1.konstatuje, že rozpočet výboru spadá do okruhu 7 VFR „Evropská veřejná správa“ (dále jen „okruh 7“), který v roce 2023 činil celkem 12,3 miliardy EUR, tj. 6,4 % rozpočtových výdajů Unie; konstatuje, že v roce 2023 představoval rozpočet výboru 0,95 % prostředků okruhu 7 VFR;

2.konstatuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě (dále jen „zpráva Účetního dvora“) za rozpočtový rok 2023 přezkoumal vzorek 70 transakcí v okruhu 7, z nichž 21 (30 %) obsahovalo chyby; dále konstatuje, že u pěti z těchto chyb, které Účetní dvůr vyčíslil, odhadoval, že výše chyby nedosahuje práh významnosti;

3.bere na vědomí zjištění uvedené ve zprávě Účetního dvora, že správní výdaje tvoří výdaje na lidské zdroje, včetně důchodů, které v roce 2023 tvořily asi 70 % celkových správních výdajů, a výdaje na budovy, vybavení, energie a komunikační a informační techniku; vítá, že Účetní dvůr v rámci svého výroku znovu zopakoval, že celkově jsou správní výdaje málo rizikové;

4.s politováním bere na vědomí výrok uvedený ve zprávě Účetního dvora týkající se jedné transakce výboru provedené v roce 2023, u které nebyla dostatečně odůvodněna desetiletá doba trvání smlouvy na údržbu budov;

5.bere na vědomí informaci z výroční zprávy výboru o činnosti za rok 2023, že v roce 2023 činil konečný schválený rozpočet výboru, včetně opravného rozpočtu č. 4/2023 (v souvislosti s platy a energiemi), 116 675 392 EUR, což představuje oproti roku 2022 nárůst o 6 698 534 EUR (tj. + 6,10 %); s uspokojením konstatuje, že došlo ke zvýšení míry plnění rozpočtu výboru, pokud jde o prostředky na závazky v běžném roce, a to z 99,20 % v roce 2022 na 99,9 % v roce 2023 a k nárůstu míry čerpání prostředků na platby v běžném roce z 88 % v roce 2022 na 91,20 % v roce 2023; dále vítá nárůst míry čerpání prostředků C8 z 81,60 % v roce 2022 na 85 % v roce 2023; domnívá se, že tato vysoká míra čerpání prostředků je na jedné straně znamením dobrého rozpočtového a finančního řízení ze strany výboru, a to z důvodu přísnějšího sledování plnění rozpočtu, včasného sestavení rozpočtových prognóz a přerozdělení zdrojů s cílem řešit nepředvídané události, ale na druhé straně by mohla být také znamením, že výbor potřebuje další zdroje; vyzývá Komisi a rozpočtový orgán, aby to v rámci rozpočtového procesu zohlednily;

6.konstatuje, že v průběhu roku 2023 provedl výbor 31 převodů za celkem 2,84 milionu EUR, z toho 25 interních převodů v celkové výši 0,98 milionu EUR a šest externích převodů v celkové výši 1,86 milionu EUR, z čehož asi 0,8 milionu EUR bylo převedeno do rozpočtových položek určených na smlouvy, na které měla dopad vysoká inflace/indexace; konstatuje, že v důsledku dopadu útočné války Ruska proti Ukrajině byl výbor v roce 2023 i nadále pod rozpočtovým tlakem; v této souvislosti připomíná, že výbor byl nejvíce dotčen vysokou mírou inflace, jak přímo, tak nepřímo, v oblastech, jako jsou cestovní náklady (služební cesty), energie, nájemné, pronájem budov, smlouvy o údržbě, stavební projekty, papír a ofsetové matrice;

7.bere na vědomí asi 20% navýšení plateb převáděných členům výboru, a sice z 6 573 307 EUR v roce 2022 na 7 955 968 EUR v roce 2023, přičemž tyto platby tvořily platby na cestovní výdaje (8 119 plateb), příspěvky na cestu (4 449 plateb), příspěvky na osobní účast na schůzích (7 845 plateb) a příspěvky na distanční účast na schůzích (152 plateb);

8.připomíná, že rozpočet na služební cesty (prostředky v běžném roce) zůstal stabilní, kdy v roce 2023 dosahoval 420 833 EUR (oproti 419 657 EUR v roce 2022), přičemž míra plnění rozpočtu činila v roce 2023 (podobně jako v roce 2022) přibližně 80 %; konstatuje, že navzdory nárůstu průměrných nákladů na ubytování a cestování zůstal rozpočet výboru na služební cesty díky snížení počtu služebních cest uskutečněných v roce 2023 o 13 % oproti roku 2022 stabilní; vítá, že v letech 2022–2023 došlo ke snížení příspěvku pro předsednictví výboru (předsedu a prvního místopředsedu) na cestovní výdaje a výdaje na schůze financovaného ze souhrnného rozpočtu na výdaje poslanců, a to ze 71 810 EUR na 62 268 EUR, tj. o 13 %; vybízí výbor, aby dále racionalizoval a snížil výdaje v této oblasti a zajistil optimální přidělování zdrojů v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

9.se znepokojením pozoruje, že v běžném roce došlo k nárůstu prostředků na tlumočnické služby přibližně o 19 %, z 3,494 milionu EUR v roce 2022 na 4,167 milionu EUR v roce 2023; žádá výbor, aby vysvětlil důvody tohoto navýšení, jelikož výbor současně vykázal v roce 2023 v souvislosti s používáním tlumočení na dálku úspory;

