1.znovu potvrzuje, že jednotný trh je základem evropské hospodářské integrace a umožňuje volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob; zdůrazňuje však, že dlouhodobé a nové výzvy vyžadují ambiciózní reformy, aniž by byla narušena evropská konkurenceschopnost nebo aniž by byla podnikům uložena zbytečná administrativní zátěž; vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily úsilí o provádění těchto reforem a odstranily zbývající neodůvodněné překážky volného pohybu zboží a služeb a zároveň zajistily vysokou úroveň ochrany spotřebitelů;

2.vyzývá Komisi a členské státy, aby zachovaly silnou ochranu spotřebitelů a zároveň stanovily pravidla hospodářské soutěže, která budou vstřícná k inovacím, která obstojí v budoucnosti a která budou přiměřená; zdůrazňuje, že je třeba zajistit právní jistotu a soudržnost a minimalizovat složitost a roztříštěnost právních předpisů, což by mohlo nepřiměřeně ovlivnit malé a střední podniky, začínající podniky a rozvíjející se podniky;

3.zdůrazňuje, že přetrvávající překážky a regulace omezují rozvoj jednotného trhu, jak je uvedeno v Draghiho zprávě; vyzývá k posunu směrem k regulačnímu přístupu, který společnostem umožní růst, inovace a získání vedoucího postavení na mezinárodní úrovni, čímž se obnoví jednotný trh jako skutečný motor růstu a konkurenceschopnosti;

4.vyzývá Komisi, aby zajistila, že se budoucí legislativní iniciativy budou důsledně řídit strategickými prioritami uvedenými v jejích sděleních a strategii pro konkurenceschopnost;

5.zdůrazňuje, že jak ukázaly Lettova a Draghiho zpráva, v odvětví služeb stále existuje nevyužitý potenciál; vyzývá k dalším opatřením v tomto odvětví, která by řešila přetrvávající významné překážky, počínaje stanovením ambiciózních cílů v připravované strategii pro jednotný trh; uvádí, že služby tvoří tři čtvrtiny HDP EU, podílejí se na zaměstnanosti dvěma třetinami a vytvářejí 9 z 10 nových pracovních míst v ekonomice EU; upozorňuje však také na to, že služby jsou stále nejméně rozvinutým segmentem jednotného trhu EU;

6.vítá návrh nařízení o veřejném rozhraní připojeném k systému pro výměnu informací o vnitřním trhu pro účely ohlášení vyslání pracovníků a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 (COM(2024)0531), který by měl vést ke zjednodušení a posílení prosazování práva; upozorňuje také na to, že digitalizace by mohla výrazně snížit administrativní zátěž u přeshraničních služeb a zajistit lepší přístup pro podniky a spotřebitele; v této souvislosti vyzývá k vytvoření jednotného ohlašovacího portálu a k digitalizaci formulářů A1 pro přeshraniční služby;

7.zdůrazňuje, jak je důležité účinně uznávat profesní kvalifikace a odstraňovat neopodstatněné překážky volnému pohybu odborníků, aby byly odborné služby v EU v budoucích desetiletích konkurenceschopné v celosvětovém měřítku; vybízí Komisi, aby byla i nadále ostražitá při vedení řízení o nesplnění povinností v případech, kdy členské státy nedodržují právní předpisy EU o uznávání kvalifikací;

8.zdůrazňuje, že pravidla jednotného trhu by měla zajistit přístup k veřejným službám a ochránit práva spotřebitelů, jakož i další naléhavé důvody veřejného zájmu; dodává, že každé hodnocení omezení na jednotném trhu služeb by mělo zahrnovat kvalitativní kritéria;

9.poukazuje na úlohu, kterou mohou hrát veřejné zakázky EU při překonávání překážek vstupu na trh, podpoře udržitelných a odolných průmyslových ekosystémů, vysoce kvalitních pracovních míst a vytváření hodnot v EU;

