1.bere na vědomí pokrok, jehož bylo za posledních 10 let dosaženo zavedením jednotného mechanismu dohledu a jednotného mechanismu pro řešení krizí; konstatuje, že bankovní unie nebude dokončena bez vytvoření jejího třetího pilíře, tedy evropského systému pojištění vkladů;

2.žádá Komisi, aby zajistila, že dokončení bankovní unie a unie kapitálových trhů bude i nadále klíčovou prioritou; zdůrazňuje, že oba projekty nabízejí domácnostem a malým a středním podnikům přístup k širšímu financování, snižují velkou závislost na bankovních úvěrech, aby podpořily investice a tvorbu pracovních míst, zvyšují finanční stabilitu, snižují dopad hospodářských útlumů, podporují konkurenceschopnost, poskytují dodatečné investiční příležitosti, financují přechod na zelenou a digitální ekonomiku a uvolňují růstový potenciál EU; konstatuje, že se od Komise žádá, aby zohledňovala specifika různých bankovních modelů a zároveň zachovávala rovné podmínky;

3.bere na vědomí, že je nutné být připraven na epizody bankovního stresu, které by mohly potenciálně vést k bankovním panikám, jak tomu bylo v březnu 2023 v některých jurisdikcích mimo EU, a na potřebu zajistit stabilitu vkladů;

4.poukazuje na to, že kybernetická odolnost je klíčovým prvkem konkurenceschopnosti bankovního sektoru EU, zejména s ohledem na geopolitickou situaci a potřebu zachovat finanční stabilitu;

5.konstatuje, že integrovanější bankovní unie by pomohla zvýšit odolnost bankovního sektoru EU, zlepšit přístup k úvěrům a snížit náklady; konstatuje, že lepší přeshraniční integrace bankovních podniků by zvýšila potenciál pro soukromé sdílení rizik a zajistila diverzifikaci na bankovním trhu EU; poukazuje na to, že integrovanější bankovní trh nemusí být nutně totožný s konsolidovanějším bankovním trhem a že diverzifikovaný bankovní trh je prospěšný pro hospodářskou soutěž; zdůrazňuje, že plně rozvinutá bankovní unie umožní evropským bankám růst a dosáhnout lepšího postavení v mezinárodní konkurenci;

6.vyjadřuje politování nad tím, že schopnost bank v EU financovat významné investice je omezena nižší ziskovostí, která není dostatečná k zajištění jejich konkurenceschopnosti; konstatuje, že rozdíl ziskovosti ve srovnání s ostatními jurisdikcemi je způsoben jak strukturálními, tak regulačními faktory, a vyzývá k přezkumu s cílem zefektivnit regulační rámec; upozorňuje na to, že specifická povaha bankovního systému EU s velkým počtem menších bank vyžaduje přiměřená řešení, která by to zohledňovala a byla přizpůsobena jeho charakteristikám, aniž by ohrozila finanční stabilitu; je si i nadále vědom rizika „too big to fail“;

7.vyzývá Komisi, aby posoudila potřebu vytvořit v rámci bankovní unie cílené rámce pro zlepšení přístupu malých a středních podniků a začínajících podniků k financování a uznala jejich úlohu jako páteře hospodářství EU;

8.lituje, že přeshraniční činnost bank v EU je stále poměrně omezená, zejména pokud jde o poskytování úvěrů; zastává proto názor, že je důležité dokončit bankovní unii, aby byl zachován volný pohyb kapitálu na plně integrovaném vnitřním trhu;

9.vyzývá banky EU, které stále působí v Rusku, aby ruský trh co nejdříve opustily; vyzývá orgány dohledu, aby zajistily, že tyto banky urychleně odejdou z ruského trhu;

10.vyzývá Komisi, aby dále prozkoumala, zda by vytvoření samostatné jurisdikce pro banky EU s významnými přeshraničními operacemi Draghiho zpráva, s. 61. mohlo pomoci k dokončení bankovní unie, nebo zda by se tím zvýšila roztříštěnost bankovního sektoru;

11.konstatuje, že by se mohla prozkoumat možnost zásadní revize sekuritizačního rámce s cílem posílit evropské trhy a zavedení evropských zajištěných dluhopisů jako nástroje pro financování s dvojitou ochranou pro malé a střední podniky pro dlouhodobé financování, přičemž je nutné řádně zohlednit rizika pro finanční stabilitu;

12.zdůrazňuje, že finanční gramotnost je v moderních ekonomikách zásadní, přispívá k odolnosti bankovních systémů v členských státech a podporuje přeshraniční finanční aktivity;

13.zdůrazňuje, že vysoká úroveň ochrany spotřebitelů zvýší odolnost bankovní unie;

