1.oceňuje, že je EIB připravena přizpůsobovat se měnícím se požadavkům politiky EU a zároveň plnit své dlouhodobé cíle; vítá strategický plán skupiny EIB na období 2024–2027, který odráží politické priority EU; připomíná, že osmi prioritními oblastmi tohoto plánu jsou: úloha EIB jako klimatické banky, digitalizace a zavádění nových technologií, bezpečnostní a obranný průmysl, moderní politika soudržnosti, zemědělství a biohospodářství, evropská sociální infrastruktura, investice s velkým dopadem mimo EU a unie kapitálových trhů;

2.připomíná důrazný požadavek, aby EIB hrála ještě významnější úlohu při zaplňování investiční mezery v Evropě, kterou Mario Draghi odhadl na 800 miliard EUR, přičemž jen na energetickou transformaci je zapotřebí 450 miliard EUR; vyzývá Komisi a EIB, aby plně využívaly potenciálu EIB k poskytování finanční podpory na společné priority EU a aby plnily svou klíčovou úlohu při podpoře nezbytných investic umožňujících spravedlivý a inkluzivní udržitelný růst a zároveň maximalizovaly inovační přínosy v klíčových oblastech politiky EU; vyzývá k tomu, aby byl v příštím víceletém finančním rámci (VFR) dále navýšen příspěvek skupině EIB, zejména prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtových záruk, které se ukázaly být velmi účinné při prosazování klíčových politických cílů EU; naléhavě vyzývá členské státy, aby za tímto účelem poskytly dostatečné finanční prostředky tím, že EIB udělí mandáty a případně navýší kapitál, čímž EIB umožní mobilizovat investice, které budou skutečně odpovídat celoevropským potřebám a posílí význam EU jako globálního hráče; připomíná, že nová Komise si předsevzala, že bude „Komisí investic“;

3.zdůrazňuje, že rating AAA, který byl EIB udělen, představuje zásadní a klíčovou výhodu, již je třeba zachovat; vyzývá všechny příslušné aktéry, aby při úpravě úvěrové politiky a mandátu EIB tento rating chránili a zabezpečili; zdůrazňuje, že rating je mimo jiné založen na solidní kapitálové pozici EIB, vynikající kvalitě a výkonnosti jejích aktiv, úvěruschopnosti členských států jako konečných ručitelů a skutečnosti, že EIB reaguje na politické cíle EU; konstatuje, že díky solidnímu ratingu AAA a silnému rámci řízení rizik má skupina EIB finanční sílu potřebnou k tomu, aby mohla dlouhodobě navyšovat své roční investice; zdůrazňuje skutečnost, že rating a finanční situace EIB jí ve srovnání se soukromými komerčními bankami rovněž umožňují poskytovat příznivé podmínky pro financování projektů veřejného zájmu, zabezpečit jistotu a nákladovou efektivnost a absorbovat potenciální výkyvy výnosů, zachovat důvěru investorů a omezit výpůjční náklady; zdůrazňuje, že EIB by měla svého výsadního postavení nadále využívat a podstupovat větší rizika při financování evropských veřejných statků a strategických investic; bere na vědomí rozhodnutí Rady guvernérů EIB zvýšit limit pákového poměru EIB z 250 % na 290 %; zdůrazňuje, že EIB by měla přiměřeně kalibrovat svou intervenci, aby nedocházelo k vytěsňování soukromých investic;

4.konstatuje, že objem investic EIB v poměru k HDP se mezi evropskými zeměmi pohybuje od 0,1 % Nejnižší poměr investic EIB v poměru k HDP je v Irsku, Lotyšsku a Maďarsku. do 1,4 % za rok 2024; vyzývá skupinu EIB, aby zajistila vyváženější zeměpisné rozložení investic s cílem maximalizovat její dopad ve všech regionech EU a podpořit tak soudržný růst podporující začlenění v celé EU, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována nedostatečně zastoupeným a méně rozvinutým oblastem; vyzývá EIB, aby se nadále zaměřovala na investiční plány, které usilují o snižování rozdílů mezi rozvinutějšími regiony EU a ostrovními regiony, vnitrozemskými oblastmi, nejvzdálenějšími regiony, hospodářsky postiženými oblastmi a všemi částmi EU znevýhodněnými kvůli přírodním faktorům;

5.zdůrazňuje, že v zájmu posílení součinnosti, účinnosti a účelnosti je třeba zjednodušit, optimalizovat a konsolidovat současné a budoucí procesy EIB a úkoly, jimiž je pověřena; navrhuje vytvořit a zavést jednotný soubor finančních předpisů, který by fungoval jako jednotný rámec pro řadu programů EU a zjednodušil by provádění pro partnery, což přispěje k posílení operací EIB;

6.zdůrazňuje, že je důležité snížit administrativní zátěž a náklady na podávání zpráv a současně zjednodušit postupy pro projekty financované EIB, zejména pro malé a střední podniky a menší iniciativy zaměřené na inovace; zdůrazňuje, že zefektivnění procesu by mohlo zvýšit dopad EIB a její schopnost reagovat; vítá v tomto ohledu zřízení jednotných kontaktních míst s cílem nabízet koordinovanou finanční podporu a technické pokyny;