10.uznává, že nový legislativní rámec (NLR) přispěl k soudržnosti právních předpisů EU týkajících se výrobků a že od jeho přijetí došlo v průmyslovém odvětví, dodavatelských řetězcích a u výrobků samotných k významným změnám v souvislosti s přechodem na digitální a ekologické technologie, ale také ke změnám v dynamice trhu; konstatuje, že v hodnocení NLR v roce 2022 byly identifikovány zásadní problémy, jako je potenciální zahraniční vliv, nezákonné praktiky, nedostatky v řešení digitalizace a oběhového hospodářství a případné aktualizace povinností a definic pro některé hospodářské subjekty, které by odrážely novou realitu na trhu;

11.zdůrazňuje, že řešení těchto otázek a to, aby NLR mohl obstát v budoucnu, je nezbytné pro zajištění soudržnosti, snížení nákladů a volného pohybu zboží; vyzývá proto k aktualizaci NLR s cílem zefektivnit pravidla pro produkty, podpořit digitalizaci a zjednodušit postupy pro dodržování předpisů a dohled nad trhem; domnívá se, že by NLR měl podporovat používání digitálních pasů výrobků jako nástroje k prokázání shody výrobků a splnění požadavků na informace;

12.vyzývá Komisi a členské státy, aby zjednodušily pravidla EU, usnadnily jejich provádění a výrazně snížily administrativní zátěž, zejména pro malé a střední podniky, které hrají zásadní roli při udržování místních komunit a ekonomik; zdůrazňuje, že je důležité zajistit právní jistotu a soudržnost pro podniky a předvídatelnost pro dlouhodobé investice, které jsou nezbytné pro zvýšení konkurenceschopnosti, inovací a odolnosti a pro rychlé a smysluplné zlepšení situace pro spotřebitele a podniky; dále vyzývá členské státy, aby zabránily opatřením, která by mohla ohrozit rovné podmínky na vnitřním trhu;

13.vyzývá Komisi, aby usnadnila činnost malých a středních podniků a malých společností se střední tržní kapitalizací v rámci jednotného trhu, zejména prostřednictvím zvláštního souhrnného balíčku zjednodušujících opatření;

14.uznává, že nejednotné a roztříštěné prosazování právních předpisů EU v členských státech nadále narušuje hospodářskou soutěž a podkopává integritu jednotného trhu; dodává, že primární odpovědnost za prosazování pravidel EU nesou členské státy; vyzývá Komisi, aby plně využila svých donucovacích pravomocí; vyzývá ke zlepšení mechanismů monitorování a prosazování práva na úrovni EU, jako jsou harmonizovaná pravidla pro minimální úroveň kontrol, harmonizované metodiky provádění těchto kontrol a společné kontroly, aby bylo zajištěno jednotné uplatňování práva EU a případně rychlé zjednání nápravy pro spotřebitele;

15.zdůrazňuje, že je důležité zachovat konkurenční a dynamické hospodářské prostředí ochranou práv spotřebitelů a prosazováním pravidel hospodářské soutěže v digitální oblasti s cílem zakročit proti nekalým obchodním praktikám, které pokřivují podmínky na trhu; dále vyzývá členské státy, aby zvýšily kapacitu orgánů dozoru nad trhem a celních orgánů s cílem zajistit účinné prosazování pravidel jednotného trhu, zejména pokud jde o elektronický obchod a dovoz ze zemí mimo EU;

16.připomíná, že územní omezení nabídky v maloobchodním a velkoobchodním segmentu tříští jednotný trh, omezuje výběr pro spotřebitele a přispívá ke značným cenovým rozdílům v celé Unii, což se týká zejména cen základního spotřebního zboží; zdůrazňuje, že i když právo hospodářské soutěže některé z těchto praktik účinně postihuje, mnohé z nich nespadají do jeho působnosti; vyzývá proto Komisi, aby navrhla opatření k řešení tohoto problému, včetně důslednějších donucovacích opatření proti distribučním dohodám, které jsou v rozporu s pravidly hospodářské soutěže, a zajistila tak integritu jednotného trhu;

17.vyzývá Komisi, aby zkoumala příčiny různých úrovní inflace základního zboží a růstu spotřebitelských cen, které byly zaznamenány v některých členských státech EU;

