1.vyzývá členské státy, aby v plném rozsahu prozkoumaly, zoptimalizovaly, zmodernizovaly a rozšířily kapacitu svých elektrizačních soustav, včetně přenosové a distribuční kapacity; považuje elektrizační soustavy za jeden z ústředních prvků přechodu EU na konkurenceschopné klimaticky neutrální hospodářství do roku 2050, které by bylo schopno pojmout vysoký objem technologií nestálé energie z obnovitelných zdrojů, případně pokrýt měnící se zdroje poptávky, jež jsou dány zvýšenou mírou elektrifikace a rozvojem digitálních technologií; bere na vědomí, že členské státy mohou o skladbě svých zdrojů energie rozhodovat samy;

2.vyzývá Komisi, členské státy, agenturu ACER, subjekt EU DSO Subjekt EU DSO je technický odborný orgán a sdružení provozovatelů distribučních soustav pověřený nařízením o vnitřním trhu s elektřinou ((EU) 2019/943), jehož úkolem je podporovat fungování trhu s elektřinou a usnadňovat energetickou transformaci. a síť ENTSO pro elektřinu Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E) je sdružení pro spolupráci evropských provozovatelů přenosových soustav., aby neprodleně provedly opatření v rámci akčního plánu EU pro elektrizační soustavy, akčního plánu pro dostupné ceny energie, reformy uspořádání trhu s elektřinou a směrnice o obnovitelných zdrojích energie;

3.poukazuje na to, že dokončení integrace trhu s energií v EU ušetří až 40 miliard EUR ročně a že 50% nárůst přeshraničního obchodu s elektřinou by mohl zvýšit roční HDP Unie o 0,1 % Mezinárodní měnový fond (MMF), podkladová zpráva MMF o integraci trhu EU s energií, 16. ledna 2025, jak je začleněna do informační zprávy Rady ze dne 17. ledna 2025 o integraci trhu EU s energií: https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-5438-2025-INIT/en/pdf.;

4.vítá sdělení Komise o elektrizačních soustavách Sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2023 s názvem „Elektrizační soustavy, chybějící článek – Akční plán EU pro elektrizační soustavy“ (COM(2023)0757).; upozorňuje na očekávaný nárůst spotřeby elektřiny o 60 % do roku 2030, rostoucí potřebu začlenit do soustavy velký podíl nestálé energie z obnovitelných zdrojů a nutnost upravit elektrizační soustavy tak, aby byly decentralizovanější, digitalizovanější a flexibilnější, včetně optimalizace jejich provozu, využití veškerých místních flexibilních zdrojů, odezvy na straně poptávky a řešení týkajících se ukládání energie, za účelem doplnění velkoobchodních trhů a zvýšení odolnosti soustav, což povede do roku 2025 k dalšímu rozšíření přeshraniční kapacity o 23 GW a do roku 2030 o dalších 64 GW; konstatuje, že více než 40 % distribučních soustav v Unii je starších 40 let a je třeba je modernizovat Tamtéž.;

5.opakuje, že do roku 2030 musí Unie investovat přibližně 375 až 425 miliard EUR do distribučních soustav a celkem 584 miliard EUR do elektrizačních přenosových a distribučních soustav Tamtéž., mj. do přeshraničních propojovacích vedení a do přizpůsobení distribučních soustav energetické transformaci;

6.se znepokojením konstatuje, že v roce 2023 činily náklady na řešení problému s přetížením přenosové elektrizační soustavy v EU 4,2 miliardy EUR, Zpráva agentury ACER o monitorování trhu za rok 2024, „Přenosové kapacity pro obchod s elektřinou mezi zónami a řízení přetížení v EU“, 3. července 2024. že tyto náklady nadále rostou a síťové omezení je překážkou, která brání zvyšování podílu energie z obnovitelných zdrojů; konstatuje, že tento údaj nezahrnuje distribuční elektrizační soustavu; zdůrazňuje, že v několika členských státech bylo v roce 2023 z důvodu nedostatečné kapacity elektrizační soustavy síťově omezeno téměř 30 TWh elektřiny z obnovitelných zdrojů; upozorňuje dále na prudký nárůst ročních záporných cen elektřiny ze 154 hodin v roce 2018 na 1 031 hodin v září 2024 Zpráva agentury ACER o monitorování trhu za rok 2024, „Hlavní vývoj na velkoobchodních trzích EU s elektřinou“, 20. března 2024., což bylo do značné míry způsobeno přetížením elektrizační soustavy na hranicích a nedostatečnou skladovací kapacitou, flexibilitou a reakcí na straně poptávky na trhu s elektřinou, takže dočasně nebylo možné zajistit, aby měnící se dodávky energie z obnovitelných zdrojů odpovídaly poptávce po elektřině; zdůrazňuje, že řešení těchto problémů by mohlo pomoci absorbovat přebytečnou nabídku a tím maximalizovat využívání stávající elektrizační infrastruktury, ale že stávající tržní a regulační rámce často neposkytují odpovídající pobídky k dosažení tohoto cíle;

7.zdůrazňuje, že důsledkem chybějící modernizace a rozšiřování elektrizační soustavy EU a rychlého zavádění velkého objemu nestálé energie z obnovitelných zdrojů, které jsou předpokladem pro dosažení našich cílů, je a bude velké množství vyrobené energie, která bude (na základě pokynů k omezení výkonu) tzv. „vypínána“; je přesvědčen, že vypínání obnovitelných zdrojů energie způsobené přetížením soustavy a síťovým omezováním představuje nepřijatelné plýtvání hodnotnou elektřinou z obnovitelných zdrojů i penězi; vyzývá Komisi, aby v rámci připravovaného balíčku opatření pro evropské elektrizační soustavy vypracovala strategii EU, která by výrazně snížila vypínání obnovitelných zdrojů energie;

8.poukazuje na úlohu inteligentních soustav při zlepšování řešení problémů s přetížením a při optimalizaci distribuce elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje, že přispívají k flexibilitě sítě díky začlenění digitálních nástrojů, které usnadňují reakci na straně poptávky a kolektivní vlastní spotřebu; poukazuje na to, že lepší řízení sítě zvyšuje energetickou odolnost, snižuje síťová omezení a zajišťuje dodávky v době špičkového zatížení;

9.zdůrazňuje, že infrastruktura elektrizačních soustav je z hlediska dosažení strategické autonomie EU a jejích cílů v oblasti klimatu a energetiky prioritou; bere na vědomí závazek k provedení elektrifikace uvedený v Dohodě o čistém průmyslu, jehož hlavním výkonnostním ukazatelem je zajištění 32% míry elektrifikace do roku 2030 a jehož splnění bude vyžadovat výraznou trvalou modernizaci a výstavbu elektrizačních soustav; vyjadřuje politování nad tím, že kvůli prodlevám ve vyřizování žádostí o připojení k elektrizačním soustavám je tempo elektrifikace pomalejší, a to i v těch členských státech, kde výroba z obnovitelných zdrojů rychle roste;

