(1)Unie vítá zahraniční investice, neboť přispívají k jejímu růstu tím, že zlepšují její konkurenceschopnost, vytvářejí pracovní místa a úspory z rozsahu a přinášejí kapitál, technologie, inovace a odborné znalosti.

(3)V čl. 21 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii se však uvádí, že cílem politik a činností Unie je ochrana jejích hodnot, základních zájmů, bezpečnosti, nezávislosti a integrity. Tyto zásady a cíle jsou základem společné obchodní politiky Unie, jak je stanovena v článku 207 Smlouvy o fungování EU, a to i ve vztahu k zahraničním investicím. V této souvislosti mezinárodní závazky přijaté v rámci Světové obchodní organizace (dále jen „WTO“) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále jen „OECD“) a obchodních a investičních dohod uzavřených se třetími zeměmi umožňují, aby Unie a členské státy, po splnění určitých požadavků, omezily přímé zahraniční investice z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku.

(4)V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4524 byl vytvořen rámec pro prověřování přímých zahraničních investic do Unie ze strany členských států. Uvedené nařízení zejména stanovilo mechanismus spolupráce, který členským státům a Komisi umožňuje vyměňovat si informace o přímých zahraničních investicích a vyjadřovat obavy ohledně rizik pro bezpečnost nebo veřejný pořádek. Tento mechanismus spolupráce vyžaduje, aby členský stát, v němž je taková přímá zahraniční investice plánována nebo dokončena (hostitelský členský stát), ve svém rozhodnutí o prověření náležitě zohlednil připomínky ostatních členských států a stanovisko Komise.

__________________

4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 ze dne 19. března 2019, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie (Úř. věst. L 79 I, 21.3.2019, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/452/oj).

(8)Významná většina členských států (ne však všechny) má legislativní nástroj, který stanoví mechanismus pro prověřování přímých zahraničních investic. V mnoha členských státech se vnitrostátní právní předpisy vztahují i na prověřování investic uvnitř Unie. Mezi členskými státy existují značné rozdíly, pokud jde o rozsah, prahové hodnoty a kritéria používaná k posouzení, zda investice může negativně ovlivnit bezpečnost nebo veřejný pořádek. Rozdíly existují rovněž v prověřovacích procesech. V některých členských státech lze investici provést předtím, než je schválen její dopad na bezpečnost a veřejný pořádek. Jiné však vyžadují, aby investice byla dokončena až po schválení v rámci prověřovacího mechanismu. Tyto rozdíly představují překážku pro bezproblémové fungování vnitřního trhu. Tyto nesrovnalosti vytvářejí například nerovné podmínky a zvyšují náklady na dodržování předpisů pro investory, kteří musejí oznamovat transakce v několika členských státech. Toto nařízení pomáhá harmonizovat klíčové prvky mechanismů prováděných na vnitrostátní úrovni. To je zásadní pro zajištění předvídatelnosti platných vnitrostátních režimů a jejich charakteristik pro investory, čímž se sníží související náklady na dodržování předpisů. Ještě větší význam to má vzhledem ke skutečnosti, že vysoká úroveň integrace vnitřního trhu může vést k tomu, že jedna transakce ovlivní více členských států v celé Unii. Je například možné, že transakce zaměřená na získání cílové společnosti v jednom členském státě ovlivní bezpečnost a veřejný pořádek také v jiných členských státech, a to z důvodu struktury dodavatelského řetězce nebo jiných ekonomických prvků, které spojují cílovou společnost s jinými společnostmi se sídlem v jiném členském státě. V zájmu řešení těchto problémů vnitřního trhu a pro zajištění větší konzistentnosti a předvídatelnosti je vhodné, aby kritéria a prvky, které se mají používat pro posuzování zahraničních investic, byly stanoveny prostřednictvím opatření na úrovni Unie.

(9)Aby byl zajištěn jednotný přístup k prověřování zahraničních investic v celé Unii, měly by mít všechny členské státy povinnost prověřovat zahraniční investice z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku. Měly by být tudíž harmonizovány základní prvky vnitrostátních prověřovacích mechanismů. Tato minimální harmonizace by měla rovněž zahrnovat rozsah investic, které mají být prověřovány, základní rysy postupu prověřování a součinnost mezi vnitrostátním mechanismem a mechanismem spolupráce Unie včetně jednotných lhůt pro prověřování. Kromě toho by členské státy měly mít možnost rozšířit oblast působnosti svého vnitrostátního prověřovacího mechanismu i na další druhy zahraničních investic, zahraniční investice v jiných odvětvích, další cílový subjekt v Unii nebo hospodářské činnosti, které příslušný členský stát považuje za kritické pro svou bezpečnost nebo veřejný pořádek. Pokud tak učiní, mělo by být toto prověřování rovněž v souladu s ustanoveními tohoto nařízení. Je nezbytné zavést harmonizovaný a zjednodušený přístup ve všech členských státech, který zajistí, aby zahraniční investice, které mohou mít dopad na bezpečnost a veřejný pořádek, podléhaly důsledné kontrole a účinnému rozhodování. Za tímto účelem by prověřovací mechanismy měly minimalizovat složitost administrativních postupů, zabránit zbytečným prodlevám a v případě, že jsou uplatňovány na malé a střední podniky, zohledňovat jejich omezené zdroje. Mimo to by Komise měla zajišťovat koordinaci, aby se zajistila větší bezpečnost Unie a aby se zároveň minimalizovaly případy neefektivnosti a roztříštěné přístupy.

(12)Prověřování zahraničních investic by mělo být prováděno v souladu s tímto nařízením, s přihlédnutím ke všem dostupným faktickým informacím a při dodržení zásady proporcionality a dalších zásad zakotvených ve Smlouvách. Kromě toho by prověřování zahraničních investic, které jsou prováděny prostřednictvím dceřiných společností zahraničního investora usazených v Unii, mělo ve všech případech splňovat požadavky vyplývající z práva Unie, a zejména ustanovení Smlouvy o svobodě usazování a volném pohybu kapitálu, jak jsou vykládána v judikatuře Soudního dvora Evropské unie, v souladu s cílem zachovat fungující, otevřený a odolný vnitřní trh podporující začlenění. Veškerá omezení svobody usazování a volného pohybu kapitálu v Unii, včetně prověřování a opatření vyplývajících z prověřování, jako jsou zmírňující opatření a zákazy, by měla být založena na skutečném a dostatečně závažném ohrožení základního zájmu společnosti a měla by být přiměřená a nezbytná, jak stanoví judikatura Soudního dvora. Při posuzování oprávněnosti a přiměřenosti jakýchkoli omezení svobody usazování nebo volného pohybu kapitálu, a to i případně kteréhokoli stanoviska nebo rozhodnutí Komise přijatého podle tohoto nařízení, by zároveň měla být zohledněna specifika investic v rámci Unie uskutečňovaných prostřednictvím dceřiné společnosti zahraničního investora. To by mělo být provedeno s ohledem na začlenění systémů členských států do mechanismu spolupráce v celé Unii.

(14)Je rovněž nezbytné, aby se zvýšila odpovědnost hostitelského členského státu vůči Komisi a těm členským státům, které vyjadřují řádně odůvodněné obavy o svůj veřejný pořádek nebo bezpečnost nebo o bezpečnost Unie.

(15)Společným rámcem stanoveným v tomto nařízení by neměla být dotčena výhradní odpovědnost jednotlivých členských států chránit národní bezpečnost, jak je stanovena v čl. 4 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii. Rovněž by jím neměla být dotčena ochrana podstatných zájmů bezpečnosti členských států podle článku 346 Smlouvy o fungování EU.

(17)K zahraničním investicím na zelené louce dochází v případě, že zahraniční investor nebo jeho dceřiná společnost v Unii zřídí nové zařízení nebo nový podnik v Unii, za účelem výkonu nové hospodářské činnosti v Unii. Zřízením nových zařízení může zahraniční investor ovlivňovat bezpečnost a veřejný pořádek, včetně případů, kdy se toto riziko týká základních ekonomických vstupů. Členské státy by proto měly zahrnout zahraniční investice na zelené louce do rozsahu transakcí, na něž se vztahují jejich prověřovací mechanismy.

