1.vítá kladný výrok Účetního dvora o spolehlivosti účetní závěrky úřadu EPPO za rok končící 31. prosincem 2023 a o legalitě a správnosti souvisejících příjmů a plateb;

2.připomíná, že Parlament zřízení úřadu EPPO důrazně podporoval; uznává úřad EPPO jako nezávislý subjekt Unie; zdůrazňuje, že úřad EPPO je důležitý pro ochranu finančních zájmů Unie a je zásadní součástí struktury Unie pro boj proti podvodům a širšího systému Unie založeného na integritě, odpovědnosti a řádném finančním řízení zdrojů; oceňuje úřad EPPO za jeho činnost při vyšetřování, stíhání a prosazování spravedlnosti ve vztahu k trestným činům poškozujícím rozpočet Unie, jako jsou podvody, korupce a přeshraniční podvody v oblasti DPH;

3.zdůrazňuje, že je nezbytně nutné urychleně vyčlenit zdroje k zajištění včasného uzavření probíhajícího vyšetřování, které se týká nákupu vakcíny proti onemocnění COVID-19 v Unii, zejména s ohledem na značný zájem veřejnosti o tuto záležitost spolu se skutečností, že vyšetřování bylo zahájeno již v roce 2022 a do dnešního dne nebylo veřejně oznámeno žádné rozhodnutí;

4.konstatuje, že porovnávat lze pouze dvoje poslední rozpočtové a operativní výsledky úřadu EPPO, a sice za období 2022 až 2023, následující poté, co úřad získal v červnu 2021 finanční autonomii; bere na vědomí, že v této souvislosti je i nadále velmi obtížné odhadnout navýšení rozpočtu související s činností úřadu EPPO, a to z důvodu jeho teprve nedávného zřízení, jedinečné charakteristiky tohoto úřadu a jeho hlavních činností, nepředvídatelné míry odhalování podvodů, širokého rozsahu případů, jeho nedostatečné volnosti uvážení, pokud jde o stíhání trestných činů, spolu s jeho závislostí na zdrojích a procesních omezeních vnitrostátních justičních systémů, absencí pevné korelace mezi počtem případů vyšetřování a náklady na ně a rozsahem finančních zájmů Unie, které má chránit; rovněž poznamenává, že je obtížné odhadnout výdaje na případy související s Nástrojem pro oživení a odolnost z důvodu bezprecedentního způsobu provádění a velkého objemu zdrojů;

5.konstatuje, že celkový konečný rozpočet přidělený úřadu EPPO na rok 2023 činil 65,9 milionu EUR, což představovalo podstatné navýšení (o 14,7 %) oproti 51,2 milionu EUR přidělených v roce 2022, přičemž rozpočet na rok 2021 (26,2 milionu EUR) se týkal období před získáním finanční autonomie úřadu EPPO; bere na vědomí, že rozpočet úřadu EPPO zahrnuje navýšení o 500 000 EUR poskytnuté rozpočtovým orgánem na žádost úřadu EPPO v červnu 2023 (žádost zahrnovala rovněž lidské zdroje související se zásadním posílením bezpečnostní kapacity úřadu EPPO, což vedlo k přidělení osmi dalších pracovních míst podle plánu pracovních míst); oceňuje, že v roce 2023 nebyly žádné rozpočtové prostředky vráceny, v porovnání s 10 % (5,9 milionu EUR) původního rozpočtu v roce 2022 a 21 % (9,5 milionu EUR) v roce 2021; opakuje, že je třeba, aby byly úřadu EPPO poskytnuty dostatečné zdroje, aby mohl náležitě plnit svůj mandát;

6.vítá, že roste míra plnění rozpočtu, která v roce 2023 činila 99,6 % (v porovnání s 98,1 % v roce 2022 a 97,4 % v roce 2021); oceňuje, že v roce 2023 došlo k pokroku v celkové míře čerpání plateb, takže dosáhla 85,3 % (v porovnání se 76,6 % v roce 2022 a 71 % v roce 2021) a průměrná doba splatnosti se snížila na 17 dnů (v roce 2022 to bylo 23,8 dne a v roce 2021 21,0 dnů); bere na vědomí, že v červnu 2023 byl spuštěn modul elektronické fakturace (e-fakturace), jenž přispěje k dalšímu snížení administrativní zátěže, doby splatnosti a celkových nákladů na zpracování; v zájmu maximalizace efektivity vybízí k dalšímu zdokonalení operačních procesů;

7.bere na vědomí, že jelikož byly žádosti o rozpočtové prostředky splněny jen částečně, soustředil úřad EPPO své finanční zdroje na přijetí dalších evropských pověřených žalobců, což má dopad na schopnost úřadu EPPO vést stále vyšší počet vyšetřování a trestních stíhání, na nutnost zlepšit zabezpečení úřadu a na údržbu jeho systému správy případů, což mohlo negativně ovlivnit řízení přeshraničních vyšetřování; zdůrazňuje, že má-li být úřad EPPO schopen účinně bojovat proti organizované trestné činnosti, chránit finanční zájmy Unie a prosazovat zásady právního státu, což jsou klíčové priority Unie, je důležité mu poskytnout dodatečné finanční prostředky a posílit jeho personál; žádá, aby byly v příštím víceletém finančním rámci (VFR) cíleně zvýšeny finanční prostředky a zajistilo se tak, že úřad EPPO bude moci i nadále plnit své cíle a povinnosti;

8.uvědomuje si, že po dosažení finanční autonomie v červnu 2021 upřednostnil úřad EPPO operační výdaje související s vyšetřováním, stíháním a bezpečnostními opatřeními, což vedlo k omezení neoperačních výdajů na podpůrné služby na základní úrovni; bere v této souvislosti na vědomí, že na položky operačních výdajů (hlava 3) bylo přiděleno celkem 28 312 075 EUR, což představuje 43 % konečného rozpočtu úřadu EPPO na rok 2023 (v porovnání s 21 047 346 EUR, tj. 41 % v roce 2022); bere na vědomí, že hlavními nákladovými faktory u těchto činností byly odměny pro evropské pověřené žalobce (51 % operativních činností v porovnání se 42 % v roce 2022), dále operativní činnosti IKT, jako je údržba a vývoj systému správy případů úřadu EPPO (19 % v porovnání s 28 % v roce 2022), a jazykové služby (činnosti související s překlady a tlumočením) (14 %, stejně jako v roce 2022);

9.konstatuje, že odměny evropských pověřených žalobců dosáhly 14,5 milionu EUR (v porovnání s 8,7 milionu EUR v roce 2022) a z důvodu zvýšeného počtu evropských pověřených žalobců v roce 2023 představují hlavní operační výdaje; vítá přistoupení Polska a Švédska k úřadu EPPO, ohlášené v roce 2024; konstatuje, že toto přistoupení nemělo na výdaje za rok 2023 vliv a rozpočtu na rok 2024 se dotkne jen okrajově, vzhledem k pozdnímu a postupnému přijímání dvou evropských žalobců a několika evropských pověřených žalobců; chápe, že spolehlivější odhad nákladů nebude možné provést dříve než v roce 2025; vítá skutečnost, že byl do programu začleněn cíl nové irské vlády připojit se k úřadu EPPO; vyzývá vládu Maďarska, které se jako jediný zbývající členský stát k úřadu EPPO dosud nepřipojilo, a to navzdory neexistenci jakékoli právní nebo ústavní překážky, aby se Maďarsko k úřadu EPPO bezodkladně připojilo;

10.bere na vědomí, že náklady na služební cesty a operativní schůze se v roce 2023 dále zvýšily (náklady na služební cesty činily v roce 2023 1 175 000 EUR a v roce 2022 980 000 EUR; náklady na operativní schůze činily v roce 2023 659 752 EUR, v porovnání se 170 000 EUR v roce 2022), což odpovídá rostoucí intenzitě vyšetřování;

11.uvědomuje si, že se očekává další růst nákladů na překladatelské služby, neboť pracovní zátěž úřadu EPPO roste, a uznává, že na překlady jsou zapotřebí dodatečné zdroje; vítá jak interní pokyny k využívání překladatelských služeb, jež mají posílit kontrolu nad náklady a jež zahrnují doporučení používat, kdykoli je to možné, služby strojového překladu, tak skutečnost, že vnitrostátní poskytovatelé služeb využívají k řešení tohoto problému limit povolený stávajícím nařízením; bere v tomto ohledu na vědomí, že článek 107 nařízení (EU) 2017/1939 sice stanoví, že překladatelské služby potřebné pro administrativní fungování úřadu EPPO na centrální úrovni zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie, ale také stanoví odlišné zacházení s provozními a naléhavými záležitostmi a umožňuje evropským pověřeným žalobcům rozhodnout o způsobu překládání pro účely vyšetřování v souladu s příslušným vnitrostátním právem;

12.konstatuje, že v roce 2023 úřad EPPO v rámci stávajících rámcových smluv podepsal 234 jednotlivých zakázek v celkové výši více než 11 milionů EUR a že úřad výrazně více využíval rámcové smlouvy (82 jednotlivých zakázek v hodnotě více než 6,5 milionu EUR), což bylo do velké míry způsobeno tím, že úřad EPPO využíval rámcovou smlouvu na poskytování služeb v oblasti informačních systémů; všímá si, že pouze jedna zakázka týkající se systému správy případů úřadu EPPO byla z důvodů extrémní naléhavosti udělena prostřednictvím jednacího řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení;

13.bere na vědomí, že přenos prostředků z předchozího roku 2022 dosáhl 10 969 680 EUR (24,4 % konečného rozpočtu EPPO na rok 2022), z čehož 84,8 % (9 307 392 EUR) bylo využito a 15,2 % bylo zrušeno (v porovnání s 21,4 % v roce 2022), a konstatuje, že podle prognóz dojde v roce 2024 po dokončení veškerých požadovaných výstupů k dalšímu přenosu u prostředků na platby (přenos z roku 2023 do roku 2024 činil 9 392 989 EUR); uvědomuje si, že částečné zrušení je důsledkem postupného zavádění administrativních postupů úřadu EPPO po získání finanční autonomie v roce 2021; konstatuje, že přenesené prostředky, které byly ve schválených rozpočtech na rok 2022 a rok 2023 zrušeny, nemohly být využity ve stávajících ani nových zakázkách ani synchronizovány se zásadou ročního rozpočtu a že plánování příslušných výdajů, zejména v souvislosti s překlady, schůzemi, služebními cestami a externími dodavateli, nemohlo být přesné, protože nebyly k dispozici žádné historické údaje a úřad se rychle rozvíjel; uvědomuje si, že probíhající zvyšování administrativní kapacity úřadu EPPO tyto otázky postupně řeší, a ačkoliv úplný odhad nelze vzhledem k povaze operativní činnosti EPPO provést předem, očekává se, že se v roce 2024 úroveň zrušených prostředků sníží;

