1.znovu vyjadřuje solidaritu s gruzínským lidem a neochvějnou podporu jeho legitimním evropským a euroatlantickým ambicím a přání žít v prosperující a demokratické zemi, což vyjádřily masové protesty, které pokračují navzdory brutálním zásahům ze strany orgánů; je i nadále připraven gruzínskému lidu při dosahování těchto cílů pomáhat; důrazně odsuzuje násilné represe, svévolné a politicky motivované zadržování bez dostatečných právních důvodů a údajné systematické mučení pokojných demonstrantů, aktérů občanské společnosti, politických oponentů a zástupců sdělovacích prostředků; požaduje, aby se gruzínské úřady zdržely používání síly, aby respektovaly svobodu shromažďování a projevu a aby zrušily nedávno přijaté drakonické právní předpisy, jejichž cílem je potlačit lidové protesty, především uplatňováním vyděračských pokut; vyjadřuje zvláštní znepokojení nad rostoucím počtem politických vězňů a znovu vyzývá, aby byli všichni tito vězni okamžitě a bezpodmínečně propuštěni; požaduje, aby byly všechny násilné činy účinně a věrohodně vyšetřeny a viníci pohnáni k odpovědnosti; vyjadřuje znepokojení nad nedostatečnou nezávislostí soudů, neboť na politicky motivované soudní procesy proti pokojným demonstrantům a kritikům vlády dohlížejí vysoce postavení soudci s vazbami na Gruzínský sen;

2.vyjadřuje hluboké politování nad tím, že vládnoucí strana Gruzínský sen nevyužila historické příležitosti, jež byla Gruzii jako kandidátské zemi poskytnuta, k tomu, aby dosáhla pokroku na cestě k evropské integraci, a konstatuje, že evropskou integraci podporuje drtivá většina obyvatelstva; připomíná, že status kandidátské země byl Gruzii přiznán navzdory určitým pochybnostem, neboť kroky vlády strany Gruzínský sen, stále více v rozporu s evropskými hodnotami a demokratickými zásadami, vzbuzovaly obavy; zdůrazňuje, že pokud jde o klíčová ustanovení devíti kroků, které určila Komise, se Gruzie pod vládou strany Gruzínský sen neposunula kupředu, přestože její orgány tvrdí opak, a dokonce se ve skutečnosti zhoršila; zdůrazňuje, že proces integrace Gruzie do EU se fakticky zastavil, a to kvůli neustávajícímu zhoršování situace demokracie v zemi, v důsledku zmanipulování parlamentních voleb v říjnu 2024, což představuje jasný zlomový bod směrem k autoritářskému režimu, a v důsledku následného nezákonného převzetí kontroly nad státními institucemi a demokratickými zárukami a přijetí řady protidemokratických legislativních aktů, které jsou v rozporu s hodnotami a zásadami, na nichž je EU založena; souhlasí se závěry Evropské rady ze dne 27. června 2024, že neschopnost zvrátit současný běh událostí ohrožuje cestu Gruzie do EU, a naléhavě vyzývá stranu Gruzínský sen, aby se vrátila k demokratickým reformám a euroatlantické integraci;

3.vyjadřuje politování nad tím, že od prosince 2024 bylo kvůli účasti na proevropských protestech nebo jejich podpoře propuštěno přibližně 700 státních zaměstnanců; zdůrazňuje, že tato odvetná opatření podkopávají důvěru veřejnosti v demokratické instituce, porušují svobodu projevu a sdružování a přispívají k prohlubování autoritářských tendencí současného režimu; vyzývá gruzínské orgány, aby dodržovaly pracovněprávní standardy a umožnily státním zaměstnancům registrovat odbory a chránily je tak před neodůvodněným omezováním jejich pracovních práv; vyjadřuje znepokojení nad rostoucí politizací jmenování do státní služby a vyzývá ke zrušení změn zákona o veřejné službě přijatých v prosinci 2024, které ruší u jmenování státních zaměstnanců pravidlo výběrového řízení a namísto toho udělují přímé jmenovací pravomoci vedoucím činitelům veřejných institucí; opakuje, že tyto změny představují znepokojivý odklon od úspěšné reformy veřejné služby, kterou Gruzie provedla v rámci dohody o přidružení mezi EU a Gruzií, a vyzývá k jejich zrušení;