18.považuje jednotný trh za klíčový nástroj v čase krize, dokážou-li členské státy jednat koordinovaně; má za to, že nedávno přijatý akt pro odolnost a mimořádné situace na vnitřním trhu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2747 ze dne 9. října 2024, kterým se zavádí rámec opatření týkající se mimořádných situací na vnitřním trhu a odolnosti vnitřního trhu a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2679/98 (Úř. věst. L, 2024/2747, 8.11.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2747/oj?locale=cs). bude ústředním prvkem pro zajištění koordinace, aby se předešlo výpadkům a zajistilo se hladké fungování jednotného trhu, včetně volného pohybu základního zboží a služeb po celé EU;

19.vyzývá Komisi, aby umožnila spotřebitelům snadno uplatňovat jejich práva cestujících zřízením vnitrostátních donucovacích orgánů, které by měly mít harmonizované vyšetřovací a donucovací pravomoci a které by měly být schopny účinně zpracovávat jednotlivé stížnosti a související pokuty;

20.zdůrazňuje, že opatření pro elektronické obchodování zaměřená na zeměpisné blokování, zejména nařízení o zeměpisném blokování Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/302 ze dne 28. února 2018 o řešení neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES (Úř. věst. L 60 I, 2.3.2018, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/302/oj?locale=cs)., úspěšně vytvořila rámec pro méně roztříštěný jednotný trh a pro zlepšení volby spotřebitelů v souvislosti s nakupováním na internetu; se znepokojením konstatuje, že provádění nařízení je nedostatečné;

21.upozorňuje, že evropský akt o přístupnosti Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2019/882/oj?locale=cs). bude použitelný ve všech členských státech EU od 28. června 2025; zdůrazňuje význam jeho plného a účinného provádění členskými státy, aby byla zajištěna harmonizace požadavků na přístupnost výrobků a služeb, a tím zaručena jejich dostupnost osobám se zdravotním postižením na celém vnitřním trhu EU;

22.zdůrazňuje, že rychlý rozvoj digitálních platforem a elektronického obchodování přinesl novou dynamiku trhu a vytvořil novou úroveň příležitostí a výzev a rizik pro uživatele; bere na vědomí, že nařízení o digitálních trzích Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828 (Úř. věst. L 265, 12.10.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/1925/oj?locale=cs). a nařízení o digitálních službách Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2065/oj?locale=cs). představují klíčové legislativní nástroje zajišťující spravedlivou hospodářskou soutěž, otevřenost hospodářské soutěže a spravedlnost v oblasti digitálních platforem a zároveň podporující ochranu spotřebitelů a bezpečnější, důvěryhodnější a transparentnější digitální prostředí v digitální ekonomice; vyzývá k řádnému prosazování právních předpisů EU v oblasti nových technologií, aby byla zajištěna skutečná, nezávislá a informovaná volba pro spotřebitele, ochrana spotřebitelů a spravedlivá hospodářská soutěž;

23.považuje za zásadní zajistit účinné provádění a prosazování těchto dvou legislativních aktů a naléhavě vyzývá Komisi, aby dokončila probíhající šetření v rámci nařízení o digitálních trzích a nařízení o digitálních službách;

24.zdůrazňuje, že provádění aktu o digitálních službách musí plně respektovat svobodu projevu; zdůrazňuje, že opatření proti nezákonnému obsahu nesmí omezovat legální projevy, a vyzývá k transparentnímu prosazování s cílem chránit otevřený a demokratický digitální prostor;

25.vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že akt o umělé inteligenci (AI) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 ze dne 13. června 2024, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci a mění nařízení (ES) č. 300/2008, (EU) č. 167/2013, (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1139 a (EU) 2019/2144 a směrnice 2014/90/EU, (EU) 2016/797 a (EU) 2020/1828 (Úř. věst. L, 2024/1689, 12.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1689/oj?locale=cs). zachová přístup založený na riziku a vstřícný k inovacím, který zajistí, že požadavky na dodržování předpisů budou přiměřené skutečným rizikům, jež představují aplikace umělé inteligence, a zároveň bude respektovat potřebu zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví, bezpečnosti a základních práv;

