1.vítá a podporuje prohlášení předsedkyně von der Leyenové v politických směrech pro příští Komisi na období 2024–2029 o předložení Evropské strategie pro vodohospodářskou odolnost (EWRS), která by řešila účinné využívání vody, nedostatek vody, znečištění a rizika související s vodou a uznala by, že voda je nepostradatelným zdrojem, který je v důsledku změny klimatu a rostoucích požadavků stále více pod tlakem;

2.domnívá se, že v souladu s Kompasem konkurenceschopnosti by při provádění právních předpisů měla být zohledněna hospodářská konkurenceschopnost; vyzývá k provedení právních předpisů EU týkajících se životního prostředí s cílem vybudovat odolnou a konkurenceschopnou Evropu, zmírnit změnu klimatu a přizpůsobit se jí, zastavit úbytek biologické rozmanitosti, zabránit znečištění, zajistit potravinové zabezpečení, omezit využívání zdrojů a plýtvání jimi a usilovat o účinné využívaní zdrojů včetně vody, přičemž je třeba zohlednit princip předběžné obezřetnosti, zásadu kontroly u zdroje a zásadu „znečišťovatel platí“; zdůrazňuje skutečnost, že dostupnost vody ovlivňuje množství, kvalitu, rozmanitost a sezónní dostupnost potravin, které lze produkovat;

3.vyzývá EU, aby do mezinárodního rozměru strategie začlenila své závazky v rámci dialogu COP29 v Baku o vodě pro opatření v oblasti klimatu a konference OSN o vodě v roce 2023;

4.zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí zlepšit vodohospodářskou odolnost a hospodaření s vodou s cílem zajistit udržitelné dodávky sladké vody pro lidi, hospodářství a životní prostředí; zdůrazňuje, že Evropská strategie pro vodohospodářskou odolnost by měla být vypracována v souladu s Evropským paktem pro oceány, což zajistí soudržný a integrovaný přístup k řízení sladkovodních i mořských zdrojů, řešení vzájemně propojených výzev, zvýšení konkurenceschopnosti a prosazování udržitelných postupů hospodaření s vodou v celém vnitrozemském i mořském prostředí, a současně to zajistí celostní přístup od zdroje k moři;

5.trvá na potřebě komplexní a ucelené Evropské strategie pro vodohospodářskou odolnost, která by zahrnovala aspekty kvality, množství, bezpečnosti, infrastruktury, technologie a řízení a jejímž klíčovým prvkem by byla obnova koloběhu vody, neboť je základem hospodářských činností, zajišťuje dostupnost zdrojů a přispívá k regulaci klimatu;

6.zdůrazňuje význam dodávek vody, a to zejména pitné vody, jakož i zabezpečení těchto dodávek; podotýká, že každý projekt ekologické obnovy by měl zohledňovat aspekty zabezpečení vody a upřednostňovat řešení, která nejen zajistí environmentální přínosy, ale také zaručí účinné zásobování vodou a hospodaření s vodou; dále zdůrazňuje, že opatření na ekologickou obnovu by měla být prováděna v synergii s rozvojem potenciálu EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie a neměla by mít dopad na celkovou energetickou odolnost;

7.doporučuje, aby kromě řek, přechodných vod a podzemních vod byla do strategie zahrnuta jezera a další stanoviště závislá na sladkých vodách jako základní složka úsilí EU o zajištění vodohospodářské odolnosti;

8.zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zlepšit systémy krizového varování, pokud jde o incidenty spojené s těžkou vodou, a zlepšit preventivní opatření;

9.vyzývá Komisi, aby předložila evropský plán pro přizpůsobení se změně klimatu, včetně konkrétních legislativních návrhů a opatření, zejména pokud jde o odolnost infrastruktury, vodní hospodářství a přírodě blízká řešení, přičemž by měla upřednostňovat ochranu zranitelných komunit, zvýšit odolnost EU a jít příkladem;

10.opakuje, že přístup k čisté a nezávadné pitné vodě a sanitačním zařízením je lidským právem; zdůrazňuje, že toto právo je třeba nekompromisně zajistit, přičemž každý musí mít přístup k cenově dostupným a kvalitním vodohospodářským službám, včetně obyvatel ostrovních a nejvzdálenějších regionů;

11.zdůrazňuje, že nikomu, ať už na veřejných místech, nebo v soukromých zařízeních, by neměl být odepřen přístup k vodě dodávané z rozvodné sítě a určené k lidské spotřebě, je-li k dispozici;

12.konstatuje, že průmyslové činnosti a zemědělská výroba potřebují vodu k výrobě svých konečných produktů nebo k podpoře výrobních činností, přičemž množství spotřebované vody se liší v závislosti na druhu činnosti; zdůrazňuje, že zajištění konkurenceschopnosti a strategické autonomie Evropy vyžaduje společnost inteligentně hospodařící s vodou, v níž technologie a údaje posilují oběhové hospodářství a podporují udržitelné postupy účinně využívající vodu; vyzývá všechny příslušné aktéry, aby urychlili přechod k oběhovému průmyslu a zemědělství účinně využívajícímu vodu tím, že budou podporovat inovativní řešení, jako jsou digitální nástroje a technologie, obnova zdrojů, opětovné využívání vody, výroba energie z obnovitelných zdrojů, infrastruktura, přírodě blízká řešení a inkluzivní nástroje správy, a investovat do nich;

13.naléhavě vyzývá Komisi, aby integrovala a začlenila vodohospodářský rozměr do vnitřních i vnějších politik EU prostřednictvím meziodvětvového přístupu, a zajistila tak, že vodohospodářská odolnost, udržitelnost a bezpečnost vod bude součástí evropských politik; vyzývá Komisi, aby v rámci posouzení socioekonomických dopadů a dopadů na životní prostředí provedla posouzení všech regulačních opatření, včetně opatření týkajících se energetiky, z hlediska vodohospodářství; zdůrazňuje, že posouzení toho, jak může každá politika EU a projekty a infrastruktura financované z prostředků EU ovlivnit vodní zdroje z hlediska množství, kvality a dostupnosti, by zajistilo, že vodohospodářská odolnost bude základním kamenem při formulování a provádění politik, čímž by se změnilo paradigma z přístupu k vodě jako k nevyčerpatelnému zdroji na uznání její skutečné hodnoty pro lidstvo a ekologickou a socioekonomickou tvářnost EU a její konkurenceschopnost;

14.zdůrazňuje, že účinné využívání vody má zásadní význam pro zachování vodních zdrojů EU a že účinnost vodního hospodářství by měla být klíčovým cílem EU; vyzývá v tomto ohledu k významnému snížení poptávky po vodě řešením nadměrných úniků vody, investicemi do výzkumu a inovativních řešení, modernizací průmyslových a výrobních postupů a vodohospodářské infrastruktury, udržitelným řízením vodních zdrojů a poptávky při špičkovém zatížení, upřednostněním použití a zajištěním, aby vyšší účinnost hospodaření s vodou vedla ke snížení celkové spotřeby sladké vody, i ke zvýšení dostupnosti vody v oblastech s nedostatkem vody na místní a regionální úrovni; domnívá se, že oblasti postižené dlouhodobým suchem a dezertifikací by měly být upřednostněny;

15.vyzývá k vytvoření legislativního rámce, který stanoví odvětvové cíle v oblasti účinného využívání vody a cíle odběru vody na úrovni povodí, jež budou vycházet z aktuálních posouzení dostupnosti vody a klimatických rizik, včetně přístupu k oceňování vody, který zohledňuje ekosystémové služby a dlouhodobou udržitelnost, a budou se vztahovat na veškeré způsoby využívání vody včetně průmyslu, energetiky, zemědělství, veřejných institucí a domácností; zdůrazňuje skutečnost, že tyto cíle by měly být ambiciózní, avšak přizpůsobivé, s přihlédnutím ke specifickým okolnostem a pokroku, kterého již jednotlivé členské státy dosáhly, aby se zajistilo trvalé úsilí o zvýšení efektivity ve všech regionech; zdůrazňuje význam účinných a jednotných postupů shromažďování údajů ve všech členských státech a ve všech odvětvích, a to i prostřednictvím využívání inovativních technologií, jakož i míst sběru údajů v reálném čase, pro větší transparentnost spotřeby vody; zdůrazňuje, že je zapotřebí provést příslušná posouzení socioekonomických dopadů a dopadů na životní prostředí z hlediska využívání vody; zdůrazňuje, že nesmí být ohrožen strategický význam produkce potravin; zdůrazňuje, že věda, výzkum a technologie jsou důležité pro účinné využívání vody, jakož i pro oběhové hospodářství v této souvislosti; vyzývá k vytvoření a podpoře nových inteligentních a vysoce výkonných zavlažovacích systémů, zadržování dešťové vody a opětovně využívané vody, jakož zavlažovacích systémů účinně využívajících vodu;

