1.konstatuje, že rozpočet ESVČ spadá do okruhu 7 VFR „Evropská veřejná správa“, který v roce 2023 činil 12,3 miliardy EUR (což představuje 6,4 % celkového rozpočtu Unie); konstatuje, že rozpočet ESVČ ve výši přibližně 1,1 miliardy EUR představuje přibližně 9,2 % celkových správních výdajů Unie;

2.konstatuje, že Evropský účetní dvůr (dále jen „Účetní dvůr“) ve výroční zprávě za rozpočtový rok 2023 zkoumal vzorek 70 transakcí v oddílu Správa, což je o deset transakcí více než v roce 2022; dále konstatuje, že Účetní dvůr píše, že správní výdaje zahrnují výdaje na lidské zdroje, včetně výdajů na důchody, které v roce 2023 představovaly přibližně 70 % celkových správních výdajů, a výdaje na budovy, vybavení, energie, komunikační a informační technologie, a že z jeho dlouholeté práce vyplývá, že tyto výdaje celkově vykazují nízké riziko;

3.konstatuje, že 21 (30 %) ze 70 transakcí obsahovalo chyby, ale že Účetní dvůr na základě pěti chyb, které byly vyčísleny, odhaduje míru chyb pod prahem významnosti;

4.konstatuje se znepokojením, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rozpočtový rok 2023 zjistil v jedné ze 13 kontrolovaných plateb kvantifikovatelnou chybu a učinil šest nekvantifikovatelných zjištění týkajících se ESVČ; konstatuje, že kvantifikovatelná chyba souvisela s tím, že před podpisem nájemní smlouvy pro delegaci EU neproběhlo platné zadávací řízení; konstatuje, že v roce 2023 přijala ESVČ opatření k odstranění obou kvantifikovatelných chyb, jež Účetní dvůr konstatoval ve své výroční zprávě za rok 2022, a také opatření, jež mají takovému problému zabránit do budoucna;

5.konstatuje, že konečný rozpočet ESVČ na rozpočtový rok 2023 činil 821 900 280 EUR, což oproti roku 2022 představuje zvýšení o 4,45 %; konstatuje, že ESVČ měla k dispozici také částku 259,7 milionu EUR (včetně účelově vázaných příjmů a přenesených částek), kterou poskytla Komise na krytí správních nákladů souvisejících s jejími zaměstnanci pracujícími v delegacích Unie; dále konstatuje, že ESVČ obdržela další příspěvky v pevné výši na pokrytí společných nákladů na zaměstnance Evropského rozvojového fondu v delegacích a společně vyžívaných prostorech, jakož i další částky na základě dohody o společném využívání prostor a dalších dohod; konstatuje, že celkové rozpočtové prostředky, které ESVČ v roce 2023 spravovala, tudíž činily 1 198,2 milionu EUR (prostředky na závazky), což oproti předchozímu roku představuje nárůst o 4,8 %;

6.konstatuje, že míra plnění rozpočtu u prostředků na závazky činila v roce 2023 100 %, zatímco u prostředků na platby činila 91,9 % oproti 90,6 % v roce 2022; konstatuje, že průměrná doba uskutečnění platby byla 13,57 dní, upozorňuje však, že 8,63 % celkového objemu prostředků bylo vyplaceno pozdě, a proto úroky z prodlení činily v roce 2023 50 253,91 EUR; naléhavě vyzývá ESVČ, aby své závazky hradila včas; naléhavě vyzývá ESVČ, aby se dále snažila zvýšit počet elektronických plateb a zlepšit digitalizaci pracovních postupů, zejména v delegacích;

7.konstatuje, že ESVČ informovala rozpočtový orgán o dvou rozpočtových převodech v souladu s čl. 29 odst. 1 finančního nařízení a provedla 11 samostatných převodů podle čl. 29 odst. 4, a to v celkové hodnotě 55,7 milionu EUR; konstatuje, že hlavním účelem převodů bylo navýšit rozpočtovou položku 3003 pro budovy a související náklady delegací o 18,97 milionu EUR a rozpočtovou položku 3001 pro externí zaměstnance a externí služby delegací o 5,6 milionu EUR; konstatuje, že po provedení převodů činil konečný rozpočet ústředí ESVČ 327,8 milionu EUR a konečný rozpočet pro delegace 494,1 milionu EUR;

8.konstatuje, že ESVČ byla v roce 2023 svědkem narůstajících politických a finančních problémů a problémů souvisejících s dodržováním lidských práv a právního státu; konstatuje, že hlavní otázkou byla i v roce 2023 ruská útočná válka proti Ukrajině a její geopolitické důsledky, a proto ESVČ zajišťovala rozsáhlou podporu pro Ukrajinu, vyvíjela tlak na Rusko a na světové úrovni usilovala o spolupráci s cílem řešit širší důsledky války, včetně provádění akčního plánu pro geopolitické důsledky ruské agrese vůči Ukrajině; je si vědom úlohy, kterou ESVČ sehrává při shromažďování důkazů proti subjektům podporovaným ruským státem, na něž se vztahují sankce EU, a jednotlivcům zapojeným do šíření dezinformací a manipulace s informacemi k ospravedlnění ruské útočné války; zdůrazňuje, že je třeba poskytnout odpovídající zdroje oddělení pro strategickou komunikaci a strategický výhled ESVČ, aby mohlo účinně bojovat proti dezinformačním kampaním využívaným autoritářskými a neliberálními režimy jako strategické nástroje; vyzývá ESVČ, aby posílila delegace Unie v zemích Východního partnerství s cílem podpořit země, které jsou výrazně zasaženy ruskou vojenskou agresí vůči Ukrajině; konstatuje, že finanční strop Evropského mírového nástroje spravovaného pod vedením místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky se v roce 2023 zvýšil z 5,6 milionů EUR na více než 12 milionů EUR; vyzývá ESVČ, aby spolupracovala s GŘ ENEST s cílem zajistit účinný dohled a monitorování projektů financovaných z nástroje; konstatuje, že izraelsko-palestinský konflikt, který opětovně zažehl útok Hamásu ze dne 7. října 2023, přiměl ESVČ zintenzívnit diplomatické úsilí, vybízet orgány a instituce Unie, aby vyzývaly k deeskalaci napětí v regionu, reagovat na humanitární potřeby a podporovat mírové úsilí v regionu; zdůrazňuje, že pomoc Unie a ESVČ musí být v souladu s širšími cíli v oblasti lidských práv a míru v regionu a že musí být zavedeny silné záruky, které zajistí, aby finanční prostředky přímo ani nepřímo nepodporovaly teroristické nebo násilné činnosti; zdůrazňuje, že financování obnovy Gazy ze zdrojů Unie by mělo být zahájeno až poté, co budou propuštěni všichni rukojmí Hamásu; zdůrazňuje význam transparentnosti při přidělování finančních zdrojů ve třetích zemích pro zajištění odpovědnosti při využívání rozpočtu Unie a nových finančních nástrojů;

9. naléhavě vyzývá ESVČ, aby v úzké spolupráci s Komisí zajistila, aby součástí případných budoucích opatření týkajících se Ruské federace byla úplná restituce rumunského národního pokladu a národního dědictví dalších členských států;