26.vítá kontrolu účelnosti spotřebitelského práva v oblasti digitální spravedlnosti, kterou provedla Komise, a nadcházející veřejnou konzultaci; zdůrazňuje, že některé otázky týkající se ochrany spotřebitelů na internetu zůstávají nezodpovězeny, což vytváří nerovnováhu mezi spotřebiteli a obchodníky v digitální ekonomice; vyzývá Komisi, aby se těmito tématy zabývala v připravovaném aktu o digitální spravedlnosti; je přesvědčen, že digitální závislost, hazardní hry na internetu, ochrana nezletilých na internetu a přesvědčovací technologie používané online subjekty, jako je cílená reklama, reklama prostřednictvím influencerů a temné vzorce, by měly spadat do působnosti aktu o digitální spravedlnosti, který by měl odstranit právní mezery a být v souladu se stávajícími právními nástroji za účelem lepší ochrany spotřebitelů na internetu, a to s ohledem na potřebu vyhnout se zbytečné regulační zátěži;

27.konstatuje, že měnící se trendy v celosvětovém elektronickém obchodování a restrukturalizaci dodavatelského řetězce zvyšují tlak na celní kontroly, dozor nad trhem a orgány na ochranu spotřebitele; zdůrazňuje, že v posledních letech se zvyšuje objem nebezpečných a nelegálních výrobků prodávaných na platformách elektronického obchodování, zejména ze zemí mimo EU; zdůrazňuje význam digitálních pasů výrobků v těchto procesech; vyzývá proto k posílení rámce pro dohled nad trhem a k revizi nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 ze dne 12. prosince 2017 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 345, 27.12.2017, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2017/2394/oj?locale=cs). a vyzývá Radu, aby urychleně přijala svůj postoj a umožnila tak přijetí revidovaného celního kodexu Unie a zřízení Celního úřadu EU v roce 2026;

28.vyzývá členské státy, aby pro vnitrostátní orgány vyčlenily dostatečné technické, lidské a finanční zdroje; vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily dostatek finančních prostředků a odborných znalostí na posílení celních orgánů a dozoru nad trhem v celé Unii a zintenzivnily společné činnosti a zkoušky EU;

29.zdůrazňuje, že je třeba posílit ochranu spotřebitelů na online i offline trzích, zajistit transparentnost reklamy a tvorby cen, zejména pokud jde o dynamickou tvorbu cen, zajistit spravedlivé obchodní praktiky a silnější záruky proti podvodům, aby se posílila důvěra spotřebitelů v přeshraniční obchod a podpořila co nejvyšší úroveň ochrany;

30.zdůrazňuje, že stále častěji se upozorňuje na případy, kdy se za stejnou nebo vyšší cenu nabízí zboží a služby menšího množství nebo nižší kvality; vyzývá Komisi, aby posoudila rozsah a základní příčiny těchto praktik a přezkoumala vhodná opatření ke zvýšení transparentnosti a informovanosti spotřebitelů;

31.zdůrazňuje, že hledisko ekologické udržitelnosti a spravedlivého obchodu stále více ovlivňují obchodní praktiky, neboť hrají důležitou roli při rozhodování spotřebitelů o nákupu, a tím motivují podniky k udržitelnosti; dodává, že transparentnost a informovanost spotřebitelů o environmentálních aspektech, jakož i o sociálně odpovědných a etických výrobních procesech umožňují spotřebitelům přijmout udržitelné vzorce spotřeby;

32.vyzývá Komisi a členské státy, aby v tomto ohledu zachovaly svou úroveň ambicí a dále pracovaly na celounijních systémech značení; připomíná, že cílem směrnice o environmentálních tvrzeních je vytvořit nástroj na ochranu spotřebitelů před „lakováním nazeleno“ stanovením požadavků na dokládání a ověřování;

33.zdůrazňuje, že je třeba dále bojovat proti klamavé reklamě a „lakování nazeleno“ a posílit trh s použitým zbožím; upozorňuje však, že restriktivní pravidla v oblasti udržitelnosti mohou mít negativní dopad na konkurenceschopnost Evropy;

34.zdůrazňuje, že některé rostoucí trendy v oblasti elektronického obchodu vyvolávají obavy, pokud jde o zboží ze zemí mimo EU, které nesplňuje požadavky EU na bezpečnost a udržitelnost, což má negativní dopad na malé a střední podniky v EU; vítá sdělení Komise „Komplexní soubor nástrojů EU pro bezpečný a udržitelný elektronický obchod“ a žádá Komisi, aby urychleně provedla doporučení v něm obsažená;

