<?xml version="1.0" encoding="UTF-8" standalone="no"?><SDOCTA xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" STATUS="DEF1" xsi:noNamespaceSchemaLocation="TA.xsd"><IDENT><STRING BOLD="on">P10_TA(2025)0106</STRING></IDENT><TI><STRING BOLD="on">Geneticky modifikovaná sója MON 87705×MON 87708×MON 89788</STRING></TI><HIDDEN><STRING HIDDEN="on" ITALIC="on">(B10-0244/2025)</STRING></HIDDEN><TXTLST><RESOL><TI><STRING BOLD="on">Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. května 2025 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87705 × MON 87708 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D105678/03 – 2025/2647(RSP))</STRING></TI><TEXT><PREAMBLE><PRINIT><STRING ITALIC="on">Evropský parlament,</STRING></PRINIT><GRVISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87705 × MON 87708 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D105678/03),</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech<FOOTNOTE><FIELD> Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2003/1829/oj.</FIELD></FOOTNOTE>, a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na hlasování Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva uvedeného v článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 28. února 2025 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na článek 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí<FOOTNOTE><FIELD> Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13, ELI: https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2011/182/oj.</FIELD></FOOTNOTE>,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 2. dubna 2020, které bylo zveřejněno dne 18. května 2020<FOOTNOTE><FIELD> Vědecké stanovisko vědecké komise úřadu EFSA pro geneticky modifikované organismy „Posouzení geneticky modifikované sóji MON 87705 × MON 87708 × MON 89788 pro použití v potravinách a krmivech podle nařízení (ES) č. 1829/2003 (žádost EFSA-GMO-NL-2015-126)“, EFSA Journal 2020;18(5):e06111, https://doi.org/10.2903/j.efsa.2020.6111.</FIELD></FOOTNOTE>,</P></VISA><VISA><P><NO.P>—</NO.P>s ohledem na svá předchozí usnesení, v nichž vyslovil námitku vůči povolení geneticky modifikovaných organismů (dále jen „GMO“)<FOOTNOTE><FIELD>––––––––––  Ve svém osmém volebním období přijal Parlament 36 usnesení a ve svém devátém volebním období 38 usnesení obsahujících námitky proti povolení GMO. V desátém volebním období pak přijal tato usnesení:usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. listopadu 2024 o prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2024/2628, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 × 1507 × NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C, C/2025/1797, 4.4.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/1797/oj).usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. listopadu 2024 o prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2024/2627 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu COT102, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C, C/2025/1798, 4.4.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/1798/oj).usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. listopadu 2024 o prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2024/2629, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 × 1507 × MON 88017 × 59122 nebo osm z jejích podkombinací, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C, C/2025/1799, 4.4.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/1799/oj).usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. listopadu 2024 o prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2024/1828 o obnovení povolení pro uvádění krmiv, která obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 810 nebo z ní sestávají, a potravin a krmiv z ní vyrobených na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 a o zrušení prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2017/1207 (Úř. věst. C, C/2025/1800, 4.4.