(18)Pro zajištění konzistentních a předvídatelných postupů prověřování je vhodné stanovit základní rysy prověřovacích mechanismů, které mají členské státy provádět. Tyto prvky by měly zahrnovat přinejmenším rozsah transakcí, které podléhají požadavku na získání povolení, lhůty pro prověřování a možnost podniků dotčených rozhodnutím o prověření podat proti těmto rozhodnutím opravný prostředek prostřednictvím standardního mechanismu odvolání, a schopnost prověřovacích orgánů účinně řešit případy nedodržování předpisů nebo jejich obcházení. Pravidla a postupy týkající se prověřovacích mechanismů by měly být transparentní a neměly by vést k diskriminaci mezi třetími zeměmi. Postup podávání žádosti o povolení by měl zajistit, aby byly požadavky na dodržování omezeny na minimum.

(19)Mechanismus spolupráce stanovený v nařízení (EU) 2019/452 členským státům umožňuje spolupracovat a vzájemně si pomáhat v případech, kdy by přímá zahraniční investice v jednom členském státě mohla mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek v jiných členských státech nebo Unii či projektů nebo programů v zájmu Unie. Tento mechanismus se dosud ukázal jako velmi užitečný, a proto by měl být podle tohoto nařízení zachován, posílen a rozšířen, aby byl zajištěn jednotnější přístup k zahraničním investicím v celé Unii.

(20)Aby se zajistilo, že zahraniční investice, které by mohly mít negativní vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek v Unii, budou náležitě identifikovány, měly by členské státy prověřovat zahraniční investice, pokud je cílový subjekt v Unii součástí projektu nebo programu v zájmu Unie nebo se na něm podílí nebo pokud se hospodářská činnost cílového subjektu v Unii týká technologie, materiálu, majetku, zařízení, vybavení, sítě, systému nebo služby, které mají zvláštní význam pro bezpečnost nebo veřejný pořádek Unie. Členské státy by rovněž měly prověřovat zahraniční investice na zelené louce v takových citlivých programech nebo odvětvích, pokud z charakteristik investora a velikosti transakce vyplývá konkrétní riziko. Kromě těchto kritérií se mohou prověřovací mechanismy vztahovat i na další odvětví, cílové subjekty v Unii nebo hospodářské činnosti, které příslušný členský stát považuje za kritické pro svou bezpečnost nebo veřejný pořádek.

(21)Pro zajištění toho, že se mechanismus spolupráce zaměří pouze na ty zahraniční investice, u nichž je vzhledem k charakteristikám zahraničního investora nebo cílové subjekty v Unii možné, že budou mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek, je vhodné stanovit podmínky založené na riziku pro oznamování zahraničních investic, které jsou v členském státě prověřovány, ostatním členským státům a Komisi. Členský stát by měl zejména posoudit, zda zahraničního investora nekontroluje nebo neovlivňuje vláda třetí země. Kontrolu nebo vliv lze určit na základě kritérií, jako jsou prahové hodnoty přímého nebo nepřímého vlastnictví, povaha a rozsah financování ze strany třetích zemí a konkrétní mechanismy správy a řízení, jako jsou zlaté akcie. Tyto podmínky by měly zahrnovat případy netransparentních nebo nejasných vlastnických struktur nebo případy, kdy není znám konečný příjemce. Pokud zahraniční investice nesplňuje některou z podmínek, může členský stát, v němž je zahraniční investice prověřována, oznámit zahraniční investici ostatním členským státům a Komisi, a to i v případě, že cílový subjekt v Unii provádí významnou činnost v jiných členských státech nebo patří do skupiny podniků, která má několik společností v různých členských státech.

(22)V zájmu zajištění toho, aby byl možný vliv zahraničních investic na bezpečnost nebo veřejný pořádek jednoho nebo více členských států náležitě identifikován, by měly mít členské státy možnost poskytnout připomínky členskému státu, v němž je zahraniční investice plánována nebo dokončena, a to i v případě, kdy tento členský stát tuto zahraniční investici neprověřuje nebo kdy je zahraniční investice prověřována, ale není oznámena mechanismu spolupráce. Žádosti o informace, odpovědi a připomínky členských států by měly být současně oznámeny Komisi, aby byla v celém procesu zajištěna transparentnost.

(23)V zájmu zajištění toho, aby byl možný vliv zahraniční investice na bezpečnost nebo veřejný pořádek více než jednoho členského státu nebo Unie jako celku náležitě identifikován, by Komise měla mít možnost vydat stanovisko ve smyslu článku 288 Smlouvy o fungování EU určené hostitelskému členskému státu, a to i v případě, že tato zahraniční investice není v tomto členském státě prověřována nebo že je prověřována, ale není oznámena mechanismu spolupráce. Komise by měla svá stanoviska v zájmu transparentnosti a předvídatelnosti založit na konkrétních a doložených rizicích a řídit se kritérii pro vydávání stanovisek, a to i pokud jde o doložená bezpečnostní rizika nebo znepokojivé skutečnosti přeshraničního dosahu.

(24)V zájmu zajištění ochrany bezpečnosti nebo veřejného pořádku v případech, kdy je možný vliv důsledkem zahraniční investice do cílového subjektu v Unii, který zajišťuje rozvoj, údržbu nebo pořízení infrastruktury, technologií nebo vstupů, které jsou pro Unii jako celek zásadní, by navíc Komise měla mít možnost vydat stanovisko. To by Komisi poskytlo nástroj k ochraně projektů a programů, které slouží Unii jako celku a představují důležitý příspěvek k její bezpečnosti či veřejnému pořádku. Stanovisko Komise, v němž se uvádí možný dopad na projekty nebo programy v zájmu Unie z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku, by mělo být oznámeno všem členským státům.

(25)Komise by dále měla mít možnost přijmout stanovisko určené všem členským státům, pokud identifikuje několik zahraničních investic, které by v celkovém součtu mohly mít dopad na bezpečnost nebo veřejný pořádek Unie. To by mohlo platit zejména v případě, kdy několik zahraničních investic vykazuje srovnatelné vlastnosti. Patří sem případy, kdy zahraniční investice provádí stejný zahraniční investor nebo zahraniční investoři představující podobná rizika nebo kdy se několik zahraničních investic týká stejného cílového subjektu v Unii či infrastruktury, včetně transevropské infrastruktury v oblasti dopravy, energií a komunikace. Členské státy a Komise by mě měly prodiskutovat analýzu rizik a možné způsoby řešení rizik uvedených ve stanovisku a zajistit koordinovaný přístup.

(26)Pro ochranu bezpečnosti nebo veřejného pořádku a za současného poskytnutí větší jistoty investorům by členské státy měly mít možnost předložit připomínky a Komise by měla mít možnost vydat stanovisko k dokončeným zahraničním investicím, které nebyly oznámeny do 15 měsíců od dokončení přímé zahraniční investice.

(27)Pro větší přehlednost by měl být seznam projektů nebo programů v zájmu Unie uveden v příloze I. Tyto projekty a programy by měly zahrnovat veškeré zahraniční investice do transevropských dopravních, energetických a komunikačních sítí, jakož i programy poskytující finanční prostředky na výzkum a vývoj činností souvisejících s bezpečností nebo veřejným pořádkem Unie. Vzhledem k významu těchto projektů a programů pro bezpečnost a veřejný pořádek Unie a jejich přirozenou přeshraniční a propojující povahu, by členské státy měly prověřovat zahraniční investice do podniků v Unii, které jsou součástí těchto projektů nebo programů nebo se na nich podílejí, včetně těch, které jsou financovány z prostředků Unie.

(28)K zajištění toho, aby byl možný vliv zahraniční investice na bezpečnost nebo veřejný pořádek jednoho nebo více členských států náležitě řešen, by měly členské státy, které obdrží řádně odůvodněné připomínky jiných členských států nebo stanovisko Komise, tyto připomínky nebo stanovisko v co největší míře zohlednit, a to i v případě, kdy se domnívají, že jejich vlastní bezpečnost nebo veřejný pořádek nejsou ovlivněny. Členský stát by měl v případě potřeby koordinovat svou činnost s Komisí a dotčenými členskými státy a poskytnout jim svůj návrh rozhodnutí a spolu s ním písemnou zpětnou vazbu k tomu, jakým způsobem byly připomínky a stanoviska v co největší míře zohledněny. Přitom by mělo být možné předkládat k návrhu rozhodnutí pozměňující návrhy, které zohlední názory vyjádřené danými členskými státy a Komisí.