7.bere na vědomí, že se EIB zavázala k reformám, které zkrátí dobu potřebnou k uvedení na trh, přičemž cílem je 30% zkrácení do konce roku 2024 a 50% zkrácení v období let 2024–2026; konstatuje, že provádění těchto reforem se urychluje s cílem snížit byrokracii, umožnit synergie v rámci skupiny, automatizovat a zefektivnit interní postupy a zvýšit efektivitu nákladů; vyzývá Komisi a EIB, aby dále posoudily, jak urychlit uvádění na trh ze strany EIB a zjednodušit mandáty pro financování, aniž by to oslabilo auditní standardy nebo transparentnost; vyzývá EIB, aby zintenzivnila úsilí v oblasti digitalizace svých operací;

8.zdůrazňuje důležitou úlohu skupiny EIB jakožto celoevropského a mezinárodního investičního subjektu při mobilizaci veřejných i soukromých prostředků za účelem financování priorit EU a při pomoci členským státům s financováním základních a strategických investic a politických cílů EU;

9.připomíná však, že operace EIB jsou ze své podstaty omezené a při řešení značné investiční mezery mohou hrát pouze podpůrnou úlohu; opakuje, že integrovanější hospodářská a měnová unie, silnější ekonomická struktura a účinnější koordinace by byly pro operace EIB přínosem; vyzývá proto k rychlému a podstatnému pokroku, pokud jde o unii kapitálových trhů, zejména prostřednictvím konkrétních kroků týkajících se nedávno zahájené unie úspor a investic, dokončení bankovní unie a případně vytvoření investičních nástrojů na úrovni EU určených k minimalizaci nákladů pro daňové poplatníky v EU a maximalizaci účinnosti při poskytování evropských veřejných statků;

10.opakuje, že důležitým základem pro operace EIB jsou také integrovanější kapitálové trhy a hlubší jednotný trh; vítá strategický plán EIB, který mezi své hlavní priority řadí unii kapitálových trhů; domnívá se, že přiměřeně dokončená unie úspor a investic přinese výhody jak spotřebitelům, tak malým a středním podnikům, neboť bude poskytovat vysoce výnosné investiční příležitosti v reálné ekonomice a v konečném důsledku posílí trh rizikového kapitálu, který je považován za rizikovější než jiné druhy investic, tím, že usnadní přístup k diverzifikovanějším zdrojům financování; zdůrazňuje, že k unii úspor a investic by měly přispívat příslušné evropské veřejné subjekty a vítá ochotu EIB zahájit pilotní projekty a další konkrétní iniciativy v této oblasti;

11.vyzývá Komisi a skupinu EIB, aby více usilovaly o plnění Kompasu konkurenceschopnosti a unie úspor a investic tím, že budou mobilizovat soukromý kapitál pro produktivní investice, podporovat inovace v průběhu celého životního cyklu podniků, financování rizikového kapitálu a rizikovější kapitálové financování startupů a scaleupů; zdůrazňuje, že nástroje s vyšším rizikem, jako jsou kapitálové a rizikové dluhové nástroje, musí být používány s jasnými rámci rizik a měřitelnými ukazateli výkonnosti; vyzývá EIB, aby rozšířila financování podniků vlastněných ženami;

12.uznává ústřední úlohu malých a středních podniků jakožto páteře evropského hospodářství, pokud jde o dosahování hospodářského růstu, inovací, tvorbu pracovních míst a podporu územní soudržnosti; připomíná, že 24 milionů malých a středních podniků v EU představuje 99 % všech podniků, poskytuje přibližně dvě třetiny všech pracovních míst a generuje více než 50 % celkové přidané hodnoty tvořené podniky EU; zdůrazňuje, že podpora malých a středních podniků je pro skupinu EIB klíčovým cílem a že lepší přístup k úvěrům, vytvoření specializovaných finančních nástrojů a cílené investice do malých a středních podniků mohou mít rozsáhlý pozitivní dopad a přispět k hospodářské odolnosti Unie, konkurenceschopnosti místních výrobních řetězců a digitální a udržitelné transformaci regionálních ekonomik;

13.vybízí EIB, aby zachovala a posílila svou úlohu při usnadňování přístupu k financování pro malé a střední podniky a startupy, které u tradičních finančních institucí často narážejí na překážky při získávání financování, a aby poskytovala cílené financování, které zajistí dostatek zdrojů pro růst a prosperitu; poukazuje na to, že malé a střední podniky se i nadále potýkají s problémy způsobenými vysokými úrokovými sazbami a vysokými náklady na suroviny a energii;

14.vítá úlohu EIF při financování startupů a scaleupů v Evropě, a to i prostřednictvím jeho činností na evropském trhu rizikového kapitálu; zdůrazňuje, že nástroje EIF musí zůstat snadno dostupné pro menší žadatele, a vyzývá EIF, aby odpovídajícím způsobem zefektivnil své postupy pro podávání žádostí; vyzývá k navýšení rozpočtu EIF určeného na unijní ekosystém rizikového kapitálu v souladu s doporučením Draghiho zprávy; vyzývá rovněž k zavedení záruk na první ztrátu a konvertibilních nástrojů zaměřených na startupy a scaleupy;

15.vyzdvihuje úlohu skupiny EIB jako významného přispěvatele k rozvoji evropského ekosystému rizikového a soukromého kapitálu, konstatuje však, že je třeba dále pracovat na podpoře evropských inovací, aby startupy získaly více příležitostí k rozšiřování a lepší přístup k financování v průběhu celého podnikatelského cyklu; konstatuje, že přestože určitá část soukromých investic již proudí prostřednictvím fondů rizikového kapitálu, jsou stále nedostatečné a nerovnoměrně rozdělené napříč členskými státy; zdůrazňuje, že unie kapitálových trhů by mohla pomoci tuto nerovnováhu odstranit a zlepšit přístup k financování ve všech členských státech;

