1.zdůrazňuje, že spravedlivá a přístupná justice představuje základní zásadu právního státu, která vyžaduje nezávislé soudnictví; znovu opakuje, že k tomu, aby občané mohli uplatňovat svá práva, bránit se diskriminaci a vyžadovat odpovědnost rozhodovacích subjektů za jejich rozhodnutí, je naprosto nezbytný přístup ke spravedlnosti;

2.připomíná, že spolehlivé vnitrostátní právní systémy jsou v členských státech a v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích nezbytné vzhledem k tomu, že Komise se při prosazování právních předpisů EU spoléhá na vnitrostátní soudní orgány, a že mají zásadní význam pro justiční spolupráci v celé EU a pro podporu vzájemné důvěry; se znepokojením konstatuje, že ačkoli se některé soudní systémy mohou zdát stabilní na papíře, není to vždy v souladu s reálnou situací;

3.zdůrazňuje, že je nutné, aby soudci byli nestranní; připomíná, že jmenování a povyšování soudců musí být určováno výhradně jejich předpoklady a nesmí být ovlivňováno politickými nebo osobními zájmy, neboť soudci jsou klíčoví pro zachování nezávislosti soudnictví; připomíná, že kritéria pro navrhování a jmenování do vysokých pozic v soudnictví musí být plně transparentní;

4.poukazuje na to, že z hlediska zajištění nezávislosti soudnictví hrají důležitou úlohu soudcovské rady členských států; považuje za nezbytné vyhodnotit reformy, které jsou přijímány v různých členských státech, a vybízí k tomu, aby se složení těchto orgánů a jejich fungování přizpůsobilo normám stanoveným Komisí a Radou Evropy, které schválil Soudní dvůr; vyzývá Komisi, aby se v budoucích zprávách o právním státu v rámci posuzování nezávislosti soudnictví obzvláště zaměřovala na úlohu, strukturu a fungování soudcovských rad členských států;

5.poukazuje na to, že státní zastupitelství je klíčovým prvkem schopnosti členského státu bojovat proti trestné činnosti a korupci; vyjadřuje politování nad jakýmkoli vládním nebo politickým vměšováním do vyšetřování korupce a připomíná, že nikdo nestojí nad zákonem; odsuzuje zneužívání soudního systému k politickým účelům, včetně pronásledování politických oponentů a zásahů do vyšetřování korupce; zdůrazňuje, že jak politicky motivovaná stíhání, tak i zákony o amnestii a postupy udělování milosti založené na politických zájmech podkopávají důvěru veřejnosti v ústavní zásady a normy EU; zdůrazňuje, že je důležité zaručit autonomii a nezávislost státních zastupitelství, a zabránit tak jakýmkoli politickým zásahům do jejich činnosti, zejména ze strany vlády; zdůrazňuje význam transparentních postupů jmenování státních zástupců, které jsou klíčovým faktorem pro zachování důvěry veřejnosti v trestní soudnictví; poukazuje na své znepokojení nad opakovanými útoky na soudce a státní zástupce, kteří vedou vyšetřování korupčních afér týkajících se vysokých politiků a vyšetřování případů zneužití moci proti politickým odpůrcům;

6.vyzývá k tomu, aby disciplinární řízení pro soudce a státní zástupce vedly nezávislé orgány bez politického vlivu a aby byl v případě potřeby reformován systém disciplinárních řízení tak, aby je politické orgány nemohly využívat ke kontrole soudnictví;

7.vyzývá Komisi, aby zachovávala neustálý dohled a zajistila, aby soudci a státní zástupci byli vždy nezávislí na orgánech odpovědných za jejich jmenování nebo opětovné jmenování; vyzývá Komisi, aby aktivně sledovala rizika zhoršení stavu právního státu v oblasti nezávislosti soudnictví a přístupu ke spravedlnosti a rychle na ně reagovala v souladu se zásadou nesnižování úrovně právní ochrany, jak je objasněna v nedávné judikatuře Soudního dvora;

8.konstatuje, že Komise zjistila, že tomu, aby došlo ke zvýšení účinnosti, přístupnosti a kvality soudnictví, brání v některých členských státech COM(2024)0800, příloha s doporučeními, s. 1, 9, 11, 19 a 24. a kandidátských a potenciálních kandidátských zemích strukturální překážky; bere na vědomí, že Komise zjistila, že několik členských států vyčlenilo dodatečné zdroje na posílení odolnosti systémů soudnictví, aby zajistilo včasné řešení případů a snížilo počet nevyřízených případů, zatímco v jiných členských státech je úroveň odměňování i nadále problematická, což často vede k nedostatku pracovníků a volným pracovním místům; konstatuje, že nedostatečné financování a personální zajištění může oslabit dostupnost a účinnost soudních systémů, a narušit tak důvěru v právní stát; zdůrazňuje, že přiměřená odměna má zásadní význam pro přilákání a udržení kvalifikovaných soudních zaměstnanců; je pevně přesvědčen, že vzdělávání je klíčovým prvkem, který zaručuje nezávislost soudců, jakož i kvalitu a účinnost soudního systému; konstatuje, že důležitým prvkem stavu právního státu a spravedlivých postupů jsou soudní řízení uzavřená v rozumné lhůtě; v této souvislosti konstatuje, že srovnávací přehled o soudnictví poukazuje na značné rozdíly v rámci právního prostoru EU;

9.vybízí členské státy, aby zajistily soudcům příležitosti k dalšímu vzdělávání; je pevně přesvědčen, že takové vzdělávání by mělo být multidisciplinární a mělo by být obzvláště zaměřeno na genderovou rovnost; opakuje, že pro účinnost a dostupnost soudního systému mají zásadní význam odpovídající zdroje, včetně financování, infrastruktury a kvalifikovaného personálu; uznává, že v řadě členských států mají významnou roli soudní zaměstnanci, včetně notářů; vyzývá všechny členské státy, aby po přiměřenou dobu nadále sledovaly případy korupce, a zabránily tak tomu, že by mezi občany vznikal pocit beztrestnosti; vyzývá členské státy, aby využily příležitostí, které nabízí digitalizace, pokud jde o zjednodušení postupů a procesů, zlepšení účinnosti a dostupnosti, úsporu času a snížení nákladů na skladování;

10.zdůrazňuje, že pro zajištění rovného přístupu ke spravedlnosti jsou důležité nezávislé soudní systémy a přístup k bezplatné právní pomoci; opakuje, že pro zlepšení systémů soudnictví mají zásadní význam odpovídající zdroje, a to i pokud jde o infrastrukturu a zaměstnance; doporučuje, aby členské státy přijaly konkrétní opatření ke zlepšení přístupu marginalizovaných a zranitelných skupin ke spravedlnosti, včetně náležitě financovaných a posílených systémů právní pomoci a opatření k řešení jazykových bariér a digitální propasti;

11.připomíná, že zpráva Komise o právním státu za rok 2024 uvádí, že v Maďarsku přetrvávají vážné obavy ohledně nezávislosti soudnictví, že státní zastupitelství je i nadále pod vlivem politiků, což s sebou nese riziko nepatřičného zasahování do jednotlivých případů, a že svoboda projevu soudců je i nadále pod tlakem a ve sdělovacích prostředcích pokračují očerňující kampaně proti soudcům;

12.vítá klíčovou úlohu Soudního dvora při prosazování zásad právního státu v celé EU; podporuje další iniciativy usilující o posílení zdrojů a schopností Soudního dvora, aby mohl účinně řešit další výzvy v oblasti právního státu; opakuje, že v souladu s článkem 19 Smlouvy o EU a článkem 267 Smlouvy o fungování EU nelze vnitrostátním soudům bránit v tom, aby využily možnosti obrátit se na Soudní dvůr s žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce; vyzývá Komisi, aby v rámci sestavování výročních zpráv o právním státu prováděla příslušné systematické kontroly a v případech, kdy vnitrostátní soudci narážejí v tomto ohledu na překážky, zahájila řízení o nesplnění povinnosti;

13.lituje tendence některých členských států provádět rozsudky Soudního dvora a ESLP selektivně, odkládat jejich provedení nebo je neprovádět, a žádá, aby byly prováděny včas a účinně; zdůrazňuje, že členské státy a orgány EU musí systematicky začleňovat a provádět nejnovější judikaturu Soudního dvora v zájmu prosazování zásad právního státu a zajištění jednotného uplatňování práva EU; vyzývá k rychlému přizpůsobení vnitrostátních právních předpisů a institucionálních rámců, tak aby byly v souladu se soudními rozhodnutími;

14.připomíná, že v době, která je pro mezinárodní spravedlnost obzvláště náročná, jednoznačně podporuje Mezinárodní soudní dvůr a Mezinárodní trestní soud (ICC) jakožto klíčové, nezávislé a nestranné soudní orgány; připomíná, že je třeba plně provádět rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora, která jsou právně závazná; vyzývá Unii, její členské státy a kandidátské a potenciální kandidátské země, aby Mezinárodní trestní soud nadále podporovaly;