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/1800/oj).usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. listopadu 2024 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2024/1822 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DP915635, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C, C/2025/1801, 4.4.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/1801/oj).usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. listopadu 2024 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2024/1826 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DP23211, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C, C/2025/1802, 4.4.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/1802/oj).usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. listopadu 2024 o prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2024/2618 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DP202216, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C, C/2025/1803, 4.4.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/1803/oj).usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. listopadu 2024 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 94804, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C, C/2025/1804, 4.4.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/1804/oj).usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2025 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DP910521, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (P10_TA(2025)0014).usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2025 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 95275, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (P10_TA(2025)0015).</FIELD></FOOTNOTE>,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na čl. 115 odst. 2 a 3 jednacího řádu,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, klima a bezpečnost potravin,</P></VISA></GRVISA><GRCONS><CONS><P><NO.P>A.</NO.P>vzhledem k tomu, že dne 11. září 2015 podala společnost Monsanto Europe S.A./N.V. jménem společnosti Monsanto Company, se sídlem ve Spojených státech amerických, příslušnému vnitrostátnímu orgánu Nizozemska žádost o uvádění potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87705 × MON 87708 × MON 89788 (dále jen „geneticky modifikovaná sója“), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 (dále jen „žádost“). Žádost se rovněž vztahovala na uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju nebo z ní sestávají, na trh pro jiná použití než v potravinách a krmivech, s výjimkou pěstování;</P></CONS><CONS><P><NO.P>B.</NO.P>vzhledem k tomu, že dne 2. dubna 2020 přijal úřad EFSA ke geneticky modifikované sóje kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 18. května 2020; vzhledem k tomu, že úřad EFSA zohlednil všechny otázky a připomínky, které členské státy vznesly v rámci konzultace s příslušnými vnitrostátními orgány podle čl. 6 odst. 4 a čl. 18 odst. 4 nařízení (ES) č. 1829/2003;</P></CONS><CONS><P><NO.P>C.</NO.P>vzhledem k tomu, že úřad EFSA však nebyl schopen dokončit posouzení rizik a učinit závěr o bezpečnosti geneticky modifikované sóji, z důvodu chybějící 90denní studie geneticky modifikované sóji a nevypracování plánu monitorování po uvedení na trh, který by zohledňoval profil změněných mastných kyselin v kombinovaných událostech geneticky modifikované sóji;</P></CONS><CONS><P><NO.P>D.</NO.P>vzhledem k tomu, že dne 3. října 2024 přijal úřad EFSA prohlášení, které bylo zveřejněno dne 28. října 2024 a kterým doplnil své vědecké stanovisko ze dne 2. dubna 2020, na základě dodatečných údajů poskytnutých žadatelem<FOOTNOTE><FIELD> Vědecká komise úřadu EFSA pro geneticky modifikované organismy, stanovisko k žádosti (EFSA-GMO-NL-2015-126) o povolení potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87705 × MON 87708 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny. EFSA Journal 2024;22(10):e9061, https://doi.org/10.2903/j.efsa.2024.9061.