1.uznává, že v prostředí, které se vyznačuje značnými globálními výzvami, včetně geopolitického napětí, dopadů změny klimatu a dalších faktorů majících dopad na globální ekonomiku, funguje EIB efektivně a účelně; navrhuje prozkoumat účinnost i účelnost EIB prostřednictvím promyšlené analýzy, zejména se zaměřením na dopad na konkurenceschopnost a růst;

2.uznává, že financování ze strany EIB je v souvislosti s vysokými úrokovými sazbami a omezenými veřejnými financemi stále důležitější; očekává, že v souvislosti s náročnými hospodářskými výhledy a zvýšenou celosvětovou konkurencí bude EIB řešit omezení konkurenceschopnosti EU, jako jsou kolísavé ceny energií, nedostatek dovedností v klíčových odvětvích a nedostatečné investice do inovací a nových technologií;

3.konstatuje, že skupina EIB podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) dosáhla v roce 2023 silných konsolidovaných výsledků ve výši 2,272 miliardy EUR ve srovnání s 2,327 miliardy EUR v roce 2022, což znamená meziroční pokles o 2,4 %; požaduje podrobnou analýzu faktorů, které tento pokles způsobily, zejména s ohledem na to, že dané období se vyznačovalo trvalým hospodářským růstem; konstatuje, že rezervy EIB v roce 2023 dosáhly více než 56 miliard EUR, zatímco v roce 2022 to bylo 53,9 miliardy EUR a v roce 2014 36 miliard EUR;

4.konstatuje, že poměr celkové likvidity EIB zůstal do konce roku 2023 v rámci vnitřních limitů a že poměr kmenového kapitálu tier 1 (CET1) EIB činil v roce 2023 33,1 %, což je výrazně více, než je průměrný poměr významných institucí, nad nimiž v té době vykonávala dohled Evropská centrální banka (ECB); zdůrazňuje, že udržování ratingu AAA se „stabilním“ výhledem, který má EIB, je klíčové k zajištění výhodného tržního financování za preferenční sazby a že je třeba jej zachovat; poukazuje na to, že vysoká úvěrová bonita EIB je klíčem k jejímu úspěšnému obchodnímu modelu;

5.vyzývá EIB, aby si udržela svou silnou kapitálovou pozici a trvale vysoké zisky, ale konstatuje, že banka má potenciál absorbovat případné výkyvy ve výnosech, aniž by ohrozila akcionářský kapitál nebo svůj úvěrový rating, je schopna přijmout větší riziko u strategických investic a je dobře vybavena k tomu, aby více investovala do inovativních projektů s vyšším rizikem, k nimž soukromý kapitál stále přistupuje váhavě;

6.vyzývá EIB, aby zlepšila svou institucionální transparentnost tím, že bude zveřejňovat podrobnější zápisy ze schůzí správní rady, včetně záznamů o hlasování a odůvodnění konkrétních projektů, přičemž v nezbytně nutných případech bude respektovat legitimní důvěrnost;

7.zdůrazňuje, že částky, které EIB vyplatila, dosáhly v roce 2023 celkové výše 54,4 miliardy EUR, přičemž 53,4 miliardy EUR byly z vlastních zdrojů, oproti 54,3 miliardám EUR vyplaceným v roce 2022 (53,3 miliardy EUR z vlastních zdrojů); konstatuje, že v roce 2023 činila částka, kterou vyplatil fond EIF na investice do soukromého kapitálu, 139,7 milionu EUR, zatímco v roce 2022 to bylo 113,7 milionu EUR; konstatuje, že podle hospodářského modelu vypracovaného společně s ekonomickým oddělením EIB a Společným výzkumným střediskem Komise se očekává, že celkové investice skupiny EIB v rámci EU v roce 2023 vytvoří přibližně 1 460 000 nových pracovních míst v EU-27 do roku 2027 a posílí HDP EU o 1,03 procentního bodu; vyzývá skupinu EIB, aby zajistila vyváženější zeměpisné rozložení investic s cílem maximalizovat jejich dopad ve všech regionech EU a podpořit tak soudržný růst podporující začlenění v celé Unii, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována nedostatečně zastoupeným a méně rozvinutým oblastem;

8.připomíná, že statut EIB stanoví, že je třeba dosahovat zeměpisného vyvážení mezi jejími zaměstnanci a že výběr zaměstnanců musí být založen na zásluhách a zároveň musí zohledňovat spravedlivé zastoupení státních příslušníků všech členských států; vybízí banku, aby průběžně sledovala zeměpisné vyvážení mezi svými zaměstnanci a aby v případě potřeby odpovídajícím způsobem upravila proces náboru zaměstnanců;

9.je si vědom toho, že se skupina EIB zavázala k rozhodnému boji proti daňovým podvodům, daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem, praní peněz a financování terorismu; vyzývá k dalšímu posílení transparentnosti konečných příjemců, monitorovacích mechanismů a přístupu k veřejným informacím s cílem zajistit plnou odpovědnost;

10.zdůrazňuje, že EIB by jako instituce EU měla plně sladit své postupy transparentnosti s normami stanovenými v nařízení (ES) č. 1049/2001 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2001/1049/oj). o přístupu veřejnosti k dokumentům; vyzývá banku, aby zajistila aktivní zveřejňování dokumentů týkajících se financovaných projektů a přijatých rozhodnutí, pouze s omezenými a odůvodněnými výjimkami; připomíná význam skutečného přístupu veřejnosti jako základního kamene institucionální odpovědnosti;

11.vítá skutečnost, že dne 13. prosince 2023 byl přijat operační plán skupiny EIB na období 2024–2026, který stanoví priority a činnosti, jež jsou nezbytné k plnění strategie skupiny EIB na příští tři roky; vyzývá k přizpůsobení se novým tržním podmínkám, včetně zjednodušování a omezování byrokracie, s cílem odstranit překážky bránící financování malých a středních podniků, jež je třeba výrazně navýšit; uznává, že zvýšení rizikovosti činností a mandátů je klíčové pro poskytování účinné podpory inovativním odvětvím s vysokou přidanou hodnotou;

12.připomíná, že skupině EIB bylo přiděleno 75 % (19,6 miliardy EUR) rozpočtové záruky EU poskytované podle nařízení o Programu InvestEU Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/523/oj).; zdůrazňuje, že jen v roce 2023 schválila EIB v rámci programu InvestEU 30 operací v celkové výši 9,1 miliardy EUR; domnívá se, že má-li být zachována konkurenceschopnost, jsou zapotřebí značné investice, především ze soukromého sektoru; je přesvědčen, že zaměření na inovativní projekty, zakládání podniků a jejich rozšiřování by zvýšilo evropskou konkurenceschopnost a růst; konstatuje, že to vyžaduje mobilizaci soukromých investic; vyzývá proto EIB, aby hrála významnější úlohu při strategickém snižování rizik prostřednictvím záruk, a podporovala tak soukromé kapitálové investice;

13.vyzývá skupinu EIB, aby tam, kde je to proveditelné a v souladu s povinnostmi v oblasti ochrany údajů, systematicky zveřejňovala konečné příjemce svých finančních operací, zejména u projektů podporovaných v rámci rozpočtových záruk a mandátů EU, s cílem zajistit důvěru a dohled veřejnosti;

14.zdůrazňuje, že ve stávajícím víceletém finančním rámci na období 2021–2027 spravuje EIB 87 mandátů Komise, a pokud se započítají i mandáty týkající se sdíleného řízení a přidělené místními vládami a členskými státy, stoupne jejich počet přibližně na 130, a konstatuje, že EIB k těmto mandátům vypracovává nejméně 457 zpráv ročně; poukazuje na to, že pro lepší využívání zdrojů považuje za nezbytné snížit byrokracii a proces zjednodušit;

15.zdůrazňuje, že EIB spravuje šest mandátů Nástroje pro oživení a odolnost ve čtyřech členských státech, které byly podepsány v roce 2021 (Řecko a Itálie), v roce 2022 (Rumunsko) a v roce 2024 (Španělsko), v celkové hodnotě 8,7 miliardy EUR; uznává, že přijetí nástrojů „financování nesouvisejícího s náklady“, které se s Nástrojem pro oživení a odolnost výrazně rozšířily, ze své podstaty zvyšuje riziko chyb a dvojího financování; vyjadřuje své znepokojení nad transparentností, auditem a monitorováním provádění Nástroje pro oživení a odolnost; vyzývá EIB, aby spolupracovala s členskými státy s cílem čelit omezením vládních kapacit a nedostatku technických dovedností a zajistit co nejefektivnější správu zdrojů Nástroje pro oživení a odolnost v souladu s vnitrostátními strukturami a dodržování všech požadavků na podávání zpráv v souvislosti s Nástrojem pro oživení a odolnost, zejména při provádění investičních projektů a reforem; apeluje na Komisi a EIB, aby se v rámci své poradní role vyhnuly navrhování nových mechanismů financování po vzoru Nástroje pro oživení a odolnost bez přijetí nápravných opatření, a to i v nadcházejícím víceletém finančním rámci na období po roce 2027; zdůrazňuje, že i když EIB usiluje o zjednodušení, nesmí to ohrozit integritu řízení zdrojů EU ani schopnost udržovat dohled a odpovědnost, jak to ukládají Smlouvy;

16.vyzývá k nezávislému a komplexnímu auditu všech nástrojů pro sdílení rizik spravovaných skupinou EIB, včetně nástrojů spojených s Nástrojem pro oživení a odolnost, s cílem zajistit nejvyšší standardy transparentnosti, odpovědnosti a zamezit rizikům dvojího financování;

17.bere na vědomí, že EIB pokračuje v poskytování podpory v oblasti bezpečnosti dodávek, která má především podobu posilování elektrických rozvodných sítí a přeshraniční infrastruktury, snižování poptávky po energii prostřednictvím projektů v oblasti energetické účinnosti a podpory nízkouhlíkové výroby energie; oceňuje skutečnost, že EIB podporuje nové rozměry energetické bezpečnosti, jako je odezva na straně poptávky a skladování energie, a napomáhá rozvoji udržitelných dodávek kritických surovin potřebných pro transformaci energetiky; vyzývá k naléhavé analýze skutečného dopadu těchto dosud realizovaných projektů, zejména jejich dopadu na dostupnost a cenu energie, a tím i na celkovou konkurenceschopnost evropských podniků.

18.opakuje, že je třeba řešit energetickou chudobu, a zdůrazňuje, že je zapotřebí spravedlivá a inkluzivní transformace energetiky; připomíná, že energetická krize zhoršuje inflaci, zvyšuje nedostatek potravin a zatěžuje rozpočty domácností; vybízí EIB, aby využívala mechanismus pro spravedlivou transformaci a Modernizační fond k podpoře regionů a obyvatel nejvíce postižených transformací energetiky; zdůrazňuje, že je důležité využívat mechanismus pro spravedlivou transformaci na podporu pracovníků a regionů postižených postupným útlumem fosilních paliv a zajistit jim přístup k rekvalifikaci a kvalitním pracovním místům; uznává, že mnoho odvětví se potýká s rostoucími výzvami kvůli kombinovanému účinku vyplývajícímu z přizpůsobování se cílům Zelené dohody a z dopadů energetické krize a inflace; zdůrazňuje, že pro urychlené zavádění inovativních nízkouhlíkových technologií je nutné snížit jejich náklady na úroveň, která bude konkurenceschopná s fosilními palivy, a přizpůsobit se probíhající reformě ekologických politik;

19.uznává, že plán REPowerEU je zásadním novým prvkem v reakci politiky EU na energetickou krizi; konstatuje, že v červenci 2023 skupina EIB zvýšila finanční cíle závazku z října 2022 z 30,0 miliardy EUR do roku 2027 na 45,0 miliardy EUR (REPowerEU+), aby tak zvýšila své úsilí o podporu energetické bezpečnosti EU; požaduje jasný přehled o možném dvojím financování energetických projektů;

20.zdůrazňuje, že v roce 2023 poskytla EIB na projekty související s energetikou financování ve výši přibližně 21,4 miliardy EUR, z toho přibližně 19,8 miliardy EUR v EU a 1,6 miliardy EUR mimo EU; považuje za nezbytné zvýšit nejen objem financování projektů souvisejících s energetikou, ale také účinnost investic; zdůrazňuje v této souvislosti význam kombinované nabídky EIB v podobě kompetentní technické pomoci a inovativní finanční podpory a vybízí banku, aby rozšířila škálu inovativních produktů financování nabízených hospodářským subjektům, a tím překonala standardní nabídku na trhu;

21.domnívá se, že vodík a jeho deriváty, zejména pokud pocházejí z obnovitelných zdrojů energie, mohou významně přispět k cílům EU v oblasti dekarbonizace a snížit závislost na fosilních palivech; vyzývá EIB, aby přijala klíčovou úlohu při mobilizaci soukromých investic, které jsou nezbytné pro rozšíření výroby vodíku v EU, a aby zároveň zajišťovala technologickou neutralitu a podporovala různorodá inovativní řešení zaměřená na dekarbonizaci, včetně dalšího vědeckého výzkumu zaměřeného na posilování a stabilizaci účinnosti vodíkové technologie; vybízí banku, aby zvážila nákladovou efektivnost těchto projektů z hlediska jejich celkového životního cyklu;

22.vítá významnou úlohu, kterou skupina EIB hraje při podpoře obranné a bezpečnostní politiky EU tím, že poskytuje financování a mobilizuje soukromé investice na projekty, které posilují strategickou autonomii a odolnost Unie; zdůrazňuje význam investičních kapacit EIB, které podporují iniciativy přispívající k posílení obranného průmyslu EU, rozvoji infrastruktury kybernetické bezpečnosti a podpoře inovací v oblasti kritických obranných technologií;

23.oceňuje, že bezpečnost a obrana jsou ve strategickém plánu banky na období 2024–2027 uvedeny jako jedna z jejích hlavních priorit; zdůrazňuje, že v květnu 2024 schválila správní rada EIB akční plán skupiny EIB pro bezpečnost a obranu, který navazuje na strategickou evropskou bezpečnostní iniciativu skupiny EIB z roku 2022 zaměřenou na podporu inovací v oblasti technologií dvojího užití s cílem posílit podporu bezpečnostního a obranného průmyslu EU; s uspokojením bere na vědomí, že podpora skupiny EIB je poskytována malým a středním podnikům a inovativním startupům v odvětví bezpečnosti a obrany v souladu se zásadou „dvojího užití“, přičemž je dodržováno kritérium „důvěryhodného civilního využití“, ale upouští se od testu příjmů; vítá rozhodnutí správní rady EIB ze dne 21. března 2025 rozšířit způsobilost banky na financování evropského bezpečnostního a obranného průmyslu a infrastruktury tím, že se zajistí, aby vyloučené činnosti měly co nejomezenější rozsah;

24.vítá cílené investice EIB do obranné i civilní infrastruktury a zdůrazňuje potřebu strategických investic do technologií, které slouží jak civilním, tak obranným účelům, v souladu s širšími cíli EU, jimiž jsou podpora inovací a posilování bezpečnosti Unie; vyzývá skupinu EIB, aby přezkoumala dopad rozšíření své nové politiky v oblasti zboží dvojího užití;

25.zdůrazňuje význam malých a středních podniků, startupů a podniků se střední kapitalizací v bezpečnostním a obranném průmyslu a při rozvoji společného evropského trhu v oblasti obrany; je přesvědčen, že menší subjekty hrají zásadní roli při posilování schopnosti a autonomie Unie vyvíjet inovativní obranné produkty; vybízí EIB, aby nadále podporovala přeshraniční spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje, zejména tím, že připraví půdu pro účast menších subjektů v dodavatelských řetězcích v oblasti obrany; zdůrazňuje, že větší investice EIB do odvětví obrany mohou podpořit investice komerčních bank do téže oblasti, a domnívá se, že je v tomto ohledu nezbytné zvýšit flexibilitu poskytování úvěrů malým a středním podnikům;

26.bere na vědomí, že prostředky přidělené na podporu odvětví obrany a bezpečnosti pocházejí především z Evropského obranného fondu (8 miliard EUR), Strategické evropské bezpečnostní iniciativy EIB (8 miliard EUR) a z Programu pro evropský obranný průmysl (EDIP) (1,5 miliardy EUR); požaduje přidělení zvláštních kapitálových prostředků na obranu a další úpravu rozsahu způsobilých investic tak, aby bylo možné plnit ambiciózní úlohu, která spočívá v přispívání k míru a bezpečnosti v Evropě a kterou pro skupinu EIB stanovila bílá kniha o budoucnosti evropské obrany do roku 2030; vítá skutečnost, že stávající Strategická evropská bezpečnostní iniciativa EIB ve výši 8 miliard EUR byla začleněna do průřezového a stálého cíle veřejné politiky a že byl zrušen předem stanovený strop pro financování v této oblasti; je přesvědčen, že tato opatření umožní bance reagovat na investiční potřeby v oblasti bezpečnosti a obrany a zároveň ochránit její operace a silné finanční postavení; je přesvědčen, že rozhodnutí Rady guvernérů z června 2024 o zvýšení pákového poměru EIB umožní zvýšit investice do oblastí strategického významu, včetně bezpečnosti a obrany;

27.zdůrazňuje přidanou hodnotu inovativních opatření, která EIB přijala k urychlení investic do bezpečnosti a obrany, a jednotného kontaktního místa, které funguje jako jednotné správní místo pro klienty a externí zúčastněné strany, jimž nabízí odbornou pomoc s cílem usnadnit přístup k financování dostupnému v rámci Strategické evropské bezpečnostní iniciativy a urychlit jeho poskytování; vybízí EIB, aby pokračovala ve vývoji a provádění dohodnutých opatření, která zjednodušují postupy pro klienty a dále urychlují investiční procesy, a aby přitom zabezpečila zachování ratingu AAA;

28.s uznáním bere na vědomí, že EIB v červnu 2023 schválila zvýšení prostředků Strategické evropské bezpečnostní iniciativy na investice do bezpečnosti v EU pro období 2022–2027 z 6,0 miliardy EUR na 8,0 miliardy EUR, a to pro oblasti vesmíru a kybernetické bezpečnosti; vybízí EIB, aby posílila institucionální partnerství s Agenturou EU pro Kosmický program a dalšími potenciálně relevantními partnery v souladu s pravidly hospodářské soutěže EU;

29.oceňuje spolupráci EIB se všemi příslušnými zúčastněnými stranami, včetně vlád členských států, Evropské obranné agentury a Inovačního fondu NATO; oceňuje zejména spolupráci skupiny EIB s Evropskou obrannou agenturou a vítá skutečnost, že dne 3. října 2024 bylo mezi oběma institucemi podepsáno aktualizované memorandum o porozumění, které jim umožní posílit strategické partnerství a společně identifikovat potřeby financování a lépe podporovat výzkum, vývoj a inovace v oblasti bezpečnosti a obrany v Unii;

30.vyzývá EIB, aby dále posilovala takovouto spolupráci s klíčovými zúčastněnými stranami s cílem zvýšit dopad, součinnost a doplňkovost s programy EU v oblasti obrany a zajistit, aby její investice doplňovaly širší cíle obranné politiky EU a přispívaly k dosažení úspor z rozsahu v oblasti evropských obranných schopností; žádá EIB, aby posílila regionální bezpečnost a odolnost, zejména ve východní Evropě a Středomoří, vytvořením infrastruktury, která bude podporovat regionální bezpečnost a povede k intenzivnější spolupráci mezi členskými státy EU v oblasti obrany; dále zdůrazňuje, že je důležité prozkoumat možnosti spolupráce s Inovačním fondem NATO s cílem zlepšit přístup k financování pro technologické startupy, a to souběžně se zavedením Nástroje pro kapitálové investice pro obranu;

31.žádá EIB, aby zvýšila míru podstupování rizika v případě projektů, které zajišťují základní služby s dlouhodobými jasnými a měřitelnými přínosy; vítá v tomto duchu kroky a opatření skupiny EIB v oblasti bydlení a sociální infrastruktury, které přispívají k dostupnému bydlení, sociálnímu začleňování a regionálnímu rozvoji a zároveň podporují udržitelnost a inovace; vyzývá EIB, aby své investice prioritně zaměřila na tyto cíle s cílem dosáhnout většího hospodářského růstu a zlepšit sociální začlenění a regionální soudržnost, a zároveň aby podporovala cíle EU v oblasti udržitelnosti; vyzývá EIB, aby se zaměřila na udržitelný městský rozvoj a růst podporující začlenění tím, že zajistí uspokojení potřeb EU v oblasti bydlení a infrastruktury v zájmu silnější, soudržnější a prosperující Evropy;

32.zdůrazňuje, že náklady na zakoupení a pronájem bydlení v posledních letech prudce vzrostly, což snížilo cenovou dostupnost v mnoha metropolitních oblastech v EU a omezilo přístup k bydlení; zdůrazňuje, že EIB musí hrát výraznější úlohu při řešení krize v oblasti bydlení; vítá začlenění podpory sociální infrastruktury mezi osm strategických priorit skupiny EIB na období 2024–2027 a souhlasí s tím, že investice do energeticky účinného, udržitelného a přístupného bydlení a snadno dostupného vzdělávání mají zásadní význam pro posílení produktivity a rozvoj silné a odolné společnosti; vyzývá EIB, aby upřednostňovala investice do bytových družstev, energeticky účinného sociálního bydlení a renovačních projektů určených pro domácnosti s nízkými příjmy; domnívá se, že mají-li se odstranit hlavní nedostatky v oblasti investic do bydlení v EU, je třeba překonat finanční i nefinanční investiční překážky a přistoupit k rozsáhlému uvolnění zdrojů a kapacit;

33.vítá skutečnost, že EIB ve spolupráci s Komisí iniciovala celoevropskou investiční platformu, která se zaměřuje na podporu dostupného a udržitelného bydlení a spojuje poradenské služby s financováním, a vybízí účastníky, aby v této iniciativě pokračovali;

34.vítá závazek EIB zmírnit tlak na trhy s bydlením v Evropě; zdůrazňuje, že ceny pořízení vlastního bydlení i nájemného v posledních letech výrazně vzrostly, což snížilo cenovou dostupnost bydlení v mnoha metropolitních oblastech v EU a ohrozilo přístup k nim; zdůrazňuje, že z analýzy EIB vyplývá, že EU potřebuje ročně přibližně 1,5 milionu nových bytových jednotek, aby dokázala pokrýt poptávku, a že přibližně 75 % stavebního fondu EU je třeba renovovat, což představuje dalších 5 milionů jednotek ročně; vítá skutečnost, že EIB podporuje rekonstrukci stávajícího bydlení a výstavbu nových sociálních a cenově dostupných bytů; vybízí EIB, aby uvolnila více finančních prostředků na projekty dostupného bydlení v členských státech;

35.požaduje, aby byla posílena technická pomoc a finanční odborné znalosti na podporu místních a regionálních orgánů, zejména v oblátech s nízkou investiční kapacitou, s cílem zlepšit dostupnost financování EIB; domnívá se, že spolupráce s místními orgány, místní samosprávou a zástupci občanské společnosti by měla podporovat rozvoj sociálního bydlení, které je vhodné pro všechny, a zejména pro ty nejzranitelnější; je si vědom toho, že účinnost opatření EIB v oblasti bydlení a sociální infrastruktury závisí rovněž na odstranění politických a regulačních překážek;

36.bere na vědomí, že v roce 2023 EIB podepsala smlouvy na finanční podporu operací v oblasti energetické účinnosti ve výši 8,3 miliardy EUR, z čehož 65 % bylo určeno na energetickou účinnost budov; vyzývá EIB, aby upřednostňovala dlouhodobá cenově dostupná a přístupná řešení a udržitelné investice, jako jsou energeticky účinné renovace a využívání neobsazených budov;

37.domnívá se, že dříve než bude povolena jakákoli renovace nebo změna využití, by se mělo zajistit, aby související investice zabezpečily dostatečnou trvanlivost;

38.vybízí EIB, aby navázala na své dlouholeté zkušenosti v roli akcelerátora evropských investic a využila svůj potenciál i v odvětví vzdělávání a odborné přípravy a zdravotnictví, a to i prostřednictvím poradenských služeb; vyzývá EIB, aby posílila podporu zdravotnických kapacit v EU i mimo ni, a zajistila tak výraznější roli Evropy ve světě;

39.zdůrazňuje, že malé a střední podniky, startupy a scaleupy mají pro ekonomiku EU zásadní význam; konstatuje, že tyto podniky čelí značným překážkám, pokud jde o přístup k financování, trhům a talentům, což brzdí jejich růst; trvá na tom, že růst podniků, dynamika a veřejné investice jsou zásadní pro podporu inovací, konkurenceschopnosti a produktivity; vybízí skupinu EIB, aby se těmito výzvami nadále zabývala, zejména v současném geopolitickém kontextu, prostřednictvím speciálně uzpůsobených finančních programů, mechanismů sdílení rizik a cílených finančních nástrojů a aby zároveň zajistila doplňkovost veřejných zdrojů pro tyto účely a zabránila vytěsňování soukromého kapitálu; konstatuje, že v závislosti na kontextu lze kombinovat různé nástroje na podporu úvěrů podnikům a že různé nástroje skupiny EIB se zaměřují na různá selhání trhu a různé typy podniků; zdůrazňuje, že malým a středním podnikům je třeba poskytnout technickou pomoc před schválením projektu s cílem zlepšit přístup k financování EIB;

40.domnívá se, že rozvoj dobře fungujícího trhu sekuritizace může být prvním klíčovým krokem k vytvoření silné unie kapitálových trhů (UKT); je přesvědčen, že UKT bude přínosem pro spotřebitele a malé a střední podniky, neboť poskytne příležitosti k investicím s vysokým výnosem v reálné ekonomice a v konečném důsledku podpoří trh rizikového kapitálu tím, že zlepší přístup k diverzifikovaným zdrojům financování; domnívá se, že prioritou by mělo být financování evropských scaleupů prostřednictvím evropského kapitálu, jak ilustruje iniciativa European Tech Champions, která byla zahájena v únoru 2023 za účelem financování slibných evropských technologických podniků a zamezení tomu, aby nedostatek evropských investic vedl k prodeji podniků zahraničním investorům; vybízí EIF, aby prozkoumal možnost zavedení druhé generace této iniciativy; konstatuje, že iniciativu European Tech Champions doplňuje European Scale-up Initiative (Evropská iniciativa pro scaleupy), jejímž cílem je poskytnout klíčové financování evropským podnikům působícím v oblasti vyspělých technologií v pozdní fázi jejich rozvoje; konstatuje, že tyto investice by měly být v souladu s politickými opatřeními na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni; je si vědom komparativních slabin evropského trhu rizikového kapitálu ve srovnání s trhy konkurentů a toho, že evropské startupy a scaleupy jsou často nuceny se stěhovat nebo hledat zahraniční kupce či spoléhat na jiné zdroje financování než rizikový kapitál, a jsou tedy méně uzpůsobené pro rychlý růst;

41.bere na vědomí poslání EIF, kterým je podporovat přístup evropských mikropodniků a malých a středních podniků k financování; domnívá se, že EIF by měl podstatně posílit svou činnost zaměřenou na rozvoj evropského ekosystému rizikového a rozvojového kapitálu a zároveň udržovat zeměpisnou vyváženost; vyzývá k posílení činnosti EIF, což umožní zvýšit investice do rychle rostoucích odvětví, zlepšit sdílení rizik mezi veřejnými a soukromými investory a podpořit inovace v celé Evropě; domnívá se, že je nezbytné sledovat míru zvyšování podpory pro mikropodniky a malé a střední podniky;

42.vybízí EIF, aby dále rozvíjel své monitorovací nástroje s cílem lépe sledovat dlouhodobou výkonnost fondů rizikového kapitálu a operací financování malých a středních podniků, zejména pokud jde o vytváření pracovních míst, šíření inovací a regionální dopad; zdůrazňuje také rozhodující úlohu velkých evropských podniků v hospodářské struktuře Evropy, zejména těch, které působí v klíčových odvětvích, jako je energetika, obrana a infrastruktura; vyzývá k vyváženému přístupu, který zajistí, že EIB bude i nadále podporovat velké evropské podniky, pokud jde o zajišťování investičního kapitálu pro velké projekty a iniciativy v oblasti výzkumu a vývoje, a tím zvýší globální konkurenceschopnost Evropy;

43.oceňuje podporu skupiny EIB, která jen v roce 2023 poskytla přibližně 400 000 malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací financování ve výši 31,1 miliardy EUR, včetně úvěrů a záruk pro podniky (z toho 14,9 miliardy EUR poskytl EIF), což vedlo k mobilizaci více než 134 miliard EUR, a konstatuje, že za tímto účelem skupina EIB spolupracovala s téměř 300 partnerskými institucemi z celé Evropy; vybízí EIB, aby i nadále plnila svou úlohu při zlepšování přístupu k financování pro malé a střední podniky, které se často potýkají s překážkami při získávání finančních prostředků od tradičních finančních institucí, a aby poskytovala cílené financování, které zajistí dostatečné zdroje pro růst a prosperitu; vítá a požaduje neustálé rozšiřování počtu partnerských institucí, aby se dosáhlo širokého zeměpisného a odvětvového pokrytí;

44.připomíná, že využívání Evropského záručního fondu skončilo v roce 2023 a že prostředky z tohoto fondu, které měly malým a středním podnikům pomoci zotavit se z následků pandemie, byly vyplaceny přibližně 200 000 malých a středních podniků v celé EU; připomíná obavy vyjádřené v předchozích usneseních týkajících se transparentnosti rozhodovacích procesů a informací o konečných příjemcích;

45.vítá skutečnost, že opatření EIF v oblasti boje proti praní peněz, financování terorismu a vyhýbání se daňovým povinnostem zahrnují posouzení rizik souvisejících s produkty a transakcemi, hloubkovou kontrolu protistran a prověřování vlastnické struktury a klíčových osob z hlediska sankcí a negativní medializace; vítá zavedení povinného školení zaměstnanců a uzavření dohody s lucemburskou finanční zpravodajskou jednotkou o oznamování veškerých zjištěných podezřelých transakcí a následných opatřeních;

46.vyzývá skupinu EIB, aby zavedla komplexní a závaznou politiku ochrany oznamovatelů v celé skupině v souladu se směrnicí (EU) 2019/1937 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2019/1937/oj)., která zajistí bezpečné kanály pro oznamování, ochranu před odvetnými opatřeními a kompletní mechanismy následných opatření;

47.oceňuje, že se EIB ve svém orientačním dokumentu pro soudržnost na období 2021–2027 zavázala věnovat v letech 2022 až 2024 nejméně 40 % svého celkového financování v EU na projekty v regionech soudržnosti; konstatuje, že v roce 2023 takovéto financování dosahovalo částky 29,8 miliardy EUR, což odpovídá 45 % celkových úvěrů podepsaných EIB v EU; zdůrazňuje, že podíl finančních prostředků EIB přidělených méně rozvinutým regionům se zvýšil z 24 % v roce 2022 na 26 % v roce 2023, a dosáhl celkové částky 17,2 miliardy EUR, což je výrazně nad 21% cílem stanoveným v orientačním dokumentu EIB pro soudržnost na rok 2023; znovu vyzývá EIB, aby i nadále monitorovala, analyzovala a řešila nedostatky, které některým regionům nebo zemím brání plně využívat finanční podporu a pomoc EIB;

48.uznává úlohu, kterou sehrává EIF, pokud jde o přispívání k hospodářské a sociální soudržnosti v Unii prostřednictvím široké škály finančních nástrojů; konstatuje, že závazky EIF v oblasti úvěrových záruk, rizikového kapitálu a investic soukromého kapitálu pro regiony soudržnosti v roce 2023 činily 6,8 miliardy EUR, což představuje 48 % celkových závazků EIF v EU; konstatuje, že v roce 2023 byl EIF aktivní zejména ve střední a východní Evropě;

49.bere na vědomí, že rámec EIB pro environmentální a sociální udržitelnost zahrnuje revidovanou environmentální a sociální politiku a standardy, které podporují integrovaný přístup k posuzování a řízení dopadů a rizik;

50.uznává, že za posledních 15 let podpořily poradenské služby EIB více než 1 000 projektů v regionech soudržnosti; vyzývá EIB, aby aktivně podporovala možnosti financování v méně rozvinutých a přechodových regionech, mimo jiné posílením přítomnosti poradenských služeb ve svých v místních kancelářích; domnívá se, že je nezbytné zohlednit také zeměpisné rozložení podpory poskytované EIB na zvýšení sociální soudržnosti;

51.zdůrazňuje iniciativy EIB v regionech soudržnosti na podporu odvětví zdravotní péče, včetně programu HERA Invest, tj. záruky ve výši 100 milionů EUR zřízené ve spolupráci s Komisí na podporu výzkumu a vývoje při řešení naléhavých přeshraničních zdravotních hrozeb; vybízí EIB, aby podporovala cílené investice do klíčových systémových faktorů, jako je zdravotní péče, vzdělávání, sociální bydlení, digitální konektivita a místní financování měst a regionů, a zajistila lepší zeměpisnou vyváženost, to buď prostřednictvím přímých úvěrů, nebo finančních nástrojů, a aby využila synergií mezi granty EU a půjčkami EIB na posílení přeshraniční železničního propojenosti, která má zásadní význam pro lepší integraci v rámci jednotného trhu EU;

52.bere na vědomí, že EIB je od roku 2019 je strategicky zaměřena na to, stát se klimatickou bankou EU; zdůrazňuje, že jen v roce 2023 EIB podepsala úvěry ve výši 41,8 miliardy EUR na financování opatření v oblasti klimatu a 25,1 miliardy EUR na environmentální udržitelnost (35,1 miliardy EUR, resp. 15,9 miliardy EUR v roce 2022); konstatuje, že financování EIB na přizpůsobení se změně klimatu činilo v roce 2023 celkem 2,7 miliardy EUR, což odpovídá 6,4 % jejích celkových opatření v oblasti klimatu (ve srovnání s 1,9 miliardy EUR, tj. 5,4 % v roce 2022); vítá skutečnost, že na opatření v oblasti klimatu a financování environmentální udržitelnosti jako celek připadalo v roce 2023 60 % financování EIB; vyzývá k zachování technologické neutrality v investiční strategii EIB v oblasti klimatu a udržitelného financování;

53.připomíná, že v rámci úvěrové politiky EIB v oblasti energetiky přijaté v roce 2019 bylo stanoveno „postupné ukončení podpory energetických projektů závislých na fosilních palivech bez snížení emisí“ a bylo zavedeno přechodné období, během kterého EIB mohla pokračovat ve schvalování již posuzovaných projektů, avšak správní rada od konce roku 2021 žádný takový projekt neschválila; poznamenává, že v roce 2022 skupina EIB zavedla dočasné a výjimečné prodloužení výjimek z rámce EIB pro sladění protistran s Pařížskou dohodou (tzv. PATH) na podporu projektu REPowerEU, tak aby byly pokryty projekty s vysokým podílem inovací a projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie a infrastruktury pro nabíjení elektrických vozidel v EU; poznamenává, že v roce 2023 se skupina EIB rozhodla uplatnit stejné dočasné a výjimečné prodloužení i na projekty v duchu REPowerEU mimo EU; poznamenává, že se očekává, že tato dočasná a výjimečná prodloužení budou trvat do roku 2027 s výhradou přezkumu plánu pro klimatickou banku, který se očekává v roce 2025; připomíná své předchozí usnesení Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. července 2023 o kontrole finanční činnosti Evropské investiční banky – výroční zpráva za rok 2022 (2023/2046(INI)) (Úř. věst. C, C/2024/4007, 17.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/4007/oj). a trvá na tom, že PATH nabízí vhodný rámec pro podporu protistran na jejich cestě k dosažení souladu s cíli Pařížské dohody; zdůrazňuje, že se od EIB očekává, že zintenzivní spolupráci se všemi svými klienty, aby podpořila rozvoj jejich plánů dekarbonizace;

54.bere na vědomí přezkum plánu pro klimatickou banku skupiny EIB v polovině období, který byl schválen v roce 2023 a který zahrnuje zjednodušený rámec pro sladění s Pařížskou dohodou pro mikropodniky, revizi požadavků na zveřejňování informací v rámci PATH pro finanční zprostředkovatele a dočasné rozšíření seznamu zemí, v nichž může EIB působit jako výhradní poskytovatel finančních prostředků na projekty přizpůsobení se změně klimatu vzhledem k jejich zvláštní zranitelnosti vůči změně klimatu;

55.vítá skutečnost, že skupina EIB zařadila zemědělství a bioekonomiku mezi své klíčové priority, ale konstatuje, že na zemědělství, rybolov a lesnictví bylo v roce 2023 poskytnuto pouze 1,1 % úvěrů EIB; považuje za důležité, aby EIB naplánovala poskytnutí významného objemu prostředků na financování zemědělského sektoru, a to prostřednictvím zjednodušených postupů;

56.zdůrazňuje, že zemědělství je klíčovou hnací silou růstu a rozvoje venkovských oblastí; uznává, že zemědělství stojí před stále většími výzvami a že je zapotřebí, aby se zemědělci EU přizpůsobili cílům Zelené dohody pro Evropu, vyrovnali se s energetickou krizí a zvládali rostoucí inflaci; vyzývá skupinu EIB, aby zvýšila podporu a posílila inovace v tomto klíčovém odvětví, které hraje významnou úlohu při zajišťování potravinového zabezpečení, a zároveň aby využila přístupu EU „jedno zdraví“ tím, že propojí zdraví lidí, zvířat, rostlin a životního prostředí s cílem vytvořit udržitelné, odolné a produktivní zemědělsko-potravinářské systémy; upozorňuje na finanční problémy, s nimiž se potýkají zemědělci, zejména mladí a drobní provozovatelé podniků, a konstatuje, že zemědělci a podniky v tomto odvětví mají nižší míru úspěšnosti při žádostech o financování;

57.zdůrazňuje, že podpora EIB by měla být založena na přístupu spravedlivé transformace, aby se dosáhlo udržitelného zemědělství, které chrání životní prostředí, lidské zdraví a dobré životní podmínky zvířat a zároveň zlepšuje živobytí zemědělců, zejména malých a středních zemědělských podniků; trvá na tom, že podpora venkovských oblastí má zásadní význam pro podporu vyváženého a inkluzivního rozvoje, generační obměny a rovného přístupu žen a mužů k finančním příležitostem; opakuje svou výzvu skupině EIB, aby zvýšila svou angažovanost v odvětví zemědělství zlepšením přístupu k financování;

58.oceňuje, že skupina EIB je jedním z klíčových podporovatelů digitalizace v EU, zejména v oblasti financování digitální infrastruktury a podpory inovativních digitálních startupů; vybízí EIB, aby zvýšila svou podporu digitálních sítí a posílila technologickou autonomii EU a inovace v oblasti klíčových technologií;

59.domnívá se, že snižování digitální nerovnosti a předcházení sociálnímu vyloučení vyžaduje značné veřejné investice do telekomunikační infrastruktury, zejména ve venkovských oblastech; vybízí EIB, aby podporovala evropské občany, se zvláštním zaměřením na starší osoby a osoby se zdravotním postižením, při získávání dostatečné digitální gramotnosti, aby se mohli plně zapojit do života společnosti;

60.uznává zásadní úlohu, kterou sehrává odvětví kybernetické bezpečnosti při ochraně podniků a vládních institucí před pokročilými digitálními hrozbami a zahraničním vlivem; vítá zvýšení investic do bezpečnosti z 6 miliard EUR na 8 miliard EUR, které je financováno prostřednictvím Strategické evropské bezpečnostní iniciativy s cílem řešit bezpečnostní výzvy, a to i výzvy v odvětví „New Space“;

61.vítá zaměření EIB na genderovou rovnost a posílení ekonomického postavení žen, které v roce 2023 vedlo k investicím do této oblasti v celkové výši 5,8 miliardy EUR (ve srovnání s 5,1 miliardy EUR v roce 2022); domnívá se, že EIB by mohla dále zvýšit objem mikroúvěrů pro podniky vedené ženami, které stále čelí diskriminaci v přístupu k financování;

62.zdůrazňuje, že zabezpečení dodávek kritických surovin má zásadní význam jak pro ekologickou a digitální transformaci, tak pro odvětví obrany a průmyslovou základnu EU obecně; vyzývá EIB, aby více investovala do odvětví kritických surovin s cílem pomoci diverzifikovat dodávky primárních i sekundárních surovin a rozvíjet řešení oběhového hospodářství, zejména výzkum a vývoj alternativních materiálů, jako jsou biologické materiály; v této souvislosti vítá skutečnost, že dne 21. března 2025 byla přijata nová strategická iniciativa pro kritické suroviny, v jejímž rámci se očekává financování investic do kritických surovin ve výši 2 miliard EUR v roce 2025, zřízení nové pracovní skupiny pro kritické suroviny a specializovaného jednotného kontaktního místa pro budování a řízení souboru operací a poradenských činností v oblasti kritických surovin a rozšířené technické odborné znalosti a partnerství;

63.zdůrazňuje, že ve druhém roce své existence poskytla EIB Global financování ve výši 8,4 miliardy EUR (ve srovnání s 9,1 miliardy EUR v roce 2022); konstatuje, že vzhledem k tomu, že financování EIB Global je omezeno na 50 % celkových nákladů na projekt, přetrvává spolufinancování investic s rozvojovými finančními institucemi a mezinárodními rozvojovými bankami; vyzývá EIB a Komisi, aby investovaly do funkcí interního auditu a nezávislé kontroly s cílem zaručit integritu a spolehlivost všech operací;

64.připomíná, že EIB Global patří mezi klíčové aktéry provádění evropské strategie Global Gateway, a proto se očekává, že bude uplatňovat nejvyšší standardy transparentnosti a odpovědnosti;

65.vítá skutečnost, že správní rada EIB přijala strategický plán EIB Global, a vítá její závazek respektovat a prosazovat lidská práva a zásady právního státu v projektech, které podporuje;

66.zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby intervence skupiny EIB na Ukrajině byly vedeny v souladu s prioritami obnovy země dohodnutými s EU a aby byly v souladu s metodami a rámci stanovenými v Plánu pro Ukrajinu a s ustanoveními smluv EU; konstatuje, že EIB dále zvyšuje své úsilí o řešení podvodů a korupce v souvislosti s projekty skupiny EIB prováděnými na Ukrajině; vyzývá k pokračujícímu uplatňování náležité podmíněnosti finanční pomoci poskytované Ukrajině se zaměřením na zajištění účinných mechanismů dohledu, jako je přístup k informacím a prostorám a monitorování návštěv, a žádá, aby byla podmíněnost rozšířena na všechny země mimo EU, pro které poskytuje finanční prostředky;

67.naléhavě vyzývá k posílení správní a kontrolní kapacity ukrajinských orgánů odpovědných za provádění, monitorování, kontrolu a dohled nad financovanými akcemi, zejména za účelem předcházení podvodům, korupci, střetům zájmů a nesrovnalostem; opakuje, že EIB by měla mít vždy jasný a neomezený dohled;

68.domnívá se, že větší úloha EIB přinese přidanou hodnotu jak pro obnovu Ukrajiny, tak pro proces rozšíření a pro budoucí partnerství v rámci agendy EU Global Gateway a politiky sousedství a na podporu cílů udržitelného rozvoje; vybízí Komisi, aby co nejvíce spolupracovala s EIB s cílem aktivovat strategickou autonomii EU, zejména v oblasti energetiky a surovin;

69.vítá přijetí nástroje pro Ukrajinu v roce 2024, který navazuje na iniciativu EIB EU pro Ukrajinu (EU4U) a zavádí mechanismus podpory založený na rozpočtových zdrojích EU; vybízí členské státy, aby zajistily, že této zemi bude i nadále poskytována důsledná podpora v souladu s jejími potřebami;

70.zdůrazňuje, že EIB vytvořila na podporu Ukrajiny od začátku konfliktu s Ruskem v roce 2014 úvěrové portfolio ve výši více než 7 miliard EUR; zdůrazňuje, že k 31. prosinci 2023 činila expozice EIB (vyplacená i dosud nevyplacená) 5,750 miliardy EUR a byla kryta převážně zárukami EU v rámci vnějšího úvěrového mandátu; upozorňuje, že banka navíc poskytla finanční záruky za expozice vůči protistranám na Ukrajině, které jsou plně kryty komplexními zárukami EU, v podepsané výši 388,7 milionu EUR na konci roku 2023 (oproti 478,8 milionu EUR na konci roku 2022);

71.bere na vědomí rostoucí finanční angažovanost EIB na Ukrajině; vyzývá banku, aby rozpočtovému orgánu a příslušným kontrolním orgánům pravidelně poskytovala podrobné informace o čerpání a využívání finančních prostředků krytých zárukami EU;

72.zdůrazňuje nepřiměřený dopad ruské útočné války proti Ukrajině na východní regiony EU sousedící s Ruskem a Běloruskem; upozorňuje na náklady, které tyto regiony a členské státy nesou v důsledku společné hranice s nepřátelskými sousedními zeměmi, zejména na to, že musí stále více přesměrovávat veřejné prostředky do bezpečnosti, obrany a připravenosti, přičemž se potýkají s výrazným snížením zdrojů v důsledku narušení hospodářských činností, přeshraničního obchodu a dalších výměn a programů soudržnosti; vyzývá EIB, aby tuto skutečnost zohlednila ve svých rozhodnutích o financování;

73.vítá významné investice realizované v Moldavsku na podporu hospodářské odolnosti, zlepšení energetické bezpečnosti, posílení infrastruktury a napomáhání pokroku země na cestě k integraci do EU; uznává, že v zemích západního Balkánu EIB Global investovala v roce 2023 1,2 miliardy EUR a dalších 700 milionů EUR byly použity na zvýšení bezpečnosti silničního provozu a zlepšení železničních sítí; vítá přijetí Nástroje pro reformy a růst pro země západního Balkánu v roce 2024 a Nástroje pro reformy a růst pro Moldavsko, které schválil Evropský parlament;

74.uznává úlohu, kterou EIB hraje při podpoře zemí západního Balkánu na jejich cestě ke členství v Unii v souladu s politikou rozšíření EU; bere na vědomí, že EIB Global investovala v roce 2023 na západním Balkáně 1,2 miliardy EUR, čímž mobilizovala investice v celkové výši více než 6 miliard EUR; konstatuje, že většina finančních prostředků byla přidělena na udržitelné připojení, dále na úvěrové linky pro malé a střední podniky, infrastrukturní projekty v odvětví zdravotnictví, vzdělávání a dovedností a zásobování vodou a sanitace;

75.žádá EIB, aby spolupracovala s dalšími dvoustrannými a mnohostrannými institucemi na vývoji a uplatňování společných metodik pro analýzu dopadu na rozvoj s cílem zajistit přidanou hodnotu a dlouhodobé pozitivní dopady;

76.připomíná, že vnitřní dohled v EIB řídí generální inspektorát (IG), který sdružuje tři oddělení zabývající se odpovědností – hodnocení činností, mechanismus vyřizování stížností a vyšetřování podvodů –, jejichž úlohy se vzájemně doplňují a která přispívají k jednotnému vyřizování obvinění a stížností;

77.konstatuje, že mechanismus EIB pro vyřizování stížností (EIB-CM) se v roce 2023 zabýval celkem 104 případy (97 v roce 2022); bere na vědomí, že v roce 2023 bylo obdrženo 60 nových stížností (54 v roce 2022), z nichž 44 bylo považováno za přípustné a 29 se týkalo projektů financovaných EIB, z nichž 27 se uskutečnilo mimo Evropu;

78.konstatuje, že výbor EIB pro vyřizování stížností ohledně veřejných zakázek je nezávislým výborem EIB, který se zabývá stížnostmi na postupy zadávání veřejných zakázek v souvislosti s projekty financovanými EIB mimo EU;

79.vítá úsilí vyšetřovacího oddělení (IG/IN) o spolupráci a koordinaci úsilí s ostatními složkami struktury EU pro boj proti podvodům, zejména s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO), kterým bylo v roce 2023 postoupeno 37 % případů k vyšetřování (27 případů ze 74); vybízí oddělení IG/IN, aby posílilo spolupráci se všemi složkami struktury EU pro boj proti podvodům;

80.konstatuje, že oddělení IG/IN proaktivně odhaluje podvody pomocí nástroje pro hodnocení rizik podvodů a ohrožení integrity a robota pro odhalování rizika korupce při zadávání veřejných zakázek a že během 24 přezkumů v roce 2023 byly identifikovány cíle pro tři úplné a hloubkové aktivní přezkumy integrity; vyzývá banku, aby posoudila, jak by bylo možné tyto digitální nástroje dále vylepšit, aby podpořily transparentnost a finanční odpovědnost;

81.vyjadřuje politování nad tím, že navzdory opakovaným výzvám Parlamentu výroční zpráva IG/IN neposkytuje dostatečné informace o finančním rozsahu případů, jimiž se zabývá, o dotčených finančních prostředcích nebo mandátech, druzích dotčených projektů, přijatých zmírňujících opatřeních, úloze služeb EIB a zprostředkovatelů či partnerů v daných případech, ani o dotčených členských státech; vyzývá zástupce oddělení IG/IN, aby zvýšili míru zapojení, interakce a transparentnosti s Parlamentem, zejména pokud jde o kontrolu finančních činností; znovu vyzývá oddělení IG/IN, aby nezůstávalo u pouhého popisu několika případových studií, a aby pravidelně informovalo o cenných poznatcích o tom, do jaké míry jsou finanční zájmy chráněny; navrhuje, aby oddělení IG/IN přijalo model podávání zpráv podobný modelům, které používají jiné vyšetřovací orgány, jako jsou EPPO a OLAF, kde se sleduje vhodná rovnováha mezi transparentností a povinností zachovávat mlčenlivost nebo služební tajemství;

82.je si vědom toho, že politika EIB v oblasti vyloučení stanoví autonomní proces vyloučení, který není zcela rovnocenný systému Komise pro včasné odhalování a vylučování hospodářských subjektů, pokud jde o standardy rozhodování, výsledky a opravné prostředky; znovu vyzývá skupinu EIB a Komisi, aby spolupracovaly na identifikaci potenciálních nedostatků a navrhly nápravná opatření, včetně zrychleného postupu pro vymáhání rozhodnutí EIB o vyloučení prostřednictvím systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů; konstatuje, že v roce 2023 bylo v řízeních o vyloučení založených na zjištěních oddělení IG/IN vyloučeno pět společností z účasti na jakékoli činnosti financované EIB po dobu pěti let;

83.vítá skutečnost, že v roce 2023 byla schválena rámcová politika skupiny EIB v oblasti vnitřní kontroly; bere na vědomí výsledky procesu sladění skupiny mezi EIB a EIF v rozsahu, v jakém odráží rozdílné obchodní modely a struktury řízení obou subjektů; má na mysli konkrétní připomínky výboru pro audit, podle kterých by se měl jak rámec interního auditu, tak rámec vnitřní kontroly změnit tak, aby se tyto rámce staly skupinovými funkcemi;

84.konstatuje, že třetí obrannou linií je nezávislý externí auditor EIB; poukazuje na to, že pravidelná rotace auditorů a úkolů umožňuje nové perspektivy, a proto konstatuje, že externí auditor EIB by měl být pravidelně střídán, avšak jeho mandát byl prodloužen do roku 2027 a auditorem skupiny EIB je již od roku 2009;

85.oceňuje, že rámec skupiny EIB pro řízení rizik a pololetní zprávy skupiny EIB týkající se řízení rizik jsou účinné a jsou v souladu s požadavky a technickými normami Evropského orgánu pro bankovnictví;

86.zdůrazňuje, že navzdory obtížným tržním podmínkám vykazovalo portfolio EIB v roce 2023 nadále velmi nízkou úroveň nevýkonných expozic; zastává názor, že i když značná část úvěrového portfolia banky využívá úvěrové posílení nebo záruky členských států EU, vysoká kvalita portfolia EIB je výsledkem pečlivého provádění velmi účinných úvěrových politik EIB;

87.zdůrazňuje, že EIB nespadá do oblasti působnosti právních předpisů EU vztahujících se na úvěrové instituce, zejména nařízení o kapitálových požadavcích Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/575/oj). a směrnice o kapitálových požadavcích Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2013/36/oj). (CRR, CRD), a proto je banka oprávněna stanovit své kapitálové požadavky a požadavky na likviditu způsobem, který je vhodný a přiměřený její činnosti, jejímu poslání a tržním podmínkám; upozorňuje, že skupina EIB se zavázala dodržovat osvědčené bankovní a tržní postupy a může určit jejich použitelnost v souladu se zásadou proporcionality; zdůrazňuje, že provádění těchto norem by nemělo představovat neoprávněnou zátěž; vítá, že skupina EIB dobrovolně provedla proces přezkumu a hodnocení; upozorňuje, že by to mělo být v souladu se strukturou řízení a posláním EIB;

88.je si vědom toho, že v souladu s měnícími se potřebami EU orgány EU v roce 2024 schválily změnu statutu navrženou Radou guvernérů EIB, čímž se změnil stanovený limit ukazatele pákového poměru Ukazatel pákového poměru je to, kolik může EIB půjčovat ve vztahu ke svým vlastním zdrojům. a zvýšil se z 250 % na 290 %, aby EIB mohla více investovat, aniž by zvyšovala svou kapitálovou základnu;

89.poznamenává, že změna ukazatele pákového poměru připravuje půdu pro zvýšené podstupování rizik; uznává, že investice do energie z obnovitelných zdrojů, udržitelné infrastruktury a do inovativních technologií mají zásadní význam pro konkurenceschopnost EU, ale často s sebou nesou větší riziko kvůli nejistým výnosům; poukazuje na to, že zvýšené podstupování rizik může zvýšit volatilitu výnosů EIB, konstatuje však, že EIB má kapitálové rezervy, které by ji podpořily při rozšíření její vlastní rizikové činnosti;

90.je znepokojen v souvislosti se situací společnosti Northvolt AB, výrobce baterií, který je považován za klíčového v oblasti ekologické transformace; zdůrazňuje, že společnost Northvolt využívá rozsáhlý úvěrový balíček EIB přesahující 942,6 milionu EUR v rámci dluhového financování na rozšíření gigatovárny; konstatuje, že společnost Northvolt podala v březnu 2025 návrh na konkurz; vyzývá EIB, aby poskytla podrobné informace o procesu hodnocení a rozhodování o financování společnosti Northvolt AB a o příčinách, které vedly k neúspěchu projektu;

91.zdůrazňuje, že se očekávalo, že rozšíření gigatovárny zvýší roční kapacitu pro výrobu baterií a má strategický význam pro globální konkurenceschopnost a byla v souladu se strategiemi EU v tomto odvětví;

92.vyzývá Komisi a správní radu EIB, aby neprodleně zahájila hloubkový interní přezkum s cílem ověřit finanční škody, důvody a souvislosti neúspěchu tohoto stěžejního projektu a poučit se z těchto zkušeností, aby se zabránilo opakování podobné situace nebo bylo možné ji včas odhalit;

93.trvá na tom, že největší přidanou hodnotou podpory EU je podpora rizikovějších investic do inovativních projektů, expanze strategických cílů EU a umožnění dlouhodobých transformačních projektů, které nemohou získat finanční prostředky ze soukromého sektoru; domnívá se, že má-li program InvestEU účinně plnit své cíle v oblasti inovací a konkurenceschopnosti, měl by se zaměřit na financování rizikovějších a rozsáhlejších investic a že skupina EIB by měla přijímat stále větší a rozsáhlejší rizikové projekty, které by měly v první řadě a přednostně zahrnovat evropské investory, a kombinovat využívání zdrojů InvestEU více zaměřené na absorpci rizik s obdobným zaměřením při využívání vlastních finančních zdrojů skupiny EIB; naléhavě vyzývá EIB, aby zavedla přísnější podmínky, které by zabránily tomu, aby se veřejné finanční prostředky EU využívaly k dotování podniků, které přesouvají výrobu mimo Evropu, a zajistila, aby všechny projekty financované EIB přispívaly k dlouhodobé odolnosti evropského průmyslu;

94.je si vědom toho, že členové řídícího výboru EIB byli často před začátkem svého funkčního období v EIB, které obvykle trvá dva až šest let, státními zaměstnanci ve svých zemích původu a že jsou proto oprávněni využívat možností profesního rozvoje za určitých podmínek během přechodného období po skončení funkce (které bylo prodlouženo na 24 měsíců po skončení jejich funkčního období v EIB); konstatuje, že členové řídícího výboru by měli informovat výbor pro etiku a dodržování předpisů a co nejrychleji získat schválení veškerých jednání týkajících se budoucího zaměstnání;

95.důrazně připomíná opakované žádosti Parlamentu o posílení mechanismu pro předcházení střetům zájmů v EIB a zlepšení způsobu řešení těchto případů a o lepší vymezení podmínek, za nichž se viceprezidenti EIB mohou podílet na rozhodování o operacích ve svých zemích původu, a trvá na tom, aby byly tyto záležitosti řešeny při budoucí revizi kodexu chování řídícího výboru;

96.zdůrazňuje, že dne 31. října 2023 ve věci 6112022/KR evropská veřejná ochránkyně práv rozhodla, že bývalý viceprezident se podílel na schválení dohody o financování mezi EIB a národní podpůrnou bankou Národní podpůrné banky jsou finančními zprostředkovateli mezi EIB a malými projekty, které využívají investice EIB. ve své domovské zemi jen několik týdnů předtím, než se stal výkonným ředitelem této národní podpůrné banky, a navzdory doporučení vrchního úředníka EIB pro dodržování předpisů, který takové jednání během postupu jmenování nedoporučoval; konstatuje, že tento případ pochází z doby před vstupem v platnost stávajícího kodexu chování řídícího výboru, který nyní obsahuje zvláštní ustanovení o budoucím zaměstnání jeho členů; konstatuje, že při budoucím přezkumu pravidel platných pro její výbor pro etiku a dodržování předpisů se EIB zavázala zvážit doporučení evropské veřejné ochránkyně práv zveřejnit rozhodnutí výboru;

97.konstatuje, že zmírňující opatření, jako jsou oddělení a přechodné období po skončení funkce, jsou nejběžnějšími doložkami předběžné opatrnosti, které se mají používat při řešení případu „otáčivých dveří“, a je si vědom toho, že tato opatření jsou prováděna a jsou dodržována členy řídícího výboru, včetně těch, o nichž nedávno informovaly sdělovací prostředky;

98.sdílí názor evropské veřejné ochránkyně práv, že by měla být posílena úloha Výboru EIB pro etiku a soulad s předpisy, pokud jde o dohled nad zamýšlenými novými pracovními místy členů řídícího výboru, a že by měl mít možnost ukládat a prosazovat opatření ke snížení rizik; je srozuměn s tím, že úloha Výboru EIB pro etiku a soulad s předpisy se v posledních letech stala významnější a že probíhají interní diskuse o tom, jak zvýšit jeho účinnost;

99.vyzývá banku, aby podpořila účast evropských společností v zadávacích řízeních na projekty financované EIB; vybízí banku, aby dlužníkům doporučila upřednostnit způsobilost evropských podniků s cílem posílit evropskou konkurenceschopnost;

100.připomíná svou výzvu, aby EIB zajistila řádné zeměpisné zastoupení, a to i na úrovni středních a vysokých řídicích funkcí, a vyzývá EIB, aby každoročně zveřejňovala rozčlenění pozic středních a vyšších vedoucích pracovníků podle pohlaví a státní příslušnosti;

101.vyjadřuje silné politování nad tím, že Evropský účetní dvůr (EÚD) stále nemá plný přístup ke všem údajům týkajícím se operací EIB; uznává, že ne všechny činnosti EIB jsou přímo financovány EU, a proto ne všechny činnosti jsou automaticky přístupné EÚD; trvá na tom, že Účetní dvůr by měl mít přístup k informacím potřebným ke komplexnímu a úplnému posouzení všech operací EIB, které zahrnují prostředky fondů EU, včetně těch, které uskutečňují finanční zprostředkovatelé, a které jsou koncipovány za účelem provádění politik EU; vyzývá Účetní dvůr, aby v rámci svých nejlepších schopností plně kontroloval všechny operace, které v jakékoli míře zahrnují rozpočtové prostředky EU;

102.konstatuje, že hlavní příslušné auditní úkoly jsou svěřeny výboru pro audit EIB, který je zcela nezávislým orgánem; domnívá se, že zapojení kvalifikovaných externích zástupců na konkrétních úkolech výboru pro audit by mohlo zvýšit objektivitu analýz tohoto výboru;

103.bere na vědomí, že politika transparentnosti EIB představuje kompromis mezi zásadou otevřenosti a potřebou chránit citlivé informace; konstatuje, že tato politika uvádí, jaké informace by měly být proaktivně zveřejňovány a kdy – například s tím, že shrnutí projektů by měla být zveřejňována nejméně tři týdny před tím, než správní rada EIB zváží financování projektu – a stanoví příslušné výjimky; vyzývá k tomu, aby tato shrnutí poskytovala zúčastněným stranám smysluplné informace;

104.bere na vědomí, že v roce 2023 správní rada EIB schválila 449 projektů a že téměř všechna (94 %) shrnutí projektů byla zveřejněna, a to ve většině (57 %) případů před schválením; konstatuje, že všechny operace EIB prováděné prostřednictvím finančních zprostředkovatelů jsou zveřejňovány na internetových stránkách EIB a že EIB na požádání poskytuje podrobné informace;

105.připomíná, že všechny dokumenty EIB jsou přístupné veřejnosti v souladu s presumpcí ve prospěch zpřístupnění; zdůrazňuje, že všichni žadatelé by měli být předem informováni o přístupu veřejnosti k dokumentům a případné zamítnutí by mělo být založeno výhradně na stanovených výjimkách; zdůrazňuje, že EIB by měla zvážit včasné zveřejňování informací týkajících se odůvodnění a souvislostí projektů a vysvětlení jejich souladu s politickými cíli EU a jejich přínosu k nim; vyzývá EIB, aby systematicky zveřejňovala výsledky auditu svých největších finančních operací a zajistila tak nezávislou kontrolu řízení rizik a hodnocení dopadů; očekává, že EIB omezí nezveřejňování informací na příslušné výjimky uvedené v nařízení (ES) č. 1049/2001 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2001/1049/oj). a nařízení (ES) č. 1367/2006 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2006/1367/oj).; vyzývá k plnému provedení doporučení veřejné ochránkyně práv vydaných v návaznosti na její šetření týkající se politiky EIB v oblasti zveřejňování informací a souvisejících žádostí o přístup k dokumentům;

106.připomíná, že všichni příjemci finančních prostředků EU mají obecnou povinnost přiznat jejich původ a zajistit viditelnost všech obdržených finančních prostředků EU; vyzývá skupinu EIB, aby zajistila, že koneční příjemci splní kritéria viditelnosti finanční podpory EU;

107.zdůrazňuje, že banka pracuje na zkrácení doby potřebné k uvedení produktu na trh (time to market) tím, že plně digitalizuje své projektové cykly; vyzývá banku, aby zintenzivnila své úsilí v oblasti digitalizace svých operací;

108.opětovně vyzývá EIB, aby posílila a řádně prováděla svoji politiku boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, mimo jiné tím, že nebude financovat příjemce nebo finanční zprostředkovatele, o nichž se zjistilo nebo existuje riziko, že takové praktiky používají;

109.opakuje, že strukturovanější dialog mezi Parlamentem a EIB by posílilo přijetí memoranda o spolupráci; v této souvislosti oceňuje bezprecedentní spolupráci EIB s Parlamentem při přípravě tohoto usnesení a konstatuje, že se jedná o zjevný projev otevřenosti a transparentnosti;

110.naléhavě vyzývá EIB, aby i nadále podávala zprávy o stavu předchozích doporučení vydaných Parlamentem, zejména pokud jde o dosažené výsledky a dopad opatření přijatých k provádění jejích priorit a politik EU, zejména pokud jde o:a)dopady (hospodářské, environmentální a sociální) její investiční strategie a výsledky, jichž bylo dosaženo s cílem přispět k vyváženému a stabilnímu rozvoji vnitřního trhu v zájmu Unie;b)opatření přijatá s cílem posílit předcházení střetům zájmů, podvodům, korupci a jiným možným formám pochybení a boj proti nim;c)nová opatření k posílení transparentnosti;d)opatření na posílení podpory malých a středních podniků a způsobilých hospodářských subjektů při provádění politik EU;e)opatření v návaznosti na výzvy a žádosti přijaté prostřednictvím tohoto usnesení;

111.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi, a žádá Radu a správní radu EIB, aby uspořádaly rozpravu o výše uvedených postojích Parlamentu.