1.bere na vědomí, že Srbsko vyhlásilo členství v EU za svůj strategický cíl a že jeho ambicí je dosáhnout plného sladění právních předpisů s unijním acquis do konce roku 2026; naléhavě vyzývá Srbsko, aby urychleně a rozhodně provedlo zásadní reformy, zejména v 1. tematickém okruhu, aby bylo možné tento velmi ambiciózní cíl považovat za realistický, vážně míněný a smysluplný; zdůrazňuje, že je třeba, aby Srbsko vážně a kategoricky prokázalo, že je strategicky orientováno na Unii, a to tím, že dá najevo silnou politickou vůli a důslednost při provádění reforem souvisejících s EU a že bude objektivně a jednoznačně komunikovat se svými občany o unijních tématech, cestě Srbska do EU a požadovaných reformách;

2.opět připomíná strategický význam západního Balkánu v dnešním geopolitickém kontextu pro bezpečnost a stabilitu EU jako celku; poukazuje na to, že země má vzhledem ke svému geopolitickému postavení přímý dopad na celkovou stabilitu regionu; odsuzuje proto pokusy Srbska o vytvoření sféry vlivu narušující svrchovanost sousedních zemí;

3.bere na vědomí vysokou úroveň připravenosti Srbska, pokud jde o makroekonomickou stabilitu a fiskální kázeň, a hodnocení Komise, že 3. tematický okruh je technicky vzato připraven k otevření, se znepokojením však konstatuje, že bylo celkově dosaženo omezeného nebo nulového pokroku při plnění kritérií pro členství v EU napříč přístupovými kapitolami, a to se zřetelem na závažné nedostatky v kriticky důležitých oblastech, jako je právní stát, svoboda sdělovacích prostředků, reforma veřejné správy a soulad s politikami EU, zejména s její zahraniční politikou;

4.vyjadřuje politování nad skutečností, že ve 31. přístupové kapitole nebylo dosaženo žádného pokroku, neboť přístup Srbska ke sbližování s postoji EU v oblasti zahraniční politiky zůstává do značné míry nezměněn, zejména kvůli těsným vztahům země s Ruskem; připomíná, že Srbsko na západním Balkáně zůstává významnou výjimkou, pokud jde o sbližování se SZBP; vyzývá Srbsko, aby tento trend zvrátilo a učinilo pozitivní kroky směrem k plnému sblížení jeho postojů s postoji EU; konstatuje, že míra souladu Srbska s postoji a prohlášeními EU se zvyšuje, zůstává ale pouze na 61 %; vítá, že aktivní účast Srbska na vojenských misích a operacích EU pro řešení krizí pokračuje a že k nim tato země pozitivním způsobem přispívá;

5.vítá humanitární podporu Srbska Ukrajině a bere na vědomí prodej munice v hodnotě 800 milionů EUR určené pro Ukrajinu na základě oboustranně výhodné dohody; konstatuje, že Srbsko se sbližuje s některými postoji Unie k útočené válce Ruska proti Ukrajině; lituje však, že se země stále nepřipojila k omezujícím opatřením Unie vůči Rusku; vyzývá Unii, aby přehodnotila rozsah finanční pomoci, kterou poskytuje Srbsku, pokud tato země bude pokračovat v podpoře protidemokratických ideologií, nepřidá se k omezujícím opatřením EU a nebude usilovat o soulad s SZBP; vyzývá Srbsko, aby promptně a bezodkladně přistoupilo k těmto omezujícím opatřením a dosáhlo souladu s obecnou politikou Unie vůči Rusku a Bělorusku;

6.zdůrazňuje význam, který má uplatňování sankcí vůči Rusku pro bezpečnost Evropy jako celek; vyjadřuje politování nad pokračujícími úzkými vazbami, které s Ruskem Srbsko udržuje, což vyvolává obavy ohledně jeho strategické orientace; opět vyzývá srbské orgány, aby zvýšily transparentnost, pokud jde o úlohu a činnost takzvaného rusko-srbského humanitárního centra ve městě Niš, a aby okamžitě ukončily veškerou vojenskou spolupráci s Ruskem; bere na vědomí rozhodnutí Srbska podpořit rezoluci OSN, která odsuzuje ruskou agresi vůči Ukrajině tři roky po plošné invazi; lituje, že prezident Vučić okamžitě ve svém projevu vzal hlasování Srbska v OSN zpět a označil je za „chybu“; domnívá se, že udržování privilegovaných vztahů s kremelským režimem oslabuje nejen důvěryhodnost Srbska jako kandidátské země, ale také důvěru jeho evropských partnerů vůči němu a budoucnost vztahů mezi ním a EU;

7.lituje pokračujícího poklesu podpory členství v EU u srbské veřejnosti a rostoucí podpory Putinova režimu, která je důsledkem dlouhodobé protiunijní a proruské rétoriky ze strany vládou kontrolovaných sdělovacích prostředků i některých vládních představitelů; vyzývá srbské orgány, aby podporovaly otevřenou diskuzi o přistoupení k Evropské unii založenou na faktech;

8.vyjadřuje politování nad pokračujícím šířením dezinformací v zemi, včetně dezinformací o útočné válce Ruska proti Ukrajině; odsuzuje skutečnost, že se tento jev přelévá do dalších zemí regionu; vyzývá srbské orgány, aby proti dezinformacím zakročily, a žádá EU, aby prohloubila spolupráci se Srbskem s cílem posílit demokratickou odolnost a bojovat proti hybridním hrozbám;

9.bere na vědomí pokrok Srbska při sbližování s vízovou politikou Unie a žádá, aby se s ní Srbsko zcela sladilo, zejména ve vztahu k mimounijním zemím, které představují pro Unii bezpečnostní hrozbu, včetně hrozby kybernetických útoků; vítá dohodu podepsanou dne 25. června 2024 mezi EU a Srbskem o operativní spolupráci v oblasti správy hranic s agenturou Frontex, v níž se zdůrazňuje, že je třeba jednat v souladu se základními právy a mezinárodními standardy;