10.poukazuje zejména na zásadní úlohu, kterou při podpoře místního hospodářství mohou hrát energetická společenství; s politováním konstatuje, že v důsledku regulatorních překážek a omezených zdrojů se tato společenství a menší provozovatelé potýkají v otázce přístupu k elektrizační soustavě a k finančním prostředkům na její výstavbu s nadměrnými problémy; vyzývá proto členské státy, které v této oblasti zaostávají, aby uplatňovaly veškerá ustanovení balíčku opatření týkajících se čisté energie, balíčku „Fit for 55“ a ustanovení směrnice o obnovitelných zdrojích energie a umožnily občanům, obcím, malým a středním podnikům a společnostem aktivně se podílet na trhu s energií, zejména zavedením podpůrného rámce pro společenství pro obnovitelné zdroje a prosazováním systémů umožňujících společné využívání energie; vyzývá, aby se v rámci unijního financování elektrizačních soustav a financování na úrovni členských států přihlíželo ke specifickým potřebám projektů, které prosazují energetická společenství;

11.je přesvědčen, že regulační stabilita je jednou z klíčových podmínek pro uvolnění soukromých investic do elektrizační soustavy a umožnění cenově dostupné elektrifikace hospodářství EU, a připomíná, že předtím, než se bude uvažovat o případném přezkumu už přijatých právních předpisů, je třeba zajistit jejich uplatňování;

12.zdůrazňuje, že integrované plánování elektrizačních soustav ve všech odvětvích na místní, regionální, celostátní a unijní úrovni povede ke zvýšení účinnosti systému a snížení nákladů; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby směřovaly k integrovanému plánování a zajistily, aby plány rozvoje elektrických sítí byly v případě všech úrovní napětí sladěny s vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu na období let 2021–2030; konstatuje, že posílený rámec správy by pomohl zajistit soulad mezi plány rozvoje elektrizačních soustav a politickými cíli na úrovni členských států i EU; je si vědom toho, že zatímco členské státy jsou povinny podávat zprávy o svém přínosu k dosažení cílů EU prostřednictvím vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, provozovatelé distribučních soustav v současné době nemají stejnou povinnost, pokud jde o systematické podávání zpráv na úrovni EU;

13.zdůrazňuje, že efektivními nástroji pro rozvoj přeshraniční energetické infrastruktury Unie jsou nařízení o TEN-E, projekty společného zájmu a projekty ve společném zájmu; vyjadřuje politování nad nedostatky současného desetiletého plánu rozvoje sítě pro evropskou elektroenergetickou infrastrukturu, v jehož důsledku investiční zájmy neodpovídají přeshraničním potřebám Zpráva agentury ACER o monitorování za rok 2024, „Rozvoj elektroenergetické infrastruktury na podporu konkurenceschopného a udržitelného energetického systému“, 16. prosince 2024, s. 17., a nad tím, že plánování sítě plně nevyužívá možnosti přeshraničních a meziodvětvových úspor Tamtéž.; vyjadřuje navíc politování nad zpožděním při dokončování projektů společného zájmu; naléhavě vyzývá Komisi, aby zavedla koordinovanější dlouhodobé meziodvětvové plánování s cílem dosáhnout souvisejících úspor a přínosu v celé Unii; zdůrazňuje, že koordinované plánování by umožnilo lépe rozdělit náklady na infrastrukturu mezi členské státy; konstatuje, že ačkoli nařízení o TEN-E umožňuje, aby projekty inteligentních elektrizačních soustav s přeshraničním dopadem získaly status projektu společného zájmu i v případě, že nepřekračují fyzickou hranici, na seznamu projektů společného zájmu bylo v roce 2023 pouze pět takových projektů; je proto pevně přesvědčen, že proces určení projektů společného zájmu je třeba v zájmu větší jasnosti a transparentnosti posílit; vyzývá členské státy, aby dovedly projekty společného zájmu do úplného konce; vyzývá Komisi, aby urychleně navrhla cílenou revizi nařízení o TEN-E s cílem 1) zavést stabilní proces plánování, který by kombinoval úkoly provozovatelů soustav s širší úlohou agentury ACER, jež by měla za úkol požadovat změny scénářů a desetiletého plánu rozvoje sítí, 2) zajistit, aby scénáře byly vypracovány v souladu s programem dekarbonizace, a umožnit snadnější přístup projektům inteligentních elektrizačních sítí a 3) zavést zjednodušený proces podávání žádostí pro malé a střední provozovatele distribučních soustav;

14.zdůrazňuje, že plánování sítí je dlouhodobý proces úzce spojený se stabilitou investic; navrhuje tedy prodloužit časový rámec pro plány rozvoje sítě na 20 let; zdůrazňuje, že program EU v oblasti hospodářské soutěže naléhavě vyžaduje investice do elektrizačních soustav a že tyto investice by se neměly odkládat;

15.dále konstatuje, že EU bude i nadále udržovat pevné vazby v oblasti elektřiny se sousedními zeměmi, a proto je přesvědčen, že Komise by měla tuto spolupráci se sousedními zeměmi posílit prostřednictvím projektů ve společném zájmu se třetími zeměmi, jak je stanoveno v nařízení o TEN-E;

16.důrazně podtrhuje fakt, že Nástroj pro propojení Evropy v oblasti energetiky (CEF-E) se osvědčil jako klíčový způsob spolufinancování přeshraniční energetické infrastruktury, a trvá na jeho pokračování; vítá skutečnost, že do nejnovějšího přídělu grantů v rámci nástroje CEF-E Komise zařadila projekty elektrizačních soustav na moři;

17.považuje nedostatek podrobných, spolehlivých a srovnatelných údajů o plánování soustav na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU za překážku bránící vytvoření efektivnějších soustav; vyzývá proto členské státy, aby důkladně provedly příslušné ustanovení směrnice o elektřině Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2019/944/oj)., zejména článek 32, a aby k uplatňování tohoto článku vybízely menší provozovatele distribučních soustav;

18.vítá zprávu subjektu EU DSO o osvědčených postupech pro plány rozvoje distribučních soustav Subjekt EU DSO, „Osvědčené postupy určené subjektem EU DSO týkající se plánů rozvoje distribučních soustav“, 1. července 2024., která vyzývá členské státy, aby do svých plánů rozvoje těchto soustav zahrnuly analýzy nákladů a přínosů, a mohly tak vyhodnocovat investiční příležitosti; naléhavě vyzývá Komisi, aby na základě této zprávy vypracovala ve spolupráci se subjektem EU DSO pokyny za účelem harmonizace plánování vnitrostátního rozvoje distribučních soustav a zvýšení transparentnosti tohoto plánování, aby zveřejnila evropský přehled plánů rozvoje distribučních soustav a požadovala, aby všichni provozovatelé přenosových a distribučních soustav poskytovali energetickým regulačním orgánům nezbytné údaje o stávajících a budoucích přijímacích kapacitách své soustavy a plánování soustavy, a energetické regulační orgány tak mohly toto plánování řádně kontrolovat; vyzývá členské státy, aby s cílem zajistit transparentnost a umožnit zúčastněným stranám informovaně se rozhodovat o investicích provedly čl. 31 odst. 3 směrnice (EU) 2024/1711, který požaduje, aby provozovatelé sítí zveřejňovali informace o kapacitě dostupné v jejich oblasti provozu; vyzývá Komisi, aby vytvořila centralizované on-line úložiště pro všechny plány přenosu a plány rozvoje distribučních soustav;

