(10)Materiály pohlavního zneužívání dětí bez ohledu na způsob jejich vytvoření, včetně materiálů vytvořených umělou inteligencí, často zahrnují vyobrazení, na nichž je zaznamenáno sexuální zneužívání dětí ze strany dospělých. Mohou rovněž zahrnovat vyobrazení dětí, které se účastní jednoznačně sexuálního jednání, nebo jejich intimních partií, přičemž tato vyobrazení jsou vytvářena nebo používána k prvotně sexuálním účelům a zneužívána s vědomím nebo bez vědomí dítěte. Pojem materiály pohlavního zneužívání dětí se dále vztahuje také na realistické obrázky dítěte, které se účastní jednoznačně sexuálního jednání nebo je zobrazeno, jak se účastní jednoznačně sexuálního jednání, určené k prvotně sexuálním účelům, jakož i na instrukce, jejichž účelem je poskytovat rady, pokyny nebo návod, jak vytvořit, šířit nebo získat materiály pohlavního zneužívání dětí a jak se dopouštět pohlavního zneužívání nebo pohlavního vykořisťování dětí nebo navázat kontakt s dětmi.

(11)Výzkum ukázal, že omezení šíření materiálů pohlavního zneužívání dětí má zásadní význam nejen pro zabránění opakované viktimizaci spojené s oběhem vyobrazení a videí zneužívání, nýbrž i jako forma prevence na straně pachatelů, neboť přístup k materiálům pohlavního zneužívání dětí je často prvním krokem ke skutečnému zneužívání bez ohledu na to, zda znázorňují skutečné nebo pouze realistické zneužívání a vykořisťování. Očekává se, že s pokračujícím vývojem aplikací umělé inteligence schopných vytvářet realistická vyobrazení nerozlišitelná od vyobrazení skutečných bude v nadcházejících letech exponenciálně narůstat množství takzvaných „deep fake“ vyobrazení, pseudofotografií a videí vytvořených umělou inteligencí nebo za využití jiných počítačových prostředků, jež znázorňují pohlavní zneužívání dětí. Stávající definice navíc zcela nepokrývá vývoj prostředí rozšířené, prodloužené a virtuální reality využívající avatary včetně smyslové zpětné vazby, např. pomocí zařízení zprostředkujících dotykové vjemy. Zahrnutí explicitního odkazu na ztvárnění vytvořená „jakýmikoli prostředky“ a odkazu na „reprodukce a ztvárnění bez ohledu na způsob jejich vytvoření nebo manipulace s nimi“ by mělo zajistit, že definice materiálů pohlavního zneužívání dětí bude pokrývat tento i budoucí technologický vývoj způsobem, který je dostatečně technologicky neutrální, a obstojí tak i v budoucnu.

(12)V zájmu prevence trestných činů zahrnujících pohlavní zneužívání dětí by definice materiálů pohlavního zneužívání dětí měla zahrnovat instrukce, jak pohlavně zneužívat nebo vykořisťovat děti, bez ohledu na jejich formu. Tyto instrukce, mimo jiné v podobě návodů, poskytují rady, jak provádět vyhledávání, grooming a zneužívání dětí a jak se vyhnout identifikaci a stíhání, nebo radí, jak vytvářet, šířit nebo získávat materiály pohlavního zneužívání dětí. Za návod, jak pohlavně zneužívat nebo vykořisťovat děti, by měly být považovány rovněž digitální modely nebo prompty umožňující vytváření materiálů pohlavního zneužívání dětí za využití umělé inteligence, které by tedy také měly spadat do definice materiálů pohlavního zneužívání dětí. Tím, že odstraňují překážky a poskytují nezbytné know-how, přispívají k podněcování pachatelů a podporují páchání sexuálního zneužívání. Kvůli jejich šíření na internetu již některé členské státy změnily své trestněprávní předpisy a výslovně kriminalizovaly držení a šíření takových návodů. Nedostatečná harmonizace je příčinou nerovnoměrné úrovně ochrany v celé EU.

(14)Při přijímání právních předpisů v oblasti trestního práva hmotného by Unie měla zajistit soulad těchto právních předpisů, a to zejména z hlediska trestních sazeb. Vzhledem k mimořádně vysokému počtu různých trestných činů, které jsou v této směrnici uvedeny, je v ní za účelem zohlednění různé míry jejich závažnosti nutné stanovit různé úrovně trestních sazeb, což jde nad rámec toho, co by mělo být v právních nástrojích Unie obvykle uvedeno. Tato směrnice by měla zajistit, aby se na trestné činy spáchané za využití technologií vztahovaly stejné sankce jako na jiné trestné činy, neboť jejich závažnost a trauma, jež způsobí, jsou rovnocenné.

(15)Za závažné formy pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí by měly být stanoveny účinné, přiměřené a odrazující sankce. Jedná se zejména o různé formy pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí, jež jsou usnadněné využíváním informačních a komunikačních technologií, jako například navazování kontaktu s dětmi k sexuálním účelům prostřednictvím sociálních sítí a diskusních fór na internetu. Rovněž definice materiálů pohlavního zneužívání dětí by měla být upřesněna a měla by se přiblížit definicím obsaženým v mezinárodních nástrojích. Obecně řečeno by terminologie použitá v této směrnici měla být uvedena do souladu s uznávanými mezinárodními normami, jako jsou Terminologické pokyny pro ochranu dětí před sexuálním vykořisťováním a zneužíváním, které dne 28. ledna 2016 přijala meziagenturní pracovní skupina v Lucemburku. Mimoto, aby se zlepšila účinnost provádění této směrnice, by členské státy měly harmonizovat a modernizovat jazyk užitý ve svých vnitrostátních právních předpisech, aby jej uvedly v soulad s jazykem užitým v této směrnici. V první řadě je zcela zásadní nahradit pojem „dětská pornografie“ pojmem „materiál pohlavního zneužívání dětí“.

(20)Termínem „nepovažovaný za protiprávní“ je ve spojení s materiály pohlavního zneužívání dětí dána členským státům možnost, aby uznaly jako oprávněné jednání vztahující se k materiálům, které by mohly představovat materiály pohlavního zneužívání dětí a které mají například lékařský, vědecký či jiný podobný účel. Termín „protiprávní“ nevylučuje rovněž jiné důvody nebo podobné zásady, které dotyčnou osobu za daných okolností zprošťují odpovědnosti. Uvedený termín rovněž připouští aktivity prováděné na základě pravomocí vyplývajících z vnitrostátního práva, jako je oprávněné držení materiálů pohlavního zneužívání dětí státními orgány za účelem vedení trestního řízení nebo za účelem prevence, odhalování či vyšetřování trestné činnosti nebo za účelem činností prováděných organizacemi, jako jsou horké linky, jednajícími ve veřejném zájmu proti pohlavnímu zneužívání dětí, mají-li tyto organizace oprávnění příslušných orgánů členského státu, v němž jsou usazeny. Tyto činnosti zahrnují zejména přijímání a analýzu materiálů, u nichž je podezření na pohlavní zneužívání dětí, oznámených uživateli internetu nebo jinými organizacemi jednajícími ve veřejném zájmu proti pohlavnímu zneužívání, jakož i vypracovávání oznámení o těchto případech, včetně určení místa, kde jsou materiály uvedené v těchto oznámeních hostovány, a dále provádění vyhledávání s cílem odhalovat šíření materiálů pohlavního zneužívání dětí.

(22)Navazování kontaktu s dětmi k sexuálním účelům představuje hrozbu, která získává v souvislosti s charakteristickými rysy v rámci internetu zvláštní podobu, protože internet umožňuje bezprecedentní anonymitu uživatelů, neboť jim dává příležitost k utajování jejich skutečné totožnosti a vlastností, jako je například věk. V posledním desetiletí mají pachatelé díky používání informačních a komunikačních technologií stále snazší přístup k dětem, přičemž kontakt často začíná tím, že pachatel dítě naláká do kompromitující situace například tím, že předstírá, že je jeho vrstevník, nebo jiným klamavým či lichotícím jednáním, a to v reálném světě i ve virtuálním prostředí. Tento snazší přístup k dětem vedl k rychlému nárůstu jevů, jako je sexuální vydírání. Sexuálním vydíráním dětí se rozumí výhrůžka šíření intimních materiálů znázorňujících dětskou oběť za účelem získání peněz, materiálů pohlavního zneužívání dětí nebo jiných forem zisku pod hrozbou sdílení těchto materiálů bez souhlasu zobrazené osoby, které mají dopad jak na děti, které nedosáhly věku pohlavní dospělosti, tak na děti ve věku pohlavní dospělosti. V posledních letech došlo k prudkému nárůstu finančně motivovaného sexuálního vydírání ze strany organizovaných zločineckých skupin se zaměřením zejména na mladistvé chlapce, které vedlo k řadě případů, kdy si tyto děti vzaly život. Je proto nezbytné, aby všechny tyto jevy byly náležitě pokryty v právních předpisech členských států. Členské státy současně uznávají, že proti navazování kontaktu s dětmi k sexuálním účelům je třeba bojovat i mimo rámec internetu, zejména tam, kde k navazování kontaktů tohoto druhu nedochází prostřednictvím informačních a komunikačních technologií. Členské státy se vybízejí k tomu, aby za trestný čin považovaly jednání, kdy pachatel navazuje kontakt s dítětem, aby se s ním stýkalo za účelem sexu, v přítomnosti či v blízkosti dítěte, což může mít formu zvláštního trestného činu přípravy, pokusu o spáchání trestných činů uvedených v této směrnici nebo zvláštní formu pohlavního zneužití. Členské státy by bez ohledu na to, jaké zvolí právní řešení otázky kriminalizace navazování nedovolených kontaktů s dítětem v reálném prostředí („off-line grooming“), měly zajistit, aby pachatelé této trestné činnosti byli stíháni.

(23)S ohledem na nejnovější technologický vývoj a zejména na vývoj umělé inteligence a prostředí rozšířené, prodloužené a virtuální reality je naléhavě nutné navazování kontaktu s dětmi k sexuálním účelům účinněji řešit a provádět pravidelná hodnocení právního rámce: kriminalizace navazování kontaktu s dětmi k sexuálním účelům by neměla být omezena jen na hlasové, textové nebo e-mailové konverzace, nýbrž by měla zahrnovat také kontakty, výměny či setkání v reálném světě i ve virtuálním prostředí, včetně prostředí rozšířené, prodloužené nebo virtuální reality, jakož i rozsáhlé navazování kontaktu s dětmi prostřednictvím chatovacích robotů vyškolených k tomuto účelu, neboť se očekává, že vzhledem k předpokládanému rozvoji aplikací umělé inteligence se rozšíří i tento jev samotný. Spojení „prostřednictvím informačních a komunikačních technologií“ by proto mělo být chápáno dostatečně široce na to, aby mohlo pokrýt veškerý tento technologický vývoj.

(24)Tato směrnice neupravuje politiku členských států, pokud jde o sexuální praktiky prováděné se souhlasem zúčastněných stran, kterých se mohou účastnit děti a které lze považovat za normální objevování sexuality při vývoji lidského jedince s přihlédnutím k různým kulturním a právním tradicím a také k novým formám navazování a udržování vztahů u dětí a dospívající mládeže, mimo jiné prostřednictvím informačních a komunikačních technologií. Jestliže členské státy využijí možností uvedených v této směrnici, činí tak v rámci výkonu svých pravomocí. Konkrétně by členské státy měly mít možnost z kriminalizace vyjmout sexuální praktiky prováděné se souhlasem zúčastněných osob, jichž se účastní výhradně děti, které dosáhly věku pohlavní dospělosti, jakož i sexuální praktiky prováděné se souhlasem zúčastněných osob, jichž se účastní vrstevníci. Členské státy by měly zajistit, aby vrstevníci byli chráněni před trestním stíháním za konsensuální sexuální praktiky, při nichž nedochází k vykořisťování, za předpokladu, že mezi vrstevníky není žádný prvek nátlaku, zneužití důvěry nebo závislosti. Cílem změn příslušného článku je vyjasnit rozsah této odchylky s ohledem na skutečnost, že některé členské státy si zřejmě vyložily její původní znění příliš široce (např. z kriminalizace vyňaly praktiky prováděné se souhlasem zúčastněných osob prováděné mezi nezletilými osobami, které dosáhly věku pohlavní dospělosti, a dospělými jakéhokoli věku, kteří jsou navzdory značnému věkovému rozdílu považováni za „vrstevníky“). Ustanovení týkající se věku pohlavní dospělosti by neměla být vykládána způsobem, jenž jakkoli omezuje kriminalizaci pohlavního zneužívání a vykořisťování dětí, které již dosáhly věku pohlavní dospělosti, neboť s pohlavním zneužíváním nemůže souhlasit žádné dítě.

(25)Členské státy by ve svém vnitrostátním právu měly v souladu s příslušnými pravidly týkajícími se přitěžujících okolností danými jejich právním řádem stanovit přitěžující okolnosti. Za přitěžující okolnosti by měly být považovány věk oběti, postupy usilující o změnu sexuální orientace nebo genderové identity osoby (tzv. „konverzní terapie“) a motivace trestného činu některou ze skutečností uvedených v článku 21 Listiny základních práv Evropské unie. Měly by zajistit, aby tyto přitěžující okolností měli k dispozici soudci a mohli k nim při vyměřování trestu pro pachatele trestných činů přihlížet, ačkoli soudci nemají povinnost tyto přitěžující okolnosti uplatňovat. Jsou-li tyto přitěžující okolnosti vzhledem k povaze konkrétního trestného činu nepodstatné, členské státy by je ve svém vnitrostátním právu stanovovat neměly. Závažnost jednotlivých přitěžujících okolností stanovených v této směrnici by měla být na vnitrostátní úrovni vyhodnocena pro každý trestný čin uvedený v této směrnici.

(26)Tělesná či mentální nezpůsobilost by v rámci této směrnice měla být chápána v tom smyslu, že zahrnuje také stav tělesné či mentální nezpůsobilosti způsobený vlivem omamných látek, léků či alkoholu nebo jakýchkoli látek, které mohou ovlivnit svobodnou vůli. Osoby ve stavu nezpůsobilosti nemohou poskytnout informovaný a dobrovolný souhlas, a proto je jakýkoli sexuální akt za takových okolností aktem, k němuž nebyl dán souhlas.

(31)Oběti pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí často nejsou schopny trestný čin oznámit několik desetiletí po jeho spáchání, a to kvůli pocitům studu, viny a sebeobviňování, jež mohou souviset mimo jiné se společenským a kulturním stigmatem, jímž je pohlavní zneužívání stále obklopeno, s utajením, v němž k němu dochází, s výhružným nebo obviňujícím jednáním pachatele a/nebo s traumatem. Vzhledem ke své specifické zranitelnosti a vývojovým omezením nemusí děti plně chápat, že se jednalo o zneužití, zejména pokud byla pachatelem důvěryhodná dospělá osoba. V některých případech může trvat až do dospělosti než osoby, jež v dětství zažily pohlavní zneužívání, nabydou takové emocionální vyspělosti, aby rozpoznaly, že byly zneužívány, a pochopily dlouhodobé dopady zneužití. Po prožitém traumatu mohou oběti po řadu let jako způsob ochrany potlačovat nebo blokovat vzpomínky. Na rozdíl od pachatelů jiných násilných trestných činů zůstávají pachatelé pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí obvykle aktivní až do vysokého věku, a pro děti tak představují trvalou hrozbu. S ohledem na výše uvedené lze účinné vyšetřování a stíhání trestných činů zahrnujících pohlavní zneužívání a pohlavní vykořisťování dětí, jakož i vhodnou pomoc a podporu obětem zajistit jedině tehdy, pokud budou zrušeny promlčecí lhůty.

(34)Členské státy by měly vybízet všechny osoby, které vědí nebo mají podezření, že došlo k pohlavnímu vykořisťování nebo pohlavnímu zneužívání dítěte, k tomu, aby tyto skutečnosti oznámily příslušným orgánům. Zejména by členské státy měly zpřístupnit dětem informace týkající se možností, jak zneužití oznámit, a to i prostřednictvím linek pomoci a prostřednictvím komunikačních platforem, které mladí lidé využívají nejčastěji. Za stanovení příslušných orgánů, jimž mohou být taková podezření oznámena, jsou odpovědné jednotlivé členské státy. Tyto příslušné orgány by se ve své činnosti neměly omezovat na ochranu dětí nebo na příslušné sociální služby. Požadavek, aby se podezření oznamovalo „v dobré víře“, by měl zabránit uplatňování příslušného ustanovení k tomu, aby jej bylo možné zneužívat k oznamování naprosto smyšlených nebo nepravdivých skutečností.

(35)Měla by se změnit pravidla o soudní příslušnosti, aby se zajistilo, že pachatelé pohlavního zneužívání nebo pohlavního vykořisťování dětí, kteří pocházejí z Unie, budou stíháni i tehdy, pokud se dopustí trestného činu mimo Unii, zejména v rámci tzv. sexuální turistiky. Pohlavní vykořisťování dětí v cestovním ruchu nebo turismu by mělo být chápáno jako pohlavní vykořisťování dětí páchané osobou či osobami, které z obvyklého místa svého pobytu vycestují do zahraničí, kde se dopouštějí pohlavního styku s dětmi a účastní trestných činů popsaných v této směrnici. V případě, že je pohlavní vykořisťování dětí v cestovním ruchu nebo turismu provozováno za hranicemi Unie, by členské státy měly prostřednictvím dostupných vnitrostátních a mezinárodních nástrojů, včetně dvoustranných a mnohostranných smluv o vydávání, vzájemné pomoci či předávání trestního řízení, usilovat o prohlubování spolupráce se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi s cílem bojovat proti pohlavnímu vykořisťování dětí v zahraničí. Členské státy by měly podporovat otevřený dialog a komunikaci se zeměmi mimo Unii, aby bylo možné stíhat v souladu s příslušnými vnitrostátními předpisy pachatele, kteří vycestovávají z Unie za účelem pohlavního vykořisťování dětí v cestovním ruchu nebo turismu.