10.opakuje, že celkové tempo přístupových jednání by mělo záviset na hmatatelném pokroku v oblasti základních zásad, právního státu a závazku ke sdíleným evropským právům a hodnotám, jakož i na dialogu mezi Bělehradem a Prištinou, který má být veden v dobré víře, aby tak vyústil v právně závaznou dohodu založenou na vzájemném uznání, a na sladění se s unijní SZBP; opakuje svůj postoj, že přístupová jednání se Srbskem by měla pokračovat pouze v případě, že se země připojí k sankcím EU vůči Rusku a dosáhne významného pokroku v reformách souvisejících s Unií, zejména v oblasti „základních otázek“;

11.opakuje své znepokojení nad usmiřovacím přístupem Komise vůči Srbsku s ohledem na již rok trvající ústup této země od zásad právního státu, demokracie a dodržování základních práv, jakož i na její destabilizující vliv na celý region; naléhavě vyzývá Komisi, aby vůči Srbsku používala jednoznačnější jazyk, a to i na nejvyšší úrovni, a důsledně řešila významné nedostatky, nedostatečný pokrok a dokonce zhoršování dosažených parametrů, a prosazovala tak základní hodnoty EU;

12. vyzývá srbskou vládu, aby propagovala úlohu a přínosy přistoupení k EU, jakož i projektů a reforem financovaných Unií u srbského obyvatelstva;

13.upozorňuje na přetrvávající problémy při zajišťování nezávislosti soudů, včetně nepatřičného ovlivňování soudců a vyvíjení tlaku na justici; vyjadřuje znepokojení nad tím, že nebyly zavedeny záruky, které by zabraňovaly politickému vměšování do jmenování soudců a disciplinárních řízení vedených proti soudcům a státním zástupcům; vyzývá Srbsko k zajištění toho, aby Vysoká soudní rada, Vysoká rada pro státní zastupitelství a srbská vláda a parlament účinně a aktivně bránily nezávislost soudnictví a autonomii státních zastupitelství;

14.zdůrazňuje význam přijetí zákona o justiční akademii, provedení stanoviska Benátské komise a nezbytného jmenování soudců, aby se snížil počet neobsazených míst a zvýšila se celková efektivita soudního systému; konstatuje, že zpoždění při přijímání tohoto zákona brzdí klíčové reformy soudnictví, které jsou nezbytné pro sblížení se s normami EU; vyzývá ke změně návrhu zákona poté, co proběhnou transparentní konzultace se všemi příslušnými zúčastněnými stranami, aby se zajistila nezávislost a kontrolní mechanismy této instituce, a přispělo se tak k celkové nezávislosti soudnictví;

15.konstatuje, že navzdory přijetí nové protikorupční strategie na období 2024–2028 bylo v boji proti korupci dosaženo jen omezeného pokroku; vyzývá Srbsko, aby přijalo a začalo provádět související akční plán boje proti korupci a aby zavedlo účinný monitorovací a koordinační mechanismus pro sledování pokroku v souladu s mezinárodními normami; vyjadřuje znepokojení nad tím, že v mnoha oblastech je korupce stále rozšířena, zejména pokud jde o „projekty v zájmu Republiky Srbsko“, a podotýká, že účinné řešení korupce vyžaduje silnou politickou vůli, jakož i důraznou reakci trestního soudnictví vůči korupci na vysoké úrovni; konstatuje, že Srbsko se v indexu vnímání korupce za rok 2024 umístilo na 105. místě, což je výrazně pod průměrem EU; domnívá se, že míra korupce v Srbsku je významnou překážkou procesu jeho přistoupení k EU; se znepokojením konstatuje, že dosud nebyly uzavřeny kauzy vysokého veřejného zájmu, které trvají již několik let, například ve věcech Krušik, Jovanjica, Savamala a Belivuk; vyzývá Srbsko, aby zvýšilo nezávislost svých protikorupčních institucí tím, že jim zajistí odpovídající zdroje a ochranu před politickým vměšováním; vyzývá srbskou vládu, aby podepsala Úmluvu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj proti podplácení a aby plně harmonizovala svůj právní rámec pro policejní spolupráci a organizovanou trestnou činnost s právním rámcem EU;

16.vítá větší pluralitu nového parlamentu s širším zastoupením politických stran, včetně stran národnostních menšin; konstatuje, že předčasné volby a s nimi spojené přerušení činnosti vlády a parlamentu brání pokroku reforem; poukazuje na časté konání předčasných voleb, setrvávání v režimu předvolebních kampaní, prodlevy při sestavování vlád a přerušovanou činnost srbského parlamentu, včetně absence vládních interpelací, nedostatečného projednávání zpráv nezávislých institucí a častějšího využívání postupu legislativní nouze, což vede k nedostatečnému legislativnímu dohledu a legitimitě parlamentu a nepřispívá k účinné demokratické správě země;

17.bere na vědomí demisi předsedy vlády Miloše Vučeviće dne 28. ledna 2025, kterou Národní shromáždění potvrdilo dne 19. března 2025, a následné zvolení nové vlády vedené Đurem Macutem, který byl jmenován dne 16. dubna 2025; bere na vědomí, že dne 4. března 2025 obnovilo Národní shromáždění svou činnost po tříměsíční přestávce, a odsuzuje všechny násilné činy, k nimž při této příležitosti došlo;

18.znovu připomíná, že je připraven poskytovat prostřednictvím stávajících nástrojů a iniciativ Evropského parlamentu na podporu demokracie a podporou zvýšeného parlamentního dohledu nad procesem přistoupení k EU a nad reformami součinnost Národnímu shromáždění a jeho poslancům při demokratických procesech Srbska na jeho evropské cestě, včetně řádného fungování parlamentu v souladu s jeho jednacím řádem;

