1.upozorňuje na stále vyšší počet nákupů, které spotřebitelé v EU uskutečňují na online platformách mimo EU, jež zprostředkovávají obchod mezi dodavatelem a spotřebitelem, a nově i mezi výrobcem a spotřebitelem, a přímý prodej spotřebitelům; zdůrazňuje, jak je popsáno v Lettově zprávě o budoucnosti jednotného trhu Letta, E., ‘Much more than a market: Speed, Security, Solidarity – Empowering the Single Market to deliver a sustainable future and prosperity for all EU Citizens (Více než trh – rychlost, bezpečnost, solidarita – posílení jednotného trhu s cílem zajistit udržitelnou budoucnost a prosperitu pro všechny občany EU), duben 2024., že oběh škodlivých výrobků na jednotném trhu se velmi rychle zvyšuje a spotřebitelé v EU přicházejí kvůli nákupu nebezpečných výrobků, které mohou vést ke zraněním a poškozují naše ekonomiky, o 19,3 miliardy EUR ročně;

2.konstatuje, že v roce 2024 bylo do EU v rámci elektronického obchodu dovezeno 4,6 miliardy kusů zboží pod prahovou hodnotou pro osvobození od cla ve výši 150 EUR, z nichž 91 % pocházelo z Číny, což odpovídá až 12 milionům drobných položek elektronického obchodu denně a představuje téměř dvojnásobek objemu zaznamenaného v roce 2023 (2,4 miliardy) a více než trojnásobek objemu v roce 2022 (1,4 miliardy); konstatuje, že tento nárůst prohloubil problémy s dodržováním předpisů, zejména v oblasti bezpečnosti výrobků, a že orgány dozoru nad trhem a nezávislá šetření uvádějí, že míra nesouladu s předpisy je alarmující;

3.zdůrazňuje, že většina nebezpečných a nezákonných výrobků je do EU zasílána ve velkých počtech jednotlivých a často malých balíků prodávaných spotřebitelům v EU prostřednictvím online platforem mimo EU, zejména z Číny; zdůrazňuje, že tyto výrobky je obtížné kontrolovat, zejména pro celní orgány v místech vstupu, tj. většinou ve velkých přístavech a logistických letištích pro elektronický obchod; zdůrazňuje, že v důsledku toho je téměř nemožné zabránit vstupu takových výrobků na území EU a pro orgány dozoru nad trhem je stále obtížnější tyto výrobky odhalovat a odstraňovat je z vnitřního trhu a pro orgány na ochranu spotřebitele je těžké přijímat opatření poté, co se výrobky dostanou ke spotřebitelům v EU;

4.zdůrazňuje, že rychlý nárůst elektronického obchodu má významné dopady na životní prostředí, a to kvůli zvyšujícímu se objemu obalových odpadů, větší uhlíkové stopě nekvalitních výrobků s krátkým životním cyklem a jejich přepravě i kvůli problémům s nakládáním s odpady a nerecyklovatelnými materiály; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba zajistit soulad s právními předpisy v oblasti životního prostředí a podporovat udržitelné způsoby spotřeby;

5.zdůrazňuje, že některá on-line tržiště mimo EU čelí obviněním kvůli využívání nucené práce; v této souvislosti zdůrazňuje, že nařízení (EU) 2024/3015 zakazuje vstup produktů pocházejících z nucené práce na trh EU, a že je třeba jej po zavedení účinně prosazovat, a to i v případě prodeje on-line;

6.konstatuje, že dne 1. prosince 2025 vstoupí v platnost nařízení (EU) 2023/2411 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2411 ze dne 18. října 2023 o ochraně zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků a o změně nařízení (EU) 2017/1001 a (EU) 2019/1753 (Úř. věst. L, 2023/2411, 27.10.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2411/oj). o ochraně zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků; konstatuje, že pokud zeměpisná označení nebudou doprovázena odpovídající podporou a ochranou, zejména na trzích zemí mimo EU, mohou zůstat neúčinná; vyzývá proto Komisi spolu s celními orgány členských států, aby posílily kontroly zaměřené na zachycování výrobků, které porušují pravidla zeměpisných označení;

7.je znepokojen tím, že převládající obchodní model některých významných online platforem mimo EU je založen na rychlé a rozsáhlé výrobě a distribuci výrobků rychlé a ultrarychlé módy, přičemž jsou upřednostňovány rychlost a nízké náklady před udržitelností, bezpečností a kvalitou; vyjadřuje politování nad tím, že mnoho takových výrobků není v souladu s právními předpisy EU, avšak prodejci, kteří nedodržují předpisy, smysluplnému vymáhání předpisů nebo sankcím často uniknou; zdůrazňuje, že tyto praktiky představují formu sociálního a environmentálního dumpingu, což vede k přetrvávající a nespravedlivé konkurenční výhodě pro tyto platformy mimo EU a vytváří nepřiměřený tlak na evropské podniky, zejména na malé a střední podniky a mikropodniky; zdůrazňuje, že to brání rozvoji textilního a oděvního odvětví EU;

8.je si vědom toho, že EU zavedla silný rámec pro dodržování předpisů, který se vztahuje i na výrobky prodávané on-line, k jeho plnému prosazování je však i nadále třeba vyvíjet větší úsilí; v této souvislosti zdůrazňuje význam nařízení o digitálních službách, nařízení o digitálních trzích, nařízení o dozoru nad trhem, nařízení o obecné bezpečnosti výrobků, pravidel na ochranu spotřebitelů a různých právních předpisů týkajících se výrobků a životního prostředí; zdůrazňuje, že orgány dozoru nad trhem čelí problémům při uplatňování těchto rámců na online platformy – jak to dokazuje nedávno zveřejněná hodnotící zpráva Komise o provádění článku 4 nařízení (EU) 2019/1020, a zejména v případech, kdy se velké množství určitého výrobku prodává v malých zásilkách; domnívá se, že v boji proti nebezpečným, nevyhovujícím a padělaným výrobkům je nezbytné důkladně provádět nařízení o digitálních službách a další regulační acquis;

9.zdůrazňuje, že je třeba provádět stávající rámec pro dodržování předpisů a vyhodnotit tato opatření při zvažování nových právních předpisů, včetně nových povinností pro on-line tržiště;

10.konstatuje, že provádění fyzických testů je v případě malých balíků zasílaných přímo konečnému spotřebiteli velmi nepraktické, a proto se celní orgány budou i nadále spoléhat především na kontrolu dokumentace, spíše než na kontrolu samotných výrobků;

11.poukazuje na významné nedostatky v prosazování právních předpisů způsobené omezenými zdroji celních orgánů a orgánů dozoru nad trhem a jejich nedostatečnou digitalizací, nedostatkem lidských zdrojů a harmonizovaných a interoperabilních technologických nástrojů umožňujících spolupráci mezi členskými státy a nedostatečným sdílením údajů a celkovou absencí spolupráce a koordinace mezi celními orgány, platformami a subjekty dozoru nad trhem; uznává, že vzhledem k objemu balíků, které v rámci elektronického obchodu vstupují do EU, jsou fyzické kontroly nevyhnutelně a ze své podstaty omezené;

12.domnívá se, že fiktivní nákupy prováděné orgány dozoru nad trhem, jak to navrhuje sdělení Komise o elektronickém obchodu, jsou důležitým nástrojem k ověřování souladu výrobků prodávaných prostřednictvím on-line platforem; zdůrazňuje však, že pokud mají prodejci sídlo mimo EU nebo nejsou vysledovatelní a pokud jsou pro odpovědné osoby používány falešné adresy, neexistuje žádný odpovědný právní subjekt, proti němuž by orgány dozoru nad trhem mohly přijmout donucovací opatření;