10.bere na vědomí, že do 23. července 2023 činil paušální příspěvek na distanční účast na schůzích, který výbor vyplácel svým členům, jejich náhradníkům, expertům pro zpravodaje a řečníkům pozvaným k účasti na schůzích s distanční účastí nebo na hybridních schůzích, 200 EUR; bere dále na vědomí, že uvedeného dne vstoupily v platnost nová pravidla týkající se této záležitosti, v nichž je výše paušálního příspěvku na distanční účast na schůzích stanovena na 50 % příspěvku na účast na řádných schůzích, který činil 359 EUR, zatímco příspěvek na distanční účast dosahoval 179,50 EUR; v této souvislosti konstatuje, že došlo k významnému poklesu celkové částky vyplácené na příspěvky na distanční účast na schůzích z 1 742 000 EUR v roce 2021 na 489 600 EUR v roce 2022 a 32 632 EUR v roce 2023, zatímco se celkové výdaje spojené s rozpočtovou položkou 1004 („Výdaje za dopravu a pobyt, účast na zasedáních a související výdaje“) značně zvýšily z asi 6,6 milionu EUR v roce 2022 na přibližně 8 milionů v roce 2023 především kvůli tomu, že v roce 2023 opět významně narostl počet prezenčních schůzí a po koronavirové pandemii došlo ke zvýšení cen spojených s cestováním;

11.vyjadřuje znepokojení nad výrazným zvýšením příspěvků na cesty a na účast na schůzích vyplácených členům výboru, které vzrostly z 6,6 milionu EUR v roce 2022 na 8 milionů EUR v roce 2023; vyzývá výbor, aby přijal jasnou strategii nákladové efektivnosti cestovních výdajů, včetně většího využívání distanční účasti a hybridních schůzí, s cílem snížit zbytečné náklady a emise a zároveň zachovat politickou angažovanost;

12.lituje, že průměrná doba nutná k provedení platby stoupla ze 17,87 dne v roce 2022 na 21,88 dne v roce 2023; chápe však, že toto navýšení je dáno tím, že v roce 2023 výbor zpracoval a uhradil rekordní počet faktur, tj. 5 723 oproti 4 260 v roce 2022; v této souvislosti konstatuje, že podíl komerčních faktur, které výbor obdržel elektronicky, se zvýšil z 68 % v roce 2022 na 76 % v roce 2023 a zvyšoval se dále i v roce 2024;

13.uznává, že výbor hraje zásadní úlohu při přispívání k rozvoji politiky Unie a k jejím rozhodovacím procesům tím, že zastupuje zájmy místních a regionálních orgánů v Unii; konstatuje, že za rok 2023 bylo v rámci ročního operačního plánu výboru založeno podávání zpráv o výkonnosti na 25 cílech, jejichž dosažení se hodnotilo pomocí 80 kvantitativních ukazatelů, přičemž cíle týkající se většiny těchto ukazatelů (asi 75 %) byly dosaženy minimálně z 90 %;

14.připomíná, že výbor přispívá k politickému a rozhodovacímu procesu Unie z pohledu regionálních a místních orgánů v rámci Unie a nabízí rámec pro prohloubení spolupráce mezi subjekty na místní, regionální, celostátní a evropské úrovní a pro přiblížení EU jejím občanům; vyjadřuje politování nad tím, že v důsledku rozpočtových omezení nebyl výbor v plné míře schopen plnit svůj cíl, kterým je přiblížit Unii občanům, čímž se omezil jeho přínos;

15.vzhledem k tomu, že výbor hraje důležitou úlohu při zvyšování demokratické legitimity právních předpisů Unie prostřednictvím aktivní koordinace činnosti regionálních a místních orgánů, podporuje výbor v jeho úsilí o vypracování většího počtu posouzení územního dopadu předpisů, a to i v souladu se závěrečnou zprávou a doporučeními Konference o budoucnosti Evropy;

16.oceňuje výbor za jeho politické úspěchy v klíčových prioritních oblastech v roce 2023; konstatuje, že výbor plní své poslání formou stanovisek, která se týkají legislativních návrhů předložených Komisí (žádosti o vypracování stanoviska), stanovisek vypracovaných z vlastního podnětu, ve kterých vyzývá orgány Unie, aby přijaly určitá opatření, a formou usnesení, v nichž upozorňuje na své postoje ke konkrétním tématům; konstatuje, že v roce 2023 přijal výbor 53 stanovisek a 6 usnesení, což představuje navzdory navýšení prostředků i počtu zaměstnanců pokles oproti 55 stanoviskům a 8 usnesením přijatým v roce 2022; vybízí výbor, aby pokračoval v práci na zlepšování výkonnosti a účinnosti; vítá úsilí výboru o zavedení reformních a inovativních řešení, zefektivnění správy a zamezení překrývání rolí s jinými orgány;

17.oceňuje, že v roce 2023 pokračoval výbor v rámci programu „Going for IMPact!“ v realizaci opatření zaměřených na modernizaci své správy a zvýšení nákladové efektivity; v této souvislosti bere na vědomí mimo jiné dosažený pokrok, pokud jde o digitalizaci a optimalizaci pracovních toků, modernizaci plánovacích nástrojů a nástrojů výboru pro podávání zpráv, vytvoření ústřední služby pro schůze a zlepšení spolupráce s jinými orgány nebo subjekty (např. s Evropským hospodářským a sociálním výborem, Komisí, Parlamentem a Úřadem pro infrastrukturu a logistiku); oceňuje, že výbor realizoval téměř 90 % zjednodušujících projektů zahájených v roce 2021, a to v oblasti správních procesů, písemných postupů a (interních) právních dokumentů;

18.s uspokojením bere na vědomí odpovědi výboru na dotazník předložený parlamentním Výborem pro rozpočtovou kontrolu v rámci udělení rozpočtového absolutoria za rok 2023 (dále jen „dotazník“), že díky programu „Going for IMPact“ dokázal v roce 2023 sladit své cíle s dostupnými zdroji, které byly v důsledku inflačního působení války na Ukrajině pod tlakem; oceňuje zejména pokrok, kterého výbor dosáhl při uplatňování „projektu Konvergence“ (nástroje na platformě SharePoint sloužícího k plánování, podávání zpráv, posuzování rizik a zajištění kontinuity činnosti);