16.opakuje, že je třeba vypracovat společnou metodiku EU pro stanovení cílů v oblasti účinného využívání vody a odběru vody s cílem zajistit udržitelné využívání dostupných obnovitelných vodních zdrojů v integrovaném rámci pro hospodaření s vodními zdroji, který bude náležitě zohledňovat vazby mimo vodohospodářství prostřednictvím vazeb mezi vodními, energetickými a potravinářskými ekosystémy, a umožnit tak subjektům s rozhodovací pravomocí a hospodářským subjektům plánovat nezbytné investice k zajištění zabezpečení dodávek vody stále udržitelnějším způsobem a zároveň náležitě zohlednit vlastnosti dotčených vodních útvarů;

17.vyzývá k úzké spolupráci na integrovaném plánování energetických a vodních zdrojů a souvisejících technologií napříč všemi odvětvími na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, jakož i mezi všemi zúčastněnými stranami, s cílem vytvořit mechanismy pro zajištění soudržnosti politik napříč vodohospodářstvím a energetikou;

18.vyzývá Komisi, aby předložila komplexní politiku udržitelného hospodaření s vodou pro průmysl založenou na snižování, zpětném získávání, opětovném využívání a recyklaci, včetně zaměření na využívání technologií účinně využívajících vodu a oběhových technologií, recyklaci vody, strategie snižování znečišťujících látek, a aby přitom upřednostňovala recyklaci v uzavřeném systému;

19.připomíná, že rostoucí hrozba nedostatku vody ohrožuje odvětví a projekty, které jsou klíčové pro konkurenceschopnost Evropy, včetně polovodičů, datových center, vodíku z obnovitelných zdrojů a výroby baterií elektrických vozidel; konstatuje, že tato odvětví budou stále více čelit tlaku na snižování svého dopadu na životní prostředí a zvyšování účinnosti využívání vodních zdrojů, a to jak u přímého, tak u nepřímého využívání vody; vyzývá členské státy, aby podporovaly průmyslová odvětví náročná na vodu při vytváření plánů účinného hospodaření s vodou zaměřených na úspory, opětovné využívání a recyklaci vody, předcházení znečištění vody a zavádění technologií, které vodu účinně využívají; vyzývá Komisi, aby začlenila komplexní strategie hospodaření s vodou do příslušných průmyslových politik EU a do způsobů transformace pro jednotlivá odvětví, přičemž se zvláště zaměří na strategická odvětví náročná na vodu;

20.zdůrazňuje, že poznatky, údaje, výzkum a technologie jsou klíčové pro účinné využívání vody; vyzývá k odpovídající finanční a technické podpoře členských států při zavádění účinných opatření v oblasti hospodaření s vodou, mimo jiné prostřednictvím inovativních a moderních technologií;

21.vítá doporučení závěrečné zprávy strategického dialogu o budoucnosti zemědělství EU, která zdůrazňují, že je třeba rozšířit udržitelné zemědělské postupy a nové obchodní modely, aby se podpořilo účinnější využívání přírodních zdrojů, zejména vody;

22.vyzývá k přechodu na model udržitelnějšího a konkurenceschopnějšího zemědělství za pomoci zavádění udržitelných postupů a inovativních řešení, které prosazují biologickou rozmanitost, snižují chemické vstupy a umožňují účinnější hospodaření s vodními zdroji, včetně řešení blízkých přírodě, regenerativního řízení, přesného zavlažování, digitálních monitorovacích systémů, pokročilých metod čištění a inteligentních rozvodných sítí, optimalizace spotřeby a předcházení vyčerpání vodních zdrojů, a které pomáhají zajistit trvalou produktivitu a zároveň umožňují zemědělství snížit znečištění, účinně využívat pesticidy a hnojiva, zlepšit hydrologický cyklus, doplňování podzemních vod a přizpůsobit se nižšímu využívání vody; domnívá se, že tato technologická řešení mohou rovněž zahrnovat jednoduchá opatření pro zvýšení absorpce, vsakování zadržování vody v zemědělských systémech, a že jsou důležitá kvůli stále častějším výskytům sucha i silných dešťů;

23.poukazuje na skutečnost, že inovativní postupy řešení zavlažování mohou zvýšit účinnost hospodaření s vodou v zemědělství, což přináší hospodářské výhody a zároveň snižuje environmentální zátěž; konstatuje, že zemědělci obecně nemají dostatečné prostředky a pobídky k tomu, aby se obeznámili s tím, jak plodiny využívají vodu, jak skutečně zavlažovat, s výnosem plodin v reakci na různé postupy hospodaření s vodou, a tudíž se stávající úrovní účinného hospodaření s vodou v zemědělských podnicích; vyzývá Komisi a členské státy, aby motivovaly k zavádění inovativních zavlažovacích řešení, jako je kapkové zavlažování, a podporovaly jejich údržbu s cílem umožnit aktivní hospodaření s vodními hladinami a účinné využívání vodních zdrojů, a aby podporovaly průběžnou výměnu znalostí, tak aby všechny příslušné zúčastněné strany mohly sdílet větší odpovědnost v celém řetězci zásobování vodou;

24.připomíná, že používání živin, jako jsou dusičnany a fosfáty, je zásadní pro produkci potravin, neboť tato činnost by bez jejich používání nebyla možná; doporučuje lépe zohledňovat koloběh živin v zemědělské výrobě a využívání hodnoty v městských odpadních vodách; vyzývá k dalšímu výzkumu účinného využívání živin a vývoje technologií pro zpětné získávání živin s cílem snížit závislost Unie na dovážených surovinách; uznává vysoký potenciál pro zpětné získávání živin z vody a vyzývá členské státy, aby podporovaly odvětví zemědělství při optimalizaci jeho spotřeby živin, mimo jiné využíváním zdrojů (dusičnanů a fosforu) získaných z čistíren odpadních vod; vyzývá Komisi, aby neprodleně navrhla akční plán pro integrované hospodaření s živinami, který by se účinně zabýval ztrátou cenných zemědělských vstupů, recyklací živin, znečištěním živinami a neúčinností koloběhu živin; vyzývá k řádnému a bezpečnému získávání fosforu z organických zdrojů a k podpoře investic do jeho získávání a oběhového hospodaření s živinami v souladu s publikací Společného výzkumného střediska Komise Zpráva Společného výzkumného střediska Komise (JRC) Science for Policy, „Technical proposals for the safe use of processed manure above the threshold established for Nitrate Vulnerable Zones by the Nitrates Directive (91/676/EEC)“ (Technické návrhy pro bezpečné používání zpracovaného hnoje nad prahovou hodnotou stanovenou směrnicí o dusičnanech (91/676/EHS) pro nitrátově zranitelné oblasti), 2020.;

25.zdůrazňuje, že je třeba revidovat stávající směrnici o dusičnanech, neboť zastaralá ustanovení podporují používání umělých hnojiv spíše než organických statkových hnojiv; vyzývá k urychlenému přezkumu směrnice o dusičnanech do konce tohoto roku a k její revizi s cílem podpořit oběhové hospodaření s živinami;

26.v souladu se závěrečnou zprávou strategického dialogu o budoucnosti zemědělství v EU zdůrazňuje, že je třeba podpořit přechod na regionálně přizpůsobené odrůdy plodin a osiva i na odlišné plodiny se sníženými požadavky na vodu a větší odolností vůči suchu, jakož i podpořit přijetí vhodných postupů hospodaření s půdou; domnívá se, že je nutné více podporovat vědecký výzkum a technologický rozvoj v oblasti chovu nových druhů, aby bylo možné diverzifikovat produkci a nabídku potravin a zvýšit jejich kvalitu a zároveň zvýšit úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí; upozorňuje na potenciál odrůd rostlin, které jsou odolnější vůči nedostatku vody a škůdcům a které by mohly hrát roli při snižování spotřeby vody a mohly by snížit environmentální stopu plodin;

27.vyzývá k finanční a technické podpoře místních zemědělců a venkovských komunit, zejména v oblastech s nedostatkem vody, s cílem pomoci jim přijmout udržitelné postupy hospodaření s půdou, které zlepšují kvalitu půdy a vody, přispívají k biologické rozmanitosti a zmírňují změnu klimatu; zdůrazňuje, že je nutné věnovat zvláštní pozornost regionům, které jsou obzvláště zranitelné vůči degradaci půdy a nedostatku vody;

28.uznává značné úsilí, které zemědělci vynaložili na zlepšení kvality vody, a zdůrazňuje, že je třeba stanovit vhodný časový rámec, který umožní přesně posoudit účinky těchto opatření;