10.připomíná, že existují obvinění týkající se zapojení zaměstnanců UNRWA v Gaze do teroristických útoků Hamásu proti Izraeli, k nimž došlo dne 7. října 2023; konstatuje, že v reakci na tato obvinění agentura UNRWA propustila devět zaměstnanců; zdůrazňuje, že Komise spolupracuje s agenturou UNRWA na zlepšení kontrolních systémů v souladu s doporučeními Úřadu pro vnitřní dohled (OIOS) OSN, včetně prověřování zaměstnanců a posílení vnitřních vyšetřovacích a etických rámců; zdůrazňuje, že v návaznosti na obavy, které Parlament opakovaně vyjádřil ohledně zneužívání finančních prostředků Unie, by žádná pomoc Unie neměla za žádných okolností sloužit k financování terorismu; naléhavě vyzývá k neustálé ostražitosti při zajišťování toho, aby peníze daňových poplatníků nebyly zneužívány; zdůrazňuje, že je nezbytné provádět kontroly k zajištění toho, aby příjemci finančních prostředků Unie dodržovali pravidla Unie a mezinárodní právo, a přijímat posílená opatření, která zabrání zneužívání finanční podpory Unie; vybízí ESVČ, aby zvýšila úsilí o ochranu financování z prostředků Unie a aby monitorovala provádění milníků uvedených v dohodě mezi komisařem Várhelyim a generálním komisařem UNRWA Lazzarinim z dubna 2024, která zahrnuje ustanovení o provádění auditů Unie a posílení vnitřního dohledu nad UNRWA; zdůrazňuje, že je třeba, aby Palestinská národní správa sladila všechny vzdělávací materiály se standardy UNESCO, zejména aby odstranila veškerý obsah, který zahrnuje antisemitismus nebo podněcování k násilí; zdůrazňuje, že splněním těchto standardů by měla být podmíněna finanční podpora, kterou Unie poskytuje Palestinské správě v oblasti vzdělávání; vybízí ESVČ, aby podporovala diplomatické úsilí o komplexní a udržitelné řešení izraelsko-palestinského konfliktu a aby Parlament průběžně informovala o veškerém vývoji spolupráce Unie s Palestinskou správou;

11.konstatuje, že ESVČ v roce 2023 oznámila podstatná rozpočtová omezení, v jejichž důsledku provedla drastické škrty a optimalizaci rozpočtu, aby se mohla vyrovnat s inflací ve třetích zemích, kolísáním místních měn a nárůstem cen, zejména pak s náklady na pronájem kancelářských prostor, informační technologie a zabezpečení a s cenami energií, kvůli nimž měla ESVČ v cizích zemích mnohem vyšší provozní náklady, které nepříznivě ovlivnily její schopnost efektivně fungovat a plnit povinnost řádné péče ve vztahu k zaměstnancům vyslaným v delegacích; vyjadřuje politování nad tím, že kvůli rozpočtovým tlakům odložila ESVČ údržbu infrastruktury, odložila nebo zrušila výdaje související se zabezpečením v delegacích a provedla škrty v rozpočtových položkách, například v rozpočtu na služební cesty a reprezentaci, kancelářské potřeby a kurzy odborné přípravy; odsuzuje skutečnost, že ESVČ musela z rozpočtových důvodů upřednostnit účast zaměstnanců ve volebních pozorovatelských misích před jinými typy misí, například před navazujícími misemi; zdůrazňuje, že je nezbytné zřídit diplomatickou službu EU;

12.konstatuje, že jak ústředí ESVČ, tak její delegace zahájily v roce 2023 celkem 28 otevřených zadávacích řízení, 27 soutěžních řízení s jednáním, 14 jednacích řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, 6 užších řízení a 2 jednací řízení pro veřejné zakázky střední hodnoty, která byla úspěšně uzavřena a vedla k přidělení zakázky v průměru v 52 % případů; konstatuje, že jedním z důvodů poměrně vysokého počtu neúspěšných zadávacích řízení mohou být vysoké normy a složitost unijních zadávacích řízení, neboť uplatňování unijních pravidel může být pro uchazeče, především ve třetích zemích, náročné; žádá ESVČ, aby prošetřila důvody relativně vysokého počtu neúspěšných postupů zadávání veřejných zakázek a navrhla řešení k zajištění jejich účinného provádění při zachování norem stanovených Unií; vyjadřuje politování nad tím, že v případě vnější činnosti byla pravidla pro zadávání veřejných zakázek v přepracovaném znění finančního nařízení zjednodušena; zdůrazňuje, že pravidla pro zadávání veřejných zakázek mají zajistit, aby financované projekty podléhaly přísným normám a nebyly náchylné k podvodům; vyzývá ESVČ, aby v každém výběrovém řízení vždy usilovala o co nejvyšší úroveň kontroly; domnívá se, že nedostatečná informovanost třetích zemí o přísných normách spojených s pravidly Unie pro zadávání veřejných zakázek by v žádném případě neměla být záminkou ani výmluvou pro snižování laťky;

13.vítá, že počet společných umístění s členskými státy a ostatními partnery v Unii v delegacích Unie činil na konci roku 2023 138, tedy o 12 více než v roce 2022; konstatuje, že z celkového počtu společných umístění v roce 2023 jich 42 bylo uzavřeno s členskými státy a partnerskými zeměmi, 91 s ostatními partnery v Unii a v pěti případech se jednalo o reverzní společná umístění; konstatuje, že společná umístění představovala v roce 2023 8 % celkové plochy kancelářských prostor delegací Unie a zahrnovala více než polovinu delegací Unie (75), což lze považovat za příklad úspěšné optimalizace správy budov ESVČ, ale také za ukazatel rostoucího zájmu partnerů o sdílení prostor ve třetích zemích a významu společného umístění v oblasti diplomacie;

14.konstatuje, že rozpočet pro služební cesty činil v roce 2023 18 948 650 EUR, což oproti předchozímu roku představuje nepatrný nárůst o 1,46 %, jehož cílem bylo vyrovnat nárůst nákladů způsobený inflací, avšak v porovnání se skutečným nárůstem cestovních nákladů v roce 2023 byl nedostatečný; vyjadřuje politování nad tím, že ESVČ nemá samostatnou rozpočtovou položku pro služební cesty a cestovní náklady místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky a že náklady na její služební cesty a cestovní náklady se dělí mezi ESVČ a Komisi v závislosti na účelu služební cesty; v neposlední řadě konstatuje, že v roce 2023 dosáhly náklady ESVČ na 6 služebních cest místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky 2 995,14 EUR a náklady na leteckou taxislužbu 288 145 EUR, což oproti roku 2022, kdy činily 588 103 EUR, představuje snížení o 51 %; zdůrazňuje, že vedoucí představitelé orgánů Unie by měli být dobrým příkladem pro veřejnost a občany, zejména pokud při plnění svých povinností využívají zdroje Unie; zdůrazňuje, že volba leteckého spojení by se v případě, že se nabízí více možností, které lze skloubit s harmonogramem a místem konání schůzí, měla řídit kritérii řádného finančního řízení; zdůrazňuje, že transparentnost a řádné finanční řízení při využívání veřejných prostředků Unie musí zůstat základní zásadou pro všechny orgány Unie;

15.zdůrazňuje, že rozpočtové škrty mohou mít negativní dopad na provádění nástrojů pro vnější vztahy, jako je Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa) a strategie Global Gateway; zdůrazňuje, že je třeba poskytnout odpovídající zdroje oddělení pro strategickou komunikaci a strategický výhled ESVČ, aby mohlo i nadále účinně bojovat proti dezinformačním kampaním využívaným autoritářskými a neliberálními režimy jako strategické nástroje; vítá v tomto ohledu oznámení o vytvoření pracovní skupiny pro strategickou komunikaci a boj proti manipulaci s informacemi v rámci GŘ COMM Evropské komise;

16.trvá na tom, aby byl navýšen rozpočet na opatření společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a další vhodné nástroje k budování míru a nástroje reakce na konflikty a krize, ale i na informační technologie a bezpečnostní protokoly, aby bylo možné činnosti a kapacity Unie plně přizpůsobit současným výzvám a konfliktům na celém světě;

17.konstatuje, že ESVČ vytvořila po vnitřní reorganizaci v říjnu 2023 nový útvar pro správu a řízení, který tvoří tři oddělení pověřená inspekcemi, interním auditem a plánováním, podáváním zpráv a dodržováním předpisů, díky nimž bude ESVČ moci zajistit větší odpovědnost, lepší řízení a důkladnější sledování činností; vítá skutečnost, že byla zřízena také rada pro správu a řízení, která má zajistit soudržnost, pokud jde o otázky řízení ESVČ; konstatuje také, že ESVČ vytvořila ředitelství pro mír, bezpečnost a obranu, ředitelství pro mír, partnerství a řešení krizí a dvě nová oddělení zaměřená na „hybridní hrozby a kybernetickou bezpečnost“ a „námořní bezpečnost“, která mají lépe napomáhat při činnosti Unie v oblasti bezpečnosti a obrany;