19.upozorňuje na značné riziko, které představuje síťové omezení dodávek energie pro návratnost investic do energie z obnovitelných zdrojů, zejména s ohledem na skutečnost, že řada členských států nekompenzuje účastníkům trhu omezené dodávky energie navzdory požadavkům stanoveným v článcích 12 a 13 nařízení (EU) 2019/943; vyjadřuje politování nad nedostatečnou transparentností, dostupností a granularitou údajů o omezených objemech energie z obnovitelných zdrojů a o nákladech na řízení překročení kapacity;

20.zdůrazňuje, že je důležité zavést jasné ukazatele pro měření, aby bylo možné měřit, zda EU dosahuje odpovídajícího pokroku v oblasti rozšíření a posílení elektrizační soustavy, které je potřebné pro dosažení cílů na rok 2050; konstatuje, že součástí těchto ukazatelů pro měření by mohlo být snížení síťových omezení pro energii z obnovitelných zdrojů, omezení nákladů na rozvoj soustavy v poměru k objemu dodané kapacity, zvýšení účinného využívání stávající infrastruktury, snižování ztrát a nižší surovinová náročnost;

21.bere na vědomí dosavadní činnost sítě ENTSO pro elektřinu a subjektu EU DSO zaměřenou na harmonizaci definic dostupné přijímací kapacity soustavy pro provozovatele soustav a na vytvoření jejich přehledu pro celou Unii; domnívá se, že národní regulační orgány by mohly ocenit jasná legislativní ustanovení, která by stanovovala, jaké priority by členské státy mohly uplatňovat při připojování k soustavě, aby přestaly dodržovat zásadu „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“; žádá proto Komisi, aby v rámci přezkumu provádění, který musí dokončit do 31. prosince 2025, změnila článek 6 směrnice (EU) 2019/944 o vnitřním trhu s elektřinou a následně zavedla transparentní kritéria pro přednostní připojení, která by si členské státy zvolily a dále definovaly pro 1) připojení výrobní kapacity, jako je kvalita a vyspělost projektu, úroveň závazku, přínos k dekarbonizaci, společenský přínos a pro 2) připojení spotřebitelů, jako je kvalita a vyspělost projektu, úroveň závazku, přínos k dekarbonizaci, veřejný zájem nebo jeho strategická nebo společenská hodnota a optimalizace soustavy; vyzývá národní regulační orgány a členské státy, aby podle svých místních a vnitrostátních specifik vytvořily jasná pravidla stanovování priorit, díky nimž by bylo možné opustit přístup „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“, a to tak, aby to odradilo žádosti o připojení, které nejsou podloženy spolehlivým projektem, které jsou spekulativní nebo u nichž zhotovitel nemůže prokázat dostatečný závazek k realizaci projektu;

22.zdůrazňuje, že lepší přeshraniční propojení energetických soustav má značný potenciál pro ušetření nákladů na úrovni soustavy s tím, že roční snížení výrobních nákladů se odhaduje na 9 miliard EUR do roku 2040, přičemž investice do přeshraniční infrastruktury a kapacit ukládání vyžadují ročně 6 miliard EUR;

23.lituje skutečnosti, že některé členské státy nesplnily do roku 2020 cíl 10% propojení soustav, a naléhavě je vyzývá, aby do roku 2030 usilovaly o dosažení současného 15% cíle propojení, jenž je stanoven v nařízení (EU) 2018/1999, neboť kapacita propojení má pro fungování vnitřního trhu EU s elektřinou zásadní význam, jelikož umožňuje významné úspory nákladů na úrovni soustav a do roku 2040 může každoročně snížit výrobní náklady o 9 miliard EUR Zpráva agentury ACER o monitorování 2024, „Rozvoj elektroenergetické infrastruktury na podporu konkurenceschopného a udržitelného energetického systému“, 16. prosince 2024.; lituje, že 32 GW přeshraniční kapacity, které bude zapotřebí do roku 2030, je i nadále nevyřešenou otázkou Sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2023 nazvané „Elektrizační soustavy, chybějící článek – Akční plán EU pro elektrizační soustavy“ (COM(2023)0757).; vyjadřuje politování nad zpožděními a nejistotou, s nimiž je spojeno několik projektů týkajících se propojení; vyzývá proto Komisi, aby nejpozději do června 2026 na základě posouzení potřeb navrhla závazný cíl propojení, který by byl stanoven do roku 2036; zdůrazňuje, že je třeba spolupracovat s členskými státy, které neposkytují přijímací kapacity, a je třeba zapojit EU a její sousední země do jednání s cílem zajistit dokončení projektů;

24.zdůrazňuje, že je třeba urychlit povolovací řízení pro elektroenergetickou infrastrukturu; zdůrazňuje, že rozšiřování soustavy by se nemělo zpožďovat z důvodu zdlouhavých povolovacích řízení nebo nadměrných požadavků na dodávání informací; vítá proto pokrok, jehož bylo dosaženo v souvislosti s ustanoveními přijatými v rámci poslední revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie, zejména s článkem 16f této směrnice, a revize nařízení o povolování v mimořádných situacích Nařízení Rady (EU) 2022/2577 ze dne 22. prosince 2022, kterým se stanoví rámec pro urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 335, 29.12.2022, s. 36, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2577/oj)., a to v zájmu urychlení, zefektivnění a zjednodušení povolovacích řízení pro projekty týkající se soustav a energie z obnovitelných zdrojů, zejména vítá pokrok v souvislosti se zásadou převažujícího veřejného zájmu na projektech týkajících se soustav; konstatuje však, že navzdory ambiciózním rámcům stanoveným na úrovni EU nezaznamenaly některé členské státy podstatné zlepšení, pokud jde o lhůty pro povolování projektů; naléhavě proto vyzývá členské státy, aby tato opatření neprodleně provedly, a vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala provádění směrnice o obnovitelných zdrojích energie a pravidelně posuzovala, zda jsou revidovaná ustanovení o povolování dostatečná ke splnění cílů EU; dále vyzývá Komisi, aby zavedla pro členské státy pokyny, podle nichž by do svých vnitrostátních systémů plánování musely zahrnout zásadu tichého souhlasu, která je popsána v článku 16a směrnice o obnovitelných zdrojích energie; zdůrazňuje, že posílení správní kapacity, mimo jiné prostřednictvím odpovídajícího personálního obsazení plánovacích a povolovacích orgánů, urychlí povolovací řízení;

25.vyzývá členské státy, aby vypracovaly plány na určení vyhrazených oblastí infrastruktury pro projekty týkající se soustav, jak je uvedeno v článku 15e směrnice o obnovitelných zdrojích energie; zdůrazňuje, že tyto plány jsou nezbytné pro zohlednění místních specifik a chráněných oblastí; zdůrazňuje, že tyto plány by měly být úzce koordinovány s určením oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie, aby byl zajištěn racionální, účinný a integrovaný přístup k rozvoji energetické infrastruktury;

26.konstatuje, že dokumenty musí být často předkládány v tištěné podobě; vyzývá členské státy k větší digitalizaci těchto procesů, která by povolovací řízení zrychlila; vyzývá Komisi a členské státy k revizi všech právních předpisů EU týkajících se povolování, jako je směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2011/92/oj)., aby mohly být zavedeny požadavky na povinnou digitalizaci žádostí, jejich předkládání a zpracování;

