1.vítá Dohodu o čistém průmyslu jako dlouho očekávaný první krok na cestě k posílení evropské průmyslové konkurenceschopnosti a inovací, strategické nezávislosti, dekarbonizace, prosperity a čistého růstu; naléhavě vyzývá Komisi, aby se urychleně posunula od strategie k činům a provádění; je si vědom toho, že navrhované kroky je třeba rozšířit o další opatření; zdůrazňuje, že robustní a dobře cílená průmyslová politika je zásadní pro zajištění silné a udržitelné průmyslové základny v Evropě a k vytvoření a udržení vysoce kvalitních pracovních míst a současné dekarbonizaci naší ekonomiky, snížení znečištění a posílení odolnosti Evropy;

2.vítá zřízení banky pro dekarbonizaci průmyslu s cílem uvolnit finanční prostředky ve výši 100 miliard EUR a také ohlášenou pilotní aukci v hodnotě 1 miliardy EUR na dekarbonizaci klíčových průmyslových procesů v různých odvětvích s cílem podpořit dekarbonizaci a elektrifikaci průmyslu; zdůrazňuje, že je důležité zvýšit investice do výroby čistých technologií a zlepšit přístup ke kapitálu pro tuto výrobu, a to i prostřednictvím dalších finančních prostředků z Inovačního fondu; vyzývá k širší účasti členských států v programech aukce jako služba; vyzývá k přijetí investičních kritérií založených na uhlíkovém dopadu, rozšiřitelnosti a bezpečnosti dodávek; podporuje rozdílové smlouvy o uhlíku pro překlenutí rozdílu mezi cenou uhlíku a náklady na projekty průmyslového hospodaření s uhlíkem u těžko dekarbonizovatelných odvětví; zvažuje vytvoření rozpočtové položky pro zavádění průmyslových technologií pro dekarbonizaci v rámci správy fondu pro konkurenceschopnost;

3.podporuje Akční plán pro cenově dostupnou energii a jeho zaměření na realizaci uspořádání trhu s elektřinou, zlepšování nástrojů, jako jsou smlouvy o nákupu elektřiny a dvousměrné rozdílové smlouvy, aby se snížil vliv cen fosilních paliv na ceny elektřiny; vítá pilotní program pro podnikové smlouvy o nákupu elektřiny prostřednictvím Evropské investiční banky a zdůrazňuje, že je třeba tyto smlouvy využít k rozšíření kapacity a dosažení skutečné dekarbonizace; vyzývá Komisi, aby zavedla nástroje ke snížení rizika s cílem řešit hlavní překážky, se kterými se potýkají energeticky náročná odvětví při podepisování smluv o nákupu elektřiny, zejména smluv o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů, a rozdílových smluv pro snížení rizika na straně poptávky pro uživatele energie, a aby zvážila, jak stimulovat rozvoj hybridních smluv o nákupu elektřiny s odpovídajícími produkty flexibility;

4.zdůrazňuje, že je třeba posílit energetickou infrastrukturu, zejména tu přeshraniční, včetně propojení, a dokončit energetickou unii; vyzývá ke sledování ambiciózního cíle v rámci budoucího dialogu o hlubší integraci trhu s elektřinou, jelikož stávající fragmentace regulačního dohledu a plánování investic napříč všemi členskými státy brání integraci a elektrifikaci; vyzývá členské státy, provozovatele přenosových soustav a Komisi, aby podpořili přeshraniční obchod s elektřinou, což jim umožní využít přínosy integrace trhu a zlepšit spolehlivost dodávek pro všechny propojené strany; naléhavě vyzývá členské státy, aby se snažily dosáhnout stávajícího cíle 15% propojení stanoveného v nařízení (EU) 2018/1999 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1999/oj).;

5.zdůrazňuje, že je třeba dokončit práci na revizi směrnice o zdanění energie Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2003/96/oj)., jejímž cílem je sladit zdanění energetických produktů s cíli politiky EU v oblasti energetiky a klimatu, a harmonizovat vytváření metodik pro sazby síťových poplatků za předpokladu, že tato opatření nebudou na úkor konečných spotřebitelů; vyzývá členské státy, aby okamžitě poskytly krátkodobou úlevu průmyslovým podnikům a domácnostem, např. tím, že sníží daně a poplatky za elektřinu a přestanou uplatňovat bezdůvodné další požadavky („gold-plating“ právních předpisů EU), které narušují rovné podmínky;

