P10_TA(2025)0175Zprávy o Ukrajině za roky 2023 a 2024Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. září 2025 o zprávách Komise o Ukrajině za roky 2023 a 2024 (2025/2026(INI))Evropský parlament,

–s ohledem na svá předchozí usnesení o Ukrajině,

–s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Zpráva o Ukrajině za rok 2024“ (SWD(2024)0699), který je přiložen ke sdělení Komise o politice rozšíření EU pro rok 2024 (COM(2024)0690),

–s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Zpráva o Ukrajině za rok 2023“ (SWD(2023)0699), který je přiložen ke sdělení Komise o politice rozšíření EU pro rok 2023 (COM(2023)0690),

–s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 24. června 2022, v nichž udělila Ukrajině status kandidátské země, na její závěry ze dne 15. prosince 2023, v nichž podpořila zahájení přístupových jednání, a na její závěry ze dne 20. března 2025,

–s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/792 ze dne 29. února 2024 o zřízení Nástroje pro Ukrajinu Úř. věst. L, 2024/792, 29.2.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/792/oj.,

–s ohledem na zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 2021 nazvanou „Přehled OECD o správě a řízení státních podniků: Ukrajina“ a na návazný dialog o následných opatřeních, který probíhal v roce 2024,

–s ohledem na osmý přezkum Mezinárodního měnového fondu týkající se rozšířeného finančního nástroje pro Ukrajinu na období 2023–2026,

–s ohledem na stanoviska Benátské komise Rady Evropy, zejména na její naléhavé stanovisko přijaté v návaznosti na její stanoviska k zákonu „o novelizaci některých legislativních aktů Ukrajiny za účelem ujasnění ustanovení týkajících se výběrových řízení na kandidáty na pozici soudce Ústavního soudu Ukrajiny“ ze dne 9. října 2023 a na její stanovisko přijaté v návaznosti na stanovisko k zákonu o národních menšinách (komunitách) ze dne 9. října 2023,

–s ohledem na zprávy Skupiny států proti korupci (GRECO) o Ukrajině, zejména na čtvrté kolo jejího posuzování situace v oblasti prevence korupce a na dodatek ke druhé zprávě o dodržování předpisů ze dne 22. listopadu 2024, která se zabývá předcházením korupce v případě poslanců parlamentu, soudců a státních zástupců na Ukrajině,

–s ohledem na zprávu ze dne 3. července 2025, kterou Ukrajina předložila podle čl. 68 odst. 1 Úmluvy Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu (základní zpráva), a na dodatečné informace, jež obdržela expertní skupina pro boj proti násilí na ženách a domácímu násilí od ukrajinských organizací občanské společnosti,

–s ohledem na zprávy organizace Human Rights Watch o Ukrajině, včetně její zprávy ze dne 5. prosince 2024 nazvané „All She Did Was Help People” – Flawed Anti-Collaboration Legislation in Ukraine“ (Jen pomáhala lidem – vadná legislativa proti kolaboraci na Ukrajině),

–s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2025 o bílé knize o budoucnosti evropské obrany Úř. věst. C, C/2025/3151, 20.6.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/3151/oj.,

–s ohledem na prohlášení vedoucích představitelů Finska, Francie, Německa, Itálie, Spojeného království a Ukrajiny po setkání s prezidentem USA Donaldem Trumpem ve Washingtonu DC dne 18. srpna 2025,

–s ohledem na prohlášení, které pronesla předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové spolu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským po jejich setkání v Bruselu dne 17. srpna 2025,

–s ohledem na společné prohlášení, které dne 16. srpna 2025 vydali vedoucí představitelé Francie, Itálie, Německa, Spojeného království, Finska, Polska, předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová v návaznosti na setkání prezidenta USA Donalda Trumpa s prezidentem Ruské federace Vladimirem Putinem v Anchorage na Aljašce dne 15. srpna 2025,

–s ohledem na předchozí prohlášení, mimo jiné na společné prohlášení vedoucích představitelů Francie, Německa, Polska, Velké Británie a Ukrajiny po setkání v Kyjevě dne 10. května 2025 a na společné prohlášení skupiny Výmar+ o Ukrajině a euroatlantické bezpečnosti ze dne 12. května 2025,

–s ohledem na společné prohlášení několika poslanců Evropského parlamentu ze dne 11. srpna 2025 o jednáních o spravedlivém míru pro Ukrajinu v souladu s mezinárodním právem a vůlí ukrajinského lidu,

–s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A10-0154/2025),

A.vzhledem k tomu, že Parlament co nejdůrazněji odsuzuje ruskou nezákonnou, bezdůvodnou a nevyprovokovanou agresi vůči Ukrajině a podporuje právo Ukrajiny na svrchovanost, nezávislost a územní celistvost v rámci jejích mezinárodně uznávaných hranic; vzhledem k tomu, že Rusko Ukrajinu napadlo, a proto nejjednodušší a jediná spravedlivá cesta k míru na Ukrajině spočívá v tom, že Rusko stáhne svá vojska z celého ukrajinského území a zaplatí reparace za škody, které napáchalo během své nezákonné válečné agrese;

B.vzhledem k tomu, že Rusko vede na základě politické, materiální a vojenské pomoci, kterou mu poskytují jeho spojenci, zejména Bělorusko, Írán a Severní Korea, proti Ukrajině od 24. února 2022 nezákonnou, nevyprovokovanou a nespravedlivou plošnou agresivní válku; vzhledem k tomu, že válka Ruska proti Ukrajině začala už v roce 2014 nezákonnou okupací a anexí Krymu a následnou okupací částí Doněcké a Luhanské oblasti; vzhledem k tomu, že tato útočná válka představuje očividné a zjevné porušení Charty OSN a základních zásad mezinárodního práva a mezinárodního humanitárního práva, jak jsou stanoveny v Ženevských úmluvách z roku 1949;

C.vzhledem k tomu, že v červnu a červenci 2025 došlo k dramatickému nárůstu počtu ruských raketových útoků a útoků bezpilotními vzdušnými prostředky zaměřených na civilní infrastrukturu, včetně nemocnic, škol, obytných budov a kulturních institucí, což vedlo k nejvyššímu počtu civilních obětí od května 2022; vzhledem k tomu, že podle údajů pozorovatelské mise OSN pro lidská práva na Ukrajině bylo v červnu 2025 zabito nejméně 232 civilistů a 1343 zraněno, zatímco v červenci 2025 bylo zaznamenáno 286 úmrtí civilistů a 1388 zraněných, což představuje nejvyšší počet civilních obětí za měsíc zaznamenaný od května 2022;

D.vzhledem k tomu, že Rusko vraždí přední ukrajinské veřejné činitele a vojáky a provádí sabotáže na kritické infrastruktuře; vzhledem k tomu, že dne 30. srpna 2025 byl ve Lvově brutálně zavražděn Andrij Parubij, bývalý předseda Nejvyšší rady a bývalý tajemník Národní bezpečnostní a obranné rady;

E.vzhledem k tomu, že Rusko na všech ukrajinských územích, která nelegálně okupuje, páchá válečné zločiny a provádí deportace, které jsou zdokumentovány, a opírá se o rozsáhlé manipulace s informacemi, dezinformace a šíření propagandy se záměrem udržovat obyvatelstvo v nepravdě a neinformovanosti;

F.vzhledem k tomu, že dne 28. srpna 2025 Rusko zahájilo další zcela brutální útok vedený raketami a bezpilotními prostředky na několik budov v Kyjevě, při němž bylo zabito nejméně 23 osob a více než 63 osob bylo zraněno, včetně dětí; vzhledem k tomu, že při tomto útoku byly vážně poškozeny prostory delegace EU na Ukrajině, což představuje závažné porušení Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích; vzhledem k tomu, že během útoku byla zasažena a vážně poškozena i kyjevská kancelář Britské rady a jedna osoba byla zraněna;

G.vzhledem k tomu, že v reakci na ruskou válečnou agresi byla v lednu 2023 zahájena činnost základní skupiny pro vytvoření zvláštního tribunálu pro zločin agrese proti Ukrajině; vzhledem k tomu, že v březnu 2023 bylo v Haagu při agentuře Eurojust zřízeno Mezinárodní středisko pro stíhání zločinu agrese vůči Ukrajině; vzhledem k tomu, že základní skupina dokončila v březnu 2025 vytvoření právního rámce tribunálu; vzhledem k tomu, že jeho vytvoření podpořilo na základě společného prohlášení ze setkání ministrů zahraničních věcí konaného dne 9. května 2025 (Lvovské prohlášení), které bylo věnováno ukončení činnosti základní skupiny, více než 40 zemí; vzhledem k tomu, že dne 25. června 2025 ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a generální tajemník Rady Evropy Alain Berset podepsali ve Štrasburku formální dohodu, kterou se zřizuje zvláštní tribunál pro zločin agrese proti Ukrajině;

H.vzhledem k tomu, že prezident USA Donald Trump a prezident Ruské federace Vladimir Putin uspořádali dne 15. srpna 2025 dvoustranný summit v Anchorage na Aljašce; vzhledem k tomu, že po tomto summitu následovala setkání prezidenta Trumpa s prezidentem Zelenským a s evropskými vedoucími představiteli dne 18. srpna 2025 ve Washingtonu DC;

I.vzhledem k tomu, že navzdory probíhající ruské útočné válce, která si vyžádala tisíce mrtvých, způsobila hluboké trauma veteránům a jejich rodinám, zanechala mnoho měst a důležitou občanskou infrastrukturu v troskách a vedla ke stále trvající okupaci části jejího území ruskými silami, Ukrajina prokázala pozoruhodnou odolnost a odhodlání pokračovat na své evropské cestě a dosáhla v tomto směru hmatatelného pokroku;

J.vzhledem k tomu, že v důsledku ruské invaze žijí v současné době v rámci mechanismu dočasné ochrany více než 4 miliony Ukrajinců v členských státech EU, kde využívají právo na pobyt, přístup na trh práce, bydlení, lékařskou péči, sociální pomoc a možnost vzdělávání svých dětí;

K.vzhledem k tomu, že proces přistoupení Ukrajiny k EU představuje významný příspěvek na cestě k míru a prosperitě Ukrajiny, ale také strategickou reakci na ruskou agresi a důvěryhodnou bezpečnostní záruku pro Ukrajinu, a že vede k větší geopolitické odolnosti EU;

L.vzhledem k tomu, že legislativní reformy, které Ukrajina zahájila, odrážejí její odhodlání dosáhnout souladu s acquis EU;

M.vzhledem k tomu, že skupina GRECO i nadále oceňuje jednoznačné odhodlání, které Ukrajina prokázala v oblasti boje proti korupci, a to v době, která je pro tuto zemi mimořádně obtížná; vzhledem k tomu, že tato skupina ocenila zejména pokrok, jehož Ukrajina dosáhla v oblasti prevence korupce mezi poslanci, soudci a státními zástupci; vzhledem k tomu, že nehledě na pokrok, jehož bylo dosaženo v oblastech, jako je nezávislost soudnictví a systémová korupce, přetrvávají problémy, které je třeba řešit prostřednictvím větší odpovědnosti vlády, dalšího rozšiřování institucionálních kapacit a mezinárodního dohledu;