4.zdůrazňuje, že vzhledem k dalšímu zhoršování stavu demokracie a stále represivnějšímu politickému a legislativnímu prostředí, které fakticky ruší mnoho demokratických úspěchů Gruzie a úspěšných reforem EU, zásadně oslabuje demokratické instituce a dále upevňuje moc v rukou vládnoucí strany, je zapotřebí okamžitě provést komplexní audit politiky EU vůči Gruzii; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby přezkoumala provádění dohody o přidružení mezi EU a Gruzií s ohledem na zjevné porušení povinností Gruzie, pokud jde o obecné zásady stanovené v článku 2, konkrétně dodržování demokratických zásad, lidských práv a základních svobod; znovu zdůrazňuje, že nedodržení obecných zásad může vést k podmíněnému pozastavení hospodářské spolupráce a výsad udělených touto dohodou; s ohledem na zjevné porušení zásad článku 2 žádá, aby byl uplatněn článek 422 dohody o přidružení mezi EU a Gruzií, který se týká neplnění povinností;

5.vyjadřuje politování nad tím, že vysoce postavení představitelé vládnoucích stran, poslanci parlamentu a sdělovací prostředky spojené s vládou pravidelně šíří o EU, jejích členských státech, vedoucích představitelích a politikách a o evropské integraci manipulativní narativy, dezinformace a konspirační teorie; zdůrazňuje, že režim vládnoucí strany nepřestává se záměrně klamavým a víceznačným diskurzem, který v části gruzínské veřejnosti podněcuje falešné přesvědčení, že nadále stojí za evropskou integrací; vyjadřuje politování nad tím, že sdělovací prostředky a celé informační prostředí omezuje a ovládá televize a sdělovací prostředky podporované Gruzínským snem, které šíří o integraci do EU nepravdivé narativy, čímž napodobují propagandu inspirovanou Ruskem, aktivně k ní přispívají a rozdmychávají polarizaci ve společnosti;

6.zdůrazňuje odpovědnost Bidziny Ivanišviliho a dalších představitelů a politických vůdců, včetně Irakliho Kobachidzeho, Šalvy Papuašviliho, Vachtanga Gomelauriho, starosty Tbilisi a generálního tajemníka Gruzínského snu Kachy Kaladzeho a bývalého předsedy Gruzínského snu Irakliho Garibašviliho, za zhoršení politického procesu v Gruzii, neboť umožnili ústup demokracie, což vedlo k autokratické konsolidaci moci, a jednali proti ústavnímu cíli země, jímž je euroatlantická integrace; vyzývá proto k okamžitému a cílenému uvalení individuálních sankcí vůči Bidzinovi Ivanišvilimu, jeho rodinným příslušníkům a jeho společnostem, a vyzývá EU, aby ve spolupráci s dalšími jurisdikcemi, zejména se Spojeným královstvím, zmrazila jeho finanční aktiva; připomíná maďarské a slovenské vládě zásadu loajální spolupráce, která vyžaduje, aby se členské státy zdržely jakýchkoli kroků, které by mohly ohrozit dosažení cílů EU; naléhavě proto vyzývá maďarskou a slovenskou vládu, aby svou zahraniční politiku sladily s postoji a zásadami EU a aby přestaly vetovat uvalení sankcí vůči osobám odpovědným za úpadek demokracie v Gruzii a za represe proti legitimním protestům; odsuzuje jednostranné kroky maďarské vlády, které mají Gruzínský sen legitimizovat;

7.opakuje svůj postoj, že současnou politickou a ústavní krizi v Gruzii lze vyřešit pouze novými parlamentními volbami, které by bylo záhodno uspořádat v příštích několika měsících a v lepším volebním prostředí a na něž by měla dohlížet nezávislá a nestranná volební správa a které by v zájmu zaručení skutečně spravedlivého, svobodného a transparentního procesu, jenž bude odrážet opravdovou vůli lidu, měli pečlivě monitorovat mezinárodní a nezávislí vnitrostátní pozorovatelé;