</FIELD></FOOTNOTE>, dospěl úřad EFSA k závěru, že geneticky modifikovaná sója, jak je popsána v žádosti, je z hlediska možných účinků na zdraví lidí a zvířat a na životní prostředí stejně bezpečná jako její konvenční protějšek a testované referenční odrůdy geneticky nemodifikované sóji. Úřad EFSA rovněž dospěl k závěru, že konzumace geneticky modifikované sóji nepředstavuje nutriční riziko;</P></CONS><CONS><P><NO.P>E.</NO.P>vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná sója byla upravena tak, aby byla tolerantní vůči herbicidům na bázi glyfosátu a dicamby a aby se změnil její profil mastných kyselin;</P></CONS><CONS><P><STRING BOLD="on"><STRING ITALIC="on">Nedostatečné posouzení doplňkového herbicidu</STRING></STRING></P></CONS><CONS><P><NO.P>F.</NO.P>vzhledem k tomu, že prováděcí nařízení Komise (EU) č. 503/2013<FOOTNOTE><FIELD> Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 503/2013 ze dne 3. dubna 2013 o žádostech o povolení geneticky modifikovaných potravin a krmiv v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 a o změně nařízení Komise (ES) č. 641/2004 a (ES) č. 1981/2006 (Úř. věst. L 157, 8.6.2013, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2013/503/oj.</FIELD></FOOTNOTE> vyžaduje vyhodnocení, zda předpokládané zemědělské postupy ovlivňují výsledek sledovaných vlastností; vzhledem k tomu, že podle uvedeného prováděcího nařízení je toto vyhodnocení obzvláště důležité pro rostliny tolerantní vůči herbicidům;</P></CONS><CONS><P><NO.P>G.</NO.P>vzhledem k tomu, že naprostá většina geneticky modifikovaných plodin je geneticky upravena tak, aby byla odolná vůči jednomu či více „doplňkovým“ herbicidům, které lze použít po celou dobu jejich pěstování, aniž by plodiny zahubily, jak by tomu bylo v případě, kdyby vůči herbicidům odolné nebyly; vzhledem k tomu, že řada studií ukazuje, že geneticky modifikované plodiny, které jsou odolné vůči herbicidům, vedou k vyššímu používání doplňkových herbicidů, převážně kvůli výskytu plevele, který je rovněž vůči herbicidům odolný<FOOTNOTE><FIELD> Viz například Bonny, S., „Genetically Modified Herbicide-Tolerant Crops, Weeds, and Herbicides: Overview and Impact“ (Geneticky modifikované plodiny odolné vůči herbicidům, plevel a herbicidy: přehled a dopad), Environmental Management, leden 2016, 57(1), s. 31–48, https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26296738, a Benbrook, C.M., „Impacts of genetically engineered crops on pesticide use in the U.S. – the first sixteen years“ (Vlivy geneticky upravených plodin na používání pesticidů v USA – prvních šestnáct let), Environmental Sciences Europe, 28. září 2012, svazek 24(1), https://enveurope.springeropen.com/articles/10.1186/2190-4715-24-24.</FIELD></FOOTNOTE>;</P></CONS><CONS><P><NO.P>H.</NO.P>vzhledem k tomu, že geneticky modifikované plodiny odolné vůči herbicidům vedou zemědělce k systému regulace plevelů, který je do značné míry nebo zcela závislý na herbicidech; vzhledem k tomu, že větší závislost zemědělských podniků, které pěstují geneticky modifikované plodiny, na doplňkových herbicidech vede k tomu, že se rychleji objevuje a šíří plevel odolný vůči těmto herbicidům, takže se zemědělci ocitají v začarovaném kruhu, neboť musí používat stále větší množství herbicidů;</P></CONS><CONS><P><NO.P>I.</NO.P>vzhledem k tomu, že negativní dopad nadměrného používání herbicidů povede ke zhoršování zdraví půdy, kvality vody a biologické rozmanitosti půdní i nadzemní fauny a flóry a také ke zvýšení množství herbicidů, kterému jsou lidé i zvířata vystaveni, potenciálně také v důsledku většího obsahu reziduí herbicidů v potravinách a krmivech;</P></CONS><CONS><P><NO.P>J.