29.poukazuje na úspěch evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity EIP‑AGRI pro agrolesnictví a vyzývá k pokračování výměny znalostí, odborných poznatků a vzájemnému učení prostřednictvím sítě společné zemědělské politiky EU;

30.upozorňuje na souvislost mezi pohlcováním uhlíku a dostupností vody a vyzývá k provázanosti mezi strategií pro vodohospodářskou odolnost a systémy hospodaření s uhlíkem;

31.opakuje, že cílem nařízení o opětovném využívání vody je snížit tlak na vodní útvary prostřednictvím ustanovení o opětovném využívání vody po jejím vhodném vyčištění, čímž se prodlouží její životní cyklus, a tak zachovají vodní zdroje; zdůrazňuje však, že regulační, finanční a technologické překážky, včetně hospodářské konkurenceschopnosti recyklovaných odpadních vod, plánování řízení rizik a sdílení odpovědnosti, přispívají k pomalému zavádění využívání recyklovaných odpadních vod v zemědělství; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby přijaly podpůrné politiky na úrovni EU i na místní úrovni, které budou motivovat k opětovnému využívání vody, a to s přihlédnutím ke skutečnosti, že je důležité přizpůsobit požadavky na čištění a kvalitu odpadních vod zamýšlenému využití vody; konstatuje, že vyčištěné odpadní vody mají rovněž cenné využití v různých průmyslových procesech a městských kontextech, což přispívá ke snížení tlaku na zdroje sladké vody a k ochraně pitné vody; vyzývá proto Komisi, aby posoudila možnost rozšíření oblasti působnosti nařízení o opětovném využívání vody s cílem stanovit na úrovni EU minimální normy kvality vody pro bezpečné opětovné využívání vody pro průmyslové a městské účely;

32.vyzývá Komisi a členské státy, aby upřesnily systémy regulačních a finančních pobídek pro opětovné využívání vyčištěné odpadní vody v odvětvích náročných na vodu a aby poskytly zvláštní finanční prostředky na výstavbu infrastruktury propojující čistírny odpadních vod se sítěmi pro distribuci vyčištěných vod; naléhavě vyzývá ke zjednodušení přístupu v právních předpisech EU s cílem odstranit administrativní překážky a podpořit bezpečnou a účinnou recyklaci vody ve všech členských státech; vyzývá členské státy, aby vypracovaly vnitrostátní plány pro opětovné využívání a úspory vody s cílem motivovat k meziodvětvové spolupráci v oblasti hospodaření s vodou;

33.opakuje, že opětovně využívaná voda by mohla zmírnit odběr z řek, jezer a podzemních vod pro zavlažování v zemědělství; zdůrazňuje skutečnost, že opětovně využívaná voda může přispívat k zachování základních průtoků a minimální úrovně vody v obdobích sucha;

34.zdůrazňuje potenciál odvětví budov pro úspory vody, například pomocí inteligentních systémů dílčího měření nebo účinných systémů, účinných systémů šedé vody, opětovného využívání odpadních vod z domácností nebo sběru dešťové vody; zdůrazňuje, že energetickou hospodárnost budov lze zvýšit efektivnějším hospodařením s vodou, což sníží emise skleníkových plynů; vyzývá členské státy a místní orgány, aby poskytly pobídky k úsporám vody v nových budovách; zdůrazňuje v tomto ohledu, že postupy účinně využívající vodu by měly být zohledňovány při územním plánování; zdůrazňuje skutečnost, že sběr dešťové vody a účinné a opětovné využívání vody mohou zlepšit přizpůsobování se změně klimatu ve městech;

35.vyzývá k přechodu na optimalizovanou účinnost chlazení a alternativní metody chlazení, které jsou méně závislé na vodě, a to jak v průmyslu, tak i v energetice a digitálním odvětví, s cílem zajistit významné úspory vody v těchto odvětvích;

36.poukazuje na to, že přestože domácnosti představují pouze 10 % celkové spotřeby vody v EU, je rovněž nezbytné přijmout opatření ke zlepšení účinnosti hospodaření s vodou v domácnostech; konstatuje, že řešení s technologiemi spořícími vodu jsou snadno dostupná a mohou snížit spotřebu vody v domácnostech, aniž by to ohrozilo pohodlí nebo vyžadovalo vysoké investice; vyzývá členské státy k podpoře spotřebitelů v přechodu k takovým technologiím a k posílení jejich povědomí o spotřebě vody a možném zvýšení účinnosti zakotvením účinného hospodaření s vodou v domácnostech do vodohospodářských, stavebních a spotřebitelských politik v celé EU;

37.konstatuje, že v některých členských státech existuje vysoká míra úniků vody z potrubí, čímž se zvyšuje celkový podíl spotřeby vody v domácnostech; vítá ustanovení nové směrnice o pitné vodě o míře těchto úniků a probíhající práci Komise na jejich vyhodnocení a stanovení prahových hodnot, které povedou k přijetí opatření v dotčených členských státech; vyzývá členské státy, aby urychleně řešily úniky ve vodovodních sítích a plně provedly požadavky na monitorování a podávání zpráv podle směrnice o pitné vodě, tak aby Komise mohla do ledna 2028 stanovit prahovou hodnotu pro úniky; zdůrazňuje, že je zapotřebí modernizace udržitelných městských zavlažovacích sítí s cílem omezit únik vody a snížit vodní stopu; vyzývá členské státy, aby pravidelně informovaly veřejnost o efektivitě a účinnosti dodávek vody;

38.poukazuje na to, že organizace veřejného sektoru poskytují díky své velikosti nebo povaze veřejných organizací značný nevyužitý potenciál pro úsporu vody; domnívá se, že veřejný sektor by měl být vzorem pro jiná odvětví;

39.vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly snadno dostupné a bezplatné informační, školicí a poradenské programy a informační kampaně zaměřené na zvyšování povědomí veřejnosti o udržitelném hospodaření s vodními zdroji;

40.doporučuje, aby byly do nadcházející revize rámce pro zadávání veřejných zakázek začleněny aspekty související s účinným hospodařením s vodou;

41.zdůrazňuje, že stávající rámec vodní politiky EU je navržen na řešení účinného hospodaření s vodními zdroji a ochranu a obnovu sladkovodních a mořských ekosystémů, ale že jeho špatné provádění a prosazování, nedostatečné financování a nedostatečné analýzy nákladů a přínosů prováděcích opatření oslabují jeho účinnost;

42.vyzývá Komisi a členské státy, aby provedly a prosazovaly stávající právní předpisy, zejména rámcovou směrnici o vodě a její „dceřiné“ směrnice (směrnice o podzemních vodách a směrnice o normách environmentální kvality), se zvláštním zaměřením na posílení mechanismů monitorování a podávání zpráv s cílem zajistit, aby všechny členské státy důsledně prováděly požadovaná opatření na ochranu vody; připomíná, že k provádění těchto aktů jsou zapotřebí dostatečné finanční prostředky;

43.zdůrazňuje, že chemické znečištění povrchových a podzemních vod představuje hrozbu pro vodní prostředí s účinky, jako je akutní a chronická toxicita pro vodní organismy, akumulace znečišťujících látek v ekosystému a ztráta stanovišť a biologické rozmanitosti, jakož i lidské zdraví;

44.vyzývá ke stanovení komplexních celounijních norem kvality pro věčné chemikálie PFAS v podzemních a povrchových vodách; zdůrazňuje, že aktualizace příslušných směrnic mají zásadní význam pro zajištění kvality vody a dosažení dobrého chemického stavu vodních útvarů, jak je stanoveno v rámcové směrnici o vodě;

45.trvá na tom, že základní použití PFAS v kritických odvětvích, jako jsou zdravotnické prostředky, léčivé přípravky a výrobky nezbytné pro souběžnou transformaci na klimaticky neutrální a digitální ekonomiku, není v souvislosti s nadcházejícími legislativními a nelegislativními návrhy ohroženo; vyzývá Komisi, aby navrhla postupné ukončení používání chemických látek (PFAS) – počínaje spotřebním zbožím – spojených se škodlivými účinky na lidské zdraví a životní prostředí, a to na základě vědeckých důkazů, a aby se umožnilo jejich používání v oblastech, kde neexistují bezpečné alternativy; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit investice a urychlit výzkum a vývoj rovnocenných a bezpečných alternativ;

46.vyzývá Komisi, aby navrhla aktualizované limity pro PFAS v pitné vodě s přihlédnutím k nejnovějším vědeckým poznatkům;

47.zdůrazňuje, že je naléhavě nutné řešit znečištění léčivy, bisfenoly, geny antimikrobiální rezistence, perzistentními organickými znečišťujícími látkami a dalšími stávajícími i nově se objevujícími znečišťujícími látkami, a to především u zdroje, a účinně je monitorovat, aby bylo dosaženo souladu s ambicí EU v oblasti nulového znečištění a s cílem dosáhnout dobrého stavu všech vodních útvarů z chemického hlediska;

