1.vyzývá k všeobecné mobilizaci všech právních, správních a finančních zdrojů a dostupných nástrojů za účelem posílení bezpečnosti a průmyslové a technologické suverenity EU, včetně zvýšení odolnosti a ochrany kritické infrastruktury – jako jsou elektrické, vodohospodářské a komunikační systémy – s cílem ochránit občany a podniky v EU a zmírnit dopady výpadků a jiných závažných narušení, urychlení transformace a investic do ní, zvýšení konkurenceschopnosti, vytváření udržitelného hospodářského růstu a kvalitních pracovních míst, podpory malých a středních podniků a příspívání k vzestupné sociální konvergenci a soudržnosti v kontextu geopolitické nestability a mezinárodního napětí; zdůrazňuje, že Evropa zaostává a že pokud nebudou přijata další opatření, může se náš region propadnout do bezvýznamnosti;

2.vítá znovuzahájení debaty, podnícené Draghiho i Lettovou zprávou, o tom, že je nutné obnovit konkurenceschopnost, produktivitu a hospodářský růst EU; připomíná, že zvýšení produktivity by mohlo být dosaženo zejména prostřednictvím investic do inovativních činností, mj. do transformace; zdůrazňuje, že hospodářská soutěž může stimulovat produktivitu, investice a inovace;

3.vítá zprávy Draghiho a Letty jako jedno z mnoha varování pro evropské a národní rozhodovací orgány a jako výchozí bod pro přijetí opatření na podporu soukromých i veřejných investic, zejména v technologických odvětvích procházejících transformací, v automobilovém průmyslu a v těžkém průmyslu, jako je ocelářství a chemický průmysl; vítá skutečnost, že Komise uznává úlohu veřejných financí při mobilizaci soukromých finančních prostředků a podpoře inovací v EU; poukazuje na to, že nedostatečný pokrok při integraci finančních trhů EU byl často způsoben výhradami členských států; vyzývá členské státy, aby využily stávající dynamiku a spolupracovaly s Parlamentem na dosažení skutečného pokroku při integraci finančních trhů EU; připomíná, že úsilí Evropské unie o dokončení unie kapitálových trhů nepřineslo od roku 2015 konečný výsledek; vyzývá všechny strany, aby vyvinuly úsilí k co nejrychlejšímu vybudování unie úspor a investic;

4.se znepokojením bere na vědomí rizika negativních otřesů pro hospodářský růst MMF, Světový hospodářský výhled, duben 2025. a pokračující otřesy na finančních trzích a nejistotu v oblasti geopolitiky, které by mohly ohrozit zejména prosperitu evropských občanů, pracovníků a podniků; konstatuje, že geopolitická nejistota již výrazně zvýšila volatilitu finančních trhů a přispěla k oslabení amerického dolaru a že předpokladem udržitelného růstu je bezpečnost;

5.uznává, že pevný regulační rámec EU přispěl k její finanční stabilitě; domnívá se, že tato legislativní stabilita a předvídatelnost by se mohly stát skutečnou komparativní a konkurenční výhodou, neboť tyto faktory mají zásadní význam pro důvěru mezinárodních investorů; poukazuje na neodmyslitelnou souvislost mezi právním státem a udržitelným a konkurenceschopným hospodářským růstem; zdůrazňuje, že robustnost finančního sektoru je klíčovým prvkem jeho konkurenceschopnosti;

6.uznává dosavadní práci na vytvoření unie kapitálových trhů, počínaje „Akčním plánem pro vytváření unie kapitálových trhů“ ze září 2015; lituje, že se od té doby podařilo dosáhnout jen omezeného pokroku při integraci kapitálových trhů EU a vyzývá k urychlení tohoto procesu; vítá v této souvislosti přijetí sdělení Komise „Unie úspor a investic – Strategie na podporu bohatství občanů a hospodářské konkurenceschopnosti v EU“, v němž jsou nastíněny různé politické iniciativy a jehož cílem je integrovat finanční trhy EU a účinně směrovat úspory do investic;

7.zdůrazňuje, že posílení důvěry v bankovní systém, zajištění finanční stability a podpora efektivního jednotného trhu jsou základními cíli EU; uznává, že dokončení bankovní unie musí být při prohlubování hospodářské a měnové unie strategickou prioritou; vyzývá Radu, aby urychlila přijetí zbývajících právních předpisů k zajištění rámce finanční stability a dokončení bankovní unie;