</NO.P>vzhledem k tomu, že dicamba je vysoce těkavá látka, která po aplikaci uniká do ovzduší, je roznášena větrem do okolí, a po dopadu na zem může způsobovat závažné škody jak lidem, tak i rostlinám, pro které není určena, jako vinné révě, stromům a křovinám, zvláště pokud k expozici dochází po několik let;</P></CONS><CONS><P><NO.P>K.</NO.P>vzhledem k tomu, že v roce 2020 vyšla v recenzovaném časopise International Journal of Epidemiology studie několika odborníků z amerických státních vědeckých institucí, z níž plyne závěr, že intenzivní používání dicamby zvyšuje u osob, kteří dicambu aplikují, riziko vzniku rakoviny jater a žlučovodu;</P></CONS><CONS><P><NO.P>L.</NO.P>vzhledem k tomu, že podle závěrů této studie z roku 2020 lze očekávat, že povolení geneticky modifikovaných plodin odolných vůči herbicidu dicamba povede v příštích letech<FOOTNOTE><FIELD> Lerro, C.C., Hofmann, J.N., Andreotti, G., Koutros, S., Parks, C.G., Blair, A., Albert, P.S., Lubin, J.H., Sandler, D.P., Beane Freeman, L.E., „Dicamba use and cancer incidence in the agricultural health study: an updated analysis“ (Používání dicamby a výskyt rakoviny ve studii zdraví zemědělců: aktualizovaná analýza), International Journal of Epidemiology, srpen 2020; 49(4), s. 1326–1337, https://academic.oup.com/ije/advance-article-abstract/doi/10.1093/ije/dyaa066/5827818?redirectedFrom=fulltext.</FIELD></FOOTNOTE> k intenzivnějšímu používání dicamby, což potvrzují i data v systému o využívání pesticidů, která shromažďuje Heartland Health Research Alliance, neboť podle nich se používání dicamby ve státech amerického Středozápadu zvýšilo oproti předchozímu desetiletí desetinásobně<FOOTNOTE><FIELD> https://hh-ra.org/projects/measuring-pesticide-use/interactive-herbicide-use-tables/.</FIELD></FOOTNOTE>;</P></CONS><CONS><P><NO.P>M.</NO.P>vzhledem k tomu, že stále přetrvávají otázky ohledně karcinogenity glyfosátu; vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl v listopadu 2015 k závěru, že glyfosát pravděpodobně není karcinogenní, a Evropská agentura pro chemické látky dospěla v březnu 2017 k závěru, že jeho klasifikace není nutná; vzhledem k tomu, že Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (specializovaná agentura Světové zdravotnické organizace zabývající se nádorovými onemocněními) v roce 2015 naopak označila glyfosát za látku, která u člověka pravděpodobně působí karcinogenně; vzhledem k tomu, že potenciál glyfosátu působit karcinogenně byl potvrzen v řadě nejnovějších odborně recenzovaných vědeckých studií<FOOTNOTE><FIELD> Viz například: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1383574218300887, 	https://academic.oup.com/ije/advance-article/doi/10.1093/ije/dyz017/5382278,, 	https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0219610 a 	https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6612199/.</FIELD></FOOTNOTE>;</P></CONS><CONS><P><NO.P>N.</NO.P>vzhledem k tomu, že recenzovaná studie potvrdila, že se glyfosát hromadí v geneticky modifikované sóje, což má negativní dopad na nutriční složení ve srovnání s geneticky nemodifikovanou sójou<FOOTNOTE><FIELD> https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24491722.</FIELD></FOOTNOTE>; vzhledem k tomu, že pilotní projekt realizovaný v Argentině zaznamenal překvapivě vysokou úroveň reziduí glyfosátu u geneticky modifikované sóji<FOOTNOTE><FIELD> https://www.testbiotech.org/en/resource/high-levels-residues-spraying-glyphosate-found-soybeans-argentina/</FIELD></FOOTNOTE>;</P></CONS><CONS><P><NO.P>O.