48.vyzývá Komisi, aby odstranila nedostatky zvýšeným financováním a prosazováním stávající legislativy a začleněním zásad oběhového hospodářství s cílem zmírnit znečištění u zdroje a chránit vodní ekosystémy pro budoucí generace; zdůrazňuje skutečnost, že bakterie rezistentní vůči antibiotikům a některé nově se objevující znečišťující látky zatím nejsou dostatečně řešeny a vyžadují další inovace a investice; zdůrazňuje, že je třeba, aby všechna odvětví uplatňovala udržitelné výrobní procesy a oběhové postupy a aktivně bránila pronikání znečišťujících látek do vodních systémů;

49.připomíná, že mikroplasty se mohou dostat do zdrojů pitné vody mnoha způsoby: od povrchového odtoku (například po dešti) až po odpadní vody (upravené i neupravené), přepady kombinovaných kanalizačních systémů, odtoky průmyslových odpadních vod, znehodnocený plastový odpad a atmosférickou depozici; vyzývá Komisi, aby v souladu s požadavky směrnice o pitné vodě předložila úplné posouzení rizik mikroplastů v pitné vodě a zároveň průběžně pracovala na spolehlivých a robustních metodách odběru vzorků a analýzy, aby bylo možné odpovídajícím způsobem řešit potenciální hrozbu této nově se objevující znečišťující látky pro zdroje vody určené k lidské spotřebě;

50.zdůrazňuje, že je třeba zlepšit monitorování a regulaci znečištění sladkovodním a mořským prostředím plasty, se zvláštním důrazem na mikroplasty a plasty na jedno použití; vybízí Komisi, aby posoudila stávající donucovací mechanismy a zvážila další opatření na ochranu kvality vody;

51.vyzývá zúčastněné strany, aby vyvinuly bezpečné materiály určené pro styk s vodou, nahradily BPA a další bisfenoly a zajistily soulad s nařízením (ES) č. 1935/2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS (Úř. věst. L 338, 13.11.2004, s. 4, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2004/1935/oj). a s nedávno přijatými ustanoveními, pokud jde o používání BPA a jiných bisfenolů a derivátů bisfenolu (nařízení Komise (EU) 2024/3190);

52.připomíná, že revidovaná směrnice o čištění městských odpadních vod, která je v platnosti od 1. ledna 2025, ukládá nové povinnosti týkající se čištění vody a vyžaduje, aby výrobci léčivých přípravků a kosmetiky pokryli alespoň 80 % nákladů na odstraňování mikropolutantů z odpadních vod s cílem omezit škodlivé látky v životním prostředí; konstatuje, že existují různé číselné údaje a hodnocení týkající se dopadu, který by to mělo na farmaceutické odvětví, a v důsledku toho i na dostupnost a cenovou dostupnost léčivých přípravků, a vyzývá proto Komisi, aby provedla nové a komplexní posouzení dopadu na toto odvětví;

53.vyzývá k větší podpoře EU místním orgánům při modernizaci čistíren městských odpadních vod a prosazování opětovného využívání vody, s cílem dosáhnout souladu s ambicí EU v oblasti nulového znečištění a zajistit, aby nakládání s komunálními odpadními vodami účinně přispívalo k dobrému chemickému a ekologickému stavu vod;

54.vyzývá k intenzivnějšímu monitorování reziduí pesticidů ve vodních útvarech a k prosazování předpisů o používání pesticidů s cílem zmírnit jejich dopad na kvalitu vody; zdůrazňuje, že je třeba navýšit financování na podporu zemědělců při zavádění postupů s nízkými vstupy a postupů ekologického zemědělství, které snižují závislost na chemických pesticidech a hnojivech, a také na zajištění odpovídající odborné přípravy a nezávislých poradenských služeb pro zemědělce a další subjekty v oblasti používání, účinnosti a toxicity pesticidů a osvědčených postupů;

55.trvá na začlenění zásad oběhového hospodářství s cílem snížit používání nebezpečných chemických látek v průmyslových procesech; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí dodatečné finanční prostředky na podporu průmyslu při přechodu na čisté technologie, které minimalizují znečištění vody Evropská agentura pro životní prostředí, „Industrial pollutant releases to water in Europe“ (Uvolňování znečišťujících látek z průmyslu do vody v Evropě), internetové stránky Evropské agentury pro životní prostředí, 30. května 2024, https://www.eea.europa.eu/en/analysis/indicators/industrial-pollutant-releases-to-water.;

56.uznává úlohu upravených kalů jako místního a oběhového zdroje hnojiv, který přispívá ke zdraví půdy, recyklaci živin a snížené závislosti na syntetických hnojivech; zdůrazňuje, že je důležité zabránit tomu, aby se PFAS, těžké kovy, mikroplasty a další škodlivé látky dostaly do kanalizačních sítí, s cílem zajistit bezpečné a udržitelné využívání vysoce kvalitních kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství;

57.vyzývá Komisi, aby do přílohy Evropské strategie pro vodohospodářskou odolnost zahrnula přehled opatření s harmonogramem pro dosažení daných cílů;

58.vyzývá k prověřování všech nových legislativních i nelegislativních aktů EU z hlediska přizpůsobení se změně klimatu s cílem zajistit začlenění přizpůsobení se změně klimatu do odvětvových plánů a politických opatření ovlivňujících využívání vody a půdy; v této souvislosti zdůrazňuje potřebu zvýšit ambice v oblasti klimatu v rámci boje proti změně klimatu a zároveň naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily, že všechna opatření pro přizpůsobení se změně klimatu, která mají vliv na využívání vody, přispějí k dlouhodobému zlepšení vodohospodářské odolnosti; vyzývá Komisi, aby při přijímání nových legislativních a nelegislativních návrhů plně zohledňovala zeměpisné a environmentální podmínky v členských státech, jakož i specifickou situaci ostrovů, nejvzdálenějších regionů a dalších velmi zranitelných oblastí, jako jsou oblasti zasažené dezertifikací; vyzývá Komisi, aby předložila plán stávajících a vypracovávaných legislativních i nelegislativních politických opatření, včetně cílů a požadavků na monitorování ovlivňujících využívání vody a půdy;

59.zdůrazňuje, že je třeba přijmout specifická opatření pro přizpůsobení se změně klimatu pro středomořskou oblast, která čelí jedinečným výzvám, jako je dlouhotrvající sucho a pronikání slané vody do sladkovodních zdrojů;

60.zdůrazňuje specifické výzvy, jimž čelí ostrovní oblasti v důsledku nedostatku pitné vody, a vyzývá k přijetí cílených opatření na ochranu ostrovních vodních zdrojů, včetně zlepšení infrastruktury pro sběr a skladování dešťové vody a zavádění alternativních vodních zdrojů za současného zlepšování systémů monitorování a řízení vodních zdrojů; vyzývá členské státy, aby v národních adaptačních plánech lépe zohledňovaly horské regiony s cílem řešit specifické problémy hospodaření s vodou v horských oblastech;

61.opakuje, že řešení ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně by neměla vést k degradaci ekosystémů a měla by bránit zvyšování poptávky po činnostech náročných na vodu a energii, a měla by upřednostňovat inovace a technologie účinně využívající energii a vodu jako součást přechodu k hospodářství účinněji využívajícímu zdroje, aniž by byla narušena jejich produktivita, a zároveň by měla zajišťovat spravedlivý přístup k vodě pro všechny; upozorňuje, že aby byla řešení pro zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně účinná, měla by být uzpůsobena vnitrostátním podmínkám a zároveň zvyšovat konkurenceschopnost a produktivitu v krátkodobém i dlouhodobém měřítku; poukazuje v této souvislosti na možnosti synergií s inovativními způsoby výroby energie, jako je fotovoltaika a bioplyn, neboť mohou také přispět ke zvýšení příjmů v zemědělství;

62.je si vědom toho, že vodu je třeba vyhradit pro přírodu a že je třeba zachovat zdravé sladkovodní ekosystémy pro řádné fungování koloběhu vody, lidskou činnost a zmírnění dopadů sucha a nedostatku vody; zdůrazňuje, že v souvislosti s obnovou sladkovodních ekosystémů a přirozených funkcí řek je důležité odstraňovat „zastaralé bariéry“, tj. umělé bariéry, které již neplní svůj původní účel nebo již nejsou potřebné, a to všude tam, kde takové možnosti existují, na základě současných poznatků a zkušeností; vyzývá k zavedení zvláštních programů pro čištění a ochranu říčních kanálů, zajištění minimálního průtoku a snížení akumulace zbytků a sedimentů, které mohou ovlivnit kapacitu pro uchovávání a distribuci vody;