8.trvá na tom, že je třeba naléhavě přijmout příslušná opatření, urychlit rozhodování, zkrátit prodlevy při jejich provádění a uspíšit rozhodnutí týkající se nástrojů a podpůrných mechanismů EU;

9.domnívá se, že Unie musí pokročit při budování unie kapitálových trhů, aby mohla využít investice soukromého sektoru; zdůrazňuje, že zajištění minimálních ročních dodatečných investic potřebných k obnovení udržitelného a inovativního průmyslového odvětví a k ukotvení prosperity Unie bude vyžadovat rovněž podporu ze strany veřejného sektoru; poukazuje na to, že zvýšení produktivity by rovněž vytvořilo větší fiskální prostor;

10.zdůrazňuje, že v EU se příliš mnoho kapitálu nevyužívá produktivně; poukazuje na to, že podniky, zejména malé a střední, nejsou schopny plně využívat stávající kapitálové trhy v Evropě za účelem financování a investic;

11.vyjadřuje politování nad tím, že řada podnikatelů se sídlem v EU cítí potřebu přesunout svůj podnik mimo EU, aby měli snazší přístup k financování a zdrojům; se znepokojením konstatuje, že nedostatek rozsáhlých fondů rizikového kapitálu a finančně únosných možností odchodu v EU je nutí k expanzi pomocí zahraničních investic a na zahraničních trzích; konstatuje, že důvodem je neexistence integrované unie kapitálových trhů v EU a skutečnost, že trhy EU dosud nejsou schopny uspokojit jejich potřeby; připomíná, že v EU každoročně vzniká více začínajících podniků než ve Spojených státech a že návratnost investic rizikového kapitálu je v EU přibližně o 6 % vyšší než v USA Centre for European Policy Studies, It’s last time to leverage pension funds to support EU productivity and benefits pensioners, 10. února 2025, https://www.ceps.eu/its-finally-time-to-leverage-pension-funds-to-foster-eu-productivity-and-benefit-pensioners/., a zdůrazňuje, že je třeba, aby orgány EU podporovaly atraktivnější a příznivější prostředí pro inovace a růst; souhlasí se zprávami pana Draghiho a pana Letty, podle nichž by EU měla dále rozvíjet své trhy rizikového kapitálu, a proto zdůrazňuje význam rozvoje silného ekosystému pro rizikový kapitál a investice v EU a vyzývá k vytváření rizikového a rozvojového kapitálu pro podniky, aby získaly investice na našich trzích, jako jsou dostatečně velké evropské fondy pro růst a fondy pro odkup společností; zdůrazňuje, že veřejná podpora pro trhy rizikového kapitálu by měla být poskytována přednostně projektům, které jsou v souladu s prioritami EU;

12.zdůrazňuje, že evropské finanční trhy musí být atraktivní a snadno přístupné jak pro emitenty, tak pro investory; zdůrazňuje, že to platí jak pro primární, tak pro sekundární trhy; zdůrazňuje, že rozhodnutí o vstupu na regulovaný trh je často spojeno s dodatečnými požadavky na společnosti, mimo jiné za účelem ochrany investorů; upozorňuje, že tyto požadavky mohou být vnímány jako nevýhoda uvedení na veřejný trh; vyzývá Komisi, aby průběžně sledovala administrativní náklady a náklady na dodržování předpisů u veřejně obchodovaných společností, zejména u malých a středních podniků, a tyto náklady snižovala; vítá nedávné přijetí nařízení o kotování, které je prvním krokem v této souvislosti a usnadní kotování na evropských burzách společnostem všech velikostí, včetně malých a středních podniků; vyzývá k pragmatickému provádění nařízení o kotování a vyzývá Komisi, aby na této iniciativě dále stavěla, zejména pokud jde o kapitálový výzkum pro malé a střední podniky, a tím, že posílí trhy pro růst malých a středních podniků, které pomáhají menším společnostem při uvedení na veřejný trh;

13.zdůrazňuje, že veřejné investice hrají zásadní roli jako doplněk k soukromým investicím; naléhavě vyzývá Komisi, aby vydala návrhy, které budou zaměřeny na mobilizaci dodatečného kapitálu a také podpoří dosažení cílů stanovených v článku 3 Smlouvy o Evropské unii; je přesvědčen, že finanční nástroje a rozpočtové záruky představují efektivní využití zdrojů a napomohou dosažení klíčových politických cílů EU; opakuje, že dobře koncipované rozpočtové záruky a finanční nástroje, pokud jsou založeny na potřebách trhu, velmi účinně využívají omezené rozpočtové zdroje EU ke snížení rizika investic a přilákání soukromého kapitálu;