N.vzhledem k tomu, že OECD konstatovala, že při reformě rámce boje proti korupci dosáhla Ukrajina v uplynulém desetiletí na základě větší transparentnosti, odpovědnosti a bezúhonnosti, které jsou důsledkem otevřených údajů, digitalizace a posílení nezávislosti protikorupčních orgánů, významného pokroku;

O.vzhledem k tomu, že v polovině července 2025 se ukrajinské orgány pokusily oslabit nezávislost Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (NABU) a specializovaného protikorupčního státního zastupitelství (SAPO) přijetím zákona č. 12414, který generálnímu prokurátorovi udělil rozsáhlé pravomoci zasahovat do vyšetřování, která tyto úřady provádějí; vzhledem k tomu, že dne 31. srpna 2025 přijala Nejvyšší rada v důsledku rozsáhlého vnitřního a vnějšího tlaku zákon č. 13533 s cílem obnovit status quo ante, čímž přijala nezbytná opatření k úplnému obnovení nezávislosti úřadů NABU a SAPO;

P.vzhledem k tomu, že Ukrajina získala v roce 2024 v rámci indexu vnímání korupce, který sestavuje organizace Transparency International, 35 bodů ze 100 a umístila se ze 180 zemí na 105. místě, a vzhledem k tomu, že navzdory pevnému odhodlání bojovat proti korupci nadále trvá potřeba skutečných reforem, které povedou k naplnění těchto snah; vzhledem k tomu, že zásadní podmínkou vstupu do EU je komplexní reforma veřejné správy, boj proti korupci, podpora základních práv a účinné fungování demokratických institucí;

Q.vzhledem k tomu, že Ukrajina dosáhla pokroku v oblasti regionální spolupráce a socioekonomických reforem, jejichž cílem je sladit její politiku se standardy EU;

R.vzhledem k tomu, že ukrajinské demokratické instituce prokázaly po dobu stanného práva schopnost se přizpůsobit a ukázaly, že i v době pokračující ruské válečné agrese je Ukrajina z hlediska svých institucí, demokracie a hospodářství životaschopným státem; vzhledem k tomu, že po dobu, po kterou je Ukrajina ve válce a po kterou tam platí stanné právo, je pořádání voleb nezákonné a nelze je provést; vzhledem k tomu, že Parlament vítá signály, že po skončení stanného práva by mohlo dojít k zahájení příprav na volby;

S.vzhledem k tomu, že bylo dosaženo pokroku při reformě veřejné správy, stále je však nutné dále rozšiřovat její kapacity, přijímat politická opatření na základě důkazů a zlepšit řízení lidských zdrojů;

T.vzhledem k tomu, že v rámci soudnictví došlo k opětovnému převzetí klíčových funkcí, mj. k prověřování soudců a realizaci protikorupčních opatření, že je však třeba zpřísnit normy týkající se bezúhonnosti a transparentnosti a zajistit trvalý dohled ze strany mezinárodních partnerů;

U.vzhledem k tomu, že ke zvýšení nezávislosti soudnictví přispěla pomoc mezinárodních odborníků v komisích pro výběr soudců, což vedlo také k posílení důvěry veřejnosti v soudní systém;

V.vzhledem k tomu, že dne 1. června 2025 skončilo zapojení mezinárodních odborníků do výběru Vyšší kvalifikační komise soudců;

W.vzhledem k tomu, že Ukrajina prokázala navzdory neustálému ničení energetických zařízení ze strany Ruska odhodlání k plnění zelené agendy prostřednictvím právních předpisů o obnovitelných zdrojích energie a sladěním s cíli Zelené dohody pro Evropu;

X.vzhledem k tomu, že Ruskem způsobené škody na životním prostředí mají ničivé důsledky pro přírodní zdroje Ukrajiny a její kritické ekosystémy i pro zdraví, živobytí a bezpečnost jejích obyvatel; vzhledem k tomu, že cílem zelené obnovy je napravit tyto škody a umožnit Ukrajině, aby nastoupila novou cestu environmentální a sociální udržitelnosti v souladu s právními předpisy EU v oblasti životního prostředí; vzhledem k tomu, že Ukrajina přestala 1. ledna 2025 fungovat jako tranzitní země pro ruský plyn;

Y.vzhledem k tomu, že zahraniční investoři a nadnárodní korporace rozšířily svou kontrolu nad ukrajinskými přírodními zdroji, mj. nad zemědělskou půdou, nerostnými surovinami a kritickou infrastrukturou; vzhledem k tomu, že tento vývoj může ohrozit národní suverenitu, potravinovou bezpečnost a ekonomické sebeurčení;

Z.vzhledem k tomu, že v roce 2024 činily nákupy ruských fosilních paliv v EU celkem 21,9 miliardy EUR, což převyšuje finanční pomoc poskytnutou Ukrajině ve výši 18,7 miliardy EUR v témže roce; vzhledem k tomu, že od začátku plošné invaze utratila EU za ruská fosilní paliva více než 200 miliard EUR, čímž přispěla k financování ruského válečného fondu; vzhledem k tomu, že Komise oznámila, že do roku 2027 bude ukončen dovoz ruského plynu; vzhledem k tomu, že pokud by EU dovážela energii z Ruska i nadále ve stejné míře jako v roce 2024, zaplatila by Rusku do konce roku 2027 dalších 57,4 miliardy EUR;

AA.vzhledem k tomu, že občanská společnost je na Ukrajině i nadále pilířem odolnosti a demokracie; vzhledem k tomu, že navzdory omezením zavedeným na základě stanného práva pokračuje fungování nevládních organizací relativně bez překážek, že však případy nátlaku na aktivisty vedou k obavám a vyžadují vládní opatření; vzhledem k tomu, že nedávné náhlé snížení finanční podpory ze strany USA mělo pro ukrajinskou občanskou společnost velmi negativní důsledky;

AB.vzhledem k tomu, že se Ukrajina setkává v oblasti svobody projevu a nezávislosti sdělovacích prostředků s problémy, zejména v době platnosti stanného práva; vzhledem k tomu, že k obnovení jejich plurality, ochraně novinářů a zajištění potřebných finančních podmínek je nutné přijmout příslušná opatření; vzhledem k tomu, že v průběhu platnosti stanného práva jsou pochopitelně zapotřebí určitá omezení;

AC.vzhledem k tomu, že Evropská konfederace odborových svazů (EKOS) vyslovila vážné obavy ohledně zhoršování pracovních práv na Ukrajině, včetně porušování odborových svobod a sociálního dialogu; vzhledem k tomu, že svoboda sdružování, kolektivní vyjednávání a právo na stávku jsou chráněny mezinárodními úmluvami, jichž je Ukrajina smluvní stranou, a jsou klíčovou součástí acquis EU a kodaňských kritérií;

AD.vzhledem k tomu, že proces integrace Ukrajiny do EU se těší široké podpoře veřejnosti a institucionálnímu konsenzu, což ukazuje, že navzdory současným obtížím je společnost jednoznačně odhodlána dosáhnout členství v EU;

AE.vzhledem k tomu, že vstup do EU má v kontextu existenční války, kterou Ukrajina vede proti pokračující ruské agresi, pro tuto zemi a její obyvatele výrazný bezpečnostní rozměr a jednoznačný symbolický význam; vzhledem k tomu, že neochvějná podpora svrchovanosti, územní celistvosti a nezávislosti Ukrajiny ze strany EU není závislá na rychlosti evropské integrace země;

AF.vzhledem k tomu, že členství v EU je i nadále mimořádně důležitou hnací silou demokratického rozvoje Ukrajiny a při zajišťování budoucí bezpečnosti, stability a nezávislosti země bude představovat klíčový faktor; vzhledem k tomu, že členství Ukrajiny v EU je strategickou investicí do míru, bezpečnosti, demokracie a prosperity celého kontinentu, jelikož tím, že povede k větší geopolitické odolnosti Unie, k jejímu vyššímu hospodářskému potenciálu a k upevnění jejího závazku k dodržování společných hodnot demokracie, právního státu a svobody, posílí samotnou Unii;

AG.vzhledem k tomu, že vstup do EU je i nadále procesem založeným na zásluhách, přičemž je nutné zajistit důkladné a pečlivé posuzování pokroku dosaženého při provádění reforem, a to i v zájmu Ukrajiny;

Ruská agresivní válka jako kontext příprav Ukrajiny na vstup do EU

1.co nejdůrazněji odsuzuje pokračující agresivní válku Ruské federace proti Ukrajině a nevybíravé ruské útoky na civilisty a civilní infrastrukturu; znovu vyjadřuje svou neochvějnou solidaritu se statečným ukrajinským lidem, který od roku 2014 platí za obranu svrchovanosti a územní celistvosti své země, ale i za ochranu Evropy a našich společných demokratických hodnot a zásad tu nejvyšší cenu; vyjadřuje hlubokou soustrast rodinám padlých hrdinů a nevinných civilních obětí ruské agrese, mezi nimiž je i více než 600 zabitých dětí;

2.důrazně odsuzuje ruské organizované vraždy významných ukrajinských veřejných činitelů a vojáků i sabotáž ukrajinské kritické infrastruktury; vyjadřuje hrůzu a rozhořčení nad ohavnou vraždou Andrije Parubije, bývalého předsedy Nejvyšší rady a bývalého tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany, který prokázal pevné odhodlání prosazovat evropské ambice Ukrajiny, k níž došlo dne 30. srpna 2025 ve Lvově;

3.vyjadřuje rozhořčení nad zintenzivněnými útoky Ruska prostřednictvím dronů a raket proti civilním cílům, včetně útoku na Kyjev, k němuž došlo dne 28. srpna 2025, kdy byly přímo zaměřeny delegace EU na Ukrajině a Britská rada; zdůrazňuje, že nedávný útok i všechny ostatní útoky na civilní infrastrukturu představují válečný zločin a znovu ukazují, že Rusko očividně nectí lidský život, mezinárodní právo, úsilí USA o mír a základní zásady, jimiž se řídí ochrana civilního obyvatelstva;

