1.zdůrazňuje svůj pevný závazek vůči základním zásadám a hodnotám Unie zakotveným ve Smlouvě o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“); v rámci postupu udělování absolutoria zdůrazňuje zejména zásady řádného finančního řízení stanovené v článku 317 Smlouvy o fungování EU a boj proti podvodům a ochranu finančních zájmů Unie stanovené v článku 325 Smlouvy o fungování EU;

2.zdůrazňuje význam zásady dělby moci v Unii a připomíná, že podle Smlouvy musí orgány uplatňovat vzájemnou loajální spolupráci; domnívá se, že činnost jednoho orgánu Unie by v žádném případě neměla ovlivňovat nezávislost jiného orgánu; naléhavě vyzývá všechny ostatní orgány, aby respektovaly úlohu Parlamentu jakožto jediného orgánu Unie přímo voleného občany a aby se zdržely jakýchkoli nepatřičných, přímých či nepřímých zásahů do jeho legislativních procesů, a tím zajistily, že rozhodovací proces Parlamentu zůstane svobodný a nezávislý na ostatních orgánech Unie nebo jiných subjektech;

3.zdůrazňuje, že rozpočet Unie je důležitý pro plnění jejích politických priorit a hraje významnou úlohu při poskytování pomoci členským státům v nepředvídaných situacích, jako jsou mezinárodní konflikty či krize a jejich důsledky; poukazuje v tomto ohledu na to, že i nadále jsou významné investice a podpora z rozpočtu Unie pro snižování rozdílů mezi členskými státy a regiony, pro podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti, pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, a tím pro zlepšení každodenního života evropských občanů;

4.konstatuje, že Účetní dvůr za rozpočtový rok 2023 vydal výrok bez výhrad o spolehlivosti účetní závěrky a o legalitě a správnosti příjmů; zároveň vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr musel již pátý rok za sebou vydat záporný výrok ohledně legality a správnosti výdajů z rozpočtu Unie a výrok s výhradou o legalitě a správnosti výdajů z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF);

5.vyjadřuje hluboké politování nad tím, že celková míra chyb odhadovaná Účetním dvorem vykazuje od rozpočtového roku 2020 rostoucí trend a v rozpočtovém roce 2023 dosáhla 5,6 %; konstatuje, že existují významné rozdíly v míře chyb mezi jednotlivými okruhy, které se pohybují od výdajových oblastí s mírou chyb pod 2% prahem významnosti až po 9,3 % v případě politiky soudržnosti; dále konstatuje, že udělení absolutoria je politický proces, při němž je třeba vzít v úvahu všechny otázky týkající se konkrétního rozpočtového roku, a že rozhodnutí udělit, či zamítnout udělení absolutoria by mělo být věcné a vycházet z acquis EU a že se přijímá pro rozpočet jako celek; apeluje na Komisi, aby konečně zohlednila doporučení Účetního dvora a aby v nadcházejících letech celkovou míru chyb snížila; dále žádá Komisi, aby do čtyř měsíců předložila akční plán pro snížení míry chyb;

6.je znepokojen tím, že Komise a Účetní dvůr pojem „míra chyb“ vykládají různě, což vede k nejasnostem; vyjadřuje svou podporu společné auditní koncepci a metodice a důrazně oba orgány vyzývá, aby nalezly řešení rozdílných přístupů před udělováním absolutoria za rok 2024; je znepokojen tím, že Komise stávající míru chyb systematicky podceňuje, což by mohlo vést k neúčinné ochraně finančních zájmů Unie;

7.znovu vyjadřuje silné znepokojení nad tím, že nahromaděné zbývající závazky (RAL – reste à liquider) dosáhly na konci roku 2023 rekordní výše 543 miliard EUR, což odpovídá 3,2 % celkového HDP Unie a představuje to více než dvojnásobek ročního rozpočtu EU na rok 2023; zdůrazňuje, že takto rekordně vysoká úroveň zbývajících závazků může způsobit problémy pro budoucí hladké provádění mimořádně vysokých úrovní plateb nebo vést k významnému rušení závazků na úkor provádění cílů politiky EU;

8.dále vyjadřuje znepokojení nad tím, že nesplacený dluh z výpůjček dosáhl na konci roku 2023 výše 458,5 miliardy EUR, což odpovídá 2,7 % celkového HDP Unie; konstatuje, že nárůst nesplaceného dluhu v roce 2023, který dosáhl výše 110,5 miliardy EUR, učinil z Unie jednoho z největších emitentů dluhopisů v Evropě; dále konstatuje, že se předpokládá, že objem nesplaceného dluhu se v nadcházejících letech ještě zvýší, zejména v důsledku zvýšených výpůjček souvisejících s nástrojem RRF a s finanční pomocí řadě zemí včetně Ukrajiny, která je obětí ruské útočné války; opakuje své hluboké znepokojení, že nárůst dluhu vede k tomu, že je rozpočet Unie zranitelnější vůči zvyšování úrokových sazeb, neboť část dluhu bude muset být obsluhována a splácena z rozpočtu Unie;

9.připomíná, že je důležité přísně uplatňovat finanční pravidla Unie ve všech programech a na všechny příjemce, aby se zabránilo veškerým formám podvodů, střetů zájmů, korupce, dvojího financování a praní peněz;

10.zdůrazňuje význam právního státu jako jedné ze základních hodnot Unie a zdůrazňuje, že mechanismus podmíněnosti dodržováním zásad právního státu má zásadní význam pro zajištění toho, aby členské státy i nadále dodržovaly zásady právního státu; opětovně vyjadřuje hluboké znepokojení nad zhoršující se situací v oblasti právního státu v některých členských státech, včetně útoků na organizace občanské společnosti nebo omezování jejich činnosti, která nejenže představuje významnou hrozbu pro demokratické hodnoty, ale způsobuje také rozpočtu Unie značné finanční ztráty; vyzývá k poskytování odpovídající podpory organizacím občanské společnosti činným v této oblasti; bere na vědomí, že se objevují nové druhy porušování zásad právního státu ze strany vlád členských států, a vyzývá Komisi, aby tyto nové výzvy řešila; vyzývá Komisi, aby zajistila důsledné a rychlé provádění všech prvků tohoto mechanismu v případě, že členské státy poruší zásady právního státu, pokud taková porušení mají, nebo mohou mít dopad na finanční zájmy Unie; zároveň zdůrazňuje, že jsou zapotřebí úplné a včasné informace o rozhodnutích týkajících se provádění mechanismu podmíněnosti dodržováním zásad právního státu; vybízí Komisi, aby výslovně posoudila, kdy jsou nedostatky v oblasti právního státu systémové povahy; vyzývá k většímu důrazu na provádění doporučení pro jednotlivé země, společně s účinnými mechanismy následných opatření a měřitelnými referenčními hodnotami; navrhuje, aby byl vytvořen komplexní rámec pro monitorování právního státu, do něhož by byly zapojeny všechny orgány Unie, členské státy a kandidátské země, s cílem zajistit soudržnost a jednotnost v celé Unii a zároveň zajistit spravedlivé a nestranné uplatňování; vyzývá Komisi, aby navrhla opatření k zajištění ochrany konečných příjemců v případech porušení zásad právního státu vládami členských států, aniž by byla narušena účinnost nařízení;

11.je si vědom inovativní povahy nástroje RRF a jeho příspěvku k podpoře členských států při zotavování se z hospodářských a sociálních důsledků pandemie a při vytváření odolnějšího evropského hospodářství; je toho názoru, že jakýkoliv posun k přístupu založenému na výkonnosti, který vychází z nástroje RRF, vyžaduje před použitím takového modelu vyřešení mnoha problémů zjištěných při jeho provádění, jakož i posouzení údajů o jeho plném dopadu; připomíná mnoho problémů, které byly zjištěny při provádění tohoto nástroje a které by bylo třeba vyřešit, včetně mimo jiné: nedostatečné konzultace s regionálními a místními orgány a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami, jako jsou sociální partneři a organizace občanské společnosti, a jejich nedostatečné zapojování do provádění; slabého přeshraničního rozměru, který může v tomto ohledu bránit přidané hodnotě EU; chybějící jasné definice milníků a cílů a jejich uspokojivé ho plnění; nedostatečné flexibility; společného dluhu, který bude nutné splácet po dlouhou dobu; závažných problémů s transparentností, auditem a kontrolou programu, které občanům znemožňují získávat informace o tom, kdo jsou koneční příjemci opatření financovaných EU, a nutí členské státy, aby využívaly finanční prostředky z nástroje RRF k financování projektů, které jsou velmi podobné projektům financovaným z fondů soudržnosti, ale mají mnohem omezenější kontrolní kapacitu; znovu vyjadřuje znepokojení nad způsobem, jakým Komise a členské státy interpretují pojem „konečný příjemce“ finančních prostředků z nástroje RRF, který není v souladu s dohodou z jednání o plánu REPowerEU, a trvá na tom, že na seznamu konečných příjemců finančních prostředků z nástroje RRF nelze uvádět ministerstva, veřejné orgány ani jiné veřejné zadavatele; dále vyjadřuje znepokojení nad zjištěními Účetního dvora týkajícími se rizika dvojího financování a financování opakujících se rozpočtových výdajů, což není v souladu s právním základem nástroje RRF;

12.konstatuje, že zřízení mechanismu NGEU předpokládá, že splácení úvěrů nástroje NGEU musí začít před koncem roku 2027 a musí být dokončeno nejpozději do roku 2058; je znepokojen tím, že zvyšování úrokových sazeb, k němuž dochází v posledních letech, výrazně zvýšilo výpůjční náklady v rámci nástroje NGEU ve srovnání s původními odhady; opakuje, že je třeba plně dodržovat harmonogram právně závazného plánu pro zavádění nových vlastních zdrojů, a zdůrazňuje, že rychlý pokrok v oblasti nových vlastních zdrojů má zásadní význam pro splácení nástroje NGEU a pro finanční stabilitu a zabezpečení stávajícího a budoucího VFR;

13.zdůrazňuje, že je naléhavě třeba výrazně snížit byrokracii a zjednodušit veškeré politiky Unie a jejich financování v souladu s doporučeními uvedenými v Draghiho zprávě „Budoucnost evropské konkurenceschopnosti“, 9. září 2024., aby se snížila zátěž pro evropské podniky a zvýšila se evropská konkurenceschopnost a současně se zajistila ochrana finančních zájmů Unie; zdůrazňuje, že zjednodušení bude mít rovněž pozitivní dopad na míru chyb při provádění politik, protože k mnoha chybám dochází v důsledku příliš komplikovaných pravidel, v nichž je zejména pro malé a střední podniky, nové žadatele, odštěpené společnosti a startupy obtížné se orientovat;

14.opakuje, že další zjednodušování pravidel a postupů je třeba vyvážit mnohem systematičtějším využíváním digitalizovaného vykazování, lepšími a důkladnějšími kontrolami a odpovídajícími následnými kontrolami v oblastech, v nichž nejčastěji dochází k opakovaným nesrovnalostem ve výdajích, které příjemcům nepřinášejí nadměrnou byrokratickou, vypracovat koncepci školení a praktické informace pro žadatele, zejména nové žadatele, a zlepšit poradenství a pokyny pro malé a střední podniky, odštěpené společnosti, startupy, správní a platební agentury a všechny ostatní příslušné zúčastněné strany; připomíná, že pro nástroj RRF je obzvláště zapotřebí důkladný kontrolní systém, za který odpovídá Komise;

15.zdůrazňuje potřebu a význam programu NDICI pro podporu globálních výzev, prosazování lidských práv, svobod a demokracie; zdůrazňuje, že je důležité posílit položku východního sousedství s cílem podpořit politické, hospodářské a sociální reformy v tomto znevýhodněném regionu;

16.zdůrazňuje, že pro důvěryhodnost Unie je nezbytné, aby Komise zajistila, že žádné finanční prostředky Unie nebudou přidělovány jednotlivcům nebo organizacím spojeným s jakýmkoli druhem teroristických hnutí nebo jakýmkoli jiným hnutím, které vyjadřuje extremistické názory, podněcuje násilí a nenávist a je v přímém rozporu se základními hodnotami Evropské unie, včetně islamistických, antisemitských, protikřesťanských a protiislámských hnutí; v této souvislosti připomíná, že údajně 19 z 13 000 zaměstnanců UNRWA v pásmu Gazy bylo zapojeno do zavrženíhodných teroristických útoků organizace Hamás na Izrael dne 7. října; připomíná, že v devíti případech byl jejich pracovní poměr formálně ukončen v zájmu UNRWA; bere na vědomí výsledky vyšetřování zahájeného Úřadem OSN pro vnitřní dohled (OIOS); zdůrazňuje, že by Komise měla rovněž zavést lepší kontroly, které zajistí, aby k žádnému takovému financování nedocházelo ani nepřímo prostřednictvím třetích stran, a zajistit lepší vysledovatelnost finančních prostředků Unie až ke konečným příjemcům;

17.opakuje své hluboké znepokojení nad stále častějším využíváním finančních prostředků Unie v rozporu se zásadami a hodnotami Unie, zejména v případech, kdy využívání těchto prostředků a převody jiným organizacím nejsou zcela vysledovatelné; varuje před nebezpečím, že finanční prostředky Unie mohou být v konečném důsledku použity v korupčních kruzích a v rámci podvodů, nesrovnalostí, zahraničního vměšování nebo infiltrace; podtrhuje důležitost „transparentnosti konečných příjemců“ finančních prostředků Unie;

18.zdůrazňuje, že je důležité zachovat institucionální integritu a zabránit možnému zahraničnímu vměšování; odsuzuje veškeré nepatřičné pokusy o ovlivňování legislativní činnosti Evropského parlamentu; trvá na tom, že úřad OLAF je odpovědný za provádění všech nezbytných hloubkových šetření; zdůrazňuje význam činnosti Úřadu evropského veřejného žalobce při ochraně finančních zájmů Evropské unie; trvá na tom, aby Úřadu evropského veřejného žalobce byly poskytnuty odpovídající finanční a lidské zdroje; připomíná dohodu o zřízení interinstitucionálního orgánu pro etické normy pro členy orgánů a poradních institucí uvedených v článku 13 Smlouvy o Evropské unii a trvá na jejím urychleném provedení ve všech orgánech EU;

19.připomíná klíčovou úlohu organizací občanské společnosti, včetně nevládních organizací, při prosazování demokratických hodnot na podporu dynamické a živé demokratické společnosti, neboť zajišťují pevný základ pro široké pokrytí všech relevantních názorů v různých diskusích a zdůrazňuje, že organizace občanské společnosti mohou obdržet podporu z fondů Unie na výkon těchto funkcí, jak je stanoveno v článku 11 Smlouvy o EU;

20.bere na vědomí, že někteří členové Výboru pro rozpočtovou kontrolu tvrdili, že grantové dohody uzavřené Komisí zahrnovaly podrobné lobbistické činnosti, které by mohly být vykládány jako potenciální zasahování do vnitřního rozhodování v orgánech Unie; bere na vědomí, že Komise přijala řadu opatření k řešení těchto obvinění přijetím pokynů k financování činností souvisejících s rozvojem, prováděním, monitorováním a prosazováním právních předpisů a politik Unie, přičemž uvedla, že ačkoli takové grantové dohody neporušují právní rámec EU, mohly by pro Unii znamenat potenciální riziko poškození pověsti; bere na vědomí, že všechny grantové dohody obsahují prohlášení o vyloučení odpovědnosti, v němž se uvádí, že „názory příjemce nijak nevyjadřují názory EU a že orgán poskytující podporu za ně nemůže nést odpovědnost“; konstatuje, že takové prohlášení bylo dále doplněno do výzvy k předkládání návrhů pro granty na provozní náklady;

21.konstatuje, že probíhá kontrola grantových dohod ve všech portfoliích s cílem ověřit jejich soulad s novými pokyny a že Komise dosud nesdělila Parlamentu úplné výsledky této kontroly ani další opatření, která by mohla v případě potřeby přijmout; vyzývá Komisi, aby orgán příslušný pro udělení absolutoria v této věci vždy informovala; zdůrazňuje, že transparentnost setkání zúčastněných stran má zásadní význam pro demokratickou integritu a měla by se stejným způsobem vztahovat na všechny subjekty, které spolupracují s orgány Unie; poukazuje na to, že jasná dokumentace a zveřejňování těchto interakcí posiluje důvěru veřejnosti a demokratickou odpovědnost;

22.připomíná, že financování EU vyžaduje přísné normy odpovědnosti a transparentnosti; v souladu s doporučeními EÚD uvedenými ve zvláštní zprávě č. 05/2024 Zvláštní zpráva 05/2024: „Rejstřík transparentnosti EU – poskytuje užitečné, avšak omezené informace o lobbistické činnosti“. a v nedávné zvláštní zprávě č. 11/2025 Zvláštní zpráva EÚD č. 11/2025: „Transparentnost financování EU pro nevládní organizace – navzdory pokroku není přehled stále spolehlivý“. naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, že informace zveřejňované v systému finanční transparentnosti budou často aktualizovány, budou spolehlivé, srovnatelné a užitečné; zdůrazňuje, že je třeba sekretariátu rejstříku transparentnosti přidělit dodatečné zdroje s cílem umožnit systematické a důkladné sledování rejstříku transparentnosti; to by mělo zahrnovat zdroje na zavádění umělé inteligence s cílem vyvinout vyhledávací mechanismus založený na umělé inteligenci; připomíná, že je třeba proaktivně kontrolovat, zda všechny subjekty, které jsou příjemci finančních prostředků EU, dodržují hodnoty EU;

23.vítá odpověď komisaře Serafina na otázku k písemnému zodpovězení https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/P-10-2025-000595-ASW_EN.pdf., která opět potvrdila, že finanční prostředky EU byly poskytnuty nevládním organizacím a jimi využity v plném souladu se Smlouvami EU a nařízením o programu LIFE https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32021R0783.; dále bere na vědomí nedávnou zvláštní zprávu EÚD o transparentnosti financování EU pro nevládní organizace https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/P-10-2025-000595-ASW_EN.pdf., která konstatuje, že používání prostředků EU na podporu nevládních organizací je zákonné, a zároveň potvrzuje, že je to v souladu s právními požadavky EU na transparentnost stanovenými ve finančním nařízení EU; současně ale zvláštní zpráva EÚD 11/2025 poukazuje na skutečnost, že by se měla přijmout další opatření na zlepšení transparentnosti financování všech příjemců prostředků EU; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby realizovala doporučení EÚD ohledně prověřování vlastních prohlášení v systému EU pro finanční transparentnost a aby proaktivně sledovala, zda příjemci dodržují základní hodnoty a zásady EU;

24.vítá vstup přepracovaného znění finančního nařízení v platnost; vítá zejména zlepšení související se sledováním finančních prostředků Unie prostřednictvím digitálních nástrojů a interoperability, která posílí ochranu finančních zájmů Unie, cílené rozšíření systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů (EDES) na sdílené řízení po skončení VFR 2027, odkaz na mechanismus podmíněnosti dodržováním zásad právního státu a zavedení podmíněnosti na základě hodnot Unie zakotvených v článku 2 Smlouvy o EU, jakož i příležitost zefektivnit podporu malých a středních podniků a jednotlivých žadatelů zavedením grantů velmi nízké hodnoty;

25.vítá skutečnost, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2023 Úř. věst. C, C/2024/5882, 9.10.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/5882/oj. dospěl k závěru, že konsolidovaná účetní závěrka Evropské unie za daný rok je spolehlivá; konstatuje, že Účetní dvůr od roku 2007 každoročně vydává výrok bez výhrad o spolehlivosti účetní závěrky;

26.konstatuje, že ke dni 31. prosince 2023 činila celková pasiva 679,9 miliardy EUR a celková aktiva činila 467,7 miliard EUR; konstatuje, že rozdíl ve výši 212,2 miliardy EUR připadá na negativní čistá aktiva, která zahrnují dluh a tu část výdajů, jež Unii vznikla do 31. prosince 2023 a která musí být financována z budoucích rozpočtů;

27.konstatuje, že na konci roku 2023 činila odhadovaná hodnota vzniklých, ale dosud neuplatněných způsobilých výdajů dlužných příjemcům, vykázaných jako výdaje příštích období, 155,2 miliardy EUR (2021: 148,7 miliardy EUR), z čehož 7,4 miliardy EUR souvisí s výdaji příštích období nástroje RRF;

28.vítá závěr Účetního dvora, že aktiva, pasiva, příjmy a výdaje, včetně těch, které souvisejí s nástrojem NextGenerationEU (NGEU), odhad týkající se procesu vystoupení Spojeného království z EU a dopad ruské útočné války proti Ukrajině jsou v konsolidované roční účetní závěrce přiměřeně prezentovány;

29.bere na vědomí závěr Účetního dvora, že příjmy Unie nevykazují věcné chyby a že systémy řízení, které zkoumal, byly obecně účinné;

30.vyjadřuje silné politování nad záporným výrokem k legalitě a správnosti výdajů z rozpočtu Unie, které Účetní dvůr vydal již čtvrtý rok v řadě; považuje tuto skutečnost za stále problematičtější, neboť se zdá, že Komise není schopna nebo ochotna určit příčinu a řešit související problémy; vyjadřuje politování nad tím, že Komise neakceptuje některá doporučení Účetního dvora; zejména poukazuje na význam posílení finančního řízení Komise a členských států, které Účetní dvůr považuje za nespolehlivé, což zpochybňuje spolehlivost výroční zprávy o řízení a výkonnosti; vyzývá Komisi, aby během následujících čtyř měsíců předložila jasný akční plán na snížení míry chyb; zdůrazňuje, že Parlament by měl takový akční plán podrobit náležité kontrole;

31.je silně znepokojen odhadem Účetního dvora, pokud jde o míru chyb ve výši 5,6 % ve výdajích z roku 2023; konstatuje, že ve srovnání s předchozími dvěma roky se jedná o rychlejší zhoršení (4,2 % v roce 2021 a 3,0 % v roce 2021); se znepokojením konstatuje, že Účetní dvůr i nadále zjišťuje závažné problémy u úhrad nákladů, u nichž odhadovaná míra chyb činí 7,9 %; konstatuje, že dopady chyb zjištěných Účetním dvorem jsou považovány za významné a rozšířené; vyzývá k posílení finančního řízení Komise v souladu s doporučeními Účetního dvora obsaženými v jeho výročních zprávách a zvláštních zprávách s cílem důrazně řešit vysokou míru chyb v nadcházejících letech; zdůrazňuje varování Účetního dvora, že narůstající evropský dluh vyvíjí rostoucí tlak na rozpočet Unie;

32.konstatuje, že Komise s cílem zaměřit opatření na rizikové oblasti řadí ve své výroční zprávě o řízení a výkonnosti rozpočtu EU výdaje do kategorií s vyšším, středním a nižším rizikem, zatímco Účetní dvůr používá k vydání výroku o legalitě a správnosti výdajů pouze dvě kategorie rizik; je znepokojen tím, že Účetní dvůr odhalil omezení v práci Komise ex post, která mají ve svém souhrnu dopad na spolehlivost posouzení rizik ze strany Komise; se znepokojením konstatuje, že jednou z nejvíce postižených oblastí byla „soudržnost, odolnost a hodnoty“, kde Účetní dvůr vyhodnotil většinu výdajů jako rizikové, zatímco Komise tímto způsobem klasifikovala pouze menšinu;

33.vyjadřuje znovu své obavy ohledně připomínky Účetního dvora, že Komise při svém posuzování úroveň rizika v několika oblastech pravděpodobně podhodnocuje; je znepokojen rovněž opakujícími se nedostatky, jež Účetní dvůr zjistil, pokud jde o řídicí a kontrolní systémy členských států, kterým se stále nedaří zabránit nesrovnalostem v okruhu 2 ani je odhalit, což vede k tomu, že se na jejich práci lze spolehnout jen omezeně, zatímco Komise se s ohledem na míru chyb na tyto vnitrostátní systémy, které nefungují účinně, stále spoléhá;

34.konstatuje, že nárůst je způsoben především odhadovanou mírou chyb v okruhu 2 VFR – soudržnost, odolnost a hodnoty –, v jehož případě Účetní dvůr zjistil, že 9,3 % výdajů je v rozporu s pravidly a předpisy Unie; připomíná základní problémy, o nichž informuje Účetní dvůr a které jsou známy již několik let;

35.zdůrazňuje, že odhad míry chyb ve výdajích Unie, jak je uveden v prohlášení o věrohodnosti Účetního dvora, představuje odhad prostředků, které neměly být vyplaceny, protože nebyly využity v souladu s platnými pravidly a předpisy; domnívá se, že ačkoli nejde o ukazatel podvodu nebo korupce, odhadovaná míra chyb představuje výdaje tam, kde je nezbytné přijmout nápravná opatření, a ukazuje tedy na nehospodárné využívání zdrojů; vyjadřuje politování nad tím, že ačkoli se jedná o problém sám o sobě, také to vyvolá u občanů negativní dojem a může to dokonce zpochybnit schopnost Komise účinně chránit finanční zájmy Unie;

36.se znepokojením konstatuje, že vlastní odhad Komise týkající se rizika při platbě činí pro rok 2023 pouze 1,9 % a je na této úrovni od roku 2020; konstatuje, že Komise odhaduje svou schopnost opravovat a získávat zpět neoprávněné výdaje během provádění souvisejících programů na 1,0 %, což vede k riziku při uzávěrce ve výši 0,9 %; je znepokojen tím, že i v tomto roce je riziko při platbě, které zjistila Komise, nižší než odhadovaná míra chyb Účetního dvora ve výši 5,6 %, ale také pod rozpětím Účetního dvora, které se pohybuje mezi 4,4 % a 6,8 %; zdůrazňuje, že rozdíl mezi celkovou mírou chyb, kterou zjistil Účetní dvůr, a rizikem při platbě zjištěným Komisí je patrný i v některých konkrétních výdajových oblastech, zejména v okruhu 2, a to ještě více než v minulosti; vítá odhad Účetního dvora, pokud jde o míru chyb, jako důležitý ukazatel stávajících rizik;