15.naléhavě vyzývá Komisi, aby jakožto strážkyně Smluv plnila svou povinnost a posilovala základní hodnoty Unie, včetně těch, které jsou zakotveny v článku 2 Smlouvy o EU a v primárním právu EU, a nespoléhala se pouze na to, že uplatňování právních předpisů EU budou zajišťovat sami občané podáváním žalob k soudům; zdůrazňuje, že neprovedení vnitrostátních a mezinárodních rozsudků je porušením zásad právního státu a může vést k tomu, že lidé zůstanou bez nápravy, a vyvolat u veřejnosti dojem, že rozsudky lze přehlížet, což podkopává obecnou důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů; zdůrazňuje zásadní úlohu Soudního dvora a ESLP, pokud jde o zajištění dodržování práva a zaručení jeho jednotného uplatňování; navrhuje stanovit jasné lhůty pro výkon soudních rozhodnutí, jakož i podrobný plán pro monitorování provádění rozsudků, které dosud nebyly vykonány; naléhavě vyzývá Komisi, aby v případě nutnosti zahájila řízení o nesplnění povinnosti a předložila návrhy na předběžná opatření; vyzývá členské státy, aby urychleně provedly dosud nevykonané rozsudky Soudního dvora a ESLP, a navrhuje zřízení monitorovací jednotky, která by monitorovala výkon rozsudků Soudního dvora a ESLP týkajících se demokracie, právního státu a základních práv v zemích EU, a dále navrhuje, aby zjištění této jednotky byla plně začleněna do výroční zprávy o právním státu; doporučuje Komisi, aby zejména využívala opatření pro řešení neprovedení rozsudků Soudního dvora podle čl. 260 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a aby v případech nesouladu s rozsudky Soudního dvora a ESLP použila nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu, pokud zjištěné porušení ovlivňuje rozpočtové nebo finanční zájmy Unie nebo hrozí vážné riziko, že je ovlivní; zdůrazňuje, že systematické nedodržování právních předpisů EU musí vést ke konkrétním finančním sankcím, aby byl zajištěn skutečný odrazující účinek; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda odkládání provedení takových rozhodnutí nebo jejich nerespektování je důvodem k zahájení řízení na základě žaloby pro nečinnost podle článku 258 Smlouvy o fungování EU; vyzývá Komisi, aby systematicky analyzovala údaje o nezohlednění stanovisek orgánů zřízených smlouvami OSN týkajících se jednotlivých zemí;

16.vítá revizi směrnice o právech obětí Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2012/29/oj)., jejímž účelem bylo odstranit právní mezery a zajistit, aby měly oběti přístup ke spravedlnosti a aby se jim dostalo podpory; vyzývá Radu, aby z ustanovení předložených Parlamentem převzala co nejvíce, včetně ustanovení o právu obětí na přezkum rozhodnutí v trestním řízení, o přístupu k opravným prostředkům a spravedlivému odškodnění a o komplexních podpůrných službách, zejména pro osoby ve zranitelném postavení; zdůrazňuje význam efektivního shromažďování údajů, lepšího přidělování zdrojů na pomoc obětem a ochrany soukromí a osobních údajů obětí s cílem zabránit sekundární viktimizaci a zajistit, aby oběti, včetně migrantů bez dokladů a žadatelů o azyl, mohly podávat bezpečně oznámení o trestných činech; očekává, že spolunormotvůrci přijmou řešení zaměřená na oběti;

17.uznává, že prosazování práva má zásadní význam z hlediska zachování právního státu a ochrany základních práv; vyzývá členské státy, aby zajistily odpovídající financování, odbornou přípravu a zdroje pro policii a donucovací orgány; vyzývá členské státy, aby v této souvislosti zohlednily kodex policejní etiky Rady Evropy; zdůrazňuje, že sílu lze použít pouze v případech, kdy je to nezbytně nutné, a její použití musí být přiměřené a musí podléhat jasným zárukám; vyzývá členské státy, aby zavedly pokyny pro transparentní, nezávislé a konzistentní vybírání, testování a vyzkoušení zbraní používaných členy donucovacích orgánů, a to na základě norem, doporučení a hlavních zásad OSN; poznamenává, že toto posouzení by mělo ještě před výběrem a zavedením těchto zbraní do praxe určit, zda jsou tyto zbraně v souladu s mezinárodním právem a normami v oblasti lidských práv; vyzývá členské státy, aby důkladně prošetřily všechny případy, kdy donucovací orgány použily nadměrnou sílu a jednaly diskriminačně;

18.vyzývá Komisi, aby jakožto obavu ohledně dodržování právního státu zařadila do budoucích zpráv o právním státu i podmínky ve věznicích, a to vzhledem k vážnému a rostoucímu celoevropskému znepokojení z důvodu přeplněnosti, nevyhovujících životních podmínek a alarmující míry sebevražd ve věznicích;

19.vyzývá Komisi, aby zvláštní pozornost věnovala analýze procesní spravedlnosti s cílem určit silné stránky, mezery, nejednotnosti a osvědčené postupy při zajišťování transparentnosti, účinnosti a spravedlivého zacházení v zájmu posílení správního soudnictví v celé EU a zajištění odpovědnosti veřejných orgánů;

20.zdůrazňuje, že podle zásad právního státu nesmí veřejní činitelé jednat svévolně ani zneužívat svého postavení k osobnímu prospěchu; zdůrazňuje, že vlády by měly přijímat zákony v zájmu široké veřejnosti, a nikoli konkrétních jedinců;

21.opakuje, že korupce představuje vážnou hrozbu pro demokracii, základní práva a právní stát v členských státech, kandidátských a potenciálních kandidátských zemích; zdůrazňuje, že korupce oslabuje důvěru občanů ve veřejné instituce; vyjadřuje politování nad tím, že průzkum Eurobarometr z roku 2024 týkající se korupce ukazuje, že korupce je pro občany a podniky v EU stále vážným problémem, kdy 68 % Evropanů se domnívá, že korupce je v jejich zemi rozšířená, 65 % jich je přesvědčeno o tom, že případy korupce na vysoké úrovni nejsou dostatečně stíhány, a 41 % dotázaných si myslí, že míra korupce vzrostla; domnívá se, že to je výzvou pro EU, aby zintenzivnila své úsilí v boji proti korupci;

22.znovu Komisi žádá, aby urychleně uzavřela jednání o členství EU ve Skupině států proti korupci (GRECO) zřízené v rámci Rady Evropy; konstatuje, že členství v této skupině zajistí transparentnější, odpovědnější a účinnější správu finančních prostředků EU, legislativní proces a práci orgánů a institucí EU, a žádá, aby výroční zpráva o právním státu zahrnovala i orgány a instituce EU;

23.znovu vyzývá všechny členské státy, aby v návaznosti na doporučení skupiny GRECO přijaly kodexy chování pro soudce, s přihlédnutím ke kodexům ESLP a Soudního dvora Evropské unie; vyzývá členské státy, aby vytvořily nezávislé mechanismy pro vyšetřování údajných porušení kodexu chování a dalších právních předpisů, zlepšily zveřejňování informací a transparentnost v souvislosti se střety zájmů a dary obdrženými soudci a řešily problém „otáčivých dveří“;

24.vyzývá členské státy, kandidátské a potenciální kandidátské země a orgány a instituce EU, aby zvýšily transparentnost a odpovědnost veřejných institucí tím, že zpřísní právní rámce pro boj proti korupci a kompetenční spory a postupy podávání zpráv s cílem zajistit účinné vyšetřování a stíhání případů korupce, včetně korupce na vysoké úrovni (mimo jiné korupce spojené se zadáváním veřejných zakázek a korupce ve vysoce rizikových oblastech jako jsou přístavy nebo pozemní hranice), posílí mechanismy a orgány dohledu a nezávislost a řádné fungování stávajících orgánů, podpoří ochranu informátorů, zlepší rámce zajišťující bezúhonnost a lobbování za právní předpisy; s politováním konstatuje, že nebylo dosaženo žádoucího pokroku, a zdůrazňuje, že pravomocné odsouzení a odrazující postihy jsou nezbytné k tomu, aby bylo prokázáno skutečné odhodlání k potírání korupce; vyzývá členské státy, aby zajistily transparentnost a odpovědnost lobbistických činností, včetně zřízení nebo zlepšení povinných registrů lobbistů a mechanismů legislativní stopy sloužících ke sledování vlivu lobbistů na legislativní procesy;

25.uznává důležitou úlohu Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) při ochraně právního státu a boji proti korupci v EU; vybízí Komisi, aby bedlivě sledovala úroveň spolupráce členských států s úřadem EPPO; podporuje posílení monitorovacích a koordinačních pravomocí úřadu EPPO, aby dokázal účinněji bojovat proti korupci v členských státech; vyzývá Komisi, aby v souladu s čl. 86 odst. 4 Smlouvy o fungování EU navrhla rozšíření mandátu úřadu EPPO, aby se zabránilo obcházení omezujících opatření EU a přeshraniční trestné činnosti proti životnímu prostředí, a aby urychlila revizi nařízení o úřadu EPPO Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2017/1939/oj). a směrnice o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy EU Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2017/1371/oj). s cílem chránit a vyjasnit primární pravomoc úřadu EPPO, pokud jde o trestné činy korupce poškozující finanční zájmy EU nebo trestné činy spáchané úředníky EU;

26.naléhavě vyzývá všechny členské státy, které tak dosud neučinily, aby se připojily k úřadu EPPO, a zefektivnily tak boj proti korupci, zejména ve spojitosti s ochranou finančních prostředků EU; vyzývá všechny kandidátské a potenciální kandidátské země, aby vytvořily rámec pro účinnou spolupráci s úřadem EPPO;

27.vyzývá evropské instituce, jako je Europol, Eurojust, Evropský účetní dvůr, EPPO a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), aby zlepšily spolupráci v boji proti korupci a podvodům, které poškozují finanční zájmy EU;

28.vyzývá Komisi, aby zvýšila transparentnost a odpovědnost v rámci všech svých sdělení, návštěv a schůzí, zejména schůzek s vnitrostátními aktéry na vysoké úrovni;