14.zdůrazňuje, že veřejné zdroje by měly primárně zajišťovat kvalitu, účinnost, udržitelnost a dostupnost veřejných služeb a infrastruktury, zejména těch, které se týkají služeb obecného zájmu, a zároveň by měly podněcovat soukromé investice do inovativních a čistých technologií a průmyslových odvětví za jasně stanovených podmínek;

15.zdůrazňuje, že odstranění investičního deficitu není pouze otázkou mobilizace velkých finančních objemů, ale také zajištění toho, aby EU byla schopna směrovat finanční prostředky do produktivních investic; zdůrazňuje, že institucionální kapacita, jasnost právních předpisů a kvalita projektů jsou rozhodující pro efektivní využívání veřejného a soukromého kapitálu; v této souvislosti konstatuje, že vzhledem k řadě faktorů, včetně omezeného přístupu k širšímu tržnímu portfoliu, kvality produktů a poplatků, mnoho produktů EU nenese dostatečné výnosy;

16.připomíná, že zvýšení produktivity by mohlo být dosaženo zejména prostřednictvím investic do inovativních činností; připomíná, že cíl investovat 3 % HDP do výzkumu a inovací ještě zdaleka nebyl splněn; vyzývá Komisi a členské státy, aby k dosažení tohoto cíle zajistily dostatečné finanční prostředky a nástroje;

17.vyjadřuje politování nad tím, že nízká úroveň finančního vzdělávání v mnoha členských státech představuje významnou výzvu pro ekonomickou samostatnost občanů a pro rozvoj silné a konkurenceschopné ekonomiky; připomíná, že nedostatečné finanční vzdělání brání lidem činit informovaná rozhodnutí o spoření, investování a plánování důchodu; potvrzuje, že tento nedostatek ve finančním vzdělávání brání rozvoji investiční kultury, která má zásadní význam pro hospodářský růst; zdůrazňuje význam ambiciózní, měřitelné a rozhodné strategie EU na podporu finanční gramotnosti v Evropě, která by občanům umožnila lépe chránit a mobilizovat své úspory a budovat atraktivnější kapitálový trh;

18.vítá cíl, který si Komise sama stanovila, a to být „investiční komisí“ a uvolnit financování potřebné pro ekologickou, digitální a sociální transformaci, jakož i maximalizovat synergie mezi veřejnými a soukromými investicemi a využít soukromý kapitál a snížit jeho riziko;

19.domnívá se, že kapitálové trhy EU budou atraktivnější, pokud dojde k další integraci vnitřního trhu EU způsobem, který podpoří hospodářskou soutěž mezi podniky z EU, vytvoří ekonomické příležitosti pro soukromé investice a zjednoduší je, což umožní vyšší výnosy pro občany a podniky; zdůrazňuje, že výnosy jsou však nižší kvůli vysokým nákladům spojeným s investicemi na evropských finančních trzích; vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly legislativní či jiná řešení, jež podpoří vznik integrovaného celounijního kapitálového trhu, který bude dostatečně velký, likvidní, hluboký a transparentní, aby přilákal jak investory z EU, tak i mezinárodní investory, a zároveň zajistil ochranu spotřebitele a finanční stabilitu; připomíná, že vyhlídka na vyšší výnosy z investic je klíčovou pobídkou pro účast retailových investorů na kapitálových trzích; v této souvislosti zdůrazňuje, že unie kapitálových trhů nebude možná bez dokončení bankovní unie;

20.konstatuje, že evropské kapitálové trhy jsou v současné době stále velmi roztříštěné a evropské investiční fondy jsou v porovnání s fondy USA téměř sedmkrát menší Noyerova zpráva, s. 62.; domnívá se, že to poškozuje konkurenceschopnost odvětví investičních fondů v EU vůči světovým konkurentům, neboť velikost fondu je klíčovým faktorem ovlivňujícím náklady účtované koncovým investorům; je přesvědčen, že integrovanější přeshraniční trh fondů v EU by mohl časem vést ke zvětšení fondů a zvýšení efektivity, což by v případě přenesení na retailové investory mohlo přispět ke snížení nákladů a lepšímu poměru ceny a kvality pro koncové investory;

21.je přesvědčen, že unie kapitálových trhů bude přínosem pro spotřebitele a malé a střední podniky, neboť poskytne příležitosti k investicím s vysokým výnosem v reálné ekonomice a v konečném důsledku podpoří trh rizikového kapitálu tím, že zlepší přístup k diverzifikovaným zdrojům financování; domnívá se, že prioritou by mělo být financování evropských scaleupů evropským kapitálem, jak dokládá iniciativa European Tech Champions, která byla zahájena v únoru 2023 za účelem financování slibných evropských technologických společností;