13.domnívá se, že výrobci a maloobchodníci v EU, a zejména malé a střední podniky, čelí nekalé hospodářské soutěži v důsledku toho, že platformy mimo EU umožňují výrobcům ze zemí mimo EU a nevyhovujícím výrobkům snadno vstupovat na trh EU a obcházet platné předpisy a normy; upozorňuje, že zatímco výrobci v EU musí dodržovat přísná pravidla v oblasti bezpečnosti, životního prostředí a kvality, mnoho výrobků nízké hodnoty prodávaných prostřednictvím těchto platforem se kvůli způsobu, jakým jsou dodávány do EU, celním kontrolám a kontrolám v rámci dozoru nad trhem vyhne; vyjadřuje znepokojení nad tím, že některé z těchto platforem a obchodníků ze zemí mimo EU tuto mezeru záměrně zneužívají, což vede k nekontrolovanému vstupu dovážených výrobků, které nejsou v souladu s právními předpisy, na jednotný trh EU, znevýhodňuje to evropské výrobce, velkoobchodníky a maloobchodníky, a oslabuje to jejich konkurenceschopnost a schopnost inovovat, což by mohlo vést k zániku mnoha mikropodniků a malých podniků;

14.zdůrazňuje, že ve srovnání s výrobci ze zemí mimo EU, kteří se dostávají ke spotřebitelům v EU prostřednictvím platforem elektronického obchodu, je dozor nad trhem, jemuž podléhají výrobci v EU, de facto výrazně přísnější; vyjadřuje hluboké politování nad ztrátou podílu na trhu a pracovních míst v důsledku přílivu levnějších výrobků, které nesplňují evropské normy, zejména v oblasti bezpečnosti a kvality, jakož i dalších nelegálních výrobků odesílaných ze zemí mimo EU, což má přímý dopad na malé a střední podniky a sílu společností v EU a jejich schopnost investovat a udržet ziskovost;

15.upozorňuje na rozdíl mezi online platformami, které působí jako zprostředkovatelé, a platformami, které působí jako dovozci; konstatuje zejména, že platformy EU pro elektronický obchod, které působí jako dovozci, nesou náklady na dodržování předpisů, které zvyšují jejich maloobchodní ceny až o 40 %, což má dopad na konečné zákazníky; zdůrazňuje, že dovozci se sídlem v EU čelí přísnějším povinnostem a vyšším nákladům, zatímco zprostředkovatelské platformy umožňují prodejcům ze zemí mimo EU zasílat zboží přímo spotřebitelům do EU, aniž by zajišťovaly soulad s předpisy;

16.je si vědom toho, že platformy elektronického obchodu podléhají různým povinnostem vyplývajícím z nařízení o digitálních službách a nařízení o obecné bezpečnosti výrobků, a mohou být za určitých okolností pohnány k odpovědnosti podle směrnice o odpovědnosti za výrobky Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2853 ze dne 23. října 2024 o odpovědnosti za vadné výrobky a o zrušení směrnice Rady 85/374/EHS (Úř. věst. L, 2024/2853, 18.11.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/2853/oj).; v této souvislosti připomíná, že on-line platformy nesou odpovědnost, pokud nedodrží své specifické povinnosti jakožto zprostředkovatelé; domnívá se však, že odškodnění spotřebitelů musí být zajištěno ve všech případech; v této souvislosti zdůrazňuje, že pokud je výrobce usazen mimo EU a nelze určit žádného dovozce, zplnomocněného zástupce nebo poskytovatele služeb kompletního vyřízení objednávek, měla by spotřebitelům odpovídající a přiměřená nápravná opatření poskytovat on-line tržiště, pokud nebylo dodrženo nařízení o digitálních službách, zejména články 30 a 31, nebo článek 22 nařízení o obecné bezpečnosti výrobků;

17.zdůrazňuje, že online tržiště jsou podle nařízení o digitálních službách povinna sledovat své obchodníky („poznej svého obchodního zákazníka“), což by mělo obchodníky odrazovat od prodeje nebezpečného nebo padělaného zboží, a jsou povinny dodržovat pravidla „souladu již od návrhu“ s cílem zvýšit celkovou sledovatelnost; zdůrazňuje nedostatečnou odpovědnost on-line platforem v případě nevysledovatelných prodejců nebo prodejců se sídlem mimo jurisdikci EU; bere na vědomí významnou míru nedodržování zásady „poznej svého obchodního zákazníka“ a nárůst nových prodejních postupů prostřednictvím platforem sociálních médií, kde tato povinnost není účinně uplatňována, což prodejcům ze zemí mimo EU umožňuje nabízet nevyhovující zboží uživatelům z EU přímo; zdůrazňuje proto, že je třeba, aby on-line platformy vynakládaly veškeré úsilí k zajištění úplné sledovatelnosti prodejců a výrobků s cílem předcházet tomu, aby se na nich objevovaly nabídky bez ověřených údajů o souladu výrobků;

18.zdůrazňuje skutečnost, že informace o odpovědném hospodářském subjektu v EU jednajícím jménem obchodníka nebo platformy ze zemí mimo EU, jež vyžaduje nařízení o obecné bezpečnosti výrobků, jsou často nesprávné nebo úplně chybějí; konstatuje, že i když jsou tyto informace k dispozici, nemusí být možné pohnat odpovědnou osobu v EU k odpovědnosti, zejména pokud se jedná o zplnomocněného zástupce; je znepokojen tím, že orgány dozoru nad trhem uvádějí značné obtíže při kontaktování těchto obchodníků ze zemí mimo EU a prosazování právních předpisů EU a že i když je kontakt navázán, je vymáhání sankcí proti nim často neproveditelné;

19.domnívá se, že vytvoření databáze odpovědných osob v EU, která by umožňovala křížovou kontrolu za účelem ověřování v reálném čase, spolu se zavedením akreditačního postupu pro tyto osoby, by zvýšilo transparentnost a posílilo odpovědnost v celém dovozním dodavatelském řetězci v rámci elektronického obchodu;

20.podporuje činnost spotřebitelských organizací v oblasti výzkumu a prosazování práva a zahájení vyšetřování online platforem mimo EU, jež iniciovaly orgány na ochranu spotřebitele v EU v rámci sítě pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele, a vyšetřování těchto platforem podle nařízení o digitálních službách kvůli možnému porušování právních předpisů EU v oblasti bezpečnosti výrobků a ochrany spotřebitelů; vyjadřuje znepokojení nad pomalým pokrokem těchto vyšetřování a vyzývá k jejich rychlému uzavření; zdůrazňuje, že je třeba, aby prosazování mělo odrazující účinek, včetně přiměřených sankcí s cílem zajistit soulad s předpisy; v této souvislosti zdůrazňuje, že na vnitrostátní a unijní úrovni je třeba věnovat zvláštní pozornost opakujícím se případům nesouladu s předpisy, které byly zjištěny například při předchozích kontrolách podobných výrobků, a to i prostřednictvím uplatňování prozatímních opatření; zdůrazňuje, že je třeba pečlivě sledovat prosazování a účinnost závazků přijatých online platformami;

21.naléhavě vyzývá Komisi a orgány pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele, aby se zástupci spotřebitelů, obchodníky a dalšími zúčastněnými stranami zahájily strukturovaný dialog o prosazování práva s cílem odhalovat systémová porušení;

22.konstatuje, že je pro unijní orgány složité vymáhat právní předpisy EU, pokud mají hospodářské subjekty sídlo mimo EU; zdůrazňuje, že je třeba posílit dohody o mezinárodní spolupráci, zejména s hlavními vývozci v rámci elektronického obchodu;