63.trvá na tom, že s ohledem na stále trvalejší dopady změny klimatu musí procesy zvládání povodní a sucha plně zahrnovat vznikající rizika, včetně měnících se vzorců počasí, jako je zvýšené množství srážek vedoucí k přebytku vody; je přesvědčen, že pro snížení zranitelnosti a zvýšení odolnosti, zejména v souvislosti s tím, že kvantitativní aspekt vody nabývá na významu, má zásadní význam kombinace monitorování a shromažďování údajů, připravenosti, reakce na mimořádné události a obnovy podle zásady obnovy k lepšímu Úřad OSN pro snižování rizika katastrof, „Build Back Better in recovery, rehabilitation and reconstruction“ (Obnova k lepšímu v oblasti oživení, obnovení a rekonstrukce), UNISDR, Ženeva, 2019. na jedné straně a přizpůsobení společenských a hospodářských činností na straně druhé; v této souvislosti zdůrazňuje potřebu řešení a infrastruktury odolných vůči změně klimatu a blízkých přírodě, při jejichž tvorbě budou zohledněny dopady extrémních klimatických jevů, aby byla v případě těchto jevů zajištěna jejich životaschopnost;

64.připomíná, že v roce 2007 byla rámcová směrnice o vodě doplněna směrnicí 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik, jejímž cílem je vytvořit rámec pro snížení nepříznivých důsledků povodní na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost; konstatuje, že sladění obou směrnic je dosaženo prostřednictvím plánů řízení rizik a plánů řízení rizik povodní v povodí, které jsou součástí integrovaného systému hospodaření s vodou, v němž má koordinace zásadní význam; připomíná, že prevence povodní úzce souvisí s městskou zelení, strategiemi ochrany půdy a investicemi do odvodňovacích sítí;

65.zdůrazňuje, že připravenost na nedostatek vody a na sucha lze v EU výrazně zlepšit, vzhledem k tomu, že v několika členských státech neexistují žádné plány pro zvládání sucha Evropská komise: Generální ředitelství pro životní prostředí et al., „Stock-taking analysis and outlook of drought policies, planning and management in EU Member States – Final Report“ (Souhrnná analýza a výhled politik, plánování a řízení sucha v členských státech EU – závěrečná zpráva), Úřad Evropské unie pro publikace, 2023.; vyzývá členské státy a případně příslušné regionální a místní orgány, aby vypracovaly plány zvládání sucha, zejména s cílem zajistit zásobování pitnou vodou, zajistit produkci potravin a integrovat digitalizované systémy monitorování, kontroly a včasného varování s cílem podpořit účinná rozhodnutí o opatřeních týkajících se ochrany, reakce a komunikace s jasně vymezenými oblastmi odpovědnosti, která budou založena na údajích; poukazuje na to, že je třeba zavést na úrovni EU ustanovení, pokud jde o plány zvládání sucha, podobná plánům řízení rizik povodní;

66.zdůrazňuje, že vzhledem k četným událostem v oblasti klimatu, jako jsou povodně, sucha a cyklony, které postihly Evropu, je důležité, aby EU vytvořila silný mechanismus pro řešení těchto krizí, který by zahrnoval systémy varování civilního obyvatelstva a péče o něj; zdůrazňuje, že digitální monitorování, přiměřené veřejné zobrazování příslušných údajů a systémy včasného varování jsou zásadní pro vypracování účinných plánů pro zvládání sucha a povodní na úrovni členských států; dále zdůrazňuje, že je důležité plně využívat dostupné nástroje EU, jako jsou předpovědi povodní Evropský systém informací o povodních (EFAS) a Globální systém varování před povodněmi (GloFAS), a nástroj pro globální monitorování povodní (GFM) jako součást služby programu Copernicus pro podporu krizového řízení;

67.zdůrazňuje význam mechanismu civilní ochrany Unie (UCPM) při pomoci zemím zasaženým přírodními katastrofami souvisejícími s vodou, jako jsou povodně a sucha; vyzývá k navýšení financování s cílem poskytnout mechanismu UCPM dostatečné a posílené zdroje, a zvýšit tak připravenost a zlepšit budování kapacit;

68.vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily připravenost občanů v případě katastrof nebo krizí souvisejících s vodou; zdůrazňuje význam informačních kampaní a demonstračních cvičení ve vzdělávacích zařízeních, orgánech veřejné správy a podnicích s cílem vybudovat „kulturu připravenosti“ pro občany;

69.vyzývá členské státy, aby systematicky obnovovaly a modernizovaly svou vodohospodářskou infrastrukturu, včetně infrastruktury pro zásobování pitnou vodou a hygienickou infrastrukturu, jakož i infrastrukturu pro regulaci říčních toků, a aby investovaly do inovativních řešení založených na osvědčených postupech, díky nimž budou vodohospodářské systémy odolnější vůči změně klimatu, zajistí stabilní dodávky pitné vody, umožní včasné odhalování ztrát a sníží úniky vody a plýtvání a zároveň optimalizují systémy pro přepravu a skladování vody; zdůrazňuje skutečnost, že financování inovativní vodohospodářské infrastruktury je nedostatečné, vezmeme-li v úvahu investiční potřeby v celé EU; v této souvislosti vyzývá k vyčlenění finančních prostředků na vnitrostátní, regionální nebo unijní úrovni, aby se zajistilo odpovídající financování rozvoje, údržby a modernizace infrastruktury odolné z vodohospodářského hlediska, aby se podpořila inovativní řešení a technologie a zajistila dlouhodobá udržitelnost této vodohospodářské infrastruktury;

70.vyjadřuje politování nad tím, že navzdory hrozbě, kterou dezertifikace představuje pro kvalitu a dostupnost vody, úrodnost půdy a produkci potravin, a navzdory skutečnosti, že 13 členských států uvedlo, že jsou dezertifikací podle Úmluvy Organizace spojených národů o boji proti dezertifikaci postiženy, Komise ji účinně a efektivně neřeší; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby v souladu se závěry Rady ze dne 14. října 2024 o dezertifikaci, degradaci krajiny a suchu předložila integrovaný celoevropský akční plán boje proti dezertifikaci, degradaci krajiny a suchu, jehož cílem bude zvýšit odolnost vůči suchu a dosáhnout do roku 2030 neutrality vůči degradaci půdy v EU, a to na základě úplného posouzení dopadů;

71.trvá na větší podpoře odvětví zemědělství při zavádění nových technologií s cílem snížit poptávku po vodě a zároveň zlepšit přístup k ní, a to i podporou zadržování vody a doplňování podzemních vod; vyzývá ke zpřístupnění výsledků výzkumu, například v oblasti odsolování mořské vody, a k usnadnění zavádění inovativních odsolovacích řešení; vyzývá členské státy, aby vytvářely přírodní zásoby vody na základě aktuálních posouzení klimatických rizik s cílem chránit kritické dodávky vody a jejich zachycování a aby zohledňovaly socioekonomický a environmentální dopad rozvoje těchto zásob; poukazuje na to, že tyto přírodní zásoby vody by doplnily požadavek rámcové směrnice o vodě, aby členské státy určily vodní útvary využívané k odběru pitné vody, a zajistily by, že členské státy splní cíle stanovené v článku 4 rámcové směrnice o vodě a ve směrnici o pitné vodě, a tím by zajistily jejich nezbytnou ochranu; konstatuje, že tyto přírodní zásoby vody již existují v různých formách v různých členských státech; zdůrazňuje, že členským státům nebo místním a regionálním samosprávám by měla být poskytnuta pomoc při rozvoji přírodních zásob vody;

72.poukazuje na potenciál infrastruktury pro zadržování vody jako příkladu systémů výroby vody vytvořených s využitím nejlepších dostupných a nákladově efektivních technik, které mají nejmenší dopad na životní prostředí, včetně opětovného využití odpadních vod nebo sběru dešťové vody, s cílem snížit rizika sucha a povodní, zvýšit zabezpečení vody a podpořit oběhové hospodářství, regeneraci a opětovné využití vody; má za to, že zařízení pro zadržování vody mohou být užitečnými nástroji za předpokladu, že je místní nebo vnitrostátní orgány povolí za jasných podmínek, včetně schopnosti místních podzemních vod podporovat takové činnosti a potřeby zemědělců, kteří mají přístup k vodnímu zdroji, přizpůsobit své postupy udržitelným postupům, zejména pokud jde o potřebu vody a kvalitu vody; vyzývá Komisi, aby využila svých dostupných nástrojů, včetně finanční podpory, k zavedení tohoto přístupu v členských státech;