</NO.P>vzhledem k tomu, že v případě geneticky modifikovaných rostlin může samotná genetická modifikace ovlivňovat způsob, jakým rostlina odbourává doplňkové herbicidy, a složení, a tedy i toxicitu produktů rozkladu (metabolitů)<FOOTNOTE><FIELD> To je zrovna případ glyfosátu, jak uvádí EFSA „Review of the existing maximum residue levels for glyphosate according to Article 12 of Regulation (EC) No 396/2005“ (Přezkum stávajících maximálních limitů reziduí glyfosátu podle článku 12 nařízení (ES) č. 396/2005), EFSA Journal 2018:16(5):05263, s. 12, https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.2903/j.efsa.2018.5263.</FIELD></FOOTNOTE>;</P></CONS><CONS><P><NO.P>P.</NO.P>vzhledem k tomu, že posuzování reziduí a metabolitů nalezených v geneticky modifikovaných rostlinách nespadá do působnosti vědecké komise EFSA pro geneticky modifikované organismy, a není proto v rámci postupu povolování geneticky modifikovaných organismů prováděno;</P></CONS><CONS><P><STRING BOLD="on"><STRING ITALIC="on">Zajištění celosvětově rovných podmínek a dodržování mezinárodních povinností Unie</STRING></STRING></P></CONS><CONS><P><NO.P>Q.</NO.P>vzhledem k tomu, že pěstování geneticky modifikované sóji není v Unii povoleno;</P></CONS><CONS><P><NO.P>R.</NO.P>vzhledem k tomu, že v závěrech strategického dialogu o budoucnosti zemědělství v EU<FOOTNOTE><FIELD> „Strategic Dialogue on the Future of EU Agriculture – A shared prospect for farming and food in Europe“ (Strategický dialog o budoucnosti zemědělství EU – Společná perspektiva zemědělství a potravinářství v Evropě), 2024, https://agriculture.ec.europa.eu/document/download/171329ff-0f50-4fa5-946f-aea11032172e_en?filename=strategic-dialogue-report-2024_en.pdf.</FIELD></FOOTNOTE> se Komise vyzývá, aby přehodnotila svůj postoj k uvádění dovážených zemědělsko-potravinářských produktů na trh vzhledem k problémům plynoucím z rozdílných norem Unie a jejích obchodních partnerů; vzhledem k tomu, že spravedlivější obchodní vztahy, takové, které by byly v souladu s cíli pro zdravé potraviny a životní prostředí na celém světě, byly jedním z hlavních požadavků zemědělců během demonstrací v letech 2023 a 2024;</P></CONS><CONS><P><NO.P>S.</NO.P>vzhledem k tomu, že zvláštní zpravodaj OSN pro právo na potraviny ve zprávě z roku 2017 dospěl k závěru, že nebezpečné pesticidy mají katastrofické dopady na zdraví, zejména v rozvojových zemích<FOOTNOTE><FIELD> A/HRC/34/48: Zpráva zvláštního zpravodaje o právu na potraviny https://www.ohchr.org/en/documents/thematic-reports/ahrc3448-report-special-rapporteur-right-food.</FIELD></FOOTNOTE>; vzhledem k tomu, že podle cíle udržitelného rozvoje OSN č. 3.9 má být do roku 2030 podstatně snížen počet úmrtí a onemocnění způsobených nebezpečnými chemickými látkami, znečištěním ovzduší a kontaminací vody a půdy<FOOTNOTE><FIELD> https://indicators.report/targets/3-9/.</FIELD></FOOTNOTE>;</P></CONS><CONS><P><NO.P>T.</NO.P>vzhledem k tomu, že celosvětový rámec pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu (dále jen „rámec z Kchun-mingu a Montrealu“), který byl dohodnut v prosinci 2022 na konferenci COP15 Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, obsahuje globální cíl snížit do roku 2030 rizika spojená s pesticidy alespoň o 50 %<FOOTNOTE><FIELD> Viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_22_7834.</FIELD></FOOTNOTE>;</P></CONS><CONS><P><NO.P>U.</NO.P>vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1829/2003 stanoví, že geneticky modifikované potraviny a krmiva nesmí mít nepříznivé účinky na lidské zdraví, zdraví zvířat nebo na životní prostředí, a požaduje, aby Komise při přípravě návrhu rozhodnutí vzala v úvahu všechny související právní předpisy Unie a jiné oprávněné faktory významné pro projednávanou záležitost; vzhledem k tomu, že mezi tyto oprávněné faktory by měly patřit závazky Unie v rámci cílů udržitelného rozvoje OSN a Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti;</P></CONS><CONS><P><NO.P>V.