23.naléhavě vyzývá členské státy, aby navýšily finanční prostředky a zdroje vyčleněné pro orgány dozoru nad trhem, celní orgány, orgány pro ochranu spotřebitelů a orgány odpovědné za digitální služby, aby mohly lépe řešit výzvy v souvislosti s nebezpečnými a nezákonnými výrobky; žádá Komisi, aby podporovala intenzivnější spolupráci a sdílení a výměnu informací mezi příslušnými orgány, včetně orgánů dozoru nad trhem a celních orgánů, a zdůrazňuje, že je třeba zlepšit spolupráci mezi různými odvětvími; naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily účinnou koordinaci mezi různými orgány dozoru nad trhem na svém území a aby posílily pravomoci ústředních styčných úřadů; zdůrazňuje, že členské státy a EU nesou odpovědnost za zajištění toho, aby orgány dozoru nad trhem a celní orgány měly k plnění svých úkolů k dispozici dostatečné zdroje, materiální vybavení a dobře vyškolené zaměstnance, včetně řádných vyšetřovacích pravomocí;

24.vyzývá orgány dozoru nad trhem, aby investovaly více zdrojů do činností prováděných společně nebo koordinovaně s ostatními členskými státy nebo příslušnými orgány, a zejména aby zvýšily počet a četnost koordinovaných donucovacích opatření, jako jsou společné kontrolní akce, fiktivní nákupy a vzájemná hodnocení; naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby se na těchto činnostech aktivně podílely, a Komisi, aby plně využívala svých koordinačních pravomocí;

25.s potěšením bere na vědomí záměr Komise koordinovat kontrolu celních orgánů a orgánů dozoru nad trhem v prioritních oblastech kontroly zaměřených na výrobky ze zemí mimo EU, které představují významná bezpečnostní rizika a riziko, že nebudou v souladu s předpisy; zdůrazňuje, že tato iniciativa by měla vytvářet cenné údaje o rizikovém profilu, které by mohly být využívány pro ještě důslednější vymáhání práva a zpřísňování pokut za nedodržování předpisů; vyzývá Komisi, aby posílila spolupráci v rámci sítě EU pro soulad výrobků s předpisy a aby zvýšila finanční prostředky EU na celní spolupráci v rámci programu Clo a na operace dozoru nad trhem v rámci Programu pro jednotný trh; zdůrazňuje, že kvůli nedostatečným zdrojům není možné účinně zavést nástroje, jako je rozsáhlé využívání fiktivních nákupů orgány dozoru nad trhem nebo využívání důvěryhodných oznamovatelů podle nařízení o digitálních službách; upozorňuje Komisi na to, že kromě stávajících zařízení pro testování hraček a rádiových zařízení je naléhavě zapotřebí více testovacích zařízení pro zboží nabízené v elektronickém obchodu, jako jsou baterie, textilní výrobky, kosmetické přípravky, elektrospotřebiče a další výrobky; žádá členské státy, aby vyčlenily dostatečné zdroje na posílení kapacit testovacích zařízení EU a aby zvýšily investice do vybavení pro odhalování nebezpečného a nezákonného zboží;

26.zdůrazňuje, že z důvodu zabezpečení údajů a bezpečnosti by členské státy měly ve své kritické infrastruktuře a systémech zabezpečení hranic omezit činnost vysoce rizikových prodejců, včetně zadávání zakázek na zařízení pro bezpečnostní kontroly a zařízení pro skenování nákladu používaná na letištích a v přístavech;

27.upozorňuje na skutečnost, že online tržiště jsou podle nařízení o obecné bezpečnosti výrobků povinna zřídit jednotné kontaktní místo, zaregistrovat se na portálu Safety Gate a uvést tam informace o svém jednotném kontaktním místě; žádá Komisi, aby tyto povinnosti i další povinnosti online tržišť účinně vymáhala a aby podporovala orgány členských států pro dozor nad trhem při uplatňování nařízení o obecné bezpečnosti výrobků a nařízení o dozoru nad trhem; konstatuje, že v nařízení o obecné bezpečnosti výrobků byla zavedena přímá výměna údajů mezi donucovacími orgány a platformami elektronického obchodu; domnívá se však, že má-li systém účinně fungovat, je třeba zajistit přímé spojení s celními orgány;

28.konstatuje, že stávající systém je spíše reaktivní nežli preventivní, neboť orgány zasahují až po prodeji nebezpečných výrobků spotřebitelům namísto toho, aby zabránily jejich distribuci; připomíná, že podle nařízení o obecné bezpečnosti výrobků jsou poskytovatelé online tržišť vyzýváni k tomu, aby před tím, než začnou výrobky nabízet na svém rozhraní, zkontrolovali, zda jsou uvedeny na portálu Safety Gate; zdůrazňuje, že namátkové testování vzorků může být efektivní pouze tehdy, pokud je prováděno pravidelně;

29.zdůrazňuje, že zásadní význam pro důslednější vymáhání stávajících právních předpisů má rychlé zavedení digitálního pasu výrobku pro několik kritických produktů prodávaných na internetu; naléhavě vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila nezbytné sekundární právní předpisy týkající se digitálního pasu výrobku, zejména pro textilní výrobky, hračky, kosmetické přípravky, elektroniku a další výrobky s vysokou mírou nesouladu s předpisy a s tím souvisejícími vysokými riziky; vyzývá Komisi, aby prioritně průběžně posuzovala požadavky, technický návrh a fungování digitálního pasu výrobku podle nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1781 ze dne 13. června 2024 o vytvoření rámce pro stanovení požadavků na ekodesign udržitelných výrobků, o změně směrnice (EU) 2020/1828 a nařízení (EU) 2023/1542 a o zrušení směrnice 2009/125/ES (Úř. věst. L, 2024/1781, 28.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1781/oj).; vyzývá Komisi, aby podporovala podniky, zejména mikropodniky a malé a střední podniky, při zavádění digitálního pasu výrobku;

30.navrhuje, aby byl pro všechny výrobky dovážené v rámci elektronického obchodu zaveden povinný digitální pas výrobku a aby byl v jejich případě včasně ověřován soulad s předpisy, a aby byly podrobné údaje o kvalitě a o souladu s předpisy integrovány přímo do celního datového centra EU, což by orgánům umožnilo předběžně prověřovat informace o výrobcích před jejich uvedením na jednotný trh;

31.naléhavě vyzývá členské státy, aby aktivně usilovaly o zvýšení počtu celních kontrol a zlepšení analýzy rizik, neboť odhalování a odstraňování nevyhovujícího zboží může snížit škody způsobené spotřebitelům v EU a ochránit hospodářské zájmy podniků v EU; zdůrazňuje, že pokud by celní orgány mohly při celní analýze rizik předpokládat nesoulad s předpisy u zboží totožného se zbožím, u něhož již nesoulad zjištěn byl, usnadnilo by to celní kontroly a zvýšilo nákladovou efektivnost; zdůrazňuje, že je důležité posílit celní střediska, aby byla lépe vybavena pro manipulaci s velkým objemem malých balíků, které lze obtížně kontrolovat tradičními metodami, a že by měla být vybavena i pokročilými screeningovými technologiemi pro identifikaci podezřelých zásilek na vstupních místech; žádá, aby orgány u dopravy s vysokou tonáží prováděly přísnější kontroly dodržování předpisů a namátkové kontroly; dále na členské státy naléhá, aby výrazně zvýšily úroveň digitalizace dovozních postupů celních orgánů v zájmu uplatňování stávajících právních předpisů a urychlení celních postupů, zejména s ohledem na vysoký počet balíků;

32.zdůrazňuje, že podniky, zejména malé a střední podniky, od Komise nutně potřebují jasné pokyny pro účinné provádění nařízení o obecné bezpečnosti výrobků, včetně vyjasnění jeho interakce s překrývajícími se právními předpisy, jako je nařízení o digitálních službách, nařízení o dozoru nad trhem, směrnice o odpovědnosti za vadné výrobky a odvětvové právní předpisy týkající se hraček, kosmetických přípravků a detergentů; vyzývá Komisi, aby tyto pokyny vydala do konce prvního pololetí roku 2025, aby podnikům usnadnila dodržování předpisů; domnívá se, že hodnotící zpráva o interakci nařízení o digitálních službách s dalšími právními akty, která má být předložena dne 17. listopadu 2025, by měla zohlednit různé právní předpisy, zejména o souladu výrobků, povinnostech online tržišť a pravidlech pro prosazování předpisů, a navrhnout možná zlepšení v souvislosti s jeho zjednodušením a prováděním; vyzývá Komisi, aby posoudila veškerá možná budoucí opatření, včetně odvětvových právních předpisů, která jsou nezbytná k zajištění předvídatelnosti práva a k odstranění všech zbývajících právních mezer a nedostatků v prosazování práva v souvislosti s přímým dovozem ze zemí mimo EU prostřednictvím online tržišť;

33.vyzývá příslušné vnitrostátní orgány, aby plně využívaly stávající a nedávno přijatý soubor nástrojů pro vymáhání práva, zejména v souvislosti s ustanoveními o elektronickém obchodu podle nařízení o dozoru nad trhem, nařízení o obecné bezpečnosti výrobků a nařízení o digitálních službách, např. příkazy k odstranění, zákaz výrobku, omezení dodávek výrobku na trh nebo jeho stažení z oběhu a sankce; domnívá se, že tyto nástroje mohou zastavit nárůst nezákonného dovozu zboží, které nesplňuje předpisy, ze zemí mimo EU;

34.zdůrazňuje, že opatření přijatá proti subjektům, které nedodržují předpisy, by neměla vytvářet nepřiměřenou zátěž pro subjekty, které předpisy dodržují, nebo způsobit neúmyslnou újmu trhu s použitými výrobky;

35.zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že na platformách elektronického obchodu se zvyšuje nabídka padělaného zboží ze zemí mimo Evropu, je třeba zajistit ochranu práv duševního vlastnictví; konstatuje, že tyto praktiky poškozují konkurenceschopnost evropských společností a představují riziko pro inovace a pobídky pro výzkum a vývoj; vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti prodeji padělaného zboží na internetu; důrazně vyzývá Komisi, aby vydala jasné pokyny týkající se důvěryhodných oznamovatelů, a zdůrazňuje, že za způsobilé důvěryhodné oznamovatele by měli být uznáni držitelé práv, pokud splňují kritéria uvedená v článku 22 nařízení o digitálních službách;

36.poukazuje na to, že členské státy by měly vůči hospodářským subjektům lépe využívat existující pokuty a sankce a další dostupné nástroje, včetně předběžných opatření, aby je odradily od porušování platných právních předpisů;

37.naléhavě vyzývá Komisi, aby v případě, že byly jasně určeny právní mezery, neprodleně přijala účinná opatření k zajištění právní jistoty a rovných podmínek pro evropské společnosti, zejména malé a střední podniky, mimo jiné i legislativní opatření;

38.vyzývá k odstranění překážek, jež brání vymáhání práv spotřebitelů, jako je uplatňování zákonné záruky a právo na vrácení zboží; vyzývá Komisi, aby neprodleně přezkoumala nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele, neboť bude mít zásadní význam pro účinnější přeshraniční prosazování spotřebitelského práva EU a pro boj proti nebezpečným výrobkům; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby předložila jasná opatření k dalšímu posílení donucovacích pravomocí vůči obchodníkům a platformám ze zemí mimo EU a zajistila lepší koordinaci unijních a vnitrostátních opatření a výměnu informací mezi orgány, a to i s orgány ve třetích zemích; upozorňuje na to, že jako vhodný příklad prosazování práva a výměny informací v případě podezření, že došlo k porušení přepisů, které má dopad na více členských států, by mohla posloužit struktura Evropské sítě pro hospodářskou soutěž, zejména pro účinný boj proti nevyhovujícím produktům; zdůrazňuje, že je důležité udělit Komisi přímé pravomoci k vyšetřování a postihování určitých případů porušení spotřebitelského práva s velkým dopadem, a tak zajistit jeho účinnější, souběžné a jednotné vymáhání a sankce;

39.konstatuje, že nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele již donucovacím orgánům umožňuje zakročit proti obchodníkům, kteří nedodržují předpisy, a dokonce členským státům povoluje uložit sankce a dočasná opatření, např. zablokovat přístup k internetové stránce; všímá si však jeho omezení, neboť tato opatření musí být přijímána na úrovni jednotlivých zemí, a nikoli na úrovni EU, takže každá země uplatňuje vlastní sankce a důsledky porušení jsou rozdílné;

40.konstatuje, že vymáhání předpisů v členských státech je roztříštěné, což vede k neefektivitě; vyzývá k lepší koordinaci vymáhání předpisů a dohledu nad jejich dodržováním, k účinné výměně informací mezi členskými státy a k jednotnějšímu uplatňování acquis EU; žádá Komisi, aby posoudila nařízení o dozoru nad trhem, zejména zda je nutné zřídit orgán EU pro dozor nad trhem, který by zajišťoval soudržnost a operativně podporoval činnost příslušných vnitrostátních orgánů dozoru nad trhem, spolupráci s novým Celním úřadem EU a uplatňování článku 4 uvedeného nařízení, v němž jsou definovány hospodářské subjekty v EU odpovědné za soulad výrobků s předpisy; zdůrazňuje, že k dnešnímu dni nejsou určené odpovědné hospodářské subjekty často schopny spotřebitelům poskytnout nápravu nebo odškodnění, zejména pokud jsou zplnomocněnými zástupci;

41.podporuje ambici Komise urychleně pokročit v nadcházejících interinstitucionálních jednáních s Parlamentem a Radou o reformě celního kodexu Unie a dvou návrzích aktů Rady o zrušení prahové hodnoty pro osvobození od cla u zboží s hodnotou nižší než 150 EUR; s ohledem na význam celní reformy pro konkurenceschopnost EU a ochranu spotřebitelů v EU proto naléhavě vyzývá členské státy, aby urychlily postup vyjednávání v Radě; zdůrazňuje, že odstranění prahové hodnoty je sice nezbytným krokem, avšak že samo o sobě není postačujícím řešením, neboť celní orgány stále budou moci kontrolovat pouze omezené procento zásilek; poukazuje na to, že v zájmu bezpečnosti výrobků i spotřebitelů je nezbytné okamžitě zrušit osvobození vysoce rizikového zboží od cla; zdůrazňuje, že celní reforma je nezbytná pro zajištění soudržnosti napříč regulačními rámci, zejména má-li se zabránit zdvojování nebo rozporům s nařízením o digitálních službách, a vyzdvihuje zásadní úlohu celních orgánů při odhalování výrobků, které nevyhovují předpisům, a nebezpečných výrobků;