29.vítá návrh směrnice o boji proti korupci předložený Komisí, který harmonizuje definici trestných činů korupce ve veřejném a soukromém sektoru a odpovídající sankce; vítá, že uvedená směrnice zahrnuje preventivní opatření, mimo jiné opatření související s nezákonným financováním politických stran a školení, jako jsou např. účinná pravidla pro zveřejňování a řešení střetů zájmů, otevřený přístup k informacím a účinná pravidla upravující interakci mezi soukromým a veřejným sektorem; vyzývá členské státy, aby rovněž zavedly účinná pravidla pro řešení fenoménu otáčivých dveří, vypracovaly kodexy chování pro veřejné činitele, stanovily povinnost veřejné legislativní stopy a zajistily transparentní financování kandidatur volených veřejných činitelů a politických stran; oceňuje, že téměř všechny členské státy v současné době mají protikorupční strategie; zároveň vyjadřuje politování nad tím, že jejich provádění a efektivita se liší; vyzývá členské státy, aby se zapojením občanské společnosti vypracovaly a uplatňovaly spolehlivé a účinné protikorupční strategie, jestliže tak již neučinily; zdůrazňuje význam identifikace, oznamování a zastoupení obětí korupce a jejich koordinace; vyzývá členské státy, aby oběti korupce chránily a umožnily jim prezentovat jejich názory a obavy, které by měly být zohledněny v příslušných fázích trestního řízení; vyzývá členské státy, aby zajistily, že oběti korupce budou mít právo na odpovídající a přiměřené odškodnění;

30.vyzývá všechny orgány, instituce a jiné subjekty EU, aby posílily svá protikorupční opatření týkající se zveřejňování a řešení střetů zájmů, otevřeného přístupu k informacím, pravidel jejich interakce se soukromým sektorem, fenoménu otáčivých dveří a kodexu chování veřejných činitelů; domnívá se, že poslanci Evropského parlamentu by se během výkonu mandátu neměli zapojovat do placených vedlejších činností se ziskovými organizacemi nebo podniky, které se snaží ovlivňovat tvorbu politik EU;

31.uznává klíčovou úlohu oznamovatelů při odhalování korupce a podpoře transparentnosti ve veřejném i soukromém sektoru; zdůrazňuje, že je třeba oznamovatele chránit před odvetnými opatřeními a šikanou; vyzývá k dalšímu posílení nezávislých a autonomních orgánů pro ochranu oznamovatelů a k jejich těsnějšímu začlenění do širších vnitrostátních protikorupčních rámců, čímž se ve všech členských státech zajistí jednotná a spolehlivá strategie boje proti korupci;

32.vítá iniciativy na podporu svobodných, nezávislých a pluralitních sdělovacích prostředků a bezpečného a příznivého prostředí pro novináře, jako je Evropský akt o svobodě médií (EMFA) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1083 ze dne 11. dubna 2024, kterým se stanoví společný rámec pro mediální služby na vnitřním trhu a mění směrnice 2010/13/EU (Evropský akt o svobodě médií) (Úř. věst. L, 2024/1083, 17.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1083/oj)., a vyzývá k jeho urychlenému provedení; vyzývá členské státy a kandidátské a potenciální kandidátské země, aby zvýšily transparentnost při zadávání reklamy státem online i offline a aby se řídily pokyny obsaženými v doporučení Komise (EU) 2021/1534 ze dne 16. září 2021 o zajištění ochrany, bezpečnosti a posílení postavení novinářů a dalších pracovníků sdělovacích prostředků v Evropské unii; vyzývá Komisi, aby členským státům poskytla nezbytnou pomoc s provedením aktu EMFA ve vnitrostátním právu a aby sledovala jeho uplatňování, zejména v členských státech, které mají špatné hodnocení v indexech svobody sdělovacích prostředků; zdůrazňuje, že akt EMFA je zásadním milníkem při zajišťování nezávislosti, plurality a integrity mediálního prostředí v celé Unii;

33.vyjadřuje hluboké znepokojení nad rostoucím počtem útoků na novináře a vydavatele, které mají mnohem tvrdší dopad na ženy; vyzývá Komisi a členské státy a kandidátské a potenciální kandidátské země, aby zajistily bezpečnost a ochranu novinářů, zejména investigativních novinářů a ověřovatelů fakt, kteří jsou vystaveni obzvláště vysokému nebezpečí; upozorňuje na to, že mezi nejběžnější hrozby, patří slovní útoky, kyberšikana, zastrašování na sociálních sítích a zasílání výhružných e-mailů, vyhrožování žalobami, včetně případů, na něž se vztahuje směrnice o strategických soudních řízeních proti účasti veřejnosti Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1069 ze dne 11. dubna 2024 o ochraně osob zapojených do účasti veřejnosti před zjevně neopodstatněnými žalobními návrhy nebo zneužívajícími soudními řízeními („strategická soudní řízení proti účasti veřejnosti“) (Úř. věst. L, 2024/1069, 16.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1069/oj)., i případy pronásledování (stalkingu) a osobního obtěžování;

34.vyzývá členské státy, aby v plné míře provedly směrnici proti strategickým žalobám proti účasti veřejnosti a doporučení Komise (EU) 2022/758 ze dne 27. dubna 2022 o ochraně novinářů a obránců lidských práv, kteří se podílejí na účasti veřejnosti, před zjevně neopodstatněnými nebo zneužívajícími soudními řízeními Úř. věst. L 138, 17.5.2022, s. 30, ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2022/758/oj. a aby proti strategickým žalobám proti účasti veřejnosti přijaly komplexní vnitrostátní opatření, jimiž budou chránit novináře a poskytnou podporu osobám, které čelí zastrašování, pomluvám a omezením při výkonu své profese; doporučuje členským státům, aby při provádění směrnice do vnitrostátního práva rozšířily její uplatňování i na vnitrostátní případy, neboť většina strategických žalob proti účasti veřejnosti je podávána na vnitrostátní úrovni; vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na řešení případů strategických žalob proti účasti veřejnosti, na něž se stávající směrnice nevztahuje;

35.žádá, aby byly do trestního práva zavedeny zvláštní přitěžující okolnosti pro trestné činy spáchané na novinářích, pokud jsou tyto trestné činy motivovány jejich profesní činností nebo s ní souvisejí;

36.naléhavě vyzývá členské státy a kandidátské a potenciální kandidátské země, aby chránily a prosazovaly svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků, zajistily transparentní přidělování veřejných prostředků, zabránily koncentraci vlastnictví sdělovacích prostředků, chránily redakční nezávislost a bojovaly proti dezinformacím, zejména prostřednictvím propracovaných právních předpisů, které budou zahrnovat také konkrétní ustanovení o transparentním vlastnictví sdělovacích prostředků a o nezávislých regulačních orgánech; zdůrazňuje důležitou úlohu veřejnoprávních sdělovacích prostředků; vítá vnitrostátní iniciativy usilující o vytvoření rejstříku sdělovacích prostředků, který by obsahoval veřejné informace o vlastnictví a investicích do reklamy a tak zajišťoval transparentnost, nestrannost a ověřitelnost; dále vyzývá členské státy, aby pro veřejnoprávní sdělovací prostředky zajistily odpovídající, udržitelné a předvídatelné financování a stabilní rozpočty založené na transparentních a objektivních kritériích; doporučuje vytvoření zvláštního fondu EU pro svobodu sdělovacích prostředků, který by podporoval nezávislou žurnalistiku a místní sdělovací prostředky;

37.odsuzuje šíření nenávistných projevů, a to i v mainstreamových a sociálních médiích, neboť představují vážnou hrozbu pro demokracii a právní stát; v souladu se svým usnesením ze dne 18. ledna 2024 o stavu základních práv v Evropské unii žádá důraznější prosazování právních předpisů o sdělovacích prostředcích v zájmu potírání nenávistných projevů a zachování rozmanitého a inkluzivního mediálního prostředí; zdůrazňuje, že přední veřejní činitelé a politici musí jít příkladem a zajistit uctivou diskuzi; připomíná, že svoboda projevu je základní hodnotou demokratických společností a že by neměla být bezdůvodně omezována; dále připomíná, že veškeré právní předpisy týkající se nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti by měly vycházet ze zásad nezbytnosti a proporcionality; zdůrazňuje, že svoboda projevu musí být uplatňována v mezích zákona a v souladu s článkem 11 Listiny a neměla by být zneužívána jako štít pro nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti;

38.je si vědom toho, že občané vnímají známky oslabování demokracie v důsledku misinformací a dezinformací a že šíření nepravdivých informací prostřednictvím sociálních médií by mohlo oslabit obecné dodržování zásad právního státu; vyzývá digitální platformy, aby okamžitě začaly jednat a zajistily dodržování vlastních komunitních norem a evropských právních předpisů, včetně nařízení o digitálních službách Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách) (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2065/oj). a pravidel hospodářské soutěže; vyzývá Komisi, aby dodržování těchto předpisů pravidelně posuzovala a v nezbytných případech přijala opatření; doporučuje, aby členské státy a kandidátské a potenciální kandidátské země vypracovaly komplexní strategie pro boj proti dezinformacím a zahraničnímu vměšování do demokratických procesů a zároveň aby chránily svobodu projevu a pluralitu sdělovacích prostředků;

39.důrazně odsuzuje státní kontrolu nad sdělovacími prostředky a politické vměšování do jejich činnosti; zdůrazňuje, že regulační orgány pro sdělovací prostředky musí být odpovídajícím způsobem chráněny právními zárukami, aby byla zajištěna jejich nezávislost a ochrana před politickým nátlakem, a musí mít k dispozici dostatečné rozpočtové zdroje; zdůrazňuje demokratický význam nezávislých regulačních orgánů pro sdělovací prostředky;

40.je hluboce znepokojen zneužíváním špionážního softwaru a nedostatečnými zárukami pro ochranu novinářů před nezákonným sledováním; vyzývá Komisi, aby provedla doporučení výboru Evropského parlamentu, který vyšetřoval používání softwaru Pegasus a obdobného špionážního softwaru (PEGA), a zakázala politicky motivované sledování;