73.vyjadřuje politování nad nezákonným nebo úmyslným odběrem vody, který by mohl způsobit značnou škodu vodním útvarům; vyzývá k přísným odrazujícím opatřením na ochranu ekologického stavu nebo ekologického potenciálu útvarů povrchových vod nebo kvantitativního stavu útvarů podzemních vod, a to i prostřednictvím trestního práva; konstatuje, že je zapotřebí další podpora odborné přípravy a předávání znalostí pro vnitrostátní kapacity v oblasti prosazování práva;

74.bere na vědomí zásadní průřezovou úlohu řešení blízkých přírodě při řešení výzev trojí planetární krize a obnově přirozeného koloběhu vody; vyzývá Komisi a členské státy, aby s přihlédnutím k environmentálním a socioekonomickým dopadům, ve svých politických opatřeních a doporučeních upřednostňovaly zavádění přírodě blízkých řešení pro vodohospodářskou odolnost, jako je zavodňování mokřadů a rašelinišť s cílem zvýšit dostupnost podzemních vod a okolní vlhkost půdy, obnova a ochrana záplavových území, opatření na přirozené zadržování vody, obnova vegetace jako bariéry před povodněmi a uchovávání dešťové vody s cílem posílit dostupnost vody, zmírnit klimatická rizika a podporovat dlouhodobou odolnost komunit, podniků a produkce potravin; zdůrazňuje, že kromě řešení blízkých přírodě jsou i nadále nezbytné doplňkové investice do technických (inženýrských) řešení, aby bylo v dlouhodobém horizontu zajištěno úspěšné přizpůsobení se změně klimatu a vodohospodářská odolnost;

75.konstatuje, že řešení blízká přírodě a opatření pro přirozené zadržování vody mají potenciál obnovit hladinu podzemních vod a podpořit ekologické toky a zároveň snížit rizika spojená s vodou v důsledku nedostatku vody, záplav a sucha; konstatuje, že při zvládání povodní nemohou řešení blízká přírodě obvykle nahradit stávající řešení a nemusí být účinná v případě nejextrémnějších jevů; poukazuje však na to, že přírodě blízká řešení mohou zvýšit účinnost a funkční životnost šedé infrastruktury tím, že zvýší kapacitu absorpce vody, sníží rychlost vody a regulují toky ve špičkách; v této souvislosti opakuje, že účinnost řešení blízkých přírodě je specifická pro daný kontext a musí být přizpůsobena místní situaci; v této souvislosti zdůrazňuje, že neexistuje „jediné řešení, které by vyhovovalo všem“;

76.zdůrazňuje, že je třeba finančně podporovat udržitelné inovativní metody a řešení blízká řešení a přitom náležitě zohledňovat partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem;

77.v kontextu přizpůsobování se změně klimatu zdůrazňuje význam zdravé půdy pro zajištění zabezpečení vody a oběhovosti; zdůrazňuje, že přirozené zadržování vody v půdě musí být zlepšeno prostřednictvím opatření na zlepšení zdraví půdy, minimalizace ztrát uhlíku, jakož i opatření na úrovni vodního útvaru, jako je stabilizace břehů řek, včetně opětovné naturalizace, a obnova retenčních kapacit zvodnělých vrstev;

78.konstatuje, že důkladně navržená opatření v oblasti lesního hospodářství mohou zlepšit stav povodí, regulovat vodní toky a snížit stres ze sucha a povodní vzhledem k zásadní úloze stromů a lesů v regulaci koloběhu vody díky jejich schopnosti čistit vodu, zvětšovat dostupnost vodních zdrojů a zlepšovat zadržování vlhkosti v půdě; navrhuje, aby tato skutečnost byla řádně zohledněna, až bude Komise ve spolupráci s členskými státy pracovat na cílech Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám, jakož i při rozvoji a zdokonalování řízení rizik katastrof a plánování pro nepředvídané události; zdůrazňuje, že je v tomto ohledu zapotřebí více výzkumu, sběru dat, inovací a financování na podporu správců půdy při předcházení dopadu environmentálních stresových faktorů, jako jsou sucho, povodně a snižování funkčnosti povodí;

79.uznává, že městské oblasti jsou stále zranitelnější vůči klimatickým rizikům souvisejícím s vodou, jako jsou povodně, nedostatek vody a tepelný stres; požaduje, aby do strategií pro přizpůsobení se změně klimatu bylo začleněno plánování vodohospodářské odolnosti měst, včetně investic do zelených střech, propustné infrastruktury, sběru dešťové vody a systémů zadržování srážkových vod, jakož i opatření zaměřených na zvýšení počtu zelených a modrých ploch v městských oblastech s cílem zmírnit extrémní dopady počasí a snížit rizika pro lidské životy a majetek; dále vyzývá k udržování městských vodních cest ve městech a k opětovnému přístupu k nim;

80.zdůrazňuje, že Evropská strategie pro vodohospodářskou odolnost by měl zajistit odpovídající financování z veřejných a soukromých zdrojů s cílem podpořit modernizaci a aktualizaci odolné vodohospodářské infrastruktury a její údržbu, udržitelné hospodaření s vodou, shromažďování údajů, výzkum, účinné monitorování, digitalizaci, zvyšování kvalifikace, řešení blízkých přírodě, vývoj a zavádění inovativních technologií účinně využívajících vodu, jakož i zajištění environmentální a socioekonomické udržitelnosti v souladu s cíli stanovenými novým evropským Kompasem konkurenceschopnosti;

81.vyzývá Komisi, aby v rámci nadcházejícího VFR vytvořila samostatný a specializovaný fond pro vodohospodářskou odolnost; domnívá se, že v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti by se měly zavést zvláštní finanční mechanismy na podporu technologií inteligentního vodohospodářství a investic do vodohospodářství; je pevně přesvědčen, že v mezidobí by měla být voda prioritou stávajících rámců financování, včetně Fondu soudržnosti; zdůrazňuje, že mechanismy financování EU musí zahrnovat aspekty sociální rovnosti a cenové dostupnosti, zejména v souvislosti s poskytováním vodohospodářských služeb obyvatelstvu, a zajistit, aby členské státy a jejich občané s většími finančními omezeními a specifiky byli při plnění povinností v oblasti hospodaření s vodou podporováni; zdůrazňuje, že je důležité upravit stávající finanční prostředky, dotace a finanční toky související s hospodařením s vodou a dalšími souvisejícími způsoby využívání půdy a odklonit se od zastaralých inženýrských řešení k inovativním, jakož i k řešením blízkým přírodě nebo oba přístupy kombinovat;

82.vyzývá k cílenému financování prostřednictvím programů Horizont Evropa a EIP-AGRI na polní pokusy týkající se vodních poměrů u různých pěstebních systémů; požaduje uznání úlohy žen v oblasti vodohospodářských politik a určení konkrétních finančních prostředků na podporu jejich přístupu k zemědělství;

83.připomíná, že neexistence zvláštní položky financování v oblasti vody nebo závazných cílů financování v rámci stávajícího VFR omezuje schopnost EU směrovat cílené investice do základních opatření v oblasti vodohospodářské odolnosti, včetně modernizace infrastruktury, inovací, opatření k přizpůsobování se změně klimatu a provádění přírodě blízkých řešení, a tím i její konkurenceschopnost, neboť neexistence vodní bilance vytváří dodatečnou zátěž pro hospodářství regionů; konstatuje, že nejvzdálenější a horské regiony a ostrovy v EU mají zvláštní potíže s přístupem k financování nebo partnerstvím veřejného a soukromého sektoru na podporu místních a regionálních investic do vodohospodářství a infrastruktury;

84.zdůrazňuje důležitou úlohu Evropské investiční banky (EIB) při financování vodohospodářství; zdůrazňuje, že EIB do odvětví vodního hospodářství aktivně investuje a podporuje jej; zdůrazňuje, že EU by měla spolupracovat s EIB na sdílení osvědčených postupů, a dále vyzývá EIB a další finanční instituce, aby posílily svou úlohu ve financování inovativní a odolné vodohospodářské infrastruktury, zlepšování hygienické infrastruktury a infrastruktury pro pitnou vodu, digitalizace, jakož i při podpoře projektů zaměřených na snižování povodňových rizik, prevenci eroze a revitalizaci vodních toků, a to usnadněním příznivých podmínek pro investice do vodohospodářství;

85.důrazně vyzývá Komisi, aby prozkoumala a podporovala inovativní mechanismy financování, včetně plateb za ekosystémové služby a zelené dluhopisy, a zároveň aby zajistila jasnost právních předpisů a záruky, které zabrání narušení trhu; vyzývá EIB a další finanční instituce, aby upřednostňovaly nízkoúročené půjčky a úvěry pro členské státy a regionální a místní orgány, které realizují rozsáhlé projekty obnovy, se zvláštními opatřeními na podporu hospodářsky znevýhodněných regionů;

86.zdůrazňuje význam partnerství veřejného a soukromého sektoru jako zdroje financování vodohospodářských investic; vyzývá Komisi, aby podněcovala soukromé subjekty k investicím do vodohospodářského odvětví vytvořením podpůrného regulačního rámce, který může zahrnovat možnosti spolufinancování a partnerství veřejného a soukromého sektoru s cílem stimulovat inovace, zlepšit infrastrukturu a zajistit udržitelná řešení v oblasti hospodaření s vodou ve všech členských státech; zdůrazňuje však, že zapojení soukromých investic do vodohospodářského odvětví EU nesmí oslabit stav vody jako veřejného statku a veřejné služby a že musí být zaručena dlouhodobá odolnost tohoto odvětví, jakož i zásady přístupnosti, cenové dostupnosti a udržitelnosti;

87.vyzývá členské státy, aby přijaly správní rámce, které jasně vymezí úlohy a povinnosti zúčastněných stran při plánování, financování a provádění řešení blízkých přírodě; domnívá se, že tyto rámce by měly zahrnovat financování z různých zdrojů, včetně dobročinných příspěvků a partnerství se soukromým sektorem, a zároveň zajistit rovný přístup ke zdrojům pro malé projekty, zejména místní nebo regionální;

88.naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby se vodohospodářskými aspekty zabývaly ve svých rozpočtech a zlepšily správu v regionech při využívání fondů EU;

89.zdůrazňuje, že je nezbytné poskytovat cílenou finanční a technickou pomoc obcím s cílem usnadnit dodržování právních předpisů týkajících se vody;

90.vybízí členské státy, aby urychlily udělování povolení pro udržitelné a inovativní projekty odolné vodohospodářské infrastruktury s cílem umožnit jejich rychlé provádění s ohledem na naléhavé výzvy;

91.konstatuje, ž e uplatňování zásady návratnosti nákladů na vodohospodářské služby, která stanoví, že se všichni uživatelé vody účinně a proporcionálně finančně podílejí na návratnosti nákladů na vodohospodářské služby, zůstává v několika členských státech nízké až nulové; vyzývá členské státy a jejich regionální orgány, aby zavedly odpovídající politiky stanovování cen vody a uplatňovaly zásadu návratnosti nákladů jak na environmentální náklady, tak na náklady na zdroje v souladu s rámcovou směrnicí o vodě; vyzývá členské státy, aby při uplatňování zásady návratnosti nákladů zohlednily dlouhé investiční cykly a aby zajistily, že bude k dispozici dostatečné financování pro potřebné investice a reinvestice;

92.zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby poplatky za vodu podporovaly dlouhodobé zabezpečení dodávek vody tím, že zohlední hospodářské a environmentální náklady a náklady na zdroje spojené s využíváním vody; vybízí členské státy a příslušné regionální a místní orgány, aby zajistily, že ceny vody budou ekonomicky udržitelné, sociálně spravedlivé a budou podporovat efektivní využívání vody a že budou odrážet dostupnost vody v různých členských státech a regionech, zejména v regionech s nedostatkem vody, a zároveň zajistí cenovou dostupnost pro domácnosti a malé podniky; vyzývá členské státy a příslušné regionální a místní orgány, aby zajistily transparentní ceny vody a zvýšily povědomí o hodnotě vodohospodářských služeb;

93.poukazuje na to, že příslušné vnitrostátní vodohospodářské orgány budou hrát ústřední úlohu při provádění nových plánů hospodaření s vodou a zachování vodních zdrojů na úrovni členských států; vyzývá proto členské státy, aby posílily finanční a technické kapacity těchto příslušných orgánů, aby mohly hrát významnější podpůrnou a poradenskou úlohu, pokud jde o udržitelnou infrastrukturu pro hospodaření s vodou a její skladování, která obstojí i v budoucnu; domnívá se, že na podporu provádění těchto opatření členskými státy a vodohospodářskými agenturami by měl být použity finanční prostředky EU, jako je Fond pro spravedlivou transformaci;

94.zdůrazňuje potenciál a nutnost digitalizace a umělé inteligence pro zlepšení správy a monitorování vodních útvarů a vodohospodářské infrastruktury, jakož i podávání zpráv a zajištění srovnatelnosti údajů odrážejících různé geografické podmínky toku;

95.vyzývá Komisi, členské státy a dodavatele vody, aby zavedli transparentnost a digitalizaci jako základní zásady hospodaření s vodou a aby posílily využívání údajů o řízení a měření s cílem posílit monitorování, hodnocení, odpovědnost a rozhodování a současně optimalizovat a zjednodušit povinnosti týkající se podávání zpráv; vyzývá k tomu, aby digitalizované vodohospodářské technologie umožňovaly monitorování a podávání zpráv o kvalitě, únicích, spotřebě a zdrojích vody v reálném čase, na základě vzorků a na dálku; vyzývá k účinnějšímu využívání veřejných prostředků a veřejných výdajů v této oblasti; uznává, že rozsáhlé zavádění inovativních digitálních technologií musí být doplněno odbornou přípravou v oblasti digitálních dovedností;

96.zdůrazňuje, že je třeba podporovat digitalizaci a řešení zaměřená na data při budování společnosti inteligentně využívající vodu; zdůrazňuje, že je třeba vyvinout digitální řešení pro monitorování spotřeby vody a optimalizaci využívání vodních zdrojů napříč všemi odvětvími; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy poskytla finanční podporu na zavádění inteligentních systémů hospodaření s vodou se zaměřením na potřeby malých a středních podniků;

97.poukazuje na to, že vodohospodářské systémy, včetně systémů čištění a distribuce vody, jsou považovány za jednu z kritických infrastruktur a bezpečnostních pilířů státu, a tudíž i za klíčový prvek strategické autonomie EU, což vyžaduje zvýšenou ochranu a schopnost veřejných služeb odhalovat fyzické a kybernetické hrozby a útoky, reagovat na ně a zotavovat se z nich; konstatuje, že vyšší úroveň digitalizace je spojena s novými riziky; podotýká, že v případě hrozby nebo útoku mohou provozovatelé vodohospodářských systémů ztratit schopnost kontrolovat průtok a kvalitu vody nebo ztratit schopnost sledovat skutečný stav vodního systému; trvá na tom, že posouzení zranitelnosti a plán reakce na mimořádné události by měly být nedílnou součástí systému hospodaření s vodou v každém členském státě; vybízí k podpoře sdílení informací o hrozbách pro kybernetickou bezpečnost a k výměně osvědčených postupů mezi provozovateli a rovněž k vytvoření kultury kybernetické bezpečnosti prostřednictvím technických bezpečnostních opatření, budování kompetencí a vytváření povědomí a komunikace; upozorňuje na opatření a ustanovení uvedená ve směrnici NIS2 a směrnici o odolnosti kritických subjektů, která by mohla pomoci tato nově vznikající bezpečnostní rizika zmírnit; vyzývá Komisi, aby převzala vedoucí úlohu při posilování koordinačních formátů na úrovni EU a navrhla účinné nástroje v rámci nadcházející Strategie unie připravenosti s cílem zajistit včasnou připravenost řešit environmentální a jiná rizika pro vodní útvary, která ohrožují celkovou bezpečnost EU;

98.vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily zapojení žen do rozhodování o vodohospodářské odolnosti; vyzývá k přijetí metodického přístupu, který při provádění projektů v oblasti dodávek vody účinně zohlední potřeby související s rovností žen a mužů, a to zavedením monitorování, podávání zpráv a sledování, které budou využívat nástroje a ukazatele rozčleněné podle pohlaví;

99.konstatuje, že lepší údaje a analýza údajů jsou klíčem k rozhodování založenému na důkazech a rychlé identifikaci drobných změn v kvalitě vody, které by mohly pro vodní útvary představovat hrozbu, spolu s hodnocením osvědčených postupů a určením nákladově nejefektivnějších a nejúčinnějších opatření;

100.zdůrazňuje, že jsou zapotřebí lepší, spolehlivé a interoperabilní údaje o zásobování vodou, poptávce po vodě, její distribuci, dostupnosti a využívání vody a že je třeba zřídit datová místa; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily shromažďování údajů a zlepšily interoperabilitu údajů na všech úrovních s cílem podpořit provádění stávajících právních předpisů v oblasti vody a usnadnit oběhové hospodářství a strategie pro inteligentní průmyslovou symbiózu; zdůrazňuje, že data a umělá inteligence by mohly být využity k modelování spotřeby vody a energie a pro technologie pro opětovné využití a recyklaci;

101.vyzývá Komisi, aby více uznala zásadní úlohu odvětví vodního hospodářství při posilování konkurenceschopnosti EU podporou výzkumu a inovací a propagováním podnikání a talentů; zdůrazňuje v tomto ohledu význam posílení inovací ve vodohospodářském odvětví; poukazuje na to, že v tomto směru by mohlo hrát úlohu evropské inovační centrum pro průmyslovou transformaci a emise, které bylo vybudováno v rámci směrnice 2010/75/EU, neboť hodnotí environmentální výkonnost průmyslových technologií a sbírá informace o inovativních průmyslových environmentálních technikách; dále poukazuje na stávající partnerství, jako je program financování vědeckého výzkumu ater4All;

102.domnívá se, že je třeba budovat a rozvíjet platformy mnoha zúčastněných stran, aby se podpořilo zavádění inovací na všech úrovních – místní i vnitrostátní; doporučuje, aby do těchto platforem byla zapojena široká škála účastníků – veřejný a soukromý sektor a sdružení občanské společnosti – s cílem vytvořit koalici partnerů, která přinese změnu; podporuje prosazování sdílení poznatků o tom, jak mohou digitální vodohospodářské technologie podpořit provádění stávajících právních předpisů EU v oblasti vody, jakož i budování kapacit na místní, regionální a vnitrostátní úrovni; vyzývá Komisi a členské státy, aby rozšířily digitální dovednosti a programy výzkumu a vývoje zaměřené na vodu, a to i prostřednictvím spolupráce s univerzitami, výzkumnými středisky a malými a středními podniky;

103.uznává zásadní úlohu datových center v digitální ekonomice; se znepokojením konstatuje, že rychlé rozšíření této technologie by mohlo vést k výraznému nárůstu poptávky umělé inteligence po vodních zdrojích spojených s jejím provozem, což by mohlo oslabit přínosy pro životní prostředí, které umělá inteligence slibuje, jako je optimalizace zdrojů a snižování emisí uhlíku, a zdůrazňuje potřebu začlenit opatření pro efektivní využívání vody do jejich návrhu a provozu; naléhavě vyzývá Komisi, aby se v rámci Evropské strategie pro vodohospodářskou odolnost zabývala využíváním vodních zdrojů informačními a komunikačními technologiemi (IKT), zejména umělou inteligencí a datovými centry, a to zejména tím, že bude povzbuzovat datová centra k opětovnému využívání vyčištěné vody a podporovat navrhování účinnějších čipů a součástí, aby se snížila potřeba chlazení; doporučuje, aby členské státy upřednostňovaly strategie v oblasti vodohospodářské odolnosti, které řeší konkrétní výzvy, jež představují datová centra, s cílem zajistit udržitelnost digitální i environmentální agendy;

104.připomíná, že odsolování mořské vody je proces odstraňování soli z mořské nebo brakické vody, aby byla použitelná pro různé účely „vhodné k použití“, včetně pití, a že je tedy důležitým technologickým řešením pro živobytí lidí; konstatuje, že odsolování je zároveň energeticky náročný proces a v ideálním případě by mělo být prováděno s využitím energie z obnovitelných zdrojů, kdykoliv je to možné, aby se minimalizovaly dopady na životní prostředí; opakuje, že odsolování vytváří vedlejší produkt, solanku (koncentrovaný solný roztok), který je třeba řádně zlikvidovat, aby se zabránilo nepříznivým dopadům na mořské prostředí; domnívá se proto, že odsolování založené na reverzní osmóze nebo tepelných technologiích by mělo být uplatňováno v případě, že nejsou k dispozici jiné environmentálně udržitelnější možnosti nebo je nelze provést, zejména v odlehlých oblastech a na ostrovech; v této souvislosti zdůrazňuje probíhající práci na novém technologickém řešení, například mikrobiálních odsolovacích buněk, které nabízí environmentálně udržitelnou a inovativní alternativu k tradičním metodám odsolování, zejména s cílem zajistit čistou vodu a čištění odpadních vod v malých, izolovaných lokalitách bez elektřiny;

105.zdůrazňuje, že je třeba navýšit financování a zintenzivnit výzkum a vývoj technologií, jako jsou inovativní techniky odsolování, aby se zvýšila účinnost, udržitelnost a rozšíření těchto technologií; vyzývá k výzkumu možností využití těchto technologií v zemědělství s cílem diverzifikovat místa zásobování vodou a snížit tak zranitelnost tohoto odvětví vůči nedostatku vody;

106.konstatuje, že v posledním desetiletí došlo k mnoha vědeckým průlomům, jak učinit úpravu vody chytřejší a oběhovější, přičemž tato řešení nabízejí příležitosti k vyžívání digitálních řešení, umělé inteligence a dálkového průzkumu za účelem účinnějšího využívání vody a opětovného využívání vyčištěné odpadní vody k zavlažování a rekuperace energie a živin z odpadních vod;

107.vyzývá Komisi a členské státy, aby řešily regulační překážky na jednotném trhu s cílem usnadnit vývoj, rozšiřování a uvádění na trh inovativních řešení v oblasti biotechnologií a biovýroby a podporu čistší výroby a oběhovosti;

108.vyzývá k financování, vývoji a schvalování inovativních řešení pro ochranu plodin a hnojení, včetně látek biologické ochrany a účinných látek s nižším dopadem na životní prostředí, které jsou nezbytné pro spravedlivý přechod k udržitelnějším zemědělským systémům;

109.vyzývá k zavedení zvláštních programů pro čištění a ochranu říčních kanálů, zajištění přiměřeného průtoku a snížení akumulace zbytků a sedimentů, které mohou ovlivnit kapacitu pro uchovávání a distribuci vody;

110.zdůrazňuje, že je zapotřebí Evropská strategie pro vodohospodářskou odolnost, která bude podporovat přeshraniční spolupráci a jednotnější sběr údajů a podávání zpráv a sdílení osvědčených postupů mezi místními, regionálními a vnitrostátními subjekty, zajistí udržitelné hospodaření s vodou a spravedlivé rozdělení zdrojů mezi členské státy a zabrání tomu, aby problémy s vodou, jako je nedostatek vody a riziko povodní, byly přeneseny na jiné členské státy;

111.zdůrazňuje, že změna klimatu představuje velkou hrozbu pro vodní zdroje a vodní ekosystémy; konstatuje, že povodně a nedostatek vody ohrožují zabezpečení potravin a vody a zdraví obyvatelstva, což v konečném důsledku ovlivňuje sociální soudržnost a stabilitu; uznává, že vodohospodářská odolnost má zásadní význam pro prevenci a řešení současných a budoucích zdravotních, potravinových, energetických a bezpečnostních krizí; zdůrazňuje, že vodohospodářská odolnost podporuje přeshraniční spolupráci v oblasti vody a působí jako katalyzátor míru a bezpečnosti, neboť země jsou propojeny společnými řekami a zdroji podzemní vody;

112.vyzývá k posílení přeshraniční spolupráce mezi členskými státy při správě společných povodí a vodonosných vrstev podzemních vod a při účinném shromažďování a sdílení údajů o kvalitě vody, úrovních znečištění a hladinách vody; doporučuje zřízení regionálních středisek spolupráce, která by koordinovala provádění společných strategií v oblasti vodohospodářské odolnosti s přihlédnutím ke klimatickým, sociálním a ekonomickým výzvám každého území;

113.vyzývá k posílení mezinárodní spolupráce, a to i na úrovni povodí, s cílem řešit prohlubující se krizi související s nedostatkem vody, zajistit čistou a kvalitní vodu, podpořit udržitelné hospodaření s vodou a zavést různé inovativní vodohospodářské technologie, včetně řešení vycházejících z přírody; vyzývá k zakotvení přeshraniční spolupráce na operativní, taktické a strategické úrovni;

114.vyzývá k vytvoření přeshraničních projektů v rámci Interreg a dalších fondů EU s cílem zlepšit regionální spolupráci při hospodaření s vodními zdroji, se zvláštním zaměřením na zajištění spravedlivého rozdělení vody mezi odvětvími a členskými státy;

115.zdůrazňuje, že je třeba posílit monitorovací kapacity EU prostřednictvím digitalizace a moderních technologií, včetně satelitního sledování a sledování znečištění v reálném čase, což má zásadní význam pro předcházení přeshraničnímu znečištění a boj proti němu;

116.naléhavě vyzývá Komisi, aby plnila zvláštní diplomatickou úlohu zaměřenou na řešení konfliktů souvisejících s vodou, podporu spolupráce v oblasti vody a ochranu vodních zdrojů a vodních systémů, zejména během ozbrojených konfliktů a v přeshraničním kontextu;

117.naléhavě vyzývá EU, aby stanula v čele mezinárodního úsilí o ochranu a obnovu vodních ekosystémů v souladu s cílem udržitelného rozvoje 6 o dostupnosti pitné vody a sanitačních zařízení;

118.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.