42.zdůrazňuje, že reforma celního kodexu Unie poskytne celním orgánům nezbytné nástroje pro lepší dozor nad zbožím vstupujícím do EU a jeho kontrolu, přispěje k posílení jednotného trhu a celní unie, zlepší odhalování nebezpečných a nezákonných výrobků a pomůže vytvořit rovné podmínky mezi hospodářskými subjekty; v této souvislosti oceňuje návrh, aby byl v rámci nařízení o celním kodexu EU vytvořen mechanismus spolupráce s orgány dozoru nad trhem, který by zefektivnil kontrolu výrobků; zdůrazňuje, že je důležité posílit celní infrastrukturu a stavy zaměstnanců, aby bylo možné elektronický obchod účinně spravovat; zdůrazňuje, že pro malé a střední podniky je nutné zavést zjednodušené postupy pro dodržování předpisů; vyzývá členské státy, aby zavedly automatizované a progresivní systémy celního odbavení, například tím, že platformám uloží povinnost provádět registraci a celní odbavení automaticky v místě prodeje;

43.je znepokojen tím, že někteří obchodníci ze zemí mimo EU obcházejí celní kontroly EU tím, že zboží odbavují v místě původu; zdůrazňuje, že tyto obchodní společnosti ze zemí mimo EU často při příjezdu na celní úřad EU dávají přednost zaplacení pokut před otevřením balíků, aby mohly zásilky vyložit a okamžitě území EU opustit; je hluboce znepokojen tím, že celní orgány zjistily, že četné zásilky nejsou deklarovány, nebo deklarovány nesprávně a že v některých případe neuvádějí pravdivé informace; zdůrazňuje, že reforma celního kodexu Unie by se měla zabývat rovněž těmito aspekty;

44.bere na vědomí, že Síť evropských spotřebitelských center vyjádřila znepokojení nad obchodním modelem „dropshipping“, který je problematický z hlediska ochrany spotřebitele, bezpečnosti výrobků a dodržování právních předpisů; vyjadřuje politování nad tím, že spotřebitelé často čelí klamavým praktikám, obtížím při vracení výrobků a neočekávaným dovozním clům a že značná část výrobků prodaných v rámci uvedeného modelu nesplňuje bezpečnostní normy EU; zdůrazňuje, že „dropshipping“ komplikuje prosazování práva kvůli nevysledovatelným podnikům a komplikovaným přeshraničním operacím, přičemž klíčovými problémy zůstává platba DPH a ochrana údajů; konstatuje, že v kombinaci s propagací výrobků influencery může „dropshipping“ zhoršovat problémy s transparentností a rizika poškození dobré pověsti a zvyšovat nekonzistentnost výsledků; vyzývá Komisi, aby přezkoumala možná řešení problémů spojených s fenoménem „dropshipping“;

45.zdůrazňuje, že cílem koncepce „domnělého dovozce“ je zajistit rovné podmínky pro online platformy v EU i mimo ni; konstatuje, že v kontextu online prodeje mimo EU by toto opatření zbavilo zákazníky online platforem mimo EU povinnosti být považováni za dovozce, jak je tomu podle stávajícího celního kodexu Unie, zatímco platforma nebo obchodník mimo EU by byl místo toho považován za „domnělého dovozce“; má za to, že povinnosti „domnělého dovozce“ by měly být jasně definovány a měly by být v souladu s ustanoveními aktu o digitálních službách; zdůrazňuje, že skutečnost, že platformy budou odpovědné za zajištění výběru DPH a cel v místě prodeje, a nikoli při vstupu do EU, omezí podvody a daňové úniky;

46.vyjadřuje znepokojení nad tím, že režim jednoho správního místa pro dovoz (IOSS) je pro všechny online subjekty dobrovolný, což se odchyluje od původních cílů iniciativy týkající se DPH v digitálním věku (ViDA); zdůrazňuje, že je nezbytné přijmout další opatření k posílení odolnosti systému a k omezení jeho možného zneužití; naléhavě vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala se zúčastněnými stranami na zavedení ochranných opatření pro jedno správní místo pro dovoz proti podvodným praktikám; doporučuje, aby tato ochranná opatření byla komplexní a zároveň zjednodušená s cílem účinně odrazovat od podvodů a současně zabránit nadměrné administrativní zátěži; zdůrazňuje, že je nezbytné rozšířit použitelnost IOSS na zboží, na něž se nevztahuje prahová hodnota pro osvobození od cla ve výši 150 EUR, aby se zabránilo podhodnocování a zajistila spravedlivá hospodářská soutěž;

47.žádá, aby byl v roce 2026 zřízen nový úřad EUCA, který by celním orgánům členských států poskytoval odbornou podporu; zdůrazňuje, že úřad EUCA by měl v rámci své koordinační úlohy rovněž zmapovat testovací a kontrolní kapacity celních orgánů a orgánů dozoru nad trhem v členských státech i napříč nimi a měl by být pověřen prováděním neohlášených inspekcí s cílem odhalit možné nebezpečné nebo nevyhovující výrobky a ukládat sankce v případě nesouladu s předpisy; konstatuje, že prostřednictvím výměny údajů a interoperability vnitrostátních informačních systémů umožní nové celní datové centrum EU posílenou spolupráci mezi úřadem EUCA a celními i jinými orgány, a usnadní tak koordinované kontroly a odhalování nevyhovujících výrobků; domnívá se, že je nezbytné do celního datového centra EU plně začlenit funkce jednotného celního portálu; v souvislosti s navrhovaným úřadem EUCA konstatuje, že je důležité pravidelně konzultovat zástupce různých zúčastněných stran s cílem poskytnout tomuto úřadu včasné varování;

48.zdůrazňuje, že vzhledem k naléhavosti situace by měl být urychlen vstup v platnost různých povinností plánovaných v rámci revize celního kodexu Unie, k nimž patří zřízení celního datového centra EU; vyzývá Komisi, aby okamžitě zahájila přípravné práce, jež jsou pro zřízení celního datového centra EU nezbytné, s cílem urychlit přípravu jeho funkcí v oblasti elektronického obchodu v roce 2026;

49.naléhavě vyzývá Komisi, aby provedla posouzení dopadů návrhu, podle kterého by se zboží elektronického obchodu dováželo do EU hromadně a obchodníci ze zemí mimo EU by v EU zřizovali sklady pro takové zboží, které by se poté balilo do zásilek a doručovalo zákazníkům; konstatuje, že takové hromadné zasílání zboží elektronického obchodu a jeho skladování ve skladech v EU by zvýšilo dohled celních orgánů a orgánů dozoru nad trhem a zlepšilo jejich kontroly a odhalování nevyhovujícího zboží v porovnání se zasíláním jednotlivých zásilek; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily všechny možnosti, jak takové postupy podpořit, včetně zjednodušeného statusu pro důvěryhodné a ověřené obchodníky, a posouzení nákladů a přínosů systémů pobídek; dále konstatuje, že hromadná přeprava nemusí být proveditelná pro všechny obchodníky ze zemí mimo EU, zejména pro ty, kteří provozují modely prodeje mezi spotřebiteli (C2C) nebo prodeje použitého zboží; zdůrazňuje, že tento přístup by měl zajistit rovnováhu mezi výhodami dodržování předpisů a praktickými požadavky provozovatelů elektronického obchodu a zajistit, aby nedocházelo k vytváření logistických překážek nebo k nepřiměřené zátěži pro různé obchodní modely;