14.konstatuje, že v roce 2023 přijal evropský nejvyšší žalobce na návrh správního ředitele dva rozpočtové převody, které byly kolegiu oznámeny pro informaci, a celková částka převedená mezi hlavami dosáhla 1,2 milionu EUR;

15.uznává, že je zapotřebí dosáhnout odpovídající rozpočtové flexibility, aby bylo možné řešit neočekávané operativní potřeby, jako např. v roce 2023 válku na Ukrajině, inflační tlaky nebo jiné globální výzvy, a uvědomuje si, že úřad EPPO využil svá finanční pravidla a včas přerozdělil prostředky prostřednictvím změn rozpočtu (jedné změny v červnu a jedné v listopadu) a rozpočtových převodů (jednoho v září a jednoho v prosinci);

16.opakuje svou připomínku, že legislativní finanční výkaz za rok 2017 je zastaralý a z důvodu značně podhodnoceného pracovního zatížení již nevyhovuje svému účelu; připomíná své předchozí usnesení, v němž zdůraznil, že absence přezkumu rozpočtu v polovině období nutí úřad EPPO čekat až do úplného konce procesu schvalování rozpočtu, aby zjistil, jaké zdroje může v následujícím roce použít, a omezuje jeho schopnost předvídat přípravné činnosti k plnění rozpočtu a možnosti, které by měly být k dispozici pro dosažení maximální flexibility při vytváření organizační infrastruktury pro tak inovativní projekt, jakým úřad EPPO je; konstatuje, že to zejména ovlivňuje včasné zahájení náboru zaměstnanců, což mimo jiné brzdí dosažení plné obsazenosti pozic a celkovou absorpční kapacitu úřadu EPPO;

17.trvá na tom, že rozpočtové a lidské zdroje přidělené úřadu EPPO by měly být přiměřené k tomu, aby umožňovaly účinné a úspěšné plnění jeho mandátu a běžné provádění souvisejících administrativních postupů; znovu vyzývá Komisi, aby v úzké spolupráci s úřadem EPPO přezkoumala jeho rozpočtový rámec a nalezla odpovídající způsoby, jak jej v jeho práci podpořit; vyzývá Komisi, aby z důvodu rostoucího počtu složitých případů vyčlenila dodatečné zdroje, a zdůrazňuje, že tyto zdroje by neměly záviset na revizi nařízení (EU) 2017/1939 nebo mandátu úřadu EPPO, ale spíše na významu boje proti organizované trestné činnosti a ochrany finančních zájmů Unie v příštím VFR;

18.zdůrazňuje, že činnosti úřadu EPPO přispívají k ochraně finančních zájmů Unie a že podle očekávání povedou také k tomu, že se získají zpět částky rozpočtu Unie, které nebyly v důsledku trestné činnosti použity k zamýšlenému účelu; domnívá se, že částky pocházející ze zajišťovacích a konfiskačních opatření přijatých evropskými pověřenými žalobci v členských státech by se po odečtení nákladů, které orgánům členských států vznikly při provádění těchto opatření, mohly v souladu s článkem 38 nařízení (EU) 2017/1939 vracet do rozpočtu Unie; domnívá se, že potenciální příjmy plynoucí ze zajišťovacích a konfiskačních opatření by se měly v rozpočtu Unie vykázat jako účelově nevázané příjmy; vyzývá Komisi, aby s příslušnými vnitrostátními orgány uzavřela nezbytná ujednání, která umožní, aby tyto částky byly zapsány do rozpočtu Unie;

19.uznává, že úřad EPPO jednoznačně přispívá k evropské přidané hodnotě, pokud jde o koordinaci a spolupráci s členskými státy při vyšetřování a stíhání trestných činů proti finančním zájmům Unie, a že úřad EPPO v tomto ohledu dosahuje cílů stanovených v nařízení (EU) 2017/1939; očekává, že členské státy budou dodržovat zákonné povinnosti a budou úřadu EPPO hlásit všechny relevantní případy; se znepokojením konstatuje, že členské státy v několika případech označily trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, které spadají do pravomoci úřadu EPPO, za vnitrostátní případy; konstatuje, že u několika případů se v některých zemích objevily spory o pravomoci mezi vnitrostátními orgány a evropskými pověřenými žalobci; je si vědom toho, že podle čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) 2017/1939 rozhoduje o případech neshody ohledně pravomocí úřadu EPPO tentýž vnitrostátní justiční orgán, který je odpovědný za určení orgánu příslušného k trestnímu stíhání na vnitrostátní úrovni; vyjadřuje politování nad tím, že platné postupy a vnitrostátní orgány, jež jsou pověřeny rozhodováním o případech týkajících se kompetenčních sporů, nejsou v řadě zúčastněných členských států stanoveny v souladu s nařízením (EU) 2017/1939; zdůrazňuje, že v případě kompetenčních sporů mezi úřadem EPPO a vnitrostátním orgánem pověřeným trestním stíháním by vnitrostátní orgán příslušný k určení příslušnosti mohl záležitost uzavřít, aniž by žádal o rozhodnutí o předběžné otázce Soudní dvůr, a vydat rozhodnutí, které by bylo pro úřad EPPO závazné; poukazuje na skutečnost, že tato situace je v rozporu s duchem nařízení (EU) 2017/1939, které stanoví, že v souladu s článkem 267 Smlouvy o fungování EU má Soudní dvůr pravomoc rozhodovat o předběžných otázkách ohledně výkladu ustanovení o kompetenčních sporech mezi úřadem EPPO a vnitrostátními orgány; domnívá se, že současná situace postrádá právní jasnost; vybízí všechny členské státy k užší spolupráci s úřadem EPPO; zdůrazňuje, že pravomoc úřadu EPPO je jasně vymezena v čl. 22 odst. 1 a 2 a v článku 23 nařízení (EU) 2017/1939 a že všechny členské státy musí toto nařízení dodržovat; konstatuje, že pokud mají členské státy v konkrétním případě o pravomoci úřadu EPPO pochybnosti, existuje možnost předložit podle článku 267 Smlouvy o fungování EU a čl. 42 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2017/1939 Soudnímu dvoru žádost o rozhodnutí o předběžné otázce; naléhavě vyzývá Komisi, aby v případě porušení nařízení (EU) 2017/1939 předložila danou věc Soudnímu dvoru; se znepokojením konstatuje, že spor o pravomoc může vést k přerušení vyšetřování; je znepokojen tím, že přerušení případů může vést ke ztrátě důkazů; vyzývá Komisi, aby shromažďovala informace o případech kompetenčních sporů pro potřeby hodnotící zprávy, která bude předložena v roce 2026;

20.opakuje, že je třeba řádně provádět čl. 91 odst. 6 nařízení (EU) 2017/1939, a zdůrazňuje, že je nutné zohledňovat zvláštní charakteristiky výdajů na stíhání a vyšetřování, včetně výjimečných operačních výdajů úřadu EPPO, které toto ustanovení upravuje; bere na vědomí, že v roce 2023 byla v rámci pilotního projektu pro úhradu žádostí podaných podle čl. 91 odst. 6 nařízení (EU) 2017/1939 podepsána první dohoda o financování, jež má krýt mimořádně nákladná vyšetřovací opatření prováděná jménem úřadu EPPO na vnitrostátní úrovni; oceňuje, že Účetní dvůr příslušnou platbu zkontroloval v rámci auditu v roce 2023 a prohlásil ji za legální a správnou;

21.konstatuje, že v průběhu roku 2023 se kolegium sešlo 22krát a přijalo 73 rozhodnutí, k nimž patří strategie pro boj proti podvodům na období 2023–2025 a politika proti obtěžování týkající se zaměstnanců a členů kolegia nebo evropských pověřených žalobců;

22.bere na vědomí, že úřad EPPO pokračoval ve svém úsilí zavést systém pro monitorování zvyšování efektivity a úspor nákladů, a konstatuje, že v roce 2023 zahájil přezkum strategického a operačního plánování a monitorovacích procesů týkajících se rozpočtu a činností a přezkum náborových postupů, s cílem dosáhnout urychlení a zvýšit získané kompetence; upozorňuje, že uplatňované systémy vnitřní kontroly jsou celkově účinné;

23.konstatuje, že v zájmu dalšího rozvoje rámce pro zajištění věrohodnosti úřadu EPPO zahájil interní auditor úřadu EPPO pro neoperační záležitosti (IAS) v roce 2023 omezený přezkum hlavních částí prohlášení o věrohodnosti; domnívá se, že tento krok, který měl být dokončen v průběhu roku 2024, vyústí v doporučení, na jejichž základě bude mít schvalující osoba větší kapacitu pro vypracování důvěryhodného prohlášení o věrohodnosti;

24.vítá srovnávací analýzu provedenou útvarem interního auditu (IAC), který porovnal nasazené lidské zdroje úřadu EPPO se souborem jiných subjektů Unie a státních zastupitelství v členských státech a standardizovaným souborem pilířů zahrnujícím administrativní podporu a operativní činnosti; konstatuje, že útvar interního auditu testoval v roce 2023 prostředí vnitřního dohledu a provedl první interní audit, když analyzoval pracovní prostředí a vnitřní kontroly decentralizované pobočky úřadu EPPO v Sofii (Bulharsko);

25.opakuje svůj názor, že interní auditor a útvar interního auditu by měli svou činnost koordinovat a poskytovat úřadu EPPO při zavádění jeho hlavních klíčových procesů a plnění jeho cílů poradenství a pomoc;

26.konstatuje, že úřad EPPO si na základě svých zadávacích řízení zahájených v roce 2023 vybudoval vlastní nákupní kapacitu a že spravuje své vlastní jednotlivé zakázky a objednací formuláře týkající se provádění stávajících rámcových smluv, které byly podepsány v roce 2023; konstatuje, že úřad EPPO svou nákupní kapacitu i nadále současně realizuje prostřednictvím dohod o úrovni služeb uzavřených s dalšími orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a připojuje se rovněž k interinstitucionálním smlouvám s různými tržními subjekty;

27.je si vědom toho, že v roce 2023 stanovil správní ředitel pro každou ze 17 zásad vnitřní kontroly minimální standardy (kritéria pro posuzování), které vycházejí z rámce pro integrovanou kontrolu COSO 2013 a podle rámce vnitřní kontroly úřadu EPPO představují základní prvky systému vnitřní kontroly tohoto úřadu; konstatuje, že ze 72 kritérií souladu se jich 51 považuje za splněné, 20 má zavedeny některé prvky, ale je žádoucí další vývoj, a pouze u jediného kritéria nebylo zaznamenáno jakékoli významné provedení; oceňuje, že od března 2021, kdy posouzení rámce vnitřní kontroly přijalo kolegium, bylo z tohoto posouzení úspěšně provedeno 71 %, avšak k plnému provedení zbývajících 29 % je třeba vyvinout další úsilí;