(29)K zajištění účinného fungování mechanismu spolupráce je důležité požadovat, aby členský stát, který oznamuje zahraniční investici mechanismu spolupráce, poskytl minimální soubor informací ve standardizovaném formátu. Pokud se spolupráce týká zahraniční investice, která nebyla oznámena mechanismu spolupráce, měl by být hostitelský členský stát schopen poskytnout alespoň stejnou minimální míru informací. Komise a členské státy si mohou vyžádat doplňující informace od členského státu, v němž je zahraniční investice plánována nebo dokončena. Taková žádost o doplňující informace by měla být řádně odůvodněná, omezená na informace nezbytné k tomu, aby členské státy mohly předložit připomínky nebo aby Komise mohla vydat stanovisko, přiměřená účelu žádosti a neměla by oznamující členský stát a příslušné společnosti nepřiměřeně zatěžovat. Komise si může případně vyžádat informace od jiných subjektů Unie, jako je Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, Evropský orgán pro bankovnictví, Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, jednotný mechanismus dohledu nebo Evropská centrální banka.

(30)K zajištění toho, že spolupráce bude založena na úplných a přesných informacích, by měl zahraniční investor nebo podnik poskytnout veškeré relevantní informace požadované členským státem, v němž je usazen, nebo hostitelským členským státem. Za výjimečných okolností, pokud se členskému státu navzdory veškerému úsilí nedaří informace požadované jiným členským státem nebo Komisí získat, by měl tento členský stát bezodkladně informovat dotčený členský stát nebo Komisi. V takovém případě by jakákoli připomínka poskytnutá jiným členským státem nebo jakékoli stanovisko vydané Komisí v rámci mechanismu spolupráce měly vycházet z informací, které mají členské státy nebo Komise k dispozici.

(31)K zajištění toho, že mechanismus spolupráce bude využíván výlučně pro účely ochrany bezpečnosti nebo veřejného pořádku, by měly členské státy řádně odůvodnit každou žádost o informace týkající se konkrétní zahraniční investice v jiném členském státě a každou připomínku, kterou tomuto členskému státu poskytnou. To je zásadně důležité, aby se předešlo zneužití tohoto mechanismu a zajistilo, aby se zaměřoval výhradně na otázky bezpečnosti a veřejného pořádku. Stejné požadavky platí v případě, kdy Komise požádá o informace o konkrétní přímé zahraniční investici nebo vydá stanovisko určené členskému státu.

(32)Členské státy nebo případně Komise mohou zvážit relevantní informace, které obdrží od hospodářských subjektů, organizací občanské společnosti a sociálních partnerů (jako jsou odborové svazy) ohledně zahraniční investice s pravděpodobným negativním vlivem na bezpečnost nebo veřejný pořádek. Tyto informace by měly být důkladně posouzeny a mohou vést k zahájení prověřování ze strany hostitelského členského státu.

(33)Hostitelský členský stát může informovat ostatní členské státy nebo Komisi v případě, že se dozví o nových okolnostech nebo nových informacích, které mohou mít vliv na posouzení oznámené zahraniční investice. Ostatním členským státům a Komisi pak může být poskytnut dodatečný čas k tomu, aby své posouzení zahraniční investice doplnily. V takových případech je jakékoli prodloužení lhůty pro posouzení omezeno na minimum a nemělo by zbytečně zpozdit celkové prověřování.

(34)K zajištění účinnosti a efektivity mechanismu spolupráce je nezbytné sladit lhůty a postupy v případech, kdy je v několika členských státech prověřováno několik zahraničních investic spojených s toutéž širší transakcí. V případě těchto transakcí zahrnujících více zemí by měl žadatel podat různé žádosti o povolení v dotčených členských státech v omezené časové lhůtě. Kromě toho by se tyto členské státy měly snažit žádosti oznámit v omezené časové lhůtě mechanismu spolupráce. Aby bylo zajištěno účinné vyřizování těchto transakcí zahrnujících více zemí, měly by dotčené členské státy koordinovat svou činnost a dohodnout se na tom, zda zahraniční investice podléhají oznamovací povinnosti a jak budou harmonizovány jejich procesní lhůty. Kromě toho by dotčené členské státy měly rovněž koordinovat obsah svého konečného rozhodnutí. Pokud dotčené členské státy hodlají zahraniční investice povolit za určitých podmínek, měly by zajistit, aby tyto podmínky byly vzájemně slučitelné a aby přiměřeně řešily přeshraniční rizika. Před zákazem zahraniční investice by měly dotčené členské státy zvážit, zda pro řešení možného vlivu na bezpečnost nebo veřejný pořádek nepostačuje podmíněné povolení s koordinovanými opatřeními a jejich koordinovaným vymáháním. Komise by měla mít možnost se na této koordinaci plně podílet.

(35)Pro zajištění jednotného přístupu k prověřování investic v celé Unii je nezbytné, aby v tomto nařízení byly stanoveny normy a kritéria používané k posuzování pravděpodobných rizik pro bezpečnost a veřejný pořádek na úrovni Unie. Tyto normy a kritéria by měly zahrnovat dopad na bezpečnost, integritu, fungování a odolnost kritické infrastruktury a vnitřního trhu, dostupnost a přijímání kritických technologií a znalostí (včetně klíčových základních technologií), nepřetržité dodávky kritických vstupů pro bezpečnost nebo veřejný pořádek, jejichž narušení, selhání, ztráta nebo zničení by mělo značný dopad na bezpečnost a veřejný pořádek v jednom nebo více členských státech nebo v Unii jako celku, bezpečnost vojenských zařízení a jiných citlivých veřejných zařízení a schopnost řešit strategické závislosti. V tomto ohledu by členské státy a Komise měly rovněž zohlednit kontext a okolnosti zahraniční investice. To by mělo zahrnovat zejména otázku, zda se investor podílí na nezákonných činnostech, např. opakovaném nedodržování právních norem Unie, zda jsou za jeho účasti sledovány politické cíle třetích zemí, nebo zda má v úmyslu usnadnit rozvoj jejich vojenských schopností či porušování mezinárodního práva. Sledování politických cílů třetí země může znamenat, že by její vláda měla vliv na podniky, což by vedlo k významnému narušení trhu. V této souvislosti by členské státy a Komise případně měly rovněž zvážit, proč se na zahraničního investora, jeho skutečného vlastníka nebo některou z jeho dceřiných společností či osobu jednající jménem takového zahraničního investora nebo na jeho příkaz vztahuje jakýkoli druh omezujících opatření Unie podle článku 215 Smlouvy o fungování EU.

(36)Jestliže se hostitelský členský stát domnívá, že zahraniční investice může mít negativní vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek v Unii, je vhodné požadovat, aby tento členský stát přijal vhodná opatření ke zmírnění rizik, pokud jsou taková opatření k dispozici a pokud je považuje za přiměřená, přičemž v co největší míře zohlední připomínky ostatních členských států a případné stanovisko Komise. Zahraniční investice by měly být zakázány pouze výjimečně a v případech, kdy zmírňující opatření nebo opatření dostupná podle práva Unie nebo vnitrostátního práva jiná než prověřovací mechanismus nestačí ke zmírnění dopadu na bezpečnost nebo veřejný pořádek.

(37)Na podporu provádění mechanismu spolupráce a výměny osvědčených postupů mezi členskými státy by měla být zachována skupina odborníků pro prověřování zahraničních investic zřízená podle nařízení (EU) 2019/452 a její úkoly by měly být aktualizovány v souladu s tímto nařízením.

(39)K zajištění účinnosti mechanismu koordinace by měla být kontaktní místa zřízená členskými státy a Komisí vhodně strategicky umístěna v rámci příslušných správních orgánů. Kontaktní místa by měla disponovat kvalifikovanými pracovníky a pravomocemi potřebnými k výkonu jejich práce v rámci mechanismu koordinace a k zajištění řádného nakládání s důvěrnými informacemi v souladu s platnými právními rámci.