14.domnívá se, že Komise by se měla zaměřit na aspekty, které přispívají k dosažení cílů digitalizace, modernizace, zjednodušení, zefektivnění a zvýšení konkurenceschopnosti; trvá na tom, že právní jistota, bezpečnost, předvídatelnost a stabilita jsou nezbytné pro to, aby banky v EU mohly fungovat za příznivých podmínek;

15.konstatuje, že kromě tradičních úvěrů mohou být pro růst a konkurenceschopnost EU přínosné i různé zdroje financování, a uznává nízkou rizikovost řešení financování zajištěného aktivy;

16. bere na vědomí pokrok ECB v oblasti digitálního eura a dialog Parlamentu s ECB na toto téma; chápe stávající výhrady, například pokud jde o jeho fungování off-line, vzhledem k tomu, že transakce off-line snižují viditelnost a narušují prevenci finanční trestné činnosti; připomíná, že digitální euro by mělo doplňovat hotovost, a nikoli nahrazovat; domnívá se, že rozhodnutí, zda zavést, či nezavést digitální euro, je v konečném důsledku politickým rozhodnutím, které musí přijmout normotvůrci EU, a to vzhledem k potenciálně hlubokému dopadu tohoto rozhodnutí na širokou škálu oblastí EU, včetně soukromí, ochrany spotřebitele, finanční stability, finanční politiky a dalších oblastí, které přesahují přísně vymezený rámec měnové politiky;

17.lituje, že některé finanční instituce nezajišťují genderovou vyváženost, zejména ve svých řídících orgánech; zdůrazňuje, že vyvážené zastoupení žen a mužů v řídících orgánech a mezi zaměstnanci má jak společenské, tak hospodářské přínosy; vyzývá finanční instituce, aby pravidelně aktualizovaly své politiky rozmanitosti a začleňování a aby pomáhaly podporovat zdravou pracovní kulturu upřednostňující inkluzivnost; vyzývá soukromé a veřejné subjekty, aby řešily nedostatečnou rozmanitost a genderovou vyváženost v řídících orgánech finančních institucí;

18.vítá skutečnost, že spolunormotvůrci přijali nový bankovní balíček, kterým se v EU provádějí standardy rámce Basel III; bere na vědomí současné nejasnosti ohledně implementace standardů rámce Basel III v některých dalších jurisdikcích a potenciální riziko pro rovné podmínky na mezinárodní úrovni; zdůrazňuje, že Komise by měla vyhodnotit, zda by cílené změny mohly pomoci zachovat mezinárodní konkurenceschopnost bank EU, aniž by byla oslabena jejich odolnost; připomíná, že v aktu v přenesené pravomoci o datu použitelnosti kapitálových požadavků k tržnímu riziku bylo datum použitelnosti nového rámce pro tržní rizika odloženo o jeden rok na 1. ledna 2026; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda je třeba přezkoumat rozhodnutí o rovnocennosti přijatá s jurisdikcemi, které neuplatňují standardy rámce Basel III, aby byla zachována finanční stabilita finančního sektoru EU;

19.bere na vědomí rostoucí jev uzavírání bankovních poboček, který přispívá k riziku „desertifikace bank“ v některých regionech, což má obzvláště negativní dopad na zranitelné občany bez digitálního přístupu; zdůrazňuje zásadní úlohu, kterou hrají menší banky při zajišťování přístupu k základním bankovním službám, zejména ve venkovských a odlehlých oblastech, čímž podporují domácnosti, malé a střední podniky a místní ekonomiku; konstatuje, že vysoké náklady na dohled a regulační zátěž mohou pro menší banky představovat značné problémy; zdůrazňuje, že je v bankovním dohledu třeba uplatňovat zásadu proporcionality a zajistit, aby byla intenzita regulace přizpůsobena velikosti, rizikovému profilu a obchodnímu modelu institucí, přičemž je třeba zohlednit zásadní územní úlohu menších bank a jejich specifické rysy.

20.připomíná, že bankovní balíček obsahuje vysoký počet mandátů pro Evropský orgán pro bankovnictví; vyzývá Evropský orgán pro bankovnictví, aby tyto mandáty respektoval;

21.konstatuje, že i v rámci stávajícího regulačního rámce prokázal bankovní sektor během událostí na trhu v posledních letech svou odolnost a že průměrný poměr kmenového kapitálu tier 1 zůstal na vysoké úrovni, a to 15,81 %;

22.konstatuje, že podíl úvěrů se selháním zůstal stabilní na úrovni 2,30 % a ukazatel krytí likvidity na úrovni 159,39 %;