4.potvrzuje, že je pevně odhodlán prosazovat nezávislost, suverenitu a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic; opakuje, že i nadále zastává politiku neuznání území Ukrajiny dočasně okupovaných Ruskem, včetně Krymu; důrazně poukazuje na přirozené právo Ukrajiny na sebeobranu v souladu s článkem 51 Charty OSN, který zahrnuje právo útočit na vojenské cíle na ruském území; opětovně stvrzuje závazek EU dosáhnout na Ukrajině spravedlivého a trvalého míru, který by byl uzavřen za podmínek, jež budou pro Ukrajinu a pro její lid přijatelné, a který by umožnil zachovat svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny a zajistil stíhání osob odpovědných za válečné zločiny a vyplacení reparací; vyzývá EU a její členské státy, aby aktivně usilovaly o dosažení a zachování co nejširší mezinárodní podpory Ukrajiny a o nalezení mírového řešení války, které se musí zakládat na plném respektování mezinárodního práva a svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny, na odpovědnosti za válečné zločiny a zločin agrese a na ruských reparacích za obrovské škody, které tato země na Ukrajině napáchala; zdůrazňuje, že jakékoli mírové řešení musí odrážet vůli ukrajinského lidu, nesmí být vnuceno žádným jiným mezinárodním aktérem a nesmí odměňovat agresi ani podrývat bezpečnost Ukrajiny v budoucnu; považuje neupřímný přístup ruských představitelů k jednáním a jejich neseriózní návrhy, které v minulých měsících předkládali, za další důkaz toho, že Rusko hodlá vést válku na celém ukrajinském území tak dlouho, jak bude moci a jak mu to bude umožněno; zdůrazňuje, že mírovým jednáním musí předcházet bezpodmínečné příměří; vyzývá k tomu, aby EU i nadále podporovala ukrajinské a mezinárodní snahy, a rozšířila tak dokumentování a vyšetřování válečných zločinů spáchaných ruskými silami;

5.vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, jak se posunul postoj Spojených států k ruské válečné agresi, který se nyní opírá o přímé rozhovory s Ruskem, aniž by na něj byl vyvíjen jakýkoli přiměřený tlak, o veřejné vzdání se jakéhokoli významného vlivu, o odmítnutí zavedení dalších sankcí a diskuze o jejich zrušení a o snahu přimět Ukrajinu k územním ústupkům a ke zřeknutí se svého legitimního práva na sebeobranu; vzhledem k tomuto vývoji zdůrazňuje, že EU a její členské státy musejí zůstat hlavními strategickými spojenci Ukrajiny a měly by posílit svou vedoucí úlohu při podpoře jejího boje za svrchovanost, mír a spravedlnost; uznává, že bezpečnost Ukrajiny představuje klíčovou součást bezpečnosti EU; konstatuje, že podpora, kterou poskytuje Ukrajině Evropská unie, je nyní vyšší než podpora ze strany Spojených států, což poukazuje na zásadní úlohu EU při podpoře ukrajinského odporu a obnovy;

6.zdůrazňuje, že EU a její členské státy musejí výrazně zvýšit účinnost dodávek vojenské, materiální a finanční pomoci, kterou poskytují k tomu, aby si Ukrajina zachovala právo na sebeobranu, a tyto dodávky uspíšit; trvá na tom, že EU a její členské státy musejí spolu se svými partnery a spojenci přispět k tomu, aby byly Ukrajině poskytnuty jednoznačné záruky, které by Rusko odradily od další agrese a umožnily by Ukrajině soustředit se zcela na provádění reforem nezbytných ke vstupu do EU; poukazuje na význam trvalého posílení bezpečnosti na východním křídle EU a NATO v reakci na hrozby ze strany Ruska; vyzývá k rozvoji vojenské a logistické infrastruktury v zemích sousedících s Ukrajinou; uznává svrchované právo Ukrajiny na výběr svých vojenských spojenectví;

7.bere na vědomí nedávné setkání prezidenta USA Donalda Trumpa a Vladimíra Putina a zdůrazňuje, že očividně kontrastuje s masivní eskalací útoků Ruska na Ukrajinu, což opět ukazuje, že Rusko nemá vůbec zájem o mír, ale spíše o podrobení Ukrajiny; zdůrazňuje, že Vladimír Putin se naoko angažuje v mírovém úsilí USA a pouze hraje o čas, aby mohl pokračovat v ruské útočné válce; vyzývá prezidenta Trumpa, aby jednal na základě svého prohlášení, že Spojené státy přijmou další rozhodné hospodářské sankce vůči Rusku a zemím, které podporují jeho válečnou mašinérii; zdůrazňuje, že trvalý a spravedlivý mír na Ukrajině nelze vyjednat bez plné účasti ukrajinského vedení a podpory jejího lidu, ani bez účasti Evropské unie; s uspokojením konstatuje, že dne 18. srpna 2025 se uskutečnilo setkání prezidenta Trumpa s prezidentem Zelenským a řadou evropských vedoucích představitelů; znovu potvrzuje své pevné odhodlání poskytnout bezpečnostní záruky a přijmout veškerá nezbytná opatření k posílení ukrajinských ozbrojených sil a obranného průmyslu; odmítá veškerá ruská tvrzení, že je garantem budoucích bezpečnostních opatření pro Ukrajinu, i veškeré pokusy podmínit numerickou a operační suverenitu ukrajinských ozbrojených sil;

8.připomíná, že Evropa již Ukrajině poskytla vojenskou pomoc v hodnotě 50 miliard EUR, ale zdůrazňuje, že je zapotřebí další pomoci a že tato pomoc nyní z velké části závisí pouze na Evropě; naléhavě vyzývá členské státy, aby před uzavřením jakýchkoli jednání poskytly Ukrajině více zbraní a munice a aby výrazně posílily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou; vyzývá členské státy EU, mezinárodní partnery a spojence v NATO, aby zrušili veškerá omezení znemožňující použití západních zbraňových systémů dodaných Ukrajině proti vojenským cílům na ruském území; vítá úsilí Ukrajiny o posílení domácí průmyslové základny v oblasti obrany, včetně výroby dronů a dalších stěžejních technologií; trvá na tom, že je nanejvýš důležité spolupracovat s Ukrajinou a integrovat ji do obranných iniciativ EU, včetně začlenění ukrajinského obranného průmyslu do evropské technologické a průmyslové základny obrany, s cílem posílit strategickou autonomii EU; podporuje rozvoj společných projektů výroby zbraní s partnery z EU a NATO; vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci Strategie pro evropský obranný průmysl a příslušných nástrojů tyto iniciativy podpořily a posílily tak dlouhodobé schopnosti Ukrajiny v oblasti sebeobrany; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné řádně financovat Nástroj na podporu Ukrajiny v rámci Programu pro evropský obranný průmysl, neboť na tento nástroj dosud nebyly přiděleny žádné finanční prostředky;

9.znovu vyzývá členské státy EU, aby po vzoru Dánska a Nizozemska navázaly partnerství s ukrajinským obranným průmyslem a co nejúčinněji podporovaly jeho výrobní kapacity;

10.vítá úspěchy vojenské pomocné mise EU na podporu Ukrajiny (EUMAM), která zajistila výcvik ukrajinského vojenského personálu; podporuje rozhodnutí Rady ze dne 8. listopadu 2024 prodloužit mandát této mise o dva roky; vyzývá k posílení finančních, logistických a lidských zdrojů mise EUMAM a k jejich přizpůsobení vyvíjejícím se potřebám vojenského výcviku ukrajinských ozbrojených sil, jakož i dlouhodobému reformnímu úsilí v souladu se společnými bezpečnostními závazky EU a Ukrajiny; zdůrazňuje, že mise EUMAM by měla rovněž fungovat jako platforma pro výměnu osvědčených postupů s cílem zajistit, aby evropské síly těžily ze zkušeností, které ukrajinské ozbrojené síly získaly na bojišti;

11.co nejdůrazněji odsuzuje násilné akce Ruska a spoluúčast Běloruska na krutém zacházení s ukrajinskými dětmi, včetně jejich vražd, násilného přesunu, deportací a nezákonných adopcí a na vymazávání ukrajinské identity prostřednictvím nucené rusifikace; vyzývá EU, aby úzce spolupracovala s ukrajinskými orgány, mezinárodními organizacemi a nevládními organizacemi a podporovala je při dokumentování všech případů pohřešovaných a deportovaných dětí, zajištění jejich bezpečného návratu a opětovného začlenění a poskytování nezbytné právní, psychologické a sociální podpory;

12.odsuzuje nelidské zacházení s ukrajinskými válečnými zajatci ze strany Ruska, včetně jejich mučení a poprav, které hrubě porušuje Ženevské úmluvy, zatímco ruští váleční zajatci na Ukrajině požívají všech práv, která jim přiznává mezinárodní právo, včetně návštěv a pomoci mezinárodních organizací, jako je Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK); vítá dosud největší výměnu zajatců, která se uskutečnila v květnu 2025, a vyzývá EU, její členské státy a mezinárodní společenství, aby napomáhaly k dalším výměnám a vyvíjely nezbytný tlak na jejich pokračování; odsuzuje nezákonné věznění ukrajinských civilistů Ruskem, přičemž tito civilisté jsou drženi v izolaci a v nelidských podmínkách, jež zahrnují mučení a mimosoudní zabíjení; vyzývá ke zvýšení mezinárodního tlaku, aby se zajistilo propuštění všech zadržovaných Ukrajinců; vyzývá MVČK, aby trval na tom, aby ruské orgány umožnily mezinárodním zástupcům MVČK neomezený přístup do všech míst, kde jsou zadržováni ukrajinští váleční zajatci;

13.zdůrazňuje význam komplexních mechanismů odpovědnosti a spravedlnosti; vítá skutečnost, že Ukrajina ratifikovala Římský statut Mezinárodního trestního soudu a provedla odpovídající změny trestního zákoníku; vítá společné prohlášení ministrů zahraničních věcí základní skupiny (Lvovské prohlášení) ze dne 9. května 2025 o zřízení zvláštního tribunálu pro zločin agrese proti Ukrajině; zdůrazňuje, že stíhání trestného činu agrese má zásadní význam pro zachování mezinárodního řádu založeného na pravidlech a pro zabránění beztrestnosti; vyzývá orgány EU a členské státy, aby i nadále podporovaly zřízení a fungování zvláštního tribunálu v rámci Rady Evropy; vybízí všechny strany, aby zaručily, že ukrajinské organizace občanské společnosti a oběti války se budou moci smysluplně podílet na práci tribunálu; je přesvědčen, že spravedlivý a trvalý mír bude možný teprve tehdy, až budou propuštěny ukrajinské děti a další násilně deportovaní nebo zadržovaní civilisté a váleční zajatci a navrátí se ke svým rodinám a až budou odpovědné osoby postaveny před soud;

14.vítá rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 9. července 2025 ve věci Ukrajina a Nizozemsko v. Rusko, v němž bylo Rusko shledáno odpovědným za rozsáhlé a zjevné porušování lidských práv na Ukrajině – včetně sestřelení letu MH17, mučení, znásilnění jako válečné zbraně, hromadných poprav, nezákonného a svévolného zadržování a organizovaného odsunu dětí do Ruska a jejich adopce v Rusku;

15.zdůrazňuje, že sankce, jakož i prevence jejich obcházení a boj proti němu, zůstávají klíčovými nástroji k oslabení schopnosti Ruska pokračovat v útočné válce a k neutralizaci hrozeb pro evropskou bezpečnost; vyzývá k rozšíření sankcí namířených proti ruskému hospodářství, a to i v metalurgii, jaderném, chemickém, energetickém a finančním odvětví; vítá přijetí osmnácti balíčků vůči Ruské federaci a vyzývá EU a její členské státy, aby přijaly další balíčky sankcí zaměřené zejména na boj proti obcházení stávajících opatření; zdůrazňuje, že důsledné provádění a prosazování sankcí je nezbytné k tomu, aby ruská válečná mašinérie přišla o své zdroje a posílila se odolnost Ukrajiny; vyzývá Komisi a členské státy, aby usilovaly o zajištění pokračující účasti USA na zavádění dalších sankcí proti Rusku s cílem vyvíjet stálý tlak na ruské hospodářství a státní rozpočet; je toho názoru, že sankce musí být prodlužovány a uplatňovány do té doby, dokud Rusko svou útočnou válku proti Ukrajině neukončí a nezaplatí válečné reparace;

16.naléhavě vyzývá k urychlenému ukončení používání ruských uhlovodíkových produktů v EU s cílem konečně dosáhnout úplného zákazu; opakuje, že ukončení energetické závislosti EU na ruských uhlovodících má zásadní význam pro energetickou bezpečnost Evropy; vítá účinné zavedení úplného embarga EU na ruské uhlí, které ukončilo závislost EU na ruském uhlí; připomíná embargo EU na ruskou ropu, vyjadřuje však politování nad tím, že vlády Maďarska a Slovenska se rozhodly zůstat na ní závislé, a naléhavě je vyzývá, aby tuto škodlivou závislost urychleně ukončily, dle potřeby s pomocí zvláštních podpůrných opatření; vyzývá Radu, aby sankcionovala všechna plavidla působící v rámci ruské stínové flotily a aby kontaktovala státy vlajky s cílem dosáhnout vyřazení těchto plavidel z lodních rejstříků, a učinit je tak z hlediska pojišťoven „nepojistitelnými“; naléhavě vyzývá ke zvýšení úsilí s cílem zabránit obcházení stávajících sankcí proti ruské ropě; naléhavě vyzývá EU a koalici zemí G7, aby snížily cenový strop na ropu s cílem dále omezit finanční schopnost Ruska vést válku; vítá plán REPower EU, který nedávno oznámila Komise; naléhavě však vyzývá Komisi, aby tam, kde je to možné, urychlila jeho harmonogram a v případě potřeby přijala prozatímní opatření, jako je snížení cenového stropu pro ropu a zavedení cenového stropu pro zkapalněný zemní plyn a dovozní kvóty; důrazně odmítá výzvy k obnovení projektů, jako je Nord Stream 1 a 2; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Rada ani po více než třech letech od zahájení plošné invaze neuvalila úplné embargo na ruský plyn; vyzývá k urychlenému přijetí takového opatření;

17.vyjadřuje politování nad obstrukčním chováním vlád v rámci EU, které hrozily tím, že budou vetovat nebo oslabovat omezující opatření vůči Rusku; podporuje záměr kriminalizovat porušování a obcházení sankcí na Ukrajině, jak bylo navrženo v naléhavém návrhu zákona č. 12406; zdůrazňuje, že prosazování těchto právních předpisů má zásadní význam pro uzavření skulin, které ve fázi blokování umožňují vyvádět majetek, na nějž se vztahují sankce, a pro to, aby byli strůjci ruské útočné války postaveni před soud; naléhavě vyzývá Ukrajinu, aby tento návrh zákona přijala v souladu s příslušnými osvědčenými postupy EU;

18.naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zabavily zmrazená ruská aktiva a umožnily jejich použití na obranu a rekonstrukci Ukrajiny a na odškodnění obětí v této zemi v souladu s mezinárodním právem a zásadou odpovědnosti státu; zdůrazňuje, že má-li být tohoto cíle dosaženo, je nesmírně důležité zajistit, aby aktiva ruského státu zůstala v EU blokována;

19.vyzývá Radu a Komisi, aby sehrály významnou vůdčí roli v nalezení udržitelného řešení, pokud jde o mechanismus dočasné ochrany EU pro více než 4 miliony Ukrajinců, jehož platnost byla prodloužena do března 2026; zdůrazňuje, že je třeba zajistit rovné zacházení a zabránit roztříštěnosti v celé EU; zdůrazňuje, že je důležité prosazovat práva Ukrajinců, kteří se nemohou vrátit a chtějí zůstat v EU, a zároveň podporovat ty, kteří se rozhodnou vrátit se a znovu vybudovat svůj život na Ukrajině;

20.vybízí Ukrajinu a členské státy, aby úzce spolupracovaly s cílem maximalizovat potenciální ekonomickou účast ukrajinských uprchlíků a diaspory a zajistit tak odolnost a inkluzivnost probíhající i budoucí hospodářské obnovy a rekonstrukce Ukrajiny;

21.vyzývá politické síly na Ukrajině, aby zůstaly jednotné a nadále se řídily smyslem pro pevnou politickou jednotu a soudržnost, který prokázal, že posiluje odolnost Ukrajiny vůči přetrvávající existenční hrozbě pro svobodu a nezávislost této země; vyzývá všechny politické aktéry na Ukrajině, zejména ty, kteří jsou v současné době u moci, aby využili své válečné pravomoci k podpoře politické jednoty a soudržné a inkluzivní tvorby politik;

Odhodlání přistoupit k EU

22.je velmi potěšen neochvějným odhodláním Ukrajiny plnit požadavky členství v EU, včetně dodržování acquis EU, a to navzdory neustávající brutální válečné agresi ze strany Ruska a její opětovné eskalaci; naléhavě vyzývá Ukrajinu, aby zachovala odhodlání a tempo reforem; zdůrazňuje silnou dynamiku provádění reforem na Ukrajině a vítá rostoucí míru souladu Ukrajiny se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU, která v roce 2024 dosáhla 95 %; konstatuje, že reformní požadavky EU v rámci procesu přistoupení podporuje více než 70 % Ukrajinců, a podtrhuje tak význam pokračujícího vlivu EU, strukturované podmíněnosti a komunikace s veřejností během tohoto období;

Demokracie, právní stát a boj proti korupci

23.oceňuje mimořádnou snahu Ukrajiny o posílení demokratických institucí během války; vybízí Ukrajinu a její vládu, aby udržely tempo reforem; připomíná, že podle všeobecně uznávaných demokratických zásad a ukrajinské ústavy se v době války a stanného práva nemohou konat volby; zdůrazňuje, že demokratické volby vyžadují dostatek času na přípravu a přístup k informacím, aby byly splněny mezinárodní normy; vyzývá ukrajinské orgány, aby se zdržely časově a politicky motivovaných soudních řízení a sankcí proti zástupcům opozice a aby zachovaly parlamentní pluralismus a podporovaly konstruktivní dialog napříč politickými frakcemi v Nejvyšší radě;

24.opakuje doporučení, aby v souvislosti s přistoupením k EU byla zrušena veškerá omezení týkající se služebních a politických zahraničních cest poslanců Nejvyšší rady; zdůrazňuje, že je důležité respektovat a posilovat institucionální úlohu Nejvyšší rady, a podporuje pokračující reformní úsilí o posílení její legislativní kapacity, dohledu nad výkonnou mocí a odpovědnosti vůči veřejnosti;

25.vítá přijetí zákona o tvorbě právních předpisů, který Komise posoudila jako základní krok ke strukturovanějšímu a účinnějšímu legislativnímu procesu na Ukrajině po případném zrušení stanného práva, a úsilí ukrajinské ústřední volební komise o aktualizaci vnitrostátního seznamu voličů;

26.oceňuje, že Ukrajina ve spolupráci s Komisí vypracovala tři plány reforem, které se týkají právního státu, reformy veřejné správy a fungování demokratických institucí, přičemž nedílnou součástí těchto plánů je protikorupční úsilí; konstatuje, že tyto plány budou po schválení Komisí sloužit jako referenční hodnota s kritickým významem pro sledování pokroku Ukrajiny v oblasti reforem; vítá začlenění protikorupčního úsilí jako nedílné součásti všech těchto tří plánů; zdůrazňuje, že je důležité zakotvit reformy v rámci širší společenské a politické transformace, aby se zajistila jejich dlouhodobá udržitelnost, účinné provádění a nezávislé fungování veřejných institucí; zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet konstruktivní politickou kulturu a podporovat spolupráci mezi politickými stranami na Ukrajině, která bude založena na důvěře; s uspokojením bere na vědomí aktivní účast ukrajinských poslanců na dialogu Jeana Monneta a vybízí k uplatňování evropských osvědčených postupů s cílem podpořit spolupráci napříč stranami s ohledem na společné výzvy na cestě k členství v EU;

27.oceňuje pokrok v reformě soudnictví během sledovaného období a vybízí Ukrajinu, aby dále zvýšila transparentnost svých legislativních procesů a vyčlenila více finančních, lidských a technických zdrojů na řešení problémů, které brání rozvoji soudnictví, na zvýšení nezávislosti soudnictví a posílení boje proti korupci, aby tak zajistila soulad s normami EU a zároveň se vyhnula povrchním opatřením, která by mohla přistoupení k EU bránit;

28.konstatuje, že navzdory lepšímu legislativnímu rámci patří soudnictví i nadále k oblastem, které jsou náchylnější ke korupci a politickému vměšování, o čemž svědčí opakované případy rozsáhlé korupce a nepatřičného ovlivňování činnosti soudů a soudních institucí, včetně Ústavního soudu Ukrajiny a Nejvyšší komise pro kvalifikaci soudců Ukrajiny; se znepokojením bere na vědomí pokračující ochromení Ústavního soudu Ukrajiny a naléhavě vyzývá k urychlenému jmenování zbývajících soudců a obsazení volných pracovních míst v Nejvyšší soudní radě; dále vyzývá Nejvyšší radu, aby v souladu se stanovisky Benátské komise přijala zákon o Ústavním soudu, a dále vyzývá Ukrajinu, aby přijala akční plán a vnitřní reformy s cílem zabránit nepatřičným zásahům a posílit soudní etiku; zdůrazňuje, že je obzvláště důležité zachovat institucionální nezávislost Nejvyšší komise pro kvalifikaci soudců Ukrajiny, a to i s ohledem na závazky přijaté v rámci mezinárodních dohod, včetně dohod s Mezinárodním měnovým fondem; zdůrazňuje, že je třeba zintenzivnit boj proti korupci a osobním zájmům v soudnictví, což je zcela nezbytné pro budování důvěry veřejnosti a pokrok v procesu přistoupení Ukrajiny k EU; zdůrazňuje, že je důležité, aby výběrová řízení do orgánů soudní správy a na vedoucí pozice byla transparentní a založená na zásluhách, a aby byla zajištěna účast nezávislých vnitrostátních a mezinárodních odborníků; zdůrazňuje potřebu zajištění odpolitizovaného jmenování soudců, záruk funkční integrity, jakož i transparentnosti, integrity, odpovědnosti a posíleného mezinárodního monitorování s cílem zabránit selektivní spravedlnosti a posílit důvěru veřejnosti v soudnictví;