18.konstatuje, že útvar pro správu a řízení provedl v roce 2023 kontrolu účelnosti procesů a politik správy a řízení; vítá, že ESVČ v rámci tohoto procesu aktualizovala chartu výboru pro pokrok v oblasti auditu, revidovala svůj rámec pro vnitřní kontroly, roční plán řízení a rámec pro řízení rizik;

19.konstatuje, že v souladu s plánem auditů ESVČ na rok 2023 byly v tomto roce dokončeny tři audity, a sice audit správy rejstříku výjimek a nesouladu a dva audity zpracování platů místních zaměstnanců a náboru a řízení místních zaměstnanců a ekvivalentního místního personálu; konstatuje dále s velkým znepokojením, že z důvodu organizační restrukturalizace a odpovídající fluktuace zaměstnanců interního auditu nemohl být v roce 2023 zahájen plánovaný bezpečnostní audit a že tento audit bude opětovně posouzen v rámci přípravy víceletého strategického plánu interního auditu na období 2025–2027; zdůrazňuje, že je důležité provádět interní audity pečlivě a pravidelně; hluboce lituje toho, že v roce 2023 nebyla do praxe zavedena 4 kritická doporučení a 49 velmi důležitých doporučení vyplývajících z dokončených auditů; žádá, aby byl Parlament o uplatňování doporučení v praxi informován;

20.konstatuje, že Účetní dvůr přijal v prosinci 2023 závěrečnou zprávu poté, co provedl audit koordinační úlohy ESVČ, jehož cílem bylo posoudit účinnost koordinace, a to jak koordinace interní, tak koordinace s Komisí a Radou, zejména s ohledem na správu informací, personální zajištění a podávání zpráv; konstatuje, že v roce 2023 byla některá doporučení vyplývající z auditu již zohledněna v probíhajících iniciativách, k nimž patřilo například zasílání pověřovacích dopisů nově jmenovaným velvyslancům před jejich nástupem do funkce a úsilí o uplatňování strategie pro správu informací, které ESVČ vyvíjí od roku 2019; vyzývá ESVČ, aby se zcela řídila doporučeními uvedenými ve zprávě Účetního dvora, tj. aby řešila zjištěné nedostatky ve správě informací, a to jak ve svém ústředí, tak v delegacích Unie v zemích mimo EU, jakož i v kabinetu místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky; žádá, aby byl Parlament informován o opatřeních přijatých v návaznosti na doporučení Účetního dvora;

21.konstatuje, že na základě 26 inspekcí provedených v delegacích v roce 2023 byly hlavní problémy, které delegace řeší, zjištěny v oblasti bezpečnost, budov a administrativní zátěže; konstatuje, že ESVČ zavedla v delegacích opatření k řízení bezpečnostních rizik vycházející z mezinárodních standardů a osvědčených postupů; konstatuje, že inspekční útvar ESVČ vypracoval v roce 2023 pět kritických doporučení, která se všechna týkala řízení tří delegací; konstatuje, že všechna tato doporučení byla zohledněna za zvýšeného dohledu a podpory ze strany ústředí ESVČ; vítá soubor nástrojů, který ESVČ vypracovala v reakci na situace v oblasti vnitřního řízení;

22.konstatuje, že v roce 2023 vyjádřily tři delegace Unie (Středoafrická republika, Sierra Leone a Sýrie) ve svých prohlášeních o věrohodnosti výhrady, které se týkaly zejména provozních rozpočtových položek spravovaných Komisí; zdůrazňuje, že tyto výhrady neměly podstatný finanční dopad na správní rozpočet, za který odpovídá ESVČ;

23.vyzývá ESVČ a Komisi, aby úzce spolupracovaly s kontaktní kanceláří Evropského parlamentu ve Washingtonu DC a s delegací Unie ve Spojených státech na určení, financování a provádění iniciativ zaměřených na posílení transatlantických vztahů, včetně výměnných programů pro odborníky pracující ve veřejných institucích v EU a USA;

24.žádá ESVČ a delegace Unie, aby intenzivněji sledovaly stav demokracie v různých zemích a zvýšily logistickou a technickou podporu poskytovanou obráncům lidských práv a jednotlivcům z řad původních obyvatel, zejména ženám;

25.připomíná, že je mimořádně důležité, abychom více podporovali lidská práva, demokracii a rozvoj ve třetích zemích prostřednictvím nástroje NDICI – Globální Evropa, neboť svět demokratických zemí je bezpečnějším světem; zdůrazňuje, že vzhledem k současné situaci, která se vyznačuje rychlým technologickým pokrokem a geopolitickým soupeřením, by měly být dále navýšeny zdroje určené na digitální diplomacii EU; trvá na tom, že ve vztahu ke třetím zemím by prostřednictvím vnější činnosti Unie mělo dojít k posílení „environmentální diplomacie“ a ekologické transformace, což jsou jedny z priorit Unie; zdůrazňuje, že je třeba, aby ESVČ hrála ústřední úlohu při prosazování míru a stability na Blízkém východě, aby zvýšila finanční prostředky určené na humanitární pomoc v Libanonu, Gaze a Sýrii a posílila sledování stavu lidských práv; podtrhuje, že finanční podpora poskytovaná delegacím ESVČ působícím na Blízkém východě, v zemích Perského zálivu a v Africe má zajistit, aby se delegace mohly i nadále věnovat vnější činnosti Unie v daném regionu;

26.konstatuje, že Evropský účetní dvůr zjistil ve své zvláštní zprávě č. 14/2023 nedostatky v metodikách, jež Komise a ESVČ používají pro přidělování finančních prostředků partnerským zemím, a nedostatky v nastavení rámce pro monitorování a že doporučil, aby Komise a ESVČ především zlepšily metodiku přidělování finančních prostředků a posuzování účinku podpory Unie, zacílily rozsah programovacího procesu a ve víceletých orientačních programech zjednodušily ukazatele a používaly je jednotným způsobem;

27.vítá jmenování prvního zvláštního zástupce EU pro oblast Perského zálivu;

28.zdůrazňuje, že nedávné události, zejména plošná invaze Ruska na Ukrajinu, jeho nepřátelské snahy ovlivnit demokratické procesy v Evropě a rostoucí nestabilita na Blízkém východě, vynesly zahraniční politiku Unie a její provádění do popředí zájmu členských států a orgánů Unie; zdůrazňuje, že ESVČ a její delegace hrají zásadní úlohu, pokud jde o provádění vnější politiky Unie a boj proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování; zdůrazňuje význam ESVČ pro vztahy Unie s jejími 25 až 30 miliony občanů, kteří žijí v zemích mimo Unii; uznává, že rozpočet ESVČ, který je již strukturálně podfinancován, byl ve srovnání s rozpočty ostatních orgánů Unie nepřiměřeně ovlivněn vyšší mírou inflace a následnou energetickou krizí způsobenou ruskou útočnou válkou na Ukrajině, a vyjadřuje znepokojení nad těmito negativními dopady na ESVČ a na práci orgánů Unie a nad absencí opatření, jež by zlepšila současnou rozpočtovou situaci ESVČ, která může mít závažný dopad na vztahy Unie se třetími zeměmi;

29.vítá neochvějnou podporu poskytovanou Ukrajině, mimo jiné prostřednictvím civilní poradní mise EU (EUAM Ukraine) a výcviku ukrajinských vojáků v rámci vojenské pomocné mise EU (EUMAM);

30.zdůrazňuje, že Unie musí navýšit financování s cílem posílit zvláštní rozpočtovou položku v rámci zahraniční politiky Unie, která je konkrétně zaměřena na podporu genderové rovnosti a agendy žen, míru a bezpečnosti, aby se zajistilo konzistentní financování iniciativ, které podporují vedení zohledňující genderovou rovnost, chrání práva žen a bojují proti sexuálnímu a genderově podmíněnému násilí v konfliktním a postkonfliktním prostředí; zdůrazňuje, že toto financování má zásadní význam pro podporu místních organizací občanské společnosti, poskytování podpory zaměřené na oběti a začleňování hlediska genderové rovnosti do diplomatických a bezpečnostních aktivit Unie;