35.zdůrazňuje, že harmonizované technické normy jsou nezbytné pro volný pohyb zboží na jednotném trhu a zajištění bezpečnosti výrobků a jejich kvality a výkonnosti ve všech členských státech; zdůrazňuje, že normy musí odrážet zájmy, politické cíle a hodnoty Unie a zohledňovat názory všech zúčastněných stran; dodává, že v nedávném rozsudku Soudního dvora Evropské unie Rozsudek ze dne 5. března 2024, Public.Resource.Org Inc. v. Right to Know CLG, C-588/21 P, EU:C:2024:201. se uznává přidaná hodnota harmonizovaných norem, které jsou součástí práva EU kvůli jejich právním účinkům, a konstatuje se, že by měly být volně přístupné; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit pružnost normalizačního rámce, zejména pro nově vznikající ekologické a digitální hodnotové řetězce, a pomoci průmyslu udržet si konkurenční postavení na trzích klíčových technologií;

36.domnívá se, že EU musí zvýšit své úsilí o vytvoření nového mechanismu s členskými státy a vnitrostátními normalizačními orgány za účelem sdílení informací, koordinace a posílení evropského přístupu k mezinárodní normalizační činnosti; vyzývá k urychlené aktualizaci normalizačního rámce EU s cílem urychlit normalizační proces a zajistit rychlé zveřejnění harmonizovaných norem, které poskytují předpoklad shody a jsou v souladu s mezinárodními normami, aby se podpořil celosvětový obchod a zároveň se podpořila větší účast průmyslu, zejména malých a středních podniků;

37.zdůrazňuje, že je třeba posílit vnější rozměr jednotného trhu, aby byla zachována strategická autonomie a globální vliv EU, a vítá postupnou integraci kandidátských zemí EU do jednotného trhu s ohledem na jejich budoucí členství v EU; zdůrazňuje, že přísné regulační standardy EU mohou být vzorem pro celý svět a musí být účinně prosazovány, aby byly zajištěny rovné podmínky pro evropské podniky; vyzývá Komisi, aby zintenzivnila dialogy o regulaci a politickou spolupráci s dalšími příslušnými zeměmi mimo EU s cílem identifikovat společné výzvy a pokusit se vytvořit společné akce, zejména v oblasti elektronického obchodu, digitálních pravidel a spotřebitelů;

38.opakuje svou výzvu k inovativní, doplňkové a pružné interakci mezi probíhajícími pracemi na provádění aktuálně platné dohody o přidružení EU–Ukrajina a procesem jednání o přistoupení, což umožní postupné začlenění Ukrajiny do jednotného trhu EU a odvětvových programů;

39.uznává, že geopolitické napětí, změna klimatu, výzvy pro konkurenceschopnost EU a hospodářské rozdíly představují významná rizika pro integritu jednotného trhu; vyzývá k důrazné, koordinované a strategické politické reakci na posílení jednotného trhu;

40.vyzývá k dalšímu rozvoji jednotného trhu s cílem vyřešit jak zbývající neodůvodněné překážky, tak nové obchodní výzvy; zastává názor, že odstranění roztříštěnosti právních předpisů, podpora jejich zjednodušení, výrazné snížení administrativní zátěže, zlepšení prosazování a zajištění odolných dodavatelských řetězců jsou zásadní pro zachování konkurenční výhody EU a spravedlivých tržních podmínek a pro posílení jednotného trhu; podtrhuje význam konzultací v rámci těchto procesů se všemi příslušnými zúčastněnými stranami;

41.zdůrazňuje význam digitální transformace, oběhového hospodářství a schopnosti přizpůsobit se celosvětovým ekonomickým změnám pro zajištění dlouhodobé hospodářské dynamiky EU;

42.opakuje, že posílení vnitřního a vnějšího rozměru jednotného trhu je zásadní pro zachování strategické autonomie a konkurenceschopnosti EU;

43.naléhavě proto vyzývá Komisi, aby výše uvedené podněty zohlednila v připravované nové strategii pro jednotný trh, která má být předložena v červnu 2025, v agendě pro spotřebitele do roku 2030, která má být předložena na konci roku 2025, a v aktu o digitální spravedlnosti, který je naplánován na rok 2026;

44.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.