P10_TA(2025)0065Energeticky náročná průmyslová odvětvíUsnesení Evropského parlamentu ze dne 3. dubna 2025 o energeticky náročných průmyslových odvětvích (2025/2536(RSP))Evropský parlament,

–s ohledem na zprávu Maria Draghiho ze září 2024 s názvem „On the future of European competitiveness“ („O budoucnosti evropské konkurenceschopnosti“),

–s ohledem na zprávu Enrica Letty z dubna 2024 nazvanou „Much more than a market“ („Mnohem více než jen trh“),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. února 2025 nazvané „Dohoda o čistém průmyslu: společný plán konkurenceschopnosti a dekarbonizace“ (COM(2025)0085),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. února 2025 nazvané „Akční plán pro cenově dostupnou energii“ (COM(2025)0079),

–s ohledem na čl. 136 odst. 2 jednacího řádu,

–s ohledem na návrh usnesení Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku,

A.vzhledem k tomu, že energeticky náročná průmyslová odvětví tvoří značnou část hospodářství EU a hrají klíčovou úlohu při vytváření pracovních míst, zejména v oblastech a regionech, kde jsou tato odvětví soustředěna; vzhledem k tomu, že tato odvětví mají s ohledem na svou energetickou stopu zásadní význam pro strategickou autonomii a konkurenceschopnost EU, ale také pro dekarbonizaci;

B.vzhledem k tomu, že přechod na dekarbonizované hospodářství a systém čisté energie musí vést ke snížení cen energie a musí zohledňovat všechny dostupné technologie, které přispívají k dosažení cíle EU dosáhnout nulových čistých emisí do roku 2050 nákladově nejefektivnějším způsobem, přičemž je nutné zabránit tomu, abychom se vázali pouze na určité technologie, a zohlednit rozdílnou skladbu zdrojů energie v jednotlivých členských státech, i pokud jde o obnovitelné zdroje a jadernou energii;

C.vzhledem k tomu, že pro evropský průmysl má zásadní význam technologická neutralita, neboť zajišťuje spravedlivou hospodářskou soutěž, podporuje inovace a přechod na čistou energii, aniž by upřednostňovala konkrétní technologie; vzhledem k tomu, že zachování neutrálního regulačního rámce umožňuje společnostem zvolit si nejúčinnější a nejudržitelnější řešení na základě potřeb trhu namísto toho, aby musely postupovat na základě preferencí shora dolů stanovených tvůrci politik; vzhledem k tomu, že tento přístup podporuje investice, zvyšuje konkurenceschopnost a umožňuje průmyslu přizpůsobit se novým technologiím;

D.vzhledem k tomu, že jádrem dekarbonizace energeticky náročných průmyslových odvětví je jejich elektrifikace; vzhledem k tomu, že energeticky náročná průmyslová odvětví zahrnují odvětví, která využívají fosilní zdroje ke splnění požadavků na teplotu, tlak nebo reakci, jako jsou chemické látky, ocel, papír, plasty, těžba, rafinerie, cement, vápno, neželezné kovy, sklo, keramika a hnojiva, u nichž je obtížné snížit emise skleníkových plynů, protože jsou nedílnou součástí procesu nebo kvůli vysokým kapitálovým či provozním nákladům nebo nízké technické vyspělosti;

E.vzhledem k tomu, že rozdíl v cenách energie mezi EU a USA a Čínou snižuje konkurenceschopnost průmyslových odvětví EU; vzhledem k tomu, že vyšší kolísavé ceny fosilních paliv silně ovlivňují cenu elektřiny a cenově dostupné náklady na obnovitelné zdroje energie se neodrážejí v účtech za energii;

F.vzhledem k tomu, že nedostatečně integrovaná energetická unie představuje pro energeticky náročná průmyslová odvětví další výzvy, zejména v souvislosti s nedostatečným přeshraničním propojením a s omezenou dostupností čisté energie, a to v důsledku zdlouhavých povolovacích postupů nebo vysokých kapitálových či provozních výdajů a přetížené sítě;