16.zdůrazňuje, že se ukázalo, že nástroje ke snižování rizika a rozpočtové záruky mají výrazný dopad; domnívá se, že by se mělo účinně pokračovat ve snižování rizik, zejména u investic do inovativních a strategických odvětví; vyjadřuje znepokojení nad tím, že podle průběžného hodnocení programu InvestEU může dojít k tomu, že bez navýšení rozpočtu budou finanční prostředky vyčleněné na řadu finančních produktů vyčerpány do konce roku 2025; vítá v této souvislosti návrh Komise ze dne 26. února 2025, kterým se poskytuje dodatečné financování na program InvestEU; vyzývá k vyváženému zeměpisnému rozdělení finančních prostředků v rámci programu InvestEU, zejména s ohledem na menší členské státy;

17.připomíná, že rozpočtové záruky EU se opírají o finanční prostředky daňových poplatníků a že selhání projektů podporovaných ze strany EIB by mohlo mít přímý dopad na rozpočet EU;

18.vítá pokračující rozšiřování sítě EIB evropských podpůrných bank a dalších mezinárodních finančních institucí s cílem pomoci dále mobilizovat veřejné a soukromé investice a zajistit široké zeměpisné a odvětvové pokrytí; připomíná, že program InvestEU ze 75 % realizuje EIB; vyzývá k tomu, aby složka finančního nástroje Fondu pro konkurenceschopnost využívala odborné znalosti národních podpůrných bank a institucí, zejména jejich znalosti místních a regionálních aktérů; v této souvislosti vyzývá, aby bylo prozkoumáno další kombinování nástrojů mezi EIB a národními podpůrnými bankami a institucemi, aby se zajistilo, že tyto nástroje neohrozí finanční prostředky, které již byly na národní podpůrné banky a instituce vyčleněny;

19.vyzývá EIB, aby navýšila své zvýhodněné úvěry určené místním a vnitrostátním finančním zprostředkovatelům, včetně sdružení pro zajišťování úvěrů, mikrofinančních institucí, etických bank a struktur pro kolektivní záruky, které se snaží usnadňovat přístup malých a středních podniků k úvěrům, se zvláštním zaměřením na venkovské oblasti, vnitrozemské a ostrovní oblasti, nejvzdálenější regiony a oblasti procházející hospodářskými a environmentálními změnami;

20.uznává úlohu EIB jako klimatické banky a její soulad s rámcem EU pro udržitelné financování, včetně případného začlenění kritérií taxonomie Evropská investiční banka, European Investment Bank Climate Action and Environmental Sustainability– List of eligible sectors and eligibility criteria, 2024., podpory transformace poskytováním financování v oblasti udržitelných a čistých technologií a podpory úsilí Unie o dekarbonizaci hospodářství EU; připomíná, že finanční toky EIB musí být v souladu s cílem EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a s cíli v oblasti klimatu, jež mají být splněny do roku 2030; zdůrazňuje, že všichni korporátní klienti financovaní EIB jsou smluvně vázáni zveřejnit důvěryhodnou strategii pro dosažení souladu s Pařížskou dohodou („plán dekarbonizace“) Skupina Evropské investiční banky, Paris Alignment Framework – Low carbon, verze 1.1, 2023; Skupina Evropské investiční banky, EIB Group Climate Bank Roadmap 2021-2025, listopad 2020.;

21.vítá investice EIB v oblasti klimatu a životního prostředí, které v roce 2024 činily celkem 50,7 miliardy EUR, čímž byl překročen cíl nasměrovat alespoň 50 % celkového financování do oblasti klimatu a environmentální udržitelnosti; vyzývá EIB, aby udržela vysokou úroveň svých ambicí, a zároveň zdůrazňuje, že tento závazek zvyšuje konkurenceschopnost, energetickou bezpečnost a odolnost průmyslu Unie;

22.trvá na tom, že ekologická transformace musí být inkluzivní, spravedlivá a konkurenceschopná a že zelené investice musí být rentabilní; očekává tedy, že EIB posílí své úvěry, finanční nástroje, technickou pomoc a poradenské služby na podporu občanů a podniků, které čelí socioekonomickým výzvám vyplývajícím ze snahy o dosažení klimatické neutrality do roku 2050; zdůrazňuje, že v postižených regionech je třeba podporovat průmyslovou restrukturalizaci, rekvalifikaci pracovních sil a tvorbu nových pracovních příležitostí; vyzývá EIB, aby prioritně podporovala projekty zajišťující cenově dostupný přístup k energii z obnovitelných zdrojů, bydlení a veřejným službám, komunitním iniciativám a malým projektům se zvláštním zaměřením na boj proti energetické chudobě;

23.vítá investice EIB do energie z obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti, propojovacího vedení a elektrických rozvodných sítí a skladování energie, a rovněž vítá její podporu plánu REPowerEU; zdůrazňuje, že je důležité se zaměřovat na projekty s vysokým hospodářským dopadem a měřitelnými přínosy v oblasti klimatu; vyzývá EIB, aby usilovala o mobilizaci soukromého kapitálu na investice do rozvodných sítí s cílem snížit ceny energie; bere na vědomí zejména zvýšené investice do vznikajících technologií pro elektrifikaci a dekarbonizaci průmyslu, a uznává jejich úlohu při podpoře přechodu ke klimatické neutralitě díky omezování emisí z průmyslových odvětví, u nichž se emise obtížně snižují, zároveň však vyjadřuje obavy z jejich možného dopadu na zásobování vodou v některých regionech;