28.konstatuje, že dne 1. března 2023 byla přijata aktualizovaná verze strategie úřadu EPPO pro boj proti podvodům na období 2023–2025, která stanoví cíle pro boj proti podvodům na všech úrovních organizace, spolu se specializovaným akčním plánem, jenž je součástí vnitřní kontroly úřadu EPPO a je pravidelně monitorován; oceňuje každoroční přezkum akčního plánu strategie pro boj proti podvodům prováděný pracovníkem vnitřní kontroly úřadu EPPO, který hlásí výsledky správnímu řediteli;

29.konstatuje, že úřad EPPO zajišťuje v souladu se svými finančními pravidly odpovídající úroveň finančních transakcí a zadávacích řízení, a to prostřednictvím následných kontrol finančních transakcí (plateb, závazků a inkasních příkazů) a zadávacích řízení uskutečněných v období od 1. ledna do 31. prosince 2023;

30.bere na vědomí nárůst počtu oznámení o trestné činnosti, která byla úřadu EPPO předložena (4 187 v roce 2023 oproti 3 318 v roce 2022 a 2 832 v roce 2021), v důsledku čehož došlo i k nárůstu probíhajících vyšetřování (1 371 v roce 2023 oproti 865 v roce 2022 a 567 v roce 2021) a odhadu škod (19,27 miliardy EUR v roce 2023 oproti 14,1 miliardy EUR v roce 2022 a 5,4 miliardy v roce 2021); konstatuje, že největší podíl obdržených operativních vstupů tvoří oznámení od soukromých subjektů (2 494, tj. o 29 % více než v roce 2022) a od vnitrostátních orgánů (1 562, tj. o 24 % více než v roce 2022) a že počet oznámení od dalších orgánů, institucí a jiných subjektů Unie je i nadále velmi nízký (108), což naznačuje, že na jejich straně nedošlo v oblasti odhalování a oznamování trestné činnosti k žádnému významnému zlepšení; konstatuje, že počet vznesených obžalob (139 v roce 2023 oproti 87 v roce 2022 a pěti v roce 2021) a příkazů k zajištění (1,5 miliardy EUR oproti 359,1 milionu EUR v roce 2022 a 147 milionům EUR v roce 2021), jichž úřad EPPO dosáhl, svědčí o jeho rostoucí výkonnosti;

31.konstatuje, že ve srovnání s rokem 2022 se počet případů úřadu EPPO v roce 2023 téměř zdvojnásobil a dosáhl 1 927 aktivních vyšetřování; oceňuje úspěšnou činnost úřadu EPPO v roce 2023, která zahrnovala 139 vznesených obžalob, 339 případů souvisejících s DPH a více než 200 vyšetřování týkajících se provádění nástroje NextGenerationEU; dále konstatuje, že se nyní díky úřadu EPPO ocitá před vnitrostátními soudy vyšší počet pachatelů podvodů v Unii;

32.konstatuje, že v roce 2023 skončilo 48 případů vynesením soudního odsuzujícího rozsudku (oproti 20 případům v roce 2022) a byly zabaveny prostředky ve výši 60 milionů EUR (oproti 2 milionům EUR v roce 2021); zdůrazňuje, že v zájmu lepšího pochopení dopadu činnosti úřadu EPPO je důležité systematicky informovat o následných opatřeních přijatých v těchto případech, konkrétně o finančních opatřeních (zabavení prostředků a jejich zpětné získání); vítá opatření, která přijaly úřad EPPO a Komise s cílem zefektivnit vzájemnou komunikaci a zajistit, aby odpovídala potřebám případných správních postupů ve věci přijetí opatření k obnovení rozpočtu Unie poškozeného nebo ohroženého finanční trestní činností; znovu vyzývá Komisi, aby pomáhala úřadu EPPO při monitorování a následných opatřeních, a to takovým způsobem, aby omezené zdroje úřadu EPPO nebyly odkláněny od jeho úkolů v oblasti vyšetřování a trestního stíhání; vybízí úřad EPPO, aby v případech, kde je to možné a vhodné, lépe spolupracoval s dalšími složkami unijní struktury pro boj proti podvodům, jako je Eurojust a Europol, nebo aby k monitorování výsledků svého vyšetřování využíval, prostřednictvím úřadu OLAF, koordinační služby pro boj proti podvodům zřízené v členských státech;

33.zdůrazňuje, že pro důvěryhodné odrazování od organizované trestné činnosti je zásadně důležité získat zpět majetek; vítá, že se úřad EPPO v zájmu dalšího zefektivnění vymáhání majetku z trestné činnosti účastní mezinárodních sítí; zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise vyzvala úřad EPPO, aby se zapojil do nově vytvořené sítě pro spolupráci v oblasti vymáhání a konfiskace majetku; konstatuje, že včasné a účinné vyšetřování a stíhání trestných činů souvisejících s podvody může rozpočtu Unie i rozpočtům členských států přinést významné úspory;

34.je znepokojen rostoucím počtem vyšetřování úřadu EPPO, která se týkají provádění plánů pro oživení a odolnost (na konci roku 2023 probíhalo 233 vyšetřování, oproti 15 na konci roku 2022), a souvisejícími odhadovanými finančními škodami (1,86 miliardy EUR); je obzvláště znepokojen tím, že navzdory vysokému počtu vyšetřování nemají členské státy v současné době povinnost oznamovat případy týkající se Nástroje pro oživení a odolnost prostřednictvím systému pro řízení nesrovnalostí (IMS) Komisi; připomíná povinnost oznamovat úřadu EPPO všechny případy podvodů týkajících se Nástroje pro oživení a odolnost a zdůrazňuje, že tyto případy jsou relevantní i pro opatření související se systémem včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů (EDES); zdůrazňuje, že pracovní zátěž úřadu EPPO, která byla zpočátku podhodnocena, se výrazně zvýšila a očekává se, že bude růst i nadále, zejména v důsledku rostoucího počtu případů souvisejících s Nástrojem pro oživení a odolnost, a že příslušné analýzy naznačují, že v nadcházejících letech může u počtu případů podvodů, korupce, dvojího financování a střetů zájmů dojít k exponenciálnímu nárůstu; vyzývá úřad EPPO, aby systematicky analyzoval a identifikoval vzorce podvodů v členských státech, v nichž bylo v souvislosti s Nástrojem pro oživení a odolnost odhaleno více případů, a aby o těchto vzorcích informoval členské státy, Komisi a pracovní skupinu pro oživení a odolnost, aby mohla být ke zmírnění rizika podvodů posílena preventivní opatření; vyzývá úřad EPPO, Komisi a úřad OLAF, aby v zájmu co největší minimalizace dopadu tohoto podvodného jednání na rozpočet Unie a ochrany plnění cílů Nástroje pro oživení a odolnost úzce spolupracovaly; připomíná svou výzvu Komisi, aby úřadu EPPO poskytla odpovídající pokyny, jak podpořit přijetí nápravných opatření, která mají být uskutečněna v návaznosti na nezávislé vyšetřování a stíhání podvodů týkajících se Nástroje pro oživení a odolnost provedené úřadem EPPO, a jak informovat rozpočtový orgán o dostupných možnostech;

35.konstatuje, že úřad EPPO reagoval na výzvu Parlamentu, aby byl zdokonalen systém monitorování a posílena opatření navazující na vyšetřování a stíhání, a zahájil projekt v oblasti digitálních statistických nástrojů, který má umožnit lepší využívání údajů, jež zpracovává, a rozvoj kapacity strategické analýzy za účelem identifikace vzorců podvodů; sdílí názor úřadu EPPO, že úspěch tohoto úsilí přímo souvisí s dostupnými zdroji, a vyzývá Komisi, aby tyto činnosti a související náklady zohlednila v budoucích návrzích týkajících se nařízení (EU) 2017/1939 a rozpočtových prostředků;

36.oceňuje úsilí úřadu EPPO stanovit s ohledem na jeho zvláštní operační model klíčové ukazatele výkonnosti pro operativní i administrativní činnosti s konkrétními cíli; trvá na tom, že je zapotřebí, aby operativní činnosti zahrnovaly odkazy na částky, které byly zadrženy, zabaveny a nakonec získány zpět do rozpočtu Unie, jehož ochrana je v konečném důsledku důvodem existence struktury Unie pro boj proti podvodům, jejíž důležitou součástí úřad EPPO je; chápe, že monitorování a následná opatření, včetně podávání zpráv o výsledcích zpětného získávání prostředků, nespadají do působnosti úřadu EPPO a vyžadují zdroje a zvláštní výsady, které nejsou součástí jeho poslání; žádá Komisi, aby úřad EPPO podpořila při identifikaci ukazatelů souvisejících s plněním tohoto zásadního úkolu, a zdůrazňuje, že lepší systém monitorování a větší množství údajů s vhodnou granularitou sdružených do klastrů podle typu pochybení, odvětví zájmu nebo zeměpisné oblasti by mohly umožnit hmatatelnější dopad vyšetřování vedených úřadem EPPO a identifikaci vzorců podvodů;

37.všímá si nárůstu počtu zaměstnanců, jejichž počet se zvýšil z 58 v roce 2020 na 122 v roce 2021, 217 na konci roku 2022 a 238 na konci roku 2023; konstatuje, že v roce 2023 požádal úřad EPPO rozpočtový orgán o zrušení 20 pracovních míst pro smluvní zaměstnance a o vytvoření 20 míst pro dočasné zaměstnance, což bylo schváleno, a úřad EPPO tento záměr ještě v témže roce provedl, v důsledku čehož zůstal celkový počet zaměstnanců nezměněn (248, z nichž bylo 171 dočasných zaměstnanců, 48 smluvních zaměstnanců a 29 vyslaných národních odborníků), ale došlo ke změně v rozdělení pracovních míst (191 dočasných zaměstnanců, 28 smluvních zaměstnanců a 29 vyslaných národních odborníků); upozorňuje však, že úřad EPPO požádal v návaznosti na některé zjištěné nedostatky v oblasti bezpečnosti v květnu 2023 o opravný rozpočet a dodatečná pracovní místa s cílem posílit fyzickou, informační a kybernetickou bezpečnost na centrální i decentralizované úrovni, přičemž z 21 požadovaných pracovních míst v oblasti bezpečnosti jich bylo v listopadu 2023 schváleno pouze osm (1 AD 9, 4 AD 6 a 3 AST 3), a to za účelem zavedení dalších bezpečnostních opatření, která byla dokončena v roce 2024;