G.vzhledem k tomu, že díky systému obchodování s emisemi (ETS) jsme získali dlouhodobé investiční signály, což vedlo k tomu, že se v odvětvích, na něž se tento systém vztahuje, podařilo snížit emise o 47 %; vzhledem k tomu, že od zavedení uvedeného systému se trh s energiemi výrazně změnil, zejména po ruské invazi na Ukrajinu a v důsledku přechodu od plynu z plynovodů ke zkapalněnému zemnímu plynu (LNG); vzhledem k tomu, že nedostatečná transparentnost trhu s uhlíkem může ohrozit konkurenceschopnost energeticky náročných průmyslových odvětví; vzhledem k tomu, že příjmy ze systému obchodování s emisemi jsou v jednotlivých členských státech využívány nerovnoměrně, což nezajišťuje dostatečnou podporu dekarbonizace těchto odvětví;

H.vzhledem k tomu, že v důsledku zbytečné regulační zátěže a zdlouhavých povolovacích postupů dochází k tomu, že investice do dekarbonizace v Evropě jsou méně rentabilní; vzhledem k tomu, že v právních předpisech EU je stanoven pojem převažujícího veřejného zájmu; vzhledem k tomu, že složité a nejednotné financování ze strany EU brání včasným investicím do technologií s nulovými čistými emisemi a digitalizace, zejména v případě malých a středních podniků;

I.vzhledem k tomu, že nedostatek nezbytných soukromých investic může bránit dekarbonizaci energeticky náročných průmyslových odvětví; vzhledem k tomu, že přílišné spoléhání se na státní podporu může mít nežádoucí důsledky ve formě prohlubování rozdílů a narušení hospodářské soutěže v celé EU;

J.vzhledem k tomu, že závislost EU a omezený přístup k primárním a druhotným surovinám z hlediska jejich množství i kvality představují pro energeticky náročná průmyslová odvětví významnou výzvu; vzhledem k tomu, že každoroční potřebu, pokud jde o investice do průmyslu a o dodávky energie, může snížit oběhovost a účinnost; vzhledem k tomu, že železné kovy vyvážené do zemí mimo EU představují v současné době více než polovinu veškerého vývozu odpadu z EU, což vyvolává obavy ohledně řádného nakládání s těmito odpady;

K.vzhledem k tomu, že nekalá hospodářská soutěž ze strany třetích zemí, včetně dotované nadměrné kapacity, představuje pro společnosti z EU velkou výzvu; vzhledem k tomu, že mnoho regionů na celém světě dosud nepřijalo náročné cíle v oblasti dekarbonizace, což zvyšuje riziko úniku uhlíku;

L.vzhledem k tomu, že úspěšnou důkladnou transformaci energeticky náročných průmyslových odvětví nelze provést bez zapojení místních a regionálních komunit, pracovníků a sociálních partnerů, kteří jsou transformací silně zasaženi;

1.znovu opakuje, že se bude angažovat, pokud jde o cíle EU v oblasti dekarbonizace a o stabilní a předvídatelnou klimatickou a průmyslovou politiku;

2.vyzývá členské státy, aby u projektů v oblasti čisté energie urychlily povolovací a licenční postupy a zajistily administrativní kapacitu a aby usnadnily připojení k síti s cílem umožnit výrobu čisté energie na místě, zejména v odlehlých oblastech; zdůrazňuje, že růst obnovitelných zdrojů energie a elektrifikace budou vyžadovat rozsáhlé investice do sítí a do zajištění flexibility, skladování energie a distribučních sítí; vyzývá Komisi, aby nad rámec koncepce převažujícího veřejného zájmu vyvinula řešení k urychlení projektů dekarbonizace;

3.domnívá se, že je třeba přijmout další opatření k uplatňování pravidel týkajících se uspořádání trhu s elektřinou, zejména na podporu smluv o nákupu elektřiny a dvousměrných rozdílových smluv, s cílem snížit volatilitu a náklady na energii pro energeticky náročná průmyslová odvětví; vyzývá Komisi, aby navrhla naléhavá opatření k řešení stávajících překážek, které brání podpisu dlouhodobých dohod, zejména v případě malých a středních podniků, s využitím nástrojů a záruk ke snížení rizik, včetně veřejných záruk, jako jsou záruky, které poskytuje Evropská investiční banka (EIB); navrhuje, aby byly v rámci pravidel týkajících se uspořádání trhu s elektřinou prozkoumány další způsoby, jak by bylo možné oddělit ceny fosilních paliv od cen elektřiny, mimo jiné s cílem podpořit dlouhodobé smlouvy v souladu s akčním plánem pro cenově dostupnou energii a pokročit v analýze krátkodobých trhů do roku 2025 s cílem analyzovat alternativní možnosti uspořádání trhu;