19.uznává dopad činnosti výboru, zejména jeho stanovisek, z nichž se některé odrazily v roce 2023 v usneseních, postojích, návrzích, zprávách, přezkumech, závěrech nebo trialozích Komise, Parlamentu nebo Rady; vyzývá výbor, aby pokračoval v započatém úsilí a i nadále poskytoval orgánům Unie a jiným příjemcům v rámci unijních politických opatření užitečné a relevantní podněty, jako jsou údaje z praxe a analýzy; vítá větší zapojení výboru do celého politického a legislativního cyklu Unie na základě dohod o spolupráci a akčních plánů s Komisí, Parlamentem a Evropskou investiční bankou; domnívá se, že by členové výboru a Evropského hospodářského a sociálního výboru měli být zváni na příslušné parlamentní schůze výborů týkající se otázek, které patří do jejich působnosti; konstatuje, že v roce 2023 se členové výboru sešli rovněž s Radou a stálými zastoupeními a zúčastnili se akcí uspořádaných předsednictvím Rady s cílem zajistit, aby se postoje výboru odrážely v unijní legislativě; blahopřeje výboru k jeho většímu zapojení do legislativních trialogů, zejména k tomu, že mu byl v roce 2023 vůbec poprvé umožněn přístup k dokumentům projednávaným v rámci trialogů;

20.vyzývá výbor, aby před vydáním stanovisek zajistil větší zapojení regionálních a místních orgánů do rozhodování Unie tím, že vytvoří strukturované konzultační mechanismy s regionálními a místními orgány, včetně parlamentů, obcí a místních organizací občanské společnosti; naléhavě vyzývá výbor, aby se zasazoval o povinný proces konzultací, pokud jde o legislativní záležitosti, které mají významný dopad na regionální rozvoj a politiku soudržnosti;

21.konstatuje v souvislosti s novým rámcem interní kontroly výboru, že výbor zavedl od roku 2023 novou metodiku následných kontrol, jejímž cílem je zjednodušit a sladit svůj přístup s praxí ostatních orgánů Unie, přičemž následné kontroly jsou nyní namísto předchozího decentralizovaného postupu centralizované; konstatuje, že v roce 2023 se následné kontroly zaměřily na základní složku platů a odpracovanou dobu, přičemž bylo ověřeno 55 souborů, a že statistický odhad chyb ovlivňujících referenční soubor činil 0 %; konstatuje dále, že v roce 2023 výbor znovu zahájil kontrolu týkající se souladu s předpisy a účinnosti, jejímž cílem bylo posoudit, nakolik je činnost výboru v souladu s některými standardy interní kontroly a jak účinně jsou uplatňovány; oceňuje, že výbor informoval o zlepšení v této oblasti ve srovnání s výsledky kontroly provedené v roce 2022; vybízí výbor, aby se i nadále snažil o větší dodržování standardů interní kontroly a o vyšší účinnost zavedených opatření interní kontroly; s uspokojením konstatuje, pokud jde o novou politiku týkající se citlivých míst, že v roce 2023 výbor vedl prověřování s cílem určit míru rizika u každé pozice, a tudíž míru citlivosti této pozice, stejně jako opatření nezbytná k omezení těchto rizik;

22.konstatuje, že výbor v roce 2023 zahájil dva nové audity: jeden se týkal souladu jednotlivých funkcí (např. řízení rizik, plánování a kontrolního systému) s příslušnými právními předpisy o ochraně údajů a druhý se zabýval výkonností organizace IT ve společných službách (nové společné ředitelství výboru a Evropského hospodářského a sociálního výboru pro inovace a IT); konstatuje, že u každého z těchto auditů bylo vydáno 11 doporučení, přičemž sedm z nich bylo považováno za velmi důležitá; konstatuje dále, že v návaznosti na audit řízení volných pracovních míst zahájený v roce 2022 bylo vydáno 10 doporučení, z nichž tři byla velmi důležitá; vyzývá výbor, aby co nejdříve provedl všechna zbývající doporučení a aby průběžně informoval orgán příslušný k udělení absolutoria o pokroku v této věci;

23.konstatuje, že na konci roku 2023 měl výbor celkem 559 zaměstnanců (bez vyslaných národních odborníků, dočasných pracovníků, externích zaměstnanců pracujících v prostorách výboru a stážistů) oproti 533 zaměstnancům v roce 2022; konstatuje, že na konci roku 2023 bylo ve výboru zaměstnáno 74 smluvních zaměstnanců ve srovnání s 56 smluvními zaměstnanci v roce 2022 a 96 dočasných zaměstnanců oproti 89 dočasným zaměstnancům v roce 2022, přičemž 21 smluvních zaměstnanců mělo smlouvu na dobu neurčitou a 53 na dobu určitou, 50 dočasných zaměstnanců mělo smlouvu na dobu neurčitou a tři zastávali dočasnou pozici (ve dvou případech se smlouvou na dobu neurčitou a v případě generálního tajemníka se smlouvou na dobu určitou s délkou trvání pět let); dále konstatuje, že výbor zaměstnával 5 dočasných pracovníků a 12 externích pracovníků, kteří pracovali na místě, a to kromě externích poskytovatelů služeb v oblasti logistiky a IT; doufá, že zvýšení počtu zaměstnanců bude mít rozumné odůvodnění; konstatuje, že v roce 2023 činila obsazenost pozic v plánu pracovních míst 98 % (nárůst z 96 % v roce 2022) a míra fluktuace 6,6 % (pokles z 10,80 % v roce 2022);