19.s vážným znepokojením bere na vědomí závěrečnou zprávu volební pozorovatelské mise OBSE/ODIHR týkající se voleb konaných v prosinci 2023; konstatuje, že v dubnu 2024 Národní shromáždění ustavilo pracovní skupinu pro zlepšení volebního procesu, avšak ani do konce roku se nedohodlo na žádných právních opatřeních, jež by volební proces zlepšila; konstatuje, že v únoru 2025 pracovní skupinu opustili dva ze tří zástupců občanské společnosti; konstatuje, že v prvních měsících roku 2025 byly učiněny kroky ke změně zákona o jednotném seznamu voličů, avšak mezi politickými subjekty a subjekty občanské společnosti nepanuje shoda na jeho obsahu; vyzývá všechny parlamentní skupiny v Národním shromáždění, aby konsenzuálně rozhodly o provádění doporučení ODIHR; požaduje rovné zacházení se všemi poslanci v rámci činnosti Národního shromáždění, důsledné a účinné uplatňování parlamentního kodexu chování a nestranné postihy v případě porušení parlamentní integrity;

20.je znepokojen nárůstem zahraničních manipulací s informacemi a vměšování a zahraničních kybernetických operací a zasahování do demokratických volebních procesů v Srbsku;

21.upozorňuje na zásadní význam zajištění nezávislosti klíčových institucí, včetně orgánů pro regulaci sdělovacích prostředků, jako je Regulační úřad pro elektronická média (REM); vyjadřuje politování nad prodlevami při volbě jeho nových členů; vyjadřuje politování nad nesrovnalostmi při navrhování kandidátů; bere na vědomí, že v únoru 2025 z výběrového řízení několik kandidátů kvůli těmto nesrovnalostem odstoupilo; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Regulační úřad pro elektronická média zanedbal svou zákonnou povinnost dohlížet na průběh předvolební kampaně v roce 2023 ve sdělovacích prostředcích, informovat o svých zjištěních a postihovat sdělovací prostředky, které porušily zákon, šířily nenávistné verbální projevy nebo porušily novinářské standardy; se znepokojením sleduje absenci plurality politických názorů v celostátních sdělovacích prostředcích; konstatuje, že Regulační úřad pro elektronická média by měl aktivně podporovat nejen pluralitu sdělovacích prostředků, ale také transparentnost, pokud jde o jejich vlastnické struktury a nezávislost na zahraničních subjektech;

22.bere na vědomí, že Regulační úřad pro elektronická média udělil čtyři celostátní frekvence stanicím, které v minulosti porušovaly novinářské standardy, mimo jiné nenávistnými verbálními projevy a zavádějícím informováním veřejnosti, ignorováním varování vydaných Regulačním úřadem pro elektronická média a šířením dezinformací a podporou kremelského narativu o ruské válce na Ukrajině; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Regulační úřad pro elektronická média dosud neudělil pátou celostátní licenci, a vyzývá k jejímu neprodlenému udělení v transparentním a nestranném procesu a v souladu s mezinárodními normami pro svobodu sdělovacích prostředků, jakmile bude zvolena nová rada tohoto úřadu; vyzývá srbskou vládu, aby zrušila stávající proces volby nových členů a aby jej uskutečnila znovu, a to v souladu se srbskými zákony a mezinárodními normami pro svobodu sdělovacích prostředků;

23.vyjadřuje upřímnou soustrast rodinám 16 obětí, jež přišly o život, a všem, kteří utrpěli zranění, v důsledku zřícení ochozu nádraží v Novém Sadu dne 1. listopadu 2024; žádá, aby v návaznosti na vyšetřování ze strany příslušných úřadů proběhlo úplné a transparentní soudní řízení a aby byly odpovědné osoby postaveny pohnány k odpovědnosti; zdůrazňuje, že je třeba šířeji prozkoumat, do jaké míry vedla korupce ke snížení bezpečnostních standardů a tím přispěla k této tragédii;

24.vyjadřuje politování nad opožděnou reakcí a vyvozením odpovědnosti ze strany srbských orgánů, pomalým vyšetřováním a nedostatečnou transparentností po tomto neštěstí, což bylo částečně napraveno až pod sílícím tlakem veřejnosti;

25.vyjadřuje hluboké znepokojení nad systémovými problémy, na něž upozornily studentské i další protesty v Srbsku, jako jsou otázky týkající se občanských svobod, dělby moci, korupce, ochrany životního prostředí, institucionální a finanční transparentnosti, zejména v souvislosti s infrastrukturními projekty, a odpovědnosti; vyjadřuje politování nad tím, že vláda promeškala příležitost splnit požadavky studentů a občanů, kteří studenty v dobré víře podpořili; potvrzuje, že požadavky studentů jsou v souladu s reformami, jejichž provedení se od Srbska očekává na jeho cestě do EU;

26.zdůrazňuje význam svobody projevu a shromažďování; vyzývá srbské orgány, aby zajistily ochranu účastníků pokojných protestů; bere na vědomí masové protesty, které se uskutečnily dne 15. března 2025 a byly největší v moderní historii Srbska; vyzývá k nestrannému vyšetření tvrzení, že proti demonstrantům byla použita nezákonná technologie kontroly davu, což řadě z nich způsobilo zranění;

27.vyjadřuje politování nad pokračujícím násilím vůči studentům, např. nedávným incidentem v budově Fakulty sportu a tělesné výchovy v Novim Sadu, při němž bylo zraněno nejméně pět osob během obsazení budovy policií a děkanem Patrikem Dridem;