50.bere na vědomí, že Komise zveřejnila neoficiální dokument nastiňující zavedení nediskriminačního poplatku za zpracování zboží v rámci elektronického obchodu, který mají celní orgány účtovat za zboží prodávané v rámci prodeje na dálku, s cílem pokrýt zvýšené náklady celních orgánů na dohled, konkrétně na kontrolu údajů, provádění analýzy rizik, provádění kontrol dokladů a fyzických kontrol a zejména financování úřadu EUCA a datového centra; trvá na tom, že členské státy by se měly vyhnout jednostranným poplatkům, aby se zabránilo roztříštěnosti celní unie; zdůrazňuje, že návrh uvádí paušální sazbu 2 EUR za položku dodávanou přímo zákazníkovi nebo nižší poplatek ve výši 50 centů pro důvěryhodné a ověřené obchodníky provozující obchodní model celního skladu pro prodej na dálku v rámci EU; vyzývá Komisi, aby řádně vyhodnotila, zda je navrhovaná částka v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO) a zda je dostatečná a přiměřená k dosažení stanovených cílů; trvá na tom, aby tento manipulační poplatek neplatili spotřebitelé;

51.připomíná obrovské náklady na nakládání s odpady a likvidaci výrobků, které vyplývají z obrovského množství nevyhovujících a nebezpečných výrobků dovážených prostřednictvím elektronického obchodování ze zemí mimo EU; zdůrazňuje, že velká část těchto výrobků není recyklovatelná, je škodlivá pro životní prostředí nebo nesplňuje platné právní předpisy o chemických látkách, což dále zvyšuje náklady veřejných orgánů na ochranu životního prostředí; vyzývá proto Komisi, aby vyhodnotila nezbytná opatření ke zmírnění dopadu činností elektronického obchodu třetích zemí na životní prostředí, včetně proveditelnosti poplatku za nakládání s odpady u všech výrobků prodávaných prostřednictvím on-line tržišť zemí mimo EU, s cílem zajistit, aby náklady na životní prostředí nenesli daňoví poplatníci EU;

52.zdůrazňuje, že nekonzistentní sankce a rozdílné strategie vymáhání v případě nedodržování předpisů v jednotlivých členských státech vedou k „výhodnějšímu nakupování za hranicemi“ nebo „celní turistice“; podporuje minimální harmonizaci přestupků a trestů jiné než trestněprávní povahy za nedodržování předpisů ve všech členských státech a prostřednictvím úřadu EUCA, protože by se tak zabránilo vzniku slabých vstupních míst na celním území EU; zdůrazňuje, že by to mělo spočívat v zavedení společného rámce pro minimální harmonizaci, jež bude mít za cíl odstranit stávající mezery, a řešit tak problémy spojené s elektronickým obchodem; zdůrazňuje, že členské státy mohou ukládat další sankce přizpůsobené vnitrostátním podmínkám;

53.konstatuje, že Komise kontroluje některá online tržiště mimo EU kvůli používání manipulativních praktik, včetně temných vzorců, návykových prvků designu, klamavého marketingu influencerů a šíření falešných nebo zavádějících online recenzí; uznává, že podle zprávy o kontrole účelnosti z hlediska digitální spravedlnosti stojí nekalé obchodní praktiky spotřebitele téměř 8 miliard EUR ročně a že používání nekalých technik k vyvíjení tlaku na spotřebitele, zejména zranitelné spotřebitele, včetně dětí, aby nakupovali impulsivně, vede k nadměrné spotřebě a nadměrnému utrácení; vyzývá Komisi, aby se těmito otázkami zabývala v připravovaném aktu o digitální spravedlnosti, pokud se na ně již nevztahují stávající právní předpisy, s cílem účinně bojovat proti nekalým praktikám a odstranit stávající právní mezery a zároveň zůstat v souladu se stávajícími právními rámci a zabránit zbytečné regulační zátěži;

54.zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby žádné nové iniciativy navržené Komisí v oblasti vymáhání nebo dodržování celních předpisů nevedly k další administrativní zátěži pro evropské podniky, zejména malé a střední;

55.zdůrazňuje význam úlohy Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) v oblasti přeshraničního vyšetřování celních deliktů, mezi něž patří zejména podvody spočívající v nezákonném podhodnocení ceny výrobků s cílem vyhnout se placení dovozních cel; zdůrazňuje, že proti rozsáhlému obcházení cel, včetně podvodných prohlášení o elektronickém obchodu a podhodnocení, jakož i proti vyhýbání se kontrolám a proti spekulativnímu výběru jurisdikce (tzv. „forum shopping“), je třeba účinně bojovat prostřednictvím trestního vyšetřování vedeného Úřadem evropského veřejného žalobce za podpory celních orgánů; zdůrazňuje, že pevný právní rámec Úřadu evropského veřejného žalobce pro přeshraniční vyšetřování by měl být využit k rozbití zločineckých sítí, které za těmito operacemi stojí;

56.vyzývá Komisi a příslušné vnitrostátní orgány, aby důsledně prosazovaly provádění nařízení o digitálních službách, pokud jde o odpovědnost online tržišť, zejména jejich povinnosti v souvislosti s doporučovacími systémy, návrhem rozhraní, právem na informace, dodržováním pravidel pro dodržování předpisů již od návrhu s cílem zvýšit celkovou sledovatelnost a jejich povinností „poznej svého obchodního zákazníka“; zdůrazňuje, že dodržování těchto povinností by mělo odradit obchodníky, kteří je nedodržují, od nabízení svých produktů v EU prostřednictvím tržišť nebo nákupních služeb sociálních médií spadajících do této kategorie, a vyzývá Komisi, aby poskytla praktickou podporu při vyhledávání obchodníků, kteří nedodržují pravidla EU; zdůrazňuje potřebu sítě důvěryhodných oznamovatelů nelegálních produktů a elektronického obchodování založené na nařízení o digitálních službách, aby bylo zajištěno, že platformy budou účinně plnit své povinnosti;

57.zdůrazňuje, že zásadní význam má zlepšení spolupráce a koordinace s příslušnými vnitrostátními orgány; požaduje větší spolupráci mezi všemi příslušnými orgány, jako jsou orgány členských států, celní orgány a orgány na ochranu spotřebitele, a intenzivnější koordinaci mezi všemi existujícími skupinami odborníků; zdůrazňuje, že podle nařízení o digitálních službách je nutné, aby vyšetřování online tržišť, která nedodržují předpisy, přinášela výsledky a vedla k odrazujícím sankcím, aby se zabránilo nabízení produktů, jež nejsou v souladu s předpisy; zdůrazňuje význam těchto vyšetřování při řešení systémových rizik, jakož i řešení nedodržování předpisů, šíření nezákonného obsahu, návykových prvků designu, temných vzorců a využívání influencerů pro manipulativní reklamu;

58.vyzývá donucovací orgány, aby posílily monitorovací a donucovací opatření zaměřená na nové prodejní kanály; doporučuje, aby příslušné orgány byly vybaveny odpovídajícími zdroji, technologickými nástroji a mechanismy přeshraniční spolupráce s cílem účinně identifikovat obchodníky, kteří nedodržují předpisy, působící prostřednictvím sociálních médií a dalších nově vznikajících platforem a přijímat proti nim opatření;

59.navrhuje, aby prodejci na online tržištích museli poskytovat adresu pro zpětné zaslání výrobku a kontaktní místo v EU, což by spotřebitelům umožnilo vracet nevyhovující zboží snadno a bez nepřiměřených nákladů a příslušným orgánům zboží kontrolovat; domnívá se, že online tržiště by měla být odpovědná za kontrolu tohoto stavu a za jeho vymáhání;

60.vyzývá k urychlenému důkladnému hodnocení účinnosti poskytování „osoby odpovědné za výrobky uváděné na trh Unie“, zejména v souvislosti s obchodníky ze zemí mimo EU, a to na základě výsledků hodnotící zprávy k článku 4 nařízení o dozoru nad trhem; vyzývá Komisi, aby mezi svá budoucí opatření zahrnula zavedení povinnosti pro obchodníky ze zemí mimo EU jmenovat v EU odpovědnou osobu s větší právní a finanční odpovědností;