(40)Členské státy a Komise by měly být vybízeny k tomu, aby aktivně spolupracovaly s příslušnými orgány podobně smýšlejících třetích zemí v záležitostech souvisejících s prověřováním zahraničních investic, které mohou mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek. Taková správní spolupráce by měla usilovat o zlepšení efektivity rámce pro prověřování zahraničních investic členskými státy a posílení spolupráce mezi členskými státy a Komisí podle tohoto nařízení. Komise by měla být o těchto dvoustranných kontaktech informována, pokud se týkají systémových otázek, trendů či osvědčených postupů souvisejících s prověřováním investic. Komise by rovněž měla mít možnost sledovat vývoj, pokud jde o prověřovací mechanismy ve třetích zemích.

(41)Členské státy a Komise by měly zajistit nejvyšší úroveň důvěrnosti informací, které poskytují nebo získávají při uplatňování tohoto nařízení, v souladu s vnitrostátním právem a právem Unie. Pokud by neoprávněné zpřístupnění informací mohlo v různé míře poškodit zájmy Evropské unie nebo jednoho či více členských států, měl by původce informací tyto informace označit jako důvěrné v souladu s vnitrostátním právem a právem Unie. Při odpovídání na žádosti o přístup k dokumentům zpracovávaným podle tohoto nařízení by měly členské státy a Komise koordinovat a poskytovat alespoň takovou úroveň ochrany chráněných zájmů, jaká je k dispozici podle článku 4 nařízení (ES) č. 1049/20015, s ohledem na zachování integrity vyšetřování. Komise by měla přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění ochrany důvěrných informací v souladu zejména s rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2015/4436 a rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2015/4447. Členské státy a Komise by rovněž měly přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění dodržování Dohody mezi členskými státy Evropské unie zasedajícími v Radě o ochraně utajovaných informací vyměňovaných v zájmu Unie8. To zahrnuje zejména povinnost zachovat důvěrnost utajovaných informací a zajistit, aby jejich stupeň utajení nebyl snížen či aby tyto informace nebyly odtajněny bez předchozího písemného souhlasu původce. S jakýmikoli citlivými informacemi, které nejsou utajované, nebo s informacemi, které jsou poskytnuty jako důvěrné, by orgány měly nakládat odpovídajícím způsobem.

__________________

5 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2001/1049/oj).

6 Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2015/443/oj).

7 Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2015/444/oj).

8 Dohoda mezi členskými státy Evropské unie zasedajícími v Radě o ochraně utajovaných informací vyměňovaných v zájmu Evropské unie (Úř. věst. C 202, 8.7.2011, s. 13).

(43)Komise vypracuje výroční zprávu o provádění tohoto nařízení a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě. K zajištění větší transparentnosti by tato zpráva měla být zveřejněna. Zpráva by měla vycházet mimo jiné ze zpráv, které všechny členské státy důvěrně předkládají Komisi s náležitým ohledem na potřebu zajistit ochranu důvěrnosti některých informací, zejména v případech, kdy by zveřejnění údajů mohlo ovlivnit bezpečnost nebo veřejný pořádek Unie nebo ohrozit obchodní tajemství. Zpráva by měla obsahovat informace o nových trendech a rizikových faktorech i aktualizované informace o relevantním legislativním vývoji v členských státech.

(44)Komise by měla zhodnotit fungování a účinnost tohoto nařízení tři roky po datu jeho použitelnosti a poté každých pět let a předložit zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Tato zpráva by měla obsahovat zejména posouzení přínosu tohoto nařízení k hospodářské bezpečnosti Unie. Mělo by v ní být posouzeno, zda by mělo být toto nařízení pozměněno, či nikoliv. Navrhne-li zpráva změnu tohoto nařízení, může k ní být připojen legislativní návrh.

(46)Představuje-li zahraniční investice spojení spadající do oblasti působnosti nařízení Rady (ES) č. 139/200412, nemělo by být uplatňováním tohoto nařízení dotčeno uplatňování čl. 21 odst. 4 nařízení (ES) č. 139/2004. Toto nařízení a čl. 21 odst. 4 nařízení (ES) č. 139/2004 by měly být uplatňovány konzistentně. Pokud se příslušná oblast působnosti těchto dvou nařízení překrývá, měly by být důvody pro prověření stanovené v článku 1 tohoto nařízení a pojem oprávněných zájmů ve smyslu čl. 21 odst. 4 třetího pododstavce nařízení (ES) č. 139/2004 vykládány soudržně, aniž by bylo dotčeno posouzení slučitelnosti vnitrostátních opatření zaměřených na ochranu těchto zájmů s obecnými zásadami a jinými ustanoveními práva Unie.

__________________

12 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1, ELI: http://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2004/139/oj?locale=cs).

(49)Aby se zohlednil vývoj týkající se projektů nebo programů v zájmu Unie a upravil seznam technologií, materiálů, aktiv, zařízení, vybavení, sítí, systémů, služeb a hospodářských činností, které mají zvláštní význam pro bezpečnost nebo veřejný pořádek Unie, zejména s ohledem na posouzení rizik, které má být provedeno podle strategie hospodářské bezpečnosti Unie, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny příloh tohoto nařízení. Seznam projektů a programů v zájmu Unie uvedený v příloze I by měl zahrnovat projekty nebo programy, na které se vztahuje právo EU a které zajišťují rozvoj, údržbu nebo nabývání kritické infrastruktury, kritických technologií nebo kritických vstupů, které jsou zásadní pro bezpečnost nebo veřejný pořádek. Seznam technologií, materiálů, aktiv, zařízení, vybavení, sítí, systémů, služeb a hospodářských činností se zvláštním významem pro bezpečnost nebo veřejný pořádek Unie uvedený v příloze II by měl zahrnovat oblasti, v nichž může zahraniční investice ovlivnit bezpečnost nebo veřejný pořádek ve více než jednom členském státě nebo v Unii jako celku prostřednictvím cílového subjektu v Unii, který se neúčastní projektu nebo programu v zájmu Unie ani z něj nezískává finanční prostředky. Komise by měla přílohu I aktualizovat zejména v případě, že budou v souvislosti s budoucími víceletými finančními rámci zavedeny nové projekty nebo programy v zájmu Unie. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů16. Zejména pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

__________________

16 Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(50)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení, zejména pokud jde o formuláře, které mají být použity pro poskytování minimálních informací o zahraničních investicích a pro podávání žádostí o povolení, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/201117.

__________________

17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2011/182/oj).

(51)Nařízení (EU) 2019/452 by mělo být zrušeno. Aby byl členským státům a subjektům umožněn dostatek času na přípravu na provádění, toto nařízení by se mělo použít od ... [doplnit datum: 12 měsíců po vstupu v platnost]. Mělo by být použitelné bez ohledu na zřízení jednotného portálu pro podávání žádostí o povolení. V přechodném období mezi vstupem tohoto nařízení v platnost a jeho použitím by se mělo nadále používat nařízení (EU) 2019/452,

1.Toto nařízení stanoví rámec Unie pro prověřování zahraničních investic na území členských států z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku, včetně hospodářské bezpečnosti.

2.Toto nařízení zavádí mechanismus spolupráce, který členským státům a Komisi umožní vyměňovat si relevantní informace o zahraničních investicích, posuzovat jejich potenciální dopad na bezpečnost nebo veřejný pořádek a zjišťovat a řešit případné obavy.

3.Členské státy mohou přijmout nebo ponechat v platnosti vnitrostátní předpisy v oblastech, na které se toto nařízení nevztahuje, pokud tyto předpisy nenarušují cíle tohoto nařízení a jsou s nimi v souladu.

5.Tímto nařízením nejsou dotčeny povinnosti členských států podle Smluv, zejména článků 49 a 63 Smlouvy o fungování EU, ani jejich právo přijímat opatření odůvodněná veřejným pořádkem nebo veřejnou bezpečností podle článku 65 Smlouvy o fungování EU. Členské státy zajistí, aby všechna opatření přijatá v rámci tohoto nařízení byla v souladu s těmito povinnostmi. Tímto nařízením nejsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, které se týkají zajištění souladu s právem Unie.