24.konstatuje, že se výbor ve stále větší míře spoléhá na smluvní a dočasné zaměstnance (tvořící až 26 % zaměstnanců výboru); bere na vědomí informaci z dotazníku, že uvedená situace je dána zejména tím, že úřad EPSO nemá od roku 2018 žádné rezervní seznamy týkající se profilů úředníků všeobecného zaměření; je znepokojen tím, že dlouhodobá stabilita a kontinuita činnosti výboru je ohrožena tím, že zájemcům jsou nabízeny málo atraktivní smlouvy na dobu určitou; poukazuje na význam stálých zaměstnanců pro zachování dovedností, kontinuity a produktivního pracovního prostředí; konstatuje, že výbor v roce 2024 uspořádal interní výběrové řízení pro všeobecně zaměřené pracovníky v pěti platových třídách (AST/SC1, AST1, AST3, AD5 a AD7); podporuje výbor v jeho snaze reagovat na tyto výzvy; žádá jej, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informoval o takovýchto výběrových řízeních uspořádaných v roce 2024;

25.konstatuje, že na konci roku 2023 zaměstnával výbor 56,9 % žen a 43,1 % mužů; s politováním konstatuje, že výbor zatím nedosáhl genderové rovnosti na vedoucích pozicích, oceňuje však významný pokrok, kterého dosáhl v rámci své pětileté strategie zaměřené na diverzitu a inkluzi a svého akčního plánu na období let 2022–2026, mj. výrazné navýšení podílu žen na vyšších vedoucích pozicích, který stoupl z 37,5 % v roce 2022 na 44,4 % v roce 2023; doporučuje, aby byla přijata opatření ke zvýšení inkluzivnosti v oznámeních o volných pracovních místech a k povzbuzení větší účasti žen na vyšších a středních řídicích funkcích, mj. na základě cílů týkajících se genderové vyváženosti, vyváženého zastoupení ve výběrových komisích, cílených možností odborné přípravy pro pracovnice usilující o vedoucí pozice a podpory pružnějších pracovních úvazků; doporučuje výboru, aby pokračoval ve své snaze o dosažení genderové vyváženosti, a požaduje v této souvislosti, aby členské státy jmenovaly v zájmu lepšího zastoupení na všech úrovních jak kandidáta, tak i kandidátku na jmenování členem Komise;

26.konstatuje, že v návaznosti na pilotní projekt týkající se hybridního pracovního režimu a na průzkum spokojenosti zaměstnanců, které byly zahájeny v roce 2022, přijal výbor dne 1. ledna 2024 rozhodnutí, v němž je stanoven hybridní pracovní režim a personalizovaný týdenní pracovní harmonogram pro každého zaměstnance a také možnost pracovat z domova až 60 % pracovní doby (kromě těch kategorií zaměstnanců, u nichž práce na dálku není možná) a mimo město, kde je pracovník zaměstnán, až 15 dnů v roce; uznává, že cílem těchto opatření je zlepšit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a zároveň udržet účinný provoz a spokojenost zaměstnanců;

27.s uspokojením konstatuje, že hybridní pracovní režim výboru měl pozitivní dopad na krátkodobou pracovní neschopnost, a to vzhledem k tomu, že se počet zaměstnanců, kteří nečerpali nemocenskou dovolenou, zvýšil ze 71 (tj. 12 % všech zaměstnanců) v roce 2018 na 211 (tj. 36 % zaměstnanců) v roce 2023, počet zaměstnanců na nemocenské dovolené kratší než sedm dní se snížil z 257 (tj. 46 % všech zaměstnanců) v roce 2018 na 201 (tj. 35 % zaměstnanců) v roce 2023, počet zaměstnanců na nemocenské dovolené v délce trvání od 7,5 dne do 21 dnů se snížil ze 140 (tj. 25 % všech zaměstnanců) v roce 2018 na 92 (tj. 16 % zaměstnanců) v roce 2023; vyzývá výbor, aby sledoval dopad nového pracovního režimu a zachoval toto téma v nadcházejících průzkumech spokojenosti zaměstnanců; s uspokojením konstatuje, že 90,25 % zaměstnanců (82 % v případě vedoucích pracovníků), kteří se zúčastnili průzkumu mezi zaměstnanci v prosinci 2022, uvedlo, že jsou s flexibilními opatřeními spokojeni;

28.se znepokojením konstatuje, že v roce 2023 bylo ve výboru nahlášeno 18 případů syndromu vyhoření, což představuje nárůst oproti 16 případům v roce 2022; poukazuje na významný sociální a profesní dopad syndromu vyhoření na duševní a fyzickou pohodu a výkonnost zaměstnanců; konstatuje dále, že se výboru podařilo v roce 2023 do pracovního procesu znovu začlenit 16 zaměstnanců po dlouhodobé nepřítomnosti v důsledku syndromu vyhoření, a to díky individuálním opatřením v návaznosti na dlouhodobou pracovní neschopnost; vítá preventivní opatření přijatá výborem ke snížení psychosociálních rizik a syndromu vyhoření; oceňuje v této souvislosti proaktivní přístup lékařské služby a osvětové konference, školení a kurzy pořádané výborem; zdůrazňuje však, že je třeba se více snažit o řešení základních příčin syndromu vyhoření a o podporu zdravějšího pracovního prostředí;

29.konstatuje, že v roce 2023 výbor pokračoval v souladu se svým rozhodnutím ze dne 26. dubna 2021 o ochraně důstojnosti v práci, zvládání konfliktů a boji proti obtěžování ve zvyšování povědomí o opatřeních zavedených k prevenci obtěžování na pracovišti a boji proti němu, zejména tím, že vydal zvláštní pokyny, vedl interní komunikaci a uspořádal několik informačních schůzek pro zaměstnance a vedoucí pracovníky; vítá zejména uspořádání pěti školení na téma „Prevence psychického a sexuálního obtěžování“ a „Respekt a důstojnost pro výkonný tým“ v roce 2023 a doporučuje, aby se v této iniciativě pokračovalo; s uspokojením dále konstatuje, že v průběhu roku nebyly hlášeny žádné nové, probíhající nebo uzavřené případy sexuálního obtěžování;