27.zdůrazňuje, že při rozvoji nových projektů v oblasti elektrizační soustavy je důležité jejich přijetí veřejností a zapojení veřejnosti do těchto projektů, a vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu vypracovala soubor osvědčených postupů, které by členské státy sdílely; zdůrazňuje, že v souvislosti s projekty, které se týkají elektrizační soustavy, a s posilováním soustavy, má zásadní význam účinná komunikace s občany a komunitami; konstatuje, že podpora na místní úrovni může pomoci urychlit výstavbu kritické infrastruktury, což může pomoci ke splnění cílů na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU; naléhavě vyzývá k urychlenému provedení paktu EU o spolupráci s odvětvím elektroenergetiky a ke koordinaci se signatáři z jednotlivých zemí (s provozovateli přenosové soustavy, provozovateli distribuční soustavy, národními regulačními orgány) s cílem zaručit včasnou, smysluplnou a pravidelnou účast veřejnosti na projektech elektrizačních soustav;

28.vyzývá k tomu, aby v rámci připravovaného balíčku opatření pro evropské elektrizační soustavy byla svolána skupina TAIEX TAIEX je nástroj Komise pro technickou pomoc a výměnu informací. Pomáhá orgánům veřejné správy s prováděním právních předpisů EU ve vnitrostátním právu, s jejich uplatňováním a prosazováním a usnadňuje sdílení osvědčených postupů EU. pro povolovací postupy, která by členským státům pomáhala při řešení problematických míst v oblasti správy, při posilování regulační kapacity a urychlování schvalování projektů prostřednictvím sdílení osvědčených postupů a přeshraniční koordinace;

29.vítá iniciativy, které byly oznámeny v rámci Akčního plánu pro cenově dostupnou energii; doporučuje, aby Komise rozšířila „trojstrannou smlouvu o cenově dostupné energii pro evropský průmysl“ i na menší výrobce energie, včetně energetických komunit, malých a středních podniků a podniků, s využitím flexibility a odezvy na straně poptávky, a aby propojila výsledky těchto kooperačních struktur s procesy plánování soustav na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU s cílem optimalizovat plánování soustav, investice do nich a jejich využití od samého počátku;

30.zdůrazňuje, že je potřeba zlepšit rámec pro zadávání veřejných zakázek, aby bylo možné řešit problémy provozovatelů elektrizačních soustav s dodavatelskými řetězci; vítá proto sdělení Komise o Dohodě o čistém průmyslu a oznámení Komise o chystaném přezkumu směrnic o zadávání veřejných zakázek Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2014/24/oj).; poukazuje na potenciál veřejných zakázek pro další rozvoj silného výrobního řetězce EU pro dodávky zařízení, softwaru a služeb týkajících se elektrizačních soustav; vyzývá Komisi, aby podporovala odolnost, udržitelnost a bezpečnost při zadávacích řízeních pro provozovatele elektrizačních soustav; podporuje větší soudržnost mezi předpisy EU o zadávání veřejných zakázek; vyzývá Komisi, aby upravila pravidla EU pro zadávání veřejných zakázek s cílem harmonizovat a zjednodušit funkční specifikace nabídek za účelem zvýšení kapacit pro výrobu komponentů elektrizačních soustav;

31.je přesvědčen, že k dosažení úspor z rozsahu a k urychlení technologického vývoje je nezbytná náležitá standardizace a společných technických specifikací; dále se domnívá, že je nezbytné zajistit správnou úroveň standardizace, aby se nesnížila inovační kapacita výrobců;

32.znovu připomíná, že je třeba zvážit nové obchodní modely vztahu mezi výrobci zařízení a provozovateli, například dlouhodobé rámcové dohody, které podporují přechod od jednorázových „projektů elektrizačních soustav“ k trvalým a strukturovaným „programům elektrizačních soustav“, jež výrobcům technologií pro elektrizační soustavy umožňují předvídatelnější plánování; vyzývá k racionalizaci nabídkových řízení na poskytování zařízení a služeb pro soustavy;

33.zdůrazňuje, že díky nadcházející revizi směrnic o zadávání veřejných zakázek bude možné zahrnout do postupů EU pro zadávání veřejných zakázek ve strategických odvětvích kritéria udržitelnosti, odolnosti a preference evropských dodavatelů, což je v souladu s ustanoveními článku 25 nařízení (EU) 2024/1735 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735 ze dne 13. června 2024, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise a mění nařízení (EU) 2018/1724 (Úř. věst. L, 2024/1735, 28.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1735/oj).; požaduje, aby elektrizační soustavy a s nimi související technologie byly výslovně uznány za strategická odvětví, a byla tak zajištěna jejich způsobilost v rámci revidovaného rámce; zdůrazňuje, že posílení preference evropských dodavatelů při zadávání veřejných zakázek má zásadní význam pro snížení závislosti EU na dodavatelích z třetích zemí, pro zvýšení bezpečnosti dodavatelských řetězců a pro posilování odolné průmyslové základny EU schopné podpořit energetickou transformaci; vítá skutečnost, že Evropská investiční banka (EIB) zavedla tzv. „balíček opatření pro výrobu elektrizačních soustav“ na podporu evropských dodavatelských řetězců s protizárukami v objemu nejméně 1,5 miliardy EUR pro výrobce komponentů elektrizačních soustav; vyzývá k vytvoření dalších podobných finančních nástrojů, které by poskytly dlouhodobou investiční jistotu a urychlily rozšiřování evropských výrobních kapacit;

34.konstatuje, že za posledních pět let vzrostly celosvětové investice do energetické kapacity o téměř 40 %, zatímco investice do infrastruktury elektrizační soustavy zaostávají; konstatuje, že investice do elektrizační soustavy, které bude EU muset vynaložit v letech 2025 až 2050, se odhadují na 1 950 miliard EUR až 2 600 miliard EUR Zpráva agentury ACER o monitorování 2024, „Rozvoj elektroenergetické infrastruktury na podporu konkurenceschopného a udržitelného energetického systému“, 16. prosince 2024, s. 30.;

35.se znepokojením konstatuje, že rozpočtové prostředky přidělené v rámci nástroje CEF-E nejsou dostačující na urychlené provedení všech kategorií projektů společného zájmu a projektů ve společném zájmu; konstatuje, že s rozpočtem 5,84 miliardy EUR na období 2021–2027 je kapacita programu omezená a může se stát, že nebude moci pokrýt investiční potřeby; vyzývá Komisi a členské státy, aby při navrhování příštího víceletého finančního rámce (VFR) výrazně navýšily finanční krytí nástroje CEF-E a procentní podíl prostředků CEF-E určených na elektrickou infrastrukturu jako samostatný odpovídající zdroj a aby zajistily, aby projekty na úrovni distribuce i přenosu s přidanou evropskou hodnotou byly způsobilé pro prostředky z rozpočtu přiděleného v rámci CEF-E; vybízí Komisi, aby dále studovala možnosti spolufinancování mezi nástrojem CEF-E a mechanismem pro financování energie z obnovitelných zdrojů;

36.konstatuje, že finanční prostředky EU jsou převážně přidělovány na přenosové soustavy, s relativně malými příděly na distribuční soustavy, a to navzdory jejich významné úloze při transformaci energetiky v EU, což dokládá skutečnost, že v letech 2014 až 2020 financoval nástroj CEF-E projekty v hodnotě okolo 5,3 miliardy EUR, z nichž přibližně 1,7 miliardy EUR bylo určeno na přenosové soustavy a 237 milionů EUR na inteligentní distribuční soustavy; konstatuje, že poslední seznam projektů společného zájmu obsahoval pouze pět projektů v oblasti inteligentní elektřiny;