(1)„zahraniční investicí“ investice jakéhokoliv druhu, kterou provádí buď sám zahraniční investor nebo dceřiná společnost zahraničního investora v Unii a jejímž cílem je vytvořit nebo udržet dlouhodobé a přímé vztahy mezi zahraničním investorem a cílovým subjektem v Unii, jemuž zahraniční investor poskytuje kapitál za účelem výkonu hospodářské činnosti v členském státě, což umožňuje skutečnou účast na řízení nebo kontrole tohoto cílového subjektu v Unii;

vypouští se

vypouští se

(7)„dceřinou společností zahraničního investora v Unii“ podnik založený podle právních předpisů členského státu a splňující podmínky stanovené v čl. 22 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 201318, který je přímo nebo nepřímo ovládán zahraničním investorem;

__________________

18 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2013/34/oj).

(8)„cílovým subjektem v Unii“ podnik, který byl nebo má být zřízen podle právních předpisů členského státu;

(9)„cílovým subjektem v Unii vykonávajícím hospodářskou činnost v jedné z oblastí uvedených v příloze II“ se rozumí cílový subjekt v Unii, který vykonává nebo má v úmyslu vykonávat hospodářskou činnost v oblasti návrhu, vývoje, těžby, zpracování, výroby, recyklace či dodávání technologií, materiálů prostředků, zařízení, vybavení, sítí, systémů, služeb a hospodářských činností, které jsou uvedeny v příloze II;

(18)„projekty nebo programy v zájmu Unie“ projekty nebo programy, na které se vztahuje právo Unie a které zajišťují rozvoj, údržbu nebo nabývání kritické infrastruktury, kritických technologií, kritických a základních služeb nebo kritických vstupů, jež jsou zásadní pro bezpečnost nebo veřejný pořádek a jsou uvedeny v příloze I;

2.Členské státy zajistí, aby se prověřovací mechanismus uvedený v odstavci 1 vztahoval alespoň na investice podléhající požadavku na povolení podle čl. 4 odst. 4 a 4a.

3.Každý členský stát oznámí Komisi opatření přijatá podle odstavce 1 nejpozději do ... [12 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost]. Členské státy poté oznámí Komisi každou změnu svého prověřovacího mechanismu do 30 dnů od jejího přijetí.

4.Komise zveřejní seznam prověřovacích mechanismů členských států nejpozději tři měsíce po obdržení všech oznámení uvedených v odstavci 3 nebo do ... [15 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost], podle toho, co nastane dříve. Komise tento seznam pravidelně aktualizuje.

a)prověřovacímu orgánu musí být poskytnuty odpovídající postupy a zdroje, aby mohl stanovit, zda má pravomoc rozhodovat o zahraniční investici, u níž byla podána žádost o povolení. Prověřování zahrnuje počáteční přezkum trvající nejvýše 35 kalendářních dnů po obdržení úplné žádosti o povolení, po němž v případě potřeby následuje hloubkové šetření s cílem určit, zda tato zahraniční investice může mít negativní vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek, a to s přihlédnutím alespoň ke kritériím stanoveným v článku 13. Účelem hloubkového šetření je zejména určit, zda je rozhodnutí o prověření podle čl. 14 odst. 1 vhodné, a stanovit jeho obsah;

b)prověřovací orgán sleduje a zajišťuje dodržování prověřovacího mechanismu a rozhodnutí o prověření. Zejména zavede odpovídající postupy a zdroje, které umožní identifikovat, řešit a zamezit obcházení prověřovacího mechanismu a rozhodnutí o prověření;

c)prověřovací orgán je oprávněn zahájit prověřování zahraničních investic z vlastního podnětu do 15 měsíců po dokončení zahraniční investice, která nepodléhá povinnosti získat povolení, pokud má prověřovací orgán důvod se domnívat, že zahraniční investice může mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek;

d)důvěrné informace poskytnuté členskému státu provádějícímu prověřování, včetně obchodně citlivých informací a informací, které dotčené podniky označily za důvěrné, jsou chráněny;

e)zahraniční investoři, dceřiné společnosti zahraničních investorů v Unii, jejichž prostřednictvím se zahraniční investice uskutečňuje, a podniky dotčené rozhodnutím o prověrce mají možnost včas a účinným způsobem podat proti tomuto rozhodnutí o prověření opravný prostředek.

f)výroční zpráva se zveřejňuje a obsahuje informace o příslušném legislativním vývoji v členském státě a souhrnné a anonymizované údaje o prověřovaných investicích, včetně výsledku rozhodnutí o prověření, státní příslušnosti, případně země usazení stran investic oznámených prověřovacímu orgánu, a hospodářských odvětví, v nichž se tyto transakce uskutečnily, a případně projektů a programů spojených se zájmy Unie;

g)zahraniční investice podléhající požadavku na získání povolení podle odstavce 4 a 4a podává žadatel žádající o povolení u prověřovacího orgánu a její prověření se provádí před dokončením zahraniční investice;

h)prověřovací orgán je oprávněn uložit zmírňující opatření, zakázat nebo zrušit zahraniční investice podléhající požadavku na získání povolení podle odstavců 4 nebo 4a, u nichž nebyla žádost podána nebo byla podána po dokončení, a případně účinně řešit důsledky nedodržení zmírňujících opatření;

3.Před přijetím rozhodnutí o povolení zahraniční investice podléhající zmírňujícím opatřením nebo o zákazu zahraniční investice členské státy informují žadatele žádajícího o povolení a uvedou důvody, na jejichž základě hodlají přijmout rozhodnutí, s výhradou ochrany informací, jejichž zveřejnění by bylo v rozporu se zájmy EU nebo jednoho či více členských států v oblasti bezpečnosti nebo veřejného pořádku, a aniž je dotčeno právo Unie a vnitrostátní právo týkající se ochrany důvěrných informací. Členské státy dají zahraničnímu investorovi před přijetím takového rozhodnutí možnost vyjádřit se a jeho vyjádření zohlední před předáním svého návrhu rozhodnutí podle čl. 7 odst. 8.

a)je součástí některého z projektů nebo programů v zájmu Unie uvedených v příloze I nebo se na nich podílí, a to i jako příjemce finančních prostředků ve smyslu čl. 2 bodu 59 nařízení Evropského parlamentu a Rady 2024/250919a, nebo

__________________

1.Členské státy oznámí Komisi a ostatním členským státům prostřednictvím mechanismu spolupráce každou zahraniční investici do cílového subjektu v Unii na jejich území, která:

a)splňuje podmínky stanovené v čl. 4 odst. 4 písm. a) nebo čl. 4 odst. 4a); nebo

i)zahraniční investor nebo dceřiná společnost zahraničního investora v Unii je přímo nebo nepřímo ovládána vládou třetí země, včetně státních orgánů, regionálních nebo místních orgánů nebo ozbrojených sil, a to i prostřednictvím vlastnické struktury, významného financování, zvláštních práv nebo státem jmenovaných ředitelů nebo manažerů nebo jiných prvků, jejichž cílem je ovlivňovat rozhodnutí vedení;

ii)zahraniční investor, fyzická osoba nebo subjekt ovládající zahraničního investora, skutečný vlastník zahraničního investora, některá z dceřiných společností zahraničního investora nebo jakákoli jiná strana vlastněná nebo ovládaná takovým zahraničním investorem nebo jednající jeho jménem či na jeho příkaz podléhá omezujícím opatřením Unie podle článku 215 Smlouvy o fungování EU;

iii)zahraniční investor nebo některá z jeho dceřiných společností se podíleli na zahraniční investici, která byla v předchozí době prověřena členským státem a která nebyla povolena nebo byla povolena pouze s podmínkami; při zjišťování této skutečnosti oznamující členský stát vychází z informací, které má k dispozici, včetně informací obsažených v zabezpečené databázi zřízené podle čl. 7 odst. 10 a informací poskytnutých zahraničním investorem v této věci; nebo

2.Členské státy oznámí Komisi a ostatním členským státům každou zahraniční investici na jejich území, která nebyla oznámena podle odstavce 1, v případě, že zahájí hloubkové šetření v rámci svých prověřovacích postupů.