8.zdůrazňuje, že neuznává samozvané orgány, které zřídila strana Gruzínský sen po zmanipulovaných parlamentních volbách konaných dne 26. října 2024, a že považuje Gruzii za stát, jejž uchvátil nelegitimní režim strany Gruzínský sen; odmítá proto veškerá rozhodnutí přijatá orgánem, který převzal kontrolu nad zemí, k nimž patří ukvapené přijetí změn zákona o správních deliktech, trestního zákoníku a zákona o shromažďování a manifestacích; vyjadřuje politování nad tím, že gruzínský parlament je parlamentem jedné strany vzešlým z podvodných voleb, což je neslučitelné s pluralitní parlamentní demokracií a normami, jejichž plnění se očekává od kandidátské země EU; vítá skutečnost, že Parlamentní shromáždění Rady Evropy odmítlo pověřovací listiny Gruzínského snu, což vedlo ke stažení gruzínské delegace;

9.vyjadřuje politování nad pokračováním pokusů vládnoucí strany Gruzínský sen o pronásledování politických oponentů, mimo jiné jejich nezákonným zatýkáním a zadržováním a hrozbami a fyzickým útokům proti nim; znovu vyzývá k ukončení politicky motivovaných nepřátelských akcí, ke zlepšení politického prostředí a k budování důvěry a dialogu napříč stranami;

10.odsuzuje nezákonné stíhání politických oponentů vyšetřovacím výborem de facto gruzínského parlamentu pod vedením strany Gruzínský sen, které se neúměrně zaměřuje na činnost vlády, která svůj mandát ukončila před více než dvanácti lety; upozorňuje na politickou povahu „vyšetřování“ a podotýká, že strana Gruzínský sen je u moci od roku 2012, ale vyšetřovací výbor založila až souběžně s pokusy zakázat skutečné opoziční strany; se znepokojením bere na vědomí prohlášení předsedkyně vyšetřovacího výboru Tey Tsulukianiové, v nichž šíří ruské narativy; co nejdůrazněji odsuzuje zatčení a odsouzení Zuraba Japaridzeho, Mamuka Khazaradzeho, Badriho Japaridzeho, Giorgiho Vasadzeho, Niky Melii, Niky Gvaramii a dalších opozičních politiků na základě politicky motivovaných obvinění a považuje tyto osoby za politické vězně;

11.vyjadřuje hluboké znepokojení nad nedávnými prohlášeními vedoucích představitelů vládnoucí strany Gruzínský sen, v nichž naznačili svůj záměr prohlásit opoziční strany, především Sjednocené národní hnutí, za protiústavní; připomíná, že Sjednocené národní hnutí sehrálo klíčovou roli při zahájení a uskutečňování procesu evropské integrace Gruzie; upozorňuje na paralely mezi jednáním de facto orgánů strany Gruzínský sen a současným kremelským režimem, který svou vládu upevnil tím, že opoziční strany postavil mimo zákon; odsuzuje návrh novely základního zákona o politických sdruženích občanů a zákona o Ústavním soudu přijatý dne 13. května 2025, který by Ústavnímu soudu umožnil účinně a svévolně zakázat všechny opoziční strany;

12.důrazně opakuje svůj požadavek, aby byl z humanitárních důvodů okamžitě propuštěn bývalý prezident Michail Saakašvili, aby mohl získat nezbytnou lékařskou péči v zahraničí; zdůrazňuje, že gruzínské orgány nesou plnou odpovědnost za jeho zdraví a dobré životní podmínky a musí být pohnány k odpovědnosti za jakoukoli újmu, kterou utrpí; dále vyzývá orgány strany Gruzínský sen, aby zajistily neomezený přístup k Michailu Saakašvilimu poslancům Evropského parlamentu;