29.se znepokojením poukazuje na kritický nedostatek soudců, pracovní přetížení většiny soudů, na jejich značné podfinancování a nerovnoměrné rozdělení soudní práce, což se negativně podepisuje na kvalitě a včasnosti soudních řízení a brání občanům v přístupu ke spravedlnosti; zdůrazňuje, že tyto otázky je třeba řešit, mimo jiné prostřednictvím mediace a procesních filtračních mechanismů s cílem zmírnit tlak na soudnictví; konstatuje, že v indexu vnímání korupce za rok 2024 organizace Transparency International se Ukrajina umístila na 105. místě z celkem 180 zemí, když získala 35 bodů ze 100, což svědčí o rozsahu přetrvávajících výzev v oblasti zvládání korupce; zdůrazňuje, že zlepšení justičního vzdělávání a dokončení digitalizace ukrajinských soudů jsou klíčem k širší reformě soudnictví Ukrajiny;

30.vítá jmenování nového vedoucího Národní agentury pro prevenci korupce (NACP) a zahájení nezávislých auditů, jež mají vyhodnotit účinnost Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (NABU) v boji proti korupci; vítá vstup novelizovaného trestního zákoníku a trestního řádu v platnost, u nichž se očekává, že zvýší účinnost prosazování protikorupčních opatření, zejména zlepšením rámce pro dohody o vině a trestu; bere na vědomí nárůst každoročních rozsudků vydaných Nejvyšším protikorupčním soudem (HACC) a nárůst obžalob předložených Národním protikorupčním úřadem Ukrajiny a specializovaným protikorupčním státním zastupitelstvím, což svědčí o trvalém pokroku ve stíhání této trestné činnosti; vítá obnovení postupů pro majetková přiznání a přístup veřejnosti, posílení předpisů o střetu zájmů a zlepšení nezávislosti specializovaného protikorupčního státního zastupitelství; oceňuje přijetí akčního plánu na provedení strategie vymáhání majetku z trestné činnosti na období 2024–2025 a souvisejících opatření; vyzývá k bezodkladné reformě Agentury pro vymáhání a správu majetku a podporuje urychlené přijetí návrhu zákona č. 12374-d s cílem zlepšit její fungování; vítá zvýšení počtu zaměstnanců specializovaného státního zastupitelství pro oblast životního prostředí působícího při úřadu nejvyššího státního zástupce a naléhavě vyzývá k dalšímu rozvoji protikorupčních politik v oblasti správy přírodních zdrojů;

31.všímá si přetrvávajícího nedostatku soudců Nejvyššího protikorupčního soudu a zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zahájit nové, transparentní výběrové řízení na obsazení volných míst, které zajistí, aby měl tento soud dostatečné personální zajištění a podmínky pro účinné fungování; zdůrazňuje, že je třeba bezodkladně obsadit volné místo nejvyššího státního zástupce, a že je důležité posílit institucionální nezávislost tohoto úřadu a zároveň zajistit řádné kontroly jeho pravomocí;

32.vybízí Ukrajinu, aby chránila nezávislost a účinnost protikorupčních institucí, včetně Specializovaného protikorupčního státního zastupitelství a Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny, tím, že zajistí transparentní postupy jmenování, ochrání tyto orgány před politickým vměšováním a posílí jejich institucionální autonomii; zdůrazňuje, že je důležité poskytnout Specializovanému protikorupčnímu státnímu zastupitelství větší nezávislost na Nejvyšším státním zastupitelství a vybavit Národní protikorupční úřad Ukrajiny prostředky pro včasný přístup k forenzním expertizám a autonomním odposlechovým kapacitám pro vedení účinného vyšetřování; oceňuje Ukrajinu za zvýšení počtu zaměstnanců Specializovaného protikorupčního státního zastupitelství a zdůrazňuje, že je třeba, aby měli k dispozici odpovídající finanční a technické zdroje, aby byla zajištěna operační kapacita tohoto orgánu; vybízí Ukrajinu, aby zvážila strukturální reformu Státního vyšetřovacího úřadu s cílem posílit jeho nezávislost a účinnost, aby se zabránilo jeho zneužití v souvislosti s poválečným politickým vývojem na Ukrajině, zejména v souvislosti s volebními procesy;

33.vyjadřuje znepokojení nad nezdařeným pokusem ukrajinských orgánů omezit nezávislost protikorupčních institucí; oceňuje silný odpor občanské společnosti vůči těmto nepřijatelným pokusům, který donutil příslušné orgány k obratu; domnívá se, že tento krok je nebezpečným pokusem o podkopání úspěchů dosažených v rámci skutečného boje proti korupci; zdůrazňuje, že pokud by byl tento krok úspěšný, byl by pouze ku prospěchu nepřátel Ukrajiny; poukazuje na to, že by to mělo sloužit jako jednoznačná připomínka těm osobám v Ukrajině, které se z vlastních úzkoprsých zájmů neštítí ohrozit budoucnost své země; znovu připomíná, že boj proti korupci vyžaduje dlouhodobé odhodlání a komplexní úsilí o zavedení řádné správy s dobře fungujícím systémem brzd a protivah; podporuje stanovisko Komise, že tyto instituce mají z hlediska reformní agendy Ukrajiny zásadní význam a že k tomu, aby mohly bojovat proti korupci a zachovaly si důvěru veřejnosti, musejí působit nezávisle;

34.vítá přijetí zákona o lobbingu jako součásti plánu na deoligarchizaci Ukrajiny; zdůrazňuje potřebu obnovené a komplexní strategie boje proti oligarchickému vlivu, která zajistí zapojení vnitrostátních zainteresovaných stran, mezinárodních odborníků a organizací občanské společnosti; vybízí ukrajinské orgány, aby pokračovaly v práci na reformě řízení státních podniků v souladu s pokyny OECD s cílem minimalizovat možnost protežování a zabránit korupci a aby za tímto účelem mimo jiné zveřejnily všechny údaje o skutečných vlastnících státních podniků a zajistily, že všechny významné státní podniky budou mít nezávislé a genderově vyvážené správní rady;

35.zdůrazňuje, že je důležité, aby byla provedena další reforma finanční kontroly, jejíž součást bude i zlepšení výkonu kontrolní činnosti Státního kontrolního úřadu a řádné provedení reformy Účetní komory, která zajistí náležitou kontrolu státních výdajů v budoucnu;

36.bere na vědomí zjištění uvedená v dodatku ke druhé zprávě o plnění závazků, který přijala Skupina států proti korupci Rady Evropy dne 22. listopadu 2024, podle něhož Ukrajina uspokojivě provedla nebo uspokojivě vyřešila 18 z 31 doporučení obsažených v této zprávě; vybízí Ukrajinu, aby plně provedla zbývající doporučení, zejména zavedením systému náhodného přidělování případů státním zástupcům, vyjasněním definic kázeňských přestupků a rozšířením rozsahu kázeňských postihů, s cílem zajistit přiměřenost a účinnost s přihlédnutím ke specifikům Ukrajiny;

37.důrazně Ukrajinu vyzývá, aby prioritně zajistila posílení právního státu, reformu soudnictví a boj proti korupci, a vyzývá EU a členské státy, aby toto úsilí více podporovaly, neboť pokrok v těchto oblastech má zásadní význam nejen pro členství v EU, ale také pro úspěšnou obnovu a hospodářskou důvěru; doporučuje přijetí robustního zákona o ochraně oznamovatelů v souladu s acquis EU; konstatuje, že v roce 2025 vyprší stávající rámec ukrajinské protikorupční politiky, a zdůrazňuje, že je třeba přijmout nový státní protikorupční program, který bude zohledňovat podněty občanské společnosti a stanoví ambiciózní cíle, měřitelná kritéria a jasné lhůty;

38.vyzývá Komisi, aby Ukrajinu začlenila mezi země uplatňování nástrojů EU na podporu právního státu, s cílem posílit provádění demokratických reforem před přistoupením; vybízí k posílení vyšetřovacích kapacit pro vymáhání práva v oblasti finančních trestných činů vypracováním metodických pokynů a vyjasněním povinností, včetně pádnějších reakcí na organizované kriminální praktiky, jako je využívání bílých koní;

39.konstatuje, že ruská útočná válka vyvíjí obrovský tlak na ukrajinský soudní systém, a to i v důsledku vysokého počtu případů kolaborace; vyzývá v této souvislosti k pečlivému uplatňování právních předpisů o kolaboraci, s cílem zajistit dodržování základních práv a spravedlnost soudů, a podporuje jednotný přístup k trestnímu stíhání založený na právní jasnosti a věcné důslednosti, který má zásadní význam pro opětovné začlenění osvobozených území; vybízí v tomto ohledu ukrajinské orgány, aby v souladu se čtvrtou Ženevskou úmluvou určovaly prioritu stíhání na základě jejich závažnosti a významu pro bezpečnost státu; vyzývá ke zlepšení transparentnosti a přístupu veřejnosti k údajům o těchto stíháních;

40.naléhá na Ukrajinu, aby regulovala virtuální aktiva přijetím komplexních právních předpisů, určením orgánu dohledu, posouzením rizik a podporou odhalování finanční trestné činnosti spojené s virtuálními aktivy; v této souvislosti vítá nedávné přijetí návrhu zákona č. 11290 Nejvyšší radou a důrazně vyzývá k přijetí návrhu zákona č. 12207, který mimo jiné zavádí evropské systémy certifikace kybernetické bezpečnosti a jehož cílem je uvést ukrajinské právní předpisy v soulad s normami EU;

Základní svobody a lidská práva

41.oceňuje závazek Ukrajiny prosazovat základní práva v podmínkách probíhající ruské útočné války a jí navzdory; zdůrazňuje zásadní úlohu občanské společnosti v reformním procesu a v procesu přistoupení k EU; zdůrazňuje, že je třeba zachovat bezpečné, příznivé a participativní prostředí pro organizace občanské společnosti, včetně obránců lidských práv a aktivistů; vyzývá k urychlené aktualizaci národní strategie v oblasti lidských práv a k vypracování komplexního prováděcího plánu; podporuje smysluplný občanský dialog ve všech oblastech veřejného a politického života a důrazně vyzývá k pokračování politické jednoty Ukrajiny na její evropské cestě; vybízí k uvedení právních předpisů vymezujících mandát ukrajinského veřejného ochránce práv v soulad s acquis EU;

42.je si vědom výzev spojených se zachováním pluralitních sdělovacích prostředků v podmínkách války, včetně zhroucení trhu, bezpečnostních omezení a nedostatku lidských zdrojů; domnívá se, že dynamický informační prostor Ukrajiny a svoboda sdělovacích prostředků představuje jednu z hlavních předností této země, která jí umožňuje odolávat ruské invazi a ruské propagandě; vyzývá k obnovení neomezeného celostátního vysílání médií coby součást politiky a staví se jednoznačně proti dalšímu prohlubování politické cenzury při uplatňování případných omezení v době války;