37.vyjadřuje hluboké politování nad tím, že regionální fondy, jako je Fond soudržnosti, Evropský fond pro regionální rozvoj nebo Nástroj pro oživení a odolnost, sice v zásadě umožňují investice do soustav, v praxi však nejsou k investování do projektů elektrizačních soustav dostatečně využívány; vyjadřuje rovněž politování nad tím, že hodnotící kritéria uplatňovaná na posuzování projektů, které byly předloženy v reakci na výzvy Inovačního fondu EU, znemožňují financování demonstrací a výroby technologií pro soustavy; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby přiměřená výše těchto prostředků byla investována také do elektrizačních soustav;

38.vyzývá členské státy, aby zjednodušily přístup provozovatelů soustav k fondům EU spravovaným členskými státy, například zřízením jednotného kontaktního místa v těch členských státech, kde je velký podíl malých a středních provozovatelů distribučních soustav;

39.vyzývá Komisi, aby navrhla specializovaný nástroj financování, například nástroj založený na příjmech z tržního systému snižování emisí, díky němuž by členské státy mohly podporovat decentralizované a inovativní projekty týkající se soustav s jasnou přidanou evropskou hodnotou, včetně menších projektů, a dále Komisi vyzývá, aby zajistila, že členské státy budou tento nástroj účinně využívat pro uvedené účely;

40.upozorňuje, že je třeba, aby regulační rámce vedle mechanismů veřejného financování přilákaly i soukromé investice a zajistily sazby, které by odrážely náklady;

41.je přesvědčen, že preventivní investice a investice zaměřené na budoucnost pomohou řešit problematická místa soustav a předcházet síťovému omezení; poukazuje na to, že nařízení o uspořádání trhu s elektřinou stanoví regulační prvky pro preventivní investice, ale chybí v něm harmonizovaná definice a provádění v celé Unii; vyzývá členské státy, aby urychleně provedly výše zmíněná ustanovení nařízení o uspořádání trhu s elektřinou a odstranily vnitrostátní právní překážky, a současně vyzývá národní regulační orgány, aby odstranily překážky týkající se regulačních pobídek a demotivačních faktorů, a rovněž vyzývá Komisi, aby urychleně poskytla pokyny týkající se schvalování preventivních investic, jak oznámila ve svém Akčním plánu pro elektrizační soustavy Sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2023 nazvané „Elektrizační soustavy, chybějící článek – Akční plán EU pro elektrizační soustavy“ (COM(2023)0757).; je přesvědčen, že v tomto ohledu by mohla být prospěšná další harmonizace; požaduje podrobné analýzy nákladů a přínosů a plánování založené na scénářích, aby byla posouzena pravděpodobnost budoucího využití, a doporučuje dvoustupňový schvalovací proces pro projekty s vyšší mírou rizika, a to nejprve schválením menších rozpočtů na studie nebo plánování, po němž bude následovat druhé schválení nákladnějších kroků, aby se snížilo riziko uvízlých aktiv;

42.uznává, že k investicím do elektrizační soustavy pocházejícím z kapitálových trhů lze motivovat tržně orientovanými podmínkami, jako je vhodná míra návratnosti a pevný regulační rámec; zdůrazňuje, že EU a členské státy by měly podporovat soukromé investice tím, že poskytnou nástroje ke snižování rizik nebo záruky členských států; vyzývá Komisi a EIB, aby dále posilovaly iniciativy a nástroje pro financování a snižování rizika, jako jsou protizáruky, a podpořily tak další rozšiřování a modernizaci elektrizační soustavy za ceny, které jsou pro provozovatele soustav dostupné; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby elektrizační soustava EU byla financována, a tedy vlastněna veřejným a soukromým kapitálem pouze subjektů z EU nebo předem prověřených investorů ze třetích zemí, a to s ohledem na kritický význam této infrastruktury;

43.zdůrazňuje, že zatímco investiční rozhodnutí by se měla řídit účinností, včetně energetické a nákladové účinnosti, investice by neměly být zaměřeny pouze na kapitálové výdaje, ale měly by se rovněž zvažovat investice do optimalizace, obnovy a modernizace stávající infrastruktury; vítá proto článek 18 nařízení o uspořádání trhu s elektřinou, který požaduje, aby metodiky stanovování sazeb zohledňovaly kapitálové a provozní výdaje stejnou měrou a odměňovaly provozovatele za zvyšování účinnosti provozu a rozvoj jejich sítí, a to i prostřednictvím energetické účinnosti, flexibility a digitalizace; vyzývá Komisi a členské státy, aby důsledně prováděly ustanovení tohoto nařízení a soustředily se na zajištění spravedlivé a včasné náhrady nákladů, které vznikají provozovatelům soustav;

44.konstatuje, že elektrifikace ekonomiky EU, kdekoliv je technicky a ekonomicky proveditelná, by pomohla snížit síťové sazby tím, že by náklady rozložila mezi širší okruh uživatelů; zdůrazňuje proto, že je důležité zajistit, aby byl rozvoj budoucí sítě plně v souladu s prognózami poptávky vycházejícími ze zvyšování míry elektrifikace; je znepokojen tím, že podle prognóz odborníků se mají síťové sazby do roku 2050 zvýšit přibližně o 50 % až 100 % Zpráva agentury ACER o monitorování za rok 2024, „Rozvoj elektroenergetické infrastruktury na podporu konkurenceschopného a udržitelného energetického systému“, op. cit.; zdůrazňuje proto, že jsou zapotřebí nástroje a pobídky, které by provozovatele soustav podporovaly při efektivním řízení dostupné kapacity soustav, a to i pořizováním služeb flexibility, aby se snížily bezprostřední potřeby investic do soustav; poukazuje na to, že k efektivnosti soustav přispívají také flexibilní smlouvy o připojení, flexibilní síťové sazby a místní trhy s flexibilitou; vyzývá národní regulační orgány, aby podporovaly tyto flexibilní sazby, které spotřebitelům umožňují snadno reagovat na cenové signály a zároveň chrání zranitelné domácnosti a podniky před extrémními nárůsty cen; vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivně řešily překážky v síťových sazbách, poplatcích za připojení a předpisech, a usnadnily tak přeshraniční investice a investice do hybridních soustav na moři;

45.vyzývá členské státy, aby uplatňovaly příslušný právní rámec EU pro uvolnění flexibility na straně poptávky tím, že urychlí zavádění inteligentních měřičů, umožní přístup k údajům ze všech měřicích zařízení a zajistí efektivní cenové signály, aby průmyslová odvětví a domácnosti mohly optimalizovat svou spotřebu a snížit své účty za elektřinu, a zároveň aby pomohly snížit provozní náklady a potřebu dalších investic do elektrizační soustavy;

46.zdůrazňuje, že uvolnění síťových sazeb a některých poplatků, které by mohlo vést ke snížení cen elektřiny, jak se navrhuje v Akčním plánu pro cenově dostupnou energii, musí být doprovázeno plánem na nahrazení zdrojů finančních prostředků potřebných pro investice do elektrizačních soustav alternativami, aby se předešlo nedostatečnému investování do těchto soustav v budoucnosti;