38.upozorňuje na skutečnost, že v roce 2023 činila míra obsazenosti pracovních míst v ústředí úřadu EPPO 92,97 %, neboť z 256 pracovních míst plánovaných v rozpočtu bylo obsazeno 238; konstatuje, že ze 140 pracovních míst pro evropské pověřené žalobce bylo na konci roku 2023 obsazeno 130 a že dalších deset evropských pověřených žalobců zahájilo činnost na začátku roku 2024, takže míra obsazenosti dosáhla 100 %; konstatuje, že úřad EPPO posílil svou schopnost provádět včasná a transparentní náborová řízení, když v roce 2023 uzavřel 24 výběrových řízení a přijal 45 statutárních zaměstnanců a 8 nových evropských žalobců a současně jmenoval 35 nových evropských pověřených žalobců;

39.konstatuje, že k prosinci 2023 činila fluktuace zaměstnanců (dočasných a smluvních zaměstnanců) 4,62 % Podle konsolidované výroční zprávy o činnosti za rok 2023 činila míra fluktuace dočasných a smluvních zaměstnanců 5,9 %., neboť v průběhu roku bylo podáno celkem 11 rezignací, které byly odůvodněny zejména odchodem do jiného orgánu (čtyři případy) nebo na služebně vyšší pracovní místo nabízené v jiném orgánu Unie (sedm případů); konstatuje, že hlavní příčinou této fluktuace je specifičnost lucemburského trhu práce, který má velmi omezený rezervoár talentů a malou nabídku specializovaných dovedností;

40.bere na vědomí úsilí Komise vyhovět žádostem úřadu EPPO o další pracovní místa; domnívá se, že z pracovní zátěže vyplývá, že jsou zapotřebí další zdroje, zejména s ohledem na nahromaděné nevyřízené záležitosti, další případy související s Nástrojem pro oživení a odolnost a dalekosáhlé podvody v oblasti DPH, a rovněž vzhledem k očekávanému nárůstu administrativních úkolů a úkolů centrální podpory v důsledku vyššího počtu operačních pracovníků; poukazuje na riziko vyplývající z podcenění potřeb a kapacity; poznamenává, že náklady na zaměstnance agentury práce a externí poskytovatele služeb pracující v rámci úřadu EPPO v roce 2023 dosáhly 4 235 242 EUR; vybízí Komisi a úřad EPPO, aby nalezly udržitelné dlouhodobé řešení, které umožní kontinuitu, ochrání důvěrnost a zachová existující kompetence; oceňuje, že dodatečné provozní potřeby úřadu EPPO byly v plné míře zapracovány do jednotného programového dokumentu úřadu na období 2024–2026 a do jeho rozpočtových požadavků;

41.se znepokojením konstatuje, že na lucemburském trhu práce je velmi velká konkurence a že finanční podmínky, které nabízejí unijní instituce, nejsou ve srovnání s místním trhem (jenž během roku podléhá různým valorizacím platů) atraktivní a dostatečně nezohledňují vysoké životní náklady v Lucembursku, které jsou stále problematičtější vzhledem k inflaci a ke zvýšeným nákladům na bydlení; konstatuje, že úřad EPPO nemůže svým zaměstnancům nabídnout profesní dráhu, která by jim umožňovala stát se úředníky Unie, a že jeho pracovní místa jsou proto ještě méně atraktivní než pracovní místa ve zbývajících čtyřech orgánech Unie působících v Lucemburku; zdůrazňuje, že v důsledku těchto skutečností dochází k tomu, že se buď na volná pracovní místa hlásí velmi málo uchazečů, nebo vybraní kandidáti obdrženou nabídku zaměstnání odmítnou kvůli vysokým životním nákladům; vyzývá úřad EPPO a Komisi, aby zavedly opatření, která zvýší atraktivitu úřadu pro vysoce kvalifikované odborníky s mezinárodními zkušenostmi, jako je příspěvek na bydlení pro zaměstnance nižší platové třídy schválený rozpočtovým orgánem na rok 2025, jak doporučila interinstitucionální skupina na vysoké úrovni; všímá si nadměrného zastoupení některých zemí mezi zaměstnanci;

42.konstatuje, že na konci roku 2023 byla mezi 238 zaměstnanci (137 mužů a 101 žen) celkově zajištěna přiměřená geografická a genderová vyváženost; je toho názoru, že pracovníci zajišťující nábor nových zaměstnanců neustále monitorují zastoupení jednotlivých členských států mezi zaměstnanci úřadu EPPO a snaží se zajistit rovnováhu, zejména s ohledem na nerovnoměrné rozložení uchazečů i na skutečnost, že mezi zaměstnanci z 26 různých států jsou nejvíce zastoupeni státní příslušníci Itálie (34), Rumunska (33), Řecka (26) a Belgie (24); vybízí úřad EPPO, aby přijal proaktivní opatření k zajištění vyváženého zastoupení zaměstnanců z jednotlivých zemí, které by odráželo rozmanitost zúčastněných členských států; vyjadřuje znepokojení nad genderovou nevyvážeností na pozicích vrcholného vedení (čtyři muži ku jedné ženě) a žádá, aby byl tento nedostatek zohledněn v rámci celkové strategie rozmanitosti; vyzývá ke zveřejňování výroční zprávy rozčleněné podle pohlaví, státní příslušnosti a kategorie zaměstnání, včetně konkrétních opatření k odstranění rozdílů při náboru a v rámci kariérního postupu a ke sledování a řešení nerovnováhy;

43.je si vědom toho, že v roce 2023 bylo přijato rozhodnutí uplatňovat strategii pro rozmanitost a inkluzi a v průběhu roku 2024 měla být tato strategie rozpracována; vybízí úřad EPPO, aby pokročil s přijímáním strategie, pravidelně uskutečňoval průzkumy mezi svými zaměstnanci a podporoval vzájemné hodnocení za účasti dalších institucí, které jsou složkami struktury Unie pro boj proti podvodům, jako je Eurojust, OLAF a Europol; bere na vědomí, že politika úřadu EPPO v oblasti rozmanitosti a začleňování bude vycházet z Charty rozmanitosti a začleňování sítě agentur EU, která byla přijata v březnu 2023, a věří, že tato politika obecně podpoří rozmanitost s cílem zvýšit atraktivitu pracoviště pro uchazeče se zvláštními potřebami; znovu žádá úřad EPPO, aby s ohledem na nárůst počtu zaměstnanců v roce 2023 svou Chartu rozmanitosti a začleňování neprodleně přijal;

44.konstatuje, že na konci roku 2023 bylo 341 z 396 zaměstnanců, včetně dočasných zaměstnanců, smluvních zaměstnanců, vyslaných národních odborníků a evropských pověřených žalobců, pověřeno vyšetřovacími činnostmi (ve srovnání s 275 z 332 zaměstnanců v roce 2022), což představuje 86,10 % ve srovnání s 82,83 % v roce 2022 a 86 % v roce 2021, a 55 zaměstnanců (ve srovnání s 57 zaměstnanci v roce 2022) vykonávalo administrativní podporu a kontrolní funkce;

45.vítá skutečnost, že v roce 2023 bylo do úřadu EPPO jmenováno osm nových evropských žalobců a 35 nových evropských pověřených žalobců; opakuje, že úřad EPPO může plnit svou úlohu pouze tehdy, bude-li při výkonu svých pravomocí plně nezávislý, což zajišťuje objektivita a zásluhovost postupu jmenování; vybízí členské státy, aby v tomto ohledu přispěly k plné nezávislosti úřadu EPPO;

46.trvá na tom, že odpovědnost za jmenování evropských pověřených žalobců nesou společně úřad EPPO i členské státy; zdůrazňuje, že tento postup jmenování musí být vždy v souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2017/1939 a se zásadou vnitrostátní procesní autonomie;

47.zdůrazňuje, že s cílem přilákat a udržet si zkušené odborníky je třeba dbát na to, aby evropští pověření žalobci měli větší příležitosti k profesnímu rozvoji; vyzývá ke zlepšení pracovních podmínek, včetně jasného kariérního postupu a standardizace systémů sociálního a důchodového zabezpečení ve všech zúčastněných členských státech, aby bylo zajištěno, že kvalifikované uchazeče nebudou odrazovat rozdíly v platech jednotlivých států;

48.oceňuje, že v průběhu roku 2023 a na začátku roku 2024 dosáhl počet evropských pověřených žalobců původně předpokládaného počtu 140; vítá rozhodnutí sladit odměňování evropských pověřených žalobců s odměňováním úředníků EU, kteří mají stejnou úroveň odpovědnosti, namísto 80 % platu úředníků EU, jak bylo původně stanoveno; domnívá se, že toto rozhodnutí zvyšuje atraktivitu funkce evropského pověřeného žalobce a umožní nábor zkušenějších vnitrostátních žalobců, jejichž vnitrostátní plat byl dosud vyšší než odměna nabízená úřadem EPPO, a zároveň sníží administrativní zátěž úřadu EPPO při provádění čl. 16 odst. 1 pracovního řádu evropských pověřených žalobců, který stanoví, že pokud je celková čistá odměna nižší, než je vnitrostátní plat, je třeba ji navýšit na úroveň odpovídající vnitrostátnímu platu;

49.zdůrazňuje, že postup výběru evropských žalobců a evropských pověřených žalobců neprovádí úřad EPPO sám, když evropské žalobce nominují členské státy a poté je jmenuje Evropská rada a evropské pověřené žalobce nominují členské státy a jmenuje je kolegium; trvá na tom, že postupu výběru evropských pověřených žalobců by se mohlo účastnit více kvalifikovaných uchazečů a proces jmenování by mohl být selektivnější, pokud by byla přijata jasná kariérní perspektiva a příznivější administrativní úprava v oblasti sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění; opakuje, že vytvoření zvláštního statusu pro evropské pověřené žalobce by bylo v souladu s povahou jejich soudní funkce a zvýšilo by atraktivitu těchto pracovních míst; vyzývá Komisi, aby v případě změny nařízení (EU) 2017/1939 navrhla vhodná řešení;

50.je si vědom toho, že každý členský stát je (podle čl. 96 odst. 6 nařízení (EU) 2017/1939) povinen zavést vhodná právní a správní opatření tak, aby bylo zachováno vnitrostátní sociální zabezpečení a pojištění evropských pověřených žalobců, včetně odvodů do příslušných vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení, důchodových systémů a systémů pojištění, avšak řada členských států tuto povinnost zatím splnila jen částečně; vyzývá proto Komisi, aby při revizi nařízení (EU) 2017/1939 navrhla účinné řešení nedostatků v oblasti sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění evropských pověřených žalobců;