</NO.P>vzhledem k tomu, že pokud by Unie povolila geneticky modifikovanou sóju, jednala by v rozporu se svými mezinárodními závazky týkajícími se omezování pesticidů<FOOTNOTE><FIELD> V prosinci 2022 byl na konferenci OSN o biologické rozmanitosti (COP15) dohodnut celosvětový rámec pro biologickou rozmanitost, který obsahuje globální cíl omezit do roku 2030 riziko spojené s používáním pesticidů alespoň o 50 % (viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_22_7834).</FIELD></FOOTNOTE>, a to vzhledem ke zvýšenému vystavení lidí a životního prostředí herbicidům v zemích, které pěstují geneticky modifikované plodiny odolné vůči herbicidům a potenciálně závažným dopadům na zdraví;</P></CONS><CONS><P><NO.P>W.</NO.P>vzhledem k tomu, že odlesňování je hlavní příčinou úbytku biologické rozmanitosti; vzhledem k tomu, že emise z využívání půdy a změny ve využívání půdy, zejména v důsledku odlesňování, jsou po spalování fosilních paliv druhou největší příčinou změny klimatu<FOOTNOTE><FIELD> Sdělení Komise ze dne 23. července 2019, „Posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů“, COM(2019)0352, s. 1.</FIELD></FOOTNOTE>; vzhledem k tomu, že Pařížská dohoda o změně klimatu a strategický plán pro biologickou rozmanitost na období 2011–2020 přijatý v rámci Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti a cíle z Aiči v oblasti biologické rozmanitosti podporují udržitelné obhospodařování lesů a úsilí o jejich ochranu a obnovu<FOOTNOTE><FIELD> Tamtéž, s. 2.</FIELD></FOOTNOTE>; vzhledem k tomu, že cíl udržitelného rozvoje OSN č. 15 zahrnuje záměr zastavit odlesňování do roku 2020<FOOTNOTE><FIELD> Viz cíl 15.2: https://www.un.org/sustainabledevelopment/biodiversity/.</FIELD></FOOTNOTE>; vzhledem k tomu, že lesy plní mnoho funkcí, které přispívají k dosažení většiny cílů udržitelného rozvoje OSN<FOOTNOTE><FIELD> Sdělení Komise ze dne 23. července 2019, „Posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů“, COM(2019)0352, s. 2.</FIELD></FOOTNOTE>;</P></CONS><CONS><P><NO.P>X.</NO.P>vzhledem k tomu, že vysoká míra odlesňování má na svědomí požáry v Amazonii; vzhledem k tomu, že ve sdělení z roku 2019 Komise stanovila ambici chránit a obnovovat světové lesy<FOOTNOTE><FIELD> Sdělení EU o posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:52019DC0352&amp;from=CS.</FIELD></FOOTNOTE>; vzhledem k tomu, že globální ochrana biologické rozmanitosti, včetně lesů, je klíčovým cílem strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti<FOOTNOTE><FIELD> Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života“, COM(2020)0380.</FIELD></FOOTNOTE>;</P></CONS><CONS><P><NO.P>Y.</NO.P>vzhledem k tomu, že produkce sóji je hlavní příčinou odlesňování v Amazonii, v oblasti Cerrado a Gran Chaco v Jižní Americe; vzhledem k tomu, že 97 % sóji pěstované v Brazílii a 100 % sóji pěstované v Argentině je geneticky modifikovaná sója<FOOTNOTE><FIELD> International Service for the Acquisition of Agri-biotech Applications, „Global status of commercialized biotech/GM crops in 2017: Biotech Crop Adoption Surges as Economic Benefits Accumulate in 22 Years“ (Globální status komercionalizovaných biotechnologií / geneticky modifikovaných plodin v roce 2017: velké rozšíření plodin vytvořených pomocí biotechnologií díky nahromadění hospodářských přínosů za 22 let), ISAAA Brief č. 53 (2017), s. 16 a 21, http://www.isaaa.org/resources/publications/briefs/53/download/isaaa-brief-53-2017.pdf.</FIELD></FOOTNOTE>;</P></CONS><CONS><P><NO.P>Z.