politická partnerství s cílem snížit hospodářskou závislost na USA;

84.bere na vědomí uzavření dohody se společenstvím Mercosur; vyjadřuje znepokojení nad možným negativním dopadem této dohody na normy EU v oblasti udržitelnosti a bezpečnosti a na konkurenceschopnost zemědělsko-potravinářského odvětví EU a zdůrazňuje, že Parlament musí před tím, než bude možné uvažovat o ratifikaci, přezkoumat, zda dohoda splňuje normy EU v oblasti udržitelnosti a je v souladu se zásadou vzájemnosti;

85.vítá neformální setkání EU a Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) a provádění iniciativ v rámci plánu EU-CELAC na období 2023–2025 a v tomto ohledu zdůrazňuje, že na summitu v roce 2025 je třeba přijmout nový a ambiciózní plán, který bude nadále posilovat toto partnerství a zohledňovat dosavadní osvědčené postupy;

86.zdůrazňuje, že je třeba zaujmout přísnější přístup k řešení násilí páchaného na ochráncích životního prostředí a zvýšit úsilí EU, pokud jde o pomoc při zachování biologické rozmanitosti a při přizpůsobování se klimatické krizi; navrhuje dále posílit spolupráci v boji proti organizovanému zločinu a obchodování s drogami, které mají dopad i na EU; vyzývá k podstatnému posílení biregionální spolupráce v boji proti tomuto jevu;

87.vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby považovala spolupráci s obdobně smýšlejícími demokraciemi za jednu z priorit svého funkčního období a aby do spolupráce a konzultací s demokratickými a obdobně smýšlejícími partnery zavedla systém v zájmu podpory demokracie a zlepšení společné připravenosti a přístupu ke zdrojům pro reakci na krize; v této souvislosti znovu doporučuje prohloubit vazby s regionálními organizacemi, jako je ASEAN a Africká unie, s cílem posílit rámce pro bezpečnost založené na spolupráci;

88.opakuje svou podporu Evropskému politickému společenství, které je platformou pro diskuzi a dialog s evropskými partnery o našich současných zahraničněpolitických a bezpečnostních problémech a pro vzájemnou spolupráci na těchto výzvách a které má usilovat o zvýšení bezpečnosti a stability v Evropě a o politickou a bezpečnostní spolupráci na základě sdílených zájmů; vyzývá k silnému zapojení Parlamentu do vymezování oblasti působnosti a budoucí činnosti tohoto společenství; zdůrazňuje, že pro budoucí úspěch a soudržnost tohoto formátu je naprosto nezbytné určité sladění demokratických hodnot a zásad; znovu opakuje, že Evropské politické společenství se nesmí za žádných okolností stát záminkou ke zdržování procesu přistoupení k EU;

89.domnívá se, že je také důležité budovat nová spojenectví, mimo jiné se zeměmi v našem sousedství a se zeměmi globálního Jihu, a to s přihlédnutím k potřebám a zájmům obou stran a s cílem podpořit skutečná, vyvážená a rovná partnerství; zdůrazňuje, že je důležité uzavřít tyto politické dohody se třetími zeměmi na základě společných evropských hodnot a základních práv; vyzývá EU, aby reagovala na očekávání partnerských zemí a rychle plnila politické dohody, které s nimi uzavřela, a prokázala tak, že je spolehlivým a strategickým partnerem a že mezinárodní systém založený na pravidlech může řešit současné výzvy; vyzývá Komisi, aby zajistila aktivní zapojení Parlamentu do vytváření, provádění a monitorování budoucích partnerství v oblasti čistého obchodu a investic; vyzývá v této souvislosti k iniciativám založeným na spolupráci mezi EU a zeměmi globálního Jihu s cílem posoudit a řešit dluhovou krizi; konstatuje, že dohody se zeměmi globálního Jihu, zejména v oblasti surovin, by měly spíše přispívat k místnímu hospodářskému rozvoji, a nikoli prohlubovat závislost a nadměrné využívání zdrojů;