6.vybízí Komisi a členské státy, aby zlepšily koordinaci výdajů na státní podporu společných evropských průmyslových priorit, a vyzývá členské státy, aby to využily k podpoře průmyslu při přechodu na čistou energii a zároveň zohlednily různé fiskální kapacity; znovu opakuje, že jsou důležité rovné podmínky; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit koordinaci průmyslové politiky v celé Unii, a to mezi členskými státy navzájem i mezi členskými státy a Komisí; podporuje zavedení nástroje pro koordinaci konkurenceschopnosti, který by řídil a harmonizoval úsilí jednotlivých členských států; domnívá se, že veřejná podpora by měla přispívat k udržení pracovních míst a průmyslové aktivity v Evropě a že příjemci takové podpory by se měli zavázat k tomu, že zachovají důstojné zaměstnanecké a pracovní podmínky a budou se účastnit sociálního dialogu;

7.podporuje zjednodušení a digitalizaci v zájmu urychlení postupů vydávání povolení, přičemž je třeba současně dodržovat environmentální záruky a chránit lidské zdraví; vyzývá Komisi, aby dále řešila překážky v povolování přístupu průmyslu k energii a dekarbonizaci průmyslu v aktu o akcelerátoru dekarbonizace průmyslu, a to i prostřednictvím přijímání opatření, která urychlí soudní a administrativní postupy, a aby posoudila kritéria pro cílené výjimky pro emise a depozice u výstaveb v souvislosti s čistými projekty, projekty s nulovými čistými emisemi a projekty v oblasti skladování a rozvodných sítí; naléhavě vyzývá členské státy, aby zlepšily své administrativní kapacity tak, aby zajistily rychlé zpracování povolení, a aby v plném rozsahu provedly směrnici o obnovitelných zdrojích energie Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 ze dne 18. října 2023, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001, nařízení (EU) 2018/1999 a směrnice 98/70/ES, pokud jde o podporu energie z obnovitelných zdrojů, a zrušuje směrnice Rady (EU) 2015/652 (Úř. věst. L, 2023/2413, 31.10.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2023/2413/oj)., včetně zásady převažujícího veřejného zájmu, a akt o průmyslu pro nulové čisté emise Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735 ze dne 13. června 2024, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise a mění nařízení (EU) 2018/1724 (Úř. věst. L, 2024/1735, 28.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1735/oj).;

8.vyzývá Komisi, aby při snaze o zachování bezpečnosti dodávek i cenové dostupnosti vzala v úvahu všechny dostupné technologie, které přispívají k dosažení cíle EU v oblasti klimatické neutrality do roku 2050 nákladově efektivním způsobem tak, aby bylo dosaženo čistší, stabilní, bezpečné a nezávislejší skladby zdrojů energie; uznává, že energie z obnovitelných zdrojů je spolu s jadernou energií v případě členských států, které se ji rozhodnou využívat, zásadně důležitá pro čistou a bezpečnou skladbu zdrojů energie; vyzývá Komisi, aby posílila spolupráci v oblasti bezpečného vývoje a výroby malých modulárních reaktorů v Evropě a aby pokročila ve výzkumu jaderné fúze jako energetické technologie budoucnosti; vítá oznámení, že bude posouzena možnost zjednodušit postupy vydávání licencí na nové technologie v oblasti jaderné energie;

9.zdůrazňuje úlohu elektrifikace, avšak konstatuje, že je nezbytné podstatně rozšířit a modernizovat sítě; vyzývá k vypracování strategie EU pro energetickou flexibilitu, která by se zaměřila na odezvu na straně poptávky a na skladování energie; vítá záměr aktualizovat Strategii pro vytápění a chlazení a Akční plán elektrifikace; vyzývá Komisi, aby uznala odvětví energetické účinnosti za strategické odvětví klíčové pro dekarbonizaci průmyslu a evropskou konkurenceschopnost;

10.zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou může při dekarbonizaci průmyslu sehrát vodík z obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů; vyzývá k urychlenému přijetí jednoduché, technologicky neutrální definice nízkouhlíkového vodíku, která bude vstřícná vůči investicím, a k jejímu zavedení v nadcházejícím nařízení v přenesené pravomoci, které doplní směrnici (EU) 2024/1788 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1788 ze dne 13. června 2024 o společných pravidlech pro vnitřní trh s plynem z obnovitelných zdrojů, zemním plynem a vodíkem a o změně směrnice (EU) 2023/1791 a o zrušení směrnice 2009/73/ES (Úř. věst. L, 2024/1788, 15.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1788/oj). stanovením metodiky pro posuzování úspor emisí skleníkových plynů dosažených pomocí nízkouhlíkových paliv, přičemž je třeba zajistit, aby tato definice byla spolehlivá, vědecky podložená a aby motivovala k výrobě a používání vodíku za účelem snížení emisí; vítá oznámení o vypracování studie o pravidlech pro paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu; naléhavě vyzývá Komisi, aby zohlednila výsledky této studie a obavy zúčastněných stran a případně navrhla změny aktu v přenesené pravomoci o palivech z obnovitelných zdrojů nebiologického původu Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1184 ze dne 10. února 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 stanovením unijní metodiky, v níž jsou vymezena podrobná pravidla pro výrobu kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy (Úř. věst. L 157, 20.6.2023, s. 11, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2023/1184/oj). s cílem zvýšit výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů a snížit jeho ceny pro spotřebitele;