24.zdůrazňuje, že je důležité řešit vysoké náklady na energii v EU s cílem posílit konkurenceschopnost evropských společností; poukazuje na to, že jedním ze základních kamenů úspěšné průmyslové politiky jsou stabilní dodávky energie za konkurenceschopné ceny; vyzývá skupinu EIB, aby se prioritně zaměřila na podporu malých a středních podniků, které čelí tlakům v důsledku nákladů na energie, a to i prostřednictvím cíleného financování a poradenských služeb zaměřených na zlepšování energetické účinnosti a odolnosti; vyzývá EIB, aby i nadále podporovala energeticky náročný průmysl s cílem zajistit, aby toto vysoce strategické odvětví bylo schopno úspěšně zvládat transformaci energetiky;

25.bere na vědomí úlohu výboru EIB pro audit, pokud jde o interní dohled; poukazuje na to, že se neprovádí žádný externí obezřetnostní dohled podle mezinárodně uznávaných standardů dohledu, s výjimkou oblasti řízení likvidity; vybízí Radu guvernérů, aby vzhledem k velikosti, složitosti a zvláštnostem obchodního modelu EIB zavedla vhodná opatření, která by byla v souladu s nejvyššími standardy externího obezřetnostního dohledu, a zvážila přitom nezbytné úpravy vyplývající z jedinečného obchodního modelu EIB;

26.konstatuje, že ve světě plném nejistoty by se investice měly zaměřovat na připravenost EU čelit otřesům; zdůrazňuje, že je třeba více investovat do adaptace na změnu klimatu a odolnosti vůči této změně; vybízí k dalšímu výzkumu a vývoji, a to i inovativních technologií, v zájmu připravenosti na změnu klimatu; vyzývá ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování v oblasti inovativních ekologických technologií; připomíná, že čisté technologie posilují suverenitu EU a mají zásadní význam pro konkurenceschopnost, čelí však ještě větším výzvám v oblasti financování kvůli vyšším nákladům (zelená prémie) v porovnání se stávajícími technologiemi; zdůrazňuje, že Draghiho zpráva požaduje více systémů veřejných záruk a protizáruk na pokrytí investičních rizik projektů výroby čistých technologií;

27.připomíná, že EIB byla prvním emitentem zelených dluhopisů a nyní je největším emitentem zelených dluhopisů ve více měnách; vítá skutečnost, že dne 2. dubna 2025 vydala EIB svůj první dluhopis na ochranu klimatu, který je v souladu s nařízením o standardu pro evropské zelené dluhopisy Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2631 ze dne 22. listopadu 2023 o evropských zelených dluhopisech a o volitelném zveřejňování informací o dluhopisech nabízených jako environmentálně udržitelné a informací o dluhopisech vázaných na udržitelnost (Úř. věst. L, 2023/2631, 30.11.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2631/oj).; zdůrazňuje klíčovou úlohu EIB při rozvoji trhu se zelenými dluhopisy, který poskytuje řešení v oblasti financování udržitelným podnikům; vyzývá Komisi a skupinu EIB, aby udržely vedoucí postavení EU v oblasti zelených a digitálních dluhopisů;

28.připomíná závazek EIB vůči Úmluvě o biologické rozmanitosti a celosvětovému rámci pro biologickou rozmanitost po roce 2020 a podporuje investice EIB do ochrany biologické rozmanitosti a zachování přírodních zdrojů; vítá dohodu EIB a Evropské agentury pro životní prostředí o prohloubení spolupráce v oblasti biologické rozmanitosti a opatření v oblasti klimatu; zdůrazňuje, že v zájmu dosažení dlouhodobých přínosů obnovy, zachování a ochrany biologické rozmanitosti a přírody by měly být potenciálním příjemcům k dispozici atraktivní systémy financování, aby se do těchto postupů zapojili dobrovolně;

29.vítá proaktivní přístup EIB v otázkách bezpečnosti a obrany; upozorňuje na skutečnost, že investice do tohoto odvětví se v roce 2024 zdvojnásobily, a dosáhly tak jedné miliardy EUR, přičemž v plánu EIB na rok 2025 je další zdvojnásobení těchto investic na rekordní 2 miliardy EUR; zdůrazňuje, že větší investice EIB do odvětví obrany mohou podpořit investice komerčních bank do tohoto odvětví; upozorňuje však, že tyto částky představují méně než 1,1 % investic EIB pro rok 2024 (88,8 miliard EUR) a 2,2 % jejích cílů financování pro rok 2025 (95 miliard EUR), a zdůrazňuje, že mohou hrát pouze doplňkovou roli při řešení nového financování v odhadované výši 33,6 miliard až 48 miliard EUR, které budou potřebovat společnosti v odvětví obrany do roku 2030, aby uspokojily zvýšenou poptávku očekávanou v souvislosti s plánem ReArm Europe / Readiness 2030; zdůrazňuje, že financování na evropské úrovni je pro uspokojení značných potřeb členských států v oblasti financování zásadní; zdůrazňuje, že jakékoli budoucí strukturální evropské financování obrany musí být koncipováno s jasnými podmínkami a přísným dohledem, a je třeba se přitom poučit ze zkušeností se stávajícími nástroji;

30.podporuje pokračující a posílenou roli EIB při upevňování bezpečnosti Evropy prostřednictvím cílených investic do obranné i civilní infrastruktury a zdůrazňuje, že je třeba soustředit strategické investice do projektů, které mají evropskou přidanou hodnotu, a do technologií dvojího užití, které přispívají k civilním i obranným cílům, v souladu se zastřešujícími cíli EU, kterými jsou podpora inovací a zvyšování bezpečnosti a odolnosti Unie; zdůrazňuje, že efektivní inovace v oblasti obrany závisí na úzké spolupráci mezi akademickou obcí, výzkumnými institucemi a soukromým průmyslem, a vybízí EIB, aby působila jako katalyzátor při vytváření dlouhodobých partnerství veřejného a soukromého sektoru prostřednictvím cílených finančních nástrojů;