22.domnívá se, že rizikový kapitál by měl být pro podniky přístupnější a mohly by ho využívat jako alternativu k tradičním bankovním úvěrům, a diverzifikovat tak své zdroje financování; vyzývá Komisi, aby navrhla opatření na rozšíření tohoto typu financování společností z EU;

23.poukazuje na to, že velikost, hloubka a likvidita kapitálových trhů se v jednotlivých členských státech značně liší, přičemž některé členské státy jsou výrazně úspěšnější v poskytování atraktivních primárních a sekundárních trhů pro podniky a v podněcování občanů k investování na těchto trzích; vyzývá Komisi, aby určila osvědčené postupy a začlenila je do pracovního toku unie úspor a investic;

24.domnívá se, že soukromý kapitál bude mít zásadní význam pro co nejefektivnější překlenutí investiční mezery, kterou identifikoval pan Draghi ve své zprávě;

25.podporuje integraci institucionálních rámců a tržních struktur; opakuje svůj požadavek na podporu procesu sbližování dohledu, který vede orgán ESMA, včetně toho, že byla orgánu ESMA udělena přímá pravomoc dohledu, pokud to přinese evropskou přidanou hodnotu, například v případě dohledu nad celoevropskými tržními infrastrukturami, s cílem zlepšit konkurenceschopnost evropských kotovaných trhů a zvýšit účinnost dohledu a spolupráce s příslušnými vnitrostátními orgány; připomíná, že orgán ESMA již má přímé pravomoci dohledu nad několika finančními subjekty, jako jsou ratingové agentury, registry obchodních údajů nebo ústřední protistrany úrovně 2 se sídlem mimo EU;

26.uznává rovněž, že harmonizovaný dohled nevyžaduje vždy jediný orgán dohledu, ale lze jej dosáhnout také sbližováním vnitrostátních postupů dohledu, je-li to vhodnější; podporuje proto záměr Komise navrhnout opatření k posílení nástrojů sbližování dohledu a zvýšení jejich účinnosti a dosáhnout jednotnějšího přímého dohledu nad kapitálovými trhy přenesením některých úkolů na úroveň EU;

27.poukazuje na to, že jakékoli posílení pravomocí evropských orgánů dohledu by mělo jít ruku v ruce s odpovídajícím zvýšením úrovně odpovědnosti těchto orgánů; domnívá se, že by mělo být revidováno řízení orgánu ESMA, aby byla zaručena účinnost a nezávislost jeho rozhodnutí; podporuje návrh obsažený v Draghiho zprávě, a sice poskytnout orgánu ESMA evropštější strukturu řízení a navázat úzkou spolupráci s vnitrostátními orgány dohledu na základě modelu jednotného mechanismu dohledu nebo Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu (AMLA);

28.domnívá se, že evropské orgány dohledu by měly být dostatečně financovány, aby mohly plnit své povinnosti, včetně zapojení finančních institucí, účastníků finančního trhu a podniků pod dohledem;

29.zdůrazňuje význam silné úlohy Evropské centrální banky (ECB) při dohledu nad systémově důležitými tržními infrastrukturami v souladu s jejími povinnostmi podle Smlouvy o fungování Evropské unie a nařízení o systémech SIPS Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 795/2014 ze dne 3. července 2014 o požadavcích v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy (Úř. věst. L 217, 23.7.2014, s. 16, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/795/oj).; je přesvědčen, že ECB by měla aktivně přispívat ke zvyšování interoperability, odolnosti a integrace systémů obchodování a poobchodních systémů v celé EU, zejména prostřednictvím dohledu nad platformami, jako je TARGET2-Securities;

30.zdůrazňuje, že administrativní zátěž a náklady na dodržování předpisů, které vznikají v přeshraničním kontextu, by mohly být řešeny lepší koordinací a spoluprací vnitrostátních orgánů dohledu, např. v oblasti sdílení údajů; vyzývá Komisi a evropské orgány dohledu, aby přešly na režim „hlášení pouze jednou“; považuje jednotné evropské přístupové místo za důležitou iniciativu v tomto ohledu a vyzývá k jeho včasnému zavedení; navrhuje, aby se orgán ESMA stal také centrálním datovým uzlem, který by soustředil hlášení subjektů podléhajících požadavkům na hlášení podle nařízení MiFiR Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/600/oj). a EMIR Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1., ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2012/648/oj).;