13.zdůrazňuje, že politika neuznání legitimity parlamentu jedné strany a jím jmenovaného prezidenta by měla pokračovat, dokud nedojde ke hmatatelné změně politického směřování Gruzie a dokud nebudou uspořádány nové svobodné a spravedlivé parlamentní volby; vyzývá představitele a poslance EU a členských států, aby se zdrželi setkávání s představiteli gruzínského režimu, počínaje současným de facto prezidentem; nadále uznává jako legitimní prezidentku Gruzie a představitelku gruzínského lidu Salome Zurabišviliovou; oceňuje její úsilí pokojně Gruzii znovu nasměrovat na cestu demokratického a proevropského rozvoje;

14.poukazuje na to, že nadcházející komunální volby, které se mají konat na podzim 2025, budou probíhat ve zhoršujícím se právním prostředí poté, co byly v prosinci 2024 přijaty nové změny gruzínského základního zákona a volebního zákona, a za podmínek rostoucí politické represe a pronásledování politických oponentů gruzínským režimem; domnívá se, že za současných politických a právních podmínek přinášejí komunální volby pro všechny potenciální účastníky, kteří očekávají svobodnou a spravedlivou soutěž, obrovské výzvy a že samozvané orgány využijí účast ve volbách k uznání nového statu quo; domnívá se, že tyto blížící se volby nedávají příležitost, aby mohla být reflektována demokratická volba gruzínského lidu, pokud nebudou věznění a zadržovaní vůdci politické opozice propuštěni a nebudou-li v zájmu zaručení skutečně spravedlivého, svobodného a transparentního procesu tyto volby uspořádány v příznivějším volebním prostředí, pod dohledem nezávislé a nestranné volební správy a za důsledného mezinárodního pozorování;

15.odsuzuje skutečnost, že nepřestává být záměrně ničeno prostředí, v němž v Gruzii působí dynamická občanská společnost, neboť bylo přijato několik restriktivních právních předpisů ruského typu, jež se týkají mimo jiné transparentnosti zahraničního vlivu, hrozeb a stigmatizace ze strany orgánů; důrazně odsuzuje novou legislativní iniciativu, která vyžaduje registraci všech grantů organizací občanské společnosti u vlády a která ukládá zahraničním dárcům povinnost získat pro vyplácení grantů místním organizacím souhlas výkonné moci; vyjadřuje politování nad nedávným rozhodnutím úřadů zmrazit bankovní účty crowdfundingových iniciativ a kampaní na podporu politických vězňů a jejich rodin; vyzývá orgány, aby okamžitě ukončily zastrašování, vyhrožování, politicky motivované stíhání a fyzické útoky namířené proti zástupcům občanské společnosti, politickým vůdcům, občanským aktivistům, novinářům a pracovníkům sdělovacích prostředků v Gruzii; odsuzuje skutečnost, že byl několika evropským novinářům svévolně a neoprávněně odmítnut vstup do Gruzie; opakuje svou výzvu k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění Mzii Amaglobeliové a ke stažení všech obvinění proti ní, která jsou politicky motivovaná, vyjadřuje hluboké znepokojení nad jejím podstatným zhoršením zraku ve vazbě a naléhavě vyzývá k urychlenému přístupu k důvěryhodné lékařské péči;

16.odsuzuje skutečnost, že byly nedávno bez řádné veřejné konzultace přijaty právní předpisy, které umožňují další politické pronásledování, omezují právo na shromažďování a ještě více omezují prostor pro svobodnou činnost občanské společnosti, nezávislých sdělovacích prostředků a opozice, k nimž se řadí zákon ruského typu o zahraničních agentech, změny zákona o veřejné službě, změny zákona o grantech, zákon o registraci zahraničních agentů a nové restriktivní změny zákona o vysílání; vyzývá gruzínské orgány, aby tyto legislativní změny zrušily; zdůrazňuje, že politické chování strany Gruzínský sen, včetně jejího strategického sbližování s Ruskou federací a zrychleného zavádění nástrojů charakteristických pro autoritářské režimy, kopíruje podobný vývoj v samotném Rusku; vyjadřuje znepokojení nad poslední vlnou útoků na nevládní organizace a nad požadavkem některých státních institucí, například protikorupčního úřadu, aby nevládní organizace dodaly do tří pracovních dnů podrobné finanční, právní a provozní údaje o své činnosti za poslední rok a půl; zdůrazňuje, že tento požadavek je ze své podstaty neproveditelný a jako takový může ochromit práci dotčených organizací a vést k zastavení jejich činnosti;