23.bere na vědomí různou míru expozice úvěrům se selháním a připomíná, že v některých členských státech se míra expozice pohybuje v řádu 1 % nebo je dokonce nižší, zatímco jiné členské státy mají úroveň expozice vyšší než 4 %; domnívá se, že úsilí o snížení expozice evropských bank vůči tomuto typu úvěrů by mělo pokračovat jako osvědčený postup v oblasti řízení rizik;

24.zdůrazňuje skutečnost, že nepříznivé makroekonomické podmínky, geopolitické problémy a rychlý rozvoj služeb odložených plateb mohou vést ke zhoršení kvality aktiv a v budoucnu ovlivnit podíl úvěrů v selhání; zdůrazňuje proto význam obezřetného řízení rizik a vytvoření náležitých rezerv;

25.konstatuje, že současná úroveň ziskovosti bankovního sektoru může být příležitostí ke zvýšení makroobezřetnostních rezerv a pomoci zachovat odolnost bankovního sektoru; vyzývá Komisi, aby tuto možnost dále prozkoumala a aby pečlivě vyhodnotila, jak revidovat makroobezřetnostní rámec, s přihlédnutím k možnému dopadu na kapitálové požadavky a s ohledem na rovné podmínky s ostatními jurisdikcemi;

26. konstatuje, že bankovní sektor má úlohu v podpoře přechodu na digitalizované a uhlíkově neutrální hospodářství, nasměrování finančních prostředků na obnovitelné zdroje energie a podpoře dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu a právního rámce EU pro klima;

27.bere na vědomí, že ECB ve svých postupech dohledu zohledňuje finanční rizika související s klimatem a přírodou a pečlivě sleduje rostoucí fyzická rizika a rizika transformace;

28.vítá myšlenku navýšení rizikového kapitálu a uvolnění kapitálu k financování rychle rostoucích společností v EU; bere na vědomí závazek předsedkyně Komise von der Leyenové zavést opatření k absorpci rizik, která by komerčním bankám, investorům a rizikovému kapitálu usnadnila financování rychle rostoucích společností Ursula von der Leyen, Volba Evropy: Politické směry pro příští Evropskou komisi 2024–2029, s. 11,; konstatuje, že to musí být provedeno způsobem, který nepředstavuje systémové riziko nebo morální hazard;

29.vítá vytvoření nového orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu, který umožní účinnější způsoby boje proti praní peněz a financování terorismu prostřednictvím přímého dohledu nad některými finančními subjekty a lepší spolupráce a toku informací mezi vnitrostátními orgány a lepší koordinaci mezi orgány pro vymáhání sankcí v členských státech s cílem pomoci odstranit nedostatky v provádění cílených sankcí;

30.zdůrazňuje, že je třeba zvýšit odolnost nebankovních finančních zprostředkovatelů, a to i vypracováním specifických nástrojů regulace a dohledu; připomíná, že tato opatření musí zaručovat bezpečnost systému a být v nejlepším zájmu zákazníka; vítá konzultaci Komise o makroobezřetnostních politikách pro nebankovní finanční zprostředkovatele; podporuje doporučení Eurosystému zavést zátěžové testy celého systému pro identifikaci a kvantifikaci rizik ohrožujících odolnost klíčových trhů; vyzývá Komisi, aby prošetřila, zda v souboru nástrojů dohledu existují nějaké mezery, včetně těch, které se týkají možných krizí likvidity a důsledků pro systémové riziko;

31.konstatuje, že kryptoaktiva vytvářejí pro finanční systém nové výzvy a příležitosti, ale také pro něj představují rizika, což vyžaduje pozornost vnitrostátních orgánů dohledu, jednotného mechanismu dohledu a Evropské rady pro systémová rizika;

32.připomíná, že postoj, jejž Parlament přijal v dubnu 2024 k rámci krizového řízení a pojištění vkladů, zajišťuje ve všech členských státech jednotnější přístup k uplatňování nástrojů k řešení problémů a ochrany vkladů s cílem posílit finanční stabilitu, ochranu daňových poplatníků a důvěru vkladatelů; konstatuje, že malé banky mají určitá specifika, která mohou vyžadovat přiměřený přístup; zdůrazňuje, že evropské a vnitrostátní příslušné orgány by měly mít k dispozici vhodné a dostatečné nástroje k tomu, aby mohly účinně reagovat na selhání bank a chránit finanční stabilitu, a že banky musí působit v účinném regulačním prostředí, které podporuje jejich rozvoj;

33.zdůrazňuje, že je důležité zachovat primární odpovědnost akcionářů a věřitelů za ztráty v případě úpadku banky; zdůrazňuje, že je třeba se vyhýbat použití peněz daňových poplatníků, což je stále hlavním ponaučením z celosvětové finanční krize; zdůrazňuje, že rekapitalizace akcionářů a věřitelů z vnitřních zdrojů musí zůstat hlavním zdrojem financování pro řešení problémů předtím, než budou využity zdroje financované příslušným odvětvím;