(36)Měla by být přijata komplexní opatření na ochranu dětských obětí, která jsou v jejich nejlepším zájmu a zohledňují jejich potřeby. Účinná ochrana dětí vyžaduje celospolečenský přístup. Všechny příslušné orgány a služby by měly stavět dítě do centra svého úsilí a spolupracovat na ochraně a podpoře dítěte v jeho nejlepším zájmu. Nejpokročilejším příkladem přístupu ke spravedlnosti vstřícného k dětem a zabránění opakované viktimizaci je v současnosti model „Barnahus“, který poskytuje prostředí přizpůsobené dětem, kde pracují specialisté ze všech relevantních oborů. Příslušná ustanovení této směrnice vycházejí ze zásad tohoto modelu. Cílem modelu je zajistit, aby všechny děti účastnící se vyšetřování zneužívání dětí nebo pohlavního vykořisťování dětí mohly využívat kvalitního posouzení v zařízení přizpůsobeném dětem a služeb vhodné psychosociální podpory a ochrany dětí. Tato směrnice usiluje o zajištění toho, aby všechny členské státy tyto zásady zaměřené na oběti dodržovaly a aby zřídily multidisciplinární systémy ochrany dětí pro poskytování účinné péče a právní podpory dětským obětem přizpůsobené jejich věku, avšak nevyžaduje, aby členské státy uplatňovaly model Barnahus jako takový. V případech, kdy jsou pro účely vyšetřování trestného činu nezbytné lékařské prohlídky dítěte, například za účelem shromáždění důkazů o zneužívání, by měl být rozsah těchto prohlídek omezen na nezbytně nutné minimum, aby se omezila opakovaná traumatizace. Tato povinnost by neměla bránit provádění jiných lékařských vyšetření nezbytných pro blaho dítěte. Dětské oběti by měly mít snadný přístup k soudnictví vstřícnému k dětem, k právním prostředkům nápravy a k možnosti využívat opatření řešících střet zájmů, pokud k pohlavnímu zneužívání nebo pohlavnímu vykořisťování dítěte dochází v rodině. V případě, že by byl pro dítě v průběhu trestního vyšetřování či řízení určen zvláštní zástupce, může tuto úlohu plnit rovněž právnická osoba, instituce nebo orgán. Pokud svůj případ předloží příslušným orgánům, neměly by dětské oběti také podléhat sankcím ukládaným například podle vnitrostátních právních předpisů o prostituci. Dále by účast v trestním řízení neměla u těchto obětí vyvolávat pokud možno žádná další traumata v důsledku výslechů nebo vizuálního kontaktu s pachateli. Všechny orgány zapojené do řízení by měly absolvovat odbornou přípravu v oblasti soudnictví vstřícného k dětem. Schopnost dobře rozumět dětem a způsobu jejich chování pod tíhou traumatických zážitků pomůže zajistit vysokou kvalitu získávání důkazů a ulevit dětem od stresu při provádění nezbytných opatření. Pokud se dětské oběti nebo dítě, které vystupuje jako svědek, účastní trestního řízení, měl by soud při vedení řízení plně zohlednit jejich věk a vyspělost a zajistit, aby řízení bylo pro dítě přístupné a srozumitelné. Prioritou by mělo být právo dítěte být vyslyšeno a smysluplně se účastnit, aby bylo zajištěno, že budou v průběhu celého procesu vyslyšeny a respektovány jeho názory.

(37)Členské státy by měly poskytovat uzpůsobenou a komplexní krátkodobou a dlouhodobou pomoc dětským obětem a osobám, které zažily pohlavní zneužívání v dětství, bez ohledu na to, zda podaly formální oznámení. Osobami, které zažily pohlavní zneužívání v dětství, se rozumí všichni, kdo zažili pohlavní zneužívání jako děti, bez ohledu na jejich právní postavení a na to, zda byli právním systémem uznáni za oběť trestného činu. Jakákoli újma způsobená pohlavním zneužíváním a pohlavním vykořisťováním dítěte je závažná a je třeba ji řešit co nejdříve po prvním kontaktu oběti s úřady. Okamžitá pomoc obětem před vyšetřováním trestného činu a trestním řízením i v jejich průběhu je nezbytná k omezení dlouhodobého traumatu spojeného s utrpěným zneužíváním. Aby se usnadnilo rychlé poskytování pomoci, včetně určení příslušných služeb podpory, měly by členské státy vydat pokyny a protokoly pro zdravotnické pracovníky, pedagogy a pracovníky sociálních služeb, včetně zaměstnanců linek pomoci. Vzhledem k povaze újmy způsobené pohlavním zneužíváním a pohlavním vykořisťováním by měla být tato pomoc poskytována tak dlouho, jak je to nutné k fyzickému a psychickému zotavení dítěte, případně až do dospělosti. Je třeba uvážit možnost poskytovat pomoc a rady i rodičům, pečujícím osobám nebo opatrovníkům dětských obětí, pokud nejsou podezřelí ze spáchání příslušného trestného činu, aby mohli být těmto dětským obětem nápomocni po celou dobu trestního řízení.

(39)Práva obětí v trestním řízení, včetně práva na ochranu a odškodnění a práva na rozhodnutí o odškodnění ze strany pachatele a jakékoliv organizace odpovědné za pohlavní zneužívání a vykořisťování dítěte, jsou stanovena ve směrnici 2012/29/EU. Návrh na revizi směrnice o právech obětí stanoví cílené změny práv všech obětí. Kromě práv stanovených uvedenou směrnicí by dětem, které jsou oběťmi pohlavního zneužívání, pohlavního vykořisťování a materiálů pohlavního zneužívání dětí, měl být umožněn přístup k právní pomoci a v souladu s postavením oběti v příslušném právním řádu rovněž k právnímu zastupování, a to mimo jiné za účelem uplatnění nároku na odškodnění. Tuto právní pomoc a právní zastupování mohou také poskytovat příslušné orgány za účelem uplatňování nároku na odškodnění od státu. Právní pomoc má obětem umožnit přístup k informacím a zajistit, že se jim dostane rady o různých možnostech, které jsou jim k dispozici. Právní pomoc by měla poskytovat osoba, která absolvovala příslušnou právní odbornou přípravu, přičemž se nemusí nutně jednat o právníka. Právní pomoc a, v souladu s postavením oběti v příslušném právním řádu, právní zastoupení by měly být poskytovány bezplatně, a to alespoň v případě, že oběť nemá dostatečné finanční prostředky, a způsobem, který je v souladu s vnitrostátními postupy členských států. Právo obětí na odškodnění by nemělo podléhat promlčecí lhůtě.

(40)V zajišťování prevence a pomoci obětem a v plnění povinností podle této směrnice by členské státy mělo podporovat Středisko EU pro ochranu dětí (dále jen „středisko EU“) zřízené nařízením […/…/EU16, kterým se stanoví pravidla pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boj proti němu]. Stanovení těchto pravidel a bezodkladné zřízení střediska EU má zásadní význam pro zefektivnění a posílení četných snah o předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boj proti němu v celé Unii. Středisko by mělo usnadňovat výměnu osvědčených postupů v Unii i mimo ni. Mělo by podporovat dialog mezi všemi příslušnými zúčastněnými stranami s cílem pomáhat při vývoji nejmodernějších programů prevence. Středisko EU by navíc mělo být přínosem pro podporu fakticky podložené politiky v oblasti prevence a pomoci obětem díky jeho spolupráci s členskými státy a účasti na standardizaci shromažďování údajů souvisejících s pohlavním zneužíváním a pohlavním vykořisťováním dětí v celé Unii. Členské státy by měly zřídit vnitrostátní orgány nebo rovnocenné subjekty podle toho, co budou považovat za nejvhodnější podle své vnitřní organizace, a zohlednit přitom to, že je třeba vytvořit strukturu minimálního rozsahu se stanovenými úkoly, která bude schopna posuzovat trendy v oblasti pohlavního zneužívání dětí, shromažďovat statistiky, měřit výsledky opatření v oblasti prevence a potírání pohlavního zneužívání dětí a pravidelně podávat o těchto trendech, statistikách a výsledcích zprávy. Tyto vnitrostátní orgány by měly sloužit jako vnitrostátní kontaktní místa a měly by při své práci zaujmout integrovaný přístup, který zahrnuje mnoho zúčastněných stran. Dále by členské státy měly na vnitrostátní úrovni zavést nezbytné mechanismy zajišťující účinnou koordinaci a spolupráci mezi všemi příslušnými veřejnými a soukromými subjekty při vypracovávání a provádění opatření v oblasti prevence a potírání pohlavního zneužívání dětí on-line i off-line, jakož i napomáhat spolupráci se střediskem EU a Komisí. Vzhledem k tomu, že středisko EU je zřízeno nařízením [../../EU, kterým se stanoví pravidla pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boj proti němu], měla by se všechna ustanovení této směrnice, která na něj odkazují, použít ode dne vstupu uvedeného nařízení v platnost.