</NO.P>vzhledem k tomu, že z analýzy provedené Komisí vyplynulo, že sója historicky nejvíce přispívá k celosvětovému odlesňování a souvisejícím emisím, které lze přičítat Unii, přičemž tvoří téměř polovinu veškerého dovozu do Unie podílejícího se na odlesňování<FOOTNOTE><FIELD> Technická zpráva Evropské komise 2013 - 063 s názvem „The impact of EU consumption on deforestation: Comprehensive analysis of the impact of EU consumption on deforestation“ (Dopad spotřeby EU na odlesňování: Komplexní analýza dopadu spotřeby EU na odlesňování), https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/c1d3ef3e-d07e-4229-91e5-41001b47dba8/language-en, s. 23–24: V letech 1990 až 2008 dovezla Unie plodiny a produkty živočišné výroby, které nepřímo způsobily odlesnění 90 000 km<STRING SUPERSCRIPT="on">2</STRING> plochy. Rostlinné produkty z toho byly odpovědné za 74 000 km<STRING SUPERSCRIPT="on">2</STRING> (82 %), přičemž největší podíl měly olejniny (52 000 km<STRING SUPERSCRIPT="on">2</STRING>). Sójové boby a sójové pokrutiny představovaly 82 % této hodnoty (42 600 km<STRING SUPERSCRIPT="on">2</STRING>), což odpovídá 47 % celkového dovozu Unie spojeného s odlesňováním.</FIELD></FOOTNOTE>;</P></CONS><CONS><P><STRING BOLD="on"><STRING ITALIC="on">Snížení závislosti na dovážených krmivech</STRING></STRING></P></CONS><CONS><P><NO.P>AA.</NO.P>vzhledem k tomu, že z krize COVID-19 a probíhající války na Ukrajině jsme si odnesli mimo jiné ponaučení, že Unie musí ukončit závislost na některých kritických materiálech; vzhledem k tomu, že předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová v pověřovacím dopise žádá komisaře Christophe Hansena, aby prozkoumal způsoby, jak snížit dovoz kritických komodit<FOOTNOTE><FIELD> https://commission.europa.eu/document/2c64e540-c07a-4376-a1da-368d289f4afe_en.</FIELD></FOOTNOTE>;</P></CONS><CONS><P><NO.P>AB.</NO.P>vzhledem k tomu, že obchodní dohody podporují dovoz potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikované organismy, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, do Unie; vzhledem k tomu, že Brazílie a Argentina patří k největším světovým producentům geneticky modifikovaných organismů a uživatelům pesticidů, a to včetně těch geneticky modifikovaných organismů a pesticidů, které jsou v Unii zakázány ze zdravotních nebo environmentálních důvodů;</P></CONS><CONS><P><STRING BOLD="on"><STRING ITALIC="on">Nedemokratické rozhodování</STRING></STRING></P></CONS><CONS><P><NO.P>AC.</NO.P>vzhledem k tomu, že Parlament v osmém volebním období přijal celkem 36 usnesení, v nichž vyslovuje námitku vůči uvádění geneticky modifikovaných organismů na trh k výrobě potravin a krmiv (33 usnesení) a vůči pěstování geneticky modifikovaných plodin v Unii (tři usnesení); vzhledem k tomu, že Parlament přijal v devátém volebním období 38 námitek proti uvádění geneticky modifikovaných organismů na trh, a 10 dalších usnesení, v nichž se vyslovil proti uvedení geneticky modifikovaných organismů na trh už ve stávajícím desátém volebním období;</P></CONS><CONS><P><NO.P>AD.</NO.P>vzhledem k tomu, že Komise geneticky modifikované organismy nadále povoluje, ačkoli sama uznává, že v této oblasti existuje demokratický deficit, absenci podpory členských států a námitky Parlamentu;</P></CONS><CONS><P><NO.P>AE.</NO.P>vzhledem k tomu, že není nutné provést žádné legislativní změny, aby Komise mohla neudělit povolení geneticky modifikovaným organismům, pokud se pro udělení povolení v odvolacím výboru nevysloví kvalifikovaná většina členských států<FOOTNOTE><FIELD> Pokud se v odvolacím výboru kladně nevysloví kvalifikovaná většina členských států, podle čl. 6 odst. 3 nařízení (EU) č. 182/2011 Komise „může“, nikoli „musí“ akt přijmout.</FIELD></FOOTNOTE>;</P></CONS><CONS><P><NO.P>AF.</NO.P>vzhledem k tomu, že hlasování Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva dne 28. února 2025 podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003 nevedlo k vydání žádného stanoviska, což znamená, že kvalifikovaná většina členských států dané povolení nepodpořila;</P></CONS></GRCONS></PREAMBLE><DISPOSITIF><ACTLST><ACTION><P><NO.P>1.</NO.P>domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené v nařízení (ES) č. 1829/2003;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>2.