Členské státy oznámí jakoukoli zahraniční investici, která nesplňuje podmínky stanovené v odstavcích 1 a 2, pokud se hostitelský členský stát domnívá, že by zahraniční investice mohla být v zájmu ostatních členských států a Komise z hlediska bezpečnosti nebo veřejného pořádku, včetně případů, kdy cílový subjekt v Unii vykonává významné operace v jiných členských státech nebo patří do skupiny podniků, která má několik společností v různých členských státech, které vykonávají hospodářskou činnost v jedné z oblastí uvedených v příloze II.

vypouští se

1.Členské státy zajistí, aby oznámení podle článku 5 obsahovalo informace uvedené v čl. 10 odst. 1 a bylo zasláno Komisi a ostatním členským státům:

a)do 15 kalendářních dnů od obdržení úplné žádosti o povolení zahraniční investice, která splňuje některou z podmínek stanovených v čl. 5 odst. 1, 2a nebo 3;

b)do 5 kalendářních dnů od zahájení hloubkového šetření ve věci zahraničních investic, které splňují podmínky stanovené v čl. 5 odst. 2.

vypouští se

Připomínky členských států a stanoviska a rozhodnutí Komise k oznámeným zahraničním investicím

Každý členský stát může oznamujícímu členskému státu zaslat řádně odůvodněné připomínky. Členský stát může tyto připomínky poskytnout:

Komise může vydat řádně odůvodněné stanovisko určené oznamujícímu členskému státu. Komise takové stanovisko vydá:

3.Komise vydá řádně odůvodněné stanovisko určené všem členským státům, domnívá-li se, že by několik zahraničních investic nebo jiných podobných investic, pokud by byly uskutečněny, v celkovém součtu a s ohledem na jejich vlastnosti mohlo mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek Unie. Po vydání stanoviska Komise případně projedná s členskými státy opatření k řešení zjištěných rizik.

a)zašle stanoviska splňující podmínky stanovené v odst. 2 písm. a) a c) všem členským státům, které poskytly připomínky, a oznámí ostatním členským státům, že stanovisko bylo vydáno;

b)zašle stanoviska splňující podmínky uvedené v odst. 2 písm. b) a stanoviska splňující podmínky uvedené v odstavci 3 všem členským státům.

5.Pokud hostitelský členský stát obdrží připomínku jiného členského státu podle odstavce 1 nebo stanovisko Komise podle odstavce 2 nebo 3, tuto připomínku nebo stanovisko v co největší míře zohlední.

6.Po obdržení připomínky podle odstavce 1 anebo stanoviska podle odstavce 2 konzultuje hostitelský členský stát v příslušných případech členské státy, které připomínky poskytly, a Komisi. V rámci uvedené konzultace uspořádá hostitelský členský stát schůzku s dotyčnými členskými státy, které případné připomínky předložily, a s Komisí, aby projednaly způsob, jakým co nejlépe řešit zjištěná rizika. Pokud hostitelský členský stát nesouhlasí se zjištěnými riziky nebo případně s opatřením navrženým v připomínce nebo stanovisku, členské státy a Komise budou usilovat o nalezení alternativních řešení. V případě, že se připomínka nebo stanovisko týká transakce zahrnující více zemí, jsou ostatní členské státy, které zahraniční investici oznámily, na příslušnou schůzku rovněž přizvány, aby projednaly, zda jsou zamýšlené výsledky vzájemně slučitelné a zda jsou případně zamýšlené podmínky schopny odpovídajícím způsobem řešit zjištěná přeshraniční rizika.

vypouští se

8.Po schůzce uvedené v odstavci 6 sdělí hostitelský členský stát příslušným členským státům a Komisi svůj návrh rozhodnutí o prověření a poskytne písemné vysvětlení, pokud jde o:

vypouští se

vypouští se

9.Pokud se členský stát nebo Komise domnívá, že návrh rozhodnutí o prověření podle odstavce 8 tohoto článku povolující zahraniční investici podle čl. 14 odst. 1 písm. a) nebo čl. 14 odst. 2 odpovídajícím způsobem neřeší nebo nezmírňuje rizika pro bezpečnost a veřejný pořádek, může vznést řádně odůvodněnou námitku. Tato námitka se oznámí hostitelskému členskému státu a případně ostatním členským státům, které předložily připomínky, a Komisi. Hostitelský členský stát pozastaví své prověřování do doby, než Komise přijme rozhodnutí podle odstavce 9b a 9c tohoto článku. Hostitelský členský stát o uvedeném pozastavení informuje zahraničního investora.

vypouští se

Lhůty a postupy platné pro mechanismus spolupráce a rozhodnutí Unie

a)členské státy informují oznamující členský stát o tom, že si vyhrazují právo poskytnout připomínky nejpozději do 15 kalendářních dnů po obdržení oznámení podle článku 5;

b)Komise informuje oznamující členský stát o tom, že si vyhrazuje právo vydat stanovisko nejpozději do 20 kalendářních dnů od obdržení oznámení podle článku 5.

a)vyhradí-li si členský stát právo poskytnout připomínky k oznámené zahraniční investici, aniž by si od oznamujícího členského státu vyžádal doplňující informace, zašle příslušné připomínky oznamujícímu členskému státu nejpozději do 35 kalendářních dnů od obdržení úplného oznámení zahraniční investice;

b)vyhradí-li si Komise právo vydat stanovisko k oznámené zahraniční investici, aniž by si od oznamujícího členského státu vyžádala doplňující informace, zašle příslušné stanovisko oznamujícímu členskému státu nejpozději do 45 kalendářních dnů od obdržení úplného oznámení zahraniční investice;

c)vyhradí-li si členský stát právo poskytnout připomínky k oznámené zahraniční investici a vyžádá si od oznamujícího členského státu doplňující informace, zašle příslušné připomínky oznamujícímu členskému státu nejpozději do 20 kalendářních dnů od obdržení úplných doplňujících informací;

d)vyhradí-li si Komise právo vydat stanovisko a vyžádá si od oznamujícího členského státu doplňující informace, poskytne příslušné stanovisko oznamujícímu členskému státu nejpozději do 30 kalendářních dnů po obdržení úplných dodatečných informací.

vypouští se

4.Oznamující členský stát oznámí Komisi a ostatním členským státům jakékoli nové podstatné informace nebo okolnosti relevantní pro posouzení zahraniční investice, která již byla oznámena podle článku 5. Jsou-li tyto informace poskytnuty před uplynutím lhůt stanovených v odstavci 3, oznamující členský stát, Komise a ostatní členské státy se dohodnou na vzájemně přijatelném prodloužení lhůty. Jestliže uplynuly lhůty pro posouzení původního oznámení stanovené v odstavci 3, započnou znovu běžet v souladu se lhůtami stanovenými v odst. 3 písm. c) a d).

5.Oznamující členský stát poskytne bez zbytečného odkladu úplné doplňující informace požadované Komisí nebo jinými členskými státy podle odstavce 2 bez zbytečného odkladu. Pokud oznamující členský stát poskytne členskému státu doplňující informace, zašle tyto doplňující informace zároveň Komisi.

8.Domnívá-li se oznamující členský stát vzhledem k výjimečným okolnostem, že jeho bezpečnost nebo veřejný pořádek vyžadují vydání rozhodnutí podle čl. 14 odst. 1 o prověření před uplynutím lhůt uvedených v odstavci 3, oznámí svůj záměr ostatním členským státům a Komisi a řádně odůvodní potřebu okamžitého opatření. Ostatní členské státy urychleně poskytnou své připomínky a Komise urychleně vydá své stanovisko. Tento postup nesmí sloužit výhradně obchodním zájmům žadatele, který žádá o povolení.

1.Pokud se členský stát domnívá, že zahraniční investice na území jiného členského státu, která nebyla oznámena mechanismu spolupráce, může mít negativní vliv na jeho bezpečnost nebo veřejný pořádek, nebo pokud se Komise domnívá, že je pravděpodobné, že taková zahraniční investice bude mít negativní vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek ve více než jednom členském státě nebo na projekty či programy v zájmu Unie z důvodů bezpečnosti nebo veřejného pořádku, má tento členský stát nebo Komise možnost v souvislosti s touto zahraniční investicí zahájit postup z vlastního podnětu. Před zahájením postupu členský stát nebo Komise ověří, zda hostitelský členský stát nemá v úmyslu oznámit zahraniční investici mechanismu spolupráce.