4.vyzývá Komisi, aby posoudila možnost rozšíření osvědčených postupů týkajících se energeticky náročných průmyslových odvětví, které se uplatňují v členských státech, jako je například italský systém na podporu rozvoje nových kapacit na výrobu energie z obnovitelných zdrojů v energeticky náročných podnicích; vyzývá Komisi, aby vypracovala doporučení ke snížení expozice spotřebitelů, a zejména energeticky náročných průmyslových odvětví vůči rostoucím nákladům na energii, například snížením daní a poplatků a harmonizací síťových poplatků, a zároveň zajistila veřejné investice do sítí;

5.vyzývá k větší integraci energetického systému, zejména pokud jde o přeshraniční propojení, s cílem zajistit čisté a odolné dodávky energie; požaduje větší investice do zajištění flexibility, jako je skladování energie, včetně přečerpávacích vodních elektráren a skladování tepla a odpadního tepla, a odezvy na straně poptávky, s cílem optimalizovat stabilitu sítě; připomíná význam energetické účinnosti při snižování nákladů;

6.zdůrazňuje, že je třeba co nejdříve ukončit používání zemního plynu; poukazuje na to, že některá odvětví se v krátkodobém až střednědobém horizontu nemohou výrazně spoléhat na elektrifikaci; zdůrazňuje, že zachycování, využívání a ukládání uhlíku hraje klíčovou úlohu při dekarbonizaci těžko dekarbonizovatelných odvětví a při výrobě nízkouhlíkových produktů, včetně nízkouhlíkového vodíku; vyzývá členské státy, aby ve stejném časovém horizontu vypracovaly v řádně odůvodněných případech pro tato omezená odvětví opatření, která by řešila prudký nárůst cen plynu; vyzývá Komisi, aby vyvinula nástroje k zajištění dodávek plynu za nižší ceny, a to umožněním agregace poptávky na základě mechanismu AggregateEU a společného nákupu plynu, a zároveň zachovala cíle v oblasti dekarbonizace; zdůrazňuje, že je důležité podporovat v souladu se stávajícími právními předpisy stabilní smlouvy s dodavateli plynu, diverzifikovat dodavatelské trasy a zvýšit transparentnost a stabilitu trhu; vyzývá k tomu, aby bylo při nadcházejícím přezkumu systému ETS provedeno posouzení dopadů, v rámci něhož by se analyzoval vztah mezi trhem s plynem a cenami CO2 a úloha rezervy tržní stability a její parametry;

7.vyzývá Komisi, aby podporovala energeticky náročná průmyslová odvětví při zavádění čistých technologií a technologií s nulovými čistými emisemi, včetně zachycování a ukládání uhlíku a nízkouhlíkového vodíku, a energeticky účinných výrobních metod tím, že rozšíří mechanismy financování a zajistí, aby členské státy účinně využívaly příjmy ze systému obchodování s emisemi; vyzývá k tomu, aby byla podpora na úrovni EU doplněna státní podporou, která by umožnila cíleně a technologicky neutrálním způsobem podporovat energeticky náročná průmyslová odvětví a zároveň zachovala rovné podmínky na jednotném trhu;

8.vyzývá k tomu, aby před schválením příštího víceletého finančního rámce (VFR) došlo k navýšení prostředků v programu InvestEU a aby byly poskytnuty zbývající půjčky z Nástroje pro oživení a odolnost na podporu investic do dekarbonizace energeticky náročných odvětví; konstatuje, že v rámci Platformy strategických technologií pro Evropu už u stávajících programů existuje určitá flexibilita, která je však nedostatečná; trvá na tom, aby bylo v nadcházejícím VFR navýšeno financování na podporu energeticky náročných průmyslových odvětví, a to na základě Inovačního fondu a Nástroje pro propojení Evropy – Energetika nebo prostřednictvím fondu pro konkurenceschopnost; zdůrazňuje, že je třeba rozšířit Evropskou vodíkovou banku a program rozdílových smluv týkajících se uhlíku; vyzývá Komisi, aby s cílem zefektivnit postupy udělování povolení a status strategického projektu vycházela v nadcházejícím aktu o urychlení dekarbonizace z aktu o průmyslu pro nulové čisté emise Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735 ze dne 13. června 2024, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise a mění nařízení (EU) 2018/1724 (Úř. věst. L, 2024/1735, 28.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1735/oj).;