51.konstatuje, že do roku 2023 bylo Soudnímu dvoru podáno pět stížností týkajících se jmenování evropských pověřených žalobců, z nichž tři byly uzavřeny (buď zamítnuty, nebo staženy) a jedna byla zamítnuta, avšak v současné době probíhá odvolací řízení u Soudního dvora, a jedna žaloba, dovolávající se neplatnosti rozhodnutí kolegia, kterým byla odmítnuta kandidatura osoby jmenované členským státem na funkci evropského pověřeného žalobce, byla v červenci 2024 prohlášena za přípustnou kvůli nedostatečnému odůvodnění rozhodnutí kolegia a nyní probíhá analýza, jakým způsobem má být zrušení rozhodnutí provedeno; bere na vědomí, že Tribunálu nebyly předloženy žádné nové stížnosti týkající se jmenování do úřadu EPPO;

52.konstatuje, že spolu s pilotní analýzou vzdělávacích potřeb byla v roce 2023 zahájena strategie úřadu EPPO v oblasti vzdělávání a rozvoje, jejímž cílem je podporovat kulturu soustavného vzdělávání a usnadnit průběžné hodnocení a přizpůsobování vyvíjejících se vzdělávacích potřeb zaměstnanců;

53.konstatuje, že pokud jde o opatření a politiky na ochranu fyzické a duševní pohody zaměstnanců, všechna opatření byla v roce 2023 revidována a konzultována se všemi zúčastněnými stranami (výborem zaměstnanců, zaměstnanci a vedoucími pracovníky) s cílem nalézt rovnováhu mezi očekáváními a realitou úřadu EPPO jakožto rostoucí a rychle se měnící organizace; podotýká, že úřad EPPO využívá pružnou pracovní dobu a standardní systém práce z domova (jeden den práce na dálku týdně jako základ a nejvýše tři dny týdně), který je možné v případě závažných zdravotních nebo rodinných omezení rozšířit; poznamenává, že stávající rámec zahrnuje rovněž 10 dnů práce mimo místo zaměstnání v daném roce, které nesmí být spojeny s dny dovolené; domnívá se, že současné pracovní podmínky úřadu EPPO umožňují zaměstnancům využívat digitální řešení, poskytují jim značnou autonomii při rozvržení pracovní doby, usnadňují sladění soukromého a pracovního života a podporují pracovní morálku a týmového ducha; vítá skutečnost, že je vypracovávána politika dobrých pracovních podmínek, jež bude obsahovat oddíl věnovaný pohodě zaměstnanců, kteří pracují na dálku;

54.zdůrazňuje, že v souladu s návrhem Parlamentu proběhla ve druhém pololetí roku 2023 otevřená konzultace o pružné úpravě pracovní doby a že rozhodnutí přijatá v letech 2021 a 2022 byla následně revidována; konstatuje, že s ohledem na příspěvky všech zúčastněných stran správní ředitel v prosinci 2023 ustanovení aktualizoval; bere na vědomí, že změny zahrnovaly rozšíření pojmu „místo práce na dálku“ (z 2 na 2,5 hodiny času/vzdálenosti od ústřední kanceláře úřadu EPPO) a zavedení hybridní úpravy pracovní doby pro dočasné zaměstnance agentur; konstatuje, že kolegium nepřijalo žádné další změny, neboť rozhodnutí správního ředitele již obsahovala závěry konzultací se zaměstnanci;

55.konstatuje, že v návaznosti na výzvy Parlamentu je v prvním čtvrtletí roku 2025 naplánován průzkum spokojenosti (zapojení) zaměstnanců; bere na vědomí, že výbor zaměstnanců úřadu EPPO rovněž provedl průzkum priorit zaměstnanců, a vybízí k intenzivnějšímu dialogu s cílem zlepšit vyváženost pracovního a soukromého života;

56.vítá, že nebyl zaznamenán žádný případ vyhoření nebo obtěžování a že počet dlouhodobých pracovních neschopností je velmi nízký; oceňuje, že úřad EPPO si je vědom své povinnosti zajistit podporu a ochranu zdraví a dobré podmínky všech zaměstnanců, jakož i monitorovací postupy, které umožňují získat přehled o nevyčerpané dovolené za kalendářní rok, převodech dovolené za kalendářní rok a nepřítomnosti, o počtu zaměstnanců v dlouhodobé pracovní neschopnosti a délce nepřítomnosti; připomíná, že je důležité zavést jasný a strukturovaný postup, aby mohli evropský nejvyšší žalobce a evropští žalobci oznamovat případy obtěžování, a že je nutné informovat o tomto postupu všechny zaměstnance;

57.konstatuje, že počátkem roku 2023 uskutečnilo ústředí úřadu EPPO pilotní projekt stáží a odbor právních služeb úřadu EPPO přijal dva stážisty a v březnu a září 2023 další dva stážisty v rámci placené pětiměsíční prezenční stáže; konstatuje, že na základě pozitivních závěrů pilotního projektu byla vypracována a v roce 2024 schválena politika stáží a v témže roce se uskutečnil jejich první cyklus; vítá iniciativu k navázání vztahů s místní univerzitou, a pokud se osvědčí, vyzývá k jejímu rozšíření na další univerzity v Unii, což by mohlo přinést zajímavé možnosti dalšího rozvoje programů pro získávání mladých talentů ve prospěch rozmanitosti; zdůrazňuje, že vysoké životní náklady v Lucembursku představují pro potenciální stážisty významnou překážku; zdůrazňuje, že za stáže by měla být vyplácena odměna v souladu s usnesením Evropského parlamentu ze dne 14. června 2023 obsahujícím doporučení Komisi o kvalitních stážích v Unii (2020/2005 (INL)), v němž Parlament žádá, aby byly všechny stáže v Unii placené;

58.vítá intenzivní činnost výboru zaměstnanců, konečné přijetí jeho jednacího řádu, uspořádání prvního dne otevřených dveří výboru zaměstnanců, provedení prvního průzkumu mezi zaměstnanci úřadu EPPO, účast zástupců výboru na výběrových řízeních, zpětnou revizi všech obecných prováděcích opatření přijatých úřadem EPPO před zřízením výboru zaměstnanců, předložení návrhů k vnitřní reorganizaci, úpravě pracovní doby a hybridní práce a k prováděcím opatřením a zlepšení pracovních podmínek;

59.bere na vědomí, že úřad EPPO dokončuje plán kontinuity činnosti, který je součástí standardů řízení správních útvarů Unie, a naléhavě úřad EPPO vyzývá, aby jej bez dalšího odkladu přijal;

60.bere na vědomí, že je postupně vytvářen etický rámec úřadu EPPO; konstatuje, že základní hodnoty tohoto etického rámce jsou jasně vymezeny v kodexech chování, které stanoví normy chování očekávaného od zaměstnanců na všech úrovních; konstatuje rovněž, že etický rámec závisí na kodexu řádné správní praxe úřadu EPPO, jeho strategii boje proti podvodům a na vzdělávacím programu v oblasti etiky, který zahrnuje obtěžování, whistleblowing, předcházení střetům zájmů a další etické otázky; vyjadřuje politování nad tím, že účast zaměstnanců úřadu EPPO v tomto programu odborné přípravy, který by zajistil jednotné chápání a uplatňování kodexů chování úřadu EPPO, není povinná; vyzývá úřad EPPO, aby zjednal nápravu;

61.bere na vědomí, že úřad EPPO provádí mezi svými zaměstnanci osvětu o etickém rámci a souvisejících otázkách; vybízí úřad EPPO, aby pro evropské žalobce a evropské pověřené žalobce zavedl povinnost tato školení při nástupu do funkce absolvovat; domnívá se, že je třeba zintenzivnit interní dialog;

62.bere na vědomí, že v roce 2023 nebyl odhalen žádný případ střetu zájmů; je mu známo, že byly vytvořeny zvláštní formuláře prohlášení o střetu zájmů a že pravidla pro střet zájmů platí pro členy kolegia, evropské pověřené žalobce, zaměstnance operačních oddělení a další citlivá pracovní místa; s potěšením sleduje, že je v současnosti vytvářena strukturovaná politika v oblasti střetu zájmů, a vyzývá úřad EPPO k jejímu urychlenému přijetí; vyzývá k zavedení povinnosti každoročního přeškolení v oblasti etiky a integrity pro všechny zaměstnance úřadu;

63.naléhavě vyzývá úřad EPPO, aby posílil svůj interní rámec integrity tím, že vyšším úředníkům, včetně členů kolegia, uloží povinnost zveřejňovat veškeré finanční zájmy a externí činnost; vyzývá k pravidelnému auditu těchto zveřejňovaných informací s cílem odhalit a snížit možná rizika nepřípustného ovlivňování;

64.konstatuje, že úřad EPPO se snaží předcházet efektu otáčivých dveří, zejména tím, že podporuje důsledné uplatňování ustanovení služebního řádu, která jsou součástí všech smluv úřadu, včetně ad hoc formulářů pro odchod ze zaměstnání, v nichž jsou uvedeny povinnosti po ukončení pracovního poměru; proto vítá, že v roce 2023 byly přijaty pokyny pro zaměstnance úřadu týkající se mimopracovních činností a úkolů, které se vztahují na činnosti, jež nejsou považovány za volnočasové aktivity spadající mimo působnost úřadu EPPO;

65.vyzývá k zavedení přísnější politiky „otáčivých dveří“, včetně stanovení prodloužené čekací lhůty pro vyšší úředníky úřadu po skončení funkce v délce nejméně dvou let, než mohou přijmout zaměstnání související s vyšetřováním úřadu EPPO v soukromém sektoru; požaduje, aby úřad EPPO dodržování těchto omezení po skončení pracovního poměru každoročně přezkoumával;

66.vyzývá úřad EPPO, aby přijal zvláštní postup pro whistleblowing a ochranu před odvetnými opatřeními, a začlenil tak do služebního řádu příslušná prováděcí pravidla přijatá kolegiem (rozhodnutí kolegia 2021/077, kterým se stanoví pokyny pro whistleblowing v rámci úřadu EPPO), a doplnil čl. 45 odst. 12 finančních pravidel úřadu EPPO (kterým se stanoví opatření, jež mají být za daných okolností přijata), s cílem zajistit bezpečnost a ochranu na pracovišti; vítá iniciativu k posílení interní komunikace o první síti důvěrných poradců a o ustanoveních proti obtěžování a informování všech vnitrostátních asistentů evropských pověřených žalobců o mechanismu whistleblowingu v případech porušení mandátu úřadu EPPO;