2.Členské státy a Komise mají právo zahájit postup podle odstavce 1 do 15 měsíců po dokončení zahraniční investice, pokud mezitím nebyla příslušná zahraniční investice oznámena mechanismu spolupráce.

vypouští se

vypouští se

5.Členské státy nebo Komise zahájí postup z vlastního podnětu zasláním řádně odůvodněné žádosti o informace hostitelskému členskému státu. Každá žádost o informace podle tohoto odstavce musí být řádně odůvodněná, omezená na informace nezbytné k tomu, aby členské státy mohly předložit připomínky nebo aby Komise mohla vydat stanovisko, dále musí být přiměřená účelu žádosti a nesmí hostitelský členský stát nepřiměřeně zatěžovat. Pokud žádost o informace podává členský stát, zašle ji zároveň Komisi.

6.Hostitelský členský stát poskytne bez zbytečného odkladu úplné informace požadované jinými členskými státy nebo Komisí podle odstavce 5. Pokud hostitelský členský stát poskytne členskému státu takové informace, zašle tyto informace zároveň Komisi.

7.Po obdržení informací uvedených v odstavci 6 mohou členské státy předložit připomínky a Komise může poskytnout stanovisko hostitelskému členskému státu nejpozději do 30 kalendářních dnů po obdržení úplných informací požadovaných podle odstavce 5. V případech, kdy postup zahájil členský stát, je lhůta pro vydání stanoviska Komise prodloužena o 15 kalendářních dní. Hostitelský členský stát tyto připomínky nebo stanovisko v co největší míře zohlední.

vypouští se

vypouští se

1.Členské státy uvedou v oznámení podle článku 5 a v odpovědi na žádost o informace podle čl. 9 odst. 5 přinejmenším tyto informace:

e)činnost zahraničního investora, jeho název a adresu;

vypouští se

4.Hostitelský členský stát může v případě potřeby požádat žadatele žádajícího o povolení nebo jakýkoli jiný příslušný podnik o poskytnutí mimo jiné informací uvedených v odstavci 1 tohoto článku a v čl. 8 odst. 2. Žádost o informace se může týkat informací potřebných k tomu, aby členský stát mohl zjistit, zda je splněna některá z podmínek stanovených v čl. 5 odst. 1. Dotčený podnik poskytne požadované informace členskému státu, v němž je zahraniční investice plánována nebo dokončena, do 15 kalendářních dnů od podání žádosti.

5.Hostitelský členský stát a Komise mohou požádat ostatní členské státy, aby si vyžádaly informace od podniků na svém území, pokud jsou tyto informace relevantní a nezbytně nutné pro posouzení zahraniční investice podle článku 13. Členský stát, který obdrží žádost o informace, neprodleně požádá podnik o poskytnutí těchto informací a oznámí je hostitelskému členskému státu a Komisi postupem podle čl. 8 odst. 5 a případně čl. 9 odst. 6.

6.Členský stát uvědomí Komisi a ostatní dotčené členské státy, pokud za výjimečných okolností není i přes své veškeré úsilí schopen informace uvedené v odstavci 4 nebo 5 tohoto článku, čl. 8 odst. 2 nebo čl. 9 odst. 5 poskytnout. Tento členský stát řádně vysvětlí důvody, proč nemůže informace poskytnout.

1.Členské státy poskytnou nezbytné zdroje a právní a správní prostředky k účinnému a efektivnímu provádění úkolů, které jim byly svěřeny za účelem plnění cílů tohoto nařízení, včetně jejich účinné a efektivní účasti v mechanismu spolupráce.

4.Prověřovací mechanismy členských států poskytují dostatek prostředků k posouzení a co největšímu zohlednění připomínek ostatních členských států a stanovisek Komise před přijetím rozhodnutí o prověření. To znamená, že mají mimo jiné k dispozici všechny nezbytné právní prostředky a pravomoci umožňující jim zohlednit obavy vyjádřené či pravděpodobné dopady zjištěné jiným členským státem nebo Komisí v rozhodnutí o prověření nebo v jiném relevantním nástroji, který má k dispozici.

5.Členské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní právní předpisy umožňovaly dodržování povinností stanovených v článku 7.

7.Pokud zmírňující opatření v rozhodnutí o prověření vyžadují, aby je dodržovaly podniky usazené ve více než jednom členském státě, dotčené členské státy při sledování a prosazování rozhodnutí o prověření vzájemně spolupracují. Členské státy zajistí, aby měly všechny nezbytné právní prostředky a pravomoci umožňující jim účinně řešit důsledky nedodržení zmírňujících opatření stanovených v rozhodnutí o prověření jiného členského státu nebo Komise.

1.Informace získané v souladu s postupy stanovenými v článcích 5, 7, 9 a 9a se použijí pouze k účelu, pro který byly vyžádány, ledaže:

b)Soudní dvůr Evropské unie nebo soud hostitelského členského státu, požádá o tyto informace pro účely soudního řízení.

vypouští se

2.Pro účely vydání řádně odůvodněného stanoviska podle čl. 7 odst. 2 nebo 3 nebo čl. 9 odst. 7 nebo rozhodnutí podle čl. 7 odst. 9b nebo 9c Komise určí, zda se domnívá, že zahraniční investice může mít negativní vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek.

3.Při určování, zda může mít zahraniční investice negativní vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek, členské státy nebo Komise zejména posoudí, zda může mít daná investice negativní vliv na:

a)bezpečnost, integritu, fungování a odolnost kritické infrastruktury, ať už fyzické, nebo virtuální, včetně pozemků a objektů, jež jsou pro využívání této kritické infrastruktury nezbytné; v této souvislosti se na základě dostupných informací rovněž posoudí, zda zahraniční investice může mít negativní vliv na odolnost některého z kritických subjektů, které identifikovaly podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/255720, jakož i subjektů spadajících do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/255521. Zohlední se rovněž výsledky koordinovaného posouzení bezpečnostních rizik na úrovni Unie, včetně rizik týkajících se kritických dodavatelských řetězců, provedeného v souladu s čl. 22 odst. 1 směrnice (EU) 2022/2555, a to z hlediska technických i netechnických rizikových faktorů;

__________________

20 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES (Úř. věst. L 333, 27.12.2022, s. 164–198, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2022/2557/oj).

21 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555 ze dne 14. prosince 2022 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii a o změně nařízení (EU) č. 910/2014 a směrnice (EU) 2018/1972 a o zrušení směrnice (EU) 2016/1148 (Úř. věst. L 333, 27.12.2022, s. 80, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2022/2555/oj).

b)dostupnost a využívání kritických technologií, bezpečnost technologií a únik technologií;

c)bezpečnost a odolnost dodavatelských řetězců kritických vstupů;

d)ochranu citlivých informací, včetně osobních údajů ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) 2016/6791a,zejména s ohledem na možnost přístupu zahraničního investora k těmto informacím, k jejich správě a jinému zpracování;

e)svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků, včetně online platforem a sociálních médií, které mohou být využívány k rozsáhlým dezinformacím nebo trestné činnosti, základní práva, občanský diskurz a volební procesy, jakož i na neutralitu, objektivitu a pluralitu vzdělávání; nebo

a)informace o tom, zda se zahraniční investor, fyzická osoba nebo subjekt ovládající zahraničního investora, skutečný vlastník zahraničního investora, některá z dceřiných společností zahraničního investora nebo jakákoli jiná strana vlastněná nebo ovládaná zahraničním investorem nebo jednající jeho jménem či na jeho příkaz podílela na zahraniční investici, která byla v předchozí době prověřena členským státem nebo případně třetí zemí se zavedeným mechanismem prověřování přímých zahraničních investic, s níž Unie v záležitostech prověřování investic spolupracuje, a která nebyla povolena nebo byla povolena pouze s podmínkami; při zjišťování této skutečnosti vycházejí členské státy a Komise z informací, které mají k dispozici, včetně informací obsažených v zabezpečené databázi zřízené podle čl. 12a odst. 6a;

d)zda se zahraniční investor nebo některá z jeho dceřiných společností podíleli na nezákonné nebo trestné činnosti, včetně praní peněz a obcházení omezujících opatření Unie podle článku 215 Smlouvy o fungování EU;

e)zda zahraniční investor, fyzická nebo právnická osoba ovládající zahraničního investora, skutečný vlastník zahraničního investora, některá z dceřiných společností zahraničního investora nebo jakákoli jiná strana vlastněná nebo ovládaná zahraničním investorem nebo jednající jeho jménem či na jeho příkaz pravděpodobně sleduje politické cíle třetí země, podporuje riziko porušování mezinárodního práva třetí zemí nebo usnadňuje rozvoj vojenských schopností třetí země;

Rozhodnutí o prověření zahraničních investic

Pokud hostitelský členský stát s přihlédnutím ke kritériím stanoveným v článku 13 a případně s ohledem na připomínky jiných členských států podle čl. 7 odst. 1 nebo čl. 9 odst. 7 nebo na stanovisko Komise podle čl. 7 odst. 2 nebo 3 nebo čl. 9 odst. 7 a aniž je dotčena pravomoc Komise přijmout rozhodnutí podle čl. 7 odst. 9c, dospěje k závěru, že zahraniční investice může mít negativní vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek v jednom nebo více členských státech, včetně případů, kdy se jedná o projekt nebo program v zájmu Unie, vydá rozhodnutí o prověření, kterým:

Rozhodnutí o prověření musí být v souladu se zásadou proporcionality, musí se zakládat na doložených rizicích a musí zohledňovat všechny okolnosti zahraniční investice.