31.vítá skutečnost, že EIB má v plánu revidovat svůj operační rámec a stanovit pro veřejnou politiku zvláštní průřezový cíl, kterým je posílení míru a bezpečnosti v Evropě a jehož plnění by se opíralo o ambiciózní alokace finančních prostředků a kapitálu Dopis prezidentky EIB Nadie Calviñové ze dne 4. března 2025 adresovaný vedoucím představitelům EU.; podporuje tudíž rozhodnutí správní rady EIB ze dne 21. března 2025 začlenit Strategickou evropskou bezpečnostní iniciativu EIB z roku 2022 do trvalého průřezového cíle veřejné politiky, čímž doplní stávající cíle veřejné politiky; zdůrazňuje však, že veškerá činnost v oblasti obrany musí podléhat příslušným finančním parametrům, pravidelnému posuzování rizik a transparentnímu dohledu a musí být doprovázena přísnými postupy řízení rizik;

32.vítá společnou iniciativu Komise a skupiny EIB zřídit prostřednictvím svého dceřiného subjektu EIF fond fondů nazvaný „Nástroj pro kapitálové investice pro obranu“, s rozpočtem 175 milionů EUR na období 2024–2027, na podporu soukromých investic do evropských malých a středních podniků, které vyvíjejí inovativní obranné technologie dvojího užití, a pomoci tak uspokojit potřeby podniků v technologické a průmyslové základně obrany EU, pokud jde o kapitálové financování, které se odhadují na 6,8 miliardy až 20 miliard EUR do roku 2030, aby se naplnila zvýšená poptávka očekávaná v rámci plánu ReArm Europe / Readiness 2030;

33.bere na vědomí rozhodnutí správní rady EIB ze dne 21. března 2025 rozšířit kritéria způsobilosti skupiny EIB pro investice do bezpečnosti a obrany a omezit vyloučené činnosti v souladu s návrhy, které schválili vedoucí představitelé EU na zasedání Evropské rady dne 6. března 2025, a také schválení akčního plánu skupiny EIB pro bezpečnost a obranu v květnu 2024, jehož cílem je zvýšit podporu bezpečnostního a obranného průmyslu EU; konstatuje, že v rámci tohoto plánu poskytuje skupina EIB financování malým a středním podnikům a inovativním startupům v odvětví bezpečnosti a obrany v souladu se zásadou dvojího užití, přičemž je zachováno kritérium „věrohodného civilního využití“, ale upouští se od testu příjmů;

34.bere na vědomí rozhodnutí správní rady EIB ze dne 21. března 2025, že pro investice do bezpečnosti a obrany nebude stanoven žádný pevný strop a že výše finančních prostředků bude každoročně určena v operačním plánu skupiny EIB; žádá EIB, aby objasnila možné důsledky tohoto rozhodnutí pro další oblasti politiky a celkové operace EIB;

35.navrhuje, že EIB by měla neustále přemýšlet o své roli při přispívání k míru a bezpečnosti v Evropě, jak je nastínila Komise ve své bílé knize o budoucnosti evropské obrany, a o rozsahu způsobilých investic a hodnotit je, zejména s ohledem na naléhavou potřebu rozšířit evropské odvětví obrany a zajistit dlouhodobou bezpečnost a strategickou nezávislost; varuje, že veškeré úpravy kritérií způsobilosti nebo financování skupiny EIB za účelem sladění s novými prioritami musí zabezpečit finanční pozici skupiny a zajistit efektivní financování ostatních strategických priorit EU;

36.vyzývá členské státy, aby změnily seznam vyloučených položek EIB tak, aby bylo možné financovat zbraně a munici nad rámec pouhých technologií dvojího užití, a tak přispěly k rozvoji evropského obranného průmyslu;

37.vítá hlavní strategické priority EIB, které spočívají v posílení evropské sociální infrastruktury a v moderní politice soudržnosti v zájmu udržitelného růstu podporujícího začlenění v celé Evropě; oceňuje, že se EIB ve svém dokumentu o směřování v oblasti soudržnosti v letech 2021–2027 zavázala, že v letech 2022 až 2024 věnuje nejméně 40 % svého celkového financování v EU na projekty v regionech soudržnosti, a že v roce 2024 toto financování představovalo 48 % celkových úvěrů EU; vyzývá EIB, aby i nadále podporovala rozvoj infrastruktury, včetně investic do železnic, zdravotnictví a sociální infrastruktury, které jsou pro sociální a ekonomickou soudržnost, odolnost a růst podporující začlenění zásadní; zdůrazňuje, že v situaci geopolitické a ekonomické nejistoty může EIB přinášet dlouhodobá řešení pro krizi životních nákladů;

38.zdůrazňuje klíčovou roli, kterou sehrává rozvoj dovedností při podpoře dlouhodobého udržitelného růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti v EU; zdůrazňuje, že iniciativy v oblasti financování zaměřené na podporu lidského kapitálu nejen přispívají k inovacím a produktivitě a uspokojují potřeby pracovního trhu, ale také upevňují sociální soudržnost a ekonomickou odolnost; vyzývá EIB, aby zvýšila investice do vzdělávání, odborné přípravy, prohlubování dovedností a rekvalifikací a do zdraví, a to v koordinaci a spolupráci s iniciativami členských států v těchto oblastech, ve snaze tyto iniciativy doplnit a zvýšit jejich dopad;