31.zdůrazňuje, že akční plán pro rovnost žen a mužů (GAP) III stanoví, že 85 % nových opatření Unie musí přispívat k rovnosti žen a mužů a k posílení postavení žen a dívek; vyzývá ESVČ, aby urychlila plnění cílů plánu GAP III tím, že se ve své každodenní práci konstruktivně zaměří na angažovanost v klíčových oblastech tohoto plánu, mezi něž patří ukončení genderově podmíněného násilí, podpora sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, hospodářská a sociální práva a silnější postavení žen a dívek, jejich rovná účast a zastávání vedoucích pozic; konstatuje, že akční plán GAP III skončí v roce 2027, a naléhavě vyzývá ESVČ, aby za tímto účelem vypracovala ambicióznější akční plán GAP IV, který zajistí silnější vazbu mezi právy žen a posílením jejich postavení na jedné straně a zahraniční a bezpečnostní politikou Unie na straně druhé a bude připraven k provádění od roku 2028;

32.poukazuje na mimořádně zranitelnou situaci dětí ve světě, zejména v ozbrojených konfliktech; vyjadřuje vážné znepokojení nad skutečností, že ozbrojené konflikty měly v roce 2023 dopad na desítky tisíc dětí na celém světě a že docházelo ke zcela nepřípustnému zneužívání dětí a porušování jejich nejzákladnějších práv; vyzývá ESVČ, aby se v rámci své činnosti zaměřovala především na práva dětí;

33.připomíná zoufalý stav práv žen a osob LGBTQI+ v mnohých částech světa; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné práva těchto osob lépe chránit; zdůrazňuje ústřední úlohu ESVČ při prosazování lidských práv na celém světě; vyzývá ESVČ, aby zvýšila své úsilí v tomto ohledu;

34.považuje volební pozorovatelskou misi za praktický a účinný nástroj zahraniční politiky, který je i nadále ústředním prvkem politik a strategií Unie na podporu demokracie; vyzývá Unii, aby zajistila odpovídající zdroje pro své volební pozorovatelské mise, mj. proto, aby mohly být rozšířeny na volby v kandidátských a sousedních zemích;

35.konstatuje, že v roce 2023 činila obsazenost pracovních míst podle plánu pracovních míst 96,7 %; konstatuje, že ESVČ zaměstnávala celkem 2 812 osob, z toho 1 245 úředníků, 450 dočasných zaměstnanců, 603 smluvních zaměstnanců a 514 vyslaných národních odborníků; konstatuje, že z celkového počtu úředníků a dočasných zaměstnanců ústředí ESVČ nebo jejích delegacích tvořili 62,5 % administrátoři, 32,8 % asistenti a 4,8 % administrativní pracovníci;

36.konstatuje, že na konci roku 2023 pracovalo v ESVČ celkem 5 252 osob, které byly zaměstnány buď přímo ESVČ nebo prostřednictvím externích smluvních partnerů a z nichž 46,2 % pracovalo v ústředí ESVČ a 53,8 % v delegacích; konstatuje, že z celkového počtu osob pracujících v ESVČ tvořili 46,5 % nestatutární zaměstnanci nebo externí smluvní partneři; konstatuje, že největší počet externích zaměstnanců zaměstnaných externím smluvním partnerem, ale pracujících v prostorách ESVČ, jsou pracovníci zajišťující služby v oblasti informačních technologií, bezpečnosti a ochrany a zdravotní péče;

37.konstatuje, že v roce 2023 získala ESVČ od rozpočtového orgánu 36 ekvivalentů plného pracovního úvazku zahrnujících 31 smluvních zaměstnanců a pět vyslaných národních odborníků, přičemž náklady na tyto odborníky byly sdíleny; konstatuje, že byly přiděleny další zdroje na funkce spojené s řešením krizí, na provádění Strategického kompasu a další priority ESVČ; konstatuje, že na konci roku 2023 získala ESVČ dalších 20 bezplatně vyslaných národních odborníků pro útvar schopnosti vojenského plánování a vedení;

38.konstatuje, že na konci roku 2023 bylo mezi statutárními zaměstnanci ESVČ 52,7 % mužů a 47,3 % žen, což odráží mírný nárůst zastoupení žen ve srovnání s rokem 2022, kdy ženy tvořily 46,8 % zaměstnanců; vítá mírný pokrok v oblasti genderové vyváženosti ve vrcholném vedení, kde se zastoupení žen zvýšilo z 6,3 % v roce 2022 na 7,6 % v roce 2023, a ve vedení na střední úrovni, kde se zvýšilo z 30,1 % v roce 2022 na 30,4 % v roce 2023; vyzývá ESVČ, aby zintenzivnila snahy o podstatnější a viditelnější genderovou vyváženost na všech úrovních organizace;

39.vítá skutečnost, že místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka a Komise zveřejnily na konci roku 2023 zprávu v polovině období o provádění akčního plánu EU pro rovnost žen a mužů (GAP III), jakož i rozhodnutí o prodloužení jeho harmonogramu do roku 2027, aby byl zajištěn soulad s víceletým finančním rámcem (VFR); uznává, že plán GAP III je důležitý z hlediska prosazování genderové rovnosti jakožto strategické priority vnější činnosti Unie a posilování její úlohy v této oblasti; vítá první školení vedoucích pracovníků zaměřené na vedení zohledňující aspekt genderu, které na konci roku 2023 uspořádal tým velvyslankyně pro genderovou rovnost;

40.vítá první zprávu ESVČ o zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování se zaměřením na osoby LGBTIQA+, jejímž cílem je zlepšit pochopení taktik zahraniční manipulace s informacemi a vměšování a podpořit spolupráci, a to i s agenturou ENISA, za účelem ochrany komunity LGBTIQA+; vyjadřuje znepokojení nad celosvětovým stavem práv osob LGBTIQ+ a nad stále odmítavějším postojem vůči genderové rovnosti, právům žen, sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům v rozvojových zemích; vyzývá Komisi a ESVČ, aby se těmito nedostatky zabývaly a aby mezi své priority zařadily cílenou podporu organizací občanské společnosti, které se zasazují o tato práva;

41.konstatuje, že místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka ve svém rozhodnutí z července 2023 uvedla, že maximální délka trvání pracovního poměru dočasných a smluvních zaměstnanců ESVČ činí osm let v referenčním období 13 let, nebo za výjimečných okolností a v zájmu útvaru deset let v referenčním období 15 let a že minimální časový interval mezi po sobě následujícími pracovními poměry dočasných zaměstnanců vyslaných z vnitrostátních diplomatických služeb členských států činí dva roky od ukončení jejich poslední smlouvy;

42.konstatuje, že na konci roku 2023 bylo z 1 695 úředníků a dočasných zaměstnanců 863 (51 %) mužů a 832 (49 %) žen, což představuje mírný nárůst oproti roku 2022; konstatuje, že mezi smluvními zaměstnanci tvořily 57,4 % ženy, což představuje mírný nárůst oproti roku 2022; vyjadřuje však politování nad tím, že ženy jsou stále výrazně méně zastoupeny na vyšších pozicích, jak v ústředí, tak v delegacích, a jsou nadměrně zastoupeny především na pozicích AST; vyzývá ESVČ, aby zveřejnila přehled zastoupení jednotlivých členských států a pohlaví ve středních a vyšších vedoucích pozicích; žádá ESVČ, aby se touto otázkou zabývala a zároveň respektovala kompetence a zásluhy uchazečů; vítá skutečnost, že rotace v roce 2023 nabídla 42 vedoucích míst v delegacích a vedla k 12% nárůstu počtu velvyslankyň, přičemž v roce 2023 zaujímaly ženy 35,50 % velvyslaneckých postů (nárůst z 31,70 %), což je nicméně stále nedostatečné zastoupení;