__________________

16 COM(2022)0209 ze dne 11.5.2022.

(42)Členské státy by měly přijmout opatření, která jim umožní předcházet aktivitám souvisejícím s propagací pohlavního zneužívání dětí a pohlavního zneužívání a vykořisťování dětí v cestovním ruchu nebo turismu nebo tyto aktivity zakázat. Uvažovat lze o různých preventivních opatřeních, jako je vypracování a prosazování kodexu chování a samoregulačních mechanismů v odvětví cestovního ruchu, vytvoření etického kodexu nebo „známek kvality“ nebo vypracování přímé strategie pro organizace působící v odvětví cestovního ruchu, aby mohly bojovat proti pohlavnímu zneužívání a vykořisťování dětí v cestovním ruchu nebo turismu. Členské státy by měly využívat nástroje, které mají k dispozici podle práva EU, vnitrostátního práva a mezinárodních dohod k předcházení pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí v cestovním ruchu nebo turismu směřujících přes jejich území nebo na toto území, zejména tím, že po obdržení příslušných informací ze třetích zemí přijmou vhodná opatření, jako je provedení dalších kontrol nebo vydání rozhodnutí o odepření vstupu ve smyslu nařízení (EU) 2018/1861 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol17.

__________________

17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1861 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol, o změně Úmluvy k provedení Schengenské dohody a o změně a zrušení nařízení (ES) č. 1987/2006 (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 14, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1861/oj).

(43)Členské státy by prostřednictvím informačních nebo osvětových kampaní zaměřených mimo jiné na rodiče, dobrovolníky, pečující osoby, učitele, vychovatele, odborníky v oblasti ochrany dětí, odborníky v oblasti sociální a rodinné péče, školitele, kouče, právníky, soudce pro věci rodinné, policisty v přímém výkonu služby, zdravotnické pracovníky, vedoucí představitele náboženských komunit i na společnost obecně, jakož i výzkumných a vzdělávacích programů, včetně sexuální výchovy, měly zavést nebo posílit politiky pro prevenci pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí, včetně odrazujících opatření a opatření na snížení poptávky, která podporuje všechny formy pohlavního vykořisťování dětí, a opatření na snižování rizika, že se děti stanou oběťmi. V rámci takových iniciativ by měly členské státy prosazovat práva dítěte. Zvláštní péče by měla být věnována zajištění toho, aby osvětové kampaně určené dětem byly vhodné pro děti a byly snadno srozumitelné a uzpůsobené zvláštním potřebám dětí různých věkových skupin, včetně dětí předškolního věku a dětí, které jsou obzvláště zranitelné, jako jsou děti s mentálním, kognitivním, smyslovým nebo tělesným postižením, děti v kontextu migrace, ať už bez doprovodu nebo s doprovodem, nebo děti, které nesplňují obvyklé normy týkající se sexuální orientace, genderové identity a vyjádření nebo pohlavních znaků. Preventivní opatření by měla k jevu pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí zaujmout holistický přístup tím, že se zaměří na jeho on-line i off-line rozměr a zmobilizují všechny příslušné zúčastněné strany. Zejména pokud jde o on-line rozměr, měla by opatření zahrnovat rozvoj digitální gramotnosti včetně kritického pohledu na digitální svět, aby tak uživatelům pomohla při identifikaci pokusů o pohlavní zneužívání dětí on-line a při jejich řešení, jakož i při vyhledávání podpory a prevenci páchání těchto činů. Zvláštní pozornost by měla být věnována prevenci pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí, o něž není pečováno v kontextu rodinné péče, nýbrž ve skupinovém zařízení. Zvážit je třeba také zřízení specializovaných linek důvěry či horkých linek, nejsou-li dosud zavedeny. Děti by prostřednictvím těchto kanálů měly mít možnost získat informace a poradenství týkající se trestných činů uvedených v článcích 3 až 8b.

vypouští se

(50)Tam, kde je to vzhledem k nebezpečnosti pachatele či možnému riziku opakování trestného činu vhodné, by se mělo pachatelům trestných činů, kteří byli odsouzeni, dočasně nebo trvale zabránit alespoň ve výkonu profesních a dobrovolnických činností zahrnujících přímý a pravidelný kontakt s dětmi nebo vykonávaných v rámci organizací, které pracují pro děti, či organizací jednajících ve veřejném zájmu v boji proti pohlavnímu zneužívání dětí. Zaměstnavatelé by si měli při náboru osoby na pracovní místo, jehož náplň zahrnuje přímý a pravidelný kontakt s dětmi, vyžádat informace o dosavadních odsouzeních za sexuálně motivované trestné činy spáchané na dětech zaznamenaných v rejstříku trestů nebo o platných zákazech činnosti. Pro účely této směrnice by za zaměstnavatele měly být považovány i osoby, které provozují organizaci vykonávající dobrovolnickou práci v oblasti dozoru nad dětmi nebo péče o ně, pokud tato práce zahrnuje přímý a pravidelný kontakt s dětmi, včetně komunitního prostředí, jako jsou školy, nemocnice, služby sociální péče, sportovní kluby nebo náboženské komunity. Způsob, jakým mají být tyto informace podávány, zda je má například zpřístupnit dotčená osoba, jakož i přesný obsah těchto informací a definice organizovaných dobrovolnických činností a přímého a pravidelného kontaktu s dětmi by měly být stanoveny v souladu s vnitrostátním právem. Informace předávané mezi příslušnými orgány by však měly obsahovat alespoň všechny relevantní záznamy uložené kterýmkoli členským státem v jeho vnitrostátních rejstřících trestů a všechny relevantní záznamy, které je možné snadno získat od třetích zemí, jako jsou informace, jež lze získat od Spojeného království pomocí kanálu zřízeného podle části třetí hlavy IX Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé19.

__________________

19 Úř. věst. L 149, 30.4.2021, s. 10, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_internation/2021/689(1)/oj.

(52)Pokud jde o informace, které nejsou zaznamenány v Evropském informačním systému rejstříků trestů (ECRIS) nebo v něm nebudou k dispozici, dokud nebude v plné míře prováděno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816, jako například informace týkající se státních příslušníků třetích zemí, kteří se dopustili protiprávního jednání, měly by členské státy poskytovat zaměstnavatelům, kteří provádějí nábor na pracovní místo, jehož náplň zahrnuje přímý a pravidelný kontakt s dětmi, všechny relevantní informace s využitím jiných kanálů. Cílem této směrnice není harmonizace pravidel týkajících se souhlasu dotyčné osoby při sdělování informací z rejstříku trestů, tj. zda její souhlas je či není vyžadován. Bez ohledu na to, zda je nebo není podle vnitrostátního práva tento souhlas vyžadován, neukládá tato směrnice žádnou novou povinnost měnit v tomto směru vnitrostátní právo a postupy.

__________________

20 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 ze dne 17. dubna 2019, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726 (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/816/oj).

Tato směrnice stanoví minimální pravidla týkající se vymezení trestných činů a sankcí v oblasti pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí, materiálů pohlavního zneužívání dětí a navazování kontaktu s dětmi k sexuálním účelům, včetně trestných činů spáchaných pomocí informačních a komunikačních technologií. Jejím cílem je také zavést ustanovení umožňující těmto trestným činům lépe předcházet a chránit jejich oběti.

a)jakýkoli materiál, který znázorňuje dítě, které se účastní skutečného nebo předstíraného jednoznačně sexuálního jednání,

b)jakékoli ztvárnění intimních částí těla dítěte jakýmikoli prostředky k prvotně sexuálním účelům;

c)jakýkoli materiál, který znázorňuje osobu se vzhledem dítěte, která se účastní skutečného nebo předstíraného jednoznačně sexuálního jednání, nebo každé zobrazení intimních částí těla osoby se vzhledem dítěte k prvotně sexuálním účelům;

d)jakékoli realistické obrázky, falešné fotografie, reprodukce nebo vyobrazení dítěte, které se podílí na sexuálně explicitním jednání, nebo intimních částí těla dítěte k prvotně sexuálním účelům, bez ohledu na způsob vytvoření nebo manipulace, včetně využití umělé inteligence, deep fake technologií nebo prostředí rozšířené, prodloužené a virtuální reality;

e)jakýkoli materiál, bez ohledu na jeho formu, jehož účelem je poskytovat rady, pokyny nebo návod, jak spáchat kterýkoli z trestných činů uvedených v článcích 3 až 8b, včetně pokynů týkajících se systémů umělé inteligence;

(4)„vykořisťováním dětí v prostituci“ zneužívání dítěte k sexuálním praktikám, kdy jsou dítěti za jeho účast na sexuálních praktikách poskytovány či slibovány peníze nebo jiné odměny, zisky, výhody, prospěch nebo protihodnota bez ohledu na to, zda je tato platba, slib, zisk, výhoda, prospěch nebo protihodnota poskytována dítěti či třetí straně;

(5)„představením s pohlavním zneužíváním dětí“ živé vystoupení určené určitému publiku složenému z jedné nebo více osob, a to i prostřednictvím informačních a komunikačních technologií, při němž jsou představovány:

a)dítě, které se účastní skutečného nebo předstíraného jednoznačně sexuálního aktu nebo jednání, nebo

b)intimní části těla dítěte k prvotně sexuálním účelům;

(8)„vrstevníky“ osoby podobného věku i stupně duševního a tělesného vývoje a zralosti.