90.zdůrazňuje úlohu místopředsedkyně, vysoké představitelky jako prostředníka mezi SZBP a vnějšími vztahy EU v zájmu zajištění co nejvyšší úrovně koordinace a soudržnosti ve vnější činnosti EU; zdůrazňuje, že je třeba, aby EU posílila viditelnost a účinnost své vnější činnosti a úsilí o rozvojovou spolupráci, vyjadřuje však politování nad tím, že v některých případech je zastupování EU navenek nejasné, což brání strategické komunikaci EU v zahraničí; zdůrazňuje, že je třeba jasně vymezit pravomoci místopředsedkyně, vysoké představitelky, předsedkyně Komise a předsedy Evropské rady v oblasti vnější činnosti a zastupování EU, aby byl postoj EU jednotný a jejími partnery jako takový vnímán; vyzývá Komisi, aby v souvislosti s vnější činností posílila svou koordinaci s ESVČ, mimo jiné tím, že zajistí plný soulad s čl. 3 odst. 2 a článkem 9 rozhodnutí o ESVČ Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2010/427/oj)., které může být nutné aktualizovat;

91.vyzývá k posílení ESVČ – jak jejího ústředí, tak delegací EU – odpovídajícími finančními a lidskými zdroji, aby tak EU byla lépe připravena na současné i nově se objevující globální výzvy; vyzývá k tomu, aby ESVČ mohla vybírat a přijímat své stálé diplomatické pracovníky EU a aby byla zajištěna spravedlivá genderová a geografická vyváženost mezi členskými státy na všech úrovních v rámci ESVČ; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby urychleně předložila návrhy na budoucí operační strukturu vnější činnosti EU a za tímto účelem plně zohlednila doporučení Parlamentu ze dne 15. března 2023 o přezkumu fungování ESVČ a silnější EU ve světě Doporučení Evropského parlamentu ze dne 15. března 2023 Radě a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o přezkumu fungování ESVČ a silnější EU ve světě (Úř. věst. C, C/2023/410, 23.11.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/410/oj).; zdůrazňuje, že je třeba posílit strategickou komunikaci a činnost EU v oblasti boje proti dezinformacím prostřednictvím zdrojů vyhrazených specificky pro tento účel a kanceláří ve strategicky relevantních regionech a zemích;

92.připomíná, že EU má strategický zájem na prosazování udržitelného rozvoje, snižování chudoby a na rovnosti na celém světě, neboť toto úsilí přispívá k dlouhodobému celosvětovému míru a bezpečnosti; vyzývá Komisi, aby účinně a rychle využívala iniciativu Global Gateway jako udržitelnou alternativu k čínské iniciativě „Jeden pás, jedna cesta“ a jako nástroj k posílení přítomnosti a viditelnosti EU ve světě; připomíná, že iniciativu Global Gateway je třeba chápat jako strategickou koncepci, do níž je začleněna zahraniční, hospodářská a rozvojová politika, včetně klimatické a digitální transformace, jakož i investice do infrastruktury na posílení úzkého partnerství založeného na vzájemných přínosech, hospodářském rozvoji a odolných dodavatelských řetězcích; v této souvislosti zdůrazňuje, že k tomu, aby nástroj dosáhl požadovaného rozsahu, je nezbytná koordinace s mezinárodními finančními institucemi, dobře definované zapojení soukromého sektoru a na míru šitá strategická komunikace, a to i v přijímajících zemích; je znepokojen zprávami o tom, že čínské společnosti provádějí řadu projektů Global Gateway v přímém rozporu se záměry a cíli této iniciativy, mezi něž patří posílení hospodářské bezpečnosti EU a podpora hospodářského rozvoje a vzájemně prospěšných partnerství se třetími zeměmi; vyzývá proto k okamžitému vyšetření a vyloučení všech čínských společností zapojených do strategie Global Gateway; zdůrazňuje, že podpora EU by měla doplňovat další iniciativy, jako jsou Partnerství pro globální infrastrukturu a investice, hospodářský koridor Indie – Blízký východ – Evropa a koridor Lobito, a měla by se zejména zaměřit na dosažení cílů udržitelného rozvoje;

93.znovu opakuje, že Parlament hraje v SZBP neoddělitelnou úlohu a konkrétně k ní přispívá prostřednictvím své parlamentní diplomacie a svých odlišných nástrojů, kanálů a kontaktů, včetně svých programů na podporu demokracie, Výboru pro zahraniční věci, pravidelných parlamentních dialogů a oficiálních delegací; zdůrazňuje, že parlamentní diplomacie má velký potenciál zapojit klíčové politické zúčastněné strany a usnadnit demokratickou správu věcí veřejných; zdůrazňuje zejména přidanou hodnotu parlamentní diplomacie během ruské válečné agrese proti Ukrajině a v této souvislosti vyzdvihuje cennou spolupráci na politické a technické úrovni mezi Nejvyšší radou Ukrajiny a Evropským parlamentem;