47.upozorňuje, že je důležité minimalizovat dodatečné náklady na účtech spotřebitelů vznikající v důsledku investic potřebných k modernizaci a rozšíření soustav, které jsou nezbytné ke splnění cílů EU v oblasti klimatu a konkurenceschopnosti; žádá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy vypracovala koordinovaný soubor osvědčených postupů pro investice a spravedlivé složení síťových sazeb se silným důrazem na zvýšení transparentnosti a odstranění poplatků nesouvisejících s energií ze síťových sazeb;

48.poukazuje na to, že pro integrovaný trh a výměnu energie z obnovitelných zdrojů s nízkými mezními náklady a současné respektování bezpečnosti systémů má zásadní význam přenosová infrastruktura a dostupnost kapacit mezi zónami; konstatuje, že v nařízení o uspořádání trhu s elektřinou je stanoven cíl, aby do roku 2025 bylo pro obchod mezi zónami k dispozici minimálně 70 % kapacit, ale členské státy mají k jeho splnění daleko; naléhavě proto vyzývá členské státy a jejich provozovatele přenosových soustav, aby urychlili své úsilí o maximalizaci příležitostí k obchodování mezi zónami, a zajistili tak efektivní vnitřní trh s elektřinou, vhodná investiční rozhodnutí a integraci energie z obnovitelných zdrojů; lituje, že dosažení tohoto cíle často vede k nákladům na redispečink; konstatuje, že stávající mechanismy rozdělení nákladů, jako je přeshraniční rozdělení nákladů, kompenzační mechanismus mezi provozovateli přenosových soustav a rozdělení nákladů na redispečink, jsou omezené a obtížně proveditelné, což nemotivuje k přeshraničním investicím, např. do příbřežních elektrizačních soustav; vyzývá Komisi, aby tyto mechanismy komplexně přezkoumala a zlepšila a aby zajistila, že budou odrážet sdílené výhody infrastruktury a řešit rozmanitost toků elektřiny, ať už vnitřních nebo přeshraničních, včetně mechanismu spravedlivého a vyváženého sdílení nákladů a přínosů u přeshraničních infrastrukturních projektů, které by bylo založeno na objektivních kritériích;

49.bere na vědomí zprávu sítě ENTSO pro elektřinu z dubna 2025 o případných alternativních konfiguracích nabídkových zón na základě místních simulací marginálních cen poskytnutých provozovateli přenosových soustav;

50.zdůrazňuje, že technologie pro zkvalitnění soustav, digitální řešení, pomocné služby, technologie správy dat a inteligentní energetické spotřebiče, často využívající umělou inteligenci, mohou výrazně zvýšit efektivitu stávajících kapacit soustav a maximalizovat využívání stávajících zařízení, čímž se sníží požadavek na novou infrastrukturu, například díky poskytování informací o energetických tocích v reálném čase; trvá proto na tom, že je třeba tyto technologie a inovativní řešení prozkoumat; naléhavě vyzývá národní regulační orgány, aby provozovatele přenosových a distribučních soustav motivovaly k většímu využívání těchto technologií tím, že zváží náklady a přínosy jejich používání ve srovnání s rozšiřováním soustavy, a prostřednictvím systémů odměn založených na přínosech spíše než na nákladech, a aby porovnávaly, do jaké míry tito provozovatelé přenosových a distribučních soustav tyto technologie využívají; vyzývá Komisi, aby při posuzování projektů, které se ucházejí o finanční prostředky EU, více podporovala takovéto inovativní technologie;

51.vítá úsilí, které síť ENTSO pro elektřinu a subjekt EU DSO vyvinuly při vývoji Technopedie pro provozovatele přenosových a distribučních soustav Subjekt EU DSO, „Provádění opatření č. 7 podle akčního plánu EU pro elektrizační soustavy: Technopedie pro provozovatele přenosových a distribučních soustav, síť ENTSO-E a subjekt EU DSO“, 18. prosince 2024., a vyzývá Komisi, aby nařídila Technopedii dvakrát ročně aktualizovat, aby přesně odrážela úroveň technologické připravenosti zahrnutých technologií;

52.naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby dále umožňovaly a zvyšovaly digitalizaci evropské elektrizační soustavy, což umožní optimalizovat provoz jejího elektroenergetického systému a sníží tlak na dodavatelský řetězec; zdůrazňuje, že pro plánování a optimalizaci elektrizační soustavy je nezbytné zajistit sdílení a interoperabilitu dat; vybízí členské státy, národní regulační orgány, subjekt EU DSO a agenturu ACER, aby se i nadále snažily urychlit svou snahu o vytvoření systému monitorování založeného na ukazatelích měřících výkonnost inteligentních sítí (tzv. ukazatele inteligentních sítí), jak je stanoveno ve směrnici o elektřině;

53.zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zvýšit bezpečnost kritické elektrizační infrastruktury, včetně propojovacích vedení a podmořských kabelů ohrožených sabotáží, a zvýšit její odolnost vůči extrémním povětrnostním jevům, změně klimatu a fyzickým a digitálním útokům; zdůrazňuje, že je třeba prohloubit spolupráci na celostátní a regionální úrovni a na úrovni EU;

54.poukazuje na rostoucí riziko koordinovaných kybernetických útoků zaměřených na celou elektrizační soustavu EU; připomíná důležitost rychlého zavedení kodexu sítě pro aspekty kybernetické bezpečnosti a dalších souvisejících kodexů sítě a souvisejících právních předpisů, jako je směrnice NIS 2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555 ze dne 14. prosince 2022 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii a o změně nařízení (EU) č. 910/2014 a směrnice (EU) 2018/1972 a o zrušení směrnice (EU) 2016/1148 (směrnice NIS 2) (Úř. věst. L 333, 27.12.2022, s. 80, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2022/2555/oj). a akt o kybernetické bezpečnosti Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 ze dne 17. dubna 2019 o agentuře ENISA („Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost“), o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií a o zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 („akt o kybernetické bezpečnosti“) (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 15, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/881/oj)., a vybízí Komisi, aby v nadcházejících legislativních přezkumech napravila stav fyzického zařízení elektrizačních soustav, včetně jejich dálkově ovladatelného zařízení, jako jsou střídače, na které se v současné době neuplatňují dostatečně vysoké standardy kybernetické bezpečnosti, zejména v případech, kdy je výrobce povinen v rámci jurisdikce země mimo EU oznamovat informace o slabých místech softwaru nebo hardwaru orgánům této země mimo EU; vyzývá k prohloubení spolupráce na úrovni EU mezi všemi stranami s cílem zvýšit připravenost a odolnost; domnívá se, že národní regulační orgány by měly uznat náklady, které provozovatelům vznikají v souvislosti s přijímáním opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti a odolnosti, a poskytnout pobídky pro investice do zvyšování odolnosti energetické infrastruktury vůči kybernetickým hrozbám a fyzickým a hybridním hrozbám, včetně opatření pro přizpůsobení se klimatu;

55.poukazuje na to, že je nutné zintenzivnit úsilí o ochranu stávající a budoucí kritické podmořské a pozemní energetické infrastruktury; domnívá se, že EU by měla sehrávat širší úlohu při prevenci havárií, které tuto infrastrukturu ohrožují, podpoře dohledu a obnově poškozené infrastruktury s využitím nejmodernějších technologií; vyzývá Komisi a členské státy, aby nalezly řešení, která by zajistila větší ochranu a odolnost kritické infrastruktury, včetně řešení pro financování těchto opatření a technologií;