39.vítá závazek EIB, že bude řešit výzvu, kterou představuje dvojí selhání trhu v odvětví bydlení, včetně nedostatku cenově dostupného a energeticky účinného bydlení a neschopnosti trhu zvýšit energetickou účinnost stávajícího domovního a bytového fondu; bere na vědomí rozdíly mezi členskými státy v obou těchto politikách a rozsah výše uvedených selhání trhu;

40.vítá akční plán EIB pro cenově dostupné a udržitelné bydlení, v němž jsou na příští dva roky naplánovány investice ve výši 10 miliard EUR; upozorňuje na výsledek analýzy skupiny EIB a schůze zúčastněných stran, který poukázal na nedostatek veřejných i soukromých investic odhadovaný na 300 až 400 miliard EUR ročně, kterých je zapotřebí na výstavbu 1,5 milionu nových bytových jednotek a na renovaci 5 milionů dalších jednotek ročně; vybízí EIB, aby v členských státech mobilizovala ještě více finančních prostředků na projekty cenově dostupného bydlení; vyzývá EIB, aby se zaměřila na udržitelný rozvoj měst tím, že zajistí naplnění potřeb EU v oblasti bydlení a infrastruktury, aby bylo možno vybudovat silnější, udržitelnou, soudržnější a prosperující Evropu, včetně investic do obnovy již existující infrastruktury se zaměřením na podporu projektů obnovy měst a přeměny starých nebo opuštěných budov na moderní sociální bydlení;

41.vyzývá EIB, aby zohlednila rozdílnou zátěž nákladů na bydlení pro různé příjmové skupiny a rodinné struktury, zejména proto, že některé nízkopříjmové skupiny jsou ohroženy marginalizací; vybízí EIB, aby spolupracovala s dalšími evropskými veřejnými investičními bankami, místními veřejnými finančními institucemi, místními samosprávami, družstvy a společnostmi v oblasti sociálního bydlení na financování řešení bydlení pro zranitelné a nízkopříjmové skupiny; vítá záměr EIB více se zaměřit na výzkum a vývoj v oblasti bydlení;

42.vyzývá EIB, aby rozšířila finanční podporu prostřednictvím zavedení standardizovaných hotových finančních produktů v oblasti energetiky a renovace budov; zdůrazňuje skutečnost, že model EIB „originate-to-distribute“, který směruje úspory institucionálních investorů, je inovativním modelem, který by mohl přispět k integraci kapitálových trhů EU;

43.vítá záměr EIB rozšířit finanční a poradenskou podporu, pokud jde o cenově dostupné bydlení, zejména pro mladší generace; podporuje úzkou součinnost a kontakt s Komisí, obcemi a místními orgány, poskytovateli družstevního bydlení, bytovými družstvy a stavebním sektorem, výměnu osvědčených postupů a podporu celoevropské spolupráce; vyzývá EIB, aby podporovala projekty zajišťující cenově dostupný přístup k energii z obnovitelných zdrojů, bydlení a veřejným službám, komunitním iniciativám a malým projektům se zvláštním zaměřením na boj proti energetické chudobě;

44.vítá skutečnost, že skupina EIB zařadila zemědělství a bioekonomiku mezi své klíčové priority; zdůrazňuje, že zemědělství je klíčovou hnací silou růstu a rozvoje ve venkovských oblastech a že posílení podpory a podpora inovací v tomto životně důležitém odvětví hrají významnou roli při zajišťování potravinového zabezpečení; upozorňuje na finanční problémy, s nimiž se potýkají zemědělci, zejména mladí zemědělci, a konstatuje, že zemědělci a podniky v tomto odvětví mají nižší úspěšnost při žádostech o financování; vyzývá skupinu EIB, aby se více angažovala v odvětví zemědělství tím, že zlepší přístup k financování;

45.vyzývá EIB, aby zvýšila své snahy o podporu zaměstnanosti mládeže, zejména prostřednictvím podpory projektů a programů, které přispívají k podnikavosti mládeže a zlepšují přístup k zaměstnání, odborné přípravě a inovacím, a tím přispěla ke spravedlivějšímu a inkluzivnějšímu územnímu rozvoji a pomohla omezit odliv mozků, zejména v ostrovních regionech a ekonomicky znevýhodněných oblastech EU;

46.vyzývá EIB, aby posílila financování otevřené strategické autonomie EU v digitální oblasti a aby podporovala výzkum, rozvoj evropské digitální infrastruktury a nové a přelomové technologie, jako je umělá inteligence a kvantová výpočetní technika, a aby umožňovala růst digitálních startupů; zdůrazňuje, že pro zajištění inkluzivního přístupu k digitální infrastruktuře a službám je důležité překlenout digitální propast v rámci EU i na celém světě; zdůrazňuje význam sladění digitálních investic EIB se strategickými prioritami EU, jako jsou cíle digitální dekády, včetně konektivity, digitálních dovedností a digitální transformace podniků;

47.podporuje skutečnost, že EIF rozšiřuje iniciativu European Tech Champions, aby přilákala soukromý kapitál, který by umožnil rozvoj inovativních startupů až na úroveň úspěšných světových lídrů, aby společnosti a technologie vzniklé v Evropě zůstaly v Evropě až do pokročilé fáze růstu; zdůrazňuje, že je třeba zavádění této iniciativy urychlit, aby udržela krok s tempem inovací a startupy; dále vyzývá k tomu, aby byly pozitivní zkušenosti s touto iniciativou využity k vývoji dalších podobných iniciativ, které budou podporovat digitální transformaci a jiná strategická odvětví, a vybízí EIF, aby zvážil vytvoření druhé generace této iniciativy a také možnost investovat do fondu fondů;