17.oceňuje práci gruzínské občanské společnosti v posledních měsících, kdy poskytuje bezplatnou právní pomoc, dokumentuje závažné porušování lidských práv a zaujímá vedoucí postavení v domácích i mezinárodních soudních sporech ve snaze o prosazení spravedlnosti a vyvození odpovědnosti na pozadí neustávajících útoků, kriminalizace občanského prostoru a dezinformačních kampaní proti činnosti občanské společnosti;

18.zdůrazňuje, že s ohledem na rostoucí represe a na pozastavení činnosti Agentury USA pro mezinárodní rozvoj (USAID) je naléhavě nutné podporovat gruzínskou občanskou společnost a nezávislé sdělovací prostředky, a žádá proto Komisi, aby zvýšila finanční podporu a neprodleně ji vyplácela; žádá, aby byly mechanismy financování EU upraveny způsobem, jenž bude zohledňovat potřeby, které vznikají v nepřátelštějším, antidemokratickém prostředí, a aby byly finanční prostředky přerozděleny tak, aby přímo podporovaly organizace občanské společnosti, nezávislé sdělovací prostředky a obránce lidských práv; v této souvislosti dále zdůrazňuje, že členské státy by měly být připraveny přijímat a podporovat gruzínské organizace občanské společnosti a nezávislé sdělovací prostředky, aby mohly pokračovat ve své práci v exilu;

19.zdůrazňuje, že strana Gruzínský sen vedle toho, že odmítá integraci Gruzie do EU, odmítá obecněji i mezinárodní právo v oblasti lidských práv a demokratické standardy a rychle se posouvá po negativní trajektorii, kterou jsme dříve měli možnost vidět v Rusku; je hluboce znepokojen zejména tím, že to bude mít další negativní dopad na práva a dobré životní podmínky žen, menšin, migrantů, osob se zdravotním postižením, LGBTI osob, osob žijících pod hranicí chudoby a dalších zranitelných či ohrožených skupin; důrazně odsuzuje skutečnost, že gruzínský parlament přijal v říjnu 2024 právní předpisy namířené proti LGBTIQ osobám, které odrážejí autoritářské politiky ruského stylu a porušují Listinu základních práv EU, a vyzývá k jejich zrušení; vyzývá k obnovení genderových kvót, které gruzínský parlament v dubnu 2024 zrušil; vyzývá členské státy EU, aby při posuzování žádostí o azyl náležitě zohledňovaly skutečnost, že Gruzie má nyní jeden z nejrepresivnějších právních předpisů proti LGBTIQ osobám v Evropě; je znepokojen nedostatečnou ochranou etnických a náboženských menšin v Gruzii;

20.opakuje, že opatření, která EU zatím v reakci na zjevné zhoršení demokracie a opuštění předchozích závazků přijala, neodrážejí závažnost situace v Gruzii a důsledky pro celý region; vyjadřuje politování nad tím, že nebyla přijata proaktivní opatření a že reakce Rady a Komise byla obecně omezená a opožděná; zdůrazňuje, že absence jednomyslnosti členských států by neměla bránit státům, které jsou k tomu ochotny, aby přijaly vhodná a účinná opatření; vyzývá vedení EU, aby politické překážky, jež brání přijetí sankcí v celé EU, překonalo tak, že se naléhavě spojí s podobně smýšlejícími členskými státy a přijme koordinované opatření;