Trestné činy pohlavního zneužívání dětí

1.Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění trestnosti úmyslných jednání uvedených v odstavcích 2 až 8.

2.Zapříčinění toho, že je dítě, které nedosáhlo věku pohlavní dospělosti, nebo dítě, které věku pohlavní dospělosti dosáhlo, ale nedalo k tomu souhlas, za sexuálním účelem svědkem sexuálních praktik, včetně vystavení tohoto dítěte pornografickému obsahu, a to i v případě, kdy se těchto praktik samo neúčastní, se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně jeden rok.

3.Zapříčinění toho, že je dítě, které nedosáhlo věku pohlavní dospělosti, nebo dítě, které věku pohlavní dospělosti dosáhlo, ale nedalo k tomu souhlas, za sexuálním účelem svědkem pohlavního zneužívání, a to i v případě, kdy se tohoto zneužívání samo neúčastní, se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně dva roky.

4.Účast na sexuálních praktikách s dítětem, které nedosáhlo věku pohlavní dospělosti, nebo zapříčinění účasti dítěte na sexuálních praktikách s jinou osobou nebo se sebou samým se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let.

a)dochází ke zneužití důvěry, autority nebo vlivu vyplývajících ze vztahu pachatele k dítěti, se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně dvanáct let, nebo

b)dochází ke zneužití zvlášť zranitelného postavení dítěte, zejména pokud se jedná o dítě s mentálním, kognitivním, smyslovým či tělesným postižením či dítě ve stavu závislosti, se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně dvanáct let, nebo

c)je k nim použito nátlaku, síly, fyzického nebo psychického násilí, vydírání nebo jiných pohrůžek, se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně 14 let;

6.Donucování dítěte k sexuálním praktikám se třetími osobami nebo se sebou samým za použití nátlaku, násilí nebo pohrůžek se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně 14 let.

7.Dále uvedené úmyslné jednání se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně 16 let:

8.Jednání uvedená v odstavci 7 se trestají odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně šestnáct let, pokud dítě dosáhlo věku pohlavní dospělosti, ale nedalo svůj souhlas.

9.Pro účely odstavců 2, 3, 4 a 8 členské státy zajistí následující:

a)aktem, k němuž nebyl dán souhlas, se rozumí akt provedený bez souhlasu dítěte, nebo není-li dítě schopno vyjádřit svobodnou vůli z důvodu existence okolností uvedených v odstavci 5 nebo z důvodu jiných okolností, včetně tělesného či mentálního stavu dítěte, jako je stav bezvědomí, spánek, intoxikace, překvapení, zamrznutí, nemoc nebo ublížení na těle;

c)absence souhlasu nemůže být vyvrácena tvrzením, že dítě mlčelo, neprojevilo verbální či fyzický vzdor, nebo na základě jeho sexuálního chování v minulosti či v současnosti nebo jakéhokoli minulého či současného vztahu s pachatelem.

Trestné činy pohlavního vykořisťování dětí

1.Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění trestnosti úmyslných jednání uvedených v odstavcích 2 až 7a.

2.Zapříčinění účasti dítěte na představeních s pohlavním zneužíváním dětí, najímání dítěte k účasti na nich, prospěch z takové účasti dítěte nebo jiné vykořisťování dítěte k takovým účelům se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně šest let.

3.Donucování dítěte k účasti na představeních s pohlavním zneužíváním dětí za použití nátlaku, násilí nebo pohrůžek vůči dítěti se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně devět let.

4.Vědomá účast na představeních s pohlavním zneužíváním dětí, v nichž účinkuje dítě, se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky.

5.Zapříčinění účasti dítěte na vykořisťování v prostituci nebo najímání dítěte za účelem účasti na vykořisťování v prostituci a prospěch z takové účasti dítěte nebo jiné vykořisťování dítěte k takovým účelům se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně dvanáct let.

6.Donucování dítěte k vykořisťování v prostituci za použití nátlaku, násilí nebo pohrůžek vůči dítěti se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně čtrnáct let.

7.Účast na sexuálních praktikách s dítětem v případech, kdy se jedná o vykořisťování v prostituci, se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně dvanáct let.

2.Pořizování nebo držení materiálů pohlavního zneužívání dětí, včetně držení materiálů uvedených v čl. 2 bodě 3) písm. d), pro soukromé účely se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně dva roky.

3.Vědomé získávání přístupu k materiálům pohlavního zneužívání dětí prostřednictvím informačních a komunikačních technologií se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně dva roky.

4.Distribuce, šíření nebo předávání materiálů pohlavního zneužívání dětí se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně čtyři roky.

5.Nabízení, dodávání nebo zpřístupňování materiálů pohlavního zneužívání dětí se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně čtyři roky.

6.Výroba materiálů pohlavního zneužívání dětí, včetně výroby materiálů uvedených v čl. 2 bodě 3) písm. d), pro soukromé použití se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let.

Pro účely odstavce 1 se jednání uvedená v odstavcích 2, 3 a předávání uvedené v odstavci 4 nepovažují za protiprávní, zejména pokud se jich dopustila organizace, jako například horká linka, jednající ve veřejném zájmu proti pohlavnímu zneužívání dětí, která je usazena v členském státě a která získala oprávnění příslušných orgánů tohoto členského státu, nebo pokud byla tato jednání uskutečněna jménem a na zodpovědnost takovéto organizace, jestliže tyto činnosti byly prováděny v souladu s podmínkami stanovenými v takovém oprávnění.

Tyto podmínky zahrnují požadavek, aby organizace, které obdrží taková oprávnění, měly nezbytné odborné znalosti a byly nezávislé, aby existovaly vhodné mechanismy podávání zpráv a dohledu, které zajistí, že organizace budou jednat rychle, s náležitou péčí a ve veřejném zájmu, a aby organizace k provádění činností, na něž se oprávnění vztahuje, používaly zabezpečené komunikační kanály.

8.Členské státy poskytnou právní rámec pro organizace jednající ve veřejném zájmu proti pohlavnímu zneužívání dětí podle odstavce 7 a zajistí, aby oprávnění, která tyto organizace obdrží od příslušných orgánů členského státu, umožňovala vykonávat všechny tyto činnosti:

a)(Netýká se českého znění.)

b)(Netýká se českého znění.)

c)(Netýká se českého znění.)

d)(Netýká se českého znění.)

a)navrhne-li, mimo jiné prostřednictvím informačních a komunikačních technologií, on-line nebo osobní setkání dítěti s cílem spáchat některý z trestných činů uvedených v čl. 3 odst. 4, 5, 6 a 7, článku 4 a čl. 5 odst. 6 a učiní-li po tomto návrhu konkrétní kroky, které by mohly vést k tomuto setkání, trestá se tento návrh odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně jeden rok;

Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění trestnosti pokusu dospělé osoby o spáchání trestných činů uvedených v čl. 5 odst. 2 a 3, pokud se tato osoba snaží navázat, mimo jiné prostřednictvím informačních a komunikačních technologií, kontakt s dítětem za účelem pořizování materiálů pohlavního zneužívání dětí, a to odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně jeden rok.

jednání uvedené v prvním pododstavci, je-li při něm použito nátlaku, násilí nebo pohrůžek, se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně dva roky.

Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění trestnosti pokusu o spáchání trestných činů uvedených v čl. 4 odst. 2 a 5, mimo jiné prostřednictvím informačních a komunikačních technologií, dospělou osobou, která zapříčiní účast dítěte na představeních s pohlavním zneužíváním dětí a na pohlavním vykořisťování, a to odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky.

Jednání uvedené v prvním pododstavci, je-li při něm použito nátlaku, násilí nebo pohrůžek, se trestá odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně šest let.

Navazování kontaktu za účelem spáchání pohlavního zneužívání nebo vykořisťování, včetně živého přenosu

Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění trestnosti záměrného slibování nebo poskytování peněz nebo jiné odměny či výhody jakékoli osobě s cílem zapříčinit, aby spáchala některý z trestných činů uvedených v čl. 3 odst. 4, 5, 6, 7 a 8, čl. 4 odst. 2 a 3 a čl. 5 odst. 6, včetně živého přenosu, a to odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně pět let.

Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění trestnosti úmyslného provozování nebo spravování služby informační společnosti, která je určena k usnadňování nebo podpoře spáchání některého z trestných činů uvedených v článcích 3 až 7, a to odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let.

1.Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění trestnosti navádění, pomoci a účastenství při páchání některého z trestných činů uvedených v článcích 3 až 8b.

2.Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění trestnosti pokusu o spáchání některého z trestných činů uvedených v čl. 3 odst. 4, 5, 6, 7 a 8, čl. 4 odst. 2, 3, 5, 6 a 7, v čl. 5 odst. 4, 5 a 6 a v článku 8b.

1.Členské státy zajistí, aby byla v souvislosti s čl. 3 odst. 2, 4 a 7 stanovena výjimka z kriminalizace pro sexuální praktiky prováděné se souhlasem zúčastněných osob mezi vrstevníky, pokud nedojde ke zneužití důvěry nebo závislosti mezi vrstevníky.

2.Členské státy zajistí, aby byla v souvislosti s čl. 4 odst. 4 stanovena výjimka z kriminalizace pro představení, v nichž dochází k praktikám uskutečňovaným se souhlasem zúčastněných osob, kdy dítě dosáhlo věku pohlavní dospělosti, nebo mezi vrstevníky, pokud při tomto jednání nedochází ke zneužití nebo vykořisťování a jestliže za představení není vyplácena peněžitá odměna či jiná forma odměny nebo úhrady.

Členské státy zajistí, aby byla v souvislosti s čl. 5 odst. 2, 3, 4 a 6 stanovena výjimka z kriminalizace pro výrobu, pořizování nebo držení materiálu nebo přístup k materiálu, který zahrnuje výhradně:

jestliže je tento materiál vyráběn a držen se souhlasem zúčastněných dětí a výlučně pro soukromé použití zúčastněných osob, pokud nedojde ke zneužití důvěry nebo závislosti mezi vrstevníky.

4.Členské státy zajistí, aby byla v souvislosti s článkem 6 stanovena výjimka z kriminalizace pro návrhy, konverzace, kontakty nebo výměny mezi vrstevníky, pokud nedojde ke zneužití důvěry nebo závislosti mezi vrstevníky.

Pro účely odstavců 1 až 4 tohoto článku lze mít za to, že dítě, které dosáhlo věku pohlavní dospělosti, s určitou činností souhlasilo pouze tehdy, pokud byl souhlas dán dobrovolně, jasně, informovaně a jednoznačně a jako výsledek svobodné vůle dítěte posuzované v kontextu panujících okolností ve smyslu čl. 2 bodu 2a. Má se za to, že dítě, které již dosáhlo věku pohlavní dospělosti, souhlas nedalo, pokud nebylo schopno nabýt svobodné vůle z důvodu existence okolností uvedených v čl. 3 odst. 5 nebo z důvodu jiných okolností, včetně tělesného nebo mentálního stavu dítěte, jako je bezvědomí, spánek, intoxikace, překvapení, zamrznutí, nemoc či tělesná újma.

Absence souhlasu nemůže být vyvrácena tvrzením, že dítě mlčelo, neprojevilo verbální či fyzický vzdor, nebo na základě jeho sexuálního chování v minulosti nebo jakéhokoli minulého či současného vztahu s pachatelem.

6.Sdílení intimních vyobrazení, videí nebo podobného materiálu vlastní osoby, k němuž byl dán souhlas, nelze vykládat jako souhlas k dalšímu sdílení nebo šíření téhož vyobrazení, videa nebo podobného materiálu, a to ani v upravené nebo pozměněné verzi. Jakékoli následné sdílení nebo šíření, ať už původním příjemcem, nebo jakoukoli jinou stranou, vyžaduje výslovný informovaný souhlas vyobrazené osoby.

a)trestný čin byl spáchán na dítěti ve zvlášť zranitelné situaci, například na dítěti nízkého věku, na dítěti s mentálním, duševním, smyslovým nebo tělesným postižením, které bylo zbaveno osobní svobody nebo jehož osobní svoboda je omezena, v situaci závislosti nebo ve stavu tělesné či mentální nezpůsobilosti;

1.S cílem vyhnout se riziku opakování trestných činů přijmou členské státy opatření nezbytná k zajištění toho, aby fyzické osobě, která byla odsouzena za některý z trestných činů uvedených v článcích 3 až 9, mohlo být dočasně či trvale zabráněno alespoň ve výkonu profesních a organizovaných dobrovolnických činností zahrnujících nebo usnadňujících přímý a pravidelný kontakt s dětmi.

2.Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby zaměstnavatelé při náboru osoby pro účely výkonu profesní nebo organizované dobrovolné činnosti, která zahrnuje přímý a pravidelný kontakt s dětmi, a organizace jednající ve veřejném zájmu proti pohlavnímu zneužívání dětí při náboru nebo smluvním zajišťování personálu, konzultantů a dobrovolníků měli povinnost vhodným způsobem, jako například na základě žádosti o výpis z rejstříku trestů nebo prostřednictvím dotčené osoby, a v souladu s vnitrostátním právem požadovat informace o tom, zda byla dotčená osoba odsouzena za některý z trestných činů uvedených v článcích 3 až 9 a zda je o tom veden záznam v rejstříku trestů nebo zda jí bylo z důvodu odsouzení za některý z těchto trestných činů zakázáno vykonávat činnosti, při nichž by vstupovala do přímého a pravidelného kontaktu s dětmi.

3.Členské státy přijmou na žádost příslušných orgánů opatření nezbytná k zajištění toho, aby pro účely odstavců 1 a 2 tohoto článku předaly orgány straně, která o to požádala, informace o tom, zda byla dotčená osoba odsouzena za některý z trestných činů uvedených v článcích 3 až 9 nebo jí bylo z důvodu odsouzení za tyto trestné činy zakázáno vykonávat činnosti, při nichž by vstupovala do přímého a pravidelného kontaktu s dětmi, jakož i toho, aby předané informace byly co nejúplnější a obsahovaly alespoň informace o odsouzeních za trestné činy nebo zákazech činnosti v důsledku odsouzení za trestné činy uchovávané kterýmkoli členským státem. Za tímto účelem se tyto informace předávají prostřednictvím ECRIS nebo mechanismu pro výměnu informací z rejstříku trestů zřízeného s třetími zeměmi.

Sankce ukládané právnickým osobám

(Netýká se českého znění.)

2.Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby právnickým osobám, které jsou činěny odpovědnými podle článku 13, bylo možno za trestné činy, které se v případě fyzických osob trestají odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně dva roky, uložit pokuty, jejichž horní hranice by buď neměla být nižší než 1 % celkového celosvětového obratu dané právnické osoby za hospodářský rok předcházející roku, v němž byl trestný čin spáchán, nebo za hospodářský rok předcházející rozhodnutí o uložení pokuty, anebo by měla odpovídat výši 8 000 000 EUR, podle toho, která z těchto částek je vyšší.

3.Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby právnickým osobám, které jsou činěny odpovědnými podle článku 13, bylo možno za trestné činy, které se v případě fyzických osob trestají odnětím svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky, uložit pokuty, jejichž horní hranice by buď neměla být nižší než 5 % celkového celosvětového obratu dané právnické osoby za hospodářský rok předcházející roku, v němž byl trestný čin spáchán, nebo za hospodářský rok předcházející rozhodnutí o uložení pokuty, anebo by měla odpovídat výši 40 000 000 EUR, podle toho, která z těchto částek je vyšší.

Vyšetřování a trestní stíhání

vypouští se

vypouští se

vypouští se

vypouští se

vypouští se

3.Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby osoby, útvary nebo orgány odpovědné za vyšetřování nebo stíhání trestných činů uvedených v článcích 3 až 9 měly k dispozici účinné vyšetřovací nástroje, jakých se využívá při vyšetřování případů organizované a jiné závažné trestné činnosti. Ve vhodných případech tyto nástroje zahrnují speciální vyšetřovací nástroje, jako jsou ty, jichž se využívá při potírání organizované a jiné závažné trestné činnosti, např. možnost vést vyšetřování v utajení, použití tzv. „honeypotů“, odposlechy komunikace, skryté sledování včetně elektronického sledování a sledování bankovních účtů nebo jiná finanční šetření v souladu s vnitrostátním právem.

4.Členské státy zajistí, aby osoby, útvary nebo orgány, které vyšetřují a stíhají trestné činy uvedené v článcích 3 až 9, měly dostatek personálu a dostatečné odborné znalosti pro účinné vyšetřování a stíhání těchto trestných činů, včetně trestných činů spáchaných za použití informačních a komunikačních technologií, v souladu s platnými pravidly práva Unie a vnitrostátního práva.

2.Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby povzbudily všechny osoby, které vědí nebo se v dobré víře domnívají, že došlo ke spáchání některého z trestných činů uvedených v článcích 3 až 9, k oznamování těchto skutečností příslušným orgánům, aniž je dotčen článek 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/206524 a článek 12 nařízení (EU) …/…25 [, kterým se stanoví pravidla pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boj proti němu].

__________________

24 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách) (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2065/oj).

25 Nařízení (EU)

3.Členské státy zajistí, aby alespoň všichni odborníci a dobrovolníci pracující v úzkém kontaktu s dětmi, mimo jiné v odvětvích ochrany dětí, vzdělávání, sportu, péče o děti a zdravotní péče, a dále právníci, učitelé a pracovníci ve výchově a vzdělávání, soudci soudů pro rodinné záležitosti a policisté v přímém výkonu služby byli informováni a vyškoleni za účelem rozpoznání pohlavního zneužívání dětí.

4.Členské státy osvobodí od oznamovací povinnosti stanovené v odstavci 3 odborníky působící v rámci programů specializovaných na osoby, které byly odsouzeny za některý z trestných činů, které je možno trestat podle této směrnice, nebo na osoby, které se obávají, že by takový čin mohly spáchat.

1.Kromě dodržování práv obětí při podávání trestního oznámení podle článku 5 směrnice 2012/29/EU a podle článku 5a směrnice (EU) …/… [návrh směrnice, kterou se mění směrnice 2012/29/EU, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestných činů] členské státy také zajistí, aby oběti mohly příslušným orgánům oznamovat trestné činy uvedené v článcích 3 až 9 této směrnice bezplatně, bezpečně a jednoduchým, důvěrným a přístupným způsobem. To zahrnuje možnost oznamovat tyto trestné činy a předkládat o nich důkazy, je-li to proveditelné, prostřednictvím snadno dostupných a uživatelsky vstřícných informačních a komunikačních technologií.

2.Členské státy zajistí, aby postupy oznamování uvedené v odstavci 1 byly bezpečné, důvěrné a vypracované způsobem a v jazyce, které jsou vstřícné k dětem podle jejich věku a vyspělostí. Členské státy zajistí, aby oznamování nebylo podmíněno souhlasem rodičů a aby byly poskytnuty náležité informace o postupech oznamování a podpůrných službách.

3.Členské státy zajistí, aby příslušným orgánům, které přicházejí do styku s oběťmi oznamujícími trestné činy pohlavního zneužívání dětí nebo trestné činy pohlavního vykořisťování dětí, bylo zakázáno předávat osobní údaje týkající se pobytového statusu oběti příslušným migračním orgánům a používat je pro účely provádění řízení o návratu.

6.Spadá-li některý z trestných činů uvedených v článcích 3 až 9 do soudní příslušnosti více členských států, dohodnou se, který z nich povede trestní řízení. Je-li to vhodné a v souladu s článkem 12 rámcového rozhodnutí 2009/948/SVV, předá se věc Eurojustu a v zájmu usnadnění přeshraniční spolupráce jsou o této skutečnosti informovány všechny příslušné vnitrostátní orgány.

1.Členské státy zajistí, že dětským obětem trestných činů uvedených v článcích 3 až 9 se poskytuje pomoc, podpora a ochrana v souladu s články 21 a 22, přičemž se zohlední nejlepší zájem dítěte bez ohledu na to, zda podaly formální stížnost.

1.Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby byla obětem poskytnuta pomoc a specializovaná a vhodná podpora před zahájením trestního řízením, během něj a po přiměřenou dobu od jeho skončení, s cílem umožnit jim uplatňovat práva stanovená ve směrnici 2012/29/EU, směrnici (EU) …/… [navrhovaná směrnice, kterou se mění směrnice 2012/29/EU, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu] a v této směrnici. Členské státy zejména poskytnou obětem trestných činů uvedených v článcích 3 až 9 snadno přístupná centra pro pomoc, která mohou být součástí vnitrostátního systému zdravotní péče, s cílem zajistit účinnou podporu dětským obětem pohlavního zneužívání nebo vykořisťování a zajistit klinický management sexuálního násilí, včetně pomoci při úschově a dokumentaci důkazů, v souladu s článkem 9a směrnice (EU) …/… [navrhovaná směrnice, kterou se mění směrnice 2012/29/EU, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu]. Centra zajistí podporu citlivou vzhledem k prožitému traumatu a v případě potřeby oběti trestného činu doporučí, aby se obrátila na specializovanou podporu v traumatických stavech a poradenství pro dětské oběti. Členské státy zajistí, aby dětské oběti sexuálního zneužívání nebo vykořisťování měly přístup k lékařským a forenzním vyšetřením, která mohou být poskytnuta v těchto střediscích nebo na základě doporučení specializovaným střediskům nebo jednotkám. Členské státy zajistí koordinaci mezi krizovými centry nebo centry pro pomoc a příslušnými lékařskými a forenzními středisky. Všechny služby uvedené v tomto článku se poskytují způsobem vstřícným k dětem. Členské státy mohou stanovit, že tato centra budou připojena k centrům zřízeným podle článku 28 směrnice (EU) 2024/1385 o potírání násilí na ženách a domácího násilí. Členské státy zejména učiní kroky nezbytné k zajištění ochrany dětí, které nahlásí, že dochází ke zneužívání v rámci jejich rodiny, a to v souladu s nejlepším zájmem dítěte.

2.Členské státy zajistí, aby obětem a jejich rodinám byla poskytována přístupná, k dětem vstřícná, komplexní, specializovaná, koordinovaná zdravotní péče přiměřená potřebám a věku, včetně přístupu ke službám péče o sexuální a reprodukční zdraví, emocionální, psychosociální, psychologická, právní a vzdělávací a administrativní podpora obětem a jejich rodinám, jakož i jakákoli jiná vhodná podpora přizpůsobená zejména situacím pohlavního zneužívání, se zvláštním důrazem na dlouhodobé zotavení obětí. Tato podpora je k dispozici na jednom místě na základě modelu „Barnahus“.

3.Je-li to nezbytné, poskytnou členské státy dětem provizorní ubytování. Děti jsou přednostně umístěny u jiných rodinných příslušníků, přičemž se zohlední jejich nejlepší zájem, v nutných případech v dočasném nebo trvalém ubytovacím zařízení vybaveném službami podpory.

4.Členské státy přijmou nezbytná opatření, která zajistí, aby oběti trestných činů, které je možno trestat podle této směrnice, měly přístup do center pro pomoc zřízených podle článku 26 směrnice […/…/EU návrh směrnice o potírání násilí vůči ženám]26.

__________________

26 COM(2022)0105 ze dne 8.3.2022.

7.Dětské oběti trestných činů uvedených v článcích 3 až 9 se považují za obzvlášť ohrožené oběti podle znění čl. 22 odst. 2 směrnice 2012/29/EU a směrnice (EU) …/… [navrhovaná směrnice, kterou se mění směrnice 2012/29/EU, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu] .

9.Úsilí členských států v oblasti pomoci obětem bude aktivně podporovat středisko EU, jakmile bude zřízeno:

Ochrana dětí při vyšetřování trestných činů a při trestním řízení

1.Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby při vyšetřování trestných činů a při trestním řízení příslušné orgány určily v souladu s postavením oběti v příslušném právním řádu zvláštního zástupce dětské oběti, v případě, že osoby, které mají za dítě rodičovskou zodpovědnost, podle vnitrostátního práva nesmějí dítě z důvodu střetu zájmů mezi nimi a dětskou obětí zastupovat, nebo v případě, že je dítě bez doprovodu nebo odloučeno od rodiny. Všechny orgány zapojené do řízení absolvují odbornou přípravu v oblasti soudnictví vstřícného k dětem.

a)výslechy dětských obětí, nebo případně dítěte, které vystupuje jako svědek, proběhly bez zbytečného prodlení poté, co byly skutečnosti předloženy příslušným orgánům;

b)výslechy dětských obětí, případně dítěte, které vystupuje jako svědek, proběhly v prostorách k tomuto účelu určených nebo upravených;

c)výslechy dětských obětí, případně dítěte, které vystupuje jako svědek, byly prováděny odborníky vyškolenými k tomuto účelu nebo s jejich pomocí;

d)pokud je to možné a v případě potřeby vedly všechny výslechy určité dětské oběti tytéž osoby, nebo případně dítěte, které vystupuje jako svědek;

f)dětská oběť, nebo případně dítě, které vystupuje jako svědek, mohla být doprovázena svým právním zástupcem, nebo případně dospělou osobou podle svého výběru, pokud nebylo v souvislosti s touto osobou přijato odůvodněné rozhodnutí v opačném smyslu;

4.Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby při vyšetřování trestných činů uvedených v článcích 3 až 9 mohly být všechny výslechy dětských obětí nebo případně dítěte, které vystupuje jako svědek, zaznamenány pomocí audiovizuálních prostředků a aby tyto audiovizuální záznamy výslechů mohly být v souladu s ustanoveními vnitrostátního práva použity jako důkazy v trestním řízení.

b)dětská oběť, nebo případně dítě, které vystupuje jako svědek, může být vyslýchána v soudní síni, aniž by byla přítomna, především s využitím vhodných komunikačních technologií.