94.je pevně přesvědčen, že diplomacie tvoří významnou součást činnosti EU; v této souvislosti vyzývá k dalšímu rozvoji preventivní diplomacie EU jako proaktivního nástroje vnější politiky, který má předcházet konfliktům mezi stranami, zajišťovat mediaci a dosáhnout mírového řešení těchto konfliktů; vyzývá ESVČ, aby nástroje preventivní diplomacie EU začlenila do strukturálních preventivních mechanismů a opatření, jako jsou například politické dohody mezi různými účastníky konfliktů, vnitrostátní dialogy o usmíření, budování míru a přechodné soudnictví a komise pro pravdu a usmíření; naléhavě vyzývá ESVČ, aby provedla analýzu získaných zkušeností s cílem posoudit diplomatické úsilí, určit oblasti pro zlepšení a začlenit osvědčené postupy do budoucích iniciativ; žádá, aby byly v tomto ohledu navýšeny kapacity ESVČ, zejména v příslušných odděleních připravenosti a reakce na krize; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zdvojnásobit příslušný rozpočet EU v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci a výrazně posílit činnost EU v oblasti mediace, dialogu a usmíření;

95.znovu potvrzuje úlohu zvláštních zástupců EU, kteří prosazují politiku a zájmy EU v konkrétních regionech a zemích a významně přispívají k rozvoji silnější a účinnější SZBP, jelikož pro EU zajišťují aktivní politickou přítomnost v klíčových zemích a regionech a jsou „hlasem“ a „tváří“ EU a její politiky; zdůrazňuje, že je důležité vybavit zvláštní zástupce EU dostatečnými zdroji, které jim umožní tyto úkoly účinně plnit; zdůrazňuje, že je důležité, aby zvláštní zástupci EU měli široký a flexibilní mandát, díky němuž budou schopni přizpůsobit se vyvíjejícím se geopolitickým podmínkám, a tak prosazovat politiky a zájmy EU v konkrétních regionech a zemích a aktivně usilovat o preventivní diplomacii; trvá na tom, aby jmenování nových zvláštních zástupců EU proběhlo až po slyšení v Parlamentu;

96.zdůrazňuje, že korupce umožňuje a zhoršuje porušování a zneužívání lidských práv a oslabování demokratických zásad a právního státu; vyzývá EU a její členské státy, aby řešily rizika, která korupce představuje pro stabilitu, správu věcí veřejných a mír, a aby těmto hrozbám pro zájmy EU a globální prosperitu a bezpečnost předcházely a bojovaly proti nim, zejména ve východním a jižním sousedství EU; vybízí k užší koordinaci mezi EU, jejími členskými státy a spojenci a partnery všude tam, kde je to možné, s cílem bojovat proti systémové korupci, která posiluje autokratické režimy, usnadňuje šíření škodlivého vlivu, připravuje společnosti o základní zdroje a podkopává demokratické hodnoty, lidská práva a právní stát; zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou plní občanské společnosti a nezávislí novináři v zemích mimo EU při monitorování a odhalování korupce; vyzývá proto EU, aby v rámci své zahraniční politiky přijala komplexní a rychle proveditelný protikorupční rámec, který bude zahrnovat režim sankcí EU, navrhovanou protikorupční směrnici a širší protikorupční strategii EU; naléhavě vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby v tomto ohledu navrhla konkrétní a dalekosáhlá opatření, a podporuje začlenění protikorupčních ustanovení do obchodních dohod EU se zeměmi mimo EU;