56.uznává, že nové projekty vysokonapěťových elektrizačních soustav nabízejí multifunkční a nákladově efektivní příležitost k integraci dalších bezpečnostních opatření (tj. senzorů, sonaru atd.) a environmentálních řešení (tj. odpuzovačů ptáků, požárních hlásičů, přírodních koridorů atd.), pokud jsou plánovány holisticky; žádá Komisi, aby vypracovala pokyny pro národní regulační orgány, které zajistí, aby bylo počáteční plánování projektů elektrizační soustavy prováděno a financováno s ohledem na tyto prvky;

57.naléhavě vyzývá Komisi a provozovatele distribučních a přenosových soustav, aby na základě technických odborných znalostí a postupů s využitím dostupných údajů Evropská komise: Generální ředitelství pro energetiku, Fraunhofer-Institut für System- und Innovationsforschung ISI, Guidehouse, McKinsey & Company, TNO, Trinomics, Utrecht University, Berkhout, V., Villeviere, C., Bergsträßer, J., Klobasa, M., Regeczi, D., Dognini, A., Singh, M., Stornebrink, M., Hülsewig, T., Seigeot, V., Lenzmann, F.Breitschopf, B., Common European Energy Data Space (Společný evropský datový prostor pro energetiku), Úřad pro publikace Evropské unie, 2023. a na základě společného souboru pravidel, která by zajistila bezpečnou, transparentní přenositelnost a interoperabilitu energetických dat, vytvořili společný evropský datový prostor pro energetiku vlastněný EU, kde by byla harmonizovaná data v EU bezpečně spravována, vyměňována a ukládána; zdůrazňuje, že tento společný evropský datový prostor pro energetiku by měl usnadnit sdružování a sdílení dat prostřednictvím vhodných správních struktur a služeb zaměřených na sdílení údajů a podporovat kritické energetické operace, včetně přenosu a distribuce; poukazuje na to, že evropští provozovatelé přenosových a distribučních soustav a další dříve prověření aktéři elektrizační soustavy musí být schopni provozovat soustavu bezpečně a inteligentně a optimalizovat její využívání integrací flexibility a inovativních technologií v souladu s klíčovými zásadami interoperability, důvěry, hodnoty dat a správy; konstatuje, že ujednání o výměně údajů musí rovněž zohledňovat interakce se stranami mimo EU;

58.uznává potenciál flexibility jako nezbytného nástroje pro optimalizaci provozu systému, zachování jeho stability a posílení postavení spotřebitelů tím, že je motivuje, aby změnili své spotřební návyky; zdůrazňuje, že je důležité zavést vhodná opatření k zaručení účinných cenových signálů, které budou motivovat k flexibilitě, a to i ze strany všech koncových spotřebitelů, a zajistit, aby všechny zdroje přispívaly k bezpečnosti systému, mimo jiné rychlejším zaváděním inteligentních měřičů, inteligentních energeticky účinných budov a umožněním přístupu k údajům ze všech měřicích zařízení; žádá národní regulační orgány, aby s cílem nadále motivovat k inovacím uznaly inovace a pilotní projekty v oblasti flexibility v systému, pokud nemají negativní dopad na celkovou rovnováhu a stabilitu soustavy;

59.vyzývá národní regulační orgány, aby úzce spolupracovaly s provozovateli přenosových a distribučních soustav s cílem posoudit při současném i budoucím plánování potenciál v oblasti flexibility a potřeby vnitrostátních systémů, a to s přihlédnutím k přítomnosti průmyslu, velkých spotřebitelů, velkých výrobců a ukládání energie; poukazuje zejména na zásadní úlohu, kterou mohou při poskytování služeb v oblasti řízení přetížení sítě hrát zařízení na ukládání energie, včetně dlouhodobého ukládání elektřiny, schopná dodávat elektřinu až 100 hodin; konstatuje, že investoři do zařízení na ukládání energie potřebují k poskytování těchto zásadních systémových služeb stabilní a dlouhodobé příjmové modely, podobně jako podpůrné režimy úspěšně zajišťují jistotu příjmů pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů;

60.se znepokojením konstatuje, že celosvětový růst poptávky po technologiích pro elektrizační soustavy vytváří tlak na dodavatelské řetězce a dostupnost kabelů, transformátorů, konstrukčních částí a kritických technologií; upozorňuje na zjištění uvedená ve zprávě Mezinárodní energetické agentury z února 2025 nazvané „Budování přenosové soustavy budoucnosti“ Mezinárodní energetická agentura, „Budování přenosové soustavy budoucnosti – strategie pro řešení problémů v dodavatelském řetězci“, únor 2025, https://iea.blob.core.windows.net/assets/a688d0f5-a100-447f-91a1-50b7b0d8eaa1/BuildingtheFutureTransmissionGrid.pdf., že v současné době trvá pořízení kabelů dva až tři roky a získání velkých výkonových transformátorů až čtyři roky a že průměrná doba dodání kabelů a velkých výkonových transformátorů se od roku 2021 téměř zdvojnásobila;

61.je znepokojen dlouhou dobou realizace u řady součástí technologií pro elektrizační soustavy a je i nadále odhodlán udržet vedoucí postavení Evropy v oblasti těchto technologií, přičemž zdůrazňuje, že pro vývoj, demonstraci a rozšíření evropských technologií pro vysokokapacitní elektrizační soustavy a inovativních technologií pro zkvalitnění soustav jsou zapotřebí inovace;

62.poukazuje na to, že z hlediska infrastruktury elektrizačních soustav mají zásadní význam kritické a strategické suroviny a že poptávka po hliníku se má do roku 2050 zvýšit o 33 % a poptávka po mědi o 35 % KU Leuven, Eurometaux, ‘Study quantifies metal supplies needed to reach EU’s climate neutrality goal’ (Studie kvantifikuje dodávky kovů potřebné k dosažení cíle EU v oblasti klimatické neutrality), 25. dubna 2022, https://www.eurometaux.eu/media/hxdhepyp/press-release-study-quantifies-metal-supplies-needed-to-reach-eu-s-climate-neutrality-goal.pdf.; bere na vědomí rozhodnutí Komise, kterým se některé projekty v oblasti kritických surovin uznávají v rámci aktu o kritických surovinách Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1252 ze dne 11. dubna 2024, kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin a mění nařízení (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1724 a (EU) 2019/1020 (Úř. věst. L, 2024/1252, 3.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1252/oj). za strategické projekty s cílem zajistit přístup k těmto klíčovým materiálům a diverzifikovat zdroje dodávek; vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily recyklaci a podporovaly za tímto účelem strategická partnerství a obchodní dohody;

63.zdůrazňuje, že je třeba posílit dodavatelské řetězce elektrizačních soustav, aby se zvýšila nabídka technologií pro elektrizační soustavy za přijatelné ceny, a tím se omezily náklady, které nesou spotřebitelé prostřednictvím síťových poplatků; vyzývá ke strategickému přístupu k nákupu energetických technologií, konstrukčních částí nebo kritických materiálů souvisejících s elektrizačními soustavami, aby se zabránilo vzniku závislosti na jediném dodavateli mimo EU;