43.konstatuje, že ačkoli jsou mezi zaměstnanci ESVČ zastoupeny všechny členské státy, určitá nerovnováha přetrvává, neboť v největší míře nadměrně zastoupeným členským státem je Belgie, jejíž občané tvoří 12,1 % celkového počtu zaměstnanců ESVČ; poukazuje na to, že značná zeměpisná nerovnováha rovněž panuje mezi západními a východními členskými státy EU; konstatuje také, že ve vedoucích funkcích je v největší míře nadměrně zastoupeným členským státem Itálie, jejíž občané zastávají 15 % všech vedoucích pozic; konstatuje, že ze 141 velvyslanců Unie nemají tři členské státy žádného velvyslance (Maďarsko, Lucembursko a Malta), zatímco nejvíce velvyslanců má Francie (22), Španělsko a Itálie (16), Německo (12) a Belgie (10), což znamená, že těchto pět zemí obsadilo 54 % všech velvyslaneckých míst; důrazně opakuje svou výzvu, aby ESVČ i nadále zajišťovala zdravou zeměpisnou vyváženost v rámci celé organizace a na všech úrovních; opakuje rovněž své znepokojení nad nedostatečnou genderovou vyvážeností; konstatuje, že ženy jsou výrazně méně zastoupeny na vyšších pozicích, zatímco nadměrně jsou zastoupeny především na pozicích AST; vyzývá ESVČ, aby zveřejnila přehled zastoupení jednotlivých členských států a pohlaví ve středních a vyšších vedoucích pozicích; žádá ESVČ, aby se touto otázkou zabývala a zároveň respektovala kompetence a zásluhy uchazečů;

44.konstatuje, že v roce 2023 proběhlo velké střídání na 52 vedoucích místech v delegacích; vítá úsilí ESVČ o zajištění lepší informovanosti členských států o nutnosti přilákat nejrůznější kandidáty na zveřejněná pracovní místa a navrhovat kvalifikované kandidáty do funkcí velvyslance Unie;

45.s uspokojením konstatuje, že ESVČ přijala v roce 2023 Program pro rozmanitost a inkluzi 2023–2025, což je podrobný akční plán na podporu bezpečného a respektujícího pracovního prostředí a přístupu nulové tolerance vůči obtěžování; konstatuje, že u obou dokumentů byly vedeny konzultace se zástupci zaměstnanců, sdruženími zaměstnanců a Společným výborem pro rovné příležitosti, který byl přejmenován na Společný výbor pro rozmanitost a inkluzi; konstatuje, že akční plán zahrnuje opatření pro zamezení obtěžování, jako je pro všechny zaměstnance povinný elektronický vzdělávací kurz zaměřený na „rozpoznání a řešení obtěžování na pracovišti“ a povinné školení pro vedoucí pracovníky zaměřené na „způsob, jak vytvořit pracovní prostředí, kde nedochází k obtěžování“; vyzývá ESVČ, aby pracovníkům v manažerských i nemanažerských pozicích nadále poskytovala pravidelnou odbornou přípravu v otázkách týkajících se rozmanitosti, rovnosti, začleňování a sounáležitosti;

46.se znepokojením konstatuje, že ESVČ obdržela v roce 2023 tři žádosti o pomoc při řešení údajného psychologického obtěžování, do něhož měli být zapojeni dva úředníci, přičemž proběhla dvě správní šetření, z nichž jedno nebylo dosud ukončeno a druhé bylo ukončeno uložením disciplinární sankce; konstatuje, že v roce 2023 se mediační služba ESVČ v rámci neformálního postupu zabývala 28 případy údajného psychologického obtěžování a 10 případy sexuálního obtěžování a že důvěrní poradci řešili 21 případů údajného psychologického obtěžování a 6 případů sexuálního obtěžování; konstatuje, že ESVČ vypracovala v roce 2023 rozhodnutí o předcházení obtěžování určené místním zaměstnancům v delegacích, které bylo přijato v červnu 2024; oceňuje úsilí ESVČ o posílení svých politik proti obtěžování, včetně zavedení povinných modulů elektronického učení ke zvýšení informovanosti a zřízení „pracovní skupiny Istanbulské úmluvy“, jejímž cílem je určit opatření k zajištění bezpečnějšího pracoviště pro všechny; vyjadřuje však vážné znepokojení nad trvale vysokým počtem případů obtěžování; vyzývá ESVČ, aby zavedla silnější opatření v oblasti prevence a podpory obětí a přísná disciplinární opatření s cílem zajistit nulovou toleranci vůči obtěžování a bezpečné pracovní prostředí;

47.konstatuje, že ESVČ přijala v roce 2023 několik opatření na podporu fyzického a duševního zdraví jejích zaměstnanců, včetně systematických zdravotních prohlídek pro všechny zaměstnance před jejich přidělením do delegace, psychologické podpory a opatření v oblasti zvyšování informovanosti; konstatuje, že v říjnu 2023 byla přijata dvě rozhodnutí o pracovní době a pružném uspořádání práce, v jejichž důsledku se standardním režimem pracovní doby v ústředí ESVČ a v delegacích stala pro všechny zaměstnance s výjimkou vedoucích pracovníků pružná pracovní doba; dále konstatuje, že tato rozhodnutí povolují práci na dálku až na dva dny týdně v ústředí ESVČ, na jeden den týdně v delegacích a deset dní ročně mimo místo výkonu práce pro všechny; konstatuje, že v případě krizí, ze zdravotních či jiných naléhavých důvodů lze práci na dálku i nadále vykonávat výjimečně po delší dobu;

48.je znepokojen, že počet zaměstnanců ESVČ v dlouhodobé pracovní neschopnosti delší než 50 dnů se zvýšil ze 111 zaměstnanců v roce 2022 na 171 zaměstnanců v roce 2023, což odpovídá nárůstu o 54 %; konstatuje, že lékařská služba zavedla několik opatření k prevenci rizika vyhoření, například v prosinci 2023 přijala do pracovního poměru psychiatra a zavedla systematičtější sledování pracovní neschopnosti lékařskou službou, psychologickou podporu a poradenství pro zaměstnance i vedoucí pracovníky, činnosti v oblasti osvěty a vytvořila síť pracovníků první pomoci v oblasti duševního zdraví; zdůrazňuje, že je třeba, aby vedoucí pracovníci zajistili spravedlivé přidělování úkolů a uplatňovali pokyny a pružné uspořádání pracovní doby; vyzývá ESVČ, aby zaujala proaktivní přístup k předcházení dlouhodobých nemocí a vyhoření a upřednostňovala duševní zdraví svých zaměstnanců prostřednictvím účinných podpůrných opatření;

49.bere na vědomí, že kvůli rozpočtovým omezením byl snížen počet zaměstnaných stážistů; vyzývá ESVČ, aby poskytla informace o pracovních podmínkách a odměňování stážistů v ústředí a delegacích;

50.konstatuje, že ESVČ v roce 2023 zkvalitnila svůj etický rámec, neboť poskytla nové pokyny, které zakazují či omezují služební cesty, u nichž jsou náklady částečně či zcela hrazeny z vnějších zdrojů, aby se zamezilo riziku střetu zájmů, a zaslala všem zaměstnancům upozornění týkající se etiky; konstatuje, že ESVČ rovněž pořádala zvláštní školení zaměřená na etiku, střety zájmů, vnitřní kontrolu a boj proti podvodům určená různým cílovým skupinám v ústředí ESVČ a v delegacích a jim přizpůsobená; dále konstatuje, že nově přijatým pracovníkům je i nadále rozesíláno 16 „zásad profesionálního vystupování“ přijatých v roce 2022 a tyto zásady jsou prosazovány v širokém měřítku, zejména pak během školení o „etice a integritě“ a „politice proti obtěžování“; žádá, aby ESVČ Parlament informovala o veškerém dalším vývoji svého etického rámce; vyzývá ESVČ, aby poskytovala pravidelná povinná školení o etice, včetně etického používání umělé inteligence, a odpovědnosti;