30.chválí výbor za jeho opatření přijatá v roce 2023 v souvislosti se začleňováním osob se zdravotním postižením, například zpřístupnění budov výboru osobám s omezenou pohyblivostí a zajištění, aby byla všechna volná pracovní místa dostupná pro uchazeče se zdravotním postižením;

31.konstatuje, že v roce 2023 výbor zaměstnával zaměstnance se státní příslušností všech členských států EU (a jednoho zaměstnance ukrajinské státní příslušnosti), přičemž osoby se státní příslušností některých zemí (např. Belgie) byly zastoupeny nepoměrně více; vítá, že se výbor dále snaží o dosažení vyváženého zeměpisného zastoupení mezi zaměstnanci a že na svých internetových stránkách a sociálních sítích za tímto účelem zveřejnil výzvy k vyjádření zájmu pro smluvní a dočasné zaměstnance, které se zaměřují na širší publikum; vyjadřuje politování nad přetrvávající nedostatečnou zeměpisnou vyvážeností zaměstnanců výboru, kdy jsou mezi členy výboru stále nepoměrně více zastoupeny osoby s určitou státní příslušností ve srovnání s jinými; vybízí výbor, aby zintenzivnil své úsilí o dosažení vyváženějšího zeměpisného zastoupení, zejména na úrovni řízení; žádá výbor, aby orgán příslušný k udělení absolutoria pravidelně informoval o výsledcích tohoto druhu opatření;

32.vítá, že se kancelář výboru pro stáže v dubnu 2023 už podruhé zúčastnila schůzky nazvané „Příležitosti pro mladé Romy“; oceňuje iniciativu spočívající v seznámení mladých a motivovaných romských i neromských účastníků s programem stáží ve výboru, která odráží jeho pevný závazek podporovat inkluzivnost, rozmanitost a rovné příležitosti; vybízí k pokračování a rozšiřování těchto iniciativ s cílem dále zapojit nedostatečně zastoupené komunity a podpořit inkluzivnější evropskou pracovní sílu;

33.vítá pokrok, jehož bylo dosaženo, pokud jde o genderovou vyváženost na vedoucích pozicích, kdy došlo ke zvýšení procentního podílu žen na středních vedoucích pozicích (z 29,7 % v roce 2022 na 32,5 % v roce 2023) i na vyšších vedoucích pozicích (z 37,5 % v roce 2022 na 44,4 % v roce 2023);

34.vítá činnost výborů v roce 2023, jejímž cílem je sloučit etická pravidla a postupy, tak aby tvořily jeden etický právní rámec (rozhodnutí č. 157/2023), který zahrnuje mimo jiné disciplinární řízení, důstojnost na pracovišti, zvládání konfliktů, boj proti obtěžování, mimopracovní činnost a whistleblowing; konstatuje, že tato činnost vyvrcholila rozhodnutím (č. 157/2023), které bylo výsledkem komplexních konzultací s různými zúčastněnými stranami, ale také opatřením navazujícím na interní průzkum mezi zaměstnanci věnující se povědomí o etických pravidlech a na zavedení doporučení interního auditu týkajícího se tohoto tématu; chválí výbor za to, že v roce 2023 i nadále nabízel různým skupinám zaměstnanců od nováčků přes vedoucí pracovníky až po zaměstnance obecně školení na téma etika, integrita a respekt a důstojnost na pracovišti;

35.konstatuje, že v roce 2023 se Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) zabýval dvěma případy: jeden se týkal údajné výdělečné činnosti jednoho člena výboru a druhý obvinění jednoho zaměstnance z opakované nepovolené externí činnosti; připomíná, že v prvním uvedeném případě nebylo vyšetřování ze strany úřadu OLAF zahájeno z důvodu nedostatečné proporcionality mezi zdroji potřebnými k jeho provedení a očekávanými výsledky, zatímco výbor se domníval, že ke střetu zájmů nedošlo z toho důvodu, že tento člen výboru nepobírá od Unie žádnou odměnu a členové výboru ani nejsou povinni oznamovat svou profesní činnost, za kterou mohou být placeni v rámci místního nebo regionálního mandátu, jejž mohou vykonávat; v souvislosti s druhým uvedeným případem konstatuje, že úřad OLAF zahájil vyšetřování, které bylo uzavřeno dvěma doporučeními, jež výbor provedl zahájením disciplinárního řízení proti danému zaměstnanci a zpětným získáním výdělku získaného v souvislosti s neoprávněnou externí činností této osoby; připomíná, že případ uzavřený v roce 2022 týkající se obvinění z údajných finančních přečinů, obtěžování a špatného řízení ve společném útvaru výboru a Evropského hospodářského a sociálního výboru zavdal podnět k řízení zaměřenému na zvládání konfliktů, jehož se zúčastnily dotyčné osoby, a k vypracování pětibodového akčního plánu; na základě zprávy výboru navazující na parlamentní rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu výboru v roce 2022 s uspokojením konstatuje, že tento akční plán byl na konci roku 2023 plně realizován;

36.připomíná, že výbor přijal nařízení č. 6/2023 ze dne 4. července 2023, v němž jsou stanovena opatření v oblasti transparentnosti, která se zaměřují na členy výboru zastávající určité funkce a na zpravodaje; v této souvislosti oceňuje, že výbor se dne 1. ledna 2024 formálně připojil k rejstříku transparentnosti EU;