61.konstatuje, že poštovní a jiné doručovací služby procházejí v důsledku rychlého růstu elektronického obchodu významnými změnami; vyjadřuje znepokojení nad tím, že systém konečných poplatků Světové poštovní unie se v praxi neuplatňuje na toky elektronického obchodu; konstatuje, že v důsledku toho čínské podniky v oblasti elektronického obchodu uzavírají kvůli vysokým objemům zásilek obchodní dohody přímo s provozovateli poštovních služeb z EU za výjimečně atraktivní sazby doručování, které jsou nižší než dodávky podobného zboží uvnitř Evropy, což vede k ještě větší roztříštěnosti jednotného trhu poštovních služeb; naléhavě vyzývá Komisi, aby vyhodnotila dopad elektronického obchodu na poštovní služby a vnitřní trh a zvážila, jak mohou poštovní služby přispět k posílení jednotného trhu a prospěchu spotřebitelů i k celkové konkurenceschopnosti EU;

62.vítá schválení reforem ViDA, které jsou významným krokem k modernizaci výběru DPH v odvětví elektronického obchodu; zdůrazňuje význam jednotného identifikačního čísla pro DPH pro online tržiště a pro evropské výrobce, které zjednoduší dodržování předpisů o DPH ve všech členských státech, a umožní jim tak soutěžit za rovných podmínek; zdůrazňuje, že toto opatření mohou rovněž usnadnit hromadný dovoz a skladování zboží v rámci EU, tím že sníží závislost na roztříštěném přeshraniční zasílání zboží a zajistí, aby služby s přidanou hodnotou, jako je plnění a logistika, byly uskutečňovány v rámci jednotného trhu; zdůrazňuje, že tyto reformy zlepší dodržování daňových předpisů, sníží administrativní zátěž a zlepší prosazování předpisů a zároveň podpoří spravedlivou hospodářskou soutěž a posílí dodavatelské řetězce EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily účinné provádění těchto opatření s cílem maximalizovat jejich přínos pro evropské podniky a spotřebitele;

63.vyzývá Komisi, aby zvážila opatření zaměřená na snížení zbytečné regulační a administrativní zátěže výrobců v EU spojené s dodržováním předpisů, především u malých a středních podniků, s cílem zajistit rovné podmínky a umožnit jim lépe konkurovat globálním konkurentům působícím na základě účinnějších norem;

64.vyzývá Komisi, aby zlepšila mezinárodní spolupráci s dalšími podobně smýšlejícími zeměmi za účelem výměny osvědčených postupů, určení společných výzev a rizik a vypracování společných opatření v oblasti elektronického obchodu;

65.vítá v tomto ohledu iniciativu WTO týkající se společného prohlášení o elektronickém obchodu; konstatuje, že tato dohoda bude přínosem pro spotřebitele a podniky tím, že usnadní přeshraniční elektronické transakce, sníží překážky digitálního obchodu a podpoří inovace v elektronickém obchodu; zdůrazňuje však, že představuje pouze základ, a vybízí Komisi, aby při jednáních s partnery usilovala o ambiciózní obchodní dohody s cílem zajistit závazná ustanovení o elektronickém obchodu;

66.vítá skutečnost, že Komise připravuje projekt na zefektivnění stávajících databází, včetně Informačního a komunikačního systému pro dozor nad trhem, systému EU Safety Gate a celního systému řízení rizik, do společného interoperabilního systému shromažďujícího veškeré informace o bezpečnosti výrobků, sledování padělaných výrobků a oznámení o nehodách a na zajištění interoperability s digitálním pasem výrobku a budoucím celním datovým centrem EU; vyzývá Komisi, aby zveřejnila informace o harmonogramu provádění a požadavcích této iniciativy na zdroje;

67.podporuje záměr Komise poskytnout orgánům dozoru nad trhem prohledávací modul (web crawler) pro elektronický dohled (eSurveillance) k označování opakovaně se vyskytujících nebezpečných výrobků; žádá Komisi, aby co nejdříve zpřístupnila další prohledávací modul pro zachycování nových nabídek s cílem upozornit na nevyhovující výrobky dříve, než se dostanou ke spotřebitelům;

68.podporuje odpovědné využívání umělé inteligence, blockchainu a internetu věcí pro skenování a analýzu nabídek produktů na platformách elektronického obchodu, pro automatizaci kontrol v oblasti cel a dozoru nad trhem a pro odhalování rizik a integraci databází souladu výrobků pro kontroly v reálném čase mezi orgány dozoru nad trhem a celními orgány, v souladu s unijními a vnitrostátními právními předpisy; konstatuje však, že překážkou zůstávají vysoké náklady na zavádění těchto technologií; upozorňuje, že plné využívání těchto technologií zefektivní nakládání s výrobky, zejména u zboží nízké hodnoty, a že vysoký objem balíků obsahujících mnoho různých položek omezuje kontrolní kapacity;

69.požaduje, aby si Komise a členské státy vyměňovaly osvědčené postupy a formulovaly pobídky, na jejichž základě bude vnitrostátním orgánům poskytováno nezbytné financování a podpora, aby zvýšily zodpovědné využívání technologických řešení; navrhuje, aby byly umělá inteligence, blockchain a internet věcí využívány ke skenování a analýze nabídek produktů na platformách elektronického obchodu, k automatizaci kontrol a profilování rizik a k integraci databází souladu výrobků, aby mohlo provádět kontroly v reálném čase několik orgánů;

70.zdůrazňuje, že členské státy by měly posílit celní kontroly zejména u zásilek nízké hodnoty tím, že zavedou systémy posuzování na základě rizik a digitální sledování, aby se zabránilo tomu, že nevyhovující výrobky budou obcházet celní kontroly; vyzývá členské státy, aby zvýšily úroveň automatizovaných procesů, jako je automatizované skenování štítků při zpracování balíků u celních orgánů;

71.uznává, že i některá online tržiště využívají k odhalování a odstraňování nebezpečných a nezákonných výrobků, které jsou nabízeny na jejich platformách, řadu nástrojů IT; zdůrazňuje nicméně, že má-li se účinně zabránit nabízení a prodeji nebezpečných a nezákonných výrobků, musí online tržiště do těchto nástrojů IT dále investovat a využívat je rozsáhleji; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu online tržiště k využívání nástrojů IT lépe motivovala, a přitom zajistila úplné dodržování článku 8 nařízení o digitálních službách, který stanoví, že neexistuje obecná povinnost sledovat informace, které poskytovatelé zprostředkovatelských služeb předávají nebo ukládají;

72.navrhuje, aniž by tím byla dotčena zásada zakotvená v nařízení o digitálních službách, podle níž by se na poskytovatele zprostředkovatelských služeb online neměla vztahovat povinnost sledování, pokud jde o povinnosti obecné povahy, že online zprostředkovatelé, kteří se zabývají prodejem, propagací nebo distribucí produktů na trhu EU, by sami měli zvážit využívání digitálních monitorovacích systémů založených na posouzení rizik, aby odhalili výskyt nezákonného obsahu a zabránili mu (prezentace, popis nebo nabízení nelegálních nebo nebezpečných výrobků k prodeji); zdůrazňuje, že je důležité zavést mechanismy rychlé reakce, aby se zajistilo trvalé odstranění konkrétního nezákonného obsahu, jakmile se poskytovatelé zprostředkovatelských služeb online skutečně dozví o tom, že je takový nezákonný obsah prezentován na jejich rozhraních, a že je nezbytné, aby poskytovatelé hostingových služeb přijali veškerá nezbytná opatření, aby zabránili opětovnému výskytu stejného nebo ekvivalentního nezákonného obsahu na své platformě;