51.vítá, že ESVČ přijala v říjnu 2023 novou strategii proti podvodům, která se vztahuje na všechny zaměstnance v ústředí ESVČ i v delegacích a jež je výsledkem důkladného přezkumu rizik souvisejících s podvody a formálně ji schválil úřad OLAF; vítá, že ESVČ věnovala zvláštní úsilí školení a poradenství pro zaměstnance, především pak její oddělení pro boj proti podvodům zřízené v prosinci 2022; konstatuje, že zaměstnanci ESVČ vyslaní do delegací Unie se aktivně účastnili řady pracovních setkání a seminářů věnovaných informovanosti o podvodech a jejich prevenci, že zaměstnanci nově přidělení do delegací Unie před nástupem do funkce systematicky absolvovali školení zaměřená na tuto problematiku a že byla přepracována stránka intranetu věnovaná boji proti podvodům, aby usnadnila oznamování případů možných podvodů a nabídla širší škálu možností školení v oblasti boje proti podvodům; žádá ESVČ, aby pro všechny zaměstnance pořádala povinná pravidelná školení zaměřená na informovanost o podvodech a jejich prevenci;

52.konstatuje, že ESVČ nebyly v roce 2023 oznámeny žádné případy whistleblowingu; s uspokojením konstatuje, že ESVČ začala v roce 2023 připravovat zvláštní politiku ochrany oznamovatelů, jež je v souladu s novou strategií proti podvodům; žádá, aby byl Parlament informován o jejím přijetí naplánovaném na rok 2025 a jejím provádění v jednotlivých útvarech;

53.konstatuje, že ESVČ obdržela v roce 2023 pět prohlášení o střetu zájmů, jež byla zpracována v souladu s platnými předpisy; konstatuje, že v případě týkajícím se člena hodnotící komise u jednoho zadávacího řízení dospěla dále pověřená schvalující osoba k závěru, že existuje potenciální střet zájmů, a zprostila daného zaměstnance povinností člena hodnotící komise;

54.se znepokojením konstatuje, že úřad OLAF zahájil v roce 2023 osm vyšetřování, jež stále probíhají a která se týkají možného pochybení v rámci zadávacích řízení a provádění zakázek, grantových dohod či možných nesrovnalostí souvisejících se záležitostmi z oblasti lidských zdrojů; konstatuje, že případy otevřené v roce 2023 se týkaly úředníků, dočasných zaměstnanců a místních zaměstnanců jak v ústředí ESVČ, tak v delegacích; žádá, aby byl Parlament informován o opatřeních přijatých v návaznosti na tato vyšetřování; konstatuje, že bylo uzavřeno osm starších případů, do nichž byli zapojeni bývalí i dnešní zaměstnanci, přičemž v pěti případech bylo doporučeno přijmout další kroky; konstatuje, že ESVČ je prostřednictvím svého oddělení pro boj proti podvodům v pravidelném kontaktu s úřadem OLAF a že přijímá včasná opatření navazující na doporučení úřadu; žádá, aby byl Parlament informován o provádění doporučení;

55.konstatuje, že ESVČ se v roce 2023 zabývala deseti žádostmi veřejného ochránce práv, z nichž devět se týkalo správních spisů a jedna přístupu k dokumentům; konstatuje, že veřejný ochránce práv nezjistil žádný nesprávný úřední postup ani částečný nesprávný úřední postup a nevydal ESVČ žádné doporučení;

56.bere na vědomí veškeré činnosti prováděné za účelem zvýšení povědomí o mimopracovních činnostech; připomíná žádost Parlamentu, aby byla přijata samostatná prováděcí ustanovení o mimopracovních činnostech a úkolech s cílem chránit obraz a pověst Unie, zejména v případě vedoucích delegací;

57.konstatuje, že místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka je ze své funkce místopředsedkyně vázána pravidly rejstříku transparentnosti; zdůrazňuje, že ESVČ sice není orgánem ve smyslu článku 13 Smlouvy o Evropské unii a nehraje přímou roli v právu Unie, má však důležitou úlohu související s právem Unie, pokud jde o rozhodování týkající se sankcí a sjednávání mezinárodních obchodních dohod, které mají značný regulační dopad; konstatuje, že by bylo velmi vhodné, kdyby ESVČ přijala opatření pro zajištění transparentnosti, oznámila je správní radě rejstříku transparentnosti a k rejstříku se připojila; vyzývá ESVČ, aby v zájmu zvýšení transparentnosti zveřejňovala všechny schůzky se všemi druhy lobbistických organizací, včetně setkání vedoucích delegací Unie; žádá, aby byl Parlament informován o každé nové iniciativě ke zvýšení transparentnosti, kterou ESVČ přijme; připomíná, že je důležité dále posílit demokratickou kontrolu Unie a v rámci spolupráce s organizacemi občanské společnosti dodržovat vysoké standardy odpovědnosti a transparentnosti; žádá delegace Unie, aby zajistily, že unijní finanční prostředky přidělované organizacím občanské společnosti a sociálním partnerům ve třetích zemích budou využívány v souladu s hodnotami, politikami a finančními pravidly Unie;

58.naléhavě vyzývá ESVČ, aby se připojila k rejstříku transparentnosti EU s cílem sladit své postupy s Parlamentem a Komisí a zajistit úplné zveřejňování lobbistických činností a finančních zájmů souvisejících s obranou a diplomatickými záležitostmi;

59.konstatuje, že výdaje na projekty a vybavení IT a kybernetickou bezpečnost vzrostly z 19,7 milionů EUR v roce 2022 na 29,9 milionů EUR v roce 2023, což představuje nárůst o 52 %; konstatuje, že ESVČ zahájila v roce 2023 významné projekty digitalizace, například svou platformu pro spolupráci „HIVE“ určenou všem uživatelům v ústředí a v delegacích, a zavedla v ústředí ESVČ jednotný utajovaný komunikační a informační systém (EC3IS), aby jej posléze postupně zavedla v citlivých delegacích a propojila jej s odpovídajícími systémy Komise a Rady;

60.konstatuje, že ESVČ začala v roce 2023 využívat a ovládat prostředí UI, aby mohl být zaveden ucelený model řízení UI; konstatuje, že tento technický krok připravil půdu pro přijetí pokynů k používání generativní UI a přijetí Strategie pro využívání umělé inteligence v roce 2024, jakož i pro průběžné ověřování koncepce; žádá, aby byl Parlament průběžně informován o vývoji uvedené strategie;

61.konstatuje, že v rámci provádění Strategického kompasu pro bezpečnost a obranu přijatého v roce 2022 se ESVČ podílela na přijetí hlavních politických dokumentů a souborů nástrojů týkajících se mimo jiné kybernetické obrany, digitální diplomacie, hybridních hrozeb, zahraničního vměšování a manipulace s informacemi; konstatuje, že ESVČ v rámci své organizace opět zlepšila své schopnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti náborem specializovaných pracovníků a že různým cílovým skupinám, mimo jiné týmu pro řízení bezpečnosti, členům delegací, nově přijatým pracovníkům i vedoucím pracovníkům, zajistila činnosti v oblasti informovanosti o kybernetické bezpečnosti; žádá, aby ESVČ poskytovala všem zaměstnancům pravidelnou povinnou odbornou přípravu v oblasti kybernetické bezpečnosti; dále vyzývá k větší podpoře Unie pro Moldavsko v boji proti dezinformacím, hybridním hrozbám a kybernetickým útokům; vyzývá delegaci Unie v Moldavsku, aby s ještě větším úsilím podporovala proaktivnější a účinnější komunikační strategie týkající se evropské perspektivy, včetně osvěty v ruském jazyce;

62.vítá zřízení partnerské mise EU v Moldavsku (EUPM Moldova); zdůrazňuje zásadní úlohu této mise a vyzývá EU a její členské státy, aby prodloužily mandát mise po květnu 2025 a zároveň navýšily zdroje s cílem zvýšit její účinnost;