41.naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily, že provedení směrnice (EU) 2016/343 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem (Úř. věst. L 65, 11.3.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2016/343/oj). o presumpci neviny neomezí právo na oznamování a informování veřejnosti o záležitostech veřejného zájmu, včetně soudních řízení, na něž se tato směrnice nevztahuje; vyzývá členské státy, aby přezkoumaly a v případě potřeby upravily stávající vnitrostátní zákony, které by mohly omezovat svobodnou práci novinářů;

42.vyzývá členské státy, aby zajistily, že vnitrostátní koordinátoři, které zavedlo nařízení o digitálních službách, měli pravomoci k řádnému plnění své úlohy při usnadňování výměny informací a spolupráci na evropské úrovni;

43.souhlasí s názorem Komise, že organizace občanské společnosti, včetně organizací, které podporují právní stát a demokracii, ochranu marginalizovaných skupin a životního prostředí a sociální spravedlnost, a obránci lidských práv mají zásadní význam pro systém brzd a protivah a pro ochranu základních hodnot a právních předpisů Unie, které jsou základními kameny EU; oceňuje, že organizace občanské společnosti a profesní sdružení zastupující skupiny, jako jsou soudci, státní zástupci nebo novináři, podporují právní stát; vyzdvihuje zejména význam místních aktivních organizací občanské společnosti v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích, neboť konstruktivně podporují procesy přistoupení k EU; oceňuje, že dohlížejí na dodržování zásad právního státu a že pomáhají prosazovat a chránit demokratické zásady; připomíná, že pro svou práci potřebují bezpečné, podpůrné a příznivé prostředí;

44.vyzdvihuje úlohu občanské společnosti a nezávislých orgánů dohledu při monitorování, ověřování a podpoře provádění doporučení obsažených ve zprávě o právním státu za rok 2024; vyzývá k vytvoření rámce pro strukturovaný občanský dialog s cílem začlenit do ročního cyklu posuzování stavu právního státu příspěvky občanské společnosti, jak doporučuje Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) Stanovisko EHSV ze dne 14. února 2024 nazvané „Posílení občanského dialogu a participativní demokracie v EU: cesta vpřed“. a sítě občanské společnosti Civil Society Europe, „Joint Civil Society contribution on Civic Space to the 2024 Annual Rule of Law Report“, červen 2024.; připomíná význam rozsáhlých konzultací při vypracovávání této zprávy; podporuje Komisi v jejím záměru vypracovat strategii pro vytvoření prostoru pro občanskou společnost a obránce lidských práv a jejich ochranu; doporučuje, aby byly obecné zásady EU týkající se obránců lidských práv provedeny v plném rozsahu; vyzývá Komisi, aby v členských státech prováděla vždy, když to je možné, návštěvy na místě, a nikoli jen virtuální návštěvy, neboť tak může získat celistvější představu o místní situaci a lépe ji zasadit do kontextu;

45.je znepokojen tím, že organizace občanské společnosti a obránci lidských práv se stále častěji potýkají s rostoucími právními omezeními, nedostatkem finančních prostředků a útoky, což oslabuje svobodu sdružování a shromažďování a svobodu projevu; se znepokojením bere na vědomí, že některé členské státy a kandidátské a potenciální kandidátské země zavedly nepřiměřená opatření, včetně nadměrného použití síly a zatýkání demonstrantů, aby lidem zabránily v účasti na protestech, a že preventivně zakázaly veřejná shromáždění na základě vágních důvodů ochrany bezpečnosti; zdůraznily, že soudy ve více případech tyto zákazy anulovaly; důrazně odsuzuje přijímání „zákonů o zahraničních agentech“, které jsou využívány k potlačení projevů nesouhlasu, šikaně organizací občanské společnosti a omezování jejich působení, což má negativní dopad na občanskou společnost a obránce lidských práv; vyjadřuje politování nad tím, že omezování svobody shromažďování, projevu a sdružování a používání nepřiměřené síly neúměrně postihuje určité záležitosti nebo skupiny Agentura Evropské unie pro základní práva, „Addressing racism in policing“, Úřad pro publikace Evropské unie, 2024.;

46.zdůrazňuje, že pokojné shromažďování, svoboda sdružování a projevu a svoboda umění a věd jsou základními právy chráněnými mezinárodním právem, která mají zásadní význam pro demokracii; odsuzuje prokázané případy nátlaku oslabujícího výkon těchto práv a všímá si jejich rostoucí omezování; v této souvislosti rovněž odsuzuje případy násilí vůči policejním sborům; vyzývá Komisi, aby se těmto svobodám věnovala ve výroční zprávě;

47.vyjadřuje hluboké politování nad zmenšujícím se občanským prostorem a sílícím pronásledováním organizací občanské společnosti a obránců lidských práv v EU, zejména organizací a osob, které bojují proti rasismu, zasazují se o klimatickou spravedlnost, práva osob LGBTIQ a práva žen nebo pomáhají migrantům; konstatuje, že tyto skupiny čelí celé řadě hrozeb, včetně právních a finančních omezení, pozastavení financování, očerňujících kampaní a kriminalizace; odsuzuje zejména sílící potlačování klimatického aktivismu v několika členských státech, mimo jiné zneužíváním zákonů pro boj proti terorismu a organizované trestné činnosti a označováním pokojných klimatických aktivistů za členy „zločineckých organizací“; vyzývá členské státy, aby se zdržely nepřiměřených právních kroků proti těmto aktivistům; naléhá na Komisi, aby ve svých zprávách o právním státu systematicky sledovala situaci těchto organizací a aby příslušné vyčleněné prostředky EU poskytovala také subjektům občanské společnosti, které bojují proti rasismu nebo se zabývají dalšími základními právy;

48.vyzývá Komisi, aby se těmito porušeními zabývala v příslušném pilíři svých výročních zpráv o právním státu; vyzývá Komisi, aby zvýšila ochranu organizací občanské společnosti a obránců lidských práv a za tímto účelem zavedla mechanismy včasného varování, zvýšila transparentnost financování všech subjektů v rámci rejstříku transparentnosti EU a zvýšila financování organizací občanské společnosti, aby mohly působit svobodně a nezávisle;

49.naléhá na členské státy, aby pro organizace občanské společnosti a obránce lidských práv vytvořily příznivé prostředí a aby provedly směrnici o strategických žalobách proti účasti veřejnosti a provedly doporučení Komise (EU) 2022/758, aby organizace občanské společnosti ochránily před právní šikanou; žádá, aby byla vnitrostátním orgánům dohledu zajištěna větší nezávislost a aby jim byly poskytnuty adekvátní zdroje a záruky proti politickému vměšování; vybízí k podpoře organizací občanské společnosti při vypracovávání a šíření vzdělávacích iniciativ s cílem zajistit jejich široký dosah a dostupnost;

50.domnívá se, že Komise a členské státy by měly zlepšit mechanismy financování organizací občanské společnosti a iniciativ, které posilují soudnictví a podporují nezávislost soudů, konkrétně prostřednictvím programu Občané, rovnost, práva a hodnoty a programu Spravedlnost; s potěšením konstatuje, že Komise hodlá navrhnout strategii pro ochranu občanské společnosti, a současně připomíná, že by měla věnovat zvláštní pozornost obráncům lidských práv; vyzývá Komisi, aby do strategie zahrnula mechanismus rychlé reakce na podporu ohrožených organizací občanské společnosti a obránců lidských práv v Unii, který by měl vycházet z mechanismu „Protect defenders“ financovaného EU, jenž je v současné době zaměřen pouze na třetí země; zdůrazňuje, že tento mechanismus by mohl poskytovat zdroje na prosazování zájmů, právní pomoc a osvětové kampaně a zároveň zajistit, aby tyto organizace mohly fungovat bez zbytečných omezení nebo šikany; vyzývá kandidátské a potenciální kandidátské země k plnému a důslednému uplatňování obecných zásad Unie týkajících se obránců lidských práv; je však znepokojen tím, že organizace občanské společnosti a obránci lidských práv v některých členských státech čelí stále větším problémům v podobě nových právních omezení, nedostatku finančních prostředků či fyzických nebo verbálních útoků a taktéž politováníhodným přijetím těchto praktik a jejich odrazujícím účinkem, mimo jiné na jejich svobodu projevu v členských státech Rozsudky Evropského soudu pro lidská práva, Drozd v. Polsko, 15158/19 ze dne 6. dubna 2023 a Mándli a další v. Maďarsko, 63164/16 ze dne 26. května 2020. a v orgánech EU; domnívá se, že organizace občanské společnosti a obránci lidských práv hrají zásadní podpůrnou úlohu při sledování toho, zda členské státy dodržují hodnoty zakotvené v článku 2 Smlouvy o EU;

51.připomíná, že právní rámce členských států musí zakotvovat rovné zacházení před zákonem a prosazovat rovnost a právo osob na nediskriminaci v soudních řízeních; zdůrazňuje, že právní stát je provázán se základními právy a že porušování zásad právního státu má okamžitý dopad na základní práva, což mimořádně tvrdě pociťují ženy, menšiny a zranitelné skupiny; vyzývá Komisi, aby monitorovala dopady všech případů porušení zásad právního státu na základní práva a aby pomocí příslušných nástrojů, případně i řízení o nesplnění povinnosti, zajistila ochranu rovnosti a nediskriminace všech osob před zákonem;

52.zdůrazňuje, že je třeba bojovat proti všem druhům diskriminace před zákonem; je znepokojen tím, že některé členské státy nedosáhly dostatečného pokroku při provádění právních předpisů v oblasti rovnosti a nediskriminace; vyjadřuje politování nad tím, že navzdory existujícím právním předpisům EU, jako je směrnice 2000/78/ES Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16, http://data.europa.eu/eli/dir/2000/78/oj). o rovném zacházení, přetrvávají v právních rámcích a v jejich provádění mezery, takže oběti bývají ponechány bez odpovídající právní pomoci; připomíná, že právní rámce členských států musí zakotvovat rovné postavení před zákonem a prosazovat rovnost a právo osob na nediskriminaci v právních prostředcích; vyzývá Komisi, aby v případech nedodržování těchto zásad jednala; vyjadřuje politování nad záměrem Komise stáhnout návrh horizontální směrnice o rovném zacházení Návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (COM(2008)0426). a naléhavě vyzývá Radu, aby ji neprodleně přijala;