64.je přesvědčen, že k vyřešení kapacitních překážek v dodavatelském řetězci je zapotřebí komplexní, koordinované a dlouhodobé plánování soustav v rámci celého evropského energetického systému a že takové plánování poskytuje výrobcům zásadně důležitou transparentnost a předvídatelnost, aby mohli náležitě plánovat zvyšování výrobní kapacity; domnívá se, že toto plánování musí být spolehlivé a musí umožňovat nové podnikatelské modely, jako jsou dlouhodobé rámcové dohody a smlouvy o rezervaci kapacity;

65.naléhavě vyzývá k maximální standardizaci klíčových zařízení elektrizačních soustav, pokud je to technicky možné, prostřednictvím společného technického posouzení ze strany Komise, provozovatelů distribučních a přenosových soustav a průmyslu, které by se zabývalo všemi úrovněmi napětí, aby se zvýšila výroba, snížily ceny a zkrátily dodací lhůty a aby se podpořila interoperabilita systémů;

66.zdůrazňuje, že je naléhavě nutné řešit nedostatek pracovních sil v odvětví energetiky; upozorňuje, že Komise předpokládá, že bude třeba výrazně navýšit počet pracovníků v energetice, aby bylo možné zavést obnovitelné zdroje energie, zlepšit a rozšířit soustavy a vyrobit technologie pro zvyšování energetické účinnosti a pro elektrizační soustavy a jiné relevantní technologie; vyjadřuje politování nad nedostatkem elektromechaniků a montérů, který byl hlášen v 15 členských státech, což zvyšuje personální potřeby provozovatelů distribučních a přenosových soustav; zdůrazňuje, že počet pracovníků v energetice musí do roku 2030 vzrůst o 50 %, aby bylo možné uskutečnit zavádění obnovitelných zdrojů energie Sdělení Komise ze dne 5. března 2025 s názvem „Unie dovedností“ (COM(2025)0090)., rozšiřování sítí a zvýšení energetické účinnosti, přičemž podle odhadů budou do roku 2050 zapotřebí další 2 miliony pracovních míst v oblasti distribuce elektřiny; vyzývá k iniciativám v oblasti odborné přípravy, prohlubování dovedností a změny kvalifikace, přičemž přednostně by měly být řešeny dovednosti související s elektrizační soustavou, aby se odstranil nedostatek kvalifikovaných pracovníků; vítá partnerství mezi univerzitami a podniky a cílené akademie dovedností EU pro strategická odvětví, mj. pro elektrizační soustavy; vybízí provozovatele distribučních a přenosových soustav, aby diverzifikovali svou pracovní sílu, mimo jiné větším zastoupením žen;

67.znovu opakuje, že členské státy a EU by měly za účelem uspokojení rostoucí poptávky po dovednostech na všech úrovních vzdělávání spolupracovat na přizpůsobení příslušných programů dovedností a rozvoji osvědčených postupů, přičemž by měly klást velký důraz na podporu genderové vyváženosti v tomto odvětví;

68.poukazuje na klíčovou úlohu malých a středních podniků a podniků EU při technologických dodávkách pro elektrizační soustavy; poukazuje na to, že je třeba získat přístup k cenově dostupné elektrifikaci, omezit náklady spojené s dodavatelským řetězcem a zajistit kvalifikovanou pracovní sílu;

69.uznává strategický význam rozvoje příbřežních elektrizačních soustav pro dosažení cílů EU v oblasti energetické nezávislosti, většího využívání energie z obnovitelných zdrojů, odolné a nákladově efektivní elektrizační soustavy a klimatické neutrality do roku 2050; zdůrazňuje, že je důležité plně využít potenciál pěti evropských mořských pánví pro výrobu energie na moři; upozorňuje na zvláštní význam Severního moře (které zahrnuje zeměpisnou oblast Severního moře, včetně Irského a Keltského moře), které nabízí příznivé podmínky a největší potenciál, přičemž v rámci spolupráce v oblasti energetiky v Severním moři byl stanoven cíl do roku 2050 dosáhnout 300 GW instalované kapacity pro výrobu energie na moři; vítá pokrok, kterého bylo v tomto ohledu dosaženo; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit sdruženou příbřežní elektrizační soustavu, včetně hybridních propojovacích vedení, zejména v Severním moři, aby bylo možné plně využít potenciál příbřežních elektráren a zlepšit integraci trhu s elektřinou; vyzývá Komisi a členské státy, aby prohloubily regionální spolupráci v oblasti plánování soustav a spolupráci v oblasti energetiky ve všech mořských pánvích se sousedními zeměmi EU, zejména se Spojeným královstvím a Norskem, konkrétně v oblasti rozvoje větrné energie na moři a plánování a výroby elektrizačních soustav;

70.zdůrazňuje, že je zapotřebí vytvořit stabilní a předvídatelný regulační rámec, který by zajistil co nejoptimálnější obchodní ujednání s cílem poskytnout investorům potřebnou důvěru na podporu rozvoje a propojení projektů elektrizačních soustav na moři a větrných elektráren na moři a zajistit účinnost trhu a efektivní přeshraniční toky, a to i se zeměmi mimo EU; poukazuje na to, že je třeba posílit vnitrostátní energetické soustavy tam, kde je to třeba, aby se maximalizovaly přínosy energie z obnovitelných zdrojů na moři; uznává, že kombinace přenosu energie na moři s výrobními zdroji (hybridní projekty na moři) bude nedílnou součástí účinného systému sítí, neboť to pro evropský energetický systém přináší řadu výhod, zatím však chybí vhodný regulační rámec, který by motivoval k nezbytným investicím;

71.vyzývá členské státy, aby prohloubily spolupráci a koordinaci s podobně smýšlejícími zeměmi mimo EU, jako je Norsko a Spojené království; připomíná, že rozvoj elektroenergetické infrastruktury pro využití potenciálu příbřežní větrné energie v Severním moři je společnou prioritou EU i Spojeného království;

72.zdůrazňuje, že k obchodování s elektřinou mezi EU a Spojeným královstvím je nutné přistupovat pragmaticky a v duchu spolupráce; vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala s vládou Spojeného království a aby se dohodly na vzájemně výhodných obchodních režimech, které zvýší bezpečnost dodávek energie a zajistí dosažení klimaticky neutrálního hospodářství pro obě strany; dále se domnívá, že efektivitu obchodních režimů lze dále zlepšit; vyzývá Komisi, aby v této věci konstruktivně spolupracovala se svými britskými protějšky;

73.poukazuje na specifické výzvy, kterým čelí nejvzdálenější regiony EU a další oblasti, které nejsou připojeny k evropské elektrizační soustavě; zdůrazňuje, že jsou závislé na dovozu a velmi zranitelné vůči plošným výpadkům elektřiny a extrémním klimatickým rizikům; upozorňuje na význam rozvoje odolných a autonomních energetických systémů prostřednictvím rozvoje místních sítí a výroby čistší energie; vyzývá Komisi, aby se v balíčku opatření pro evropské elektrizační soustavy zabývala specifickými potřebami těchto regionů a navrhla další finanční podporu, která by zvýšila nezávislost jejich energetických systémů a řešila nedostatečné propojení energetických soustav a absenci přínosů plynoucích z připojení k širší soustavě;

74.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.