48.zdůrazňuje, že institucionální investoři v Evropě by mohli hrát větší roli při podpoře rizikového kapitálu, zejména pro scaleupy; naléhavě proto žádá skupinu EIB, aby vytvořila Evropské technologické fórum, které by sdružovalo ekosystém rizikového kapitálu a zapojilo institucionální investory po vzoru Tibiho iniciativy Tibi, P., „Financing the Fourth Industrial Revolution – Solving the financing grid-lock for technology companies“ (Financování čtvrté průmyslové revoluce – jak vyřešit patovou situaci ve financování pro technologické společnosti), Francouzské ministerstvo pro hospodářství a finance, červenec 2019.; vyzývá EIB, aby těmto investorům nabídla příležitosti k budování jejich odborných znalostí a zapojení se do programů společného investování ze strany Evropského investičního fondu a institucionálních investorů za transparentních a předem dohodnutých podmínek;

49.upozorňuje na skutečnost, že cílem Dohody o čistém průmyslu je vytvořit program TechEU s EIB; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby měl tento fond specifický alokační cíl pro startupy a scaleupy;

50.vyzývá EIB, aby podpořila posílení kapacit v oblasti kybernetické bezpečnosti v EU, aby byla Evropa odolnější a zároveň se zlepšila stávající spolupráce mezi členskými státy a aby byly ochráněny kritické subjekty a základní služby;

51.zdůrazňuje, že zabezpečení dodávek kritických surovin má zásadní význam pro ekologickou a digitální transformaci, odvětví obrany a průmyslovou základnu EU obecně; připomíná úlohu, kterou EIB sehrává v Evropské alianci pro suroviny, a cíl Unie stát se více nezávislou, pokud jde o dodávky kritických surovin; zdůrazňuje význam přístupu oběhového hospodářství ke kritickým surovinám, aby se snížila závislost EU na třetích zemích a posílila její strategická nezávislost; vyzývá proto EIB, aby více investovala do odvětví kritických surovin, a tak zvýšila odolnost v oblasti surovin, se zvláštním zaměřením na recyklaci druhotných surovin;

52.vyzývá EIB, aby podporovala technologickou transformaci evropských podniků a rozvoj digitálních dovedností zaměstnanců a podnikatelů;

53.vítá zásadně důležitou podporu, kterou EIB poskytuje Ukrajině, s ohledem na plošnou, bezdůvodnou a nezákonnou válečnou agresi Ruska; vyzývá ke zvýšení rozpočtových záruk EU, aby EIB mohla i nadále tuto podporu poskytovat a posilovat činnost veřejného a soukromého sektoru na Ukrajině, podpořit Ukrajinu při řešení jejích bezprostředních ekonomických problémů, ale také naplánovat její obnovu ve střednědobém až dlouhodobém horizontu;

54.zdůrazňuje, že pro snížení závislosti na třetích zemích je zásadní zavedení odolné infrastruktury pod evropskou kontrolou, mimo jiné v oblasti satelitní komunikace, energetiky a logistiky;

55.zdůrazňuje důležitou roli, kterou EIB hraje při podpoře členských států a zemí mimo EU, zejména kandidátských zemí, aby získaly přístup na trhy rizikového kapitálu, a tím rozšiřuje investiční příležitosti;

56.zdůrazňuje, že v rámci souboru nástrojů vnější činnosti EU je strategie Global Gateway klíčová pro postavení Evropy ve světě a jejím cílem je podporovat mnohostranný systém založený na pravidlech, udržitelný rozvoj, demokracii, lidská práva, genderovou rovnost a právní stát; vítá roli EIB v tomto ohledu, jakožto hlavní rozvojové banky EU; připomíná význam předvídatelných záruk z rozpočtu EU, které EIB umožní pokračovat v provádění operací mimo EU;

57.vyzývá k posílení transparentnosti a postupů zveřejňování informací v souladu s ostatními nadnárodními rozvojovými bankami a ke zřízení nezávislého mechanismu pro podávání stížností, který by mohl účinně řešit a napravovat stížnosti; zdůrazňuje, že je třeba zavést účinné mechanismy, které zajistí zapojení komunit, na které mají dopad projekty financované EIB, a odpovědnost vůči těmto komunitám, aby se zajistilo, že projekty v rámci Global Gateway budou reagovat na místní potřeby, budou genderově citlivé a přinesou smysluplné výsledky v oblasti rozvoje; upozorňuje na důležitost zapojení veřejnosti, zejména do procesů plánování, hodnocení a monitorování ze strany EIB v oblasti kritických surovin, včetně svobodného, předběžného a informovaného souhlasu původních obyvatel, jak je stanoveno v Deklaraci OSN o právech původních obyvatel;

58.znovu vyzývá EIB Global, aby operace kombinování zdrojů zaměřila na oblasti, v nichž mohou přinést místní ekonomice přidanou hodnotu, a aby zabránila vytěsňování soukromého kapitálu a zajistila, aby se kombinované financování nepoužívalo pro základní veřejné služby, zejména ve zdravotnictví, vzdělávání a sociálním zabezpečení; připomíná, že cíle rozvojové politiky EU, a zejména cíl zlepšit cenově dostupný přístup ke zdravotní péči, by měly být pro investice EIB vodítkem v této oblasti tak, aby byly zajištěny lepší výsledky v oblasti zdraví pro všechny, zejména pak pro ženy;