53.je znepokojen tím, že podle zprávy Komise o právním státu 2024 některé členské státy účinně nestíhaly trestné činy z nenávisti ani neposkytly dostatečnou podporu obětem, což podkopává důvěru v soudní systémy a zachovává nerovnost před zákonem; vyzývá Radu, aby rozšířila seznam unijních trestných činů v čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování EU o trestné činy z nenávisti a nenávistné verbální projevy, a vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh, který by trestné činy z nenávisti a nenávistné verbální projevy upravoval; vyzývá Komisi, aby se ve svých zprávách o právním státu zaměřila na trestné činy z nenávisti a aby je pečlivě sledovala a evidovala;

54.zdůrazňuje, že genderově podmíněné násilí na internetu i mimo něj je závažným a všudypřítomným trestným činem, který vážně porušuje základní práva a zásadu rovnosti před zákonem; vyzývá Komisi a členské státy, aby proti této formě násilí zakročily online i offline, včetně násilí páchaného uživateli digitálních platforem; žádá, aby bylo genderově podmíněné násilí zařazeno mezi unijní trestné činy a aby byl předložen legislativní návrh EU o boji proti znásilnění na základě absence souhlasu, a to i v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích;

55.připomíná, že je třeba zajistit přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům, a žádá, aby byl v Listině zakotven přístup k bezpečnému a legálnímu umělému přerušení těhotenství;

56.vyzývá členské státy, aby v souladu s právem Unie, Listinou a judikaturou Soudního dvora EU a ESLP chránily práva osob LGBTIQ, a připomíná, že v několika členských státech přetrvávají právní překážky, které brání přeshraničnímu uznávání partnerství nebo rodičovství osob stejného pohlaví; varuje, že tyto praktiky nejen brání volnému pohybu rodin LGBTIQ v rámci EU, ale že také porušují jednu ze zásad právního státu, tj. nediskriminaci před zákonem, a upozorňují na absenci jednotné ochrany osob LGBTIQ napříč členskými státy; vyzývá členské státy, které tak dosud neučinily, aby začaly právně uznávat partnerství osob stejného pohlaví; vyzývá Komisi, aby s ohledem na nejnovější rozhodnutí Rozsudek Soudního dvora ze dne 5. června 2018, Relu Adrian Coman a další v. Inspectoratul General pentru Imigrări a Ministerul Afacerilor Interne, C‑673/16, ECLI:EU:C:2018:385. Soudního dvora EU přepracovala směrnici 2004/38/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2004/38/oj). tak, aby výslovně zahrnovala přeshraniční uznávání práv na soukromý a rodinný život, včetně rodičovství osob stejného pohlaví; zdůrazňuje, že všechny děti jsou před zákonem rovny a že členské státy musí jednat v nejlepším zájmu dítěte, zvýšit právní jistotu a omezit diskriminaci dětí rodičů stejného pohlaví; připomíná, že Parlament podporuje uznávání rodičovství napříč EU bez ohledu na to, jak bylo dítě počato, jak se narodilo nebo v jaké žije rodině; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila aktualizovanou strategii pro rovnost osob LGBTIQ, která by tyto výzvy plně řešila v celé Evropě; vyzývá Komisi a Radu, aby se práva osob LGBTIQ stala průřezovou prioritou ve všech oblastech politik; vyzývá Komisi, aby navrhla vhodná legislativní opatření, která by zajistila dodržování těchto zásad, a aby využívala řízení o nesplnění povinnosti proti členským státům; naléhá na Komisi, aby předložila legislativní návrhy na boj proti trestným činům z nenávisti a nenávistným verbálním projevům na základě genderové identity, pohlavních znaků a sexuální orientace;

57.je hluboce znepokojen diskriminačními opatřeními zavedenými v některých členských státech pod záminkou boje proti „propagandě LGBTIQ“ a „genderové ideologii“, což v některých členských státech přispívá ke znepokojivému nárůstu trestných činů z nenávisti a nenávistných verbálních projevů vůči osobám LGBTIQ a má negativní důsledky pro děti, rodiny a pracovníky; s potěšením bere na vědomí posudek Soudního dvora ze dne 5. června 2025, v němž se uvádí, že Maďarsko zákazem nebo omezováním přístupu k obsahu LGBTIQ+ porušuje právo Unie; upozorňuje na negativní dopad těchto opatření na svobodu projevu a svobodu sdružování, a to nejen skupin LGBTIQ; zdůrazňuje, že tato opatření podporují diskriminaci osob LGBTIQ a obcházejí právní předpisy EU; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila návrh závazného unijního zákazu konverzních praktik ve všech členských státech; konstatuje, že v roce 2024 Komise a Agentura Evropské unie pro základní práva zaznamenaly v několika členských státech alarmující nárůst trestných činů z nenávisti a nenávistných verbálních projevů namířených proti osobám LGBTIQ a jiným menšinám, zdůrazňuje právo osob LGBTIQ na sebeurčení a připomíná členským státům, že právo na sebeurčení je podle judikatury základním právem; naléhá proto na všechny členské státy, které tak dosud neučinily, aby osobám LGBTIQ zajistily přístup k právnímu uznání genderové identity;

58.je hluboce znepokojen vzestupem antisemitismu v celé EU a důrazně jej odsuzuje; stejně tak je znepokojen sílením islamofobie a veškerých dalších forem diskriminace v celé EU a důrazně je odsuzuje, včetně násilných aktů, zastrašování, nenávistných verbálních projevů a vystavováním nenávistných symbolů na veřejných místech; vyzývá členské státy a kandidátské a potenciální kandidátské země, aby členům všech menšin zajistily rovnost před zákonem; vyzývá členské státy, aby přezkoumaly právní předpisy a politiky s cílem zajistit, aby přímo ani nepřímo nediskriminovaly menšiny, a aby provedly revizi veškerých diskriminačních právních nebo správních předpisů; vyzývá EU i členské státy, aby nepolevovaly v úsilí o monitorování, prevenci a stíhání těchto trestných činů z nenávisti a aby se soustavně zasazovaly o ochranu židovských a muslimských komunit před šikanou a násilím;

59.zdůrazňuje, že nedostatečná odpovědnost neúměrně postihuje menšiny, spravedlivé politické zastoupení a ekonomické příležitosti; vyzývá k větší transparentnosti veřejných rozhodovacích procesů s cílem zajistit inkluzivní a spravedlivou správu;

60.vyzývá členské státy, aby plně provedly směrnici (EU) 2024/1500 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1500 ze dne 14. května 2024 o standardech pro orgány pro rovné zacházení v oblasti rovného zacházení se ženami a muži a rovných příležitostí pro ženy a muže v otázkách zaměstnání a povolání a o změně směrnic 2006/54/ES a 2010/41/EU (Úř. věst. L, 2024/1500, 29.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1500/oj). a směrnici (EU) 2024/1499 Směrnice Rady (EU) 2024/1499 ze dne 7. května 2024 o standardech pro orgány pro rovné zacházení v oblasti rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, rovného zacházení s osobami v otázkách zaměstnání a povolání bez ohledu na jejich náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci, rovného zacházení se ženami a muži v otázkách sociálního zabezpečení a v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování a o změně směrnic 2000/43/ES a 2004/113/ES (Úř. věst. L, 2024/1499, 29.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1499/oj)., které stanoví minimální normy pro orgány pro rovné zacházení; vyzývá k přijetí konkrétních opatření, která zaručí jejich nezávislost a efektivitu při prosazování rovnosti;

61.zdůrazňuje, že s občany třetích zemí, kteří v EU pobývají oprávněně, musí být bez ohledu na jejich státní příslušnost nebo místo narození zacházeno nediskriminačně a že v oblastech vymezených platnými právními předpisy se jim musí dostat spravedlivého a rovného zacházení; poukazuje na to, že občané třetích zemí jsou bez ohledu na svou státní příslušnost, místo narození nebo status pobytu oprávněni požádat o mezinárodní ochranu v souladu s mezinárodním právem, jehož nedílnou součástí je zásada nenavracení; vyzývá Komisi, aby členské státy podporovala při prosazování zásad právního státu a lidských práv zakotvených v Listině a při uplatňování právních předpisů přijatých spolunormotvůrci; zdůrazňuje, že rozsudky Soudního dvora EU a ESLP jsou závazné;

62.důrazně vyzývá Komisi, aby zajistila, že v rámci EU bude plně respektován volný pohyb osob, právo na svobodný pobyt a slučování rodin na území EU a že každý občan bude moci požívat rovných práv a plně svá práva uplatňovat;

63.apeluje na Komisi, aby se ve výroční zprávě o právním státu více věnovala posílení boje proti všem formám diskriminace, pokud jde o přístup ke spravedlnosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby bojovaly proti diskriminaci na základě rasového a etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, národnosti, politických názorů, jazyka, zdravotního postižení, věku, pohlaví, včetně genderové identity a vyjádření pohlavní identity, a sexuální orientace; vyzývá Radu, aby dosáhla dohody o směrnici 2008/0140(CNS) Návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (COM(2008)0426).; naléhavě vyzývá Komisi, aby do výroční zprávy o právním státu zavedla nové pilíře věnované potírání všech forem nenávisti a diskriminace uvedených v článku 21 Listiny, konkrétně trestných činů zaměřených na minoritní skupiny a příslušníky národnostních, etnických, jazykových a náboženských menšin, jakož i podmínkám občanské společnosti v členských státech; vyzývá Komisi, aby po členských státech požadovala shromažďování srovnatelných a spolehlivých rozčleněných údajů o rovnosti, aby bylo možné plně posoudit dopad strukturální diskriminace na právní stát; vyzývá Komisi, aby přehodnotila svůj postoj k iniciativě Minority SafePack a předložila legislativní návrhy, které by zaručily podporu práv menšin a jazykových práv; znovu vyzývá EU, aby přistoupila k Rámcové úmluvě o ochraně národnostních menšin a k Evropské chartě regionálních či menšinových jazyků; vyzývá k užším kontaktům mezi EU a Radou Evropy v oblasti práv menšin, a to i s ohledem na proces rozšíření;