67.vyjadřuje politování nad situací ohledně autonomie v oblasti IT, ve které se úřad EPPO ocitl a kterou zhoršilo rozhodnutí generálního ředitelství Komise pro digitální služby (GŘ pro digitální služby, dříve GŘ DIGIT) ukončit poskytování služeb digitálního pracoviště; poukazuje na to, že autonomie úřadu EPPO v oblasti IT vyžaduje dodatečné lidské a finanční zdroje, které dosud nebyly poskytnuty z důvodu omezení vyplývajícího z celkových dostupných rozpočtových zdrojů v dotčených položkách; vyjadřuje politování nad tím, že úřad EPPO musel kvůli rizikům ohrožujícím jeho operativní činnost vytvořit vlastní kapacitu digitálních služeb, aby mohl pojmout dodatečné lidské zdroje, které mu byly poskytnuty s ohledem na přistoupení Polska a Švédska;

68.bere na vědomí, že počáteční přístup úřadu EPPO spočíval v tom, že upřednostnil zdroje na vytvoření a fungování základních digitálních služeb spojených s jeho operativní činností, jako je systém správy případů, uznává však, že digitální služby úřadu, které se přinejmenším zčásti liší od služeb Komise, by ve střednědobém horizontu byly potřebovaly přístup upravený na míru; konstatuje, že k přerušení služby ze strany Komise dochází v klíčové fázi konsolidace zřízení úřadu EPPO;

69.konstatuje, že v roce 2023 pokračovalo oddělení pro IT, bezpečnost a podnikové služby úřadu EPPO v provádění dvou významných programů: programu autonomie v oblasti IT, jehož cílem je nabízet kompletní soubor administrativních služeb IT, které budou v plné míře zajišťovány interně, a programu CMS (systém správy případů) úřadu EPPO, který má dále rozvíjet digitalizaci úřadu v jeho hlavní oblasti činnosti; bere na vědomí, že v roce 2023 se úřad EPPO nadále připravoval na postupný přechod z digitálního pracoviště poskytovaného GŘ pro digitální služby na řešení, které bude vlastnit a provozovat úřad EPPO; je si vědom toho, že rozpočtový orgán neposkytl zdroje potřebné k provedení této změny, ačkoli byly uvedeny v rozpočtovém požadavku úřadu EPPO na rok 2023; konstatuje, že v návaznosti na oznámení GŘ pro digitální služby zahájil úřad EPPO jednání s cílem nalézt řešení, což se zatím nepodařilo;

70.oceňuje, že Komise dočasně prodloužila poskytování služeb IT do června 2025, ale trvá na tom, že externí zajišťování těchto služeb není v současné situaci optimálním řešením; domnívá se, že s ohledem na argumenty týkající se bezpečnosti a důvěrnosti, ale také na čistě finanční aspekty je vhodné rozhodnutí přehodnotit, neboť externí zajišťování služeb se zdá být mnohem nákladnější než interní řešení a provedení interního řešení, poté co GŘ pro digitální služby přestane své služby poskytovat, by řídil úřad EPPO; zdůrazňuje, že aby bylo možné provést upřednostňované interní řešení, budou složité administrativní aspekty, nedostatek zkušeností úřadu EPPO a jeho decentralizované uspořádání zahrnující evropské pověřené žalobce a národní asistenty evropských pověřených žalobců na několika místech v celé Unii vyžadovat patřičný rozpočet a dlouhé přechodné období;

71.znovu vyzývá GŘ pro digitální služby, aby nepřerušovalo podporu poskytovanou úřadu EPPO, dokud tento úřad nebude mít svůj vlastní spolehlivý systém IT; upozorňuje, že při změně poskytovatele služeb IT je nezbytné zabránit ztrátě údajů a zachovat plnou funkčnost úřadu EPPO; trvá na tom, že tato změna vyžaduje jasnou komunikaci a operativní koordinaci mezi Komisí a úřadem EPPO na nejvyšší rozhodovací úrovni; žádá Komisi a úřad EPPO, aby se v zájmu plynulého a bezproblémového uskutečnění této změny v období po skončení prodlouženého období, které by mohlo trvat i po červnu 2025, dohodly na postupném předávání pravomocí;

72.konstatuje, že žádosti úřadu EPPO o další stálá pracovní místa s cílem zaplnit mezeru vyplývající z ukončení podpory GŘ pro digitální služby byly zamítnuty, a to nejprve v lednu 2023, kdy úřad EPPO požádal o 45 míst podle plánu pracovních míst, a poté na konci února 2024, kdy byla zamítnuta také žádost o opravný rozpočet na rok 2024 ve výši 2,98 milionu EUR a žádost o 37 míst podle plánu pracovních míst; bere na vědomí, že součástí prozatímního řešení ukončení podpory GŘ pro digitální služby by mohl být nábor interních dodavatelů, avšak ačkoli by tento postup poskytl okamžitou provozní kontinuitu, neměl by být pojímán jako konečné řešení s ohledem na mimořádně citlivou povahu činnosti úřadu EPPO a potřebu zajistit kontinuitu a spolehlivost jeho digitálních služeb, jakož i nejvyšší úroveň bezpečnosti IT infrastruktury, systémů a vybavení tohoto úřadu; sdílí názor, že zamítnutí rozpočtových požadavků úřadu EPPO svědčí o rozdílném posuzování problému, což má nepříznivý dopad na operativní činnosti úřadu EPPO a může potenciálně ohrozit dobrou pověst Unie, pokud by to vedlo k oslabení operativní kapacity úřadu EPPO;

73.konstatuje, že každý evropský pověřený žalobce musí používat všechny vnitrostátní systémy správy případů a systém správy případů úřadu EPPO, což jsou různé databáze, pro něž se uplatňují různá přístupová práva; domnívá se, že v důsledku této situace se každodenní činnost související se správou údajů stává složitější; je si rovněž vědom toho, že aby bylo možné zpracovávat informace a vyměňovat si je mezi ústředními útvary evropských pověřených žalobců a úřadem EPPO, musí evropští pověření žalobci všechny spisy digitalizovat, a to za použití vnitrostátních digitálních nástrojů a v souladu s vnitrostátními právními předpisy; v této souvislosti oceňuje formální vytvoření statusu národních asistentů evropských pověřených žalobců v oficiálním organizačním schématu, které umožňuje, aby byl národním asistentům evropských pověřených žalobců (pracovníkům vnitrostátního úřadu) udělen přímý přístup k systému správy případů úřadu EPPO, díky čemuž evropští pověření žalobci již nebudou zatěžováni administrativními úkoly a vytvoří se podmínky pro to, aby se v obou systémech správy případů zvýšila správnost údajů a jejich konzistentnost; domnívá se, že integraci mezi systémem správy případů úřadu EPPO a vnitrostátními systémy správy případů by usnadnila vhodná revize nařízení a že tyto kroky by zvýšily účinnost vyšetřování úřadu EPPO; poznamenává však, že tato integrace by v prvé řadě vyžadovala používání kompatibilních technologických řešení a závisela by na skutečné úrovni digitalizace soudních řízení v jednotlivých členských státech; konstatuje, že úhrada příslušných nákladů je v současné době sdílena, přičemž náklady na vybavení potřebné pro interakci s vnitrostátními systémy správy případů jsou hrazeny z rozpočtů členských států, zatímco z rozpočtu úřadu EPPO jsou hrazeny náklady na hardware a nastavení digitálního pracovního prostředí, zabezpečeného stejně jako u zaměstnanců ústředí úřadu EPPO, a tyto náklady jsou považovány za součást nákladů na provozní komunikaci stanovených v nařízení (EU) 2017/1939;

74.bere na vědomí, že k dosažení účinné výměny údajů a spolupráce je nezbytná interoperabilita a že za účelem přijetí dohod o minimální společné výměně údajů a provádění nástrojů justiční interoperability byl v roce 2023 zahájen projekt zaměřený na postupy používání systému e-CODEX v úřadu EPPO (e-CODEX EPPO Use Case Project), který zahrnoval několik seminářů s konsorciem systému e-CODEX s cílem sladit technické a funkční požadavky; vyjadřuje politování nad tím, že po několika seminářích s konsorciem systému e-CODEX byl projekt pozastaven, jednak aby umožnil přechod k novému správci programu e-CODEX, agentuře eu-LISA, a jednak kvůli tomu, že úřad EPPO nedisponoval dostatečným personálem s odbornými znalostmi v této oblasti; vyzývá Komisi, aby se v úloze zprostředkovatele zasadila o dosažení dalšího pokroku v tomto projektu a aby tato opatření zohlednila také v odhadu rozpočtových potřeb úřadu EPPO;

75.je si vědom zvýšené hrozby pro strukturální integritu IT úřadu EPPO, která vyplývá z agresivity organizovaného zločinu, proti němuž úřad EPPO bojuje, a tudíž nutnosti posílit fyzickou a digitální bezpečnost; bere na vědomí, že v roce 2023 se úřad EPPO zaměřil na zdokonalení správy a řízení v oblasti bezpečnosti; oceňuje rozhodnutí úřadu EPPO vytvořit specializované oddělení pro zajištění kybernetické a fyzické bezpečnosti; konstatuje, že úřad EPPO vypracoval rámec zahrnující nové procesy, úlohy a povinnosti a také politiky s cílem zvýšit bezpečnost digitálních systémů používaných pro nakládání s provozními a administrativními údaji; bere na vědomí, že za účelem posouzení bezpečnostního rámce digitálních systémů bylo provedeno několik hodnocení rizik, v jejich rámci bylo navrženo zavedení dalších technických a správních opatření k lepšímu zabezpečení úřadu EPPO; poznamenává, že byl proto zdokonalen rámec politiky v této oblasti, přičemž v roce 2023 byla navržena bezpečnostní strategie a globální politika bezpečnosti informací, které byly formálně schváleny a přijaty v roce 2024;

76.konstatuje, že úřad EPPO v roce 2023 dokončil zřizování bezpečnostních kontaktních míst ve všech zúčastněných členských státech, aby posílil spolupráci v bezpečnostních záležitostech se zaměstnanci a kancelářemi úřadu EPPO nacházejícími se v těchto členských státech; vítá dohodu o úrovni služeb uzavřenou se službou CERT-EU, která zajišťuje podporu a monitorování, pokud jde o konkrétní služby související s reakcí na incidenty; zdůrazňuje, že zavedený systém pro posuzování rizik a hlášení incidentů je dobře strukturovaný a že je poskytována účinná odborná příprava; oceňuje provedené externí hodnocení fyzické bezpečnosti, jehož zjištění se promítla do plánu zlepšení ze strany hostitelské země;