31.naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla, jak podpořit návrat clearingových činností do EU; vyjadřuje politování nad stávající situací, kdy se většina clearingových činností v EU provádí mimo EU; očekává ambiciózní akt v přenesené pravomoci týkající se aktivních účtů v rámci nařízení EMIR 3.0; vyzývá Evropskou komisi, aby nadále posuzovala vývoj clearingových činností a dopad uvedeného nařízení a aby předložila další legislativní návrhy na posílení clearingového ekosystému EU;

32.vítá, že Komise oznámila ambiciózní balíček legislativních návrhů, které mají posílit obchodní a poobchodní ekosystém v Evropské unii, odstranit překážky přeshraniční činnosti a přizpůsobit rámec novým technologiím; očekává, že takový návrh by mohl pomoci řešit roztříštěnost trhu v EU; zdůrazňuje však, že většina iniciativ usilujících o konsolidaci trhu by měla být řízena trhem;

33.uznává, že je zapotřebí účinných a likvidních kapitálových trhů, které podpoří investice, včetně konkurenceschopné poobchodní tržní infrastruktury; vítá legislativní návrh Komise na zavedení cílené změny nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnice 98/26/ES, směrnice 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/909/oj)., jehož cílem je zkrátit cyklus vypořádání v EU ze dvou dnů („T+2“) na jeden („T+1“) u transakcí s převoditelnými cennými papíry prováděných v obchodních systémech; poukazuje na to, že tato iniciativa umožňuje EU dohnat další jurisdikce, které již dokončily přechod na T+1, a zabraňuje nesouladu; očekává, že návrh zvýší účinnost a odolnost kapitálových trhů EU, mimo jiné díky tomu, že sníží riziko selhání vypořádání, zrychlí dostupnost cenných papírů a fondů a sníží maržové požadavky; se znepokojením konstatuje, že další jurisdikce, jako jsou Spojené státy a Indie, zkoumají nebo testují cykly vypořádání o délce T+0; vyzývá Komisi, aby urychleně zahájila technické a regulační posouzení proveditelnosti přechodu na cyklus vypořádání T+0, a to v úzké koordinaci s tržními infrastrukturami, centrálními bankami a účastníky trhu; zdůrazňuje, že další zkrácení cyklu vypořádání by snížilo systémové riziko a zvýšilo efektivitu trhu a atraktivitu kapitálových trhů EU v celosvětovém měřítku;

34.konstatuje, že atraktivita EU coby investiční destinace se může zvýšit, pokud zefektivníme administrativní postupy; domnívá se, že součástí programu zjednodušování by mělo být i sladění legislativních rámců členských států – při zachování vnitrostátních pravomocí a minimálních norem –, které by usnadnilo přeshraniční aktivity; připomíná, že používání nařízení spíše než směrnic by snížilo rozdíly v provádění právních předpisů EU, včetně tzv. gold-platingu, a podpořilo by tak probíhající zjednodušování; vyzývá Komisi, aby uplatňovala zásadu zlepšování právní úpravy, zaručila harmonizaci tam, kde posouzení dopadů ukazují jasnou přidanou hodnotu, a řešila roztříštěnost; zdůrazňuje možné přínosy zjednodušení rámce EU pro udržitelné financování, jak bylo zdůrazněno v Draghiho zprávě, zejména prostřednictvím větší jasnosti a ucelenosti, jakož i prostřednictvím pokynů; v této souvislosti bere na vědomí souhrnný balíček Komise o udržitelnosti;

35.domnívá se, že prvním krokem zjednodušení je účinná legislativa; vyzývá Komisi, aby zajistila zapojení evropských orgánů dohledu do rozhodovacího procesu o mandátech 2. a 3. úrovně, a zaručila tak, že tyto mandáty budou založeny na faktech, budou přiměřené a přizpůsobené potřebám finančního sektoru; vyzývá Komisi a evropské orgány dohledu, aby posoudily, jak snížit počet a složitost připravovaných aktů v přenesené pravomoci, prováděcích aktů, otázek a odpovědí a pokynů; zdůrazňuje, že evropské orgány dohledu by se měly striktně držet mandátu, který jim udělil evropský normotvůrce;

36.vítá nedávné přijetí nařízení o kotování, které usnadní kotování na evropských burzách společnostem všech velikostí, včetně malých a středních podniků; zdůrazňuje, že ustanovení nařízení o kotování úrovně 2 by měla přispět k přístupnějšímu a nákladově efektivnějšímu prostředí pro kotování v celé Unii;