64.zdůrazňuje, že by členské státy měly řešit genderové rozdíly v soudnictví a dalších klíčových demokratických institucích; doporučuje zavést cílená opatření ke zvýšení zastoupení žen na vyšších pozicích v soudnictví a veřejné správě;

65.vyzývá členské státy, aby v souladu s Pařížskými zásadami OSN zřídily vnitrostátní instituce pro lidská práva, zaručily jejich nezávislost a zajistily, aby byly schopny účinně plnit své úkoly;

66.zdůrazňuje význam právního státu pro zajištění hladkého a účinného fungování jednotného trhu a znovu potvrzuje, že dobře fungující, nezávislé soudní systémy, účinné protikorupční rámce a silná ochrana svobody sdělovacích prostředků mají zásadní význam pro zachování spravedlivé hospodářské soutěže a právní jistoty a pro podporu důvěry mezi hospodářskými subjekty; zdůrazňuje, že nedodržování a obcházení evropských předpisů vede k obrovskému narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu; zdůrazňuje, že spolehlivé a stabilní struktury právního státu jsou klíčovými pilíři investic a obchodu, které mají zásadní význam pro konkurenceschopnost, a tím i pro kapacitu systému sociálního zabezpečení a trhu práce v EU;

67.zdůrazňuje, že řádné fungování jednotného trhu závisí na účinném uplatňování zásady vzájemné důvěry a uznávání v soudní i správní spolupráci; připomíná, že tuto důvěru lze udržet pouze tehdy, bude-li plně respektován právní stát, jak rovněž doporučila Benátská komise ve svém seznamu kritérií právního státu; poznamenává, že zásada vzájemného uznávání by měla být v případě systémových porušení pozastavena;

68.zdůrazňuje negativní hospodářský dopad korupce a slabých soudních systémů na důvěru investorů a přeshraniční spolupráci; je znepokojen tím, že vlády a instituce členských států, které nedodržují zásady právního státu, mohou umožnit rozkvět protisoutěžního chování, nebo jej dokonce aktivně podporovat kvůli politickému nebo hospodářskému prospěchu, což může poškodit hospodářství EU a narušit spravedlnost jejího vnitřního trhu;

69.připomíná, že v rámci uplatňování Smluv je v souladu s Listinou zakázána jakákoli diskriminace na základě státní příslušnosti a že svoboda usazování, volný pohyb služeb a kapitálu jsou základem jednotného trhu; zdůrazňuje, že pravidla týkající se rovného zacházení zakazují zjevnou i skrytou diskriminaci na základě státní příslušnosti nebo v případě podniků na základě jejich sídla; znovu odsuzuje systémové diskriminační, netransparentní a nespravedlivé praktiky vůči podnikům, které byly hlášeny v některých členských státech;

70.odsuzuje systémové diskriminační praktiky v Maďarsku, včetně zneužívání finančních prostředků EU ve prospěch politických spojenců, porušování pravidel hospodářské soutěže EU a koncentrace podniků v rukou oligarchů s vazbami na vládu; kritizuje skutečnost, že maďarské vládě byly poskytnuty finanční prostředky EU navzdory přetrvávajícím nedostatkům v soudnictví a protikorupčních mechanismech; doporučuje, aby se vyplácení prostředků pozastavilo do doby, než budou splněna všechna kritéria právního státu; vyzývá Komisi, aby zajistila, že se finanční prostředky EU dostanou k maďarskému obyvatelstvu, a to i prostřednictvím mechanismů přímého a nepřímého financování příjemců nezávislých na maďarské vládě;

71.zdůrazňuje, že je důležité řešit hospodářskou nerovnost a sociální vyloučení jako hrozbu pro demokratickou účast a právní stát;

72.vyzývá Komisi, aby do svých monitorovacích mechanismů právního státu výslovněji začlenila rozměr jednotného trhu, s větším důrazem na jednotné a rychlé uplatňování, provádění a prosazování stávajících právních předpisů, a zajistila, aby dodržování zásad právního státu členskými státy bylo posuzováno nejen z hlediska demokracie a soudnictví, ale také z hlediska jeho hospodářského dopadu na jednotný trh a finanční stabilitu; požaduje, aby Komise do své zprávy o právním státu za rok 2025 zahrnula zvláštní kapitolu o rozměru jednotného trhu; naléhavě vyzývá Komisi, aby využila všech dostupných právních nástrojů k řešení nedostatků v oblasti právního státu, včetně případného zahájení řízení o nesplnění povinnosti a pravomocí k prosazování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, a to s cílem zachovat fungování vnitřního trhu;

73.zdůrazňuje, že je důležité začlenit milníky v budování právního státu do nástrojů financování, jako je Nástroj pro oživení a odolnost; kritizuje skutečnost, že maďarské vládě byly poskytnuty finanční prostředky EU navzdory přetrvávajícím nedostatkům v soudnictví a protikorupčních mechanismech; doporučuje, aby se vyplácení prostředků pozastavilo do doby, než budou splněna všechna kritéria právního státu; vyzývá Komisi, aby zajistila, že se finanční prostředky EU dostanou k maďarskému obyvatelstvu, a to i prostřednictvím mechanismů přímého a nepřímého financování příjemců nezávislých na maďarské vládě, a zároveň aby zachovala plný dopad přijatých opatření;

74.kritizuje Radu za to, že nepokročila v probíhajících řízeních podle článku 7 Smlouvy o EU, což oslabuje důvěryhodnost EU při prosazování právního státu; naléhavě vyzývá Radu, aby odblokovala další kroky v postupu podle článku 7 vůči Maďarsku vzhledem k přetrvávajícímu porušování nezávislosti soudů a svobody sdělovacích prostředků a občanské společnosti, což vyžaduje okamžité a rozhodné kroky; doporučuje Radě, aby zajistila, že se slyšení během postupů podle článku 7 budou konat alespoň jednou za předsednictví, a aby se rovněž zabývala novým vývojem, který má dopad na právní stát, demokracii a základní práva; zdůrazňuje, že není třeba jednomyslnosti v Radě, aby bylo možné určit zřejmé riziko závažného porušení hodnot Unie podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU či vydat konkrétní doporučení dotčeným členským státům a stanovit lhůty pro provedení těchto doporučení; znovu Radu vyzývá, aby tak učinila, a zdůrazňuje, že veškeré další průtahy by představovaly porušení zásady právního státu ze strany samotné Rady; trvá na tom, že Parlament by měl mít v řízeních podle článku 7 Smlouvy o EU aktivnější úlohu, včetně možnosti předkládat Radě odůvodněné návrhy, účastnit se slyšení v Radě a být ve všech fázích postupu plně informován;

75.vítá preventivní nástroje v souboru nástrojů na podporu právního státu, jako je roční cyklus právního státu, srovnávací přehled EU o soudnictví, evropský semestr, fondy EU na podporu občanské společnosti, soudních sítí a svobody sdělovacích prostředků a milníky v oblasti právního státu v rámci Nástroje pro oživení a odolnost; trvá na tom, aby bylo zavedeno užší propojení mezi závěry zprávy o právním státě 2024 a přidělováním finanční podpory z rozpočtu Unie, formou milníků, které zajistí, že finanční prostředky EU budou vázány na provedení nezbytných reforem; vyzývá Komisi, aby dále rozvíjela přímou vazbu mezi preventivními a reaktivními nástroji, a tudíž aby na základě zjištění uvedených ve výročních zprávách o právním státu urychleně a koordinovaně zahajovala řízení o nesplnění povinnosti, stanovovala další kroky při uplatnění postupu podle článku 7 Smlouvy o EU a uplatňovala nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu a horizontální základní podmínky související s Listinou, jakož i ustanovení finančního nařízení a nařízení o společných ustanoveních; vyzývá Komisi, aby ve výročních zprávách o právním státu počínaje zprávou za rok 2025 posuzovala potenciální rizika pro rozpočet Unie, která vyplývají z nedostatků v režimech právního státu, a informovala o nich; zdůrazňuje, že jak spuštění reaktivních nástrojů, tak ukončení příslušných postupů musí být založeno na objektivním kritériu souladu s právním řádem a právem EU a mezinárodním právem, jak je vykládají mezinárodní soudy;

76.vyzývá Komisi, aby systematicky využívala zrychlená řízení a žádosti o předběžná opatření u Soudního dvora v případech řízení pro nesplnění povinnosti; vyzývá Komisi, aby přehodnotila svou politiku, nastíněnou ve sdělení z roku 2022 o prosazování práva EU Sdělení Komise ze dne 13. října 2022 nazvané „Prosazování práva EU pro Evropu, která přináší výsledky“ (COM(2022)0518)., nepoužívat žaloby pro nesplnění povinnosti v „jednotlivých případech“, neboť tato praxe má za následek závažné odpírání práv občanům napříč EU, zejména pokud jejich vlády odmítají dodržovat právní předpisy EU nebo rozsudky Soudního dvora, a to i proto, že většinou tyto případy nejsou pouze jednotlivé, ale souvisejí se strategickými a základními problémy; žádá Komisi, aby každoročně podávala zprávu o uplatňování a účinnosti nástrojů používaných proti porušování zásad právního státu v členských státech;