63.se znepokojením konstatuje, že ESVČ v roce 2023 v systému pro monitorování bezpečnostních incidentů a událostí (SIEM) zaznamenala více než 29 623 kybernetických varování, přičemž v 92 případech bylo potvrzeno, že se jednalo o kybernetické útoky; konstatuje, že čtyři kybernetické útoky měly dopad na činnost ESVČ a že pouze jeden z nich měl významné důsledky; varuje, že ESVČ je velmi pravděpodobným cílem aktérů s dostatečnými zdroji, včetně subjektů sponzorovaných třetími zeměmi, které se snaží narušit chod orgánů Unie; konstatuje, že monitorováním hrozeb v reálném čase a zjišťování slabých míst systému je pověřeno bezpečnostní operační středisko ESVČ; žádá ESVČ, aby i nadále měla na zřeteli potřebu disciplinovaného chování uživatelů kyberprostoru a jejich povědomí o kybernetické bezpečnosti, neboť se jedná o klíčové aktéry v jejím systému kybernetické bezpečnosti; zdůrazňuje, že je důležité, aby ESVČ i nadále považovala kybernetickou bezpečnost a zmírňování hybridních hrozeb za jednu ze svých priorit a aby úzce spolupracovala s dalšími orgány a institucemi Unie a členskými státy na identifikaci a řešení těchto hrozeb;

64.konstatuje, že ESVČ přijala v roce 2023 opatření v návaznosti na jedno šetření evropského inspektora ochrany údajů, a to na základě žádosti jejího zaměstnance/zaměstnankyně týkající se zveřejnění jeho/jejích osobních údajů v on-line adresáři EU; konstatuje, že případ byl otevřen v roce 2018 a projednán v roce 2023 a že v roce 2024 byl uzavřen s kladným výsledkem pro ESVČ; bere na vědomí snahu ESVČ o zvyšování informovanosti a její pokyny, které mají v její síti zajistit stejné podmínky pro ochranu údajů, zejména společné pokyny k používání nástrojů AI třetích stran z dvojího hlediska ochrany údajů a kybernetické bezpečnosti;

65.konstatuje, že i v roce 2023 byl pro ESVČ prioritou boj proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování (FIMI); s potěšením bere na vědomí, že Evropská rada v prosinci 2023 schválila soubor nástrojů FIMI, jehož pilíře tvoří situační povědomí, budování odolnosti, narušení a diplomatické reakce; konstatuje, že ESVČ v roce 2023 navýšila své analytické kapacity, aby mohla shromažďovat důkazy o zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování a reagovat na rostoucí počet incidentů a hrozeb, zejména před volbami do Evropského parlamentu v roce 2024; konstatuje, že ESVČ také zahájila nové stěžejní projekty ke zlepšení informovanosti a boji proti ruským dezinformacím, například iniciativu EUvsDisinfo, v jejímž rámci v roce 2023 oslovila přibližně 20,3 milionu osob, a projekty k navázání udržitelných partnerství, aby mohla proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování bojovat v celosvětovém měřítku; vyzývá ESVČ, aby společně s Komisí vyčlenila odpovídající zdroje na účinný boj proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování; podporuje plánované vytvoření „Evropského štítu pro demokracii“, který by odhaloval, sledoval a odstraňoval klamavý on-line obsah, takže EU by mohla účinněji bojovat proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování a důrazněji podporovat opatření na ochranu demokracie ve třetích zemích, zejména v zemích sousedících s Unií; vyzývá ESVČ a delegace Unie ve třetích zemích, aby více posílily své kapacity na boj a obranu proti dezinformacím a propagandě v souvislosti se SZBP EU; vyzývá ESVČ, aby intenzivněji usilovala o posílení možností občanů v celé Unii v boji proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování;

66.konstatuje, že rozpočtová položka 3003 pro budovy a související náklady byla v průběhu roku 2023 navýšena o 19 milionů EUR, že však přesto byly odloženy důležité údržbové práce; je hluboce znepokojen tím, že akumulace potřeb v oblasti údržby a bezpečnosti představuje pro ESVČ značné výzvy, pokud jde o bezpečné a efektivní fungování sítě delegací a plnění povinnosti řádné péče ve vztahu k zaměstnancům v delegacích; žádá ESVČ, aby vypracovala víceleté pohotovostní plány pro údržbu a bezpečnost budov;

67.konstatuje, že ESVČ využívá a spravuje nemovitosti o přibližné ploše 87 618 m2 v ústředí ESVČ a 379 300 m2 po celém světě, přičemž se jedná o 174 kancelářských budov a 152 rezidencí pro velvyslance; konstatuje, že v roce 2023 ESVČ předložila pracovní dokument, v němž rozpočtovému orgánu nastínila svou nákupní politiku, kdy v současné době vlastní 22 % kancelářských budov a 20 % rezidencí pro velvyslance, a dosahuje tak efektivnosti nákladů;

68.konstatuje, že politika nákupu nemovitostí pro delegace Unie z dubna 2023 a pracovní dokument o politice ESVČ v oblasti nemovitostí na rok 2024 mají za cíl dosáhnout dlouhodobě nejvýhodnějšího řešení pro rozpočet Unie; zdůrazňuje, že ani jeden z uvedených dokumentů neobsahuje zmínku o snižování počtu delegací či vytvoření regionálních center; naléhavě vyzývá ESVČ, aby Parlament informovala o jakémkoli případném vývoji v tomto směru;

69.vyzývá ESVČ, aby zachovala svou důležitou síť delegací po celém světě s dostatečným počtem zaměstnanců, aby mohla lépe udržovat kontakty se třetími zeměmi;

70.se znepokojením konstatuje, že rozpočtová omezení by mohla vést k uzavírání velvyslanectví EU a k odkladům instalace bezpečnostních zařízení v mnoha delegacích Unie, což by mohlo oslabit schopnost ESVČ plnit svůj mandát, hájit hodnoty Unie a náležitě plnit povinnost řádné péče vůči všem zaměstnancům delegací; naléhavě vyzývá členské státy, aby ESVČ a Komisi poskytly dostatečné finanční prostředky na to, aby Unie mohla zachovat svou síť delegací jako známku své globální angažovanosti;

71.konstatuje, že ESVČ od roku 2020 jak ve svém ústředí, tak v delegacích směřuje správu kanceláří ke koncepci prostor pro spolupráci a flexibilních kanceláří; konstatuje, že ESVČ zahájila renovaci šestého a sedmého podlaží budovy Schuman s cílem využívat kancelářské prostory efektivněji; dále konstatuje, že v budově Schuman bylo v roce 2023 dokončeno centrum ESVČ pro reakci na krize; bere na vědomí, že v nových prostorách šesti delegací byla zavedena spolupráce ve využívání kancelářských prostor;

72.oceňuje, že se ESVČ zaměřuje na to, aby její budovy byly přístupné osobám se zdravotním postižením a s omezenou pohyblivostí; konstatuje, že budova Belmont v Bruselu již splňuje právní požadavky na bezbariérové objekty a že modernizace budovy NEO taktéž zohlednila potřeby uživatelů se zdravotním postižením a s omezenou pohyblivostí; vítá, že hlavním kritériem v postupech ESVČ pro výběr nových kancelářských budov delegací je bezbariérové řešení;

73.vítá, že ESVČ i v roce 2023 uplatňovala systém pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS/EMS), zejména tím, že vytvořila řídící výbor pro životní prostředí a přijala environmentální politiku a příslušnou komunikační strategii, jež klade důraz na závazek ESVČ k environmentálně udržitelné správě nemovitostí; konstatuje, že řídící výbor pro EMAS v roce 2023 pracoval na nových cílech, aby ESVČ do roku 2030 ještě více snížila svou uhlíkovou stopu; konstatuje, že mezi schválená opatření patří snížení spotřeby zemního plynu o 35%, snížení spotřeby papíru, vody a produkce odpadu o polovinu, navýšení podílu letů na krátké až střední vzdálenosti v ekonomické třídě v rámci služebních cest a lepší využívání zelených veřejných zakázek;