37.vyzývá Komisi, aby se zabývala roztříštěností vnitrostátních insolvenčních rámců a zavedla účinné mechanismy pro řešení přeshraničních sporů; zdůrazňuje, že větší právní konvergence a procesní jasnost jsou nezbytné pro snížení překážek přeshraničních investic a pro podporu hlubší integrace kapitálových trhů EU;

38.je i nadále odhodlán dosáhnout všech cílů rámce pro udržitelné financování a zároveň mobilizovat veřejné i soukromé investice v rámci transformace; připomíná, že příjmy ze systému obchodování s emisemi budou klíčové pro podporu investic pro účely související s klimatem a energetikou, a to v rámci rozpočtů členských států i v rámci rozpočtu Unie; konstatuje, že Komise na začátku stávajícího funkčního období znovu potvrdila svou ambici zůstat světovým lídrem v oblasti udržitelného financování; bere na vědomí, že Komise nyní provádí kritické posouzení všech prvků rámce pro udržitelné financování a možná předloží návrhy na jeho zjednodušení;

39.vyzývá Komisi, aby přijala návrh na přezkum nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/2088/oj)., včetně řešení rizik lakování nazeleno;

40.zdůrazňuje, že vysoké ceny energií mají negativní dopad na konkurenceschopnost EU; vítá v tomto ohledu návrh uvedený v Draghiho zprávě; vyzývá k uplatňování zásady „stejná činnost, stejné riziko, stejná pravidla“ a k přezkumu výjimky z pomocné činnosti, která nefinančním společnostem umožňuje obchodovat na trzích s energetickými deriváty, aniž by podléhaly stejné kontrole jako finanční subjekty;

41.zdůrazňuje, že společnosti, které mají přístup na kapitálové trhy, zaznamenaly významný růst, což jim umožňuje financovat své projekty v oblasti expanze, inovací a rozvoje; tvrdí, že když tyto společnosti získají zdroje od širší základny investorů, mohou diverzifikovat své zdroje financování; domnívá se, že stimulace primárních veřejných nabídek akcií má zásadní význam pro růst evropských podniků a další integraci kapitálových trhů EU; vyzývá k provádění opatření, která sníží regulační překážky a zlepší přístup ke kapitálu a zajistí, aby malé a střední podniky měly snadný přístup na kapitálové trhy bez nadměrných nákladů nebo složitosti;

42.obává se, že bez jasné a koordinované strategie zůstane počet primárních veřejných nabídek akcií v EU omezený, což omezí růstový potenciál evropských společností a sníží atraktivitu trhů EU pro globální investory;

43.připomíná, že právní předpisy EU, jako je nařízení o prospektu a směrnice MiFID II, přinesly pokrok při zlepšování transparentnosti a účinnosti trhu, pro zefektivnění postupů pro společnosti, které chtějí vstoupit na burzu, je však možné učinit ještě více; zdůrazňuje potřebu další harmonizace tržních postupů ve všech členských státech s cílem vytvořit skutečně jednotný kapitálový trh; obhajuje uplatňování osvědčených postupů na úrovni EU;

44.konstatuje, že stávající daňový rámec v Unii, který zahrnuje 27 různých systémů daně z příjmů právnických osob, může vytvářet překážky pro podniky a přeshraniční investice na vnitřním trhu Návrh směrnice Rady o podnikání v Evropě: rámec pro zdanění příjmů (BEFIT), který dne 12. září 2023 předložila Komise (COM(2023)0532), důvodová zpráva, s. 8.; domnívá se, že pro inovativní společnosti by mohlo být výhodné, kdyby pro příslušné případy existoval jednotný soubor celounijních pravidel a společných postupů; v této souvislosti bere na vědomí návrh s názvem „Podnikání v Evropě: rámec pro zdanění příjmů“, který stanoví jednotný soubor pravidel pro výpočet základu daně z příjmů právnických osob; připomíná, že několik legislativních iniciativ v oblasti daní je stále pozastaveno a že je důležité zaručit jistotu, předvídatelnost a stabilitu; bere na vědomí, že Komise upřesnila, které iniciativy v daňové oblasti mají být staženy;

45.připomíná, že většina daňových záležitostí spadá do pravomoci členských států; zdůrazňuje však, že koordinovanější rámec pro zdanění právnických osob by mohl pomoci snížit náklady na dodržování předpisů a administrativní zátěž, ale také vytvořit rovné podmínky pro podniky působící na celém vnitřním trhu, podpořit expanzi, zvýšit právní jistotu a podnítit investice a růst v Unii; naléhavě vyzývá členské státy, aby urychlily zejména jednání o pravidlech pro daňové odpisy; vyzývá Komisi, aby prozkoumala a posoudila přínosy a nevýhody možnosti 28. režimu;