21.vyzývá EU a její členské státy, aby na dvoustranném a koordinovaném základě zavedly individuální sankce vůči klíčovým politickým vůdcům, úředníkům a napomahatelům režimu ze strany Gruzínský sen ve správě, podnikání, sdělovacích prostředcích, soudním systému, donucovacích orgánech a volební komisi, kteří jsou odpovědní za zhoršování demokracie, volební podvody, porušování lidských práv a pronásledování politických oponentů a aktivistů; dále požaduje, aby se sankce rozšířily i na úředníky na střední a nižší úrovni veřejné správy, kteří jsou odpovědní za provádění represivních opatření proti oponentům režimu, a aby zůstaly zachovány, dokud nebude gruzínská demokracie náležitě obnovena; vítá dvoustranné sankce, které zavedly Litva, Estonsko, Lotyšsko, Česká republika, Německo a Polsko a podobně smýšlející partneři, jako jsou Spojené státy, Spojené království, Kanada a Ukrajina, a vyzývá další členské státy EU, aby učinily totéž; žádá, aby se uvažovalo i o dalších omezujících opatřeních, např. o vyloučení ze systému SWIFT či odvětvových sankcích, s cílem zastavit finanční toky a zdroje příjmů režimu strany Gruzínský sen;

22.vítá rozhodnutí Rady pozastavit – jako první krok v reakci na přetrvávající negativní vývoj v Gruzii – bezvízový styk pro gruzínské diplomaty a představitele; znovu vyzývá Komisi a Radu, aby přezkoumaly bezvízový status Gruzie s ohledem na možnost jeho pozastavení, jestliže nejsou v důsledku kroků vládnoucí strany splněna příslušná kritéria a normy týkající se demokratické veřejné správy a svobod; zdůrazňuje, že za veškeré důsledky případného pozastavení bezvízového režimu pro gruzínské občany ponese plnou odpovědnost Gruzínský sen; upozorňuje však na význam bezvízového styku pro aktéry gruzínské občanské společnosti, aktivisty v oblasti lidských práv a novináře, a to jak pro cesty do EU, aby mohli informovat evropské aktéry o vývoji v Gruzii, tak pro to, aby mohli zemi případně rychle opustit, neboť mnozí čelí politickému pronásledování ze strany orgánů;

23.lituje, že strana Gruzínský sen maří několik desetiletí pokroku dosaženého na cestě k demokracii, právnímu státu a euroatlantické integraci a znepřáteluje si své spojence, kteří ji v průběhu celého procesu podporovali; vyjadřuje politování nad tím, že Gruzie nedosáhla při provádění doporučení EU týkajících se zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky žádného pokroku a že míra souladu Gruzie se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou (SZBP) EU zůstává pozoruhodně nízká, na 49 %, což prokazuje nedostatečné odhodlání Gruzie k evropské integraci; zdůrazňuje, že v souladu s tím, co se očekává od všech kandidátských zemí, vyžaduje pokrok v procesu přistoupení k EU plný soulad se SZBP Unie; vyjadřuje politování nad tím, že Gruzie se neúčastní misí a operací EU pro řešení krizí v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky; lituje, že nesoulad gruzínské zahraniční politiky vede k tomu, že Gruzie sebe samu izoluje, a že represivní režim Gruzínského snu zhoršuje nestabilitu v oblasti jižního Kavkazu a v Černém moři;

24.konstatuje, že směr, kterým se Gruzie za současné vlády pohybuje, ji vystavuje riziku, že se stane ruským vazalem jako Bělorusko; vyjadřuje politování nad tím, že v době, kdy demokratický svět pevně podporuje Ukrajinu, která čelí nevyprovokované útočné válce Ruské federace, se současné gruzínské orgány stále více přibližují kremelským politikám a rétorice, čímž přispívají k historickému revizionismu; bere na vědomí, že Gruzie se nepřipojila k převážné většině sankcí vůči Rusku, Bělorusku a Íránu, ale tvrdí, že s EU spolupracovala na zabránění obcházení sankcí; vyjadřuje nicméně znepokojení nad zprávami o úloze Gruzie při usnadňování vyhýbání se unijním sankcím vůči Rusku; vyzývá proto Komisi, aby tato obvinění důkladně prošetřila;