97.podtrhuje význam misí a operací EU v zahraničí na podporu míru, bezpečnosti a pokroku v Evropě a ve světě; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby:—vypracovala návrhy potřebných misí SZBP, které mají být zahájeny v roce 2025 a při nichž může být využita kapacita EU pro rychlé nasazení za účelem preventivního vojenského posílení; připomíná, že administrativní výdaje na tato opatření, včetně pohotovostních výdajů kapacit pro rychlé nasazení, by měly být hrazeny z rozpočtu EU;—spolupracovala s Kyprem, Tureckem, Spojeným královstvím a OSN na zavádění konkrétních opatření zaměřených na demilitarizaci nárazníkové zóny na Kypru a zlepšení bezpečnosti na ostrově, a to jak bezpečnosti řecké, tak i turecké komunity žijící na Kypru;—podpořila větší úlohu dvou civilních misí EU v rámci SBOP – EUPOL COPPS a EUBAM Rafah – v souladu se závěry Evropské rady ze dne 21. a 22. března 2024, v nichž se připomíná, že tyto mise mohou hrát důležitou úlohu na základě zásady dvoustátního řešení a životaschopnosti budoucího palestinského státu, podílela se na usnadňování dodávek humanitární pomoci do pásma Gazy, zlepšila účinnost palestinské samosprávy na Západním břehu Jordánu a připravila její návrat do pásma Gazy;—vytvořila nezbytné podmínky pro plnou opětovnou aktivaci mise EUBAM Rafah, aby mohla na hraničním přechodu Rafáh působit jako neutrální třetí strana, a to v koordinaci s palestinskou samosprávou a také s izraelskými a egyptskými orgány; očekává, že rozšíření oblasti působnosti a mandátu mise EUPOL COPPS a EUBAM Rafah na místě bude zahrnuto mezi klíčové priority nadcházející strategie EU pro Blízký východ;—dále zvýšila počet pozorovatelů vyslaných v rámci civilní mise EU v Arménii na arménskou stranu mezinárodní hranice s Ázerbájdžánem a znovu vyzvala Ázerbájdžán, aby s misí spolupracoval a ukončil pomlouvačnou kampaň, kterou proti ní vede;—spolupracovala s Austrálií, Novým Zélandem, Korejskou republikou, Japonskem, Tchaj-wanem a členskými státy sdružení ASEAN s cílem usnadnit dosažení míru a bezpečnosti v indicko-tichomořském regionu a v oblasti jihovýchodní Asie;—vypracovala strategie pro boj proti hybridním hrozbám na východní hranici a v nejvzdálenějších regionech EU, zejména proti těm, které zahrnují účelové využívání migrace jako prostředku k destabilizaci členských států a k vyvíjení politického nátlaku, podporovala solidaritu mezi členskými státy se zeměmi, které takovýmto útokům čelí, jako je Polsko a Litva, a navrhla odvetná opatření vůči Komorám za to, že zneužívají migrační vlny na Mayotte;

98.vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby navázala na příklady úspěšných evakuačních akcí v Súdánu a posílené konzulární ochrany a pracovala na vytvoření komplexního systému ochrany občanů EU v zahraničí; zdůrazňuje, že dopad pokračujících krizí a konfliktů na celém světě s sebou může nést riziko přetížení kapacity členských států poskytovat konzulární ochranu nebo pomoc, a vyzývá v tomto ohledu k rozšíření kapacit a navýšení zdrojů střediska ESVČ pro reakci na krize a mechanismu civilní ochrany EU; připomíná svůj dlouhodobý postoj, pokud jde o uplatňování podobné úrovně ochrany místních zaměstnanců v delegacích EU a misích a operacích SZBP;

99.domnívá se, že je třeba posílit institucionalizovaný parlamentní dohled nad vnější činností EU, včetně pravidelného a včasného, avšak bezpečného přístupu k důvěrným informacím a informačním schůzkám Evropského parlamentu v souladu s článkem 36 SEU; zdůrazňuje, že je třeba, aby místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka a ESVČ poskytly větší zpětnou vazbu ohledně přijatých opatření a dosažených účinků s cílem splnit doporučení Parlamentu uvedená v usneseních o zahraničních záležitostech;

100.zdůrazňuje, že v rámci SZBP, jejíž součástí je i SBOP, vykonává Evropský parlament rozpočtovou funkci společně s Radou; připomíná, že v souvislosti s těmito politikami plní Evropský parlament rovněž funkci politické kontroly a konzultační funkci, jak je uvedeno v článku 36 SEU;

101.připomíná, že v souladu s článkem 41 SEU by veškeré správní a operační výdaje v rámci SZBP a SBOP měly být hrazeny z rozpočtu EU, s výjimkou výdajů na operace v souvislosti s vojenstvím nebo obranou;

102.zdůrazňuje, že právě rozhodnutí o SZBP nebo SBOP, která s sebou nesou výdaje, jsou v rámci těchto politik vždy ta nejdůležitější a musí podléhat kontrole ze strany Parlamentu; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby předtím, než předloží návrh rozhodnutí o SZBP nebo SBOP, konzultovala s Parlamentem, a zajistila tak v souladu s článkem 36 SEU transparentnost a odpovědnost;