59.očekává, že globální aktivity EIB budou také rychle reagovat na měnící se situaci a naléhavé potřeby; upozorňuje na nedostatek finančních prostředků v rozvojové pomoci způsobený zmrazením pomoci v USA a snížení finančních prostředků směřujících na globální Jih; vyzývá ke konkrétním iniciativám, které by zabránily humanitárním a zdravotním krizím, podpořily obchod v celé Africe, infrastrukturu a regionální integraci a posílily vazby s Evropou; vítá záměr EIB Global rozšířit operace s vyšším rizikem, což umožňuje mandát Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Global Europe);

60.vyjadřuje znepokojení nad zprávami o tom, že některé projekty financované EU mimo její území, např. i v rámci strategie Global Gateway, realizují čínské společnosti a že čínské firmy někdy získávají více zakázek financovaných EIB než firmy z EU; naléhavě žádá Komisi, aby zajistila rovné podmínky a spolupracovala s EIB na posílení účasti evropských společností; doporučuje takové postupy zadávání veřejných zakázek, které upřednostňují nejlepší poměr ceny a kvality před nejnižší cenou, čímž podporují spravedlivou hospodářskou soutěž a jsou v souladu s hodnotami EU;

61.vítá snahy EIB a dalších devíti mezinárodních rozvojových bank o posílení spolupráce při dosahování pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje; žádá EIB, aby nadále spolupracovala s dalšími dvoustrannými a mnohostrannými institucemi a vypracovávala a uplatňovala společné metodiky pro analýzu dopadu na rozvoj, aby zajistila dlouhodobé pozitivní dopady a přidanou hodnotu;

62.vítá oznámení EIB, že zvýší podporu v odvětvích, jako je zásobování vodou, malé podniky, obnovitelná energie a energetická účinnost, a dále posílí partnerství v rámci Evropy a na celém světě, a to i se soukromými aktéry, aby dosáhla maximálního dopadu v praxi;

63.zdůrazňuje, že současně se vzrůstajícím významem EIB by se měla zvyšovat i její demokratická odpovědnost a transparentnost; včetně včasnějšího zveřejňování dokumentů souvisejících s projekty; opakuje svou výzvu k uzavření interinstitucionální dohody mezi Parlamentem a EIB, která by formalizovala a zlepšila jejich stávající spolupráci, mimo jiné prostřednictvím pravidelného strukturovaného dialogu, lepšího přístupu Parlamentu k dokumentům a údajům EIB a možnosti, aby Parlament předkládal EIB otázky k písemnému zodpovězení, jako tomu je již v případě Evropské centrální banky; v této souvislosti žádá EIB, aby Parlamentu poskytla jasný, zjednodušený přehled příspěvků z rozpočtu EU do její rozvahy, podrozvahy a výkazu zisků a ztrát;

64.upozorňuje, že je důležité, aby EIB zajistila úplnou transparentnost a sledovatelnost financovaných projektů, včetně podrobnějších informací, a umožnila tak řádný dohled ze strany všech příslušných zainteresovaných subjektů, včetně organizací občanské společnosti, a nejen ze strany příslušných ministerstev; připomíná, že všichni příjemci finančních prostředků EU mají obecnou povinnost přiznat jejich původ a zajistit viditelnost všech obdržených finančních prostředků EU; vyzývá skupinu EIB, aby zajistila, aby koneční příjemci splnili podmínky zviditelnění finanční podpory EU;

65.vyzývá EIB, aby podpořila účast evropských společností v zadávacích řízeních na projekty financované EIB; vybízí EIB, aby příjemcům půjček doporučila, aby upřednostnili způsobilost evropských podniků v zájmu posílení evropské konkurenceschopnosti;

66.zdůrazňuje, že je důležité, aby skupina EIB dodržovala nejvyšší standardy v oblasti prevence všech forem podvodů, daňových úniků, vyhýbání se daňovým povinnostem, praní peněz a financování terorismu; konstatuje, že ochrana integrity financování skupiny EIB je zásadní pro zajištění důvěry veřejnosti a efektivního využívání zdrojů; bere na vědomí šetření evropské veřejné ochránkyně práv a vyšetřování prováděná Úřadem evropského veřejného žalobce a Evropským úřadem pro boj proti podvodům a očekává jasné informace a odpovídající opatření, včetně případných nezbytných důsledků;

67.opakuje svou výzvu, aby EIB zvážila, že rozdělení práce v řídícím výboru sladí s doporučeními orgánů EU, aby zmírnila případné střety zájmů;

68.vítá rámec pro uznání odborových svazů v Evropské investiční bance, který byl vytvořen v roce 2024;

69.vítá zásady EIB týkající se rozmanitosti, rovnosti a začleňování, včetně cíle, podle něhož by do konce roku 2026 měly alespoň 40 % vedoucích pozic zastávat ženy; vyzývá k zeměpisně vyváženému zastoupení státních příslušníků EU mezi zaměstnanci;

70.upozorňuje, že je nutné posílit politiky EIB v oblasti lidských práv, včetně vytvoření jasného a účinného rámce a strategie pro náležitou péči v oblasti lidských práv; zdůrazňuje, že posouzení environmentálních a sociálních dopadů by měli provádět nezávislí odborníci a že by měly být zavedeny nezávislé ověřovací mechanismy, které by dohlížely na vlastní monitorování a podávání zpráv klienty EIB;

71.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a Evropské investiční bance.