11.opakuje, že je třeba vypracovat opatření k zajištění dodávek plynu za nižší ceny pro odvětví, která se v krátkodobém až střednědobém horizontu nemohou výrazně spoléhat na elektrifikaci; vyzývá k navazování diverzifikovaných a spolehlivých partnerství v souladu s bezpečností a zájmy Unie a plánem REPowerEU;

12.naléhavě vyzývá Komisi, aby se zapojila do odvětvových dialogů s průmyslovými odvětvími, akademickou obcí, sociálními partnery a příslušnými zúčastněnými stranami z odvětví čistých technologií a energeticky náročných odvětví, jakož i s (přeshraničními) regionálními oborovými klastry, a zvýšila tak jejich konkurenceschopnost a usnadnila jejich transformaci; zdůrazňuje, že průmyslové ekosystémy jsou vysoce propojené a účinné, takže uzavření jednoho zařízení má dopad na celý klastr; požaduje každoroční monitorování a podávání zpráv o konkurenceschopnosti a odolnosti našich průmyslových ekosystémů a o pokroku dosaženém při transformaci, aby bylo možné nástroje v případě potřeby pomocí individuální podpory rychle přizpůsobit situaci;

13.zdůrazňuje, že úspěšný přechod na čistý průmysl závisí na kvalifikované pracovní síle; vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly koordinovanou strategii pro průmyslové dovednosti, která bude v souladu s aktem o průmyslu pro nulové čisté emise a prioritami v oblasti čistých technologií; podporuje rychlé zavádění a rozšíření akademií průmyslu pro nulové čisté emise a center excelence odborného vzdělávání; vybízí k využívání nástrojů EU, jako jsou ESF+, Erasmus+ a Fond pro spravedlivou transformaci, na podporu cíleného zvyšování kvalifikace a rekvalifikace v průmyslových regionech procházejících transformací, včetně venkovských oblastí;

14.vítá rozhodující trhy pro čisté, oběhové a nízkouhlíkové produkty vyrobené v Evropě; zdůrazňuje, že je třeba stimulovat poptávku prostřednictvím veřejných a soukromých zakázek a případně zavedením kritérií a norem udržitelnosti a odolnosti; podporuje vytvoření dobrovolných označení uhlíkové náročnosti pro průmyslové výrobky (např. pro ocel a cement), která by měla odrážet uhlíkovou náročnost bez zkreslení souvisejícího s použitými procesy, a sladění se stávajícími právními předpisy EU, včetně nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1781 ze dne 13. června 2024 o vytvoření rámce pro stanovení požadavků na ekodesign udržitelných výrobků, o změně směrnice (EU) 2020/1828 a nařízení (EU) 2023/1542 a o zrušení směrnice 2009/125/ES (Úř. věst. L, 2024/1781, 28.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1781/oj). a nařízení o stavebních výrobcích Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3110 ze dne 27. listopadu 2024, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro uvádění stavebních výrobků na trh a zrušuje nařízení (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L, 2024/3110, 18.12.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/3110/oj).; vyzývá Komisi, aby zvážila další požadavky k zajištění poptávky po čistých výrobcích vyrobených v EU;

15.vítá navrhovaná opatření posilující oběhové hospodářství a biohospodářství tím, že zajišťují přístup k materiálům a zdrojům; vybízí k tomu, aby byla do aktu o oběhovém hospodářství zahrnuta opatření ke zvýšení využívání a cenové dostupnosti strategických druhotných materiálů v rámci EU, a to s přihlédnutím k cílům aktu o kritických surovinách Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1252 ze dne 11. dubna 2024, kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin a mění nařízení (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1724 a (EU) 2019/1020 (Úř. věst. L, 2024/1252, 3.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1252/oj).; zdůrazňuje, že je třeba definovat ty strategické druhotné suroviny, které by měly podléhat sledování vývozu, jako je ocel a kovový šrot, a řešit jakoukoli nerovnováhu mezi jejich nabídkou a poptávkou, mimo jiné zvážením možnosti zavedení vývozních omezení; trvá na účinném prosazování nařízení o přepravě odpadů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1157 ze dne 11. dubna 2024 o přepravě odpadů, o změně nařízení (EU) č. 1257/2013 a (EU) 2020/1056 a o zrušení nařízení (ES) č. 1013/2006 (Úř. věst. L, 2024/1157, 30.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1157/oj).; vyzývá k vytvoření předvídatelného regulačního rámce, který by umožnil oběhové obchodní modely, zejména ty, které jsou založeny na předcházení vzniku odpadů, opětovném použití a vysoce kvalitní recyklaci;

16.zdůrazňuje, že je třeba chránit evropský trh před nekalou hospodářskou soutěží a dumpingem přebytečných průmyslových výrobků ze zemí mimo EU tím, že budou v plném rozsahu využívány mechanismy na ochranu obchodu; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby nástroje na ochranu obchodu, včetně antidumpingových a antisubvenčních šetření, byly využívány systematicky, proaktivně a přiměřeně; žádá, aby byly posíleny kapacity pro prosazování nařízení o zahraničních subvencích Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 ze dne 14. prosince 2022 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh (Úř. věst. L 330, 23.12.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2560/oj)., a vyjadřuje politování nad tím, že tento nástroj dosud není v klíčových odvětvích systematicky využíván; vyzývá Komisi, aby k nadměrné průmyslové kapacitě a strategickým závislostem přistupovala jako k hlavním rizikům hospodářské soutěže vyžadujícím koordinovanou reakci na úrovni EU a vhodné nástroje; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby přístup na vnitřní trh EU nebo k evropským průmyslovým projektům nebyl umožněn subjektům, které se podílejí na strukturálním narušování trhu nebo nekalé hospodářské soutěži;

17.vítá navrhované zjednodušení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) navržené v prvním souhrnném balíčku, neboť se jedná o důležitý krok k dalšímu zvýšení účinnosti tohoto mechanismu a k řešení úniku uhlíku; opakuje svou výzvu, že je třeba nalézt proveditelné řešení vývozu, které by zmírnilo riziko úniku uhlíku v případě zboží podléhajícího mechanismu CBAM vyváženého z EU do třetích zemí; žádá Komisi, aby pečlivě analyzovala rizika spojená s neověřenými certifikáty ze zemí mimo EU, která by mohly poškodit spravedlnost a konkurenceschopnost; vítá záměr Komise předložit do konce roku strategii proti obcházení předpisů a zvážit v rámci nadcházejícího přezkumu rozšíření mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích na další odvětví; zdůrazňuje, že v souvislosti s postupným rušením bezplatných povolenek v systému EU pro obchodování s emisemi je důležité, aby byl tento mechanismus skutečně účinný;

18.vítá skutečnost, že v rámci provádění strategie průmyslového hospodaření s uhlíkem budou do připravovaných (přezkumů) právních předpisů začleněny obchodní důvody pro trvalé pohlcování uhlíku; uznává, že v těžko dekarbonizovatelných odvětvích může být zapotřebí hospodaření s uhlíkem, včetně zachycování, ukládání, přepravy a využívání; zdůrazňuje, že je třeba navrhnout rámcový balíček pro trh s CO2, který by upravil přepravu CO2 a související infrastrukturu;

19.naléhavě žádá, aby malé a střední podniky měly lepší přístup k financování; vítá zrychlené schvalování a vyplácení prostředků v rámci nástrojů, jako je Inovační fond a akt o průmyslu pro nulové čisté emise, a zdůrazňuje, že iniciativa pro významné projekty společného evropského zájmu musí být přístupná malým a středním podnikům; naléhavě vyzývá k dalšímu zlepšení a harmonizaci s cílem zjednodušit žádosti o financování, omezit oznamovací povinnosti a malé projekty zpracovávat zrychleným postupem;

20.zdůrazňuje, že pro účinné provádění Dohody o čistém průmyslu v celé řadě průmyslových ekosystémů jsou důležité přístupy specifické pro jednotlivá odvětví; vítá Průmyslový akční plán pro automobilový průmysl, Akční plán pro ocel a kovy, oznámení balíčku týkajícího se chemického průmyslu, plán investic do udržitelné dopravy a strategii bioekonomiky jako klíčové stavební prvky soudržné průmyslové transformace; žádá, aby plán investic do udržitelné dopravy zahrnoval podrobné strategie dekarbonizace, které budou odrážet konkrétní technologické a investiční potřeby různých druhů dopravy; vyzývá k začlenění dalších odvětví, jako je evropský letecký a kosmický průmysl a alternativní paliva, do rámce Dohody o čistém průmyslu; žádá, aby byl vypracován zvláštní akční plán pro čisté technologie;

21.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Komisi, Radě a vládám a parlamentům členských států.