73.zdůrazňuje, že spotřebitelé v EU a evropské malé a střední podniky činné v odvětví dovozu často nemají dostatek informací o možných rizicích plynoucích z potenciálně nebezpečných výrobků a o škodách, které mohou způsobit; zdůrazňuje, že na spotřebitele stále častěji cílí obchodníci, kteří je navzdory svým zákonným povinnostem často neinformují o tom, že jejich výrobky byly zhotoveny v zemích mimo EU a odeslány z těchto zemí; je si vědom toho, že mezi spotřebiteli v EU existuje poptávka po levnějších výrobcích nakupovaných na online tržištích mimo EU, neboť mají mnohem nižší výrobní náklady a vznikají v podmínkách, kterým podniky a online platformy v EU nemohou konkurovat; zdůrazňuje, že online tržiště mohou používat techniky manipulativního designu (temné vzorce), aby ovlivnily rozhodování spotřebitelů o nákupu; varuje před riziky spojenými s kompulzivním nakupováním, finančními potížemi a hromaděním nadbytečného zboží; vyzývá Komisi a členské státy, aby pořádaly informační a osvětové kampaně o nákupu nebezpečných výrobků online a jejich možných důsledcích, pokud jde o zdraví, soukromí, životní prostředí a konkurenceschopnost, se zvláštním zaměřením na zranitelné spotřebitele a to v době nejvyšší spotřeby;

74.doporučuje podporovat spotřebu použitého zboží jako udržitelný přístup k řešení poptávky spotřebitelů v EU po cenově dostupném zboží; zdůrazňuje, že je důležité podporovat opětovné používání použitých výrobků jako důležitý faktor pro uvolnění potenciálu oběhového hospodářství a motivovat k jejich používání;

75.žádá Komisi a členské státy, aby důsledně prosazovaly požadavky na ekodesign textilních a jiných výrobků podle nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků a také ustanovení směrnice o posílení postavení spotřebitelů v rámci zelené transformace Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/825 ze dne 28. února 2024, kterou se mění směrnice 2005/29/ES a 2011/83/EU, pokud jde o posílení postavení spotřebitelů v rámci zelené transformace prostřednictvím lepší ochrany před nekalými praktikami a prostřednictvím poskytování lepších informací (Úř. věst. L, 2024/825, 6.3.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/825/oj). s cílem zajistit, aby byli spotřebitelé lépe informováni o aspektech udržitelnosti, jako jsou dopady na životní prostředí, spotřeba energie, opravitelnost a trvanlivost výrobků zakoupených na online tržištích;

76.domnívá se, že spotřebitelské orgány, organizace, svazy průmyslu a obchodní komory by se měly podporovat v tom, aby vedly rozsáhlé, koordinované osvětové kampaně o právech spotřebitelů, možných rizicích, včetně možností kolektivního odškodnění, a mechanismech nápravy při nákupu online, zejména na online platformách mimo EU; zdůrazňuje, že je rovněž třeba zvyšovat povědomí o environmentálních, zdravotních a sociálních dopadech neudržitelných obchodních postupů a upozorňovat spotřebitele na roli nových reklamních technik, jako jsou influenceři a osoby ovlivňující digitální veřejné mínění, při formování vnímání bezpečnosti a spolehlivosti výrobků; vyzývá Komisi, aby se ujala koordinační úlohy, jak je uvedeno ve sdělení Komise ze dne 5. února 2025 o elektronickém obchodu, a aby prozkoumala možnosti financování přeshraničních informačních kampaní vypracovaných ve spolupráci s výzkumnými pracovníky, občanskou společností a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami;

77.vyzývá Komisi, aby začlenila svou míru ambicí do dohod s mezinárodními partnery na mnohostranné úrovni, neboť nebezpečné výrobky jsou výzvou nejen pro Evropu, ale pro celý svět; opakuje, že jak je uvedeno v postoji Parlamentu k revizi celního kodexu Unie, úřad EUCA by měl uzavřít pracovní ujednání s orgány zemí mimo EU a mezinárodními organizacemi; zdůrazňuje, že tato ujednání by měla úřadu EUCA umožnit výměnu informací, včetně osvědčených postupů, s orgány zemí mimo EU a mezinárodními organizacemi a provádění společných činností; podporuje pokračující zapojení do pracovní skupiny Konference OSN o obchodu a rozvoji pro bezpečnost spotřebních výrobků, která hraje klíčovou úlohu při rozvoji osvědčených postupů v rámci přeshraničního vymáhání práva;

78.vyzývá Komisi, aby posílila spolupráci s mezinárodními partnery v rámci fór, jako je WTO, Světová celní organizace a skupina G7, s cílem vyvážit vliv Číny a zajistit reciprocitu a obchod založený na pravidlech; vyzývá Komisi, aby do přezkumu a nového projednávání stávajících obchodních a investičních dohod výslovně začlenila přísné a vymahatelné povinnosti týkající se nucené práce; zdůrazňuje, že je třeba posílit mechanismus spolupráce mezi EU a Čínou a stanovit požadavky na transparentní certifikaci, aby se zaručilo dodržování předpisů;

79.zdůrazňuje, že budoucí obchodní dohody EU musí být sjednávány se zřetelem na bezpečnost služeb a zboží a musí zahrnovat ustanovení o dodržování právních předpisů; vyzdvihuje význam konkrétních regulačních dialogů, spolupráce na základě správních ujednání, lepší spolupráce při vymáhání celních předpisů, nejvyšších standardů sledovatelnosti zásilek a ujednání mezi celními orgány o větším sdílení údajů, aby bylo možno efektivně zakročit proti dovozu nevyhovujícího zboží;

80.naléhavě vyzývá Komisi, aby jednala proaktivně a rychle zavedla cílené nástroje na ochranu obchodu, včetně antisubvenčních šetření, s cílem řešit nepříznivé dopady na evropské podniky; zdůrazňuje, že takové kroky musí být těsně koordinovány s klíčovými mezinárodními partnery, aby bylo zajištěno efektivní celosvětové vymáhání předpisů a recipročně spravedlivé trhy;

81.vybízí Komisi, aby posílila diplomatické působení a spolupráci na mezinárodních fórech, zejména na půdě Světové obchodní organizace (WTO), Světové celní organizace a ve skupině G7, a tak vyvážila strategickou expanzi Číny do rámců digitální správy, včetně její iniciativy Digitální hedvábné stezky; zdůrazňuje, že mezinárodní normalizační orgány musí uplatňovat otevřená, transparentnější a odpovědná pravidla digitálního obchodu, aby se zabránilo fragmentaci internetu a aby se zmírnila rizika spojená s restriktivními modely digitální správy;

82.s potěšením bere na vědomí iniciativu společného prohlášení o elektronickém obchodu vypracovanou WTO, neboť je zásadním krokem k zavedení celosvětových pravidel pro digitální obchod; poukazuje však na její stávající omezení, zejména pokud jde o transparentnost cel; naléhá na Komisi, aby prosazovala přísnější závazná ustanovení, která by zajistila její účinné provádění a zahrnutí do právního rámce WTO, a aby se zasazovala o přísnější světové normy pro dodržování předpisů;

83.zdůrazňuje, že jsou zapotřebí mezinárodní iniciativy zaměřené na budování kapacit, aby se podpořila udržitelná účast rozvojových zemí na digitálním obchodu v souladu s předpisy; vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala s mezinárodními organizacemi, zejména s WTO, na posílení regulačních rámců a technické pomoci rozvojovým zemím v souvislosti s elektronickým obchodem;

84.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.