46.vyzývá Komisi, aby zavedla opatření, která budou motivovat domácí i externí investory k účasti na evropských kapitálových trzích; vyzývá Komisi, aby členským státům poskytla technickou podporu při navrhování a provádění daňových politik, které podporují investice;

47.bere na vědomí doporučení uvedené v Draghiho zprávě, že je třeba poskytovat daňové pobídky na podporu rozvoje strategických odvětví; domnívá se, že daňovými pobídkami spojenými s investičními produkty by se měly podporovat investice uskutečněné v Evropě, aby se posílila evropská konkurenceschopnost;

48.vítá, že Komise jako první krok ke snížení složitosti a roztříštěnosti vnitřního trhu přijala pokyny týkající se koncepce daňových pobídek, které zároveň respektují pravomoci členských států;

49.vyzývá Komisi, aby řešila stávající překážky pro přeshraniční retailové investice, jako jsou příliš složité postupy pro vrácení srážkové daně a neexistence celounijních minimálních norem pro valné hromady akcionářů;

50.zdůrazňuje, že integrace kapitálového trhu je nezbytným pilířem investiční strategie Unie, která by měla být doplněna pečlivě navrženými pobídkami, bude-li to efektivní, aby se maximalizoval dopad;

51.vyzývá Komisi, aby v návaznosti na zkušenosti členských států, v nichž došlo k výraznému využití této možnosti v rámci retailového bankovnictví, vypracovala návrhy, které by umožnily nasměrovat úspory prostřednictvím dlouhodobých spořících produktů do produktivních investic; žádá Komisi, aby se zabývala možností vytvoření investičního spořicího účtu EU, který by byl k dispozici všem občanům EU, nebo vzniku označení na úrovni EU pro investiční produkty vhodné pro retailové investory, které by vycházelo ze společných kritérií či vlastností, jako jsou „jednoduché“ produkty, přiměřené náklady, zaměření na dlouhodobé investice, alokace aktiv a metody zmírňování rizik, a tuto myšlenku prostudovala; naléhavě vyzývá Komisi, aby pro produkty označené jako základní a jednoduché zavedla zjednodušený racionalizovaný segment poradenství nebo segment jejich řízeného uplatňování; žádá Komisi zejména o to, aby posoudila přínos a účinnost označování investic, které investorům na celém světě nabízejí příležitosti k zisku nebo které jsou udržitelné a nacházejí se většinou v EU (označení Investujte v Evropě nebo Vytvořeno v Evropě), a zájem podniků a občanů o takové označení; zdůrazňuje, že cílem této iniciativy by mělo být dosáhnout dalších úspor a zároveň zachovat a pokud možno zvýšit rozmanitost produktů, distributorů a tržních struktur v celé Unii; konstatuje, že některé členské státy se připojily k iniciativě „Evropa ochotných“, se kterou postupují kupředu; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby byly co nejambicióznější a postupovaly jako celek;

52.bere na vědomí, že sedm členských států zavedlo ve spolupráci se svým finančním odvětvím označení evropských dlouhodobých spořících produktů „Finance Europe“ Francouzské ministerstvo hospodářství, financí a průmyslové a digitální svrchovanosti, Launch of the „Finance Europe“ Label: creating investment opportunities for financing the European economy (Zavedení označení „Finance Europe“: vytvoření investičních možností financování evropského hospodářství), tisková zpráva, 6. června 2025, https://presse.economie.gouv.fr/lancement-du-label-europeen-finance-europe-pour-que-lepargne-des-europeens-contribue-au-financement-de-leconomie-europeenne/.; konstatuje, že mezi kritéria pro takové označení patří rozložení portfolia, kdy se nejméně 70 % aktiv investuje do evropských společností, minimální doba investic činí pět let, značná část je investována do akcií a případně existují daňové pobídky vytvořené v členských státech;

53.připomíná, že stávající celoevropské produkty, jako jsou evropské dlouhodobé investiční fondy (ELTIF) a panevropské osobní penzijní produkty (PEPP), dosud mezi retailovými investory nezískaly žádnou větší popularitu; bere na vědomí probíhající reformy zaměřené na zvýšení jejich atraktivity, na základě zkušeností však zdůrazňuje, že k tomu, aby začaly být více využívány, regulační koncepce sama o sobě nestačí;