77.s potěšením bere na vědomí významný pokrok, jehož bylo v roce 2023 dosaženo při zřizování záložního datového centra a zavádění scénáře obnovy provozu po havárii; v této souvislosti oceňuje, že úřad EPPO vytvořil vlastní ekosystém pro správu případů, jehož všechny součásti jsou umístěny v datovém centru úřadu EPPO a spravovány jeho zaměstnanci, což úřadu EPPO zaručuje kontrolu, zachování a vlastnictví systémů a zpracovávaných údajů;

78.je si vědom toho, že úřad EPPO potřebuje moderní vybavení a IT systémy, aby mohl řešit stále složitější trestné činy, které často obnášejí digitální prvky a digitální metodiku; zdůrazňuje rovněž, že je vzhledem k rostoucím rizikům, která představují vysoce technologicky vyspělé zločinecké sítě, a k možnému zahraničnímu vměšování prostřednictvím kybernetických útoků naléhavě nutné vytvořit pevný rámec kybernetické bezpečnosti; podporuje úřad EPPO v jeho žádosti o přidělení zdrojů na ochranu jeho kybernetické bezpečnosti a vyzývá k urychlenému zavedení robustní strategie kybernetické bezpečnosti s cílem zajistit integritu činností a údajů úřadu EPPO;

79.zdůrazňuje, že povaha činností úřadu EPPO vyžaduje zvláštní dohled a věnování zvláštní pozornosti ochraně osobních údajů; domnívá se, že úřad EPPO a evropský inspektor ochrany údajů by měli vést nepřetržitý dialog, aby zajistili použitelnost údajů pro účely vyšetřování a stíhání a zároveň ochranu osobních údajů; je si vědom toho, že požadavky týkající se ochrany údajů vyplývají z nařízení (EU) 2017/1939 a z nařízení (EU) 2018/1725 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1725/oj). a že tyto požadavky jsou doplněny a prováděny rozhodnutími kolegia, jež jsou přijímána po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů; oceňuje rozhodnutí poskytnout všem zaměstnancům povinnou odbornou přípravu, včetně specializovaného školení v oblasti ochrany údajů, jehož absolvování je nezbytné pro přístup k systému správy případů úřadu EPPO;

80.konstatuje, že díky dohodě o pronájmu, na jejímž základě poskytují lucemburské orgány budovu, v níž se v současnosti nachází sídlo úřadu EPPO (budova TOB), bezplatně, se náklady omezují na poplatek za služby, který činí 716 724 EUR ročně; poznamenává, že v roce 2023 bylo těmto lucemburským orgánům uhrazeno 248 103 EUR za bezpečnostní zařízení ve dvou dalších podlažích (9. a 10.), která byla úřadu EPPO dodána v prvním čtvrtletí roku 2023;

81.s ohledem na fyzickou bezpečnost vítá, že v rámci opravného rozpočtu na rok 2023 a rozpočtu na rok 2024 byly úřadu EPPO přiděleny zdroje potřebné k zajištění přiměřené kapacity pro poskytování posílených bezpečnostních služeb (21 dalších pracovních míst k posílení jeho bezpečnostních kapacit), a vítá také úsilí úřadu o neustálé zlepšování a sladění efektivity procesů fyzické bezpečnosti; domnívá se, že pro řádné fungování úřadu EPPO je nezbytné zajistit ochranu jeho žalobců a dalších zaměstnanců, aby mohli plnit své poslání v plném rozsahu a nebyli vystaveni hrozbám, ovlivňování nebo nátlaku;

82.domnívá se, že lucemburské orgány, které poskytly prostory pro sídlo úřadu EPPO, by měly věnovat pozornost jejich udržitelnosti a energetické náročnosti; vyzývá úřad EPPO, aby zahájil diskusi s lucemburskými orgány s cílem zvážit konkrétní opatření ke zlepšení environmentální stopy těchto prostor, včetně instalace obnovitelných zdrojů energie, jako jsou solární panely, a zavedení opatření pro kompenzaci emisí CO2 a systému pro environmentální řízení podniků a audit, který umožňuje hodnotit environmentální výkonnost organizací, podávat o ní zprávy, zlepšovat ji a dosáhnout úspor energie; vyzývá Komisi, aby zprostředkovala dialog mezi úřadem EPPO a místními hostitelskými orgány s cílem zajistit optimální využívání zdrojů a uvedení činnosti úřadu v soulad se zásadou udržitelnosti Unie;

83.poznamenává, že sídlo úřadu EPPO se nachází v bezprostřední blízkosti lucemburské sítě bezplatné veřejné dopravy, a je tedy snadno dostupné dopravními prostředky s nízkým dopadem na životní prostředí, a to bez jakýchkoli nákladů pro zaměstnance a návštěvníky, a že součástí podzemního parkoviště je i vyhrazená zóna pro parkování jízdních kol; bere na vědomí, že probíhají jednání ohledně instalace dobíjecích stanic pro elektrická vozidla v tomto podzemním parkovišti;

84.trvá na tom, že svou roli jedné z hlavních operačních složek struktury Unie pro boj proti podvodům může úřad EPPO účinně plnit pouze za intenzivní spolupráce s partnery a zainteresovanými stranami a s jejich součinností; opakuje, že úřad EPPO může plnit svou úlohu pouze tehdy, bude-li při výkonu svých pravomocí plně nezávislý; vybízí členské státy, aby k plné nezávislosti úřadu EPPO při plnění jeho úkolů přispívaly, a úřad EPPO vyzývá, aby pokračoval ve svém úsilí v oblasti komunikace a koordinace s partnery, jejichž působnost je navržena tak, aby byly činnosti obou stran reciproční a vzájemně se doplňovaly;

85.vítá iniciativy úřadu OLAF a úřadu EPPO k zintenzivnění a zefektivnění operativní spolupráce a sdílení znalostí mezi zúčastněnými subjekty; oceňuje první mezinárodní konferenci umožňující výměnu názorů mezi žalobci úřadu EPPO a vyšetřovateli úřadu OLAF, kterou uspořádal Parlament v roce 2024; zdůrazňuje, že revize regulačních rámců úřadu OLAF a úřadu EPPO poskytuje příležitost přehodnotit mnoho aspektů jejich spolupráce na základě zkušeností získaných v prvních letech operativní činnosti úřadu EPPO, se zvláštním ohledem na zahájení doplňkových vyšetřování úřadu OLAF a správních vyšetřování na podporu úřadu EPPO a důležitější úlohu úřadu OLAF při odhalování a oznamování podvodů úřadu EPPO v zájmu efektivnější nápravy vzniklých škod na rozpočtu EU; domnívá se, že dialog a spolupráci v rámci struktury boje proti podvodům je možné zefektivnit prostřednictvím pravidelného interinstitucionálního fóra zaměřeného na optimalizaci účinného a účelného využívání dostupných zdrojů v praxi;

86.vítá iniciativy úřadu OLAF a úřadu EPPO, jejichž cílem je zintenzivnit operativní dialog a zlepšit koordinaci; zdůrazňuje význam plného a efektivního sdílení údajů mezi úřadem EPPO, úřadem OLAF, Eurojustem a Europolem pro zajištění kvalitní spolupráce v boji proti přeshraničním podvodům; vyzývá k vytvoření společné pracovní skupiny, která by dohlížela na integraci údajů a účinnost správy případů v těchto subjektech;

87.vybízí úřad EPPO a úřad OLAF, aby pokračovaly v posílené spolupráci v souladu s příslušnými nařízeními, a vyzývá k zavedení povinnosti úřadu OLAF oznamovat bez zbytečných odkladů úřadu EPPO podezření na trestnou činnost, aby mohl úřad EPPO bojovat proti podvodům, korupci a finanční trestné činnosti poškozující finanční zájmy Unie; podporuje další rozvoj společných iniciativ, sdílení informací a koordinovaných opatření úřadu EPPO a úřadu OLAF, neboť tato spolupráce má zásadní význam pro posílení ochrany finančních zájmů Unie a jejího boje proti finanční trestné činnosti a pro zajištění efektivního a účinného využívání zdrojů Unie;

88.oceňuje úzkou spolupráci mezi úřadem EPPO a Účetním dvorem v roce 2023, díky níž byly včas předávány informace o podezření z trestných činů spadajících do působnosti úřadu EPPO;

89.očekává, že pracovní skupina, kterou úřad EPPO zřídil spolu s Komisí, a schůze týkající se provádění pracovního ujednání mezi Komisí a úřadem EPPO zajistí, aby oznámení úřadu EPPO za účelem správního vymáhání dlužných částek, jak je stanoveno v čl. 103 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2017/1939, řádně a účinně umožňovala Komisi maximalizovat zpětné získání prostředků do rozpočtu Unie a zároveň zachovávala důvěrnost a zajišťovala řádný průběh vyšetřovacích úkonů; zdůrazňuje, že v tomto konkrétním ohledu žádná ze stran dosud neposkytla žádnou zpětnou vazbu, což normotvůrcům brání v komplexním pochopení základních otázek, včetně konkrétních ročních částek, které Komise zpětně získala od členských států v případech škod na rozpočtu Unie; zdůrazňuje, že zpětné získávání finančních prostředků vnitrostátními orgány zůstává v gesci Komise, jak je uvedeno v pověřovacím dopise pro komisaře pro rozpočet, boj proti podvodům a veřejnou správu, zatímco úřad EPPO nemá mandát k tomu, aby proces zpětného získávání prostředků sledoval; vyzývá členské státy, aby prohloubily spolupráci a informovaly Komisi i úřad EPPO o pravomocných konfiskacích; žádá revizi příslušných nařízení s cílem vyjasnit úlohu úřadu EPPO v procesu zpětného získávání prostředků; důrazně vyzývá úřad EPPO a Komisi, aby se dohodly na způsobu podávání zpráv Parlamentu; uvědomuje si, že by to mohlo vyžadovat odpovídající úpravu systému správy případů úřadu EPPO, a žádá Komisi, aby úřadu EPPO prioritně přidělila zdroje na uspokojení této potřeby;