28.co nejdůrazněji odsuzuje zneužívání osobních údajů z veřejných rejstříků k odvetě proti pokojným protestujícím; vyzývá srbské státní zastupitelství, aby vzneslo obvinění proti všem osobám, které fyzicky napadly účastníky demonstrací a podněcovaly k násilí proti nim; je hluboce znepokojen veškerými násilnostmi; pozorně sleduje vývoj situace, pokud jde o zatčené účastníky protestů a soudní řízení, která jsou s nimi vedena; je znepokojen zprávami o tom, že se na zastrašování a sledování účastníků protestů podílely bezpečnostní jednotky; odsuzuje výroky srbských orgánů, které podněcují k násilí vůči studentům a dalším účastníkům protestů; upozorňuje, že studentští aktivisté byli a jsou vystaveni právní šikaně, zastrašování a nepřiměřenému použití síly ze strany úřadů; vyzývá k důkladnému, nestrannému a rychlému vyšetření obvinění z násilí vůči účastníkům protestů a zneužití pravomoci policie během protestů; důrazně vyzývá diplomatické mise EU a členských států, aby nadále bedlivě sledovaly probíhající soudní řízení související s protesty;

29.je hluboce znepokojen rostoucím politickým a finančním tlakem vyvíjeným na učitele základních a středních škol a univerzitní profesory, kteří byli připraveni o plat za to, že se zapojili do kolektivní akce na podporu požadavků studentů; vyjadřuje v této souvislosti hluboké politování nad nepřijatelným soudním řízením s rektorem Bělehradské univerzity a nad očerňující mediální kampaní namířenou proti němu;

30.je hluboce znepokojen rozsáhlým nezákonným sledováním aktivistů, novinářů a příslušníků občanské společnosti ze strany srbských orgánů pomocí špionážního softwaru, jak vyplývá z nedávných zpráv organizace Amnesty International a nadace SHARE; naléhavě vyzývá srbskou vládu, aby od používání vyspělých sledovacích technologií proti aktivistům, novinářům a obráncům lidských práv okamžitě upustila, a žádá příslušné srbské orgány, aby všechny stávající případy nezákonného sledování a používání špionážního softwaru důkladně vyšetřily a aby zahájily řádná řízení s odpovědnými osobami; s ohledem na výše uvedené vyzývá Evropskou komisi, aby se těmito incidenty zabývala, řešila je se srbskými orgány a důrazně požadovala jejich důkladné vyšetření;

31.vyjadřuje politování nad údajným nezákonným odposlechem a zadržením pěti aktivistů z opozičního Hnutí svobodných občanů (PSG) a studenta z organizace STAV v březnu 2025 a nad zatýkacími rozkazy vydanými na další aktivisty STAV; odsuzuje využívání tohoto případu propagandistickými sdělovacími prostředky a bezdůvodné prodloužení vazby; vyzývá srbské orgány, aby Mariju Vasićovou, Lazara Diniće, Mladena Cvijetiće, Lada Jovoviće, Srđana Đuriće a Davora Stefanoviće propustily z vazby;

32.odmítá obvinění, že se EU a některé její členské státy na organizaci studentských protestů podílely s cílem vyvolat „barevnou revoluci“; v této souvislosti co nejrozhodněji odsuzuje svévolné zatýkání a vyhošťování občanů EU a zveřejňování jejich osobních údajů odsouzenými válečnými zločinci, jakož i nenávistné verbální projevy namířené proti národnostním menšinám; vyjadřuje znepokojení nad rostoucím počtem případů zadržení občanů EU na hranicích Srbska; konstatuje, že protiunijní narativy se projevují v klesající podpoře přistoupení k EU ze strany srbské společnosti a v posilování přítomnosti zahraničních autokratických aktérů v zemi;

33.vyzývá srbské orgány, aby zajištěním transparentnosti a odpovědnosti obnovily důvěru občanů ve státní instituce; vybízí všechny politické a sociální aktéry, aby vedli inkluzivní a věcný dialog zaměřený na provedení reforem souvisejících s EU;

34.konstatuje, že Srbsko stále více omezuje svobodu sdělovacích prostředků, jak dokládá jeho propad na 98. místo v Indexu světové svobody tisku Reportérů bez hranic za rok 2024; důrazně Srbsko vyzývá, aby zlepšilo a chránilo profesionalitu, rozmanitost a pluralitu sdělovacích prostředků a podporovalo kvalitní investigativní žurnalistiku, nejvyšší etické novinářské standardy dodržováním etických kodexů pro novináře a mediální gramotnost; vyzdvihuje význam plurality a transparentnosti sdělovacích prostředků, včetně aspektů souvisejících s vlastnictvím a veřejným financováním, a to zejména prostřednictvím účinnějšího zapojení Regulačního úřadu pro elektronická média; připomíná, že koncentrace vlastnictví sdělovacích prostředků může mít nepříznivé dopady na jejich svobodu a na profesionalitu zpravodajství; znovu potvrzuje, že v rámci přístupových jednání se Srbsko v otázkách strategického významu, jako je boj proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování, musí sladit s postoji EU; vyzývá Srbsko, aby uvedlo své politiky v oblasti boje proti zahraničnímu vměšování a dezinformačním kampaním v soulad s politikami EU zavedením konkrétních regulačních opatření v souladu s normami EU, jako jsou ustanovení nařízení o digitálních službách Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách) (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2065/oj). a nařízení (EU) 2024/900 o transparentnosti a cílení politické reklamy Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/900 ze dne 13. března 2024 o transparentnosti a cílení politické reklamy (Úř. věst. L, 2024/900, 20.3.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/900/oj).; vybízí Srbsko, Evropskou službu pro vnější činnost a Evropské středisko pro boj proti hybridním hrozbám, aby v oblasti boje proti dezinformacím spolupracovaly; očekává, že příslušné úřady vyšetří a budou stíhat všechny případy nenávistných verbálních projevů, pomlouvačných kampaní a strategických žalob namířených proti novinářům;

35.vyjadřuje hluboké znepokojení nad oznámenými případy šikanózních útoků, digitálního sledování a obtěžování novinářů, lidskoprávních aktivistů a organizací občanské společnosti, z nichž poslední byla policejní razie ve čtyřech předních organizacích občanské společnosti dne 25. února 2025, údajně v souvislosti se zneužíváním finančních prostředků od agentury USA pro mezinárodní rozvoj; důrazně odsuzuje přetrvávající pomlouvačné kampaně a zastrašování namířené proti občanské společnosti v Srbsku, včetně nepravdivých obvinění ze spiknutí s cílem svrhnout vládu s podporou ze zahraničí;