</NO.P>domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise není v souladu s právními předpisy Unie, jelikož se neslučuje s cílem nařízení (ES) č. 1829/2003, který podle obecných zásad stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002<FOOTNOTE><FIELD> Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2002/178/oj).</FIELD></FOOTNOTE> spočívá ve vytvoření základních předpokladů, jež by umožnily zajistit vysokou úroveň ochrany lidského života a zdraví a také zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a ochrany zájmů v oblasti životního prostředí a zájmů spotřebitelů v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy a současně zajistit účinné fungování vnitřního trhu;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>3.</NO.P>vyzývá Komisi, aby vzala návrh prováděcího rozhodnutí zpět a předložila výboru nový návrh;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>4.</NO.P>vyzývá Komisi, aby v souladu s přístupem „jedno zdraví“ nepovolovala dovoz geneticky modifikovaných plodin odolných vůči herbicidům a předešla tak zvýšenému používání doplňkových herbicidů, a tudíž i zvýšeným rizikům pro biologickou rozmanitost, bezpečnost potravin a zdraví pracovníků;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>5.</NO.P>v této souvislosti zdůrazňuje, že povolení dovozu jakékoli geneticky modifikované rostliny odolné vůči herbicidům, za účelem jejího použití v potravinách nebo krmivech je v rozporu s mezinárodními závazky Unie vyplývajícími mimo jiné v rámci cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje a Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, včetně nedávno přijatého rámce z Kchun-mingu a Montrealu<FOOTNOTE><FIELD> V prosinci 2022 byl na konferenci OSN o biologické rozmanitosti (COP15) dohodnut celosvětový rámec pro biologickou rozmanitost, který obsahuje globální cíl omezit do roku 2030 riziko spojené s používáním pesticidů alespoň o 50 % (viz: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_22_7834).</FIELD></FOOTNOTE>;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>6.</NO.P>očekává, že Komise urychleně splní svůj závazek předložit návrh, který zajistí, aby nebezpečné chemické látky zakázané v Unii nebyly vyráběny na vývoz, a závazek zajistit reciprocitu lepším sladěním našich domácích výrobních norem s normami uplatňovanými na dovoz, zejména v případě pesticidů;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>7.</NO.P>vyzývá Komisi, aby za účelem splnění bezpečnostních norem Unie zajistila při jednáních o dohodách o volném obchodu sblížení norem mezi Unií a jejími partnery;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>8.</NO.P>vítá skutečnost, že Komise v dopise poslancům ze dne 11. září 2020 konečně uznala, že při rozhodování o povolení geneticky modifikovaných organismů je třeba zohledňovat otázku udržitelnosti<FOOTNOTE><FIELD> https://tillymetz.lu/wp-content/uploads/2020/09/Co-signed-letter-MEP-Metz.pdf.</FIELD></FOOTNOTE>; vyjadřuje však hluboké zklamání nad tím, že Komise nadále povoluje dovoz geneticky modifikovaných organismů do Unie, a to navzdory neustálým námitkám Parlamentu a hlasování většiny členských států proti;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>9.</NO.P>znovu naléhavě vyzývá Komisi, aby zohlednila závazky Unie vyplývající z mezinárodních dohod, jako jsou Pařížská klimatická dohoda, Úmluva OSN o biologické rozmanitosti a cíle udržitelného rozvoje OSN; opětovně žádá, aby k návrhům prováděcích aktů byla přiložena důvodová zpráva, v níž bude vysvětleno, jakým způsobem se v nich zajistí dodržování zásady „neškodit“<FOOTNOTE><FIELD> Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (Úř. věst. C 270, 7.7.2021, s. 2), bod 102.</FIELD></FOOTNOTE>;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>10.</NO.P>pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.</P></ACTION></ACTLST></DISPOSITIF></TEXT></RESOL></TXTLST></SDOCTA>