74.vítá, že ESVČ začala do nových dohod o společném užívání prostor začleňovat doložky o udržitelnosti, které obsahují jak povinná opatření, tak dobrovolné postupy; konstatuje, že již platné dohody o společném užívání prostor uvádějí místo výslovných doložek o environmentální udržitelnosti jako zastřešující zásadu to, že všichni partneři sdílející společné prostory musí dodržovat postupy a praktická opatření použitelná v místních podmínkách pro kancelářské prostory Unie;

75.konstatuje, že ESVČ v roce 2023 pokračovala v podpoře ekologičtějšího dojíždění a udržitelnější dopravy zaměstnanců a že v roce 2024 v tomto směru přijala důležitá opatření, například zvýšila proplácení předplacené veřejné dopravy na 90 % pro všechny zaměstnance, kteří se vzdali přístupu na parkoviště, a stanovila cíl, aby alespoň 60 % kilometrů překonaných leteckou dopravou v rámci služebních cest bylo absolvováno v ekonomické třídě;

76.zdůrazňuje význam silné politické angažovanosti, dvoustranného vlivu, veřejné a kulturní diplomacie pro prosazování hodnot Unie a boj proti dezinformacím; zdůrazňuje, že je třeba silné a odolné vnější služby s jasným politickým vedením, aby mohla řešit stávající výzvy a zajistit ucelenost zahraniční politiky Unie; naléhavě vyzývá delegace Unie, aby v zemích západního Balkánu více podporovaly skutečné demokratické aktéry a občanskou společnost a aby veřejně odsoudily kroky neliberálních a nedemokratických aktérů, které oslabují zájmy Unie, a aby zajistily, aby financování z Nástroje předvstupní pomoci III bylo poskytováno v souladu s cíli Unie; vyzývá delegace EU v tomto regionu, aby uplatňovaly přesvědčivější přístup založený na dosažených výsledcích a kodaňských kritériích, především pokud jde o právní stát, demokracii a ochranu lidských práv, zejména s ohledem na skutečnost, že některé země západního Balkánu dosáhly jen omezeného pokroku;

77.vítá vynikající spolupráci ESVČ s úřadem OLAF, Úřadem evropského veřejného žalobce, Účetním dvorem a evropským inspektorem ochrany údajů, o níž svědčí pravidelná setkání a výměna informací; bere na vědomí, že v červnu 2024 byla uzavřena zvláštní pracovní ujednání; nicméně ESVČ vyzývá, aby strukturovanou spolupráci s těmito subjekty institucionalizovala a zajistila mechanismy pro systematické odhalování podvodů ve financování vnější činnosti EU, zejména ve vysoce rizikových oblastech konfliktů a nestabilních státech;

78.konstatuje, že Parlament, Rada a ESVČ v roce 2023 pokračovaly v odborných diskusích o nahrazení institucionální dohody mezi Parlamentem a Radou v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky z roku 2002; lituje, že v roce 2023 se uskutečnila jediná odborná schůze, po níž Rada nedokázala dosáhnout dohody o navržených kompromisních řešeních;

79.konstatuje, že ESVČ v roce 2023 zahájila jednání o pracovním ujednání s Úřadem evropského veřejného žalobce, které bylo uzavřeno v roce 2024; konstatuje, že pracovní ujednání zohledňuje zvláštní podmínky, v nichž ESVČ působí, a klade proto důraz na ochranu informací, jejich důvěrnost a ochranu imunity zaměstnanců;

80.konstatuje, že ESVČ ve svém rozpočtu na rok 2023 vyčlenila 990,5 milionu EUR na pilotní projekt zahájení činnosti evropské diplomatické akademie, v jehož rámci 50 služebně mladších diplomatů z členských států a orgánů a institucí Unie získá odbornou přípravu v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky EU s cílem vybudovat skutečný evropský diplomatický sbor, který by prosazoval zahraniční politiku EU a její vnější zájmy; podporuje tuto iniciativu jako krok k posílení soudržného a dobře vyškoleného evropského diplomatického sboru, který bude schopen účinně zastupovat Unii a bránit její hodnoty a zájmy na světové scéně; zdůrazňuje, že je nezbytné evropskou diplomatickou akademii lépe zviditelnit ve všech členských státech a posílit její úlohu a kapacity;

81.vítá, že ESVČ v roce 2023 rozšířila spolupráci s evropským veřejným ochráncem práv, aby zlepšila povědomí zaměstnanců o zásadách řádné správy; konstatuje, že v rámci této nové úrovně spolupráce jsou zástupci Úřadu evropského veřejného ochránce práv zváni na semináře ESVČ pro pracovníky, kteří mají být vysláni na misi, a na roční semináře zaměstnanců ESVČ, aby představili činnost úřadu;

82.konstatuje, že ESVČ byly přiděleny rozpočtové prostředky ve výši 22,2 milionů EUR, které byly rozděleny do různých rozpočtových položek pro publikace, akce, strategickou komunikaci, informační činnosti a tisk; oceňuje, že obhajoba demokracie a právního státu je stále prioritou ESVČ a že ESVČ za tímto účelem mimo jiné posílila politiky a nástroje, které mají bránit zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování;

83.poukazuje na to, že na celém světě roste počet případů porušování svobody náboženského vyznání; vyzývá ESVČ, aby na to odpovídajícím způsobem připravila své zaměstnance v zemích, kde neexistuje náboženská svoboda nebo kde je náboženská svoboda pod tlakem (včetně vzdělávacích kurzů); dále ji vyzývá, aby na toto téma zahájila diskusi s příslušnými orgány na všech úrovních v zemích, kde je porušována svoboda náboženského vyznání, a aby tuto problematiku zahrnula mezi hlavní priority své vnější činnosti;

84.konstatuje, že ESVČ v rámci své komunikační činnosti oslovuje širokou veřejnost na veřejných akcích a dnech otevřených dveří a přijímá skupiny návštěvníků; bere na vědomí, že ESVČ v roce 2023 zahájila napříč různými kanály několik tematických komunikačních kampaní týkajících se podpory Ukrajiny, důsledků ruské útočné války proti Ukrajině a dodržování hodnot Unie; s potěšením konstatuje, že Ukrajina zůstala jednou z hlavních priorit ESVČ; konstatuje, že v roce 2023 ESVČ konsolidovala svou přítomnost na sociálních sítích a že vzrostl počet jejích sledujících – na LinkedIn o 41,5 %, na Instagramu o 13,8 %, na Twitteru o 5,4 % a na Facebooku o 4,7 %; naléhavě vyzývá ESVČ, aby zintenzivnila komunikaci s občany ve třetích zemích o politikách Unie a posílila koordinaci činností zviditelňujících projekty financované Unií, zejména v kandidátských zemích, a odpověděla tak na pokusy nepřátelských subjektů o oslabení výsledků úsilí EU;

85.vítá, že se ESVČ zapojila do institucionální komunikační kampaně Parlamentu pro volby do Evropského parlamentu v roce 2024, zejména do informační kampaně o možnostech hlasování, především prostřednictvím sítě delegací, která byla zaměřena na 25 až 30 milionů evropských občanů žijících ve třetích zemích; konstatuje, že tato kampaň oslovila prostřednictvím 26 videonahrávek a více než 2 000 příspěvků na sociálních sítích 11 milionů adresátů;

86.zdůrazňuje, že ESVČ přispívá k zastřešujícímu úsilí EU prokazovat neochvějnou podporu Ukrajině iniciativami, jako je kampaň #StandWithUkraine, a cílenými komunikačními projekty, jako jsou Faces of Ukraine, Art vs War a Share Your Light;

87.nadále vybízí delegace Unie, aby spolupracovaly s místními aktéry, organizacemi občanské společnosti a sociálními partnery ve třetích zemích a podporovaly je a stimulovaly tak sociální dialog a dialog o právním státu, základních právech a boji proti korupci; konstatuje, že v rámci tematického programu pro organizace občanské společnosti, na jehož základě uzavírá Unie partnerství s odpovědnými a transparentními organizacemi, bylo v roce 2023 vyčleněno 50 milionů EUR na systém Unie pro vytváření podpůrného prostředí pro občanskou společnost, jenž sleduje a podporuje občanský prostor v 86 partnerských zemích.