36.vyjadřuje znepokojení nad tím, že organizace občanské společnosti v Srbsku čelí stále větším problémům, včetně restriktivních podmínek, omezeného financování, policejních razií a dalších forem zastrašování ze strany státních orgánů; zdůrazňuje, že je nutné vytvořit podmínky, které by dynamickým místním organizacím občanské společnosti umožňovaly svobodně působit a inkluzivně a smysluplně se podílet na tvorbě politik, včetně procesu evropské integrace; vyjadřuje politování nad tím, že rámec, který by srbským dynamickým a pluralistickým organizacím občanské společnosti, zejména těm, jež jsou činné v oblasti podpory demokracie a sledování voleb, umožňoval svobodně působit a inkluzivně a smysluplně se podílet na tvorbě politik, Srbsko v současnosti nenabízí; vyjadřuje znepokojení nad nedávnými raziemi v kancelářích organizací občanské společnosti; vyzývá k vyšetření všech útoků a pomlouvačných kampaní namířených proti organizacím občanské společnosti a ke zlepšení transparentnosti veřejného financování;

37.odsuzuje politický tlak vyvíjený na univerzity a další výzkumné instituce prostřednictvím narychlo vydaného vládního dekretu, který zasahuje do akademické svobody výzkumných pracovníků a snižuje jejich platy; odsuzuje očerňování profesorů, výzkumných pracovníků a dalších akademických pracovníků v provládních sdělovacích prostředcích; vyjadřuje politování nad rostoucím využíváním dočasných smluv pro učitele a další státní zaměstnance jakožto politického nástroje k vyvíjení nátlaku a kontroly;

38.naléhavě vyzývá srbské orgány, aby po vzoru opatření, jež se osvědčila v regionu Vojvodina, rozšířily dostupnost veřejnoprávního vysílání ve všech menšinových jazycích v celé zemi a zajistily rovný přístup ke sdělovacím prostředkům pro všechny komunity;

39.vyjadřuje hluboké znepokojení nad návrhem zákona předloženým srbskému parlamentu dne 29. listopadu 2024, který má charakter zákona o zahraničních agentech ruského střihu; připomíná srbským zákonodárcům, že organizace občanské společnosti a novináři hrají ve zdravé demokratické společnosti klíčovou roli; znovu opakuje, že takový právní předpis je neslučitelný s hodnotami EU; konstatuje, že řada organizací občanské společnosti v únoru 2025 pozastavila spolupráci se zákonodárnou a výkonnou složkou vládní moci;

40.vyjadřuje hluboké znepokojení nad stále větším politickým vměšováním do ochrany kulturního dědictví v Srbsku, včetně rušení prohlášení objektů za kulturní památky a nerespektování právních postupů upravujících jejich ochranu, jako například v případě modernistického komplexu Generalštab;

41.vyzývá Srbsko, aby bojovalo proti dezinformacím, včetně manipulativních narativů namířených proti EU, a zejména aby se zdrželo dezinformačních kampaní podporovaných státem; odsuzuje otevření kanceláře RT v Bělehradu, zahájení vysílání zpravodajského kanálu RT v srbštině a pokračující činnost ruského internetového zpravodajského serveru Sputnik Srbija, který je využíván k šíření proruských narativů a dezinformací v celém regionu západního Balkánu; naléhavě vyzývá srbské orgány, aby bojovaly proti hybridním hrozbám a jednaly v plném souladu s rozhodnutím Rady o pozastavení vysílání stanic Sputnik a RT; je hluboce znepokojen šířením dezinformací o ruské agresi proti Ukrajině; vyzývá Srbsko a Komisi, aby zkvalitnily infrastrukturu pro boj proti dezinformacím a jiným hybridním hrozbám; odsuzuje rostoucí vliv ruských a čínských státem podporovaných dezinformací v Srbsku, včetně šíření protiunijních a protidemokratických narativů;

42.bere na vědomí, že byla přijata národní strategie rovného zacházení a strategie pro prevenci a ochranu před diskriminací, a vyzývá k jejich plnému provádění a k další harmonizaci norem s normami EU; naléhavě vyzývá srbské orgány, aby se zabývaly doporučeními expertní skupiny pro boj proti násilí na ženách a domácímu násilí (GREVIO) s cílem zlepšit dodržování Istanbulské úmluvy, kterou Srbsko ratifikovalo; se znepokojením bere na vědomí dočasné pozastavení provádění zákona o rovnosti žen a mužů Ústavním soudem; vyjadřuje znepokojení nad stále nedostatečnou podporou organizací prosazujících práva žen a rovnost žen a mužů;

43.vyjadřuje hluboké politování nad demografickým poklesem v Srbsku, který je umocněn negativní čistou migrací v důsledku špatné ekonomické situace a politického pronásledování; zdůrazňuje, že jsou to především mladí, vzdělaní a produktivní lidé, kteří jsou nuceni opustit zemi, jakož i ti, kteří jsou vystaveni nátlaku a vyhrožování z důvodu svých politických názorů, např. Dijana Hrková, matka jedné z obětí tragédie na železniční stanici Novi Sad, která se obává o svou bezpečnost poté, co byla vystavena nátlaku stoupenců SNS;

44.zdůrazňuje, že srbské orgány musí přijmout konkrétní opatření s cílem zlepšit dodržování práv dětí v této zemi, mimo jiné ratifikací třetího opčního protokolu k Úmluvě o právech dítěte, přijetím národního akčního plánu pro práva dítěte, přijetím nové strategie proti násilí na dětech, neboť platnost předchozího rámce již skončila, a vytvořením vnitrostátního rámce na ochranu dětí před zneužíváním a zanedbáváním;