37.naléhavě vyzývá výbor, aby zlepšil odhalování střetů zájmů a jejich prevenci zavedením povinného přechodného období pro odcházející členy, než se budou moci zapojit do lobbistické nebo poradenské činnosti, která by se týkala orgánů a institucí EU; vyzývá k aktivnímu zveřejňování všech rozhodnutí o vyloučení určitých osob, která členové výboru přijali z důvodu střetu zájmů;

38.vítá další úsilí, které výbor vynaložil v roce 2023 v oblasti odhalování střetů zájmů a jejich předcházení; bere na vědomí, že díky rozhodnutí č. 157/2023 výbor definoval pojem „střet zájmů“ a zavedl mechanismus na jeho odhalování a prevenci, podle kterého jsou zaměstnanci povinni předložit prohlášení o tom, zda mohou být v (případném nebo možném) střetu zájmů, a to vyplněním formuláře v různých klíčových okamžicích jejich profesní dráhy nebo profesní činnosti; na základě dotazníku s uspokojením konstatuje, že se na internetových stránkách výboru každoročně zveřejňují transparentní informace týkající se profesní činnosti někdejších vyšších úředníků; konstatuje, že v roce 2023 výbor nezjistil žádné případy střetu zájmů, které by vyžadovaly následné správní opatření;

39.konstatuje, že výboru v roce 2023 nebyly oznámeny žádné případy whistleblowingu kromě informací obdržených od úřadu OLAF o případu whistleblowingu vedenému proti jednomu zaměstnanci výboru, jejž úřad OLAF nakonec odložil; konstatuje, že výbor v roce 2023 nepřijal žádná nová opatření týkající se whistleblowingu a nadále se opíral o opatření zavedená od roku 2015 a propagoval je prostřednictvím školení o etice a zvyšování informovanosti; podporuje pravidelnou povinnou odbornou přípravu v oblasti etiky jak pro zaměstnance, tak pro vedoucí pracovníky;

40.konstatuje, že výbor má zavedené spektrum opatření proti podvodům a opatření vztahující se na jeho členy a zaměstnance, která provádějí jednotlivé útvary; podotýká, že navzdory požadavkům Parlamentu uvedeným v předchozích usneseních o udělení absolutoria nebyla v roce 2023 zavedena žádná strategie boje proti podvodům; v návaznosti na doporučení Parlamentu a ve shodě s dotazníkem bere s uspokojením na vědomí, že výbor je odhodlán dále zpřísnit stávající opatření v boji proti podvodům přijetím strategie boje proti podvodům v roce 2025; vybízí výbor, aby v rámci této strategie usnadnil provádění pravidelných povinných školení zaměřených na boj proti podvodům; žádá výbor, aby orgán příslušný k udělení absolutoria o dané záležitosti průběžně informoval;

41.konstatuje, že společný rozpočet výboru a Evropského hospodářského a sociálního výboru věnovaný oblasti IT v roce 2023 činil 12,7 milionu EUR oproti 11,712 milionu EUR v roce 2022, což je nárůst o 8,40 %, zatímco částka 350 000 EUR z tohoto rozpočtu byla v roce 2023 vyplacena na kybernetickou bezpečnost;

42.vítá novou digitální strategii výboru na období 2024–2026, která byla přijata na konci roku 2023; oceňuje v této souvislosti pokrok, kterého výbor dosáhl v roce 2023 v nejrůznějších oblastech, jako jsou mimo jiné správní postupy (včetně výběru zaměstnanců), zadávání zakázek a tlumočení; vyzývá výbor, aby uspíšil svou snahu o digitální transformaci tím, že do roku 2026 zajistí zavedení veškerých elektronických pracovních postupů, elektronických podpisů a digitálních nástrojů pro správu případů, omezí papírové procesy v souladu se závazky v oblasti udržitelnosti a přejde ke správě vyžadující méně papíru;

43.s uspokojením konstatuje, že na konci roku 2023 bylo plně realizováno 90 % projektů zaměřených na zjednodušení prostřednictvím digitalizace v rámci iniciativy „Going for impact“; konstatuje navíc, že díky IT projektu, který se zaměřoval na definici co nejlepšího nástroje pro elektronické řízení pracovních toků založených na formulářích a v jehož důsledku se začalo zjednodušovat a digitalizovat prostřednictvím nástrojů Microsoft 365 mnoho postupů výboru, bylo dosaženo dalšího nárůstu efektivity; s uspokojením konstatuje, že výbor používá jednak moduly pro zadávání zakázek, jako je elektronické zadávací řízení, elektronická oznámení, elektronické podávání nabídek a MyWorkplace, a jednak kvalifikovaný elektronický podpis k podepisování smluv zavedený v roce 2023; vítá, že výbor přijal interní pokyny k používání umělé inteligence, v nichž je stanoven základ pro možná budoucí řešení, a vybízí k zavedení pravidelných povinných školení o bezpečném využívání umělé inteligence;

44.dále konstatuje, že evropský inspektor ochrany údajů neprovedl v roce 2023 žádné šetření ani dotazování ohledně toho, jak výbor zpracovává osobní údaje; konstatuje, že evropský inspektor ochrany údajů zveřejnil v roce 2023 obecný dotazník týkající se jmenování a postavení pověřence pro ochranu osobních údajů (DPO), který vyplnil pověřenec výboru;