9.zdůrazňuje, že je třeba zjednodušit byrokratické postupy s cílem zvýšit atraktivitu soukromých investic a podpořit transformaci energeticky náročných průmyslových odvětví; domnívá se, že pro stimulaci soukromého financování, zejména prostřednictvím opatření ke snížení rizik, má zásadní význam program InvestEU a EIB;

10.zdůrazňuje, že je třeba zajistit přístup ke kritickým surovinám; poukazuje na to, že nadcházející akt o oběhovém hospodářství by měl zajistit účinnější využívání zdrojů, mimo jiné lepší nakládání s odpady z výrobků obsahujících kritické suroviny, a podpořit poptávku po druhotných surovinách a jejich dostupnost; zdůrazňuje, že je třeba definovat ty strategické druhotné suroviny, které by měly podléhat sledování vývozu, jako je ocel a kovový šrot, a řešit jakoukoli nerovnováhu mezi jejich nabídkou a poptávkou, mimo jiné prozkoumáním možnosti zavedení vývozních omezení; trvá na účinném prosazování nařízení o přepravě odpadů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1157 ze dne 11. dubna 2024 o přepravě odpadů, o změně nařízení (EU) č. 1257/2013 a (EU) 2020/1056 a o zrušení nařízení (ES) č. 1013/2006 (Úř. věst. L, 2024/1157, 30.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1157/oj).;

11.vyzývá Komisi, aby účinně využívala veškeré nástroje na ochranu obchodu; vyzývá ji, aby před skončením platnosti stávajících ochranných opatření v oblasti oceli v roce 2026 nalezla trvalou možnost řešení problému nekalé hospodářské soutěže a nadměrné strukturální kapacity; vyzývá ji dále, aby v souvislosti s oznámenými cly na dovoz z EU spolupracovala s USA a zabránila jakékoli škodlivé eskalaci;

12.zdůrazňuje, že účinné uplatňování mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) má zásadní význam z hlediska zajištění rovných podmínek pro průmyslová odvětví EU a předcházení úniku uhlíku, a to s přihlédnutím k dopadu souběžného postupného rušení bezplatných povolenek ETS a k riziku vyšších výrobních nákladů; vyzývá Komisi, aby se zabývala riziky přesouvání zdrojů a obcházení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích; dále žádá, aby bylo zavedeno účinné řešení pro vývozce z EU a aby byla po posouzení dopadů tohoto mechanismu provedena analýza jeho možného rozšíření na další odvětví a navazující výrobky;

13.vyzývá k vytvoření rozhodujících trhů s čistými a oběhovými evropskými výrobky jednak prostřednictvím jiných než cenových kritérií při zadávání veřejných zakázek EU, jako je kritérium udržitelnosti a odolnosti a kritérium evropské preference strategických odvětví, a jednak vytvořením dobrovolných systémů označování a minimálních požadavků EU na obsah nákladově efektivním způsobem;

14.poukazuje na význam spravedlivé transformace s cílem pomoci oblastem silně závislým na energeticky náročných průmyslových odvětvích zachováním a vytvářením kvalitních pracovních míst prostřednictvím programů prohlubování dovedností a rekvalifikace pro pracovníky i prostřednictvím účinného využívání regionálních podpůrných mechanismů, jako je Fond pro spravedlivou transformaci a Fond soudržnosti; zdůrazňuje, že pro transformaci energeticky náročných průmyslových odvětví bude mít klíčový význam veřejná podpora a že tato podpora by měla být vázána na jejich závazek zachovat pracovní místa a pracovní podmínky a zabránit přesouvání výroby do třetích zemí; vítá iniciativu Unie dovedností, která má zajistit, aby dovednosti co nejlépe odpovídaly požadavkům na trhu práce;

15.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Komisi, Radě, jakož i vládám a parlamentům členských států.