45.vítá, že bělehradský průvod Pride 2024, dosud největší v Srbsku, proběhl v poklidu, že jej však musela chránit významná přítomnost policie;

46.poukazuje na nutnost pevného odhodlání k ochraně práv národnostních menšin, k zajištění jejich plného zastoupení na všech úrovních státní správy a k zachování jejich kulturní identity na základě používání jejich jazyka, plnění jejich vzdělávacích potřeb, zajištění svobody projevu a přístupu k informacím a odhodlání k aktivnímu vyšetřování zločinů z nenávisti coby nenahraditelné součásti společných evropských hodnot; vyjadřuje navíc politování nad tím, že téměř všechny národnostní menšiny jsou chráněny pouze formálně; vyjadřuje znepokojení nad praxí formálního zastupování národnostních menšin, které jsou pod kontrolou vlády; vyzývá Srbsko, aby chránilo a podporovalo kulturní dědictví a tradice svých národnostních menšin a zejména aby vytvořilo pozitivní atmosféru pro vzdělávání v menšinových jazycích, mj. tím, že zajistí dostatečný počet učitelů, a vyjadřuje politování nad porušováním práv menšin v této oblasti; vyzývá Srbsko, aby se zdrželo zneužívání národnostní identity národnostních menšin, které vede k rozmíškám v těchto komunitách, a důrazně odsuzuje zaznamenané případy nenávistných verbálních projevů vůči některým z nich; bere na vědomí značné zpoždění při přípravě nového akčního plánu pro uplatňování práv národnostních menšin a zdůrazňuje, že je naléhavě nutné, aby jej Srbsko urychleně dokončilo a realizovalo; poukazuje na to, že je třeba, aby nový akční plán zohledňoval veškeré závěry a doporučení poradního výboru Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin;

47.vyjadřuje znepokojení nad výrazným poklesem počtu obyvatel některých menšin, včetně bulharské; vyzývá Srbsko, aby zajistilo právo na používání jmen a jazyka menšinových skupin, mj. v případě žen z bulharské menšiny; se znepokojením konstatuje, že do bulharštiny nebyly přeloženy všechny školní učebnice; vyzývá srbskou vládu, aby chorvatské menšině v zemi recipročně zajistila stejná práva, jakých požívají menšiny v Chorvatsku, zejména pokud jde o jejich reciproční zastoupení na všech úrovních vlády, mj. na regionální a místní úrovni; znovu vyjadřuje znepokojení nad tím, že v důsledku restriktivního svévolného prosazování zákona o trvalém a přechodném pobytu došlo k výmazu adres tisíců Albánců na jihu Srbska z evidence; poukazuje na situaci rumunské pravoslavné církve v Srbsku, která není státem oficiálně uznána jako tradiční církev;

48.lituje pokusů srbských orgánů podkopat národní identitu komunit v zemi; v této souvislosti vyjadřuje znepokojení nad propagací narativů, jako je tzv. „šopský národ“, které se snaží vymazat existenci bulharské komunity a popřít její historické kořeny a kulturní dědictví; vyjadřuje politování nad domovními prohlídkami, které srbské orgány provedly v kulturním centru v Bosilegradě, a nad zahájením přípravného řízení vedeného proti aktivistům nevládních organizací z důvodu „etnicky motivované nenávisti“;

49.vyzývá Srbsko, aby se zdrželo překrucování historických událostí, jako je například narativ o takzvaném masakru v Surdulici, které slouží pouze k šíření rozmíšek a nenávisti vůči menšinám a sousedním zemím, což se neslučuje s členstvím v EU;

50.opakuje, že dobré sousedské vztahy a regionální spolupráce jsou i nadále základními prvky procesu rozšíření; vyzývá Srbsko, aby přestalo omezovat vstup regionálních aktivistů z občanské společnosti a umělců do země, jelikož takové postupy podkopávají regionální dialog a spolupráci; potvrzuje dále význam stability zemí jihovýchodní Evropy a jejich odolnosti vůči zahraničnímu vměšování do vnitřních demokratických procesů; zdůrazňuje, že je důležité, aby Srbsko rozvíjelo dobré sousedské vztahy, provádělo dvoustranné dohody a vyřešilo zbývající dvoustranné otázky se svými sousedy; bere na vědomí účast Srbska v regionálních iniciativách a jeho aktivní zapojení do plánu růstu pro západní Balkán a společného regionálního trhu; zdůrazňuje, že dodržování práv národnostních menšin je nezbytnou podmínkou pokroku Srbska na jeho evropské cestě;

51.vyzývá k historickému usmíření a překonání diskriminace a předsudků z minulosti; lituje nedávné vyhrocené rétoriky vlády, která se zaměřuje na sousední státy, jež nepodpořily otevření 3. tematického okruhu se Srbskem;

52.znovu opakuje, že Srbsko musí přestat ovlivňovat domácí politiku sousedních zemí na západním Balkánu, mj. pokud jde o protiústavní oslavy Dne Republiky srbské v Bosně a Hercegovině a zpochybňování rozhodnutí soudů Bosny a Hercegoviny;

53.naléhavě vyzývá Srbsko, aby zintenzivnilo své úsilí o usmíření a snažilo se vyřešit spory z minulosti, zejména pokud jde o pohřešované osoby, které čítají v Chorvatsku 608 osob, v Bosně a Hercegovině 7 608 osob a v Kosovu 1 595 osob; vyzývá srbské orgány, aby dosáhly spravedlnosti pro oběti tím, že uznají a budou respektovat soudní rozsudky ve věci válečných zločinů, budou bojovat proti beztrestnosti za válečné zločiny, vyšetří případy pohřešovaných osob, prošetří pohřebiště a podpoří tuzemské státní zástupce při stíhání pachatelů, což vyžaduje spolupráci i s dalšími stranami; důrazně odsuzuje rozsáhlé veřejné popírání mezinárodních rozsudků za válečné zločiny, včetně popírání genocidy ve Srebrenici;

54.vyzývá justiční orgány v Srbsku, aby zajistily dodržování standardů spravedlivého procesu a poskytly zadostiučinění obětem ve všech případech válečných zločinů; požaduje, aby byly popírání válečných zločinů a oslava válečných zločinců zahrnuty do trestního zákoníku s cílem stíhat jakoukoli formu popírání válečných zločinů, o nichž bylo rozhodnuto v rozsudcích Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a Mezinárodního soudního dvora;

55.znovu vyjadřuje svou podporu iniciativě na vytvoření regionální komise pro zjišťování skutečností o válečných zločinech a dalším závažném porušování lidských práv na území bývalé Jugoslávie (RECOM);

56.opakuje svůj postoj, že je důležité otevřít a zveřejnit válečné archivy, a znovu vyzývá k otevření archivů bývalé Jugoslávie, zejména ke zpřístupnění spisů bývalé jugoslávské tajné služby (UDBA) a kontrarozvědky Jugoslávské lidové armády (KOS) a k vrácení spisů příslušným vládám, pokud o to požádají;

57.znovu vyjadřuje svou plnou podporu dialogu, který zprostředkovává EU, a vítá jmenování Petera Sørensena zvláštním zástupcem EU pro dialog mezi Bělehradem a Prištinou;

58.připomíná, že důležitým předpokladem k dosažení komplexní právně závazné dohody o normalizaci je konstruktivní zapojení srbských i kosovských orgánů na základě vzájemného uznání a v souladu s mezinárodním právem; vyzývá Kosovo i Srbsko, aby plnily bruselskou a ochridskou dohodu, mj. aby vytvořily sdružení/společenství obcí se srbskou většinou a aby Srbsko přestalo bránit členství Kosova v regionálních a mezinárodních organizacích a vyvarovalo se jednostranných kroků, které by mohly tento dialog podkopat;

59.očekává, že Kosovo a Srbsko budou plně spolupracovat a přijmou veškerá nezbytná opatření s cílem zadržet pachatele teroristického útoku, k němuž došlo v roce 2023 v obci Banjska, a urychleně je postavit před soud; vyjadřuje politování nad tím, že Srbsko dosud nestíhá viníky, zejména místopředsedu strany Srpska Lista Milana Radoičiće; opakuje, že k odpovědnosti musejí být pohnáni také pachatelé teroristického útoku v Zubině Potoku, které je nutné neprodleně postavit před soud;

60.vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komisi, aby se aktivněji zapojily do vedení tohoto dialogu; vyzývá k posílení úlohy Evropského parlamentu při usnadňování dialogu v rámci pravidelných schůzí smíšeného parlamentního shromáždění;

61.vítá dosažení stabilního pokroku Srbska na cestě k rozvoji fungujícího tržního hospodářství s kladným růstem HDP a vyššími zahraničními investicemi v určitých odvětvích; bere na vědomí, že Srbsko poprvé v historii získalo rating v investičním pásmu; zdůrazňuje, že EU je hlavním obchodním partnerem Srbska, největším zdrojem přímých zahraničních investic a zdaleka největším dárcem; opakuje, že finanční pomoc, která je pro Srbsko velmi přínosná, je podmíněna upevněním demokratických zásad a sladěním jeho politiky se SZBP a dalšími oblastmi politiky EU; připomíná, že je třeba provést zásadnější reformy na trhu práce, v oblasti vzdělávání a ve veřejné správě, mimo jiné s cílem řešit sociální nerovnosti; vyjadřuje znepokojení nad měřítkem a rozsahem mezivládních zakázek, které jsou vyňaty ze stávajícího legislativního rámce pro zadávání veřejných zakázek; lituje však, že veřejný dluh v poměru k HDP zůstává výrazně nad východoevropským průměrem;

62.je znepokojen investicemi Ruska a Číny v Srbsku a jejich rostoucím vlivem na politické a hospodářské procesy v regionu;

63.vyzývá Srbsko, aby zintenzivnilo úsilí a zvýšilo investice do socioekonomického rozvoje svých příhraničních regionů s cílem řešit problém vylidňování a zajistit obyvatelům přístup k základním službám, včetně profesních příležitostí, zdravotní péče a vzdělávání; poukazuje na potenciál programů přeshraniční spolupráce v rámci nástroje NPP III hrát klíčovou úlohu při podpoře dlouhodobě udržitelného regionálního růstu;

64.vítá aktivní zapojení Srbska do provádění nového plánu růstu pro západní Balkán; bere na vědomí, že Srbsko přijalo dne 3. října 2024 svůj program reforem; je přesvědčen, že využití příležitostí, které nabízí plán růstu, by dále posílilo srbskou ekonomiku, která v posledních třech letech čerpala finanční a technickou pomoc v rámci nástroje NPP III ve výši více než 586 milionů EUR; domnívá se, že unijní finanční prostředky by měly lépe podporovat demokratické reformy v zemi; vyzývá v této souvislosti k použití příslušných finančních prostředků EU, včetně prostředků z plánu růstu pro západní Balkán, na jiné programy, tak aby bylo více prostředků přesměrováno na podporu reformy soudnictví, protikorupčních opatření a na podporu nezávislých sdělovacích prostředků a organizací občanské společnosti s cílem podpořit jejich stěžejní práci, zejména v souvislosti s vakuem, které vzniklo odchodem dárců z USA; vyzývá kromě toho EU a země západního Balkánu, aby vytvořily rámec pro plodnou spolupráci mezi Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO) a jeho protějšky ze západního Balkánu s cílem zajistit, aby mohl tento úřad účinně vykonávat své pravomoci týkající se finančních prostředků z nástroje NPP III a Nástroje pro západní Balkán v zemích, které jsou jejich příjemci; naléhavě vyzývá srbské orgány, aby se více snažily jasně informovat občany o přínosech finančních prostředků EU a zajistily jejich větší viditelnost;