43.oceňuje odvážnou práci ukrajinských obránců lidských práv a novinářů, kteří dokumentují porušování lidských práv v dočasně okupovaných oblastech; uznává strategickou pozici Ukrajiny v čele informační války a vítá její zapojení do evropských iniciativ, jako je Evropský štít pro demokracii a společné bezpečnostní závazky v boji proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování; uznává, že Ukrajina je v boji proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování klíčovým partnerem EU, a naléhá na EU a její členské státy, aby zintenzivnily boj proti ruským dezinformacím a hybridním hrozbám; vyzývá k podpoře digitální gramotnosti, k prosazování aktu o digitálních službách na platformách sociálních médií a k posílení vlastní strategické komunikace EU s cílem bojovat proti ruskému vměšování a jasně deklarovat významnou podporu EU Ukrajině;

44.vítá legislativní iniciativy na podporu rovnosti osob LGBTQI+ a dalších marginalizovaných skupin, zejména návrhy zákonů č. 5488 (trestné činy z nenávisti), č. 12252 (občanská partnerství) a č. 9103 (registrovaná partnerství); důrazně vyzývá k urychlenému přijetí těchto zákonů, aby bylo zajištěno dodržování norem Evropského soudu pro lidská práva; vyzývá k přijetí nového antidiskriminačního zákona, který bude zahrnovat sexuální orientaci, genderovou identitu a zdravotní postižení, a k dalšímu posílení antidiskriminačního právního rámce Ukrajiny;

45.vítá změny zákona o národnostních menšinách z července 2024, které zavádějí dvojjazyčné vzdělávání, a vybízí k urychlenému provedení těchto reforem prostřednictvím odpovídajícího financování a odborné přípravy učitelů; vítá vytvoření Rady národnostních menšin a přijetí akčního plánu na ochranu práv národnostních menšin do roku 2027, jehož cílem je sladit právní předpisy s evropskými normami; vyzývá ke strukturovanému a věcnému dialogu s menšinovými komunitami a k plnému provedení doporučení Benátské komise;

46.oceňuje schopnost Ukrajiny zajistit kontinuitu a reformu vzdělávání, zejména prostřednictvím digitálních nástrojů, programů podporovaných EU a rozvoje odolné veřejné infrastruktury; vyzývá Komisi, aby rozšířila podporu ukrajinských studentů a institucí v rámci programů Erasmus+, Horizont Evropa a EU4Youth;

47.vítá, že Ukrajina ratifikovala Istanbulskou úmluvu a zřídila centra na podporu lidí zasažených válkou; vybízí Ukrajinu, aby poskytovala trvalé finanční prostředky na prevenci genderově podmíněného násilí a podporu obětí, zejména s ohledem na zvýšená rizika během války; vybízí Ukrajinu ke zkvalitnění zákona o zásadách předcházení diskriminaci na Ukrajině a boje proti ní a ukrajinského trestního zákoníku v oblasti zločinů z nenávisti v souladu s mezinárodními normami a k zavedení nezbytných legislativních změn k provedení Istanbulské úmluvy;

48.uznává zvýšené riziko obchodování s lidmi, zejména se ženami a s dětmi, během konfliktu i po jeho skončení; vyzývá ukrajinské orgány, aby s podporou EU posílily mechanismy odhalování těchto případů a spolupracovaly s občanskou společností na zajištění ochrany a rehabilitace obětí v souladu se směrnicí EU o boji proti obchodování s lidmi Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1712 ze dne 13. června 2024, kterou se mění směrnice 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí (Úř. věst. L, 2024/1712, 24.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1712/oj).;

49.podporuje větší pomoc EU Ukrajině v oblasti tělesné rehabilitace a protetické péče, zejména pro zraněné vojáky, oběti min a osoby s amputovanou končetinou; zdůrazňuje důležitost rozvoje státního systému protetické a rehabilitační péče s podporou EU a členských států; vybízí k partnerství s evropskými zdravotnickými institucemi s cílem zvýšit kapacitu, zlepšit odbornou přípravu a usnadnit přístup k modernímu vybavení;

50.bere na vědomí přijetí zákona, který pravoslavným farnostem na Ukrajině umožní vystoupit z jurisdikce moskevského patriarchátu a svobodně se rozhodnout o své nové hierarchické příslušnosti; odsuzuje nezákonné odcizování a odvoz předmětů kulturního dědictví z dočasně okupovaných ukrajinských území ruskými jednotkami; naléhavě vyzývá k respektování náboženského a kulturního dědictví v dočasně okupovaných oblastech, kde bylo mimo jiné zničeno již 485 památek a bohoslužebných a posvátných míst; zdůrazňuje odpovědnost všech stran za ochranu kulturního dědictví v souladu s mezinárodními úmluvami;

51.vyzývá Ukrajinu, aby pokračovala ve sbližování pracovněprávních norem, zejména pokud jde o svobodu shromažďování a sociální dialog, a v harmonizaci svých vnitrostátních pracovněprávních a sociálněprávních předpisů s normami EU, zejména v oblasti zaměstnanosti, sociální politiky a rovných příležitostí; žádá Komisi, aby v zájmu urychlení tohoto postupu poskytla další podporu; zdůrazňuje potřebu rozsáhlých konzultací s odbory a občanskou společností a doporučuje zohlednit odborné znalosti Mezinárodní organizace práce v této oblasti;

Regionální spolupráce a dobré sousedské vztahy

52.vítá aktivní účast Ukrajiny na regionálních iniciativách, jako je předsednictví Fóra občanské společnosti Východního partnerství a koordinace přeshraničních projektů s členskými státy;

53.vítá nedávné společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku nazvané „Strategický přístup Evropské unie k oblasti Černého moře“, Společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 28. května 2025 nazvané „Strategický přístup Evropské unie k oblasti Černého moře“ (JOIN(2025)0135). a zejména příležitosti, aby Ukrajina v tomto rámci smysluplně přispěla; podporuje pokračující aktivní účast Ukrajiny ve Východním partnerství a v Parlamentním shromáždění Euronest coby „lídra integrace“, který prosazuje evropské hodnoty a reformy v celém regionu;

54.vítá a podporuje veškeré úsilí Ukrajiny a členských států EU vyřešit neuzavřené aspekty historických dvoustranných a regionálních vztahů, jako je masakr ve Volyni, v duchu skutečného a upřímného usmíření, při respektování hodnot EU, jako je lidská důstojnost a dobré sousedské vztahy, a s kritickým pohledem na historické události; domnívá se, že při dobré vůli všech zúčastněných bude ke smírnému usmíření přistupováno konstruktivně s cílem dosáhnout vzájemného porozumění; vítá v této souvislosti probíhající rozhovory mezi polskými a ukrajinskými orgány, díky nimž byly v dubnu 2025 obnoveny exhumace hrobů polských občanů na ukrajinském území; doufá, že tento proces bude pokračovat s jasným cílem zajistit obětem důstojný pohřeb a náležitou vzpomínku;

55.vyjadřuje hluboké znepokojení nad nedávným zjištěním, že maďarské bezpečnostní složky provádějí v jihozápadní Zakarpatské oblasti Ukrajiny zpravodajskou činnost; vyjadřuje politování nad systematickou politikou maďarské vlády, jejímž cílem je podkopávat úsilí Ukrajiny o sebeobranu a využívat sporné otázky týkající se maďarské menšiny na Ukrajině ke svému politickému prospěchu, a bránit tak pokroku Ukrajiny na cestě k integraci do EU;

Sociální a hospodářské reformy

56.vítá provádění prioritního akčního plánu na období 2023–2024 ze strany Ukrajiny a přijetí právních předpisů nezbytných k reformě Úřadu pro hospodářskou bezpečnost Ukrajiny, jež Ukrajině umožní účinněji potírat daňové úniky a hospodářskou trestnou činnost;

57.připomíná, že v roce 2023 byl přijat zákon o místní veřejné službě, a doporučuje ukrajinské vládě, aby zaujala systémový přístup k nadcházející reformě veřejné správy a stanovila jasnou vizi a strukturovanou prováděcí strategii; zdůrazňuje, že je třeba vybudovat institucionální a správní kapacitu, která je nezbytná k zajištění dlouhodobého úspěchu a dopadu reforem souvisejících s přistoupením, a to nejen v legislativě, ale i v praxi; vítá skutečnost, že Nejvyšší rada nedávno přijala návrh zákona č. 8222, který standardizuje systém odměňování státních zaměstnanců a jehož cílem je zlepšit účinnost správy a zároveň ji uvést v soulad s evropskými normami pro řízení veřejné služby;

58.vybízí Ukrajinu, aby pokročila ve schvalování změn zákona o místní státní správě, včetně návrhu zákona č. 4298, s cílem harmonizovat reformy místní správy s normami EU; vyzývá k vytvoření vyváženého právního rámce pro správní dohled, který bude respektovat zásadu proporcionality a Evropskou chartu místní samosprávy a zároveň chránit pravomoci, výsady a samosprávné funkce místních orgánů; připomíná svou výzvu k formálnímu zavedení právní subjektivity místních a regionálních orgánů veřejné správy;

59.vyzývá k průběžnému pokroku v decentralizační reformě a posilování samosprávy na místní úrovni; vítá zahájení třetí fáze programu U-LEAD podporovaného EU a členskými státy, který je zaměřen na posílení místní samosprávy a podporu odolné obnovy na místní a regionální úrovni; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby veškeré budoucí ústavní nebo institucionální reformy, včetně volebních a decentralizačních reforem, byly prováděny transparentně, inkluzivně a v souladu s doporučeními Benátské komise;

60.oceňuje Ukrajinu za dosažení klíčových milníků a vyzývá ji, aby pokračovala v provádění Plánu pro Ukrajinu podle nařízení (EU) 2024/792 a aby přitom naplňovala hodnoty a normy, na nichž je tento plán založen; zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise zachovala podmíněnost, zejména pokud jde o pilíř III Nástroje pro Ukrajinu, s cílem zajistit udržitelnost a odpovědnost v reformním procesu; vyzdvihuje výraznou dynamiku provádění reforem díky širokému společenskému konsenzu a podmíněnosti Nástroje pro Ukrajinu;

61.vítá pokračující podporu organizací občanské společnosti prostřednictvím složky pro občanskou společnost v rámci Nástroje pro Ukrajinu a vybízí Ukrajinu, aby zajistila, že požadavky na finanční výkaznictví nebudou činnost organizací občanské společnosti nepřiměřeně omezovat; zdůrazňuje význam smysluplné spolupráce s občanskou společností a místními orgány s cílem zajistit účinné provádění a Plánu pro Ukrajinu a kvalitní reformy v jeho rámci; vyzývá ukrajinské justiční orgány, aby posílily stávající mechanismy ochrany občanských aktivistů, a to i prostřednictvím soudních opatření; naléhavě vyzývá Ukrajinu, aby zajistila, že na fungování a nezávislost organizací občanské společnosti nebudou mít nepřiměřený vliv požadavky na finanční výkaznictví a regulace skutečného vlastnictví právnických osob; vítá pokračující podporu organizací občanské společnosti prostřednictvím složky pro občanskou společnost v rámci Nástroje pro Ukrajinu;