90.vítá posílenou spolupráci s Europolem; konstatuje, že program ODIN (operační síť digitální infrastruktury) by umožnil plně využívat množství údajů shromážděných úřadem EPPO při jeho vyšetřováních (jedná se o více než 1000 terabytů a množství dále narůstá); konstatuje, že úřad EPPO v tomto rámci označil možné trestné činy mimo jeho pravomoc, včetně organizované trestné činnosti, obchodu s drogami, nezákonné výroby cigaret, investičních podvodů, nezákonných hazardních her a prostituce (trestné činy nesouvisející s ochranou finančních zájmů), a další trestné činy, které vedly k předání několika spisů jako klíčových důkazů pro probíhající vnitrostátní vyšetřování, a že státní zastupitelství v členských státech otevřela 28 nových případů za účelem dalšího vyšetřování těchto trestných činů nesouvisejících s ochranou finančních zájmů, které nespadají do působnosti úřadu EPPO; je si však vědom toho, že pokud jde o tuto a další analýzy, spolupráce s Europolem naráží na omezení vyplývající z vnitrostátního trestního práva procesního a z přístupnosti údajů, které jsou ve vlastnictví úřadu EPPO; zdůrazňuje, že by měla být prostřednictvím odpovídajících zdrojů a účinné spolupráce s Europolem podporována stávající pravomoc úřadu EPPO vyšetřovat organizovanou trestnou činnost a praní peněz v souvislosti s podvody poškozujícími finanční zájmy Unie; domnívá se, že ačkoliv je třeba spolupráci s Europolem ještě více posílit, nemůže plně nahradit rozvoj interní analytické platformy úřadu EPPO, která je i nadále klíčová pro rychlou interpretaci údajů shromážděných během vyšetřování a pro stanovení operačních strategií v přeshraničních případech, jež vyžadují přístup k celému systému správy případů úřadu EPPO; připomíná, že Komise by měla ve své nadcházející hodnotící zprávě pečlivě analyzovat, na které kategorie trestných činů je třeba mandát úřadu EPPO rozšířit, aby byl co nejlépe využíván potenciál tohoto úřadu; vítá výzvu úřadu EPPO k posílení spolupráce s orgány Unie;

91.je znepokojen rostoucím počtem případů týkajících se Nástroje pro oživení a odolnost; oceňuje včasné informace o této záležitosti poskytované Komisi a příslušným výborům Parlamentu; domnívá se, že velký počet aktivních případů týkajících se finančních prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost je důvodem pro to, aby se zintenzivnila jednání, zejména s pracovní skupinou na podporu oživení a odolnosti, s cílem odhalit možné nedostatky v oblasti dohledu nebo kontroly a rozpoznat vzorce podvodů a umožnit Komisi, aby průběžně aktualizovala své mechanismy monitorování výkonnosti a prosazovala nedávno navržená opatření ke snížení grantů nebo získání neoprávněně vyplacených částek zpět; opakuje, že prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost jsou finančními prostředky Unie, a nikoli vnitrostátními prostředky, a spadají proto do pravomoci úřadu EPPO, a vybízí Komisi a další orgány a instituce Unie, aby zvýšily úsilí v oblasti odhalování podvodů a informovaly úřad EPPO o každé relevantní situaci;

92.vítá skutečnost, že úřad EPPO v listopadu 2024 podepsal s Parlamentem pracovní ujednání, které podrobně stanoví způsoby spolupráce za účelem ochrany finančních zájmů Unie;

93.konstatuje, že v roce 2023 úřad EPPO i nadále využíval interinstitucionální smlouvy a dvoustranné dohody, aby mohl nakupovat zboží a služby za nižší cenu; konstatuje, že na konci roku 2023 měl úřad EPPO 80 aktivních členství v interinstitucionálních rámcových smlouvách a měl uzavřeno 22 dohod o úrovni služeb nebo jiných dvoustranných dohod s jinými subjekty Unie s cílem maximalizovat rozpočtové úspory na základě platných smluvních nástrojů v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

94.velmi vítá zapojení Polska a Švédska do úřadu EPPO; uvědomuje si, že to bude mít dopad na rozpočtové potřeby úřadu EPPO, a podporuje jeho žádost o přidělení nezbytných zdrojů, které mu umožní využít účast Polska a Švédska na jeho operativní činnosti; konstatuje, že ačkoli Irsko a Dánsko nadále uplatňují doložku o neúčasti podle protokolů č. 21 a 22 Smlouvy o fungování EU, zbývá jediný členský stát, který se k úřadu EPPO dosud nepřipojil, a sice Maďarsko; vyzývá maďarskou vládu, aby se Maďarsko k úřadu EPPO bez dalších prodlev připojilo; připomíná získání 680 000 podpisů pro přistoupení k úřadu EPPO, což podtrhuje silnou společenskou poptávku po posílených právních zárukách proti podvodům a korupci poškozujícím finanční zájmy Unie;

95.konstatuje, že v roce 2023 nedošlo u irských orgánů k žádnému významnému zlepšení, pokud jde o účast v úřadu EPPO; připomíná, že jejich odmítnutí spolupracovat s úřadem EPPO při vyřizování několika žádostí o vzájemnou právní pomoc zaslaných evropskými pověřenými žalobci vedlo k tomu, že úřad EPPO v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2020/2092 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2020/2092/oj). informoval o této situaci Komisi; oceňuje následné rozhodnutí irských orgánů změnit své vnitrostátní právní předpisy, které stanoví právní rámec pro poskytování vzájemné právní pomoci mezi těmito orgány a úřadem EPPO, a zdůrazňuje, že od 1. listopadu 2023 lze na základě tohoto jednostranného uznání tuto vzájemnou právní pomoc poskytovat; konstatuje, že nedošlo k žádným jednáním s irskou meziagenturní pracovní skupinou zřízenou za účelem posouzení případného budoucího připojení Irska k úřadu EPPO; naléhavě vyzývá Komisi, úřad EPPO a irské orgány, aby navázaly konstruktivní dialog s cílem nalézt účinný způsob spolupráce;

96.má za to, že nedostatečná spolupráce s úřadem EPPO ze strany kteréhokoli z členských států, ať už se účastní, nebo neúčastní posílené spolupráce, na jejímž základě úřad EPPO vznikl, vytváří mezery imunity a výsad, které způsobují, že obrana finančních zájmů Unie je přinejmenším nerovnoměrná a neúčinná; opětovně vyzývá Komisi a dotčené členské státy, aby vyvinuly veškeré možné úsilí o začlenění současného scénáře s několika málo, ale stále velmi důležitými chybějícími složkami a podpořily rozšíření účasti na spolupráci s úřadem EPPO o další dosud nezúčastněné členské státy tak, aby se posílila účinnost ochrany Unie a vnitrostátních rozpočtů; vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala úroveň spolupráce členských států s úřadem EPPO, a důrazně ji žádá, aby zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti kterémukoli členskému státu, který vyšetřování vedeným tímto úřadem systematicky brání; domnívá se, že členství v úřadu EPPO by mělo být podmínkou pro získání finančních prostředků Unie;

97.odsuzuje nedávno oznámenou systematickou špionáž prováděnou z pověření maďarské vlády proti zaměstnancům úřadu OLAF během vyšetřovací mise zaměřené na možné zneužití finančních prostředků Unie společností ELIOS napojené na zetě maďarského premiéra; zdůrazňuje, že úřad OLAF a úřad EPPO jsou jako základní instituce struktury Unie pro boj proti podvodům bohužel vystaveny těmto hrozbám nejen ze třetích zemí, ale i v rámci členských států EU; zdůrazňuje, že takové jednání vážně narušuje právní stát a integritu orgánů Unie; vyzývá k urychlenému zavedení důrazných opatření na ochranu zaměstnanců orgánů Unie na misích v členských státech a k tomu, aby se v budoucnu podobným nepřijatelným praktikám zabránilo;

98.konstatuje, že úřad EPPO i nadále usiluje o zlepšení interní a externí komunikace; oceňuje opatření prováděná prostřednictvím platforem sociálních sítí a vybízí úřad EPPO, aby zachoval svůj proaktivní a transparentní přístup;

99.je přesvědčen o tom, že pokud by se ve sdělovacích prostředcích a na sociálních sítích zveřejňovala objasnění zásahů a operací úřadu EPPO a jejich souvislostí, přispělo by to k lepší pověsti orgánů mezi občany a zvýšilo povědomí daňových poplatníků o složitosti ochrany finančních zájmů Unie;

100.domnívá se, že řádná a pravdivá komunikace ze strany úřadu EPPO by rovněž zvýšila zapojení občanské společnosti a zvýšila předkládání potenciálních podnětů k vyšetřování; bere na vědomí, že úřad EPPO žádá, aby byla možnost oznamování trestných činů zahrnuta do každé standardní prezentace pro externí publikum nebo na konferencích a seminářích, je-li to možné a vhodné; konstatuje, že v roce 2023 prošly internetové stránky úřadu EPPO kompletním přepracováním s primárním zaměřením na zlepšení přístupnosti a uživatelské vstřícnosti a že možnost oznámit trestný čin je nyní zřetelně uvedena v horní části každé internetové stránky spolu s bannerem na domovské stránce, který na tuto funkci upozorňuje;

101.konstatuje, že zdroje úřadu EPPO určené na komunikaci jsou omezené a že s ohledem na potřebu zavést digitální autonomii tohoto úřadu bude muset být správa jeho internetových stránek řešena interně, takže poté, co GŘ pro digitální služby tuto službu přestane poskytovat, bude nutné přidělit dodatečné zdroje; zdůrazňuje, že při kontaktu se sdělovacími prostředky, novináři, občany a akademickou obcí je třeba klást důraz na rostoucí objem a citlivost vyšetřování úřadu EPPO; opakuje svou výzvu úřadu EPPO, aby se usilovně snažil najít co nejlepší rovnováhu mezi transparentností a veřejným zájmem na jedné straně a důvěrností a řádným průběhem vyšetřování na straně druhé a aby zajistil neutralitu komunikace o své činnosti;

102.připomíná, že interakce úřadu EPPO s externími aktéry musí být transparentní; vyzývá k vytvoření povinného veřejného rejstříku všech schůzek mezi úředníky EPPO a zástupci třetích stran, včetně lobbistů a zástupců vlád členských států, s cílem zabránit nepřípustnému ovlivňování a posílit důvěru veřejnosti v nezávislost úřadu EPPO;

103.připomíná, že pravomoci úřadu EPPO se vztahují i na prostředky Unie použité ve třetích zemích; domnívá se, že v návaznosti na přijaté závazky na podporu Ukrajiny a jejího obyvatelstva by mohla být úroveň ochrany finančních zájmů Unie účinně zvýšena prostřednictvím pracovních ujednání s příslušnými ukrajinskými orgány; oceňuje vynaložené úsilí ukrajinských orgánů na přijímání protikorupčních opatření, nicméně připomíná, že Ukrajina stále bojuje s vysokou mírou korupce a podvodů, což vyžaduje přijetí dalších preventivních a protikorupčních opatření, aby bylo úspěšně dosaženo cílů stanovených pro transparentnost; je si vědom toho, že při vyřizování žádostí o vzájemnou právní pomoc dochází k předávání důkazů, a vítá skutečnost, že by mohla být zřízena společná pracovní skupina s ukrajinskými orgány za účelem koordinace vyšetřování; připomíná Komisi a dalším orgánům, institucím a jiným subjektům Unie, že je důležité, aby byly zjišťovány podněty k vyšetřování a co nejdříve předkládány úřadu EPPO.