65.lituje, že při přijímání srbského programu reforem neproběhly veřejné konzultace; vyzývá k účinnějšímu dohledu nad programy a projekty financovanými ze strany EU;

66.podporuje intenzivnější regionální spolupráci mezi zeměmi západního Balkánu s cílem vyměňovat si osvědčené postupy a vypracovat společné strategie boje proti dezinformacím a zahraničnímu vměšování; poukazuje na úlohu EU při usnadňování takové spolupráce; vyzývá k pokračování regionálního programu kybernetické bezpečnosti v rámci NPP a k jeho dalšímu rozšíření;

67.je si vědom důležité úlohy, kterou hraje srbská podnikatelská komunita při zajišťování hospodářské konvergence s EU tím, že realizuje plán růstu pro západní Balkán coby udržitelnou alternativu k ruským a čínským investicím a využívá příležitosti, které tento plán nabízí; vítá příspěvek podnikatelské komunity k rozvoji socioekonomických vztahů na západním Balkáně;

68.bere na vědomí úsilí srbské podnikatelské komunity, která se zasazuje o přistoupení západního Balkánu k jednotnému trhu EU, což je konkrétní krok k plnému členství v EU; požaduje jasná, měřitelná opatření, přesně vymezené úkoly a jasně stanovenou odpovědnost za provádění akčního plánu společného regionálního trhu, který je klíčovou hnací silou úspěšného přistoupení tohoto regionu k jednotnému trhu EU;

69.vyzývá Srbsko, aby zvýšilo své úsilí o provedení příslušného acquis v oblasti životního prostředí a klimatu ve svém právu a zajistilo řádné uplatňování norem na ochranu životního prostředí, mimo jiné výrazným rozšířením svých administrativních a technických kapacit na všech úrovních státní správy, zejména pokud jde o právní předpisy týkající se nakládání s odpady a přijetí programu k přizpůsobení se změně klimatu a vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu; vyzývá srbské orgány, aby zvýšily transparentnost a posuzování dopadů veškerých investic, včetně čínských a ruských;

70.znovu vyjadřuje politování nad nedostatečnou reakcí na znečištění řeky Dragovištica, k němuž došlo k důsledku činnosti dolů, které jsou v daném regionu v provozu, a nad jeho škodlivým dopadem na zdraví místních obyvatel a životní prostředí;

71.vyzývá Srbsko, aby zvýšilo úsilí o dekarbonizaci své energetiky a umožnilo účinné prosazování předpisů o snižování znečištění v souvislosti s tepelnými elektrárnami;

72.zdůrazňuje, že v oblasti přeshraniční spolupráce se sousedními zeměmi, zejména pokud jde o přeshraniční silniční infrastrukturu, je nutné dosáhnout dalšího pokroku; vyzývá Srbsko, aby zahájilo provádění činností uvedených v memorandu o společném záměru, které se týká spolupráce s Bulharskem v oblasti ochrany životního prostředí;

73.bere na vědomí memorandum o společném záměru mezi EU a Srbskem, kterým se zavádí strategické partnerství v oblasti udržitelných surovin, hodnotových řetězců baterií a elektrických vozidel s ohledem na evropskou energetickou transformaci a v souladu s nejvyššími environmentálními normami; připomíná, že základem každého takového strategického partnerství by měl být dialog s dotyčnými obyvateli, vědeckou obcí a občanskou společností;

74.vítá dohodu o snížení cen za roaming přijatou na summitu mezi EU a zeměmi západního Balkánu konaném v Tiraně; vyzývá v této souvislosti příslušné orgány, soukromé subjekty a všechny zúčastněné strany, aby usnadnily dosažení dohodnutých cílů, jimiž je výrazné snížení roamingových poplatků za data a dalších poplatků mezi zeměmi západního Balkánu a EU, tak aby se ceny do roku 2027 blížily tuzemským cenám; vítá vstup první fáze provádění plánu pro roaming mezi západním Balkánem a EU v platnost;

75.znovu připomíná, že je důležité, aby Srbsko dále diverzifikovalo své dodávky energie, tak aby dokázalo ukončit svou závislost na Rusku; bere na vědomí sankce, které Spojené státy vyhlásily proti společnosti Naftna Industrija Srbije (NIS), dceřiné společnosti ruského Gazpromu; vítá, že v prosinci 2023 bylo dokončeno budování propojovacího plynovodu mezi Srbskem a Bulharskem (IBS); s politováním konstatuje, že došlo k odložení komerčního provozu tohoto plynovodu; vyzývá k urychlenému dokončení povolovacího procesu, aby byla v souladu s acquis Energetického společenství zajištěna jeho neomezená funkčnost; konstatuje, že Srbsko podniká kroky k zavedení uhlíkové daně do roku 2027, což je jeden z kroků pro připojení se k unijnímu systému obchodování s emisemi;

76.bere na vědomí, že byly otevřeny všechny kapitoly ve 4. tematickém okruhu týkajícím se zelené agendy a udržitelné konektivity; bere na vědomí přijetí zákona o posuzování vlivu na životní prostředí jako pozitivní krok směrem k ochraně životního prostředí v Srbsku a zároveň vyjadřuje politování nad tím, že nový zákon není zcela v souladu s příslušnou směrnicí EU 2014/52/EU Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 124, 25.4.2014, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2014/52/oj)., neboť stále připouští možnost, aby byly významné projekty realizovány bez komplexní kontroly z hlediska životního prostředí; znovu opakuje, že je třeba vymezit a důsledně spravovat chráněná území, zejména ta, která jsou označena jako oblasti významné z hlediska ptactva a biologické rozmanitosti (IBA); požaduje, aby byla věnována zvláštní pozornost stěžejním lokalitám, kde je třeba zlepšit vymáhání právních předpisů proti pytláctví;

77.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení předsedovi Evropské rady, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a prezidentovi, vládě a Národnímu shromáždění Srbska.