103.připomíná, že rozpočtová funkce Parlamentu je neoddělitelně spjata s jeho funkcí politické kontroly a konzultační funkcí; připomíná, že článek 36 SEU stanoví zvláštní vztah mezi místopředsedou Komise, vysokým představitelem a Evropským parlamentem, který je podmínkou k tomu, aby Parlament mohl vykonávat tyto funkce, a že místopředseda Komise, vysoký představitel by měl Parlament v těchto ohledech podporovat;

104.vyjadřuje politování nad tím, že rozpočet na civilní mise SBOP je nedostatečný; připomíná, že došlo ke zvýšení počtu misí a rozšíření jejich úkolů, ke zhoršení bezpečnostní situace a ke zvýšení nákladů na operace; naléhavě vyzývá Evropskou radu, aby zajistila podstatné navýšení finančních prostředků SZBP v samostatném okruhu pro civilní mise SZBP a řešení krizí; vyzývá k zajištění účinného využívání finančních prostředků přidělených na civilní mise SBOP s cílem zajistit, aby tyto mise mohly účinně reagovat na krizové situace a nepředvídané události; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a Komisi, aby za tímto účelem předložily společné návrhy;

105.je hluboce znepokojen tím, že ESVČ je strukturálně podfinancována, což má již závažné a dalekosáhlé negativní důsledky pro vnější činnost EU a výkonnost orgánů EU v této oblasti; zdůrazňuje, že je třeba přijmout zvláštní přístup ke správnímu rozpočtu ESVČ, a připomíná, že neexistence nápravných opatření by mohla mít vážný dopad na vztahy EU se třetími zeměmi;

106.vyzývá Komisi, aby ve svém návrhu příštího VFR v rámci okruhu na vnější činnost EU zohlednila:—solidní kapacity a zdroje pro vnější činnost EU, které vezmou v úvahu stále komplikovanější mezinárodní scénu, a připomíná v tomto ohledu, že je zásadní, aby EU dále posílila podporu lidských práv, demokracie a rozvoje ve třetích zemích;—zdroje na digitální diplomacii EU vzhledem k současné situaci rychlého technického pokroku a geopolitické konkurence;—zdroje pro účely zelené diplomacie;—zvláštní rozpočet pro konkrétní opatření v rámci zahraniční politiky EU týkající se rovnosti žen a mužů a agendy žen, míru a bezpečnosti s cílem začlenit hledisko rovnosti žen a mužů do diplomatického úsilí EU a úsilí EU o zajištění bezpečnosti osob;—prostředky na preventivní prověřování potenciálních příjemců s cílem zajistit, aby finanční prostředky EU za žádných okolností nepodporovaly přímo ani nepřímo činnosti, projekty nebo literaturu, které podněcují k násilí a nenávisti, včetně antisemitismu, a aby všichni příjemci finančních prostředků EU byli řádně monitorováni;

107.vyzývá Komisi, aby návrhy na příští VFR předložila v prvním pololetí roku 2025, a poskytla tak dostatek času na jednání o programech; zdůrazňuje, že je nutné vypracovat podrobnější rozpočtovou nomenklaturu pro Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, nástroj předvstupní pomoci a rozpočet SZBP, na jejímž základě by rozpočtový orgán mohl stanovit politické a zeměpisné priority v rámci ročního rozpočtového procesu;

108.zdůrazňuje, že každá výše uvedená záležitost vyžaduje odpovídající reakci ze strany výkonné moci; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby na výzvy, požadavky a znepokojení Parlamentu reagovala pohotově a písemně; domnívá se, že ústní prohlášení ve výborech nebo na plenárním zasedání lze považovat za dostatečnou reakci pouze ve výjimečných nebo naléhavých případech; zdůrazňuje, že v současném náročném geopolitickém kontextu má úzká spolupráce a těsné partnerství mezi Evropským parlamentem a místopředsedkyní Komise, vysokou představitelkou strategický význam; očekává, že před schválením mandátů a strategií SZBP budou probíhat systematičtější výměny informací a že se zlepší tok informací o projednávání a provádění mezinárodních dohod a memorand o porozumění; dále očekává, že Parlament bude účinně začleněn do veškeré vnější politiky a činnosti EU, čímž se mobilizuje parlamentní diplomacie na podporu úsilí místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky;

109.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Evropské radě, Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a vládám a parlamentům členských států.