2.Dospěje-li hostitelský členský stát k závěru, že je nepravděpodobné, že zahraniční investice negativně ovlivní bezpečnost či veřejný pořádek, nebo domnívá-li se, že jsou pro účinné řešení vlivu zahraniční investice na bezpečnost a veřejný pořádek k dispozici jiná, vhodná opatření podle práva Unie nebo podle vnitrostátního práva a s výjimkou případů, kdy Komise přijme rozhodnutí podle čl. 7 odst. 9c, zahraniční investice se povolí bez podmínek.

V záležitostech souvisejících s prověřováním zahraničních investic z důvodu bezpečnosti a veřejného pořádku mohou členské státy a Komise spolupracovat s příslušnými orgány třetích zemí a navazovat vztahy prostřednictvím dvoustranných a vícestranných platforem. Součástí této spolupráce může být výměna informací a osvědčených postupů a technická podpora a podpora při budování kapacit. V rámci této spolupráce může Komise rovněž podpořit přijetí mechanismů prověřování investic třetími zeměmi, zejména zeměmi, které jsou kandidáty na přistoupení k Unii, a zeměmi v sousedství Unie.

1.Do 31. března každého roku počínaje ... [doplnit datum: první rok uplatňování] předloží členské státy Komisi důvěrnou zprávu o své činnosti v rámci svého prověřovacího mechanismu a mechanismu spolupráce za předchozí kalendářní rok. Tato zpráva obsahuje:

c)informace o počtu zakázaných zahraničních investic a počtu zahraničních investic, u nichž byla stažena nebo zrušena žádost o povolení;

e)informace o původu zahraničních investorů a o odvětví činnosti cílových subjektů v případě prověřovaných zahraničních investic, zahraničních investic povolených bez podmínek, zahraničních investic povolených s podmínkami a zakázaných zahraničních investic;

f)popis rizik a slabých míst zjištěných u zahraničních investic, které vedly k rozhodnutí o prověření;

2.Na základě informací obdržených podle odstavce 1, prováděcí praxe a posouzení trendů a vývoje předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o provádění tohoto nařízení do 30. září každého roku počínajíc rokem ... [první rok uplatňování tohoto nařízení] Tato zpráva se zveřejní.

1.Komise zhodnotí fungování a účinnost tohoto nařízení tři roky po dni jeho použitelnosti a poté každých pět let a předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Členské státy se do tohoto procesu hodnocení zapojí, a pokud je to nutné, poskytnou Komisi doplňující informace pro vypracování uvedené zprávy. Tato zpráva obsahuje analýzu vývoje zahraničních investic směřujících do Unie, jakož i posouzení přínosu tohoto nařízení k hospodářské bezpečnosti Unie. Měla by zahrnovat posouzení toho, zda by podmínky stanovené v čl. 4 odst. 4 a 4a měly být změněny, aby se zajistil jednotný přístup k prověřování zahraničních investic, a to s přihlédnutím ke kritériím stanoveným v čl. 13 odst. 3 a 4, včetně bezpečnosti vojenských zařízení a dalších citlivých veřejných zařízení. Zpráva rovněž posoudí náklady podniků na dodržování tohoto nařízení.

2.Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20 za účelem případné změny seznamu technologií, materiálů, aktiv, zařízení, vybavení, sítí, systémů, služeb a hospodářských činností, které mají zvláštní význam pro bezpečnost nebo veřejný pořádek Unie, uvedeného v příloze II, aby se zohlednily změny okolností, které mají význam pro bezpečnost nebo veřejný pořádek Unie. Tyto aspekty zahrnují zejména následující prvky:

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 19 je svěřena Komisi na dobu pěti let od ... [den vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

vypouští se

2.Prováděcí akty uvedené v čl. 10 odst. 2, čl. 12a odst. 3 a 6 a v čl. 16 odst. 1a se přijímají poradním postupem podle čl. 22 odst. 2.

Nařízení (EU) 2019/452 se zrušuje s účinkem od ... [12 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Použije se od ... [15 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1679 ze dne 13. června 2024 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě, kterým se mění nařízení (EU) 2021/1153 a (EU) č. 913/2010 a zrušuje nařízení (EU) č. 1315/2013 (Úř. věst. L 2024/1679, 28.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1679/oj).

Seznam technologií, materiálů, aktiv, zařízení, vybavení, sítí, systémů, služeb a hospodářských činností, které mají zvláštní význam pro bezpečnost nebo veřejný pořádek Unie

a)Technologie polovodičů:

–navrhování integrovaných obvodů a jiných polovodičů, včetně mikroprocesorů, grafických procesorů, mikrořadičů, logických čipů, paměťových čipů, radiofrekvenčních čipů, fotonických čipů, analogových čipů, kvantových čipů, optických polovodičů, výkonových polovodičů, diskrétních polovodičů a snímačů/mikrosystémů, ale také souvisejícího polovodičového IP jádra

–software pro automatizaci elektronického designu k navrhování integrovaných obvodů a jiných polovodičů nebo k navrhování pokročilého pouzdření

–frontendová část výroby integrovaných obvodů a jiných polovodičů

–montáž, zkoušení a pouzdření integrovaných obvodů a jiných polovodičů, včetně pokročilých desek plošných spojů a pouzdření

b)Technologie umělé inteligence, tj. jakákoli technologie nebo know-how související se strojovým systémem navržená tak, aby fungovala s různou mírou autonomie, která může po zavedení vykazovat adaptabilitu a která z obdržených vstupů odvozuje pro explicitní nebo implicitní cíle to, jak generovat výstupy, jako jsou predikce, obsah, doporučení nebo rozhodnutí, jež mohou ovlivnit fyzické nebo virtuální prostředí (dále jen „systém umělé inteligence“), používané pro tyto aplikace:

–generativní systémy umělé inteligence, které používají více než 10^25 FLOPS (počet operací v pohyblivé řádové čárce za sekundu)

–systémy generativní umělé inteligence trénované z velké části na biologických/genomických datech nebo koncipované tak, aby se používaly v biotechnologii, ve vesmíru nebo v oblasti obrany

vypouští se

vypouští se

–zabezpečené digitální komunikace a konektivita, jako je síť RAN a Open RAN (rádiová přístupová síť), 5G a 6G, laserová a světelná komunikace

–technologie pro kybernetickou bezpečnost, včetně kybernetického dohledu, šifrování, bezpečnostních systémů a systémů v oblasti prevence a odhalování narušování, digitální forenzní věda

h)technologie, služby a infrastruktura v oblasti energetiky:

–jaderné technologie a reaktory a výroba jaderné energie, technologie radiologické konverze / obohacování / recyklace, skladování jaderného paliva a ukládání radioaktivního odpadu

–technologie s nulovými čistými emisemi, včetně fotovoltaiky a solární tepelné infastruktury, a technologie obnovitelné energie na pevnině a na moři

–evropské a přeshraniční sítě, včetně inteligentních sítí a řešení pro skladování energie, baterie, bateriové technologie pro síťové aplikace a integraci obnovitelných zdrojů energie

5.Níže uvedené kritické subjekty a činnosti ve finančním systému Unie: