1.vyjadřuje svou hlubokou solidaritu se všemi oběťmi v Rakousku, Polsku, Česku, na Slovensku, v Moldavsku a v Bosně a Hercegovině, s jejich rodinami a všemi lidmi postiženými ničivými povodněmi, jakož i s celostátními, regionálními a místními orgány zajišťujícími pomoc;

2.vítá toto rozhodnutí jako skutečný a jasný projev solidarity Unie s jejími občany a s regiony v postižených oblastech, mj. s regiony v partnerských zemích;

3.připomíná, že je důležité informovat veřejnost o reálných přínosech Fondu solidarity Evropské unie (EUSF) a dále zvyšovat povědomí občanů o nástrojích a programech Unie v členských státech a v zemích zapojených do přístupových jednání s Unií;

4.upozorňuje na rostoucí počet závažných, ničivých a smrtících přírodních katastrof v Evropě a vyzývá členské státy a Komisi, aby investovaly do mitigačních a adaptačních opatření v oblasti klimatu s cílem zabránit lidským a hospodářským ztrátám; zdůrazňuje, že v roce 2024 zasáhly bouřky a záplavy odhadem 413 000 lidí, což mělo za následek ztrátu nejméně 335 životů, a že se škody způsobené bouřkami a povodněmi v průběhu roku v celé Evropě odhadují nejméně na 18 miliard EUR Služba programu Copernicus v oblasti změny klimatu (C3S) a Světová meteorologická organizace (WMO), 2025: European State of the Climate 2024 (Stav klimatu v Evropě v roce 2024), climate.copernicus.eu/ESOTC/2024, doi.org/10.24381/14j9-s541.; domnívá se, že s ohledem na nadcházející návrh Komise týkající se nového víceletého finančního rámce a následná interinstitucionální jednání by měl být navýšen rozpočet EUSF nebo jeho ekvivalentu a že EUSF nebo jeho ekvivalent musí občanům poskytovat pomoc úměrnou rozsahu příslušných katastrof; konstatuje, že výrazné navýšení EUSF by členským státům umožnilo reagovat na katastrofy účinněji a rychleji, přičemž prostředky z jiných nástrojů, zejména fondů soudržnosti, jejichž hlavním účelem není reakce na katastrofy, by mohly zůstat zachovány; naléhavě vyzývá Komisi také k tomu, aby prozkoumala všechny možné způsoby, jak urychlit uvolnění prostředků z fondu EUSF, zejména prostřednictvím změny stávajících pravidel a poskytnutí vyšších záloh kandidátským zemím;

5.vyzývá Komisi, aby vytvořila na období po roce 2027 specializované nástroje reakce na krize a aby uznala, že rostoucí četnost a závažnost přírodních katastrof, mimořádných situací v oblasti zdraví, geopolitické nestability a hospodářských otřesů vyžaduje na úrovni Unie pružnější a individuálnější finanční mechanismy; zdůrazňuje, že je třeba prohloubit koordinaci s vnitrostátními systémy civilní ochrany a mechanismy včasného varování a zajistit v celé Unii jednotnější reakci na katastrofy, která by vycházela ze získaných údajů; poukazuje na význam specializované podpory přeshraniční a regionální spolupráce v oblasti připravenosti, zmírňování změny klimatu a obnovy, zejména v ohrožených nebo rizikových oblastech;

6.zdůrazňuje, že EUSF je pouze nápravným nástrojem a že adaptační a mitigační snahy Unie v oblasti klimatu by měly být spojeny i s podporou evropských a vnitrostátních politik zaměřených na předcházení přírodním katastrofám; zdůrazňuje, že zpráva agentury Evropské agentury pro životní prostředí č. 1/2024 – Evropské posouzení klimatických rizik obsahovala varování, že Unie není na dopady změny klimatu připravena, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 °C, jak je stanoveno v Pařížské dohodě, a podtrhuje, že je nutné přijmout opatření, která zabrání tomu, aby zjištěná klimatická rizika dosáhla kritických úrovní; připomíná, že je nutná účinná součinnost s dalšími politikami a programy Unie, a zdůrazňuje, že členské státy by měly co nejlépe využívat možností financování, zejména z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu+ a programů rozvoje venkova; vyzývá Komisi, aby s náležitou naléhavostí posoudila veškeré odůvodněné žádosti členských států o to, aby byly v rámci jejich národních plánů pro oživení a odolnost přerozděleny finanční prostředky na pomoc při přírodních katastrofách, a to v souladu s pravidly stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/241/oj).; rovněž upozorňuje na nutnost zavádět preventivní opatření, a to nejen s cílem zmírnit budoucí škody, ale také zabránit zhoršení rizikových faktorů v důsledku ničivých událostí, jako jsou povodně, přírodní požáry, sesuvy půdy nebo vysychání jezer a řek; zdůrazňuje, že veškeré projekty obnovy financované z FSEU musí zajišťovat odolnost vůči změně klimatu; podtrhuje význam přiměřené flexibility mezi jednotlivými programy; zdůrazňuje, že pomoc poskytovaná v rámci EUSF by neměla být na úkor unijního financování, které členské státy získávají v rámci jiných politik nebo programů Unie; připomíná, že členské státy mohou poskytovat státní podporu v souladu s platnými pravidly Unie, zejména zemědělským podnikům, které utrpěly škody v důsledku přírodních katastrof;

7.připomíná, že iniciativa RESTORE a zvláštní opatření v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) zavedená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3242 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3242 ze dne 19. prosince 2024, kterým se mění nařízení (EU) 2020/2220, pokud jde o zvláštní opatření v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova k poskytnutí dodatečné pomoci členským státům postiženým přírodními katastrofami (Úř. věst. L, 2024/3242, 23.12.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/3242/oj). poskytují dodatečnou pomoc členským státům postiženým přírodními katastrofami prostřednictvím větší flexibility při využívání finančních prostředků; zdůrazňuje, že členské státy by měly tyto nové příležitosti využívat; poukazuje rovněž na to, že v důsledku velmi pokročilého provádění víceletého finančního rámce získaly některé členské státy v rámci iniciativy RESTORE jen omezenou flexibilitu;

8.připomíná důležitost rychlého a důkladného posouzení škod, které náležitě zohlední hospodářské důsledky, a vyzývá k tomu, aby se při současném zajištění ochrany unijního rozpočtu více usilovalo o to, zkrátit průměrnou dobu vyplácení zálohových plateb, a poskytnout tak regionům postiženým přírodními katastrofami a extrémními povětrnostními událostmi příslušnou pomoc včas; zdůrazňuje, že členské státy by měly v souvislosti s opatřeními v oblasti reakce na katastrofy a obnovy věnovat prvořadou pozornost potřebám postiženého obyvatelstva, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována zranitelným skupinám;

9.zdůrazňuje, že je naléhavě nutné uvolnit prostřednictvím EUSF okamžitou finanční pomoc, aby bylo zajištěno, že se podpora dostane do postižených regionů včas;

10.schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

11.pověřuje svou předsedkyni, aby podepsala toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistila jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

12.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.