6.Jestliže je to v zájmu dětských obětí, nebo případně dítěte, které vystupuje jako svědek, a s přihlédnutím k dalším důležitým zájmům, přijmou členské státy nezbytná opatření, aby zajistily ochranu soukromí dětských obětí, jejich totožnosti a jejich podoby, a dítěte, které vystupuje jako svědek, a zabránily veřejnému šíření jakýchkoli informací, které by mohly vést k jejich identifikaci.

7.Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby soud v případech, kdy je nezbytná účast dítěte v trestním řízení týkajícím se některého z trestných činů uvedených v článcích 3 až 9, zohlednil při soudním řízení zranitelnost dítěte, včetně jeho věku, vyspělosti a duševní a tělesné pohody. Členské státy zajistí, aby se toto ustanovení vztahovalo na všechny děti, včetně dětí, které jsou podezřelé, že se dopustily trestného činu, byly z něj obviněny nebo za něj byly odsouzeny.

2.Kromě svých práv podle článku 16a směrnice (EU) …/… [navrhovaná směrnice, kterou se mění směrnice 2012/29/EU, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu] mají oběti možnost požádat v rámci trestněprávního a občanskoprávního řízení o odškodnění za jakoukoli škodu, která jim byla způsobena trestným činem, který je možno trestat podle této směrnice. Členské státy zajistí, aby se na právo oběti na odškodnění nevztahovala žádná promlčecí lhůta.

vypouští se

vypouští se

vypouští se

vypouští se

Členské státy zřídí nebo jmenují vnitrostátní orgány nebo rovnocenné subjekty, které budou vykonávat tyto činnosti:

Vnitrostátní orgány odpovídají zejména za plnění povinností týkajících se shromažďování údajů, výzkumu a podávání zpráv uvedených v článku 31.

Členské státy zavedou vhodné mechanismy k zajištění účinné koordinace a spolupráce za účelem vypracování a provádění opatření pro boj proti pohlavnímu zneužívání a vykořisťování dětí on-line i off-line, která bude probíhat mezi příslušnými orgány, agenturami a subjekty na vnitrostátní úrovni včetně místních a regionálních orgánů, donucovacích orgánů, soudů, státních zastupitelství, poskytovatelů služeb podpory, jakož i poskytovatelů služeb informační společnosti, nevládních organizací, včetně těch, které provozují horké a linky pomoci, sociálních služeb včetně orgánů na ochranu dítěte nebo orgánů sociální péče, poskytovatelů vzdělávání a zdravotní péče, sociálních partnerů, aniž je dotčena jejich autonomie, a dalších příslušných organizací a subjektů. Tyto mechanismy rovněž zajistí účinnou koordinaci a spolupráci mezi členskými státy, střediskem EU a Komisí a dalšími orgány, agenturami a subjekty EU.

vypouští se

1.Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby osoby, které se obávají, že by mohly spáchat některý z trestných činů uvedených v článcích 3 až 9, mohly mít snadný a anonymní přístup ke specializovaným a účinným intervenčním programům nebo opatřením, na jejichž základě je možné posoudit riziko spáchání takového trestného činu a těmto rizikům předcházet, jakož i k dostupným, snadno použitelným, bezpečným a snadno dostupným kanálům, jako jsou linky pomoci a on-line chaty provozované náležitě vyškoleným personálem.

2.Členské státy zajistí, aby programy nebo opatření uvedené v odstavci 1 byly přístupné bez zbytečných omezení v souladu s vnitrostátními standardy v oblasti zdravotní péče a aby tyto programy byly řádně a soustavně financovány.

1.V zájmu snížení poptávky, která podporuje všechny formy pohlavního vykořisťování dětí, členské státy přijmou vhodná odrazující opatření, například ve formě vzdělávání nebo odborné přípravy, jako jsou informační a osvětové kampaně týkající se celoživotních následků pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování, jejich nezákonné povahy a možnosti přístupu osob, které se obávají, že by mohly spáchat související trestný čin, ke specializovaným a účinným intervenčním programům nebo opatřením. Členské státy vypracují komunikační strategii, národní akční plány a podpoří dialog a spolupráci s organizacemi občanské společnosti, horkými linkami, linkami pomoci, veřejnými orgány a příslušnými službami informační společnosti.

2.Členské státy, případně ve spolupráci s příslušnými organizacemi občanské společnosti a dalšími zúčastněnými subjekty, přijmou vhodná opatření, která využívají rovněž internet, jako jsou informační a osvětové kampaně, výzkumné, vzdělávací a školicí programy nebo materiály, mimo jiné v oblasti digitální gramotnosti, sexuální výchovy přiměřené věku, se zaměřením na pojem souhlasu, na bezpečné online a off-line praktiky, jakož i na řádné používání internetu a nových technologií, přičemž tato opatření budou zaměřena na zvyšování informovanosti a snižování rizika, že se děti stanou oběťmi pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování.

3.Členské státy zajistí, že bude podporována a nabízena pravidelná a odborná příprava – a to i v oblasti soudnictví vstřícného k dětem – odborníkům, soudcům a státním zaměstnancům, včetně například odborníků v oblasti ochrany dětí, právníků, učitelů, zaměstnanců v oblasti péče o děti, zdravotnických pracovníků, vychovatelů, dobrovolníků a koučů, soudců pro věci rodinné a policistů v přímém výkonu služby, jejímž cílem je umožnit těmto pracovníkům rozpoznávat první známky zneužívání, nebo možného zneužívání či pohlavního vykořisťování, rozpoznávat dětské oběti a potenciální dětské oběti pohlavního zneužívání nebo pohlavního vykořisťování a umět s nimi jednat.

Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění prevence pohlavního zneužívání dětí v komunitním prostředí, včetně škol, nemocnic, služeb sociální péče, náhradní rodinné péče, středisek denní péče, sportovních klubů nebo náboženských komunit, s cílem vybavit děti a dospělé, včetně rodičů a pedagogů, odpovídajícími schopnostmi, které jim umožní odhalovat potenciální škodlivé chování.

a)specializované činnosti odborné přípravy a zvyšování povědomí zaměstnanců, konzultantů a dobrovolníků, kteří pracují v úzkém kontaktu s dětmi, včetně toho, jak předcházet pohlavnímu zneužívání a vykořisťování dětí, jak takové případy identifikovat a jak v těchto situacích zajistit genderově citlivý a věku přiměřený přístup a péči s důrazem na prožité trauma;

b)povinné politiky zaměřené na ochranu dětí, specializované pokyny, interní protokoly a normy určující osvědčené postupy, jako je zavedení mechanismů dohledu a odpovědnosti týkajících se zaměstnanců pracujících v tomto prostředí, kteří jsou v úzkém kontaktu s dětmi;

c)vytvoření bezpečných a přístupných prostorů vedených specializovaným a náležitě vyškoleným personálem, kde mohou děti, rodiče, pečující osoby a členové komunity oznámit nevhodné chování.

V preventivních opatřeních se věnuje zvláštní pozornost potřebě chránit děti, které jsou obzvláště zranitelné, včetně dětí s mentálním, kognitivním, smyslovým či tělesným postižením.

5.Pro účely této směrnice bude středisko EU podporovat členské státy, a to jakmile bude zřízeno:

c)podporovat získávání a výměnu znalostí, pokynů pro odborníky v první linii, osvědčených postupů a odborných poznatků mezi členskými státy, orgány, institucemi, a jinými subjekty Unie a třetími zeměmi prostřednictvím vedení veřejné databáze preventivních opatření a programů prováděných v jednotlivých členských státech i ve třetích zemích.

b)souhlasily s účastí v těchto programech nebo opatřeních s plným vědomím všech skutečností;

2.Členské státy mohou přijmout opatření umožňující okamžitě zablokovat uživatelům internetu na svém území přístup k internetovým stránkám obsahujícím nebo šířícím materiály pohlavního zneužívání dětí. Tato opatření musí být stanovena transparentním způsobem a musí poskytovat dostatečné záruky, zejména aby bylo zajištěno, že toto omezení bude uplatňováno jen v nezbytných případech a přiměřeným způsobem a že uživatelé budou o důvodech tohoto omezení informováni. Mezi tyto záruky patří i možnost soudní nápravy.

1.Členské státy zavedou systém pro záznam, vypracovávání a poskytování anonymizovaných statistických údajů o fázích oznamování, vyšetřování a soudního řízení v souvislosti s trestnými činy uvedenými v článcích 3 až 9, aby bylo možné sledovat účinnost jejich opatření zaměřených na boj proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí.

2.Statistiky zahrnují následující údaje rozčleněné podle pohlaví, genderové identity, věku oběti a pachatele, vztahu mezi obětí a pachatelem a druhu trestného činu:

b)údaje o ročních počtech nahlášených trestných činů, osob stíhaných a odsouzených za trestné činy uvedené v článcích 3 až 9, získané z vnitrostátních správních zdrojů;