62.zdůrazňuje, že obnova Ukrajiny musí být úzce propojena s reformami jejího přistoupení k EU a musí se řídit zásadami sociální spravedlnosti, udržitelnosti, transparentnosti a odpovědnosti na místní úrovni; dále zdůrazňuje, že obnova Ukrajiny musí být založena na robustním právním státu, transparentní správě věcí veřejných a demokratické inkluzi; zdůrazňuje, že reforma soudnictví, protikorupční úsilí a zlepšení veřejné správy jsou nejen podmínkami pro přistoupení k EU, ale také zásadními aspekty pro přilákání investic a obnovení důvěry mezi ukrajinskými partnery a občany; žádá, aby byly do veškerého úsilí v oblasti obnovy začleněny genderově citlivé přístupy, včetně většího zastoupení žen a menšin v rozhodovacích procesech; vyzývá ukrajinskou vládu, aby zajistila transparentnost provádění projektu „RebuildUkraine“ a konzultování a účasti občanské společnosti a ohrožených skupin ve společnosti, zejména pokud jde o dodržování základních práv a zásad právního státu, jakož i nediskriminační rozdělování a využívání finančních prostředků EU;

63.zdůrazňuje zásadní úlohu Nástroje pro Ukrajinu a Úvěrů v rámci urychlení mimořádných příjmů pro Ukrajinu (ERA), z nichž bude v roce 2025 poskytnuto úhrnem více než 30 miliard EUR na podporu veřejných služeb, makrofinanční stability a programu reforem na Ukrajině; vyzývá k pokračování a navýšení finanční podpory Ukrajiny v letech 2026 a 2027, a to i prostřednictvím nového balíčku makrofinanční pomoci, který by měl pokrýt očekávaný rozpočtový schodek Ukrajiny ve výši 39 miliard EUR; mimoto konstatuje, že finanční a hospodářská odolnost Ukrajiny zůstává základním předpokladem udržení její obranyschopnosti a reformního procesu; žádá proto, aby byla zvážena řešení, která zmírní zahraniční dluhovou zátěž Ukrajiny;

64.bere na vědomí dohodu o hospodářském partnerství mezi USA a Ukrajinou v oblasti kritických nerostných surovin, konstatuje, že uvedená dohoda potvrdila dlouhodobou podporu bezpečnosti a obnovy Ukrajiny ze strany USA, a bere na vědomí záměr vyjádřený v této dohodě zabezpečit proces přistoupení Ukrajiny k EU a související povinnosti a zajistit soulad se závazky Ukrajiny vůči mezinárodním finančním institucím nebo jiným oficiálním věřitelům; vyzývá Komisi, aby vyzvala obě strany, aby dále objasnily, jak budou uplatňována ustanovení, jejichž cílem je zabezpečit proces integrace Ukrajiny do EU, a aby pravidelně podávala zprávy o jejich slučitelnosti s právem Unie; považuje za zásadní, aby při těžbě nerostných surovin byly dodržovány vysoké sociální a ekologické standardy a aby jejich dodržování bylo zaručeno prostřednictvím vhodného kontrolního mechanismu; očekává dále, že Ukrajina do svého vnitrostátního právního rámce důsledně začlení příslušné právní předpisy EU, včetně rámcové směrnice o vodě Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2000/60/oj). a směrnice o nakládání s odpady z těžebního průmyslu Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES ze dne 15. března 2006 o nakládání s odpady z těžebního průmyslu a o změně směrnice 2004/35/ES - Prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 15, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2006/21/oj).;

65.připomíná, že při rozšiřování EU musí být zajištěno, že přistoupení kandidátských zemí nepovede k drancování jejich přírodních zdrojů a nebude v nich přispívat k sociální nerovnosti a zhoršování životního prostředí;

66.vítá pokrok, jejž Ukrajina dosáhla částečným přijetím právních předpisů o dobrých životních podmínkách zvířat, i když tak učinila se značným zpožděním oproti závazkům přijatým v rámci dohody o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu; vybízí Ukrajinu, aby dále postoupila i v procesu přijetí nařízení Rady (ES) č. 1/2005 Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97 (Úř. věst. L 3, 5.1.2005, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2005/1/oj). o ochraně zvířat během přepravy, a to s ohledem na probíhající revizi těchto právních předpisů v rámci EU, která má zásadní význam pro splnění výrobních norem EU a usnadnění zvýšeného vývozu produktů živočišného původu do EU; vyzývá EU a její členské státy, aby v tomto směru poskytovaly Ukrajině finanční a technickou pomoc;

67.vyzdvihuje odolnost a význam zemědělského odvětví (19 % HDP, 53 % vývozu zboží), zároveň však zdůrazňuje také potřebu diverzifikace hodnotových řetězců a přínos rychlého přijetí fytosanitárních norem EU; podtrhuje důležitost environmentálních záruk pro zajištění ekologické obnovy Ukrajiny; vyzývá Komisi, aby Ukrajinu dále podporovala při zavádění postupů posuzování vlivů na životní prostředí, zejména v odvětví lesnictví a zemědělství, a postupů strategického posuzování vlivů na životní prostředí; kromě toho Komisi vyzývá, aby dále podporovala Ukrajinu při budování správní kapacity pro plné provádění acquis EU v oblasti životního prostředí, včetně účasti veřejnosti na rozhodování, a při sbližování jejích právních předpisů se směrnicí o obnovitelných zdrojích energie Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 ze dne 18. října 2023, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001, nařízení (EU) 2018/1999 a směrnice 98/70/ES, pokud jde o podporu energie z obnovitelných zdrojů, a zrušuje směrnice Rady (EU) 2015/652 (Úř. věst. L, 2023/2413, 31.10.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2023/2413/oj)., zejména s kritérii udržitelnosti pro bioenergii;

68.vyzývá Nejvyšší radu a ukrajinskou vládu, aby změnily zákon č. 12089, který umožňuje legalizaci vlastnictví půdy nezákonně odebrané státu, včetně lesů a vodních ploch, pro soukromé osoby, což není v souladu s acquis EU, neboť tento zákon v současné podobě obsahuje právní nejasnosti, které znemožňují navrácení takto odebrané půdy státu;

Energetika, životní prostředí, udržitelný rozvoj a konektivita

69.vítá výrazný pokrok, jehož bylo dosaženo v rámci reformy odvětví energetiky, a to, že se Ukrajina řídí cíli Zelené dohody pro Evropu, a vybízí Ukrajinu, aby se od pokroku v tomto ohledu neodchylovala; zdůrazňuje, že je třeba dále posílit energetickou bezpečnost Ukrajiny prohloubením její integrace do energetického trhu EU, mimo jiné prostřednictvím synchronizace ukrajinské elektrické sítě s kontinentální Evropou a posílené spolupráce v oblasti skladování a dodávek plynu, a také urychlením zavádění obnovitelných zdrojů energie a opatření v oblasti energetické účinnosti; zdůrazňuje, že posílení odolnosti kritické energetické infrastruktury je i nadále klíčem k hospodářské stabilitě a strategické autonomii Ukrajiny;

70.zdůrazňuje, že Ukrajina má značný potenciál jako dodavatel energie a energeticky náročných výrobků do zbytku Evropy; vybízí ji tudíž, aby za účelem těsnějšího začlenění do energetického trhu EU pokračovala v propojování své energetické soustavy se sousedními členskými státy a regionálními partnery, jako je Moldavská republika; uvědomuje si, že se ruská útočná válka zaměřuje na příslušné sítě a továrny a ničí je; naléhavě vyzývá Ukrajinu, aby využila rekonstrukce k modernizaci, používala technologie a postupy, které jsou co nejšetrnější ke klimatu, investovala do obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti a v rámci celého produkčního řetězce minimalizovala dopady na životní prostředí; vítá skutečnost, že se v této oblasti i nadále angažuje Komise a podporuje reformy ukrajinského energetického sektoru, včetně rekonstrukce a ekologické transformace; vyzývá k urychlenému plnění stávajících závazků v rámci plánu pro Ukrajinu a balíčků Energetického společenství, včetně oddělení regionálních energetických distribučních společností;

71.vybízí Ukrajinu, aby po útocích Ruska na svou energetickou infrastrukturu prozkoumala nákladově nejefektivnější a nejspolehlivější řešení pro své odvětví energetiky, například tím, že v rozsahu, v jakém je to vzhledem k probíhající válce možné, nahradí své elektrárny na fosilní paliva decentralizovanými a udržitelnými energetickými technologiemi; vyzývá Komisi a ukrajinské orgány, aby finanční prostředky, které nabízí nástroj pro Ukrajinu, strategicky využívaly k upřednostňování investic do obnovitelných zdrojů energie, které mají zásadní význam pro zajištění dlouhodobé energetické bezpečnosti, environmentální udržitelnosti a hospodářské odolnosti na Ukrajině i v ostatních částech kontinentu;

72.vyjadřuje vážné znepokojení nad škodlivým vlivem Ruska v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE), a to navzdory opakovanému porušování základních zásad této agentury, které se týkají se jaderné bezpečnosti a nevměšování; vyzývá EU a její členské státy, aby se zasadily o větší kontrolu role Ruska v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) a zvážily možnost reforem, které by zajistily, že agresorské státy nebudou moci narušovat neutralitu a důvěryhodnost mezinárodního jaderného dohledu;

73.zdůrazňuje, že ruská útočná válka představuje ekocidu, jež způsobila vážné a dlouhodobé škody na životním prostředí Ukrajiny, včetně ničení ekosystémů, kontaminace vody a půdy a útoků na průmyslovou a energetickou infrastrukturu; považuje mezinárodní uznání těchto škod za válečné zločiny za zásadní pro zajištění plné právní odpovědnosti Ruska a následného odškodnění Ukrajiny a vyzývá EU, aby v rámci obnovy Ukrajiny podporovala komplexní strategii obnovy životního prostředí; vyzývá EU a její členské státy, aby plně podporovaly všechny iniciativy na dokumentaci ničení životního prostředí způsobeného ruskou útočnou válkou a poskytovaly podporu úsilí o odpovědnost a odškodnění v zahraničních jurisdikcích;

74.oceňuje Ukrajinu za přijetí vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu a koordinaci a plánování politik v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 s konkrétními cíli, jež zahrnují výrazné snížení emisí skleníkových plynů a zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů; podporuje pokračující úsilí Fondu pro energetickou účinnost a nově zřízeného Fondu pro snižování emisí uhlíku; vyzývá EU a členské státy, aby zajistily finanční udržitelnost těchto nástrojů, zejména v souvislosti s rekonstrukcí a integrací obnovitelných zdrojů energie v oblasti bydlení; vybízí Ukrajinu, aby do energetických reforem začlenila zásadu spravedlivého přechodu s cílem zmírnit sociální dopady a podporovat zranitelné skupiny;