25.se znepokojením rovněž bere na vědomí nedávný strategický obrat vlády Gruzínského snu ve vztahu k Číně a její rostoucí spolupráci s Íránem; bere na vědomí, že Gruzínský sen podporuje čínské geostrategické iniciativy a posiluje dvoustranné hospodářské vztahy, k čemuž patří mimo jiné udělení projektu výstavby hlubinného přístavu v Anaklii konsorciu vedenému Čínou; zdůrazňuje, že takový krok je v rozporu s deklarovaným závazkem Gruzie k euroatlantické integraci; zdůrazňuje, že hrozí, že se anaklijský projekt nyní stane nástrojem pro posilování čínského politického, finančního a hospodářského vlivu v regionu, čímž se Gruzie ještě více vzdálí svým strategickým partnerům na Západě; vyzývá v této souvislosti Komisi a členské státy, aby přezkoumaly a v případě potřeby pozastavily nebo přesměrovaly financování projektů regionální konektivity; vyjadřuje vážné znepokojení nad zvýšenou mnohotvárnou spoluprací Gruzie s Teheránem, která může vést k další izolaci Gruzie;

26.varuje, že probíhající příklon Gruzie k autoritářství a stále větší sbližování s Ruskem představují rostoucí hrozbu pro evropskou bezpečnost, zejména s ohledem na strategickou polohu Gruzie a její přístup k Černému moři, což má zásadní význam pro ruskou projekci síly v regionu; zdůrazňuje, že strategii vládnoucí strany Gruzínský sen lze jako příručku pro hybridní uchvácení státu uplatnit i jinde; obává se důsledků pro region a varuje, že je ohrožena důvěryhodnost evropského působení v oblasti širšího jižního Kavkazu, zejména v souvislosti s připravovanou strategií EU pro oblast Černého moře;

27.je hluboce znepokojen spoluprací a ideologickým sbližováním Gruzie s Ruskem a dalšími autoritářskými režimy, k nimž dochází navzdory ruské plíživé okupaci gruzínského území; odsuzuje skutečnost, že Gruzínský sen podporuje ruské dezinformace a manipulaci, včetně zneužívání ruské útočné války proti Ukrajině jako nástroje propagandy, a sám se na nich podílí, což je v rozporu s nezmenšenou a mimořádně vysokou veřejnou podporou euroatlantické integrace země; vyjadřuje politování nad nedostatečnou spoluprací s EU v boji proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování;

28.znovu důrazně odsuzuje pokračování ruské okupace gruzínských regionů Abcházie a Jižní Osetie a neustávající budování hraničních překážek, což představuje porušení svrchovanosti a územní celistvosti Gruzie; naléhavě vyzývá gruzínskou vládu, aby k ruské agresi zachovávala jasný a důsledný postoj, a vyzývá EU, aby se i nadále aktivně zapojovala do řešení konfliktů, monitorování lidských práv a podpory postižených komunit;

29.doporučuje posílit Pozorovatelskou misi EU v Gruzii (EUMM Georgia), zvýšit její zdroje a rozšířit mandát i na sledování zahraničního vměšování a destabilizace hranic; naléhavě vyzývá členské státy, aby pro misi EUMM Georgia zajistily odpovídající financování a personál, aby mohla reagovat na současnou politickou a bezpečnostní krizi;

30.konstatuje, že v roce 2024 byla v reakci na zhoršování stavu demokracie v Gruzii právem pozastavena podpora z Evropského mírového nástroje ve výši 30 milionů EUR a že na rok 2025 se žádná podpora neplánuje; zdůrazňuje, že toto pozastavení bude mít škodlivé důsledky pro vnitrostátní stabilitu a bezpečnost Gruzie; opakuje, že jakákoli budoucí finanční podpora může být povolena pouze tehdy, pokud samozvaný gruzínský režim odstoupí a budou se konat spravedlivé a nestranné volby;

31.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, gruzínské prezidentce Salome Zurabišviliové a samozvaným orgánům Gruzie.