34.připomíná, že dostatečný minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky (MREL) má zásadní význam pro důvěryhodný rámec pro řešení krizí a pro zajištění toho, aby orgány příslušné k řešení krize měly dostatečnou flexibilitu k účinnému uplatňování strategií řešení problémů, jež jsou potřebné v konkrétní krizové situaci; zdůrazňuje, že tento minimální požadavek by měl být dostatečný k účinnému provedení jakékoli strategie řešení krize obsažené v plánu řešení krize banky; připomíná, že rámec pro řešení krizí by měl zabránit nepřiměřenému zvýšení kalibrace MREL a nepřiměřeným příspěvkům do Jednotného fondu pro řešení krizí;

35.zdůrazňuje, že pokud jsou způsobilé závazky banky vydány investorům mimo EU, měly by být odpis nebo konverze těchto závazků s plnou jistotou vymahatelné, aby bylo zajištěno účinné uplatňování nástrojů k řešení krizí;

36.konstatuje, že je třeba se při řešení problémů bank, a to i za účelem podpory likvidity, vyhýbat jakékoli závislosti na penězích daňových poplatníků, a současně respektovat fiskální a sociální odpovědnost a tržní disciplínu;

37.připomíná, že banky musí i po provedení rozhodnutí o řešení krize nadále plnit své závazky a klíčové funkce;

38.připomíná, že je důležité vyjasnit úlohu ECB jako poskytovatele likvidity při řešení krize, přičemž je třeba věnovat náležitou pozornost vhodným zárukám a mandátu ECB;

39.zdůrazňuje, že výbor SRB oznámil, že posílí své schopnosti zahájit donucovací opatření k odstranění podstatných překážek řešitelnosti krize; vyzývá k tomu, aby byl na konci každého cyklu plánování řešení krizí zveřejněn anonymizovaný seznam zjištěných překážek způsobilosti k řešení krizí a opatření přijatých k jejich odstranění;

40.vítá strategický přezkum „Vize 2028 pro jednotný mechanismus pro řešení krizí“, který výbor SRB zahájil s cílem stanovit své dlouhodobé cíle, řešit nové výzvy a dále posílit spolupráci s vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize a dalšími zúčastněnými stranami; bere na vědomí zejména záměr výboru SRB identifikovat oblasti, v nichž lze udržitelnost dále začlenit do jeho každodenních činností a hlavní obchodní činnosti; zdůrazňuje, že při provádění nové strategie je třeba zajistit účinnost a nákladovou efektivitu;

41.vítá plán výboru SRB racionalizovat roční cyklus plánování řešení krizí, aby se zajistilo, že bude stále účinnější a bude více zaměřen na testování způsobilosti bank k řešení krize a zprovoznění strategií řešení krizí;

42.vítá skutečnost, že byl nyní vytvořen Jednotný fond pro řešení krizí; vyzývá k úplné ratifikaci dohody o změně smlouvy o zřízení evropského mechanismu stability všemi členskými státy, včetně zřízení společného fiskálního jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí;

43.zdůrazňuje, že je třeba vyvinout další úsilí k zajištění plné způsobilosti k řešení krize pro všechny banky spadající do oblasti působnosti řešení krize; připomíná, že dosažení způsobilosti k řešení krize nelze považovat za „pohyblivý cíl“, a vyzývá proto k větší standardizaci a harmonizaci posuzování způsobilosti k řešení krize; připomíná však důležitou úlohu, kterou při posuzování způsobilosti k řešení krize hrají vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize;

44.zdůrazňuje skutečnost, že návrh Komise na zřízení evropského systému pojištění vkladů byl zveřejněn již v roce 2015 a že se situace od té doby výrazně změnila;

45.připomíná, že v dubnu 2024 byl přijat postoj Hospodářského a měnového výboru k evropskému systému pojištění vkladů; konstatuje, že tento postoj se odchyluje od návrhu Komise z roku 2015 a zaujímá nový přístup; vyčkává na jednání o evropském systému pojištění vkladů a vybízí Radu, aby v těchto jednáních pokročila;

46.konstatuje, že byly úspěšně zavedeny vnitrostátní systémy pojištění vkladů a v řadě případů prokázaly svou funkčnost; zdůrazňuje, že je třeba zohlednit některé zvláštní vnitrostátní charakteristiky a zachovat dobře fungující systémy pro menší banky, které již v některých členských státech existují, jako jsou institucionální systémy ochrany, a to tak, aby byly zajištěny rovné podmínky napříč bankovní unií;

47.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, Evropské centrální bance, Jednotnému výboru pro řešení krizí a Evropskému orgánu pro bankovnictví.