37.bere na vědomí víceletou perspektivu rizika Komise při uzávěrce, neboť opravy a zpětné získávání prostředků po skončení roku se v odhadu míry chyb vypracovaném Účetním dvorem neodráží; vyjadřuje však politování nad nejasnostmi způsobenými tím, jak Komise prezentuje riziko při platbě;

38.připomíná postoje vyjádřené v usnesení o udělení absolutoria za rok 2022 a výměny názorů při slyšeních o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2023 o rozdílných metodikách a odhadech Účetního dvora a Komise, pokud jde o chyby ve výdajích Unie; konstatuje zejména, že míra chyb Účetního dvora vychází ze statistického vzorku, zatímco riziko Komise při platbě se do značné míry sestavuje z měr chyb vykázaných vnitrostátními auditními orgány v členských státech a vypočítává se pouze po opravách a vrácení; připomíná, že míra chyb Účetního dvora zahrnuje zejména chyby, které členské státy a Komise neodhalily, což prokazuje, že míry chyb Komise jsou podhodnoceny; se znepokojením bere na vědomí ještě větší propast mezi odhady Účetního dvora a Komise; dále konstatuje, že Komise a Účetní dvůr pořádají na toto téma společné semináře; konstatuje, že Účetní dvůr nedávno sladil svou metodiku zadávání veřejných zakázek v decentralizovaných agenturách s metodikou Komise; znovu opakuje, že podporuje nezávislý auditní přístup a metodiku Účetního dvora, a vyzývá Komisi, aby s Účetním dvorem spolupracovala na lepší harmonizaci a dosahování srovnatelnějších odhadů míry chyb;

39.připomíná, že orgán příslušný k udělení absolutoria potřebuje prohlášení Účetního dvora o věrohodnosti týkající se spolehlivosti účetní závěrky a legality a správnosti uskutečněných operací do konce roku, aby mohl rozhodnout o udělení absolutoria za daný rok; konstatuje, že výdajové programy Unie jsou víceleté a že jejich řídicí a kontrolní systémy pokrývají více let, což umožňuje opravy a zpětné získávání prostředků po skončení roku;

40.připomíná, že za prevenci a odhalování podvodů odpovídá Komise; připomíná, že Účetní dvůr je při výkonu svého mandátu povinen oznamovat veškeré případy nesrovnalostí; připomíná, že Účetní dvůr postupuje úřadu EPPO podezření ze spáchání trestného činu spadající do jeho pravomocí a úřadu OLAF podezření z podvodu, korupce či jiné nezákonné činnosti s dopadem na finanční zájmy Unie; konstatuje, že v roce 2023 nahlásil Účetní dvůr úřadu OLAF dvacet případů podezření z podvodu a dvanáct z těchto případů souběžně nahlásil také úřadu EPPO, což doposud vedlo ke dvěma vyšetřováním úřadem OLAF a ke třem vyšetřováním úřadem EPPO; oceňuje Účetní dvůr za to, že úřad OLAF a úřad EPPO o nesrovnalostech informoval, neboť informace vyplývající z auditů mají obvykle vysokou míru spolehlivosti; připomíná v tomto rámci klíčovou úlohu celé struktury Unie pro boj proti podvodům a vyjadřuje určité obavy ohledně toho, že některé členské státy odmítají spolupracovat s jedním z jejích prvků, a sice s Úřadem evropského veřejného žalobce;

41.konstatuje, že v roce 2023 bylo využito 98,9 % dostupných prostředků na závazky (184,4 miliardy EUR ze 186,5 miliardy EUR); konstatuje, že dostupné prostředky byly vyšší než strop VFR, který činil 182,7 miliardy EUR, a to z důvodu použití zvláštních nástrojů pro nové nebo nepředvídané události; konstatuje, že bylo využito 90,0 % prostředků na platby (162,0 miliard EUR ze 165,2 miliardy EUR, které byly k dispozici);

42.se znepokojením konstatuje, že celkové zbývající závazky, které, pokud nebudou zrušeny, představují budoucí dluhy, dosáhly historicky nejvyšší hodnoty 543 miliard EUR (2022: 450 miliard EUR; konstatuje, že Komise předpokládá, že k jejich snížení dojde mezi lety 2025 a 2029, kdy by měly být vyplaceny částky přidělené na závazky jak na nástroj NGEU, tak na programové období 2021–2027; konstatuje však, že skutečné částky na rok 2023 (543 miliard EUR) jsou mnohem vyšší než předpokládaná částka (490 miliard EUR), což zpochybňuje odhady Komise;

43.zdůrazňuje, že doba, která je k dispozici pro provádění fondů ve sdíleném řízení v rámci VFR na období 2021–2027, je kvůli pravidlu n+2 pro poslední rok období kratší než v předchozích VFR, což spolu s vysokými zbývajícími závazky zvýší riziko rušení závazků; bere na vědomí připomínku Účetního dvora, že Komise zvyšovala svůj předpokládaný objem zrušených závazků ze 7,6 miliardy EUR v období 2023–2027 na 8,1 miliardy EUR v období 2024–2027 a na 8,8 miliardy EUR v období 2025–2027, což představuje 15% nárůst za dva roky; se znepokojením konstatuje, že Komise v posledních dvou letech podcenila své prognózy pro zbývající závazky, a že proto pravděpodobně podhodnocuje výši závazků, které budou do roku 2027 zrušeny; bere na vědomí zavedení „kaskádového mechanismu“ v návaznosti na přezkum VFR na období 2021–2027 v polovině období a pobídku k použití zrušených prostředků na pokrytí zvýšených úrokových nákladů na částky, které si Komise vypůjčila na nástroj NGEU;

44. konstatuje, že poslední dlouhodobá prognóza plateb vypracovaná Komisí předpokládá značné rušení závazků od roku 2027, pokud členské státy nevyvinou další úsilí a neprovedou je mnohem rychleji než v období 2014–2020; konstatuje, že u fondů politiky soudržnosti, tedy FS, EFRR a ESF+, Komise předpokládala celkové zrušené závazky na období 2024–2027 ve výši 2,2 miliardy EUR, což je více než pětinásobek její prognózy z roku 2022 (0,4 miliardy EUR); varuje, že pokud jde o Fond pro spravedlivou transformaci (FST), nízké provádění v roce 2023 ohrožuje významné částky od roku 2025; vyzývá Komisi a členské státy, aby využily všech dostupných možností k tomu, aby se vyhnuly rušení závazků;

45.se znepokojením konstatuje, že dluh Unie se zvýšil z 344,3 miliardy EUR v roce 2022 na 458,5 miliardy EUR v roce 2023, z čehož 60 % souvisí s nástrojem NGEU; konstatuje, že pouze v případě dluhu v souvislosti s nástrojem NGEU musí být související úrokové náklady hrazeny přímo z rozpočtu Unie a že vzhledem ke zvýšeným úrokovým sazbám se odhaduje, že tyto náklady budou pro stávající VFR (do konce roku 2027) o 17 až 27 miliard EUR vyšší než původně předpokládaných 14,9 miliardy EUR;

46.se znepokojením konstatuje, že celková expozice rozpočtu Unie vzrostla kvůli zárukám a podmíněným zárukám na půjčky na 298,0 miliard EUR; konstatuje, že předpoklady o úrocích na kapitálovém trhu by se měly stanovovat konzervativně jak pro stávající dluh, tak pro nový dluh, a že pro obě kategorie je zapotřebí udržitelný plán splácení; konstatuje, že Účetní dvůr obdržel od Komise informace, z nichž vyplývá, že expozice se v nadcházejících letech bude neustále zvyšovat, což vytváří další tlak na manévrovací prostor rozpočtu a dále snižuje flexibilitu rozpočtu Unie; podporuje doporučení Účetního dvora, aby Komise jednala proaktivněji s cílem zajistit, aby její nástroje na zmírnění rizik (jako je společný rezervní fond) měly dostatečnou kapacitu, a aby zajistila transparentnější podávání zpráv o celkové roční rozpočtové expozici a zveřejňovala svůj odhad;

47.se znepokojením konstatuje, že Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 07/2024 Zvláštní zpráva Účetního dvora 07/2024: Systémy Komise pro zpětné získání neoprávněných výdajů EU – Mají potenciál získat zpět více peněz rychleji? uvedl, že významný podíl inkasních příkazů vydaných v letech 2014 až 2022 byl v době auditu stále nevyřízený; dále konstatuje, že Komise ve svých odpovědích na otázky k písemnému zodpovězení Výboru EP pro rozpočtovou kontrolu (CONT) týkající se udělení absolutoria za rok 2023 uvádí, že za období 2014–2023 existuje 1357 neuhrazených inkasních příkazů v celkové hodnotě přibližně 335 milionů EUR; vyzývá Komisi, aby upřednostnila výběr opožděných inkasních příkazů a průběžně informovala Výbor pro rozpočtovou kontrolu o dosaženém pokroku;

48.zdůrazňuje, že rovnost je základní hodnota Unie a je zakotvena v Listině základních práv Evropské unie; připomíná závazek Unie začleňovat genderové hledisko do tvorby politik a vynakládání finančních prostředků Unie, včetně genderového rozpočtování; vybízí Komisi, aby pokračovala v úsilí vyvíjeném při genderovém rozpočtování a při sledování dopadu rozpočtu Unie na podporu genderové rovnosti; připomíná povinnost Komise připojit ke všem legislativním návrhům posouzení dopadů, pokud se předpokládá, že budou mít významný hospodářský, sociální a environmentální dopad, aby bylo mimo jiné zaručeno spravedlivé rozdělování finančních prostředků;

49.konstatuje, že přezkum interinstitucionální dohody o rejstříku transparentnosti má být proveden do července 2025; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byl tento proces co nejotevřenější, aby sladila požadavky na finanční výkaznictví ve všech kategoriích zapsaných subjektů (včetně zdrojů financování a rozpočtů na lobbování) a řešila rovněž riziko zjištěné ve zvláštní zprávě Účetního dvora o rejstříku transparentnosti EU (SR 05/2024), pokud jde o vlastní prohlášení o kategorii zastupovaných zájmů; domnívá se, že v zájmu řešení doporučení Účetního dvora by měly být navýšeny zdroje sekretariátu rejstříku transparentnosti;

50.připomíná následující zjištění uvedená ve zvláštní zprávě Účetního dvora č. 11/2025: (i) že identifikace a registrace subjektů jako nevládních organizací není vždy konzistentní a spolehlivá; (ii) že navzdory jednoduššímu postupu udělování grantů přetrvávají problémy s úplností a přesností údajů; (iii) že bez spolehlivého přehledu unijních výdajů na nevládní organizace není užitečná analýza možná; (iv) že výzvy k předkládání návrhů ve vzorku Účetního dvora byly transparentní; (v) že respektování hodnot EU se proaktivně neověřuje a vi) že postupy týkající se transparentnosti ve vzorku Účetního dvora se značně liší, přičemž větší nevládní organizace si vedou lépe; vyzývá Komisi, aby plně provedla doporučení uvedená ve zvláštní zprávě Účetního dvora;

51.důrazně podporuje doporučení Účetního dvora obsažená v jeho výroční zprávě o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2023 (dále jen „výroční zpráva za rozpočtový rok 2023“) Úř. věst. C, C/2024/5882, 9.10.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/5882/oj., jakož i v souvisejících zvláštních zprávách; vyzývá Komisi, aby je neprodleně provedla a informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o pokroku při provádění;

52.vyzývá Účetní dvůr, aby společně s Komisí hledal způsoby, jak sladit své metodiky uplatňované na souhrnný rozpočet, jako je tomu v případě zadávání veřejných zakázek decentralizovanými agenturami, a to při respektování odlišných úloh, které tyto dva orgány mají;

53.vyzývá Komisi, aby zejména:i)nadále spolupracovala s Účetním dvorem s cílem zlepšit pochopení, sbližování a srovnatelnost obou přístupů, jež vedou k rozdílným odhadům chyb ve výdajích Unie;ii)posoudila dopad nápravných opatření na celkovou míru chyb;iii)společně s Účetním dvorem hledala způsoby, jak sladit své metodiky pro odhadování chyb při zadávání veřejných zakázek a pro odhadování míry chyb v souhrnném rozpočtu, jako je tomu v případě zadávání veřejných zakázek decentralizovanými agenturami, a to při respektování odlišných úloh, které tyto dva orgány mají;iv)předložila orgánu příslušnému k udělení absolutoria strategii, jak zlepšit využívání finančních prostředků k zamýšlenému účelu, zvýšit čerpání prostředků a předcházet rušení závazků s cílem maximalizovat přidanou hodnotu rozpočtu Unie;v)zvýšila spolehlivost při předvídání zbývajících závazků a realističtěji odhadovala čerpání finančních prostředků Unie, aby tak mohla orgánu příslušnému k udělení absolutoria poskytovat lepší prognózu vývoje zbývajících závazků v následujících letech a lépe chránit rozpočet Unie;vi)podávala zprávy o ochraně rozpočtu Unie před různými zjištěnými riziky nad rámec nevypořádaných závazků a zajistila za tímto účelem dostatečná opatření, například ve vztahu k přidělování prostředků na závazek v politice soudržnosti, rostoucímu zadlužení, vyšší rozpočtové expozici a dopadu rostoucí inflace;vii)poskytovala transparentnější zprávy o celkové roční rozpočtové expozici tím, že ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti bude uveden víceletý výhled expozice rozpočtu Unie vůči rozpočtovým zárukám;viii)významně zjednodušila pravidla a postupy a zlepšila pomoc a zajistila důsledné a uživatelsky vstřícné pokyny pro malé a střední podniky, nové žadatele, odštěpené společnosti, startupy, správní a platební agentury, organizace občanské společnosti a všechny ostatní příslušné zúčastněné strany, aniž by ohrozila kvalitu kontrol;ix)zajistila, aby zavedené nástroje na zmírnění rizik měly dostatečnou kapacitu k tomu, aby mohly účinně čelit rizikům spojeným s expozicí rozpočtu Unie;x)zintenzivnila úsilí o zlepšení transparentnosti využívání finančních prostředků, a to i pokud jde o poskytování informací o konečných příjemcích, včetně informací o finančních prostředcích přidělených při přípravě politických a legislativních návrhů;xi)zavedla veškeré nezbytné prostředky, které by zajistily, aby všichni zástupci zájmových skupin, kteří se obracejí na orgány Unie, byli zapsáni v rejstříku transparentnosti; dále vyzývá Komisi, aby zřídila účinný mechanismus, který by zajišťoval, aby subjekty financované Unií zapsané v rejstříku transparentnosti byly v souladu s hodnotami Unie, a požadovala úplnou transparentnost jejich financování, čímž by byl zajištěn hlubší vhled do financování všech registrovaných subjektů, což by mělo být podmínkou pro to, aby se směly obracet na kterékoli orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie;xii)se společně s Parlamentem a Radou zavázala, že zaručí dostatečné zdroje pro sekretariát rejstříku transparentnosti s cílem zajistit, aby údaje o lobbistické činnosti všech zástupců zájmových skupin mohly být kontrolovány z hlediska přesnosti a aby se lobbování stalo transparentnějším, jak požaduje Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě 05/2024 o rejstříku transparentnosti EU; vyzývá Komisi, aby s cílem zaručit širokou škálu vyhledávacích kapacit vyčlenila odpovídající zdroje na odhalování nesrovnalostí;xiii)požadovala, aby zástupci zájmových skupin v rejstříku transparentnosti zapsali své finanční podporovatele na seznam prostřednictvím vlastního prohlášení, že zastupují pouze své zájmy nebo kolektivní zájmy svých členů, a aby navrhli změnu přílohy II interinstitucionální dohody ze dne 20. května 2021, která by od nich vyžadovala, aby zapsali své finanční podporovatele do rejstříku transparentnosti EU, a to i v případě, že v tomto rejstříku uvedou, že zastupují pouze zájmy svých vlastních členů; naléhavě vyzývá všechny již zapsané subjekty, které neuvedly své finanční zdroje na základě vlastního prohlášení, aby tyto informace před změnou interinstitucionální dohody poskytly dobrovolně;xiv)nadále podporovala členské státy v tom, aby zvyšovaly kvalitu i počet kontrol a aby sdílely osvědčené postupy v boji proti podvodům a korupci;xv)řešila situaci týkající se opožděných inkasních příkazů a přijala veškerá nezbytná opatření k zpětnému získání většiny neuhrazené částky za období 2014–2023, včetně uplatňování institucionálních mechanismů eskalace, a průběžně informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o pokroku dosaženém při zpětném získávání těchto částek;xvi)posílila kapacity struktury Unie pro boj proti podvodům, včetně poskytnutí dostatečných finančních a lidských zdrojů, a usnadnila jejich vzájemnou spolupráci;

54.vítá skutečnost, že Účetní dvůr mohl i pro rok 2023 vydat výrok bez výhrad o legalitě a správnosti příjmů; zároveň zdůrazňuje, že skutečnost, že cla nejsou deklarována nebo jsou deklarována nesprávně (výpadek příjmů z cel), což vede k nižšímu výběru dovozních cel, představuje problém již po mnoho let a mohla by potenciálně znamenat ztrátu tradičních vlastních zdrojů pro Unii a členské státy;

55.s vážným znepokojením bere na vědomí, že Účetní dvůr přezkoumal provádění akčního plánu Komise v celní oblasti, který by mohl vést k výraznému snížení výpadku příjmů z cel, a opět zjistil nedostatečný pokrok v provádění některých opatření tohoto plánu; konstatuje, že Komise v rámci tohoto plánu navrhla v květnu 2023 COM(2023)0258. celní reformu, včetně zřízení Celního úřadu EU a celního datového centra EU;

56.připomíná, že Účetní dvůr upozornil na rizika ohrožující finanční zájmy EU, která vyplývají z nedostatečných nebo neúčinných celních kontrol dováženého zboží; oceňuje úsilí úřadu OLAF v boji proti podvodům souvisejícím s cly a DPH; poukazuje na nárůst rizika týkajícího se elektronického obchodu a online platforem v důsledku potenciálních bezpečnostních hrozeb a na riziko nedodržování daňových a celních předpisů EU, norem pro výrobky, práv duševního vlastnictví, zákazů a omezení;

57.se znepokojením konstatuje, že Účetní dvůr odhalil, že Komise v šesti případech týkajících se pozdních oprav údajů o HND ze strany členských států, u nichž Komise vyjádřila výhrady, neúčtovala úroky z prodlení; souhlasí s Účetním dvorem, že Komise by v takových případech měla platby úroků z prodlení ze zásady účtovat, aby členské státy motivovala k řešení výhrad ve stanovených lhůtách;

58.s uspokojením konstatuje, že nový vlastní zdroj založený na nerecyklovaných plastových obalových odpadech vyprodukovaných členskými státy v roce 2023 činil 7,2 miliardy EUR, což odpovídá 4,0 % celkových příjmů EU; dále konstatuje, že Účetní dvůr zjistil Zvláštní zpráva Účetního dvora 16/2024: Příjmy EU z nerecyklovaných plastových obalových odpadů: Náročný začátek komplikovaný nedostatečnou srovnatelností a spolehlivostí údajů. některé problémy týkající se spolehlivosti a srovnatelnosti údajů; zdůrazňuje, že se jedná o vynikající příklad nového vlastního zdroje, neboť vytváří pozitivní pobídky pro členské státy, aby snižovaly objem nerecyklovaných plastových obalů, a zároveň vytváří nový tok příjmů pro Unii;

59.zdůrazňuje, že návrhy Komise týkající se nových vlastních zdrojů od roku 2021, jež sestávají ze tří prvků, z nichž první je založen na příjmech z obchodování s emisemi (ETS), druhým jsou příjmy z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích Unie a třetí je založen na podílu zbytkových zisků nadnárodních společností, který bude na základě dohody OECD/G20 o přerozdělení daňových práv přerozdělen členským státům („pilíř 1“), představují logické možnosti pro získávání nových zdrojů; zároveň poukazuje na to, že by mohly být zváženy i jiné zdroje, pokud by se ukázalo, že jejich schvalování bude pro členské státy snazší; vítá další iniciativy, které mohou vést k novým vlastním zdrojům rozpočtu Unie;

60.vyzývá Komisi, aby zejména:i)se více zaměřovala a uplatňovala tlak na provádění akčního plánu EU v celní oblasti a v neposlední řadě na provedení návrhu významné celní reformy z května 2023, včetně zřízení Celního úřadu EU a celního datového centra EU; zajistila, aby členské státy uplatňovaly účinné, přiměřené a odrazující sankce za neplnění oznamovacích povinností; zahájila řízení o nesplnění povinnosti v případech, kdy jsou dostatečné důkazy, že členské státy uplatňují zjevně neadekvátní systém sankcí za porušení šesté směrnice o správní spolupráci Směrnice Rady (EU) 2018/822 ze dne 25. května 2018, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní ve vztahu k přeshraničním uspořádáním, která se mají oznamovat (Úř. věst. L 139, 5.6.2018, s. 1. ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2018/822/oj). (DAC 6);ii)trvá na tom, že je důležité posílit a diverzifikovat mezinárodní celní spolupráci s obchodními partnery, a zdůrazňuje, že v souvislosti s rozšiřováním elektronického obchodu je třeba posílit boj proti přeshraničním daňovým a celním podvodům;iii)členské státy motivovala k tomu, aby výhrady týkající se jejich oprav údajů o HND řešily ve stanovených lhůtách, a to tím, že bude účtovat úroky z prodlení;iv)pokračovala ve snaze o zavádění dodatečných nových vlastních zdrojů;

61.konstatuje, že rozpočet na programy v rámci okruhu 1 VFR „Jednotný trh, inovace a digitální technologie“ činil 25,3 miliardy EUR (13,2 % rozpočtu Unie) a byl rozdělen takto: 15,3 miliardy EUR (60,5 %) na výzkum, 4,1 miliardy EUR (16,1 %) na dopravu, energetiku a digitální technologie, 2,3 miliardy EUR (9,1 %) na program InvestEU, 2,2 miliardy EUR (8,7 %) na vesmír a 1,4 miliardy EUR (5,6 %) na ostatní oblasti;

62.konstatuje, že Účetní dvůr prověřil 127 operací pokrývajících celou škálu výdajů v rámci tohoto okruhu VFR, zejména program Horizont 2020 (90 operací), Horizont Evropa (7 operací), Nástroj pro propojení Evropy (CEF), vesmírné programy a finanční nástroje, a že rovněž přezkoumal systém kontroly ex ante Evropské výkonné agentury pro klima, infrastrukturu a životní prostředí (CINEA) pro granty Nástroje pro propojení Evropy v odvětví dopravy a energetiky a informace o správnosti uvedené ve výročních zprávách o činnosti Generálního ředitelství pro výzkum a inovace (GŘ RTD) a Evropské výkonné agentury pro zdraví a digitální oblast (HaDEA);

63.konstatuje, že Účetní dvůr odhaduje, že míra chyb ve výdajích na oblast „Jednotný trh, inovace a digitální technologie“ byla v roce 2023 významná a činila 3,3 %; bere na vědomí připomínku Účetního dvora, že nejvíce jsou chybami ovlivněny výdaje na výzkum a inovace, a to zejména personální náklady; dále konstatuje, že Komise pro tento okruh vypočítala riziko při platbě na 1,4 procentního bodu, což je v dolní polovině odhadu Účetního dvora; je znepokojen závěrem Účetního dvora, že riziko Komise při platbě je v tomto okruhu podhodnoceno kvůli nedostatkům zjištěným Účetním dvorem v auditech Komise ex post v této oblasti od rozpočtového roku 2019 Výroční zpráva EÚD za rok 2023, bod 1.35.;

64.se znepokojením konstatuje, že 39 (31 %) ze 127 operací, které Účetní dvůr prověřoval, obsahovalo chyby; s hlubokým znepokojením konstatuje, že v sedmi případech kvantifikovatelných chyb, jichž se dopustili příjemci, měla Komise (nebo auditoři najatí příjemci) dostatek informací k tomu, aby chybám předešla, odhalila je a napravila ještě před schválením výdajů, a že pokud by Komise řádně využívala všechny informace, které měla k dispozici, byla by odhadovaná míra chyb u této kapitoly o 1,4 procentního bodu nižší; zdůrazňuje, že to poukazuje na nedostatky v kontrolách Komise;

65.zdůrazňuje význam programů Unie určených k financování výzkumu a inovací pro vědecký, společenský, hospodářský a technologický rozvoj Unie, snižování nerovností, dosažení ekologické a digitální transformace a snížení energetické závislosti Unie na Rusku; připomíná, že program Horizont Evropa je nejvýznamnějším výzkumným a inovačním programem v Evropě, jehož celkový rozpočet na období 2021–2027 činí 95,5 miliardy EUR, včetně 5,4 miliardy EUR z nástroje NGEU; poznamenává, že z nástroje RRF bylo na investice do výzkumu a inovací vyčleněno přibližně 48 miliard EUR; zdůrazňuje, že pro zvýšení konkurenceschopnosti Unie a odstranění rozdílu v inovacích je zapotřebí dodatečné financování výzkumu a inovací s ohledem na příslušná doporučení Draghiho zprávy; vzhledem k současným geopolitickým podmínkám poukazuje zejména na potřebu zvýšit výdaje na výzkum a inovace související s obranou, které by mohly sloužit jako důležitá součást strategie inovační politiky;

66.konstatuje, že z předchozího programu, jímž byl Horizont 2020 s rozpočtem 75,6 miliardy EUR, bylo v letech 2014 až 2020 financováno více než 35 000 projektů a jeho výzvy přilákaly více než milion individuálních žádostí ze 177 zemí; dále konstatuje, že komisařka Ivanova ve svém slyšení k udělení absolutoria za rok 2023 zdůraznila přidanou hodnotu programů EU určených k financování výzkumu a inovací a vysvětlila, že v závěrečném hodnocení programu Horizont 2020 se odhaduje, že každé euro vynaložené v rámci tohoto programu přinese společnosti do roku 2040 hodnotu ve výši pěti eur; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že 74 % návrhů, které nezávislí odborníci vyhodnotili jako kvalitní, nemohlo být financováno z důvodu rozpočtových omezení; konstatuje, že na financování všech kvalitních návrhů by bylo zapotřebí dalších 159 miliard EUR; zdůrazňuje, že je důležité zajistit dostatečné financování výzkumu a inovací Unie, v neposlední řadě s cílem zvýšit konkurenceschopnost a prosperitu Unie v souladu se strategickou agendou Unie na období 2024–2029;

67.bere na vědomí pozdní přijetí právních základů programu Horizont Evropa v roce 2021 a vítá, že se Komisi podařilo v roce 2023 dosáhnout téměř 100 % plnění rozpočtu; konstatuje, že do konce roku 2023 bylo podepsáno 10 674 grantových dohod a že byly podepsány další dvě rámcové dohody;

68.se znepokojením konstatuje, že Účetní dvůr zjistil chyby týkající se nezpůsobilých nákladů ve 30 z 97 operací v oblasti výzkumu a inovací v jeho vzorku a že tyto chyby představují 71 % míry chyb odhadované Účetním dvorem v tomto okruhu v roce 2023; znovu vyjadřuje své znepokojení nad tím, že po devíti letech provádění programu Horizont 2020 je i nadále hlavním zdrojem chyb výpočet osobních nákladů, neboť vyčíslitelné chyby v důsledku nesprávného uplatňování metodiky výpočtu osobních nákladů byly zjištěny u 22 z 30 výzkumných operací ve vzorku Účetního dvora (přibližně 73 %); bere na vědomí pokračující úsilí Komise i Účetního dvora o nápravu této situace; vítá skutečnost, že Komise přijala doporučení Účetního dvora, jimiž bylo zajistit u příjemců větší dodržování pravidel pro denní sazby a zajistit jasnost, pokud jde o pravidla pro denní sazby, u dokumentů programu Horizont Evropa;

69.zdůrazňuje, že je důležité zjednodušit pravidla a postupy, jimiž se řídí financování výzkumu a inovací Unie; konstatuje, že v roce 2023 Komise pokračovala v zavádění zjednodušeného vykazování nákladů, jako jsou jednorázové částky a jednotkové náklady, v programu Horizont Evropa; dále bere na vědomí, že generální ředitel pro výzkum a inovace při jednání s výborem CONT sdělil, že Komise má v úmyslu zvýšit do roku 2027 vyplácení prostředků z programu Horizont Evropa prostřednictvím jednorázových částek na 50 %; vítá skutečnost, že Komise s přihlédnutím k doporučením Účetního dvora vydaným v jeho výročních zprávách za rok 2022 dále upřesní požadavky vymezující řádné provádění jednorázových grantů, včetně prvků každého pracovního balíčku, který aktivuje platbu, a poskytne rovněž podrobné pokyny osobám zapojeným do posuzování provádění projektů; dále konstatuje, že jak je popsáno v posouzení Komise týkajícím se jednorázového financování v rámci programů Horizont 2020 a Horizont Evropa 2018–2024, příjemci by uvítali větší jasnost ohledně toho, jak bude probíhat audit jednorázových grantů; je znepokojen tím, že dosud nebyla vypracována strategie následných auditů pro program Horizont Evropa;

70.zdůrazňuje zásadní úlohu soukromého sektoru při řešení nedostatku inovací v Unii a při zlepšování její konkurenceschopnosti a prosperity; je zejména přesvědčen, že je nezbytné nadále podporovat a co nejvíce usnadňovat účast malých a středních podniků v programech financování výzkumu a inovací Unie; bere na vědomí závěr Účetního dvora, že malé a střední podniky a noví účastníci jsou náchylnější k chybám než ostatní příjemci, protože nemají zkušenosti a zdroje pro správu finančních prostředků; vítá úsilí Komise o zvláštní podporu malých a středních podniků, například prostřednictvím informačních kampaní, kontaktů se systémem národních kontaktních míst a specializované asistenční služby informačního servisu pro oblast výzkumu; domnívá se, že zjednodušení pravidel a postupů je nejzásadnější hnací silou zvýšené účasti malých a středních podniků;

71.zdůrazňuje význam investic Unie do rozvoje vysoce výkonných, udržitelných a účinně propojených transevropských sítí v oblasti dopravy, energetiky a digitálních služeb a konstatuje, že Nástroj pro propojení Evropy (CEF), jehož výdaje v roce 2023 činily 4,1 miliardy EUR, je klíčovým nástrojem Unie pro dosažení těchto cílů;

72.poukazuje na to, že v rámci Nástroje pro propojení Evropy v oblasti dopravy (CEF-T) je nutné zjednodušit postupy schvalování žádostí o financování, aby na rozvoji evropské dopravní infrastruktury mohly podílet i menší subjekty a místní iniciativy; lituje, že rozpočet nástroje CEF-T nepokrývá všechny potřeby pro udržitelné investice do dopravy a že jeho převážná část již byla vyčerpána, čímž vzniká mezera ve financování až do roku 2027;

73.připomíná, že ruská útočná válka proti Ukrajině a sankce uvalené na Rusko měly i v roce 2023 negativní dopad na dopravu v Unii, neboť vedly k nedostatkům v dopravě, snížení kapacit dodavatelských řetězců a nutnosti vyhýbat se tradičním trasám, čímž se prodloužila doba cest a zvýšily náklady; poukazuje na to, že ekonomické ztráty a zastavení přeshraniční mobility v důsledku ruské agrese nejvíce postihly regiony na východních hranicích EU, zejména v baltských státech, Finsku, Polsku a Rumunsku, vyzývá Komisi, aby zavedla cílená opatření na pomoc při obnově postižených regionů, mimo jiné v příštím VFR;

74.vyzývá Komisi, aby provedla komplexní revizi financování vyhrazeného na ty projekty přeshraniční infrastruktury a infrastruktury propojující více zemí, které se při realizaci a financování potýkají s velkými problémy a se zpožděními, jako je např. projekt Rail Baltica; poukazuje na to, že se revize zaměřila na nedostatek efektivity v plánování a řízení a na eskalující stavební náklady, které ohrožují plnění harmonogramu a cílů projektů; opakuje, že transparentnější hospodaření s veřejnými prostředky zvýší důvěru občanů v orgány Unie;

75.se znepokojením konstatuje, že Účetní dvůr ve svém vzorku z roku 2023 zjistil dvě chyby v projektech nástroje CEF a že jedna z nich se týká závažného porušení pravidel Unie pro zadávání veřejných zakázek a vedla k tomu, že zakázka byla zadána konsorciu, které nesplňovalo kritéria pro výběr, a že tato chyba přispěla k tomu, že odhadovaná míra chyb v okruhu 1 činila 28 %;

76.je hluboce znepokojen zjištěními Účetního dvora v souvislosti se systémem kontrol ex ante Evropské výkonné agentury pro klima, infrastrukturu a životní prostředí (CINEA) uplatňovaný u grantů nástroje CEF pro odvětví dopravy a energetiky, zejména závěrem Účetního dvora, že strategie pro nástroj CEF1 (2014–2020) i nástroj CEF2 (2021–2027) vycházejí z řádné analýzy rizik a nesrovnalostí z minulosti, avšak pokyny pro kontroly ex ante týkající se zadávacích řízení nejsou dostatečně podrobné; plně podporuje doporučení Účetního dvora, aby Komise tyto pokyny dále rozpracovala;

77.vyzývá Komisi, aby:i)zajistila odpovídající zdroje na podporu kvalitních návrhů projektů v oblasti výzkumu a inovací s přidanou hodnotou EU, a to v krátkodobém horizontu prostřednictvím návrhu rozpočtu na rok 2026 a ve střednědobém horizontu prostřednictvím návrhu příštího víceletého finančního rámce, který předloží;ii)pokračovala ve zjednodušování pravidel a postupů v souladu s novým finančním nařízením, podporovala školení a uživatelsky vstřícné, soudržné a praktické informace pro žadatele v členských státech, zejména pro malé a střední podniky, nové žadatele, odštěpené společnosti, startupy, organizace občanské společnosti nebo místní akční skupiny, a podporovala podávání žádostí od příjemců v členských státech s omezenější účastí, jakož i od menších subjektů;iii)pokračovala v uplatňování zjednodušených pravidel a postupů, opatření v oblasti digitalizace a zjednodušeného vykazování nákladů a zároveň řešila zejména riziko nesrovnalostí a podvodů a náklady na kontroly, přičemž by měla také co nejdříve dokončit strategii následných auditů pro program Horizont Evropa;iv)dále upřesnila požadavky na vymezení řádného provádění jednorázových grantů s přihlédnutím k příslušným doporučením Účetního dvora, jež uvádí ve své výroční zprávě za rok 2022, a ověřila skutečné provádění projektů s využitím jednorázových částek;v)provedla důkladnou analýzu zjištěných chyb při zadávání veřejných zakázek a dále rozpracovala pokyny popisující rozsah kontrol, které se mají provádět u zadávacích řízení u projektů nástroje CEF v rámci kontrol ex ante, jak doporučil Účetní dvůr;

78.zdůrazňuje význam politiky soudržnosti Unie pro hospodářskou a územní konvergenci a rozvoj v regionech Unie, jakož i pro podporu provádění evropského pilíře sociálních práv; konstatuje, že rozpočet na programy v rámci okruhu 2 VFR „Soudržnost, odolnost a hodnoty“ činil 73,3 miliardy EUR (38,4 % rozpočtu Unie) a byl rozdělen takto: 47,8 % pro Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a další regionální operace, 18,9 % pro Evropský sociální fond (ESF), 9,8 % pro Fond soudržnosti (FS), 3,8 % pro Erasmus+, 2,1 % pro CEF – doprava a 3,8 % pro ostatní oblasti;

79.konstatuje, že Účetní dvůr prověřil vzorek 238 operací, který zahrnuje celou škálu výdajů v rámci okruhu 2 VFR; se znepokojením konstatuje, že Účetním dvorem odhadovaná celková úroveň chyb v rámci tohoto okruhu v roce 2023 vzrostla na 9,3 %, což je výrazně nad prahem významnosti; upozorňuje na skutečnost, že celková míra chyb odhadovaná Účetním dvorem se v roce 2023 ve srovnání s předchozími roky výrazně zvýšila (6,4 % v roce 2022, 3,6 % v roce 2021);

80.je znepokojen připomínkou Účetního dvora, že v důsledku poskytnutí významných dodatečných zdrojů v rámci pomoci při oživení pro soudržnost a území Evropy (REACT-EU), blížícího se konce období způsobilosti pro programy na období 2014–2020 (31. prosince 2023) a souběžného provádění programu NGEU se zvyšuje tlak na správní orgány členských států, a tím i riziko chyb; je znepokojen zejména snižováním spolufinancování ze strany členských států, jako je tomu v případě REACT-EU, investiční iniciativy pro reakci na koronavirus (CRII) a CRII+, což snižuje odpovědnost a související pobídky pro řádný dohled nad výdaji; bere na vědomí odpověď Komise, že některé orgány možná provedly méně účinné kontroly a ověřování v důsledku silného přetížení a rostoucího tlaku způsobeného souběžným prováděním programů na období 2014–2020 a dodatečného financování v rámci NGEU;

81.bere na vědomí analýzu Účetního dvora zaměřenou na operace s dodatečným financováním prostřednictvím REACT-EU a flexibilitou prostřednictvím iniciativy CRII+ a Akce v rámci politiky soudržnosti na podporu uprchlíků v Evropě (CARE) a na to, jak přispěly k odhadované míře chyb; bere zejména na vědomí závěr, že chyby zjištěné u priorit financovaných ze 100 % ze zdrojů EU přispěly 5,0 % k celkové odhadované míře chyb ve výši 9,3 %; je znepokojen tím, že k vysoké míře chyb přispěla zvýšená flexibilita, kterou nedoprovázelo ani snížení požadavků, ani zvýšení preventivních kontrol;

82.bere na vědomí přezkum Účetního dvora 03/2024 nazvaný „Přehled informací o rámci pro získávání jistoty a o klíčových faktorech vedoucích k chybám ve výdajích na soudržnost v letech 2014–2020“, který poskytuje přehled výsledků auditu za šest let, včetně posouzení otázek řízení a kontroly, a jehož cílem je posílit model míry jistoty; je znepokojen závěrem Účetního dvora, že přestože rámec pro získávání jistoty v oblasti politiky soudržnosti pomohl snížit míru chyb, nedokázal účinně snížit celkovou míru chyb pod 2% práh významnosti; je znepokojen, že Komise se kvůli systematickým nedostatkům může na práci vnitrostátních auditních orgánů spoléhat pouze v omezené míře; podporuje doporučení Účetního dvora, aby Komise posílila provádění rámce pro získání jistoty u výdajů na soudržnost na období 2021–2027; připomíná Komisi výzvu orgánu příslušného k udělení absolutoria, aby úzce spolupracovala s členskými státy na zlepšení systému řízení a kontroly výdajů Unie s cílem snížit vysokou míru chyb pod 2% práh významnosti;

83.bere na vědomí připomínku Účetního dvora uvedenou v jeho přezkumu týkající se spolehlivosti práce klíčových aktérů v systému kontroly politiky soudržnosti; je znepokojen zjištěním Účetního dvora, že řídicí orgány, které jsou první obrannou linií pro odhalování a prevenci chyb, nedokázaly během šestiletého období dostatečně účinně zmírnit vysoké přirozené riziko chyb ve výdajích na politiku soudržnosti; za ještě znepokojivější považuje zjištění Účetního dvora, že druhá obranná linie, kterou představují auditní orgány členských států, není schopna určit správnou míru chyb u balíčků výdajů, které kontrolují, a poskytnout jistotu, neboť Účetní dvůr zjistil další chyby nejméně v 39 % těchto balíčků; konstatuje, že tyto chyby Účetní dvůr každoročně odhaluje a oznamuje již více než 6 let, a že se proto jedná o systémový problém;

84.bere na vědomí kategorizaci chyb zjištěných Účetním dvorem ve výdajích na soudržnost, z níž vyplývá, že nezpůsobilé projekty představují 29 %, nezpůsobilé náklady 26 % a závažné nedodržování pravidel zadávacího řízení 21 % chyb a že největší podíl chyb (80 %) představují výdaje související s EFRR a FS; konstatuje, že výdaje v rámci ESF+, YEI a FEAD jsou chybami zatíženy poměrně méně, neboť ačkoli dohromady představují přibližně 20 % rozpočtu v tomto okruhu, jejich podíl na celkové míře chyb činí 16 %;

85.bere na vědomí studii zadanou Výborem pro rozpočtovou kontrolu na téma „Poznatky získané při uplatňování nástrojů pro reakci na krize“, z níž vyplývá, že čerpání nepřidělených zdrojů v oblasti soudržnosti podpořila flexibilita zavedená v rámci iniciativ CRII a CRII+; je znepokojen zjištěním výzkumných pracovníků, že kvalita urychlených projektů zřejmě nedosáhla stejné úrovně jako investice před pandemií; je dále znepokojen připomínkou výzkumných pracovníků, že riziko spojené s nekvalitními projekty plně nese rozpočet Unie, a to kvůli 100% financování ze zdrojů EU, které se uplatňuje v rámci iniciativ CRII, CRII+ a REACT-EU; domnívá se, že 100% financování ze zdrojů EU sice může čerpání napomoci, ale čerpání není samo o sobě cílem;

86.zdůrazňuje, že v nejaktuálnějších stanoviscích k udělení absolutoria Výbor pro regionální rozvoj požadoval, aby Komise poskytla státním, místním a regionálním orgánům dodatečnou poradenskou podporu s cílem zabránit administrativnímu přetížení; je si vědom úsilí Komise, konstatuje však, že bohužel nepostačuje ke zmírnění rizika chyb; varuje, že k podobnému administrativnímu přetížení by mohlo dojít na konci období způsobilosti nástroje RRF a v posledních letech VFR; zdůrazňuje, že je třeba naléhavě řešit nedostatečnou správní kapacitu státních, místních a regionálních orgánů; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby jim poskytla jasné pokyny a více podporovala budování administrativních kapacit, mimo jiné prostřednictvím odborné přípravy zaměstnanců, sdílení osvědčených postupů, vzájemných hodnocení a technické pomoci s cílem zajistit účinné řízení fondů;

87.bere na vědomí veřejné diskuse o víceletém finančním rámci na období po roce 2027, které mohou naznačovat posun směrem k modelu založenému na výkonnosti, propojení investic a reforem a přání zjednodušit pravidla a postupy; vyzývá Komisi, aby upřednostňovala finanční reakce na současné hrozby vyplývající z geopolitické situace; upozorňuje, že žádné rozhodnutí o budoucí koncepci výdajových programů nesmí být na úkor dohledu a kontroly výdajů Unie, pokud jde o transparentnost a informování na úrovni Unie o nedodržování pravidel a předpisů; domnívá se, že chyby zjištěné Účetním dvorem a způsob, jakým Komise tyto chyby řeší, jsou rovněž ukazatelem řádně fungujícího systému řízení a kontroly, a konstatuje, že oba orgány vyjádřily svůj závazek zlepšit systém a snížit míru chyb;

88.stejně jako v předchozích letech bere na vědomí připomínku Účetního dvora, že dokumentární přezkumy prováděné Komisí za účelem přezkumu a posouzení práce auditních orgánů jsou zaměřeny pouze na kontrolu konzistentnosti informací o správnosti, a že jsou proto příliš omezené, pokud jde o potvrzení celkové míry zbytkových chyb, kterou vnitrostátní orgány uvedly ve svých balíčcích pro poskytnutí jistoty; bere na vědomí odpověď Komise, že své dokumentární přezkumy doplňuje o auditní činnost na místě týkající se jednotlivých programů a balíčků pro poskytnutí jistoty, což jí umožňuje stanovit přiměřený a spravedlivý odhad míry chyb pro každý program; domnívá se, že připomínka Účetního dvora se týká rozsahu dokumentárních přezkumů a skutečnosti, že jsou zaměřeny pouze na konzistentnost, a proto jsou příliš omezené na to, aby Komisi poskytovaly dostatečně spolehlivé informace;

89.je znepokojen přetrvávajícími nedostatky, které Účetní dvůr zaznamenal v práci vnitrostátních auditních orgánů a které jsou patrné z nedostatků zjištěných v balíčcích pro poskytnutí jistoty, přičemž míra zbytkových chyb přesahuje práh významnosti u více než 60 % hodnoty balíčků pro poskytnutí jistoty, které byly předmětem auditu v roce 2023; se znepokojením upozorňuje na to, že řídicím orgánům se soustavně nedaří účinně předcházet nesrovnalostem ve výdajích vykázaných příjemci nebo je odhalovat, a Komise se tak nemůže na jejich práci v dostatečné míře spoléhat;

90.připomíná, že v rámci sdíleného řízení je povinností Komise ujistit se, že členské státy zavedly systémy řízení a kontroly, které během provádění programů účinně fungují; je znepokojen tím, že Komise i soud zjistily, že ne všechny řídicí a kontrolní systémy členských států fungují účinně, což negativně ovlivňuje spolehlivost míry chyb Komise, neboť ta se spoléhá na tyto vnitrostátní systémy, které nefungují účinně; táže se, zda je vhodné, aby se Komise i nadále spoléhala na vnitrostátní systémy;

91.domnívá se, že má-li jednotný audit fungovat dobře a má-li se snížit administrativní zátěž pro příjemce a řídicí orgány, je dodržování auditorských standardů na všech úrovních kontroly a auditu naprosto zásadní; je proto znepokojen zjištěním Účetního dvora obsaženým v jeho výroční zprávě, že programové orgány a příjemci nepředložili základní podklady o splnění podmínek způsobilosti, a také zjištěním Účetního dvora uvedeným v jeho přezkumu, že nedostatečná dokumentace auditních orgánů o auditní činnosti omezuje míru, v níž se lze na práci vnitrostátních auditních orgánů spoléhat;

92.připomíná, že v souladu s článkem 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159; ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/1060/oj). pro programové období 2021–2027 musí členské státy dodržovat a plnit horizontální a tematické základní podmínky, a to po celé období provádění fondů; připomíná, že pokud v době předložení žádosti o platbu Komisi pro daný specifický cíl nejsou splněny podmínky pro poskytnutí podpory, nebudou související výdaje proplaceny z rozpočtu Unie, dokud se Komise nepřesvědčí, že podmínky pro poskytnutí podpory byly splněny; připomíná, že orgán příslušný k udělení absolutoria vyjádřil hluboké politování nad rozhodnutím Komise ze dne 13. prosince 2023 Rozhodnutí Komise ze dne 13. opětovném posouzení z podnětu Komise, pokud jde o plnění podmínek stanovených v článku 4 nařízení (EU, Euratom) 2020/2092 po prováděcím rozhodnutí Rady (EU) 2022/2506 ze dne 15. prosince 2022 o Maďarsku (C(2023)8999)., podle nějž Maďarsko splnilo horizontální základní podmínku týkající se nezávislosti soudnictví, což maďarským orgánům umožnilo předložit žádosti o úhradu ve výši až 10,2 miliardy EUR; se znepokojením konstatuje, že od uvolnění těchto finančních prostředků maďarská vláda nepřijala žádné kroky k obnovení nezávislosti soudnictví, ale naopak; opakuje své znepokojení nad tím, že neexistují odpovídající kontrolní mechanismy ani spolehlivé postupy zadávání veřejných zakázek, které by zaručily řádné finanční řízení a ochranu rozpočtu Unie; domnívá se, že toto rozhodnutí je politicky v rozporu s prodloužením opatření přijatých v rámci nařízení (EU, Euratom) 2020/2092 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2020/2092/oj). (dále jen „nařízení o podmíněnosti“;

93.vyjadřuje hluboké znepokojení nad zjištěními uvedenými ve zprávě o právním státu za rok 2023, která se týkají situace v oblasti právního státu v Maďarsku, zejména přetrvávajících a systémových problémů v oblasti soudnictví a sdělovacích prostředků; se znepokojením bere na vědomí rostoucí tlak na nezávislost soudnictví, včetně obav ohledně výběru a povyšování soudců, a nedávné zprávy o zastrašování a vměšování do soudních rozhodnutí, o čemž svědčí rezignace soudců na protest proti politickému ovlivňování; se znepokojením současně konstatuje, že vedoucí maďarského úřadu pro prověřování bezúhonnosti, klíčové instituce zřízené Komisí jako podmínka pro uvolnění finančních prostředků Unie podle nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu, čelí rostoucímu tlaku ze strany maďarské vlády; vyzývá Komisi, aby zajistila koordinovaný a celostní přístup ke všem příslušným fondům a legislativním nástrojům Unie, a zdůrazňuje, že finanční prostředky Unie nesmí být přidělovány na činnosti narušující demokracii nebo posilující autoritářství;

94.připomíná, že nařízení o podmíněnosti zavádí mechanismus a opatření na ochranu rozpočtu Unie před porušováním zásad právního státu, pokud by jiné postupy stanovené v právních předpisech Unie rozpočet neochránily účinněji; připomíná, že tento mechanismus byl aktivován dne 15. prosince 2022 v případě Maďarska, a to kvůli obavám souvisejícím s jeho systémem zadávání veřejných zakázek, což vedlo k dočasnému pozastavení 55 % rozpočtových závazků na tři programy politiky soudržnosti; připomíná, že totéž nařízení v souladu s článkem 6 nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2020/2093/oj). (dále jen „nařízení o VFR“) stanoví, že pozastavené závazky z roku 2022 (rok n) nelze znovu začlenit do rozpočtu na období po roce 2024 (rok n+2), a že proto bylo v prosinci 2024 zrušeno 55 % závazků z roku 2022, což představuje přibližně 1 miliardu EUR; konstatuje, že v současnosti neprobíhají žádné jiné postupy podle nařízení o podmíněnosti;

95.konstatuje, že Komise přidělila na provádění nařízení o podmíněnosti ekvivalent pěti zaměstnanců na plný úvazek, a opakuje obavy Evropského účetního dvora vyjádřené ve zvláštní zprávě č. 03/2024, že současný počet zaměstnanců se zdá být nedostatečný k zajištění přísného a soudržného uplatňování nařízení;

96.opakuje, že je třeba považovat všechna opatření požadovaná pro uvolnění finančních prostředků Unie podle nařízení o podmíněnosti, nařízení o společných ustanoveních a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/241/oj). (dále jen „nařízení o RRF“) za jediný, integrovaný balíček; zdůrazňuje, že je důležité chránit finanční zájmy Unie také při vyplácení předběžného financování;

97.konstatuje, že některé investice, které by byly způsobilé pro financování v rámci soudržnosti, jsou zahrnuty do národních plánů pro oživení a odolnost; připomíná, že obecným cílem nástroje RRF, který je zakotven v článku 4 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, je podporovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost Unie a že k tomuto účelu je specificky určen jeden z jeho šesti pilířů; uznává, že široká oblast působnosti nástroje RRF vede k omezenému překrývání s jinými programy financování Unie, jak zamýšleli spolunormotvůrci při stanovování článku 9 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, který jako klíčové zásady stanoví adicionalitu a doplňkovost financování; upozorňuje však na riziko dvojího financování vyplývajícího z těchto situací;

98.vyjadřuje znepokojení nad zjevnými prodlevami při provádění politiky soudržnosti v členských státech a nad nedostatečnou kapacitou vnitrostátních správních orgánů řešit souběžně různé výdajové programy (např. programy soudržnosti a programy nástroje RRF), které zahrnují navzájem se doplňující nebo dokonce obdobné cíle; vyzývá Komisi, aby zajistila, že členským státům, které se potýkají s obtížemi, bude poskytnuta dostatečná technická pomoc s cílem řešit stávající prodlevy při provádění programů soudržnosti;

99.uznává nepřiměřený dopad ruské útočné války proti Ukrajině na východní regiony Unie sousedící s Ruskem a Běloruskem; upozorňuje na náklady, které nesou tyto regiony a členské státy v důsledku jejich společné hranice s nepřátelskými sousedními zeměmi, zejména na jejich potřebu stále více směrovat veřejné financování do bezpečnosti, obrany a připravenosti a zároveň čelit dramatickému snižování zdrojů v důsledku narušení hospodářské činnosti, přeshraničního obchodu a dalších výměn a programů soudržnosti, zejména programů Interreg; bere na vědomí opatření přijatá Evropskou komisí na podporu těchto regionů, zejména prostřednictvím flexibility poskytované v rámci politiky soudržnosti; vítá skutečnost, že poskytování podpory východním příhraničním regionům nejvíce postiženým ruskou agresí je obsaženo v pověřovacím dopise výkonné místopředsedkyně pro soudržnost a reformy; vyzývá Komisi, aby zajistila poskytování odpovídající podpory východním regionům Unie sousedícím s Ruskem a Běloruskem, aby se mohly vyrovnat s nepřiměřenými důsledky ruské útočné války, a to jak v krátkodobém horizontu prostřednictvím návrhu rozpočtu na rok 2026, tak ve střednědobém horizontu prostřednictvím návrhu příštího VFR, který předložila Komise;

100.zdůrazňuje význam ESF+, jehož cílem je dosáhnout vysoké zaměstnanosti, spravedlivé sociální ochrany, kvalifikované a odolné pracovní síly a inkluzivních/soudržných společností jako klíčových prvků pro vymýcení chudoby; vyjadřuje potřebu poskytovat mu trvalou finanční a politickou podporu Unie, vnitrostátních a regionálních institucí při plnění jeho cílů v nadcházejících letech; zdůrazňuje, že do provádění činností financovaných z ESF+ je důležité úzce zapojit regionální aktéry, zejména organizace občanské společnosti a sociální partnery působící na místě;

101.vítá předsunutí 100 milionů EUR z rozpočtu programu Erasmus+ na rok 2027 do rozpočtu na rok 2023, jež umožnilo i nadále podporovat žáky, studenty, učitele a kvalifikované pracovníky prchající z Ukrajiny, a dalších 20 milionů EUR přidělených na program Erasmus+ v roce 2023 na základě naléhání Parlamentu; zdůrazňuje, že předsunutí prostředků musí zůstat výjimkou zajišťující rychlou reakci na nepředvídané akutní krizové situace; poukazuje na to, že předsunutí prostředků v rámci programu Erasmus+ nesmí vést ke škrtům prostředků na tento program na konci stávajícího víceletého finančního rámce; zdůrazňuje, že je nutné se maximálně vynasnažit reagovat na tyto situace přednostně tím, že dojde k vyčlenění dalších prostředků;

102.zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit přísný dohled nad přidělováním prostředků, aby se zabránilo jejich zneužívání v rámci programu Erasmus; žádá Komisi, aby v souladu se svými povinnostmi stanovenými ve finančním nařízení a v grantových dohodách v rámci programu Erasmus+ shromažďovala důkazy nutné k vyšetření veškerých případů podvodných nebo podezřelých příjemců; vyzývá k řádnému zajištění programu proti jeho zneužívání ze strany organizací, jejichž činnost je v rozporu se základními hodnotami Unie (lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního řádu, lidských práv); připomíná, že Komise má zákonnou povinnost zajistit, aby se příjemci programu zavázali k dodržování těchto hodnot a skutečně je dodržovali a aby se nedopouštěli profesních pochybení;

103.konstatuje, že v roce 2023 činil rozpočet programu EU pro zdraví, hlavního finančního nástroje na podporu iniciativ Unie v oblasti zdraví, 735 milionů EUR, který spravovalo zejména Generální ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin a Úřad pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA) a který byl plněn prostřednictvím Evropské výkonné agentury pro zdraví a digitální oblast; uznává pokrok iniciativ financovaných v rámci tohoto programu, zejména v oblasti připravenosti na mimořádné situace v oblasti zdraví, plánu boje proti rakovině, Farmaceutické strategie pro Evropu a provádění právních předpisů Unie v oblasti zdraví;

104.vyzývá Komisi, aby:i)přehodnotila praxi, v rámci níž se u nástrojů Unie pro reakci na krize uplatňuje 100% financování ze zdrojů EU, ačkoli by zvýšení předběžného financování mohlo zajistit rychlejší dostupnost finančních prostředků a díky finanční účasti členských států i Unie by se zároveň zachovala sdílená odpovědnost za finanční rozpočtovou kontrolu při čerpání fondů;ii)zajistila výběr kvalitních projektů financovaných z fondů politiky soudržnosti tím, že bude upřednostňovat dlouhodobé investice a řádně odůvodňovat případy uplatňování 100% financování ze zdrojů Unie, přičemž bude zároveň tyto případy omezovat;iii)řešila systémový problém spočívající v tom, že na úrovni členských států nedochází k odhalování chyb ve výdajích v rámci politiky soudržnosti, a to jednak prostřednictvím akčního plánu zaměřeného na vykazování přesné míry chyb v balíčcích pro poskytnutí jistoty, jednak odhalováním chyb v prvních obranných liniích, čehož lze dosáhnout zpřístupněním většího množství nebo lepšího zacílení stávajících zdrojů a zvýšením kapacity pro odhalování na úrovni členských států a Komise;iv)vypočítala a oznámila orgánu příslušnému k udělení absolutoria náklady na kontrolu všech výdajů, které vnitrostátní orgány spravují v souvislosti s fondy politiky soudržnosti a nástrojem NGEU, a porovnala tyto údaje s náklady na kontrolu, které vznikly v případě, že tytéž orgány spravovaly pouze fondy politiky soudržnosti;v)řešila opakující se problém nedostatečné dokumentace na úrovni příjemců, programových orgánů a auditních orgánů, a to nejen prostřednictvím kontrol, zvyšování povědomí a informací o požadavcích, ale také prostřednictvím větší digitalizace a tam, kde je to možné, prostřednictvím finančních pobídek k sankcionování nedodržování požadavků na řádné finanční řízení;vi)rozšířila záběr svého dokumentárního přezkumu balíčků pro poskytnutí jistoty, tak aby se tento přezkum zaměřoval vedle konzistentnosti i na jiná kritéria kvality, a mohl tak vzniknout spolehlivý odhad jak míry zbytkových chyb pro posuzovaný balíček pro poskytnutí jistoty, tak i celkového rizika při platbě;vii)intenzivněji monitorovala horizontální a tematické základní podmínky ve všech členských státech s cílem identifikovat potenciální hrozby pro ochranu rozpočtu Unie a zajistila větší transparentnost a zapojení zúčastněných stran při uplatňování tohoto nástroje;viii)více sladila zprávu o právním státu s nařízením o podmíněnosti a podrobněji informovala o případech porušování zásad právního státu, které lze použít jako podnět k aktivaci opatření podle nařízení o podmíněnosti;ix)průběžně monitorovala., jak maďarská vláda uplatňuje opatření obsažená v prováděcím rozhodnutí Rady (EU) 2022/2506 ze dne 15. prosince 2022; posoudila, do jaké míry se situace zlepšila nebo zhoršila, a to i v souvislosti s výzvami, jimž čelí maďarský Úřad pro prověřování bezúhonnosti, a přijala veškerá nezbytná opatření v souladu s nařízením o podmíněnosti;x)poskytovala členským státům zvýšenou technickou pomoc s cílem řešit prodlevy při provádění vnitrostátních programů, aby se zvýšila míra čerpání;xi)pečlivě sledovala a zmírňovala zvyšující se riziko dvojího financování mezi programy soudržnosti a financováním z nástroje RRF a neprodleně řešila veškeré takové případy;xii)dále zjednodušovala provádění programů soudržnosti a úzce spolupracovala s členskými státy na určení osvědčených postupů v oblasti digitalizace postupů a procesů;xiii)v úzké spolupráci s Účetním dvorem přijala veškerá nezbytná opatření ke snížení míry chyb;xiv)zajistila poskytování odpovídající podpory východním regionům Unie sousedícím s Ruskem a Běloruskem, aby se mohly vyrovnat s nepřiměřenými důsledky ruské útočné války proti Ukrajině, a to jak v krátkodobém horizontu, tak ve střednědobém horizontu;

105.konstatuje, že rozpočet na programy v rámci okruhu 3 VFR „Přírodní zdroje“ činil 59,5 miliardy EUR (31,1 % rozpočtu Unie) a byl rozdělen takto: 65,0 % na přímé platby v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF), 27,6 % na Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), 4,2 % na tržní výdaje v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF), 1,9 % na námořní a rybářské záležitosti, 0,9 % na životní prostředí a klima (LIFE) a 0,4 % na ostatní oblasti;

106.konstatuje, že Účetní dvůr prověřil vzorek 218 transakcí, který pokrývá celou škálu výdajů v rámci tohoto okruhu VFR; konstatuje, že Účetní dvůr rovněž přezkoumal informace o správnosti uvedené ve výročních zprávách o činnosti Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (GŘ AGRI) a Generálního ředitelství pro opatření v oblasti klimatu (GŘ CLIMA), jakož i vybrané systémy v 20 členských státech a ve Spojeném království; konstatuje, že Účetní dvůr odhaduje míru chyb v oblasti „Přírodní zdroje“ na 2,2 % (2,2 % v roce 2022) a že většina zjištěných chyb se týkala operací v oblasti rozvoje venkova;

107.poukazuje však na to, že to je částečně způsobeno složitostí environmentálních režimů v programech rozvoje venkova a známým negativním problémem „gold-platingu“ na úrovni členských států;

108.v této souvislosti si všímá míry plnění u financování EZFRV na období 2023–2027, která je nižší, než se očekávalo, s mírou čerpání, která na konci roku 2023 činila pouze 1 %, a platbami, které dosahovaly 0,7 miliardy EUR, a očekává, že míra čerpání výrazně vzroste v průběhu příštího vykazovaného období;

109.konstatuje, že Účetní dvůr zjistil 16 vyčíslitelných chyb v oblasti rozvoje venkova, 15 chyb v přímých platbách, dvě chyby ve výdajích souvisejících s tržními opatřeními a tři chyby ve výdajích nesouvisejících s akčním programem pro venkov; je ujištěn hodnocením Komise, že se většinou jednalo o administrativní chyby, a opatřeními, která Komise přijala s cílem předcházet chybám v budoucnu;

110.bere na vědomí, že Účetní dvůr rozdělil chyby do několika kategorií, přičemž nezpůsobilé žádosti představovaly 35 % chyb, administrativní chyby 21 % a nepřesné informace o zemědělských plochách nebo zvířatech 20 %; stejně jako v předchozích letech se znepokojením konstatuje, že Účetní dvůr v několika případech zjistil, že orgány členských států a Komise měly dostatek informací k tomu, aby chybám předešly, odhalily je a napravily ještě před schválením výdajů, a že pokud by orgány členských států a Komise řádně využily všechny informace, které měly k dispozici, odhadovaná míra chyb u této kapitoly by byla o 1,0 procentního bodu nižší;

111.konstatuje, že rok 2023 byl prvním rokem nového modelu provádění SZP na období 2023–2027, který jako základ pro platby integruje prvky výkonnosti dohodnuté s členskými státy ve strategických plánech; konstatuje, že v roce 2023 se s uplatňováním nového modelu provádění začalo velmi pozvolna, neboť z 215,52 milionu EUR vykázaných ve strategických plánech SZP v rámci odvětvových intervencí a rozvoje venkova bylo pouze 63,65 milionu EUR vykázáno na základě uskutečněných výstupů, a bylo tedy předmětem „schvalování výkonnosti“ ze strany GŘ AGRI; bere na vědomí, že v roce 2024 se platby v rámci nového modelu provádění výrazně zvýší; bere na vědomí připomínky Účetního dvora, pokud jde o zpracování údajů o výkonnosti pro výroční zprávy o výkonnosti, kdy členské státy vytvářejí systémy a postupy a někdy i manuálně agregované údaje, s čímž jsou spojená rizika, pokud jde o spolehlivost údajů;

112.připomíná protesty zemědělců v celé Evropě ke konci roku 2023 a začátku roku 2024 a reakci Komise, která spočívala ve snaze o zjednodušení, zejména pro drobné zemědělce, a zvýšení diskrečních pravomocí členských států; zdůrazňuje, že zjednodušení by mělo jít ruku v ruce s řádným finančním řízením a mělo by zohledňovat závazky Unie v oblasti klimatu; vítá cílený přístup Komise, zejména rozlišování mezi velikostí zemědělského podniku související se zemědělskou půdou a počtem zemědělských podniků; varuje, že diskreční pravomoc přiznaná členským státům by měla být rovněž doprovázena důkladným dohledem ze strany Komise;

113.připomíná, že za řešení podvodů ve výdajích na SZP jsou odpovědné jak Komise, tak členské státy; vítá v tomto ohledu práci, kterou v souvislosti s posuzováním rizik podvodů a aktualizací své strategie pro boj proti podvodům vykonalo GŘ AGRI;

114.bere na vědomí zvláštní zprávu Účetního dvora 07/2024 o systémech Komise pro zpětné získávání neoprávněných výdajů a odpověď Komise; bere na vědomí připomínku Účetního dvora, že zpětné získávání prostředků týkajících se zemědělských výdajů bylo poměrně úspěšné, což se částečně připisuje tzv. pravidlu 50/50, které motivovalo členské státy ke zpětnému získání finančních prostředků; konstatuje, že toto pravidlo nebylo v SZP na období 2023–2027 zachováno a že Účetní dvůr upozorňuje, že by to mohlo vést ke zhoršení míry zpětného získávání výdajů na zemědělství;

115.bere na vědomí zvláštní zprávu Účetního dvora 20/2024 o plánech společné zemědělské politiky a odpověď Komise; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby byly poskytnuty všechny klíčové prvky pro hodnocení výkonnosti; domnívá se, že plány musí zohledňovat specifické situace v konkrétních členských státech, a proto je určitá míra rozdílnosti dokonce žádoucí, je však znepokojen tím, že rozdíly v ambicích by mohly vést k zániku rovných podmínek pro všechny zemědělce v členských státech; je dále zklamán zjištěním Účetního dvora, že ačkoli byl nový rámec pro monitorování zjednodušen, cíle SZP nejsou dostatečně jasné a ukazatele se zaměřují spíše na výstupy než na výsledky a že chybí důležité ukazatele výsledků; konstatuje, že Účetní dvůr doporučuje Komisi, aby v plánech podporovala výměnu osvědčených postupů a posílila budoucí rámec SZP pro monitorování;

116.bere na vědomí zvláštní zprávu Účetního dvora 19/2024 o ekologickém zemědělství a odpověď Komise; je opět znepokojen zjištěním Účetního dvora, že v důsledku slabého strategického rámce a omezených údajů nelze posoudit dopad této politiky; domnívá se, že posílení zaměření na výkonnost a definování cílů a ukazatelů a související monitorování výsledků napříč politikami Unie musí být doprovázeno rovnocenným posílením schopnosti Komise definovat výkonnostní rámce a monitorovat výkonnost;

117.vítá větší konkurenceschopnost, které bylo dosaženo v odvětví vinařství díky tržním opatřením, a vybízí Komisi a členské státy, aby pokračovaly ve svém úsilí o zopakování tohoto úspěchu v dalších odvětvích;

118.připomíná, že demokracie a pluralismus jsou základními hodnotami Unie zakotvenými v článku 2 Smlouvy o EU; dále připomíná, že v souladu s článkem 11 Smlouvy o EU dají orgány Unie občanům a reprezentativním sdružením příležitost vyjádřit se a veřejně si vyměňovat své názory na všechny oblasti činnosti Unie s cílem zachovat otevřený, transparentní a pravidelný dialog; zdůrazňuje, že oddělení pravomocí mezi orgány, jak je stanoveno v článku 13 Smlouvy o EU, musí být vždy dodržováno a že orgány Unie musí uplatňovat vzájemnou loajální spolupráci;

119.uznává význam programu LIFE; připomíná ustanovení nařízení o LIFE+, včetně těch, která se týkají grantů na provozní náklady, podmínek způsobilosti, kritérií pro zadání, celkového přídělu prostředků na období 2021–2027 a rozdělení finančních prostředků v rámci programu;

120.konstatuje, že někteří členové Výboru pro rozpočtovou kontrolu si vyžádali přístup k řadě grantových dohod v rámci programu LIFE a dalších programů financování Unie a po jejich kontrole vyjádřili v únoru 2024 obavy ohledně obsahu několika programů; konstatuje, že Komise, včetně Útvaru interního auditu, si zpočátku nebyla vědoma žádného problému, ale přijala řadu opatření s cílem řešit obavy; připomíná písemné otázky týkající se udělení absolutoria a slyšení s generálním tajemníkem Komise dne 5. listopadu 2024, s komisaři odpovědnými za okruh 3 víceletého finančního rámce dne 12. listopadu a s komisařem odpovědným za rozpočet a správu dne 9. prosince 2024, kde byly projednány obavy a reakce Komise;

121.bere na vědomí obavy některých členů Výboru pro rozpočtovou kontrolu, že některé grantové dohody mezi Výkonnou agenturou Evropské unie pro klima, infrastrukturu a životní prostředí (CINEA) a příjemci, jako jsou organizace občanské společnosti a soukromé společnosti, v rámci programu LIFE zahrnují „pracovní plány“ obsahující podrobné prosazování zájmů v orgánech Unie nebo u jejich zástupců, jakož i další akce zaměřené na určité obchodní dohody, které Unie vyjednává, nebo na opatření týkající se soudních sporů, která mají příslušné subjekty provádět; uznává, že by to mohlo být vykládáno jako zasahování do vnitřního rozhodování v orgánech Unie; konstatuje, že Komise provedla u grantových dohod, které vyvolaly obavy u několika členů výboru CONT, právní analýzu, která dospěla k závěru, že neexistují žádné důkazy o tom, že dotčené subjekty porušily své smluvní povinnosti nebo povinnosti vyplývající z kodexu chování, ale Komise přesto požádala několik příjemců, aby provedli změny v grantových dohodách, které obsahovaly konkrétní ustanovení, s nimiž je spojené riziko poškození dobré pověstí; dále konstatuje, že všechny grantové dohody obsahují prohlášení o vyloučení odpovědnosti, v němž se uvádí, že „názory příjemce nijak nevyjadřují názory EU a že orgán poskytující podporu za ně nemůže nést odpovědnost“;

122.zdůrazňuje, že financování z prostředků Unie by nemělo přispívat k narušování právního státu ani hodnot, na nichž je Unie založena; připomíná ustanovení článku 163 finančního nařízení; považuje za klíčové, aby nedocházelo k financování bez sledovatelnosti finančních prostředků;

123.bere na vědomí opatření přijatá Komisí v reakci na připomínky, která zahrnovala vydání pokynů pro útvary Komise ohledně financování činností souvisejících s vypracováním, uplatňováním, monitorováním a prosazováním právních předpisů a politiky Unie a procházením jejich portfolií smluv s cílem určit, které dohody nejsou s těmito pokyny v souladu; bere na vědomí opatření, která Komise dosud přijala v době, kdy se čeká na výsledky prověření grantových dohod se všemi příjemci, což si vyžádala řídící rada Komise;

124.bere na vědomí rozhodovací strukturu, včetně hodnotícího výboru v rámci agentury CINEA, která umožňuje přijímat rozhodnutí o smlouvách mezi Komisí a příjemci; naléhavě vyzývá Komisi, aby změnila rozhodovací strukturu agentury CINEA, pokud jde o zadávání zakázek, přičemž je třeba stanovit jasnou odpovědnost a jasné povinnosti a zavést praktickou strukturu;

125.konstatuje, že výkonná agentura provádí každoroční postup řízení rizik „zdola nahoru“ a že při něm nebyla identifikována žádná kritická rizika; konstatuje, že bez ohledu na program financování by postupy hodnocení měly být neustále přezkoumávány a podle potřeby aktualizovány;

126.bere na vědomí, že sdělovací prostředky informovaly o tom, že předsedkyně Komise najala placeného zvláštního poradce, jehož úkolem bylo vypracovat zprávu o strategickém dialogu o budoucnosti zemědělství EU a který dostával odměnu odpovídající platu generálního ředitele Komise; je znepokojen uvedeným odměňováním všech zvláštních poradců i diskreční pravomocí, kterou má Komise při rozhodování o výši jejich odměn, což v důsledku její libovůle vytváří nerovnosti;

127.vyzývá Komisi, aby:i)pozorně sledovala pokrok členských států, pokud jde o zpracování údajů o výkonnosti a agregaci údajů pro výroční zprávu o výkonnosti, a průběžně informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o problémech se spolehlivostí údajů o výkonnosti, zejména pokud se jedná o ručně agregované údaje;ii)informovala orgán příslušný k udělení absolutoria, proč Účetní dvůr dospěl k závěru, že pokud by Komise a členské státy využily všechny informace, které mají k dispozici, mohlo se určitým chybám předcházet už několik let, a proč se Komisi a členským státům nedařilo tento problém náležitě řešit;iii)si v budoucích politických iniciativách vzala ponaučení z toho, jak musela v reakci na protesty zemědělců přistoupit na snížení administrativní zátěže, a zároveň náležitě zohledňovala riziko zneužití finančních prostředků, pokud jsou zmírněna kontrolní opatření, nebo riziko příliš velkých rozdílů mezi členskými státy v případě, že jsou využívány diskreční pravomoci bez řádného dohledu;iv)průběžně informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o míře zpětného získávání prostředků na zemědělství, zejména pokud se tato míra ve srovnání s mírou zpětného získávání prostředků v rámci předchozí SZP zhorší, a urychleně odstranila příčiny takového zhoršení, přičemž by mohla zvážit zavedení nových pobídek pro orgány členských států, které by je k zpětnému získávání prostředků motivovaly;v)posoudila rozdíly v ambicích jednotlivých strategických plánů a informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o tom, zda se situace v členských státech liší natolik, aby to ohrožovalo rovné podmínky pro zemědělce, a posoudila, jak Komise tyto rozdíly řeší;vi)lépe využívala své kapacity k vytváření výkonnostních rámců, k definování cílů a ukazatelů a k tomu, aby ti, kteří přispívají k dosaženým výsledkům, ať už se jedná o členské státy, nebo příjemce, nesli odpovědnost za své příspěvky;vii)aktualizovala svou strategii boje proti podvodům s cílem věnovat pozornost prosazování a dodržování jasného oddělení výkonných a zákonodárných pravomocí v Unii;viii)měla na úrovni Komise jasnou a komplexní strategii, jak lépe chránit finanční zájmy Unie a zajistit, aby byly finanční prostředky Unie vynakládány na zamýšlené účely, a důsledně uplatňovala ustanovení finančního nařízení, včetně zajištění možnosti pozastavit nebo ukončit grantové dohody, pokud příjemci porušují právní předpisy Unie;ix)zajistila spravedlivé přerozdělování finančních prostředků Unie organizacím občanské společnosti s cílem přispívat k pluralitní a dynamické společnosti;x)zajistila, že všechny schvalující osoby budou uplatňovat její pokyny přijaté v roce 2024, a v případě potřeby vypracovala další pokyny s cílem uvést grantové dohody plně do souladu s ustanoveními Smlouvy a stávajícími právními předpisy;xi)výsledky prověřování grantových dohod zpřístupnila orgánu příslušnému k udělení absolutoria, aby mohl posoudit, do jaké míry by mohla být Komise vystavena riziku poškození dobré pověsti;xii)v souvislosti se všemi subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, adekvátně řešila problémy, jako je efekt otáčivých dveří, transparentnost financování a darů, boj proti praní peněz, omezení zahraničního vměšování, nezávislost na politickém a ekonomickém vlivu, whistleblowing a transparentní správní struktury;xiii)přezkoumala vzor memorand o porozumění mezi Komisí a výkonnými agenturami s cílem zajistit jasnější rozdělení odpovědnosti;xiv)pověřila auditní strukturu přezkumem smluv s příjemci a upozorněním v případě, že zjistí zakázky, které nejsou v souladu s platnými finančními předpisy;xv)zajistila, aby útvar interního auditu přezkoumával smlouvy mezi Komisí a příjemci, zejména za účelem vyhledávání obsahu v rámci pracovních balíčků, který není v souladu s platnými finančními předpisy;xvi)zhodnotila rozhodovací strukturu v oblasti zadávání zakázek a pověřila útvary Komise a výkonné agentury lepší kontrolou obsahu zakázek ve všech fázích, včetně zajištění souladu pracovních balíčků a klíčových ukazatelů výkonnosti uvedených žadateli s cíli příslušných programů financování;xvii)zavedla přesnější kategorizaci subjektů uvedených v systému pro finanční transparentnost;xviii)provedla přezkum svých pravidel pro zvláštní poradce s cílem odstranit svévolný výběr a odměňování;xix)dále zjednodušila provádění programů a úzce spolupracovala s členskými státy na určení osvědčených postupů v oblasti digitalizace postupů a procesů;xx)zlepšila kvalitu dialogu se zemědělci ze všech členských států;xxi)rychleji reagovala, pokud je upozorněna na závažné obavy orgánu příslušného k udělení absolutoria;xxii)prováděla adekvátní kontroly subjektů uvedených v rejstříku transparentnosti s cílem zajistit, že do rejstříku uvádějí úplný seznam svých činností;xxiii)jasněji vymezila odpovědnost při zavádění platforem spolupráce;xxiv)pověřit řídící radu, aby útvaru interního auditu předkládala konsolidované informace o seznamu kritických rizik a zajistila, aby se výkonné agentury zabývaly potenciálními riziky a zajistily transparentní výběr nezávislých hodnotitelů, aby se zabránilo střetu zájmů a zaručila jejich nezávislost;xxv)pověřila všechna generální ředitelství a výkonné agentury, aby přezkoumaly rozdělování finančních prostředků určených na audit s cílem zajistit dostatečné zdroje;xxvi)zajistit, aby návrhy víceletých pracovních programů jakéhokoli nástroje financování Unie obsahovaly jasné pokyny týkající se činností způsobilých pro financování, jasnější pravidla pro kontrolu žádostí a přípustného obsahu, jakož i jasnější požadavky na transparentnost a sledovatelnost využívání finančních prostředků Unie, včetně požadavků na zveřejňování informací v rámci registru transparentnosti EU;xxvii)zajistila, aby všechny grantové dohody dodržovaly nezbytné požadavky týkající se transparentnosti, sledovatelnosti a viditelnosti finančních prostředků;

128.konstatuje, že v roce 2023 činil rozpočet na programy v rámci okruhu 4 VFR „Migrace a správa hranic“ 2,7 miliardy EUR (1,4 % výdajů rozpočtu Unie) a byl rozdělen takto: 1,2 miliardy (46,5 %) pro tři decentralizované agentury, Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž (FRONTEX), Agenturu Evropské unie pro otázky azylu (EUAA) a Agenturu Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (EU-LISA); 1 miliarda (38,6 %) pro Azylový, migrační a integrační fond (AMIF) a 0,4 miliardy (14,9 %) pro Fond pro integrovanou správu hranic (IBMF);

129.konstatuje, že v roce 2023 se značná část výdajů v rámci okruhu 4 VFR týkala dokončení projektů zbývajících z VFR na období 2014–2020; konstatuje, že 18 % národních programů fondu AMIF na období 2014–2020 nebylo do konce roku 2023 vykázáno a že poslední roční účetní závěrku a žádost o platbu konečného zůstatku těchto prostředků poskytnou členské státy v rámci balíčku uzávěrek nejpozději do 31. prosince 2024;

130.konstatuje, že Účetní dvůr zkoumal vzorek 23 operací, který není dost velký na to, aby byl reprezentativní pro výdaje v rámci okruhů 4 a 5 VFR, a proto nemůže v případě těchto okruhů poskytnout samostatný odhad míry chyb; konstatuje, že výsledky auditu Účetního dvora ukazují, že výdaje VFR v okruhu 4 a 5 jsou ovlivněny problémy se způsobilostí a zadáváním veřejných zakázek a že se jedná o vysoce rizikovou oblast (7 z 23 auditovaných operací, tj. 30,4 %, bylo ovlivněno chybami); vyjadřuje znepokojení nad tím, že Účetní dvůr zjistil čtyři kvantifikovatelné chyby, které měly dopad na částky hrazené z rozpočtu Unie, a že rovněž zjistil deset případů nedodržení právních a finančních ustanovení (které neměly žádný přímý dopad na rozpočet Unie); vyzývá proto Účetní dvůr, aby poskytl jasný odhad míry chyb v okruhu 4; konstatuje, že Komise dospěla k závěru, že v roce 2023 činí u výdajů na migraci a správu hranic riziko při platbě 1,1 %;

131.konstatuje, že Komise přijala doporučení Účetního dvora uvedené v jeho výroční zprávě za rok 2023, aby orgánům členských států odpovědným za provádění financování GŘ HOME prostřednictvím sdíleného řízení poskytla další pokyny k platným pravidlům; vyjadřuje politování nad tím, že Komise dosud plně neprovedla předchozí doporučení Účetního dvora, která měla být vyřešena do konce roku 2023; konstatuje, že GŘ HOME provádí přehodnocení své metodiky ex ante s cílem zajistit dodržování pravidel platných pro generaci grantů po roce 2021 a že toto přehodnocení se rovněž zaměří na příslušná doporučení Účetního dvora a doporučení auditu útvaru IAS týkajícího se připravenosti na uzavření akcí a programů financovaných z Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) a fondu AMIF v období 2014–2020 prostřednictvím přímého a sdíleného řízení;

132.se znepokojením konstatuje, že ve výroční zprávě o činnosti GŘ HOME za rok 2023 byly vydány dvě výhrady k prohlášení o věrohodnosti a že jedna výhrada se týká provádění fondů AMIF a ISF v období 2014–2020 v několika členských státech a druhá výhrada se týká provádění Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (BMVI) v období 2021–2027 v jednom členském státě; oceňuje, že se Komise zavázala přijmout nápravná opatření u základních problémů, k nimž byly vzneseny výhrady;

133.vítá pokrok, který Účetní dvůr zjistil při přezkumu přípravné práce, kterou vykonalo pět auditních orgánů členských států při řízení přechodu fondu AMIF, nástroje BMVI a fondu ISF na nařízení o společných ustanoveních pro VFR na období 2021–2027; konstatuje, že tyto auditní orgány oznámily Účetnímu dvoru, že podpora a pokyny, které jim GŘ HOME poskytlo, byly uspokojivé; se znepokojením konstatuje, že v době auditu Účetního dvora čtyři z pěti auditních orgánů členských států nedokončily své auditní strategie;

134.bere na vědomí přijetí nového paktu o migraci a azylu; vítá skutečnost, že v rámci revize VFR na období 2021–2027 v polovině období byly na období 2024–2027 vyčleněny další 2 miliardy EUR na migraci a správu hranic s cílem řešit rostoucí výzvy v těchto oblastech vyplývající ze současné geopolitické situace; konstatuje však, že mohou být zapotřebí dodatečné finanční prostředky, aby se zajistilo plné provádění paktu; vyzývá k rychlému provedení paktu v členských státech;

135.zdůrazňuje, že zabezpečení vnějších hranic Unie je jedním z pilířů Nového paktu o migraci a azylu; se znepokojením konstatuje, že Komise oznámila, že počet nedovolených překročení hranic v Unii se v roce 2023 zvýšil na 380 000 oproti 330 000 v roce 2022; konstatuje, že nástroj BMVI může podpořit členské státy v první linii, aby se zajistilo, že budou mít zdroje pro infrastrukturu, zařízení a vybavení nezbytné pro ochranu vnějších hranic Unie, včetně elektronických prostředků pro posílení ochrany hranic a dalších nástrojů pro ostrahu hranic, jak je stanoveno v příloze III nařízení o BMVI; poukazuje na závěry Evropské rady ze dne 9. února 2023, že Unie zintenzivní činnost, jejímž cílem je předcházet nelegálnímu vycestování a ztrátám na životech, snižovat tlak na hranicích Unie a na přijímací kapacity, bojovat proti převaděčům a zvyšovat počet návratů; zdůrazňuje, že je třeba lépe chránit zranitelné osoby před sítěmi převaděčů a obchodníků s lidmi a řešit negativní dopady účelového využívání migrantů v rámci hybridních útoků, zejména ze strany proruských sil a také běloruského režimu;

136.vzhledem k tomu, že podle nařízení (EU) 2021/1060 musí členské státy a Komise při provádění fondů Unie zajistit dodržování základních práv a Listiny základních práv Evropské unie;

137.bere na vědomí závěr Účetního dvora, že fond AMIF na období 2014–2020 nenaplnil očekávání, pokud jde o usnadnění navracení migrantů: bere rovněž na vědomí skutečnost, že Účetní dvůr a Komise se shodli na tom, že pokrok v této oblasti byl obzvláště ovlivněn cestovními omezeními souvisejícími s onemocněním COVID-19; dále konstatuje, že v roce 2023 byla z fondu AMIF podpořena opatření v oblasti navracení částkou 29,8 milionu EUR; má za to, že Komise musí vyvinout větší úsilí, aby pomohla členským státům při řešení nedovoleného překračování hranic a při úspěšném navracení státních příslušníků třetích zemí, jakož i při integraci legálních migrantů; se zájmem očekává, že v roce 2025 obdrží souhrnné informace o pokroku v tomto ohledu prostřednictvím hodnocení ex post fondu AMIF na období 2014–2020; zdůrazňuje, že Komise by měla i nadále přijímat opatření v oblasti migrace a azylu v rámci vnější činnosti, včetně přístupu „Tým Evropa“, a zároveň zvýšit transparentnost programování a provádění fondů Unie v oblasti vnitřních věcí ve třetích zemích a zachovat úlohu Parlamentu;

138.vyzývá Komisi, aby:i)podrobně a včas reagovala na doporučení Účetního dvora a sdílela revidovanou metodiku ex ante GŘ HOME s orgánem příslušným k udělení absolutoria, jakmile tuto metodiku dokončí;ii)nadále podporovala řídicí a auditní orgány členských států při včasném dokončení jejich auditních strategií pro finanční prostředky VFR na období 2021–2027, přičemž by zvláštní pozornost měla věnovat otázkám způsobilosti a zadávání veřejných zakázek, jakož i všem dalším opakujícím se zjištěním Účetního dvora;iii)přijala opatření ke zlepšení výkonnosti opatření financovaných z prostředků Unie, pokud jde o účinné navracení a boj proti nelegální migraci, a zároveň zajistila plné dodržování právních předpisů a Unie a jejích základních hodnot Unie;iv)přijala opatření ke zvýšení účinnosti vynakládání finančních prostředků Unie na ochranu a správu vnějších hranic Evropské unie;v)sledovala včasný pokrok správních, operativních a právních kroků požadovaných členskými státy a agenturami Unie k úplnému provedení nového paktu o migraci a azylu do léta 2026 a aby tomuto pokroku napomáhala a kontrolovala ho;vi)zvýšila transparentnost programování a prováděné fondů Unie v oblasti vnitřních věcí ve třetích zemích a současně zachovala úlohu Parlamentu zajišťovat demokratickou kontrolu vynakládání finančních prostředků Unie;vii)průběžně vyhodnocovala plnění rozpočtu Unie, dodržování Listiny základních práv a hodnot Unie zakotvených v článku2 Smlouvy o EU v souladu s článkem 6 finančního nařízení;

139.konstatuje, že v roce 2023 činil rozpočet na programy v rámci okruhu 5 VFR „Bezpečnost a obrana“ 1,4 miliardy EUR (0,7 % výdajů rozpočtu Unie) a byl rozdělen takto: 500 milionů (38,4 %) pro Evropský obranný fond (EDF), 300 milionů (19 %) pro vojenskou mobilitu, 200 milionů (17,1 %) pro decentralizované agentury, konkrétně Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), Europol a Agenturu Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL), 200 milionů (13,1 %) pro ISF a 200 milionů (12,4 %) pro jadernou bezpečnost, vyřazování jaderných zařízení z provozu a další oblasti;

140.konstatuje, že v roce 2023 se značná část výdajů v rámci okruhu 5 VFR týkala dokončení projektů zbývajících z VFR na období 2014–2020; konstatuje, že 25 % vnitrostátních programů fondu ISF na období 2014–2020 nebylo na konci roku 2023 vykázáno a že poslední roční účetní závěrku a žádost o platbu konečného zůstatku těchto prostředků poskytnou členské státy v rámci souboru dokumentů týkajících se uzávěrky nejpozději do 31. prosince 2024;

141.se znepokojením konstatuje, že z důvodů vysvětlených v oddíle o migraci a správě hranic není Účetní dvůr schopen předložit samostatný odhad míry chyb pro okruh 5 VFR „Bezpečnost a obrana“ a že Účetní dvůr na základě výsledků svého auditu považuje výdaje z tohoto okruhu za vysoce rizikové; vyzývá proto Účetní dvůr, aby poskytl odhad míry chyb i pro tento okruh; konstatuje, že Komise dospěla k závěru, že v roce 2023 činilo riziko při platbě u výdajů na bezpečnost a obranu 0,5 %;

142.konstatuje, že Komise nepřijala doporučení Účetního dvora, aby pečlivě kontrolovala a dokumentovala technické aspekty žádostí o grant na vojenskou mobilitu v rámci Nástroje pro propojení Evropy během řízení o udělení grantu, a že se Komise domnívá, že její stávající postupy již zajišťují kontrolu toho, zda projekty v oblasti infrastruktury dvojího užití splňují podmínky způsobilosti;

143.připomíná, že geopolitická situace v sousedství Unie je vysoce nestabilní, což od vypuknutí ruské útočné války proti Ukrajině vede k větším výzvám v oblasti bezpečnosti a obrany, včetně hybridních hrozeb, a tím i k větším investičním potřebám v oblasti bezpečnosti, obrany a připravenosti; upozorňuje na skutečnost, že okruh 5 VFR věnovaný bezpečnosti a obraně je nejmenší ze všech okruhů VFR, a vyjadřuje politování nad tím, že současný rozpočet Unie na zajištění bezpečnosti a obrany jejích občanů neodpovídá výzvám, které je třeba v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu řešit; konstatuje, že v roce 2023 pocházely finanční prostředky Unie na podporu obranného průmyslu výhradně z Evropského obranného fondu (EDF); připomíná úlohu Evropského obranného fondu při podpoře evropských technologických odborných znalostí v oblasti vznikajících a přelomových technologií; považuje za pozitivní, že počet podání v rámci výzev EDF na rok 2023 se ve srovnání s předchozím rokem zvýšil o 72 %, což svědčí o silném a neustále rostoucím zájmu aktérů evropského obranného průmyslu a výzkumných organizací o EDF a o vysoké poptávce po financování v tomto odvětví; konstatuje, že v rámci výzev v roce 2023 vyčlenila Unie 1,15 miliardy EUR na 61 projektů v oblasti obranného výzkumu a vývoje, přičemž mezi příjemci figurovalo 581 právních subjektů z 26 členských států a Norska; konstatuje, že každého projektu se účastní v průměru 17 subjektů z osmi různých členských států a Norska; zdůrazňuje důležitost rovných podmínek při podpoře přeshraniční spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje v oblasti obrany;

144.vítá opatření Komise ke zvýšení podpory malých a středních podniků v odvětví obrany, zejména oceňuje, že Program EU pro inovace v oblasti obrany (EUDIS), který poskytuje různorodou škálu nástrojů přizpůsobených k podpoře malých a středních podniků v obranném ekosystému, začal v roce 2023 plně fungovat, kdy na tento program bylo přiděleno 224 milionů EUR z rozpočtu EDF; dále oceňuje úlohu bonusu pro malé a střední podniky v rámci ERF při usnadňování přístupu menších subjektů a inovátorů do dodavatelských řetězců v oblasti obrany; konstatuje, že ve výzvách EDF v roce 2023 tvořily 42 % subjektů vybraných k financování malé a střední podniky, což ve srovnání s rokem 2022 představuje nárůst (38,2 %), a že 18 % celkových finančních prostředků dostupných prostřednictvím výzev EDF je přiděleno malým a středním podnikům;

145.připomíná, že přípravná akce zaměřená na obranný výzkum (PADR) byla předchůdcem EDF s rozpočtem 90 milionů EUR, z něhož bylo financováno 18 výzkumných projektů vybraných na základě výzev k předkládání návrhů v letech 2017 až 2019; dále připomíná, že Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 10/2023 „Přípravná akce zaměřená na obranný výzkum“ uvedl, že Unii stále chybí dlouhodobá strategie pro projekty v rámci EDF, zejména pokud jde o dopad, další výzkum, vývoj, výrobu a zadávání veřejných zakázek; vítá skutečnost, že Komise přijala všechna doporučení Účetního dvora a potvrdila, že jejich provádění stále probíhá; vítá v tomto ohledu, že Komise přijala Strategii pro evropský obranný průmysl (EDIS) a legislativní návrh, kterým se zřizuje Program pro evropský obranný průmysl (EDIP), jakož i její závazek posílit Evropský obranný fond; je však s ohledem na geopolitickou realitu, jíž Unie čelí, znepokojen tím, že plné provedení doporučení Účetního dvora se očekává až v roce 2026;

146.odkazuje na připomínky Účetního dvora ve zvláštní zprávě č. 10/2023 týkající se omezené dostupnosti lidských zdrojů v Komisi a souvisejícího rizika pro EDF; konstatuje, že rostoucí počet návrhů na hodnocení a řízení projektů vyvíjí značný tlak na lidské zdroje; dále bere na vědomí velký podíl vyslaných národních odborníků (17 %) mezi zaměstnanci GŘ DEFIS v roce 2023 a záměr tohoto generálního ředitelství posílit zaměstnance výběrem úředníků prostřednictvím specializovaných výběrových řízení EPSO v oblasti vesmíru a obrany, u nichž byly rezervní seznamy dokončeny v listopadu 2023;

147.bere na vědomí, že probíhá provádění „Akčního plánu pro vojenskou mobilitu 2.0“, kdy bylo v rámci Nástroje pro propojení Evropy na období 2021–2027 přiděleno 1,74 miliardy EUR na projekty dopravní infrastruktury dvojího užití; konstatuje, že Unie dosud spolufinancovala 95 projektů vojenské mobility v 21 členských státech a že 94 z těchto projektů stále probíhá a většina z nich má být dokončena v letech 2026 a 2027; se znepokojením konstatuje, že v návaznosti na tři výzvy k předkládání návrhů vyhlášené v letech 2021, 2022 a 2023 již bylo vyčerpáno celé finanční krytí pro vojenskou mobilitu v rámci Nástroje pro propojení Evropy na stávající programové období; domnívá se, že ačkoli rychlé zpřístupnění rozpočtu předsunutím částek do výzev z let 2022 a 2023 reagovalo na potřebu zohlednit vývoj bezpečnostní situace v Evropě v návaznosti na útočnou válku Ruska proti Ukrajině, vedlo to zároveň k tomu, že financování ze strany Unie bylo nestabilní a nepředvídatelné, neboť vznikla více než čtyřletá přestávka v přísunu finančních prostředků Unie, které by byly zapotřebí na výzvy v oblasti vojenské mobility k financování projektů infrastruktury dvojího užití, a to až do VFR na období po roce 2027; připomíná závěry Účetního dvora uvedené v jeho zvláštní zprávě 04/2025, že akční plán nebyl postaven na dostatečně pevných základech a že pokrok při plnění jeho cíle, totiž zajištění rychlého a bezproblémového pohybu pracovníků, materiálu a majetku v krátké lhůtě a ve velkém měřítku, je v důsledku nedostatků v koncepci a přetrvávajících překážek provádění různý; konstatuje, že Komise se domnívá, že je třeba přijmout další opatření k posílení koridorů dopravní infrastruktury dvojího užití, včetně regulačních otázek, jako jsou postupy povolování přeshraničního pohybu; bere na vědomí připomínku Účetního dvora, že Komise neprovedla důkladné posouzení celkového financování potřebného k tomu, aby její cíle a úkoly byly dosažitelné; vyjadřuje politování nad tím, že v roce 2023 bylo na vojenskou mobilitu vynaloženo pouze 300 milionů EUR, a je znepokojen tím, že u výzev k předkládání návrhů v rámci finančního krytí na vojenskou mobilitu byl převis poptávky čtyřnásobný, což svědčí o zvýšeném zájmu ze strany členských států a příjemců projektů;

148.je hluboce znepokojen rozhodnutím Komise přistoupit k přijetí iniciativy „ReArm Europe“ bez předchozí konzultace s Evropským parlamentem; vyjadřuje politování nad tím, že takové rozhodnutí obchází zásadu institucionální rovnováhy a oslabuje úlohu Parlamentu jako spolunormotvůrce při utváření strategických a rozpočtových priorit; naléhavě vyzývá Komisi, aby se zdržela zavádění významných politických nástrojů, které mají dopad na finanční a strategickou strukturu Unie, aniž by zajistila plné respektování výsad Parlamentu;

149.konstatuje, že Evropský parlament vyzval Unii a její členské státy, aby zavedly právní rámec, který umožní, aby bylo Rusko klasifikováno jako stát podporující terorismus;

150.vyzývá Komisi, aby:i)co nejdříve vypracovala dlouhodobější strategii pro Evropský obranný fond, která bude vycházet ze zkušeností s přípravnou akcí zaměřenou na obranný výzkum (PADR) a z doporučení Účetního dvora;ii)zajistila poskytnutí odpovídajících zdrojů na posílení obranné spolupráce Unie, a to v krátkodobém horizontu prostřednictvím návrhu rozpočtu na rok 2026 a včasného náboru odborníků a ve střednědobém horizontu prostřednictvím návrhu příštího VFR předloženého Komisí;iii)dále posílila vojenskou mobilitu v Unii podstatným navýšením dostupných finančních prostředků na zlepšení koridorů dopravní infrastruktury dvojího užití a přijetím opatření k odstranění administrativních, procesních a regulačních překážek přeshraničního vojenského pohybu a zároveň upřednostnila financování Unie pro projekty, které nejlépe reagují na současnou situaci, pokud jde o hrozby v Evropě; zohlednila zjištění a doporučení Účetního dvora obsažená ve zvláštní zprávě 04/2025:iv)v souladu s doporučením Účetního dvora přijala opatření k uplatňování náležité péče v souvislosti s kritérii pro projekty infrastruktury vojenské mobility dvojího užití;

151.konstatuje, že rozpočet na programy v rámci okruhu 6 VFR „Sousedství a svět“ činil 15,2 miliardy EUR (7,4 % rozpočtu Unie) a byl rozdělen takto: 63,4 % pro Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI-Global Europe), 16,4 % pro humanitární pomoc (HUMA), 16 % pro předvstupní pomoc (NPP III) a 4,2 % na ostatní akce a programy; konstatuje, že platby pro okruh „Sousedství a svět“ dosáhly v roce 2023 celkem 15,2 miliardy EUR, což představuje přibližně 8 % celkových výdajů Unie bez nástroje RRF;

152.konstatuje, že Účetní dvůr prověřil vzorek 72 operací, který není dostatečně reprezentativní pro výdaje v rámci této položky VFR, a proto nemůže poskytnout odhad míry chyb; vzhledem k tomu, že výsledky auditu Účetního dvora ukazují, že se jedná o vysoce rizikovou oblast (37 ze 72 kontrolovaných operací, tj. 51,4 %, bylo zatíženo chybami), vyzývá Účetní dvůr, aby poskytl jasný odhad míry chyb pro tuto kapitolu; konstatuje, že Účetní dvůr zjistil 31 chyb, které měly finanční dopad na rozpočet Unie a týkaly se nezpůsobilých příjemců, nezpůsobilých nákladů, výdajů, které nevznikly, a porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek, což jsou oblasti, které by mohly svědčit o rizicích nespolehlivého fungování kontrolních mechanismů;

153.dále konstatuje, že Účetní dvůr zjistil 19 případů nedodržování právních a finančních ustanovení, z nichž žádný neměl přímý finanční dopad na rozpočet Unie a které zahrnovaly otázky, jako je nejednoznačné rozdělování nákladů, nedodržování pravidel pro viditelnost a nedostatečná dokumentace;

154.je znepokojen tím, že Účetní dvůr zjistil značné nedodržování pravidel pro viditelnost u projektu financovaného EU v rámci nepřímého řízení GŘ NEAR, které se týkalo dohody o příspěvcích v hodnotě 21,2 milionu EUR podepsané s mezinárodní organizací v rámci projektu, jehož cílem bylo podpořit země Východního partnerství v boji proti onemocnění COVID-19; konstatuje, že Účetní dvůr zjistil, že většina potvrzení o poskytnutí daru, u nichž provedl kontrolu, neobsahovala žádné informace o tom, že darované zdravotnické vybavení bylo financováno z prostředků Unie; připomíná, že příjemci finančních prostředků Unie jsou povinni jasně informovat veřejnost o tom, že opatření, které provádějí, financovala nebo spolufinancovala Unie; bere na vědomí odpovědi Komise, že s OSN diskutuje o nových pokynech pro komunikaci a zajištění viditelnosti s cílem snížit riziko chyb při dodržování pravidel pro viditelnost;

155.vyjadřuje znepokojení nad tím, že Účetní dvůr ve svém auditu IT týkajícím se složky informačního systému OPSYS pro správu přístupu uživatelů a jejich práv zjistil tři nedostatky, včetně i) skutečnosti, že Generální ředitelství pro mezinárodní partnerství (GŘ INTPA) formálně nestanovilo postup udělování a odebrání přístupových práv správcům systémů a standardním uživatelům; ii) čtyř případů, kdy standardní uživatelé měli více přístupových práv, než ke své práci potřebovali, což není v souladu s normami Komise v oblasti IT; a iii) skutečnosti, že GŘ INTPA nemělo ve správě všechny účty správců, které patří pracovníkům jiných generálních ředitelství; je znepokojen tím, že tyto nedostatky zvyšují riziko neoprávněného přístupu k systému a nedodržování pravidel a postupů pro provádění projektů v oblasti vnější činnosti a rovněž narušují integritu systémových procesů a údajů;

156.konstatuje, že Komise zintenzivnila komunikaci s mezinárodními organizacemi s cílem zvýšit povědomí o tom, že je nutné zajistit, aby auditoři Účetního dvora získali při auditu projektů financovaných Unií plný přístup k dokumentům, a že Komise podpořila iniciativy zaměřené na nalezení trvalých řešení otázek spojených s přístupem k dokumentům a jejich uchováváním; konstatuje však, že Komise uznává, že navzdory úsilí přetrvávají určitá omezení týkající se přístupu k dokumentům, která jsou důsledkem stávajících právních rámců na straně prováděcích partnerů, u nichž se neočekává, že by se v blízké budoucnosti změnily;

157.naléhavě vyzývá Komisi, aby posílila přístup k financování z Nástroje předvstupní pomoci (NPP) III založený na podmíněnosti dodržováním zásad právního státu, aby tento nástroj mohl sloužit svému účelu, jímž je účinná příprava přistupujících zemí na splnění podmínek pro to, aby se staly členskými státy Unie; opakuje své výzvy Komisi, aby provedla doporučení uvedená ve zvláštní zprávě Účetního dvora č. 01/2022 s cílem zajistit účinný dopad finanční pomoci Unie na podporu právního státu na západním Balkáně, zejména vypracováním pokynů pro uplatňování ustanovení týkajících se modulace a podmíněnosti podle NPP III;

158.zdůrazňuje, že pomoc Unie by za žádných okolností neměla – přímo ani nepřímo – financovat terorismus, a proto by neměla podporovat žádný subjekt napojený na Hamás nebo jakoukoli jinou teroristickou nebo extremistickou organizaci; za tímto účelem konstatuje, že je legitimní a nezbytné, abychom byli schopni jasně znát a identifikovat všechny konečné příjemce evropské pomoci ve třetích zemích; zdůrazňuje, že je třeba přísně kontrolovat rozdělování a využívání pomoci, aby se zamezilo jakémukoliv zneužívání finančních prostředků;

159.s politováním konstatuje, že Evropská komise financovala Islámskou vědecko-technickou univerzitu v Gaziantepu, která prokázala vazby na teroristickou organizaci Hamás; vyzývá Komisi, aby zrušila veškeré vazby na tuto univerzitu a další univerzity s vazbami na teroristické organizace;

160.naléhavě vyzývá Komisi, aby v souvislosti s poskytováním podpory a humanitární pomoci palestinskému obyvatelstvu rovněž plně využívala důvěryhodné partnery, jako jsou WHO, WFP, UNICEF nebo různé organizace Červeného půlměsíce; připomíná, že je důležité, aby Komise zaručila nezávislé kontroly agentury UNRWA prováděné externími odborníky, Účetním dvorem a zkušenými mezinárodními partnery;

161.konstatuje, že Komise v posledních měsících spolupracovala s agenturou UNRWA na posílení procesů neutrality a kontrolních systémů v agentuře v souladu se zjištěními vyšetřování, které vedl Úřad OSN pro vnitřní dohled (OIOS) ohledně údajného zapojení 19 zaměstnanců agentury do útoku ze dne 7. října 2023, jakož i na sledování uplatňování akčního plánu, který předložila agentura UNRWA a jenž se týká provádění doporučení nezávislé kontrolní skupiny vedené bývalou francouzskou ministryní zahraničních věcí Colonnovou, jejichž cílem je posílit kontrolu a dohled; konstatuje, že Komise znovu posoudila rozhodnutí Unie o financování agentury UNRWA na rok 2024 a že prostřednictvím výměny dopisů mezi komisařem Várhelyim a generálním komisařem UNRWA Lazzarinim v dubnu 2024 dosáhla Unie dohody o podmíněné pomoci Unie poskytované agentuře UNRWA, která souvisí s řadou milníků týkajících se tří oblastí činnosti, včetně prověřování zaměstnanců agentury UNRWA, auditu Unie a posílení oddělení pro vnitřní vyšetřování a etiku; konstatuje, že pomoc Unie byla obnovena;

162.připomíná, že je nezbytné, aby Palestinská správa do příštího školního roku odstranila veškeré vzdělávací materiály a texty, které nejsou v souladu s normami organizace UNESCO, zejména ty, které obsahují antisemitismus, jak je definován na základě klasifikace Mezinárodní aliance pro připomínku holokaustu schválené Unií, dále ty, které podněcují k násilí, obsahují nenávistné verbální projevy nebo glorifikují terorismus; připomíná ustanovení předchozích usnesení o udělení absolutoria; zdůrazňuje, že finanční podpora Unie Palestinské správě v oblasti vzdělávání by měla být poskytována pod podmínkou, že obsah učebnic bude v souladu se standardy UNESCO, že všechny antisemitské odkazy budou vypuštěny a že budou odstraněny příklady podněcující k nenávisti a násilí, jak bylo opakovaně požadováno v usneseních připojených k rozhodnutím o udělení absolutoria; připomíná zjištění zprávy Instituce Georga Eckerta financovanou Unií, která odhalila komplexní situaci v souvislosti s učebnicemi; konstatuje, že Unie nefinancuje palestinské učebnice a že za ně není odpovědná ani agentura UNRWA, která nicméně všechny vydané učebnice přezkoumává s cílem řešit jakýkoli problematický obsah; bere na vědomí, že Komise provede důkladný přezkum s cílem zajistit, aby na vypracovávání nebo zpřístupnění těchto vzdělávacích materiálů, včetně materiálů poskytnutých organizacemi OSN palestinským dětem, ani na výuku pomocí těchto materiálů nebyly přímo ani nepřímo poskytovány žádné finanční prostředky Unie;

163.konstatuje, že GŘ NEAR ve své výroční zprávě o činnosti za rok 2023 uznalo, že projekty v Kyjevě byly pravidelně navštěvovány, ale že bezpečnostní problémy omezovaly monitorování na místě a návštěvy projektů v jiných ukrajinských regionech; dále konstatuje, že omezení týkající se náležitého monitorování projektů na Ukrajině vedla k opakované výhradě ve výroční zprávě o činnosti GŘ NEAR za rok 2023 a že jsou prováděna nápravná opatření, jako je monitorování pokroku při provádění projektů prostřednictvím přezkumů dokumentace, řešení na dálku a využívání poskytovatele služeb;

164.oceňuje, že úřad OLAF poskytuje orgánům cílenou pomoc v boji proti podvodům, a podporuje přistoupení Ukrajiny k Programu Unie pro boj proti podvodům; konstatuje, že rámcová dohoda o nástroji pro Ukrajinu, která vstoupila v platnost v červnu 2024, stanoví právně závazná opatření pro řízení, kontrolu, monitorování, hodnocení, vykazování a audit finančních prostředků a dohled nad těmito prostředky v rámci tohoto nástroje, jakož i opatření k prevenci, vyšetřování a nápravě nesrovnalostí, podvodů, korupce a střetů zájmů a ustanovení o úloze úřadu OLAF a úloze Úřadu evropského veřejného žalobce; dále vítá skutečnost, že podle článku 36 nařízení o Nástroji pro Ukrajinu zřídila Komise v červnu 2024 kontrolní komisi, jejímž úkolem je pomáhat Komisi při posuzování účinnosti ukrajinských systémů řízení a kontroly, pokud jde o finanční prostředky poskytované v rámci tohoto nástroje, a v boji proti špatnému hospodaření s finančními prostředky Unie v rámci Nástroje pro Ukrajinu; vyzývá Komisi, aby Evropský parlament pravidelně informovala o činnostech a zjištěních kontrolní komise s cílem zajistit řádný parlamentní dohled;

165.se znepokojením bere na vědomí nedávné zprávy ohledně zjištění návrhu auditní zprávy, kterou zaplatila Komise, o sekretariátu Organizace afrických, karibských a tichomořských států (OAKTS), které poukazují na podezření z podvodu, nezaplacené mzdy a další závazky; konstatuje, že podle zpráv přispěla Komise v roce 2023 sekretariátu částkou 3,7 milionu EUR a od března 2024 se snaží 3,6 milionu EUR získat zpět; žádá Komisi, aby zajistila plnou transparentnost a odpovědnost, poskytla přístup k auditní zprávě a informovala poslance Parlamentu o konkrétních přijatých opatřeních;

166.vyzývá Komisi, aby v souladu s doporučeními EÚD uvedenými v jeho stanovisku 03/2024 začlenila do nového legislativního návrhu VFR doporučení záruky pro vnější činnost doplňující hodnocení Komise, včetně většího využívání kombinovaného financování (grantů) v nejméně rozvinutých zemích, nestabilních zemích nebo zemích zasažených konfliktem a angažované koordinace se zúčastněnými stranami, jako je občanská společnost;

167.je znepokojen přidělením fondu EFSD+ v rámci nového flexibilního finančního krytí na „podporu investic“ ve prospěch přijímajících zemí, kde je snazší realizovat investice strategie Global Gateway, a to na úkor upřednostňování nejméně rozvinutých zemí a nestabilních zemí a zemí zasažených konfliktem; žádá předložení zpráv o objemu částek z fondu EFSD+, které byly v těchto zemích přiděleny a sjednány, a transparentní informace o tom, jak je v regionálních víceletých orientačních programech dodržována kvóta pro přidělování finančních prostředků nejméně rozvinutým zemím v rámci víceletých orientačních programů pro jednotlivé země;

168.uznává strategii Global Gateway jako koordinovanou reakci Unie na globální výzvy, avšak opakuje, že opatření, která jsou financována současně z veřejných i soukromých investic, se vždy musí řídit právním rámcem stanoveným v nařízení o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (nařízení o NDICI), Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 a potřebami partnerských zemí, které je budou moci jako rovnocenní partneři představit v čestném dialogu; je znepokojen nesrovnalostmi kolem programů strategie Global Gateway; žádá proto, aby byla zlepšena transparentnost a demokratická odpovědnost iniciativ prováděných v rámci strategií Global Gateway a Tým Evropa a zavedeny mechanismy pro jejich důkladné sledování a hodnocení; vyzývá k vytvoření centralizované, veřejně přístupné platformy, která by obsahovala podrobné a pravidelně aktualizované informace o projektech strategie Global Gateway, včetně informací o jejich cílech, zdrojích financování, prováděcích partnerech a očekávaných výsledcích;

169.konstatuje, že Účetní dvůr za účelem kontroly správnosti operací prověřil vzorek 140 operací, které byly reprezentativní pro celé spektrum výdajů z ERF; dále konstatuje, že vzorek se skládal z 31 operací souvisejících s nouzovým svěřenským fondem EU pro Afriku, 87 operací schválených 14 delegacemi EU Angola, Benin, Pobřeží slonoviny, Fidži, Ghana, Guinea-Bissau, Keňa, Madagaskar, Malawi, Mauricius, Mosambik, Gambie, Togo a Uganda. a 19 plateb schválených ústředím Komise;

170.se znepokojením konstatuje, že ze 140 zkoumaných operací 62 (44,3 %) obsahovalo chyby, oproti 57 (40,7 %) v roce 2022 u téhož počtu operací; navíc zdůrazňuje, že Účetní dvůr vyčíslil 52 chyb (48 v roce 2022), na jejichž základě odhadl míru chyb v rozpočtovém roce 2023 na 8,9 % (7,1 % v roce 2022);

171.se znepokojením poukazuje na to, že tři nejběžnější typy chyb, jež se vyskytovaly v rozpočtovém roce 2023, se týkaly výdajů, které nevznikly, u 45 % chyb (51 % v roce 2022), chybějících základních podkladů u 31 % chyb (7 % v roce 2022) a nezpůsobilých výdajů u 23 % chyb (24 % v roce 2022);

172.bere na vědomí odpovědi Komise, které poskytla v reakci na otázky k písemnému zodpovězení předložené komisařce Juttě Urpilainenové a komisaři Oliverovi Varhelyimu, a to že v roce 2023 bylo přibližně 45 % celkových chyb způsobeno nadměrným zúčtováním, což je praxe, kdy jsou do účetní závěrky zahrnuty výdaje, které nevznikly, jako vzniklé výdaje, a že jsou tedy takovéto chyby dočasné, neboť po konečném zúčtování již nebudou existovat; dále konstatuje, že v zájmu snížení těchto dočasných chyb požádala Komise své partnery, aby přezkoumali své šablony pro podávání zpráv s cílem usnadnit identifikaci vzniklých výdajů, a že GŘ INTPA zřídilo zvláštní pracovní skupinu, která má prostřednictvím rámce pro řízení rizik prověřit, zda příslušné organizace dodržují předpisy; konstatuje rovněž, že GŘ INTPA v současné době provádí přezkum své kontrolní strategie, jehož cílem je rovněž určit, jak lze posílit kontroly ex ante, a zlepšit podávání zpráv Komisi ze strany organizací posuzovaných podle pilířů; vyzývá Komisi, aby o účinku těchto opatření informovala orgán příslušný k udělení absolutoria;

173.konstatuje, že očekávané výsledky probíhajícího přezkumu kontrolní strategie GŘ INTPA zahrnují posílení pokynů k účetnímu výkaznictví a také k posíleným kontrolám ex ante, aby se zabránilo chybám, včetně nadměrného zúčtování; vyzývá Komisi, aby orgán příslušný k udělení absolutoria o nápravných opatření přijatých na základě dokončení tohoto přezkumu;

174.je znepokojen tím, že stejně jako v předchozích letech některé mezinárodní organizace umožnily pouze omezený přístup k dokumentům (např. ve formátu pouze k nahlížení), což bránilo plánování, provádění a kontrole kvality auditu Účetního dvora a vedlo ke zpožděním; konstatuje, že otázky spojené s auditem a kontrolou byly se subjekty OSN projednávány při několika příležitostech, a to i v rámci společných schůzí technické referenční skupiny a příslušné pracovní skupiny v rámci finanční a správní rámcové dohody (FAFA) mez EU a OSN; dále konstatuje, že Komise spolupracuje s dotčenými mezinárodními organizacemi a zintenzivnila s nimi komunikaci ohledně přístupu Účetního dvora k dokumentům; stejně jako v předchozích letech Komisi vybízí, aby toto úsilí zvýšila;

175.zdůrazňuje, že podle posouzení Účetního dvora není studie míry zbytkových chyb ověřovací zakázkou ani auditem a vychází z metodiky pro výpočet míry zbytkových chyb a manuálu, které poskytlo GŘ INTPA; konstatuje, že GŘ INTPA objasnilo, že studie zbytkové chybovosti má být klíčovým ukazatelem odhadovaného finančního dopadu zbytkových chyb, tj. měří řádné fungování systému vnitřní kontroly, a prokazuje tak nápravnou kapacitu Komise; zdůrazňuje, že stejně jako v předchozích letech zjistil Účetní dvůr ve studii určitá omezení; stejně jako v předchozích letech bere na vědomí rovněž stanovisko Účetního dvora, že metodika pro stanovení míry zbytkových chyb umožňuje dodavateli, aby se plně spoléhal na výsledky kontrol, které provádí GŘ INTPA, a že spoléhat se na práci jiných auditorů je v rozporu s účelem studie míry zbytkových chyb; poukazuje na zjištění Účetního dvora, že v případech, kdy byly tyto předchozí kontroly provedeny v rámci finanční a správní rámcové dohody (FAFA) mezi Evropskou komisí a OSN, není smluvní dodavatel vždy schopen provést dodatečné testování detailních údajů, jelikož FAFA omezuje práva Komise na ověřování; zdůrazňuje odpověď Komise, která uznala omezení kontrol stanovená v dohodě FAFA; naléhavě vyzývá Komisi, aby hledala proveditelná řešení tohoto problému;

176.připomíná, že v rámci ERF byly zřízeny dva nouzové svěřenské fondy; připomíná, že nouzový svěřenský fond EU pro Afriku mobilizoval více než 5 miliard EUR, přičemž 88 % příspěvků (4,4 miliardy EUR) pochází z ERF a rozpočtu Unie; vyjadřuje politování nad tím, že navzdory několika žádostem Parlamentu je proces správy a přidělování těchto finančních prostředků stále netransparentní; je znepokojen zjištěními Účetního dvora uvedenými v jeho zvláštní zprávě č. 17/2024 „Svěřenský fond EU pro Afriku: navzdory novým postupům je podpora i nadále nezacílená“; konstatuje, že navzdory inovačnímu přístupu k určování rizik pro lidská práva v obtížných situacích tato rizika nebyla komplexně řešena a že Účetní dvůr zjistil, že posouzení možných rizik pro lidská práva nebylo komplexní; připomíná, že Komise není podle Účetního dvora schopna určit nejúčinnější a nejefektivnější přístupy ke snížení nelegální migrace a nuceného vysídlování v Africe a podat o nich zprávu; lituje, že nový monitorovací systém shromažďuje informace ze všech projektů EUTF, ale přesnost takto získaných údajů je problematická; konstatuje, že svěřenský fond Unie pro Afriku má být v roce 2025 postupně zrušen;

177.vyzývá Komisi, aby na základě doporučení Účetního dvora:i)pokud jde o aplikační systém OPSYS, formalizovala a posílila postup udělování a odstraňování přístupových práv správcům systémů a standardním uživatelům, zvýšila kvalitu nového softwaru a přidělila zdroje potřebné ke zlepšení jeho vyspělosti a robustnosti;ii)posílila pokyny a kontroly s cílem zajistit, aby organizace provádějící dohody v rámci nepřímého řízení, včetně mezinárodních organizací, mezinárodních finančních institucí a státních agentur, dodržovaly pravidla pro viditelnost;iii)nadále posilovala svou komunikaci s mezinárodními organizacemi s cílem zajistit, aby Účetnímu dvoru poskytovaly úplný, neomezený a včasný přístup k dokumentům, které jsou nezbytné k plnění jeho úlohy podle Smlouvy o fungování EU, tedy nikoliv jen v režimu umožňujícím pouze nahlížení;iv)zavedla odpovídající opatření v oblasti kontrol ex ante a ex post v nestabilních nebo konfliktních oblastech s cílem zajistit řádnou kontrolu vynakládání finančních prostředků Unie a zpětné vymáhání finančních prostředků Unie;v)přijala opatření ke zkvalitnění kontrolních systémů pro zúčtování předběžného financování vyplaceného organizacím hodnoceným podle pilířů;vi)posílila kontroly ex ante před schválením výdajů;

178.dále Komisi vyzývá, aby:i)pokračovala v monitorování a spolupráci s agenturou UNRWA s cílem zajistit provádění dohodnutých opatření pro zaručení toho, aby agentura UNRWA pracovala v plném souladu s humanitárními zásadami a neutralitou, a to i v nadcházejícím společném prohlášení EU a UNRWA a v nadcházejících rozhodnutích o financování podmíněné pomoci EU;ii)zajistila, aby všechny smlouvy týkající se finančních prostředků Unie plně respektovaly platné právní předpisy Unie, včetně odpovědnosti, transparentnosti a řádného finančního řízení, což by mělo zahrnovat ověřování toho, zda neexistují subdodavatelé, fyzické osoby, účastníci seminářů a/nebo školení nebo příjemci finanční podpory poskytované třetím stranám, na něž se vztahují omezující opatření EU nebo kteří jsou zapojeni do financování terorismu nebo teroristických činů, jakož i jiných projevů nenávisti a podněcování k nenávisti;iii)zvýšila fakticky podložené zacílení na zeměpisné oblasti a příjemce a zlepšila přesnost oznamovaných úspěchů budoucích rozvojových opatření, mimo jiné prostřednictvím Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa;

179.konstatuje, že Komise je přímo odpovědná za plnění 59,1 % celkového správního rozpočtu Unie, což odpovídá částce 7,2 miliardy EUR; dále konstatuje, že 70 % správních výdajů souvisí s lidskými zdroji včetně důchodů, zatímco zbývající výdaje pokrývají především výdaje související s budovami, vybavením, energiemi, komunikací a IT; s uspokojením konstatuje, že i v případě roku 2023 dospěl Účetní dvůr k závěru, že oblast výdajů vykazuje nízké riziko;

180.konstatuje, že v průběhu roku 2023 opustilo Komisi 2 152 úředníků, a to především z důvodu odchodu do důchodu, odstoupení nebo ukončení jejich smluv; konstatuje, že to představuje relativně vysokou fluktuaci, která by měla Komisi poskytnout dostatek možností, jak řešit přetrvávající nerovnováhu v zeměpisném zastoupení ve všech útvarech;

181.vybízí Komisi a úřad EPSO, aby zajistily co nejrychlejší zavedení nezbytných technických systémů a urychlení postupů, aby se Komise a další orgány Unie mohly spolehnout na úřad EPSO při výběru vysoce kvalifikovaných a motivovaných uchazečů na všechny druhy pracovních míst v orgánech a institucích;

182.oceňuje, že zastoupení žen na vedoucích pozicích se zvýšilo ze 46,1 % v prosinci 2022 na 47,8 % v prosinci 2023; vybízí Komisi, aby se i nadále zaměřovala na zajištění a zachování genderové vyváženosti na všech úrovních řízení;

183.s uspokojením konstatuje, že Komise zavedla politiky ke zlepšení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a dobrých životních podmínek zaměstnanců, včetně práva odpojit se; zároveň oceňuje, že bylo přijato nové rozhodnutí o prevenci obtěžování a boji proti němu, které stanoví funkci hlavního důvěrného poradce jako klíčového činitele v boji proti obtěžování; zdůrazňuje, že je třeba poskytnout na tuto funkci odpovídající zdroje, aby mohla účinně plnit řadu náročných úkolů;

184.uznává pokrok Komise, pokud jde o internalizaci zaměstnanců jeslí;

185.s uspokojením konstatuje, že Komise vydala aktualizované verze pokynů o etických normách pro účast členů Evropské komise ve volební kampani do Evropského parlamentu a pokyny pro účast členů Komise ve volebních kampaních na úrovni členských států; dále oceňuje, že Komise v březnu 2023 přijala velmi potřebná posílená pravidla týkající se služebních cest a nákladů hrazených třetími stranami;

186.zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby všechny orgány a instituce Unie v Lucemburku byly schopny přilákat zaměstnance pro všechny typy pracovních míst a povolání; konstatuje, že zejména pro zaměstnance v nižších platových třídách může být Lucemburk méně atraktivní volbou kvůli životním nákladům; konstatuje, že dohoda o rozpočtu na rok 2025 představuje v této věci první krok, neboť zavedla zvláštní příspěvek na bydlení pro zaměstnance nižších platových tříd, kteří pracují v orgánech a institucích Unie v Lucemburku;

187.konstatuje, že Komise má ambiciózní cíl snížit do roku 2030 celkový počet kancelářských prostor Komise o 25 % a počet budov o 50 % ve srovnání s rokem 2020; konstatuje, že souhrnné snížení celkového prostoru v roce 2023 dosáhlo o něco více než 83 000 m², což odpovídá snížení o 11 %; oceňuje, že tento cíl je důležitým prvkem při dosahování uhlíkové neutrality a snižování administrativních nákladů ze strany Komise; zdůrazňuje, že je důležité, aby ke snížení počtu budov a kancelářských prostor a následnému zavádění pracovních prostor pro spolupráci a dalším významným administrativním změnám docházelo v úzké spolupráci se zaměstnanci;

188.je znepokojen značnými zpožděními při úhradě nákladů na zdravotní péči v rámci systému zdravotního pojištění poskytovaného orgány a institucemi, včetně zpoždění dosahujících až 6 měsíců, která mají dopad na úředníky ve všech orgánech a institucích; je rovněž znepokojen nedostatečným zacházením s úředníky a poslanci EP s autoimunitními onemocněními, neurologickými poruchami, chronickou obstruktivní plicní nemocí, dlouhodobým onemocněním COVID-19 a nediagnostikovanými a vzácnými onemocněními v rámci systému zdravotního pojištění evropských orgánů; konstatuje, že pacientům s těmito příznaky často nejsou propláceny diagnostické testy;

189.konstatuje, že veřejná ochránkyně práv v roce 2023 zahájila 398 šetření týkajících se Komise; dále konstatuje, že v průběhu roku 2023 obdržela Komise 187 závěrečných rozhodnutí bez připomínek a 17 rozhodnutí o nesprávném úředním postupu; se znepokojením konstatuje, že veřejná ochránkyně práv dostává mnoho stížností občanů na extrémní zpoždění při získávání přístupu k požadovaným dokumentům Komise, a vybízí Komisi, aby usilovala o zrychlení vyřizování těchto žádostí a další snížení počtu rozhodnutí o nesprávném úředním postupu a stanovila jasná pravidla týkající se přístupu ke všem typům písemných dokumentů, ať už na papíře, v elektronické poště, textových zprávách nebo v jakékoli jiné formě komunikace, které jsou součástí správního procesu souvisejícího s politikami nebo rozhodnutími Komise; konstatuje, že z devíti šetření týkajících se Komise, která úřad OLAF uzavřel v roce 2023, bylo sedm uzavřeno s doporučeními; vyzývá Komisi, aby zajistila transparentnost a odpovědnost opatření navazujících na tyto případy;

190.vyjadřuje hluboké znepokojení o údajné korupci spojené s Komisí; současně vyjadřuje politování nad tvrzeními o úřednících Komise, kteří údajně přijali dary od země, s níž Unie vyjednávala o dohodě; zdůrazňuje, že je třeba zaujmout jasný a systematický přístup, aby se zajistilo, že všechny případy úřadu OLAF týkající se příslušných potenciálních trestných činů budou neprodleně postoupeny Úřadu evropského veřejného žalobce a příslušným vnitrostátním orgánům; vyzývá Komisi, aby posílila příslušná pravidla a postupy s cílem zajistit, že všechny případy budou vyřešeny přísně, správně a účinně.

191.konstatuje, že v uplynulých letech bylo uznáno pouze několik málo případů psychického a sexuálního obtěžování a obává se, že to poukazuje na významná institucionální slepá místa v Komisi vzhledem k velkému počtu zaměstnanců tohoto orgánu;

192.vyjadřuje hluboké znepokojení nad zprávami o probíhajícím vyšetřování bývalého komisaře pro spravedlnost, který se údajně během svého funkčního období podílel na praní peněz zahrnujícím finanční prostředky neznámého původu; vyzývá Komisi, aby plně spolupracovala s belgickými orgány a urychleně objasnila, zda tyto činnosti nějakým způsobem souvisely s jeho oficiálními povinnostmi v rámci Komise;

193.vyzývá Komisi, aby upřednostňovaly stálé zaměstnance před externími konzultanty a smluvními zaměstnanci, a zajistily tak vysoce kvalitní pracovní podmínky a zabránily ztrátě znalostí a zkušeností; žádá, aby byla generálním ředitelstvím s vysokým podílem vyslaných národních odborníků v plánu pracovních míst umožněna flexibilita, pokud jde o přeměnu pracovních míst vyslaných národních odborníků na místa dočasných zaměstnanců, s cílem zajistit lepší udržení odborných znalostí, provozní funkčnost a kontinuitu činnosti; dále trvá na tom, že pokud lze dostupné know-how nalézt interně, je třeba zabránit zadávání úkolů externím poradenským společnostem;

194.konstatuje, že Komise v posledních letech stále více zadává posouzení dopadů externím společnostem, což vyvolává obavy z možných střetů zájmů; vyzývá Komisi, aby posílila ustanovení s cílem předcházet možným střetům zájmů a aby poskytla lepší pokyny zaměstnancům, kteří vyřizují zadávací řízení na zakázky na výkon služeb v souvislosti s konkrétními politikami;

195.vyjadřuje politování nad údajnou špionáží organizovanou vládou Maďarska proti zaměstnancům úřadu OLAF během vyšetřovací mise; vyzývá k urychlenému zavedení důrazných opatření na ochranu zaměstnanců orgánů Unie na misích v členských státech a k předcházení jakémukoli porušování předpisů;

196.vítá vstup v platnost nařízení (EU) 2023/2841 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2023/2841 ze dne 13. prosince 2023, kterým se stanoví opatření k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v orgánech, institucích a jiných subjektech Unie (Úř. věst. L, 2023/2841, 18.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2841/oj).; bere na vědomí investice do kybernetické bezpečnosti, včetně 30 milionů EUR přidělených na posílení digitální bezpečnosti v Komisi; vyzývá Komisi, aby vynaložila veškeré úsilí na další rozvoj kultury kybernetické bezpečnosti a podporu odborné přípravy a informovanosti v rámci orgánů Unie; poukazuje na význam pokračování odpovídajících investic do kybernetické bezpečnosti s cílem dosáhnout dlouhodobějšího orientačního cíle v řádu nejméně 10 % celkových výdajů na IT;

197.opakuje své znepokojení nad tím, že dosud nebyla vyřešena významná rizika související s bezpečností a ochranou registru a provozního mechanismu systému Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů před kybernetickými útoky; poukazuje na to, že na tuto skutečnost upozorňují výroční zprávy o činnosti od roku 2010, přičemž v každé zprávě byly vzneseny výhrady; konstatuje, že toto upozornění se znovu objevuje ve výroční zprávě o činnosti Generálního ředitelství pro oblast klimatu za rok 2023, což je jen dalším dokladem toho, že se dlouhodobě neupřednostňuje bezpečnost systému;

198.bere na vědomí, že celkový rozpočet evropských škol na rok 2023 činil 417,5 milionu EUR a že byl financován hlavně Komisí, orgány a institucemi Unie, členskými státy a poplatky od rodičů; dále konstatuje, že téměř 80 % rozpočtu bylo vynaloženo na pokrytí nákladů na zaměstnance;

199.s uspokojením bere na vědomí, že Účetní dvůr dospěl k závěru, že si nevšiml žádné skutečnosti, na jejímž základě by se domníval, že konsolidovaná účetní závěrka za rok 2023 není ve všech významných ohledech připravena v souladu s Mezinárodními účetními standardy pro veřejný sektor;

200.shledává, že Účetní dvůr odhalil v platbách a v souvisejících postupech pro řízení lidských zdrojů a pro zadávací řízení několik systémových nebo opakujících se nedostatků, mimo jiné nedostatečné ověřování podpůrných dokladů, což ovlivnilo správnost některých personálních procesů a plateb;

201.vyzývá Komisi, aby zejména:i)zajistila, aby se orgány a instituce Unie mohly spolehnout na to, že Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) efektivně uspořádá a dokončí výběrová řízení a další postupy související se zaměstnanci a nabídne jim vysoce kvalifikované a motivované uchazeče o volná pracovní místa;ii)přezkoumala všechny možnosti pro nápravu velké zeměpisné a genderové nerovnováhy v různých kategoriích zaměstnanců;iii)pokračovala v práci na opatřeních, která zajistí, aby orgány a instituce Unie se sídlem v Lucemburku byly i nadále lákavé pro vysoce kvalifikované pracovníky všech profesních profilů;iv)zajistila, aby zavádění kolaborativních pracovišť a další důležité správní změny probíhaly v úzké součinnosti se zaměstnanci;v)přidělila více zaměstnanců na zpracovávání žádostí o proplacení nákladů v systému zdravotního pojištění, zlepšila jejich školení a zajistila lepší software pro rychlejší zpracování žádostí;vi)byla vzorem, zejména pokud jde o nemoci, které nespadají do klasických kategorií, a vzácná onemocnění; naléhavě vyzývá Komisi, aby rozšířila své technické znalosti a řešení těchto případů; naléhavě vyzývá Komisi, aby rozšířila seznam testů způsobilých k úhradě, tak aby zahrnoval širší škálu laboratorních testů a další diagnostické postupy a vyšetření, jakož i léčbu; naléhavě vyzývá Komisi, aby tak učinila co nejrychleji;vii)zajistila rychlé zavedení silných ochranných mechanismů pro zaměstnance orgánů Unie na pracovních cestách v členských státech a třetích zemích, které by chránily jejich práva;viii)pomohla evropským školám co nejrychleji zahájit plnění doporučení, která Účetní dvůr vydal v předchozích letech, a doporučení uvedené ve zprávě za rozpočtový rok 2023, v němž Účetní dvůr žádá, aby školy pravidelně kontrolovaly podpůrné doklady pro vyplácení příspěvků vyslaným zaměstnancům;ix)vypracovala zprávu analyzující důvody, proč je převážná většina stížností na obtěžování (žádostí o pomoc) v Komisi zamítnuta, přičemž u většiny z nich ani není zahájeno správní šetření, a předkládající doporučení, jak tuto nefunkčnost formálního postupu řešit;x)zajistila, aby od roku 2025 následovalo po žádostech o pomoc v případech obtěžování řádné správní šetření prováděné Úřadem pro vyšetřování a disciplinární opatření (IDOC) nebo úřadem OLAF s cílem zajistit, aby byli obtěžovatelé pohnáni k odpovědnosti a byl jim udělen postih úměrný jejich protiprávnímu jednání;

202.bere na vědomí, že v roce 2023 bylo zrevidováno 27 plánů pro oživení a odolnost, což přispělo k pomalejšímu tempu plnění stávajících plánů; zároveň konstatuje, že politické priority v členských státech se mohou měnit; konstatuje, že tyto plány byly revidovány mimo jiné kvůli dražší energii, vysoké inflaci a narušení dodavatelských řetězců v důsledku nevyprovokované útočné války Ruska proti Ukrajině a v některých případech i kvůli přírodním katastrofám; upozorňuje na skutečnost, že prodlevy způsobené revizí plánů pro oživení a odolnost se připojily k dřívějším zpožděním, jak to ukazují velké rozdíly mezi naplánovaným kalendářem žádostí o platby a daty, kdy je členské státy skutečně předložily Komisi; je i nadále znepokojen tím, že hrozí nedočerpání prostředků a nesplnění milníků a cílů schválených v plánech pro oživení a odolnost; zdůrazňuje, že je třeba posílit monitorovací mechanismy, aby se zajistilo, že zpoždění nebudou mít nepřiměřený dopad na klíčové projekty;

203.konstatuje, že by měla existovat jasná tematická vazba mezi reformami a investicemi a že v některých případech může dojít k velké prodlevě mezi vytvořením národních plánů pro oživení a dokončením milníků a cílů; vyjadřuje politování nad tím, že koncepce nástroje RRF neumožňuje dostatečně pružně a rychle reagovat na vznikající krize,

204.s velkým znepokojením upozorňuje na tvrzení předsedy Účetního dvora, že přibližně polovina prostředků vyplacených z nástroje RRF se nedostala do reálné ekonomiky, a táže se, zda byla použita k pokrytí opakujících se rozpočtových výdajů nebo k vytváření zisku pro členské státy z vyšších úrokových sazeb;

205.připomíná, že nástroj RRF je dočasným nástrojem pro podporu oživení, který je založen na výkonnosti, tzn. že platby jsou vázány na uspokojivé plnění milníků a cílů stanovených pro reformy a investice zahrnuté v národních plánech pro oživení a odolnost; zdůrazňuje, že účinnost nástroje RRF musí být posuzována nejen z hlediska vyplácení prostředků, ale také z hlediska jeho schopnosti vytvářet hmatatelná a dlouhodobá zlepšení důsledků pandemie; připomíná, že nařízení o nástroji RRF neobsahuje žádnou definici toho, co „uspokojivé splnění milníků a cílů“ znamená; připomíná, že každý národní plán by měl účinně řešit všechny nebo podstatnou část problémů zjištěných v rámci evropského semestru, zejména doporučení pro jednotlivé země přijatá Radou; poukazuje na skutečnost, že díky nástroji RRF se procento doporučení pro jednotlivé země, u nichž bylo dosaženo pokroku, zvýšilo v letech 2021 až 2023 o 17 %;

206.bere na vědomí, že Komise v roce 2023 vyplatila celkem 75 miliard EUR a provedla dodatečné platby v rámci předběžného financování ve výši 7,1 miliardy EUR, čímž celkové výdaje na konci roku 2023 dosáhly 220,8 miliardy EUR, z toho 141,6 miliardy EUR připadlo na granty (40 % z celkových 357 miliard EUR určených v rozpočtu nástroje RRF na granty) a 79,2 miliardy EUR na půjčky (27 % z celkových 291 miliard EUR, které byly v rozpočtu nástroje RRF vyčleněny na půjčky); ukládá podrobné požadavky na podávání zpráv o tom, jak členské státy přidělují finanční prostředky s cílem zabránit nahrazování opakujících se rozpočtových výdajů a zajistit, aby se finanční prostředky dostaly k zamýšleným příjemcům;

207.konstatuje, že Účetní dvůr vydal výrok s výhradou o legalitě a správnosti výdajů nástroje RRF v roce 2023; je znepokojen tím, že Účetní dvůr dospěl k závěru, že u sedmi z 23 plateb nástroje RRF provedených v roce 2023 byla konstatována kvantitativní zjištění a že šest z těchto plateb bylo zatíženo významnou mírou chyb; bere na vědomí stanovisko Účetního dvora, že výdaje nástroje RRF schválené v účetní závěrce za rok 2023 jsou až na výše uvedená zjištění ve všech významných ohledech legální a správné; poznamenává, že výdajový model nástroje RRF spoléhá na hodnocení milníků a cílů, která má provádět Komise; konstatuje, že Účetní dvůr v roce 2023 zkontroloval 452 milníků a cílů zahrnutých do 23 grantových plateb a že vzhledem k povaze výdajového modelu nástroje RRF neuvádí míru chyb, ale odhaduje minimální finanční dopad svých zjištění nad prahem významnosti; je přesvědčen, že členské státy by měly také nést finanční odpovědnost za chyby zjištěné v období po vyplacení;

208.vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že Účetní dvůr nebyl schopen ověřit skutečný finanční dopad chybných nebo nezpůsobilých plateb z nástroje RRF kvůli inherentním omezením modelu posuzování milníků a cílů; vyzývá Komisi, aby vypracovala transparentnější metodiku sledování chyb s cílem zabránit nesprávnému přidělování a neefektivnosti;

209.bere na vědomí, že Účetní dvůr zkontroloval 325 z 542 milníků a 127 ze 135 cílů, které byly v roce 2023 zahrnuty do žádostí o granty; s politováním konstatuje, že se Účetní dvůr domnívá, že 16 z nich bylo zatíženo problémy se správností (2,4 % z celkového počtu); je znepokojen tím, že Účetní dvůr shledal, že u sedmi milníků a cílů v případě šesti plateb nebyly požadavky uspokojivě splněny a že Komise tyto platby přesto provedla; konstatuje, že závěry Účetního dvora vycházejí z rozsáhlé auditní práce, a vyjadřuje politování nad tím, že Komise některé závěry Účetního dvora zpochybňuje; konstatuje, že všechny platby nástroje RRF musí být posouzeny oproti rámci, který oznámila a uplatňuje Komise, jež u každé platby musí zohlednit stanovisko Hospodářského a finančního výboru a kontrolu provedenou odborníky členských států v rámci postupu projednávání ve výborech; žádá Komisi, aby zajistila, že všechny sporné platby týkající se neuspokojivě splněných milníků a cílů budou podrobeny nezávislému externímu přezkumu s cílem posílit důvěru veřejnosti v tento proces; doporučuje zavedení systémů sledování plateb a výdajů v reálném čase, aby se zabránilo nesprávnému přidělování prostředků v rámci nástroje RRF a VFR;

210.s mimořádným znepokojením konstatuje, že Účetní dvůr odhalil devět potenciálních případů nezpůsobilých milníků a cílů, které souvisely s pokračováním již existujících projektů, které byly buď zahájeny před obdobím způsobilosti, nebo nahradily opakující se výdaje ve vnitrostátním rozpočtu; vyjadřuje politování nad tím, že nařízení o nástroji RRF neobsahuje konkrétní formulaci, a bere na vědomí výklad Komise, že období způsobilosti se vztahuje pouze k datu zahájení prací na konkrétním projektu, a nikoli na zahájení přípravné nebo projektové fáze; s politováním konstatuje, že tento názor vedl k přijetí opatření, která byla naplánována před zahrnutím obdobím způsobilosti nástroje RRF do plánů pro oživení a odolnost, a uznává, že každé opatření musí respektovat oblast působnosti, cíle a podmínky způsobilosti stanovené v nařízení o nástroji RRF; vyzývá Komisi, aby zavedla přísnější ověřovací mechanismy, které zabrání zahrnutí již existujících projektů, jež v rámci nástroje RRF neposkytují přidanou hodnotu;

211.připomíná, že prostředky nástroje RRF nesmí, až na řádně odůvodněné případy, nahrazovat opakující se rozpočtové výdaje; je znepokojen zjištěním Účetního dvora, že některé milníky a cíle, které nahradily opakující se výdaje ve vnitrostátních rozpočtech, nebyly v plánech pro oživení a odolnost patřičně zdůvodněny;

212.se znepokojením bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že půjčky v rámci nástroje NGEU se mohou do roku 2026 více než zdvojnásobit, přičemž většina splátek je odložena do budoucích víceletých finančních rámců; připomíná, že splácení půjček NGEU musí být zahájeno do konce roku 2027, pokud v rozpočtové položce pro financování NGEU zůstanou nevyužité prostředky, a musí být dokončeno nejpozději do roku 2058; bere na vědomí, že se očekává, že expozice rozpočtu Unie ke konci roku 2023 v letech 2024 a 2025 poroste, zejména kvůli úvěrům nástroje RRF; je znepokojen tím, že případné změny tržních podmínek by mohly vést ke zvýšení výpůjčních nákladů, které budou muset být v případě dluhu NGEU souvisejícího s granty hrazeny z rozpočtu Unie; je znepokojen tím, že dosud neexistuje plán splácení společného dluhu NGEU a že dluh Unie nadále roste, přičemž velká část tohoto nárůstu je připsána dočasnému nástroji na podporu oživení NGEU; je znepokojen tím, že vyšší zadlužení a s tím spojené vyšší úrokové náklady budou mít dlouhodobé důsledky pro fiskální stabilitu Unie, což může vést k většímu finančnímu tlaku a snížení schopnosti reagovat na budoucí výzvy nebo investovat do klíčových strategických oblastí;

213.bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že platby z nástroje RRF byly v roce 2023 nižší, než se očekávalo; zdůrazňuje, že Účetní dvůr kritizuje pomalé vyplácení a čerpání prostředků nástroje RRF; se znepokojením bere na vědomí, že Účetní dvůr ve zvláštní zprávě 13/2024 konstatoval, že čerpání prostředků nástroje RRF pokračovalo s prodlevami, že členské státy zřejmě nebudou schopny do konce realizačního období nástroje RRF dokončit všechna opatření, na něž už byla vyplacena velká část prostředků, a že druhá polovina realizačního období nástroje RRF je náročnější kvůli většímu počtu milníků a cílů, přechodu od reforem k investicím a pokročilejší fázi plnění a kvůli tomu, že velká část opatření má být dokončena v posledním roce;

214.konstatuje, že podle Komise jsou milníky a cíle naopak všeobecně plněny podle plánu, protože k 31. srpnu 2024 bylo členským státům vyplaceno více než 40 % disponibilních prostředků nástroje RRF, přičemž na granty bylo vyplaceno 48 % a na půjčky mírně přes 30 % prostředků; shledává, že od druhé poloviny roku 2023 se také urychlilo podávání žádostí o platby a že v roce 2023 byla dokončena revize plánů pro oživení a odolnost v souvislosti s novými kapitolami o plánu REPowerEU;

215.bere na vědomí zjištění Účetního dvora uvedená ve zvláštní zprávě 13/2024, že mezi dalšími důvody pomalého čerpání bylo to, že některá opatření nebyla vhodná pro časový rámec nástroje RRF, a podcenění doby potřebné pro jejich provedení (v důsledku pravidel pro zadávání veřejných zakázek a státní podporu), jakož i nejistota ohledně prováděcích pravidel a způsobu jejich uplatňování, včetně chybějících pokynů k zásadě „významně nepoškozovat“ a jejímu uplatňování;

216.vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že Účetní dvůr naznačil, že v uplatňování kontrolních systémů členských států přetrvávají nedostatky; hrozí totiž, že nebudou k dispozici úplné a přesné údaje, jež jsou podkladem pro žádosti o platby, že nebude možný přístup k těmto žádostem pro účely kontrol a že vnitrostátní kontrolní systémy nebudou účinně chránit finanční zájmy Unie; připomíná, že nařízení o nástroji RRF stanoví, že kontrolní systémy členských států hrají při účinné ochraně finančních zájmů Unie klíčovou roli; důrazně vyzývá Komisi, aby v nutných případech rychle přijímala rázná opatření, včetně uložení finančních oprav, a plně využívala ustanovení nařízení o nástroji RRF, pokud nedostatky v kontrolních systémech členských států nebudou odstraněny;

217.vyjadřuje znepokojení nad zjištěními Účetního dvora ve zvláštní zprávě č. 22/2024 „Dvojí financování z rozpočtu EU: Kontrolní systémy postrádají základní prvky, které by zmírňovaly zvýšené riziko plynoucí ze skutečnosti, že model financování nástroje RRF není spojen s náklady“; upozorňuje na to, že členské státy mohou navrhnout tzv. „opatření s nulovými náklady“, tj. opatření, u nichž se nepočítá s žádnými náklady, které by měly být financovány z nástroje RRF, a v jejichž případě se neprovádí žádné kontroly dvojího financování, neboť se Komise domnívá, že opatření, na něž nejsou přijímány prostředky z nástroje RRF, jsou z tohoto pohledu neriziková; se znepokojením dále bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že z pohledu členských států jsou koordinace a dohled velmi obtížné kvůli zapojení mnoha správních úrovní, včetně vnitrostátní, regionální a komunální úrovně; je znepokojen tím, že provádění kontrol je komplikováno i) velmi složitým prostředím s různými nástroji IT, které často nejsou interoperabilní, a nejednotným zanášením údajů, takže kontroly dvojího financování napříč databázemi je možné provádět pouze manuálně, a ii) tím, že kontrolní systémy členských států se ve velké míře spoléhají na čestná prohlášení příjemců prostředků Unie; konstatuje však, že Účetní dvůr neodhalil žádné případy dvojího financování;

218.bere na vědomí připomínku Komise, že podle nařízení o nástroji RRF je dvojí financování výslovně spojeno s rozpočtovými náklady, a že tedy dvojí financování nemůže nastat, pokud členský stát v rámci svého národního plánu nepředložil žádný odhad nákladů spojených s konkrétním opatřením; konstatuje, že Komise zdůrazňuje, že beznákladové reformy nezvyšují finanční krytí, avšak jsou základním kritériem pro kladná hodnocení plánů pro oživení a odolnost vypracovávaná Komisí a jejich plné provedení je základním kritériem pro příslušné platby; poukazuje na skutečnost, že Komise krátce po auditu, který Účetní dvůr provedl na místě, přiznala, že Účetní dvůr určil první dva případy možného dvojího financování;

219.připomíná, že článek 9 nařízení o nástroji RRF stanoví jako klíčové zásady adicionalitu a doplňkovost mezi financováním programů a nástrojů Unie; domnívá se, že mají-li se tyto zásady dodržovat, ale předejít riziku dvojího financování, stejná opatření, která jsou již zahrnuta v jiných vnitrostátních plánech využívajících finanční prostředky Unie (např. soudržnost, zemědělství atd.), by neměla být do plánů pro oživení a odolnost buď vůbec zahrnuta, nebo by měla být podrobněji popsána, a to i v případě, že s sebou tato opatření nenesou žádné náklady, aby se zamezilo dvojímu financování; zdůrazňuje, že kvůli jinému modelu provádění může být těžší odhalit dvojí financování mezi nástroji RRF a jinými nástroji financování Unie, a důrazně Komisi vyzývá, aby zůstala ostražitá a aktivně určovala potenciální situace dvojího financování;

220.vyjadřuje politování nad chybějícími dostatečnými zárukami, které by zabránily dvojímu financování projektů jak v rámci nástroje RRF, tak v rámci jiných finančních nástrojů Unie; vyzývá k zavedení automatizovaného systému křížové kontroly mezi nástrojem RRF a fondy soudržnosti, společnou zemědělskou politikou a dalšími programy financování Unie s cílem odhalit a odstranit duplicitní žádosti;

221.se znepokojením bere na vědomí zjištění Účetního dvora v přezkumu 01/2023 „Financování EU prostřednictvím politiky soudržnosti a Nástroje pro oživení a odolnost: srovnávací analýza“, že pro oznamování podvodů ve spojitosti s výdaji z nástroje RRF stále neexistuje standardní postup se silnou koordinací a spoluprací mezi členskými státy, které jsou povinny hlásit případy podezření z podvodu, avšak nikoli v integrovaném systému IT, ale v prohlášení řídícího subjektu, které se přikládá ke všem žádostem o platby, ačkoli členské státy oznámily podvody i jinou cestou; s politováním konstatuje, že neexistují jednoznačné pokyny, kdy by mělo být podezření z podvodu oznámeno, ani informace ohledně toho, zda je stanovena prahová hodnota pro oznamování a jaké standardní informace by měly být uváděny o každém případu a o přijatých nápravných opatřeních; dále podporuje žádost Účetního dvora v rámci téhož přezkumu 01/2023, aby Komise získala od členských států dostatečné ujištění o účinnosti vnitrostátních systémů pro prevenci, odhalování a nápravu podvodů, korupce a střetů zájmů;

222.vyjadřuje znepokojení nad tím, že v roce 2023 musela Komise pro sedm členských států zavést 10 dodatečných kontrolních milníků s cílem řešit zjištěné nedostatky v jejich kontrolních systémech; připomíná a podporuje hodnocení Účetního dvora, že to, že byly milníky pro kontrolu faktů zavedeny, znamená, že systémy členských států nebyly v době, kdy se začaly plány provádět, plně funkční, což představuje vážné riziko pro správnost výdajů z nástroje RRF a pro ochranu finančních zájmů;

223.vyjadřuje politování nad zjištěními uvedenými ve zvláštní zprávě Účetního dvora č. 26/2023, podle nichž v několika oblastech politiky v rámci pilíře nástroje RRF, které obsahují opatření na podporu veřejného zdraví, chybí odpovídající společný ukazatel pro měření pokroku; je znepokojen tím, že to brání řádnému monitorování a pochopení pokroku dosaženého při dosahování milníků a cílů souvisejících s politikami v oblasti zdraví;

224.s potěšením konstatuje, že Komise v roce 2023 pokročila s odstraňováním rizik nesprávného výkladu číselných údajů ve srovnávacím přehledu oživení a odolnosti a že v přehledu byla pečlivě zohledněna související doporučení Účetního dvora, aby byla zlepšena prezentace zobrazovaných údajů a lépe vysvětleno jeho omezení, zejména aby byly důkladněji vysvětleny výchozí metody a v příslušných případech uváděno prohlášení, že se jedná o odhadované údaje;

225.s potěšením konstatuje, že v roce 2023 Komise na základě doporučení Účetního dvora a získaných zkušeností zveřejnila tři metodická sdělení, v nichž vyjasňuje uplatňování nařízení o nástroji RRF, včetně jeho rámce pro i) posuzování uspokojivého plnění milníků a cílů na základě provedeného hodnocení a pro ii) používání ustanovení v případě, že budou zrušeny již splněné milníky nebo cíle a pro metodu určení částky, jejíž vyplacení má být pozastaveno, pokud některý milník nebo cíl nebyl splněn uspokojivě; bere na vědomí aktualizované pokyny k plánům pro oživení a odolnost přijaté dne 19. července 2024, které obsahují dodatečné návody ke kontinuálnímu zajištění adekvátních kontrol, které jsou prováděny za účelem určování a předcházení rizik dvojího financování, a dále metodiku pro snížení a zpětné získání prostředků podle čl. 24 odst. 8 nařízení o nástroji RRF;

226.vyzývá Komisi, aby zvýšila počet auditů ex post a inspekcí na místě u projektů financovaných z nástroje RRF, zejména ve vysoce rizikových odvětvích, jako je digitální infrastruktura nebo energetika, kde předchozí programy financování Unie zjistily významné nesrovnalosti;

227.varuje, že začlenění již existujících projektů a nahrazování opakujících se rozpočtových výdajů do rámce nástroje RRF podkopává zásadu adicionality a fakticky z tohoto nástroje dělá pokoutní mechanismus financování řádných rozpočtů členských států, místo aby podporoval skutečné oživení a odolnost po období krize; vyzývá k urychlenému přezkumu s cílem zabránit dalšímu rozmělnění účelu nástroje RRF;

228.zasazuje se o větší rozhodnost ze strany Komise i členských států, pokud jde o odhalování nesrovnalostí ve vynakládání prostředků z nástroje RRF a zpětné získávání neoprávněných plateb;

229.je znepokojen reakcí Účetního dvora na odpovědi Komise týkající se nedostatečné jistoty na úrovni Unie ohledně toho, zda jsou dodržována unijní a vnitrostátní pravidla pro veřejné zakázky a státní podporu; bere na vědomí tvrzení Komise, že garance poskytovaná GŘ ECFIN zahrnuje účinnost vnitrostátních kontrol dodržování pravidel pro veřejné zakázky a státní podporu; poukazuje však na to, že výroční zpráva o činnosti GŘ ECFIN sice odkazuje na posouzení existence a efektivity vnitrostátních kontrol prováděná Komisí, avšak nehodnotí jejich účinnost; se znepokojením bere na vědomí konstatování Účetního dvora, že to výrazně omezuje váhu prohlášení o jistotě vydávaná Komisí, tzn. že Komise stále neposkytuje plnohodnotné ujištění o tom, zda výdaje z nástroje RRF, které sama přímo spravuje, jsou v souladu s pravidly;

230.zdůrazňuje, že zpoždění při vyplácení a čerpání finančních prostředků z nástroje RRF nejenže zpomalují hospodářské oživení, ale také představují značné riziko, že na konci období nástroje RRF budou na poslední chvíli prováděny výdaje nízké kvality; vyzývá Komisi, aby zavedla přísnější průběžná hodnocení, aby se zabránilo uspěchaným rozhodnutím kvůli obavám z nevyužití prostředků, jež by mohla vést k plýtvání a nesprávnému přidělování;

231.s vážným znepokojením konstatuje, že členské státy se mohou strategicky vzdát svých žádostí o konečnou platbu, aby se vyhnuly plnění politicky citlivých milníků a cílů, a tak se vyhnout nezbytným, avšak nepopulárním reformám; vyzývá Komisi, aby zavedla finanční sankce za neúplné provádění nástroje RRF s cílem zabránit manipulaci se strukturou plateb;

232.bere na vědomí odpověď Komise, že rozšířila záběr auditů nad rámec povinností uložených nařízením o nástroji RRF, aby ověřila, že vnitrostátní kontrolní postupy poskytují nezbytnou jistotu, že členské státy pravidelně a účinně ověřují soulad s pravidly pro veřejné zakázky a státní podporu, a způsobilost pro čerpání prostředků z nástroje RRF, avšak nesouhlasí se stanoviskem Komise, že je zahrnuto v závěrech výročních zpráv o činnosti GŘ ECFIN;

233.se znepokojením konstatuje, že jak Komise uvedla v hodnocení nástroje RRF v polovině období ze dne 21. února 2024, většina členských států zastává názor, že metoda pozastavení plateb je v případě reforem stále nejasná, protože Komise ji může uplatňovat podle vlastního uvážení; důrazně Komisi žádá, aby metodiku zrevidovala, aby se zabránilo dvojím standardům při jejím používání;

234.bere na vědomí, že útvar interního auditu Komise v auditu následných kontrol žádostí o platby z nástroje RRF, který byl proveden v roce 2023, upozornil na velmi důležitý aspekt, a sice že GŘ ECFIN by mělo společně s pracovní skupinou pro podporu oživení a odolnosti více propracovat a formalizovat stávající pokyny pro případy, kdy GŘ ECFIN po členských státech požaduje, aby v souvislosti s činnostmi prováděnými v návaznosti na audit a kontrolní milníky přijaly další závazky, zejména že by tyto pokyny měly stanovit, i) jak by GŘ ECFIN mělo sledovat, zda členské státy plní formálně potvrzené závazky, ii) kritéria pro stanovení lhůt pro splnění závazků členskými státy a iii) vztah mezi „rámcem pro závazky“, „rámcem pro hodnocení milníků a cílů podle nařízení o nástroji RRF“ a „zrušením splněných milníků a cílů stanovených v nástroji RRF“;

235.bere na vědomí, že Komise během auditů v zájmu „zajištění ochrany finančních zájmů Unie“ kontroluje, zda členské státy mají jasné a kodifikované postupy pro předávání případů podvodu, korupce, střetu zájmů a dvojího financování všem příslušným orgánům, v relevantních případech i Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO);

236.je znepokojen tím, že Účetní dvůr ve svých výročních zprávách uvedl, že ke konci roku 2023 úřad EPPO vedl 206 vyšetřování ve spojitosti s prostředky používanými na realizaci opatření nástroje RRF a že potenciální škody odhadl na více než 1,8 miliardy EUR (pro financování z vnitrostátních i unijních prostředků); konstatuje, že 206 probíhajících šetření se týká deseti členských států, přičemž zhruba 75 % těchto případů pochází z jedné země; je znepokojen tím, že na konci roku 2023 nebyl v prohlášeních řídících subjektů členských států oznámen jediný případ zjištěných podezření z podvodu, což znamená, že žádný z probíhajících případů úřadu EPPO neoznámily samotné členské státy, což zpochybňuje schopnost členských států odhalovat podvody a bojovat proti nim; zdůrazňuje, že ačkoli žádné šetření nebylo uzavřeno, údaje předložené úřadem EPPO potvrzují, že v nástroji RRF existuje riziko podvodu, a zpochybňují spolehlivost prohlášení řídících subjektů členských států, pokud jde o oznamování zjištěných podvodů a přijatá nápravná opatření; vyzývá k urychlenému posílení mechanismů odhalování podvodů, včetně povinného posouzení rizika podvodů u všech rozsáhlých projektů nástroje RRF; vyzývá Komisi, aby zajistila, že úřad EPPO bude mít dostatečné zdroje na vyšetřování případů podvodů souvisejících s výdaji z nástroje RRF, a to vzhledem k rostoucímu počtu vyšetřování a vysokým odhadovaným škodám;

237.varuje, že případy podvodů v rámci nástroje RRF, které oznamují samotné členské státy, jsou i nadále výrazně podhodnocené, což vytváří zavádějící obraz o finanční integritě;

238.vyjadřuje hluboké politování nad nedostatečnou transparentností při oznamování podvodů souvisejících s fondy RRF a trvá na tom, aby všechny členské státy dodržovaly standardizované oznamovací povinnosti a používaly systém pro řízení nesrovnalostí (IMS);

239.připomíná, že přepracované finanční nařízení, které je v platnosti od 30. září 2024, v případě programů přijatých nebo financovaných od 1. ledna 2028 rozšiřuje působnost systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů (EDES) na sdílené řízení a přímé řízení, pokud je rozpočet plněn členskými státy; vyzývá Komisi, aby jednala na základě závažných důvodů pro vyloučení, aby lépe chránila finanční zájmy Unie;

240.bere na vědomí, že Komise s cílem zmírnit rozdíly mezi svým výkladem milníků a cílů a tím, jak je chápe Účetní dvůr, zveřejnila svůj přístup ke koncepci data zahájení opatření a ke koncepci „nahrazení opakujících se vnitrostátních rozpočtových výdajů“, a to v přílohách II a III své výroční zprávy o provádění RRF vydané v roce 2024; znovu Komisi vyzývá, aby pokračovala ve spolupráci s Účetním dvorem na co největším sblížení výkladu milníků a cílů;

241.naléhá na Komisi, aby minimalizovala rizika, že by se členské státy mohly rozhodnout, že nepřijmou části nebo celé částky poslední žádosti o platby, aby se tak vyhnuly splnění posledních milníků a cílů, čímž by ohrozily celkové plnění plánů pro oživení a odolnost; je velmi znepokojen dalším rizikem, že provedená opatření by mohla být po skončení RRF zrušena, a naléhá na Komisi, aby při provádění posledních plateb zajistila, aby taková situace nenastala;

242.zdůrazňuje, že podle hodnocení RRF v polovině období, které Komise předložila dne 21. února 2024, členské státy poukázaly na to, že na revizi plánů pro oživení a odolnost je nutné uvolnit více zdrojů, než bylo původně plánováno, a že účinnost přístupu založeného na výkonnosti je snížena „příliš složitými postupy“ pro úpravy plánů, protože nerozlišují mezi velkými a malými změnami a pro každou úpravu vyžadují schválení Radou;

243.zdůrazňuje, že členské státy by měly v souvislosti s kontrolami a audity v rámci RRF zavést opatření na prevenci, odhalování a nápravu podvodů, korupce nebo střetu zájmů a že Komise provádí následné a systémové audity milníků a cílů; zdůrazňuje, že stále panují určité nejasnosti ohledně úlohy Účetního dvora, který vypracoval strategii pro výkon svých povinností pro program NGEU a nástroj RRF v období 2021–2025, kterou některé členské státy vnímají jako zbytečné překrývání a administrativní zátěž; se znepokojením konstatuje, že Komise jak v hodnocení nástroje RRF v polovině období ze dne 21. února 2024, tak ve výroční zprávě o nástroji RRF ze dne 10. října 2024 přiznala, že vnitrostátní orgány na všech úrovních považují auditní a kontrolní postupy za příliš složité a že si členské státy stěžovaly na překrývání auditů prováděných vnitrostátními orgány, Komisí a Účetním dvorem; plně podporuje práci Účetního dvora v souvislosti s nástrojem RRF; vítá skutečnost, že Komise uznala a akceptovala, že Účetní dvůr má plný mandát k provádění auditu nástroje RRF, jenž je jedním ze základů pro to, aby Parlament mohl udělit finančním prostředkům z nástroje RRF absolutorium; doporučuje členským státům, aby spolupracovaly s Evropským účetním dvorem;

244.se znepokojením si všímá, že Komise ve výroční zprávě o provádění nástroje RRF ze dne 10. října 2024 upozornila na vstupní náklady správních orgánů členských států a na prostor pro další zjednodušení; na základě této výroční zprávy Komise konstatuje, že pokud jde o koncepci nástroje, členské státy při hodnocení v polovině období poukázaly na celkové povinnosti v souvislosti s i) potřebnými důkazy pro splnění milníků a cílů, ii) s náročnými požadavky pro předkládání zpráv, např. společné ukazatele a údaje za dva roky, a s iii) rámcem pro audity a kontroly; připomíná, že členské státy vidí prostor pro zjednodušení kontrolních a auditních postupů, zajištění lepší koordinace zúčastněných stran a zamezení mnohonásobných kontrol; na základě stejné zprávy rovněž bere na vědomí, že některé vnitrostátní orgány upozornily také na to, že Komise milníky a cíle posuzuje neflexibilně a že postupy revize plánů pro oživení a odolnost jsou velmi náročné na zdroje;

245.konstatuje, že jedním z cílů nástroje RRF je pomoci členským státům při provádění ambiciózních reforem a investic, které zvýší udržitelnost, odolnost a připravenost jejich ekonomik a společností na ekologickou a digitální transformaci; se znepokojením poukazuje na zjištění Účetního dvora uvedené v jeho zvláštní zprávě č. 15/2024, které upozorňuje na nedostatečnou relevanci, kvalitu a srovnatelnost údajů předložených členskými státy, kdy údaje nedostačují k vyhodnocení pokroku v oblasti přizpůsobování se změně klimatu v členských státech, čímž připravují půdu pro environmentální dezinformace; vyjadřuje obavy, že nástroj RRF by se mohl stát finančním nástrojem pro povrchní přejmenování běžných výdajů na „zelené“; vybízí Komisi, aby v rámci nástroje RRF zavedla mechanismus, jehož cílem bude sledovat dopad investic na životní prostředí a zajistit soulad s cíli Unie v oblasti klimatu;

246.upozorňuje na dopad nástroje RRF na podniky a malé a střední podniky v Unii; konstatuje, že nástroj RRF poskytl malým a středním podnikům přímou podporu v hodnotě 78 miliard EUR, což představuje 12 % celkových výdajů nástroje RRF, a že širší opatření ve prospěch podniků dosahují 152 miliard EUR (23 % celkových výdajů nástroje RRF); konstatuje, že přibližně 11 % všech aktivních malých a středních podniků v Unii získalo podporu z nástroje RRF v hodnotě 2,75 milionu EUR; zdůrazňuje, že téměř 600 000 podniků bylo podpořeno z iniciativ v oblasti digitalizace, zatímco 5,2 miliardy EUR bylo přiděleno na projekty ekologické transformace, včetně energie z obnovitelných zdrojů a vodíku;

247.se znepokojením upozorňuje na skutečnost, že se nepodařilo usnadnit přeshraniční projekty; vyjadřuje politování nad tím, že navzdory tomu, že do plánů pro oživení a odolnost bylo zahrnuto několik opatření týkajících se významných projektů společného evropského zájmu a do kapitol o plánu REPowerEU opatření pro přeshraniční spolupráci, vnitrostátní správa nástroje RRF je dostatečně nepodporovala; rozhodně trvá na tom, že financování z prostředků Unie by mělo být lépe propojeno s plněním společných cílů Unie a mělo by vytvářet přidanou hodnotu EU;

248.zdůrazňuje, že Komise ve výroční zprávě o provádění nástroji RRF ze dne 10. října 2024 uznala, že do přípravy a provádění národních plánů pro oživení a odolnost nebyly dostatečně zapojeny regionální a místní orgány členských států, organizace občanské společnosti, sociální partneři a další důležité zúčastněné strany; žádá, aby se uvedené subjekty úzce podílely na provádění národních plánů pro oživení a odolnost na místě;

249.důrazně Komisi žádá, aby neschvalovala revidované plány pro oživení a odolnost, které mohou vést k tomu, že do plánů pro oživení a odolnost budou zahrnuty naplánované reformy a investice v upravené podobě, pokud nedodržují podmínky nařízení o nástroji RRF; konstatuje, že jakákoli revize by měla být vždy zaměřena na vytváření přidané hodnoty a zvyšování synergií;

250.připomíná, že členské státy sice nemusí zveřejňovat všechny údaje o konečných příjemcích, avšak nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/435 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/435 ze dne 27. února 2023, kterým se mění nařízení (EU) 2021/241, pokud jde o kapitoly REPowerEU v plánech pro oživení a odolnost, a nařízení (EU) č. 1303/2013, (EU) 2021/1060 a (EU) 2021/1755 a směrnice 2003/87/ES (Úř. věst. L 63, 28.2.2023, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/435/oj)., kterým se mění nařízení o nástroji RRF, členským státům ukládá povinnost zveřejňovat informace o 100 konečných příjemcích, kteří z nástroje RRF obdrželi nejvyšší částky; s uspokojením bere na vědomí, že dne 10. října 2024 Komise ve výroční zprávě o nástroji RRF zveřejnila zvláštní přílohu, v níž podrobněji vysvětluje koncepci konečného příjemce podle nařízení o nástroji RRF a rozsah zveřejňovaných údajů o 100 největších konečných příjemcích; vyjadřuje hluboké znepokojení nad jejím výkladem pojmu „konečný příjemce“ v kontextu nástroje RRF, neboť seznamy konečných příjemců jsou často vedeny pouze na úrovni ministerstev, a nad tím, že popisy jsou vágní, přičemž mnoho příkladů se vyskytuje téměř ve všech seznamech poskytnutých členskými státy; opakuje svůj požadavek, aby v seznamu 100 největších konečných příjemců byla uvedena fyzická osoba nebo subjekt, které jsou v řetězci převodů peněz skutečně poslední, a aby tato informace byla zpřístupněna ve veřejně dostupné databázi s cílem posílit odpovědnost a umožnit nezávislý dohled, přičemž je nutné současně dodržet právním rámec Unie pro ochranu údajů; je znepokojen tím, že v opačném případě bude problematické měřit dopad finančních prostředků RRF a zaručit jejich viditelnost pro občany, i když v tomto smyslu rovněž zohledňuje srovnávací přehled nástroje RRF a mapu projektů; zdůrazňuje, že pokud by Komise i nadále odmítala zajistit plnou transparentnost, musí Parlament zvážit veškerá dostupná opatření k prosazování dodržování předpisů, aby se zabránilo uplatňování podobného výkladu na ustanovení o transparentnosti obsažená v jiných finančních nařízeních;

251.připomíná Komisi, že musí přísně dodržovat literu a ducha nařízení o nástroji RRF a že pokyny nebo jiné interní dokumenty musí přijímat v plném souladu s výsledky jednání spolunormotvůrců; je přesvědčen o tom, Komise tuto zásadu nedodržela v opatřeních týkajících se výkladu pojmu „konečný příjemce“, která jsou zahrnuta v jejích pokynech k plánům pro oživení a odolnost v kontextu REPowerEU;

252.konstatuje, že neschopnost zjistit konečné příjemce finančních prostředků z RRF představuje vážné riziko pro transparentnost a sledovatelnost finančních prostředků Unie, a tudíž pro ochranu finančních zájmů Unie;

253.připomíná, že pro sběr údajů a monitorování a hodnocení programů je nepostradatelná masivní infrastruktura IT a že řídící orgány a příjemci kritizují míru požadovaných informací a překrývání s jinými vnitrostátními systémy; konstatuje, že Účetní dvůr poukázal na to, že vnitrostátní monitorovací orgány pro nástroj RRF používají – na rozdíl od politiky soudržnosti – různé struktury a strategie, takže je lze považovat za méně spolehlivé, neboť jsou získávány nejednotné informace a je ponechán prostor pro potenciálně větší počet chyb; v této souvislosti zdůrazňuje, že centralizované interoperabilní systémy zjednodušují účinné shromažďování údajů a podávání zpráv, zatímco nejednotné systémy zvýrazňují potřebu zjednodušených postupů;

254.s potěšením konstatuje, že přepracované finanční nařízení stanoví horizontální opatření pro centralizovanou webovou stránku (systém pro finanční transparentnost) na úrovni Unie, která má zahrnovat všechny příjemce prostředků Unie, a konstatuje, že tato stránka je nutná k odstranění současné roztříštěnosti, posílení transparentností a usnadnění veřejné kontroly příjemců; všímá si, že Komise od příštího VFR, tj. od roku 2027, bude pro vkládání údajů na centrální webovou stránku povinna používat relevantní údaje uchovávané v jednotném nástroji pro vytěžování údajů a hodnocení rizik Arachne a že v souladu s pravidly pro ochranu údajů budou na této stránce uváděny pouze veřejné údaje, tj. příslušné informace o příjemcích, dodavatelích, subdodavatelích a příjemcích; dále zdůrazňuje, že všechny členské státy budou povinny poskytnout Komisi přístup k těmto údajům, aby mohly být automaticky vkládány do Arachne; s politováním konstatuje, že používání Arachne není pro členské státy povinné;

255.všímá si, že podle čl. 18. odst. 4 a čl. 20 odst. 5 nařízení musí být konečné milníky a cíle národních plánů pro oživení a odolnost splněny do 31. srpna 2026; připomíná, že Komise by měla úzce spolupracovat s každým členským státem, aby pomohla urychlit plnění těchto plánů na místě, mimo jiné poskytováním pravidelného poradenství a na žádost i technické pomoci; znovu opakuje, že je znepokojen rizikem, že milníky a cíle by mohly být po skončení RRF zrušeny, a důrazně Komisi vyzývá, aby tomu zabránila;

256.vyzývá Komisi, aby zamítla všechny žádosti o revize národních plánů pro oživení a odolnost, které by snížily jejich celkové stanovené cíle nebo které by z nich vyřadily důležité strukturální reformy, a aby v nich prioritně podporovala plnění opatření souvisejících s doporučeními pro jednotlivé země; dále Komisi vyzývá, aby posílila technickou pomoc členským státům, které s plněním RRF zaostávají;

257.vyzývá Komisi, aby se řídila doporučeními Účetního dvora uvedenými v jeho výroční zprávě i v souvisejících zvláštních zprávách, a vítá, že Komise většinu doporučení přijímá; vyzývá Komisi, aby tato doporučení splnila a aby o pokroku průběžně informovala orgán příslušný k udělení absolutoria;

258.vyzývá Komisi, aby Účetnímu dvoru co nejdříve poskytla plný přístup k novému nástroji pro podávání zpráv o Nástroji pro oživení a odolnost (RRF), FENIX;

259.dále Komisi vyzývá, aby:i)pečlivě vyvážila požadavky na audity a kontroly a administrativní zátěž uvalenou na členské státy a příjemce prostředků z budoucích nástrojů založených na výkonnosti a aby přitom zachovala dostatečnou úroveň kontroly a auditu, která by zajistila solidní ochranu finančních zájmů Unie;ii)pečlivě sledovala pokračující plnění milníků a cílů, zejména těch, které souvisejí s audity, monitorováním a kontrolami, a zajistila náležité monitorování případného zrušení již splněných milníků a cílů;iii)používala výsledky prověrek vnitrostátních kontrolních systémů k formulaci jednoznačného závěru o jejich účinnosti a k přijetí všech vhodných opatření;iv)ve svých strukturách zřídila jednotné kontaktní místo pro členské státy ohledně prohlášení o věrohodnosti, na něž by se mohl obracet Účetní dvůr, aby členské státy nemusel dále nezatěžovat žádostmi o další důkazy;v)systematicky zaznamenávala a monitorovala všechny nesrovnalosti a všechny podvody týkající se finančních prostředků z nástroje RRF;vi)důsledně a přesně uplatňovala ustanovení týkající se „konečných příjemců“ podle nařízení o nástroji RRF a za tímto účelem revidovala své pokyny pro plány pro oživení a odolnost v kontextu REPowerEU a aby komunikovala s členskými státy o správném používání definice „konečných příjemců“; předložila návrhy požadující, aby členské státy zveřejňovaly údaje o všech konečných příjemcích;vii)zjednodušila své kontroly milníků a cílů uplatňováním strategie jednotného auditu, která by umožnila snížit administrativní zátěž, konsolidovat úkoly Komise a Účetního dvora související s audity a koordinovat harmonogramy auditů a požadavky, aby se zamezilo zdvojování činností a překrývání kontrol a auditů, ale současně zajistila plnou ochranu finančních zájmů Unie;viii)podporovala členské státy při zajišťování skutečné interoperability systémů IT, aby se zjednodušilo shromažďování údajů, podávání zpráv a komunikace mezi různými orgány státními správy a úřady s cílem minimalizovat rizika dvojího financování a provádět aktivní křížové kontroly mezi příslušnými databázemi, a aby komunikovala s členskými státy o jejich správních kapacitách, které by měly zaručit, aby nedocházelo k dvojímu financování; v této souvislosti bere na vědomí pozitivní příklady, které byly poskytnuty na konferenci Evropského účetního dvora o transparentnosti a sledovatelnosti financování EU na podporu oživení a odolnosti v říjnu 2024;ix)úzce spolupracovala s členskými státy a zajistila, že milníky a cíle, zejména pokud jsou strukturální povahy nebo pokud souvisejí s doporučeními pro jednotlivé země, budou svědomitě splněny v plném rozsahu, a že nebude schválena žádná revize plánů pro oživení a odolnost v případech, kdy byly sníženy ambiciózní cíle nebo oslabena důležitá opatření; pokud je to možné neschvalovala revidované plány, které by mohly vést k tomu, že do plánů pro oživení a odolnost budou zahrnuta opatření v upravené podobě, pokud nedodržují podmínky nařízení o nástroji RRF;x)důsledně uplatňovala ustanovení nařízení o RRF, včetně ustanovení o přerušení plateb nebo o zpětném získání vyplacených prostředků, zejména pokud není zajištěna ochrana finančních zájmů Unie;xi)velmi striktně používala metodu částečných plateb, a to i na strukturální opatření a opatření spojená s prováděním doporučení pro jednotlivé země;xii)vypracovala metodiku pro hodnocení pokroku v členských státech v oblasti ekologické a digitální transformace založenou na kvalitě a srovnatelnosti údajů a na hmatatelných přínosech;xiii)zajistila, aby členské státy pečlivě uplatňovaly ustanovení nástroje RRF o viditelnosti, tak aby opatření realizovaná prostřednictvím tohoto nástroje byla náležitě označena jako opatření financovaná Unií;xiv)poskytovala členským státům technickou pomoc, administrativní podporu a poradenství s cílem posílit jejich správní kapacity, mimo jiné i pořádáním pravidelných schůzí neformální skupiny odborníků na provádění nástroje RRF, na nichž by se projednávaly technické aspekty, a podporovala výměna osvědčených postupů mezi vnitrostátními orgány;xv)kdykoli bude navržena revize plánů pro oživení a odolnost, provedla komplexní analýzu nových a stávajících opatření a toho, zda by tato opatření nahradila opakující se rozpočtové výdaje nebo by byla v rozporu s jinými podmínkami způsobilosti plánů pro oživení a odolnost;xvi)zajistila členským státům odbornou přípravu a podporu s cílem zvýšit správní kapacity, včetně odborné přípravy v oblasti specializovaných dovedností a znalostí a poskytování příkladů osvědčených postupů;xvii)pokračovala ve spolupráci s Účetním dvorem na maximálním sblížení výkladu milníků a cílů;xviii)použila doporučení Účetního dvora vzešlá z jeho práce na nástroji RRF a zkušenosti, které byly získány při jeho provádění, ve struktuře příštího VFR i při provádění budoucích nástrojů Unie založených na výkonnosti;xix)posílila koncepci budoucích nástrojů založených na výkonnosti zajištěním většího propojení mezi vyplácením částek a pokrokem v provádění;xx)zajistila, aby veškeré budoucí revize i celkové plnění plánů pro oživení a odolnost probíhaly v úzké spolupráci a konzultaci s místními a regionálními orgány a dalšími relevantními zúčastněnými stranami s cílem maximalizovat dopad plánů pro oživení a odolnost;xxi)analyzovala nedostatky nástrojů založených na výkonnosti a zabývala se jimi při navrhování nových programů v budoucnosti;xxii)v příštím VFR vycházela z vysoké interoperability a rozsáhlé výměny údajů mezi různými orgány státní správy a úřady, aby se usnadnilo účinné sdílení údajů a aktualizace v reálném čase v zájmu odhalování překrývajících se projektů a minimalizace rizika dvojího započítávání a dvojího financování.