77.zdůrazňuje, že s cílem zabránit zhoršení situace je zapotřebí stále komplexnějšího souboru nástrojů, který zajistí dodržování hodnot EU ve všech právních předpisech Unie, včetně finančních nástrojů, a to nad rámec rozpočtového rozměru; naléhavě vyzývá Komisi, aby zjistila, kde jsou nedostatky, a předložila příslušné návrhy na rozšíření oblasti působnosti tohoto souboru nástrojů; podporuje důraznější uplatňování nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu, s průřezovou podmíněností v programech financování EU; trvá na svém postoji, že zmrazené finanční prostředky EU by měly být uvolněny až poté, co budou plně provedeny smysluplné reformy a bude prokazatelně dosaženo dodržování zásad právního státu v praxi; zdůrazňuje, že soubor nástrojů na ochranu hodnot Unie je třeba důsledně a transparentně uplatňovat, a to bez politických ohledů a s využitím objektivních kritérií pro spuštění reaktivních nástrojů; zdůrazňuje, že tato podmíněnost by se měla vztahovat stejnou měrou na kandidátské i potenciální kandidátské země; trvá na tom, že je důležité, aby na používání těchto nástrojů dohlížel Parlament; naléhavě vyzývá Komisi, aby prováděla systematické audity rozdělování finančních prostředků EU s cílem zabránit střetům zájmů, účelovému politickému využívání nebo neprůhlednosti přidělování finančních prostředků na vnitrostátní úrovni;

78.trvá na tom, aby byl do víceletého finančního rámce (VFR) zaveden nástroj založený na výkonnosti s cílem posílit soulad mezi fondy EU a dodržováním hodnot Unie zakotvených v článku 2 Smlouvy o EU, jako jsou demokracie, základní práva a právní stát; požaduje, aby budoucí víceletý finanční rámec zahrnoval důkladné záruky právního státu platné pro všechny fondy EU;

79.vyjadřuje znepokojení nad tím, že pozastavení finančních prostředků EU by mohlo být zneužito jako politická zbraň proti občanské společnosti a místním orgánům; připomíná, že nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu zajišťuje, aby koneční příjemci neztratili přístup k finančním prostředkům EU v případě, že jsou vůči jejich vládě uplatňovány sankce; požaduje „inteligentní podmíněnost“, která by umožnila obejít vnitrostátní vlády porušující zásady právního státu, a to tak, že budou zrušené finanční prostředky EU přiděleny přímo místním a regionálním orgánům a nevládním organizacím a podnikům, které dodržují právní předpisy EU, a že bude zjednodušeno přerozdělení prostředků určených ve prospěch daného členského státu do jiných programů EU; navrhuje vytvoření transparentního systému, který by místním orgánům umožňoval žádat o finanční prostředky EU v případě, že vlády členských států blokují nebo zneužívají finanční prostředky EU; zdůrazňuje, že je důležité důsledně a transparentně uplatňovat mechanismy podmíněnosti zakotvené v nástroji předvstupní pomoci a v Nástroji pro reformy a růst pro země západního Balkánu;

80.zdůrazňuje, že je důležité zachovat v každém členském státě dělbu moci a stabilní institucionální rámec; vyzývá členské státy, aby zajistily, že veškeré ústavní nebo legislativní reformy ovlivňující dělbu moci budou plně v souladu se základními hodnotami a právními zásadami EU;

81.vyzývá členské státy, aby se zdržely nadměrného využívání zrychlených postupů, které obcházejí konzultace zúčastněných stran a občanské společnosti včetně parlamentní kontroly nebo mimořádných pravomocí, neboť mají negativní dopad na stabilitu a kvalitu tvorby právních předpisů a demokracii; apeluje na členské státy, aby zavedly transparentní legislativní postupy po systematických a veřejných konzultacích s různými zúčastněnými stranami a poradními orgány;

82.vybízí vlády a parlamenty členských států, aby u každého významného legislativního návrhu zveřejňovaly veřejně přístupná posouzení dopadu a výsledky konzultací;

83.zdůrazňuje doporučení Benátské komise, že je nutné účinně řešit stížnosti a odvolání v případě volebních nesrovnalostí, zejména pokud jde o kupování hlasů, vícenásobné hlasování a nesprávné sčítání hlasů; připomíná důležitost právních předpisů, které EU k této problematice přijala, zejména nařízení o digitálních službách, nařízení o digitálních trzích Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828 (nařízení o digitálních trzích) (Úř. věst. L 265, 12.10.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/1925/oj)., aktu o umělé inteligenci Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 ze dne 13. června 2024, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci a mění nařízení (ES) č. 300/2008, (EU) č. 167/2013, (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1139 a (EU) 2019/2144 a směrnice 2014/90/EU, (EU) 2016/797 a (EU) 2020/1828 (akt o umělé inteligenci) (Úř. věst. L, 2024/1689, 12.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1689/oj)., nařízení (EU) 2024/900 o transparentnosti a cílení politické reklamy Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/900 ze dne 13. března 2024 o transparentnosti a cílení politické reklamy (Úř. věst. L, 2024/900, 20.3.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/900/oj). a evropského aktu o svobodě médií; vyzývá Komisi a členské státy, aby tyto akty v plném rozsahu provedly a poskytly odpovídající veřejné zdroje na opatření, která budou na jejich základě přijata;

84.vyzývá členské státy, aby posílily nezávislost vnitrostátních orgánů dohledu s cílem zajistit zdroje a nezávislost vůči politickému vměšování; zdůrazňuje význam občanské společnosti a obránců lidských práv při zajišťování toho, aby se odpovědné osoby zodpovídaly z porušování předpisů, a při ochraně základních práv;

85.vyjadřuje hluboké znepokojení nad nárůstem extremismu a jeho destruktivním vlivem na demokratické normy a právní stát v několika členských státech; se znepokojením konstatuje, že extremistické skupiny aktivně útočí na menšiny a přispívají k atmosféře strachu, diskriminace a polarizace; vyzývá Komisi, aby ve své výroční zprávě o právním státě výslovně označila tyto skupiny za hrozbu pro demokracii, lidská práva a základní svobody, včetně nezávislosti akademické obce a sdělovacích prostředků; vyzývá členské státy, aby přijaly rozhodná opatření proti jejich vlivu prostřednictvím pevných právních rámců, vzdělávání propagujícího demokratické hodnoty a podpory organizací občanské společnosti bojujících proti extremismu; vyzývá ke koordinovanému postupu EU proti této hrozbě, mimo jiné prostřednictvím vzdělávání, programů sociálního začleňování a v případě potřeby i právních opatření;

86.vyjadřuje znepokojení nad zaznamenanými případy využívání sledovacích technologií vládami členských států vůči novinářům, aktivistům, představitelům opozice a zaměstnancům evropských institucí; připomíná, že používání špionážního softwaru musí být striktně přiměřené a nezbytné, a naléhavě vyzývá Komisi, aby bez zbytečného odkladu předložila plán opatření, která by zabránila jeho zneužívání, a aby při tom plně využila všech dostupných legislativních prostředků stanovených ve Smlouvách, jak doporučil výbor PEGA;

87.se znepokojením bere na vědomí rostoucí využívání umělé inteligence pro účely národní bezpečnosti a prosazování práva v celé EU a poukazuje na rizika, která z toho vyplývají pro základní práva a svobody Europol, „AI and policing – The benefits and challenges of artificial intelligence for law enforcement“ (Umělá inteligence a policejní práce – přínosy a výzvy umělé inteligence pro prosazování práva), Úřad pro publikace Evropské unie, 2024.; připomíná, že je třeba zajistit spolehlivé záruky ochrany údajů, pokud členské státy nebo vnitrostátní orgány používají sledovací software; vyzývá k posílení právních předpisů EU s cílem zabránit hromadnému sledování a diskriminaci;

88.je znepokojen zahraničním vměšováním, ke kterému dochází v členských státech a v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích, včetně manipulace v sociálních médiích a dezinformací ze strany sil uvnitř i vně Unie, a jehož cílem je manipulovat s veřejným míněním a narušovat demokratickou diskusi; zdůrazňuje důležitost transparentnosti u algoritmů platforem, nezávislých auditů a spolehlivých mechanismů pro ověřování faktů, aby bylo možné bojovat proti dezinformacím a chránit demokracii; vyzývá hlavní digitální platformy, aby spolupracovaly s vnitrostátními donucovacími orgány a poskytly jim podporu při vyšetřování nezákonných online činností; vyzývá Komisi a členské státy, aby tyto snahy sledovaly a aby pohotově uplatňovaly nařízení o digitálních službách a nařízení o digitálních trzích, zejména pokud jde o velmi velké online platformy; vyzývá Komisi, aby do třetího pilíře své zprávy o právním státu (Pluralismus a svoboda sdělovacích prostředků) zahrnula větší dohled nad dezinformacemi na online platformách;

89.zdůrazňuje význam akademické svobody jako nedílného aspektu právního státu a naléhavě vyzývá členské státy, aby chránily univerzity před politickým vměšováním a zajistily institucionální autonomii; vybízí členské státy, aby podporovaly kulturu právního státu prostřednictvím osvětových kampaní, informačních iniciativ a opatření prosazujících demokratické hodnoty a zásady;

90.vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily zahájení postupu, který by se zaměřil na zlepšení správních postupů a praxe, jež ovlivňují fungování klíčových demokratických procesů a fungování brzd a protivah v souladu se zavedenými a sdílenými zásadami EU;

91.uznává zprávu Komise o právním státu jako klíčový preventivní nástroj pro sledování stavu právního státu v celé EU, usnadnění dialogu mezi členskými státy a vedení reforem v oblastech, jako je nezávislost soudnictví, boj proti korupci, svoboda sdělovacích prostředků a další brzdy a protiváhy;