75.naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby jadernou bezpečnost učinily ústřední součástí strategie obnovy a integrace Ukrajiny do EU a zajistily soulad s acquis EU v oblasti jaderné energie a radiační ochrany v rámci Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom); podporuje posílení ukrajinských kapacit v oblasti jaderné bezpečnosti a reakce na mimořádné radiační události jako ústřední součást ukrajinské strategie obnovy a integrace do EU, mimo jiné prostřednictvím technické a finanční pomoci ze strany EU a mezinárodních partnerů; vyzývá k vytvoření iniciativy pod vedením EU, jejímž cílem by bylo posilovat jadernou bezpečnost, chránit kritickou infrastrukturu a předcházet jaderným incidentům způsobeným ruskou agresí; vyjadřuje vážné znepokojení nad pokusy Ruské federace de facto anektovat ukrajinskou kritickou infrastrukturu, což zahrnuje důvěryhodné veřejné zprávy, že má v úmyslu oddělit Záporožskou jadernou elektrárnu (ZNPP) od ukrajinské elektrické sítě a násilně ji začlenit do ruského energetického systému, což by narušilo svrchovanost Ukrajiny a mezinárodní právo a představovalo významné riziko pro jadernou bezpečnost; naléhavě vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému stažení veškerého ruského vojenského personálu a vybavení z prostor ZNPP a všech ostatních jaderných areálů na Ukrajině a vyzývá MAAE, aby se proti veškerým takovým plánům veřejně a jednoznačně postavila; zdůrazňuje, že integrita a odolnost jaderné infrastruktury Ukrajiny není pouze její vnitrostátní záležitostí, ale záležitostí společné evropské odpovědnosti; vyzývá ke koordinovanému pohotovostnímu plánování a zvýšené přeshraniční spolupráci mezi členskými státy EU v reakci na potenciální jaderné hrozby vyplývající z ruských akcí na Ukrajině;

76.naléhavě vyzývá Ukrajinu, aby v souladu s normami udržitelného lesního hospodářství a ochrany životního prostředí účinně bojovala proti nezákonné těžbě dřeva, jako je nezákonná těžba dřeva v prastarých karpatských lesích; vyzývá EU, aby přispěla k zabránění nezákonné těžbě dřeva v souvislosti s nezákonným projektem lyžařského střediska Svydovec; vybízí Ukrajinu, aby investovala do ekologicky a environmentálně bezpečné a udržitelné infrastruktury cestovního ruchu;

77.vyzývá Komisi, aby Ukrajině poskytla pomoc, která jí umožní pokračovat v úsilí o dosažení co nejuspokojivějšího stavu její sítě Smaragd v oblastech zvláštního zájmu ochrany přírody;

78.vítá skutečnost, že vývoz orientovaný na EU představoval v roce 2024 63 % celkového vývozu, což je nárůst oproti 42 % v roce 2021, jenž odráží úspěšnou reorientaci obchodu;

79.upozorňuje na strategický význam rozvoje a rozšiřování železničních koridorů spojujících Ukrajinu s EU prostřednictvím transevropské dopravní sítě (TEN-T), která v rámci širší strategie dvojího užití infrastruktury slouží civilním i vojenským logistickým účelům; podporuje pokračující úsilí o sladění ukrajinských digitálních a dopravních norem s normami EU, což usnadní obchod, mobilitu a bezpečnou komunikaci; zdůrazňuje, že lepší konektivita bude podporovat hospodářské oživení a integraci Ukrajiny;

80.vyzývá Komisi a členské státy, aby vyčlenily všechny potřebné finanční prostředky na zlepšení zamýšleného dopravního propojení a odolnosti Ukrajiny do roku 2050, včetně další aktualizace map sítě TEN-T; vítá úspěšné budování a provádění tras solidarity, které Ukrajině umožňují obejít ruskou blokádu v Černém moři a vyvážet různé zboží na světové trhy přes sousední členské státy EU a Moldavsko; oceňuje skutečnost, že navzdory válečným krutostem a výraznému poklesu produkce obilí sehrála Ukrajina klíčovou roli v úsilí o zabránění celosvětové potravinové krizi, neboť prostřednictvím humanitárního potravinového programu „Zrno z Ukrajiny“, který v roce 2022 zahájil prezident Zelenský, bylo do zemí postižených nejhorší potravinovou krizí dodáno více než 170 000 tun pšenice; upozorňuje, že převážná většina ukrajinského vývozu obilí je určena pro rozvojové země;

81.uznává pokrok, jehož bylo dosaženo při začleňování Ukrajiny do iniciativ EU v oblasti dopravy a digitální konektivity, a zdůrazňuje význam slaďování s acquis EU v těchto oblastech; vítá zejména kroky podniknuté za účelem začlenění Ukrajiny do oblasti bezplatného roamingu EU, čímž se pro občany a podniky odstraní poplatky za mobilní roaming mezi Ukrajinou a EU;

82.zdůrazňuje význam posílení konektivity, interoperability a kapacity digitálních a informačních systémů mezi EU a Ukrajinou v souladu s dohodou o přidružení; vyzývá k pokračujícímu úsilí o harmonizaci digitálních politik, rozšíření spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti a zajištění odolné a bezpečné digitální infrastruktury; vítá v této souvislosti uzavření pracovního ujednání v prosinci 2023 mezi Agenturou Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost a ukrajinskými orgány pro kybernetickou bezpečnost;

K jednáním o přistoupení

83.připomíná rozhodnutí Evropské rady ze 14. a 15. prosince 2023 zahájit s Ukrajinou přístupová jednání, které představuje historický milník na cestě Ukrajiny k členství v EU; oceňuje rychlé svolání první mezivládní přístupové konference EU-Ukrajina, jež se uskutečnila dne 25. června 2024 a oficiálně zahájila proces vyjednávání, a vítá názor komisařky Kosové, že všechna příslušná prověřování by mohla být dokončena do podzimu 2025;

84.oceňuje významné reformy a odhodlání Ukrajiny, a doporučuje proto, aby Komise urychleně otevřela kapitoly vyjednávání s Ukrajinou s cílem dosahovat na cestě k jejímu členství v EU co nejrychlejšího pokroku, a to za předpokladu, že bude pokračovat v zavádění acquis EU a dokončí reformy, které si předsevzala; zdůrazňuje, že přístupová jednání by měla probíhat za jasných a transparentních podmínek a měla by se řídit objektivními a měřitelnými kritérii; zdůrazňuje, že to musí zahrnovat důkladné reformy ve všech základních oblastech, jakož i fungování stabilních institucí, které prosazují demokracii, právní stát, lidská práva a zejména respektování a ochranu menšin; zdůrazňuje doporučení Komise pro nadcházející rok;

85.vyzývá maďarskou vládu a členské státy, aby při řešení veškerých otázek podobných těm, které se týkají ukrajinského zákona o národnostních menšinách, aby jednaly v dobré víře a aby se zdržely využívání těchto otázek jako důvodu k blokování přistoupení Ukrajiny k EU; vyzývá proto maďarskou vládu, aby dále neblokovala otevření prvních tematických okruhů jednání a umožnila Ukrajině a sousednímu Moldavsku pokračovat ve společném postupu na cestě k členství v EU;

86.připomíná, že proces rozšíření nesmí být využíván k řešení dvoustranných sporů nebo zpožďování přístupu založeného na zásluhách a že takové otázky by měly být řešeny nezávisle na postupu přistoupení a prostřednictvím konstruktivního dialogu a skutečné spolupráce; připomíná, že nadměrné zpožďování na cestě k plnému členství v EU může hrozit narušením jak podpory veřejnosti, tak i politické vůle kandidátské země;

87.v rámci příprav na jednání vyzývá k trvalé podpoře ze strany EU, zejména ve formě odborné pomoci, která by vyrovnávala veškeré administrativní nedostatky vyplývající z pokračující útočné války proti Ukrajině; kromě toho naléhavě vyzývá EU, aby Ukrajině poskytovala technickou pomoc, a pomáhala jí tak účinně plnit všechny požadavky na přistoupení; vyjadřuje politování nad rozhodnutím vlády USA zrušit financování poskytované v rámci agentury USA pro mezinárodní rozvoj (USAID), které již má přímý dopad na podporu zásadních reformních procesů na Ukrajině, včetně podpory právního státu, boje proti korupci, správy veřejných financí, hospodářského rozvoje, energetické bezpečnosti a poskytování humanitární pomoci; vítá úsilí Komise a mezinárodních partnerů o řešení nejnaléhavějších nedostatků, které toto zrušení financování přineslo;

88.zdůrazňuje, že před přistoupením Ukrajiny k EU je třeba zvýšit podporu EU, aby se urychlila integrace Ukrajiny prostřednictvím cílených programů finanční a technické pomoci, a zdůrazňuje, že Ukrajině i EU by prospělo postupné začleňování této země do politik a programů EU, jež by probíhalo souběžně s formálními přístupovými jednáními;

89.konstatuje, že složitost integrace Ukrajiny do EU vzhledem k její velikosti a k probíhající válce představuje výzvy v klíčových odvětvích, jako je zemědělství, a vyžaduje značné institucionální a finanční reformy na straně EU, které jí zajistí kapacitu k tomu, aby mohla Ukrajinu absorbovat; vyzývá proto EU a její členské státy, aby tyto výzvy proaktivně řešily, jasně občanům EU vysvětlovaly výhody integrace Ukrajiny, nacházely udržitelná řešení pro citlivá odvětví a souběžně s probíhajícími přístupovými jednáními prováděly nezbytné vnitřní reformy; vyzývá Komisi, aby podpořila odvětví, která jsou nejvíce vystavena dopadům liberalizace obchodu v souvislosti s přistoupením Ukrajiny; zároveň konstatuje, že na základě zkušeností z předchozích kol rozšíření mohou být potřebná přechodná období v některých konkrétních odvětvích, v nichž se zatím nebude uplatňovat plné acquis, aby se mohly přizpůsobit stávající členské státy; opět vyzývá členské státy, aby prokázaly jasný a jednoznačný politický závazek vůči procesu rozšíření a aby jej nezneužívaly k urovnávání dvoustranných sporů, které je třeba vyřešit odděleně od procesu přistoupení;

90.opakuje svou výzvu k posílení schopnosti EU jednat reformou svého rozhodování, mimo jiné zavedením hlasování kvalifikovanou většinou v Radě o dílčích krocích v procesu přistoupení, zejména o zahájení jednání a otevření a uzavření jednotlivých okruhů jednání a kapitol;

° °

91.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení prezidentovi, vládě a parlamentu Ukrajiny, vládám a parlamentům členských států, Radě a Komisi.