45.bere na vědomí, že výbor se v roce 2023 nepotýkal s žádným kybernetickým útokem kromě určitých útoků založených na odmítnutí služby, které byly namířeny proti internetovým stránkám hostovaným na externím serveru; na základě dotazníku bere na vědomí nástroje a strategie výboru pro monitorování hrozeb v reálném čase a zjišťování zranitelností v systémech výboru; chválí výbor za dodržování norem v oblastech souvisejících s posouzením rizik týkajících se kybernetické bezpečnost a za zavedení systému založeného na plánech reakce na incidenty, opatřeních k obnovení dat a získaných zkušenostech; s uspokojením konstatuje, že výbor a Evropský hospodářský a sociální výbor přijaly rámec kybernetické bezpečnosti NIST, v němž kladly v roce 2023 důraz na zásadu „chránit“ a „odhalovat“; vybízí výbor, aby zvyšoval informovanost svých členů a zaměstnanců o kybernetické bezpečnosti, aby prováděl pravidelné hodnocení rizik ohrožujících jeho IT infrastrukturu a aby zajišťoval pravidelný audit a testy své kybernetické obrany;

46.konstatuje, že rozpočet výboru (prostředky v běžném roce) v roce 2023 činil 18,594 milionu EUR (oproti 18,930 milionu EUR v roce 2022), přičemž míra provádění plateb činila 93,70 % (oproti 82,60 % v roce 2022); s uspokojením konstatuje, že v důsledku výměny budov B68 a TRE74 za budovu VMA v roce 2022 bylo díky nižším nákladům na pronájem celé budovy VMA dosaženo v roce 2023 úspor;

47.bere na vědomí, že v budově VMA (třetí až deváté podlaží) pokračovala v roce 2023 rekonstrukce; dále bere na vědomí nízkou míru provádění plateb, pokud jde o prostředky C8 (přenesené z roku 2022 do roku 2023), tj. 18,90 %, jež byly využity k vybavení prostor v budově VMA; chápe vysvětlení této nízké míry, jež výbor předložil, totiž to, že smluvní dodavatel nebyl v rámci rekonstrukce budovy VMA schopen dokončit určité etapy; opakuje svou výzvu výboru, aby informoval orgán příslušný k udělení absolutoria o aktuální situaci v oblasti návratnosti investic v souvislosti s inteligentními technologiemi nainstalovanými v budově VMA;

48.vítá závazek výboru a Evropského hospodářského a sociálního výboru, že budou v rámci své infrastruktury uplatňovat zásadu „design pro všechny“ a zajistí přístupnost svých budov už od návrhu; konstatuje, že oba tyto výbory přijaly řadu nejrůznějších opatření k zajištění přístupnosti svých budov pro osoby s různými formami zdravotního postižení (osoby na invalidním vozíku, nevidomé a zrakově postižené osoby, neslyšící, starší lidi se svalovými potížemi a potížemi s oběhovou soustavou);

49.konstatuje, že výbor v roce 2023 pokračoval v zavádění různých ekologických postupů, jako je využívání inovativních zařízení pro energetickou účinnost budov, nákup 100% zelené elektřiny, nahrazení elektronických pracovních toků digitálním podpisem, uplatňování environmentálních kritérií ve všech nabídkových řízeních (s individualizovanými ekologickými kritérii pro výzvy k podávání nabídek v hodnotě překračující 60 000 EUR), důraz na omezení odpadu a zvýšení míry recyklace, provádění opatření na udržitelnější cestování zaměstnanců, včetně finančních příspěvků, které výbor vyplácí svým zaměstnancům na náklady spojené s veřejnou dopravou, používání tlumočení na dálku na statutárních schůzích v plném rozsahu a jiná opatření na úsporu energií; na základě dotazníku s uspokojením bere na vědomí snížení emisí uhlíku spojených se správou výboru o 18 % oproti roku 2019;

50.na základě dotazníku s uspokojením konstatuje, že díky opatřením na úsporu energie došlo v roce 2023 oproti roku 2022 ke snížení spotřeby energie odhadem o 3,4 %, což odpovídá finančnímu zisku 64 240 EUR; blahopřeje výboru k tomu, že dosáhl cílů v rámci systému EMAS na období 2021–2025 ve všech oblastech (elektřina, plyn, voda, odpad, třídění odpadu, papír pro kancelářskou potřebu, emise CO2);

51.vítá rozpočtové a administrativní úspory, jichž bylo dosaženo díky interinstitucionální spolupráci, a zejména díky těsné spolupráci navázané na správní úrovni s Evropským hospodářským a sociálním výborem, s nímž se výbor dělí o prostory a se kterým společně využívá služby v oblasti překladu, infrastruktury, logistiky a IT, přičemž v roce 2023 obě instituce společně využívaly 470 zaměstnanců a asi 60 milionů EUR (bez výdajů na platy); s uspokojením konstatuje, že výbor dále rozšířil svou spolupráci s Evropským hospodářským a sociálním výborem a využil další součinnosti ve formě společné lékařské služby a společného ústředního rejstříku ochrany údajů a jejich společného zpracování založených na dohodě o společném správcovství údajů uzavřené mezi těmito dvěma výbory v roce 2023; připomíná svou výzvu, aby výbor v této spolupráci pokračoval a rozšířil ji do dalších oblastí s cílem zabránit zdvojování a dále racionalizovat provozní náklady na služby poskytované v prostorách, které spolu tyto dva výbory sdílejí; vyzývá výbor a Evropský hospodářský a sociální výbor, aby přezkoumaly možnost zřízení jednotné správy pro společné útvary a ponechaly si samostatná ředitelství nebo oddělení pro útvary, které se zabývají záležitostmi souvisejícími s jejich specifickým a nezávislým mandátem; vybízí oba tyto výbory, aby i nadále usilovaly o rozvoj další spolupráce a součinnosti;

52.vítá úsilí výboru o součinnost s jinými orgány nákupem jejich služeb na základě dohod o poskytování služeb a účasti v interinstitucionálních koordinačních orgánech a interinstitucionálních zadávacích řízeních; vítá úspory dosažené v důsledku vyšší efektivity, pokud jde o komunikaci v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu v roce 2024, které výbor vykázal v dotazníku; konstatuje, že dosáhnout těchto úspor bylo možné proto, že výbor podepsal s Parlamentem v únoru 2024 memorandum o porozumění a v květnu 2024 novou dohodu o spolupráci; konstatuje dále, že dohoda o spolupráci zahrnovala rovněž spolupráci na politické a správní úrovni mezi oběma těmito orgány;

53.vyzývá výbor, aby prohloubil svou spolupráci s Parlamentem a Komisí a zahájil mezi zástupci výboru a zákonodárci Unie strukturovaný každoroční dialog o klíčových legislativních návrzích týkajících se regionálního rozvoje, politiky v oblasti klimatu a sociální soudržnosti; naléhavě jej vyzývá, aby za účelem prosazování udržitelných regionálních investic prozkoumal možnost realizace společných iniciativ s parlamentním Výborem pro regionální rozvoj (REGI) a Výborem pro životní prostředí, klima a bezpečnost potravin (ENVI);

54.konstatuje, že výbor spolupracuje (za roční poplatek) s Komisí při řešení otázek lidských zdrojů a využívání různých IT platforem pro finanční řízení a lidské zdroje; konstatuje dále, že pořádá svá plenární zasedání v prostorách Parlamentu a Komise, aby nahradil nedostatečnou kapacitu ve svých vlastních konferenčních místnostech, a že si od těchto dvou orgánů kupuje tlumočnické služby;

55.vítá přezkum dohody o spolupráci mezi výborem a Parlamentem, k němuž došlo v roce 2023 za účelem jejího konečného podepsání v roce 2024; podporuje spolupráci výboru s několika parlamentními výbory, meziskupinami a generálními ředitelstvími Parlamentu a považuje za velmi důležité, aby byli členové výboru a Evropského hospodářského a sociálního výboru pravidelně systematicky zváni na příslušné parlamentní výměny názorů o otázkách, kterými se zabývají, mj. na schůze výborů;

56.konstatuje, že se komunikační činnost výboru zaměřuje na vztahy s tiskem, pořádání akcí, digitální obsah a sociální sítě a že celkový rozpočet na tuto činnost (prostředky v běžném roce) činil v roce 2023 asi 2,8 milionu EUR; vyjadřuje politování nad velmi nízkou mírou provádění plateb v těchto oblastech (v rozmezí od 24,70 % do 48,20 %); přesto konstatuje, že pokud jde o prostředky C8 (přenesené z roku 2022 do roku 2023), bylo dosaženo vysoké míry provádění plateb ve výši od 98 % do 100 %; vyzývá výbor, aby přijal opatření ke zlepšení svého rozpočtového plánování, pokud jde o rozpočtové položky týkající se komunikace;

57.s uspokojením bere na vědomí úspěchy výboru při prosazování politiky a programů Unie na místní a regionální úrovni, zlepšení dosahu její poradní činnosti a zajištění větší viditelnosti a dopadu činnosti výboru; konstatuje, že cílem komunikační strategie výboru je posílit jeho institucionální a politický profil jakožto hlas regionů, měst, vesnic a obcí Unie a zároveň ukázat zásadní přínos jeho členů k propojení politiky Unie s občany a k podpoře jejich angažovanosti na místní a regionální úrovni; v této souvislosti bere na vědomí komunikační činnost výboru v roce 2023 v oblastech, jako je soudržnost (např. kampaň „Podpora soudržnosti jako jedné ze základních hodnot Unie“ v rámci Evropského týdne regionů a měst s více než 8 000 účastníky), změna klimatu (např. kampaň „Budování odolných a inovativních místních komunit“), demokracie (např. kampaň „Nová kapitola pro demokracii v EU“ s 1 400 registrovanými účastníky 14. konference EuropCom) a rozvoj venkova (např. konference „Evropský kongres LEADER 2023“) v roce 2023; chválí výbor za navýšení počtu osob registrovaných v Evropské síti regionálních a místních zastupitelů (z 2 307 v roce 2022 na 3 000 v roce 2023) a počtu účastníků programu pro mladé zvolené politiky (ze 775 v roce 2022 na 836 v roce 2023);

58.vítá úsilí výboru o větší oslovení regionálních orgánů a místních komunit, včetně rozšíření sítě regionálních a místních zastupitelů odpovědných za unijní záležitosti a programu pro mladé zvolené politiky; vyzývá výbor, aby vyčlenil dodatečné zdroje na podporu regionálních programů budování kapacit, které místním samosprávám umožní lépe realizovat politiku EU;

59.bere na vědomí úspěch výboru, pokud jde o komunikaci prostřednictvím sdělovacích prostředků, jak dokládají celkové statistické údaje za rok 2023, například 13 210 zmínek ve sdělovacích prostředcích, nárůst počtu návštěvníků webových stránek o 129 % a zvýšení počtu sledujících o 11 %; konstatuje, že z hlediska digitální komunikace se výboru nepodařilo splnit svůj cíl na rok 2023; konstatuje, že na konci roku 2023 měl výbor 200 000 sledujících na kanálech sociálních sítí, tj. o 15 % více než v roce 2022, přičemž 57 603 sledujících (+5 %) měl na síti X (dříve Twitter), 61 170 (+5 %) na Facebooku, 68 613 (+31 %) na LinkedInu a 15 392 (+47 %) na Instagramu;

60.bere na základě dotazníku s uspokojením na vědomí iniciativy výboru na zvýšení povědomí o konkrétních opatřeních v rámci nařízení o digitálních službách a nařízení o digitálních trzích, ale také v oblasti kybernetické bezpečnosti a on-line bezpečnosti; oceňuje úlohu výboru při dosahování pokroku Unie na cestě k digitální budoucnosti; chválí v této souvislosti výbor za to, že v roce 2023 uspořádal pro zaměstnance i pro externí publikum sérii školení Digital Masterclass.