92.uznává, že zpráva Komise o právním státu je nyní komplexnější než v době svého zavedení v roce 2020; vyjadřuje ovšem politování nad tím, že dosud nebyly zavedeny zásadní prvky z usnesení Parlamentu z roku 2016 a že se Komise v plném rozsahu nezabývala doporučeními Parlamentu obsaženými v jeho předchozích usneseních; domnívá se, že tato doporučení jsou i nadále platná, a připomíná je; vyzývá k tomu, aby byly do výroční zprávy zahrnuty chybějící důležité prvky ze seznamu kritérií právního státu Benátské komise, jako je předcházení zneužívání pravomocí, rovnost před zákonem a nediskriminace; opakuje svůj postoj, že zpráva by měla pokrývat celý rozsah hodnot z článku 2 Smlouvy o EU, jelikož je nelze chápat odděleně; žádá Komisi, aby prozkoumala, jak by všechny zprávy týkající se právního státu nebo základních práv, jako jsou výroční zprávy o dodržování Listiny nebo zpráva agentury FRA, mohly být zveřejněny přibližně ve stejnou dobu, aby mohla probíhat simultánní souhrnná diskuse o těchto otázkách; s politováním však konstatuje, že navzdory narůstajícím hrozbám v podobě dezinformací, propagandy a manipulace s informacemi, které cílí na evropskou demokracii, nebyla dosud zvážena možnost podobného vzájemného hodnocení členských států, která by podpořila práci Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE (ODIHR);

93.vyzývá Komisi, aby příští rok rozsah zprávy rozšířila; trvá na tom, aby zpráva Komise o právním státu za rok 2025 obsáhla celou oblast působnosti článku 2 Smlouvy o EU a zahrnovala širší ukazatele, jako je nezávislost sdělovacích prostředků, úloha občanské společnosti, základní práva, akademická a umělecká svoboda, genderová rovnost, ochrana menšin a zranitelných skupin, dodržování mezinárodního práva, spravedlivé a svobodné volby a fungování demokratických institucí, a mohla tak poskytnout úplnější představu o standardech právního státu v celé EU a v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích;

94.vyzývá Komisi, aby zveřejnila kritéria, která používá při výběru informací od občanské společnosti, mezinárodních subjektů, vnitrostátních orgánů a dalších zúčastněných stran v procesu podávání zpráv o právním státu; opakuje svou výzvu Komisi, aby vyzvala agenturu FRA k poskytování metodického poradenství a k provedení srovnávacího výzkumu, aby bylo možné doplnit podrobnosti v klíčových oblastech výroční zprávy, a to vzhledem k neoddělitelným vazbám mezi základními právy a právním státem;

95.vybízí Komisi, aby při hodnocení dodržování hodnot zakotvených v článku 2 Smlouvy o EU používala jasnější formulace a transparentní pravidla posuzování; opakuje svou výzvu Komisi, aby jasně rozlišovala mezi systémovým a ojedinělým porušováním zásad právního státu v členských státech, aby se zabránilo riziku zlehčování nejzávažnějšího porušování zásad právního státu, a aby jednoznačně uvedla, že v případech dlouhodobého systematického, záměrného a závažného porušování hodnot uvedených v článku 2 Smlouvy o EU by dotčené členské státy mohly přestat splňovat všechna kritéria definující demokracii; uvádí, že doporučení by měla lépe odrážet negativní zjištění uvedená ve zprávě a měla by být podrobnější; domnívá se, že hodnocení plnění předchozích doporučení by mělo být přesnější a kvalitativnější a nemělo by se opírat pouze o změny právních předpisů, ale rovněž o skutečné a nezávislé důkazy o jejich provádění v praxi; vyzývá Komisi, aby prováděla návštěvy v terénu a poskytovala hodnocení na základě konkrétních a nezávislých důkazů o provádění v praxi;

96.varuje před tím, že nefungující vazba mezi monitorováním a reálnými důsledky vytváří riziko, že význam zprávy bude v členských státech oslaben; vyzývá k většímu zaměření na provádění doporučení pro jednotlivé země, a to s využitím harmonogramů a měřitelných referenčních hodnot, včetně případného odkazu na stávající stanoviska mezinárodních orgánů (např. Benátské komise Rady Evropy, zvláštních zpravodajů OSN) nebo na příslušná soudní rozhodnutí (včetně rozhodnutí ESLP); vyzývá Komisi, aby podrobně popsala možné důsledky v případě nedodržení předpisů, mimo jiné odkazem na konkrétní nástroje ze souboru nástrojů, který zahrnuje rozpočtové nástroje a podmíněnost financování; domnívá se, že některá porušení hodnot si zasluhují okamžitá donucovací opatření a jiná porušení vyžadují urychlené provedení doporučení; naléhavě vyzývá členské státy, aby provedly doporučení uvedená v předchozích zprávách, a vyjadřuje uznání těm členským státům, které tato doporučení nejen provedly, ale také šly nad rámec stanovených norem;

97.konstatuje, že datum zveřejnění výroční zprávy o právním státu v červenci nepřispívá k dostatečnému zviditelnění a je v rozporu se zamýšleným účelem zprávy, kterým je vyvolat skutečnou veřejnou diskusi o jejích zjištěních; vyzývá Komisi, aby přehodnotila datum zveřejnění a vyvinula více úsilí o to, aby se její zjištění dostala do povědomí všech členských států;

98.připomíná, že rozhodnutí přijatá či nepřijatá orgány EU často ovlivňují stav právního státu v členských státech; kritizuje skutečnost, že status právního státu na úrovni orgánů EU zůstává mimo oblast působnosti zprávy Komise o právním státu za rok 2024; požaduje, aby do zprávy Komise o právním státu za rok 2025 byla na základě mechanismu nezávislého přezkumu zahrnuta kapitola o dodržování norem právního státu ze strany EU;

99.navrhuje komplexní interinstitucionální mechanismus pro demokracii, právní stát a základní práva, který by zahrnoval všechny hodnoty uvedené v článku 2 Smlouvy o EU a týkal by se všech orgánů EU, členských států a kandidátských zemí s cílem podpořit jednotnost; zdůrazňuje, že je třeba zajistit plnou nezávislost a objektivitu ve složení a fungování tohoto orgánu a zároveň uzpůsobit jeho mandát konkrétně tak, aby řešil problémy v oblasti právního státu;

100.domnívá se, že je třeba posílit interinstitucionální dialog a spolupráci v oblasti právního státu na úrovni EU; vyjadřuje politování nad tím, že Komise a Rada doposud odmítají jeho nabídku uzavřít interinstitucionální dohodu týkající se demokracie, právního státu a základních práv; znovu potvrzuje svoji ochotu zahájit jednání o této dohodě; vyzývá ostatní orgány, aby mezitím alespoň prozkoumaly možnost další spolupráce v rámci navrhovaného interinstitucionálního pilotního projektu zaměřeného na demokracii, právní stát a základní práva, což by pomohlo budovat mezi orgány praktickým způsobem důvěru, zejména sdílením postupů monitorování, dialogu a setkávání; vyzývá Radu, aby na svá zasedání zvala i další subjekty, jako je Benátská komise, komisař pro lidská práva a zástupci Parlamentu, a zajistila tak dialogu o právním státu větší inkluzivnost; domnívá se, že dialog Rady o právním státu by měl být interaktivnější a měl by systematicky poskytovat zpětnou vazbu; vyzývá členské státy, aby investovaly do řádné přípravy na tento dialog; zdůrazňuje, že větší transparentnost by posílila dialog o právním státu v rámci Unie, a vyzývá proto Radu, aby poskytla podrobné veřejné závěry; naléhavě vyzývá Radu, aby spolupracovala s vnitrostátními parlamenty s cílem posílit demokratický dohled nad tím, jak členské státy dodržují normy EU v oblasti právního státu; zdůrazňuje, že zpráva o právním státu by měla být založena na důkazech a měla by být objektivní, přičemž by se měla týkat členských států i orgánů EU a měla by zahrnovat preventivní a nápravná opatření;

101.vyzývá členské státy, aby zajistily, že mimořádná opatření přijatá v reakci na krize (jako jsou pandemie nebo bezpečnostní hrozby) budou podléhat pravidelné parlamentní kontrole a soudnímu přezkumu a budou přísně časově omezená a přiměřená;

102.domnívá se, že při prosazování a obraně demokracie, právního státu, základních svobod a lidských práv, včetně práv menšin, by měla být dále posílena spolupráce mezi EU a mezinárodními organizacemi, jako je Rada Evropy, OBSE a OSN;

103.vybízí členské státy, aby vypracovaly a prováděly komplexní programy občanské výchovy, které u občanů všech věkových kategorií podpoří porozumění demokratickým institucím, právnímu státu a základním právům;

104.vyjadřuje politování nad tím, že Komise nezapracovala mnoho opakovaných žádostí Parlamentu týkajících se jejích zpráv o právním státu; požaduje, aby Komise do 31. prosince 2025 vydala sdělení, v němž podrobně uvede, které žádosti přijaté Parlamentem v souvislosti se zprávami Komise o právním státu od roku 2021 provede, které neprovede a proč;

105.vítá rozšíření zprávy Komise o právním státu na kandidátské země, konkrétně Albánii, Černou Horu, Severní Makedonii a Srbsko, čímž se zdůrazňuje, že základní hodnoty EU musí respektovat nejen současné členské státy, ale i budoucí členové během přístupových procesů; vybízí k důkladnému hodnocení právního státu ve všech zemích v procesu přistoupení; vybízí Komisi, aby přistupujícím zemím poskytla konkrétní doporučení ohledně stavu právního státu a aby zajistila soulad se zprávou o rozšíření; očekává, že Komise do své zprávy o právním státu za rok 2025 zahrne všechny kandidátské země;

106.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, Agentuře Evropské unie pro základní práva, Radě Evropy a vládám a parlamentům členských států.