54.poukazuje na to, že zásadní význam pro posílení důvěry v evropské investiční produkty a jejich větší využívání má silná ochrana spotřebitele; zdůrazňuje, že je třeba dbát na to, aby byly zveřejňovány jasné informace, poplatky měly transparentní strukturu a byly nízké, byl zajištěn přístup k základním finančním službám na podporu finančního začlenění, dále aby digitální nástroje, jako je umělá inteligence (UI), které finanční instituce používají při prodeji a poskytování poradenství v oblasti evropských finančních produktů, byly podrobně regulovány a aby byly podrobně regulovány a standardizovány rovněž finanční produkty doplněné o cílené iniciativy v oblasti finančního vzdělávání;

55.žádá Komisi, aby podpořila rozvoj evropského indexu unie kapitálových trhů Evropská komise, Studie zabývající se možností vytvoření indexů akciového trhu v Unii kapitálových trhů, 2020, https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/1562efbd-cbc6-11ea-adf7-01aa75ed71a1/language-en/. založeného na údajích, které budou k dispozici v rámci budoucího celounijního konsolidovaného systému, což by více zviditelnilo menší a méně likvidní vnitrostátní trhy v EU a umožnilo evropským občanům snadno investovat do akcií se střední a malou tržní kapitalizací ve všech členských státech EU; domnívá se, že tato skupina indexů by měla zahrnovat všechny veřejně kótované akcie v EU a umožňovat zavedení dílčích indexů pro jednotlivé země, regiony a odvětví, aby se vyhovělo různorodým potřebám investorů, emitentů a jejich burz; zdůrazňuje, že vývoj a správa těchto indexů, stejně jako jejich využívání účastníky trhu, by mělo být nákladově efektivní, aby se minimalizovalo zatížení účastníků trhu a maximalizoval pozitivní sekundární efekt, jako je zvýšení počtu kótování akcií a nových finančních produktů;

56.poukazuje na význam lepšího přístupu retailových investorů k aktuálním informacím o cenách a produktech a také možnosti nabídky na míru; vyzývá k přijetí opatření, která by usnadnila přístup k těmto informacím;

57.připomíná, že důchodové systémy a jejich modely financování závisí do značné míry na specifických podmínkách každého členského státu; zdůrazňuje, že důchody pomáhají chránit důchodce, budovat kapitálové trhy a mobilizovat investiční systémy a že musejí upřednostňovat stabilitu, solidaritu a poskytování přiměřeného a předvídatelného příjmu v důchodovém věku; poukazuje na to, že při rozvoji penzijních produktů v rámci druhého a třetího pilíře by se mělo uvažovat o pevných zárukách na ochranu retailových střadatelů;

58.domnívá se, že systémy evidence důchodů mohou evropským občanům poskytnout jasnější přehled o nároku na důchod, který mohou očekávat při odchodu do důchodu; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby všechny členské státy zavedly jednoduché a transparentní systémy evidence důchodů, které by byly pro občany snadno a volně dostupné;

59.poukazuje na to, že zprostředkovatelé, jako jsou penzijní fondy a pojišťovny, hrají klíčovou úlohu při směrování soukromých úspor do produktivních investic; očekává, že akt v přenesené pravomoci o dlouhodobých zárukách a dlouhodobých akciích, který Komise přijme v rámci směrnice Solventnost II, bude dostatečně ambiciózní a bude plně odrážet dohodu mezi spolutvůrci právních předpisů ohledně pozměňující směrnice Solventnost II a přihlížet k příslušným doporučením Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění;

60.očekává, že Komise vypracuje řešení, které umožní společnostem, včetně rostoucích začínajících podniků, mikropodniků a malých a středních podniků, aby se dále rozvíjely a kótovaly své akcie na burzách v EU; žádá proto, aby do budoucí Strategie EU pro začínající a rychle rostoucí podniky byla zařazena i kapitola o financování, zejména o rizikovém kapitálu, v níž by byly uvedeny vhodné pobídky pro evropské začínající a rychle rostoucí podniky, tak aby nebyly převáděny do zemí mimo EU, a jejímž cílem by bylo vytvořit atraktivní a otevřené investiční prostředí, které by bylo příznivé pro unijní i globální investory, kteří chtějí investovat v Unii; poukazuje na to, že je důležité přilákat do EU talenty s cílem zajistit dlouhodobý hospodářský růst, inovace a globální konkurenceschopnost; zdůrazňuje, že je třeba prohloubit integraci primárních trhů EU prosazováním sbližování právních předpisů a usnadněním přeshraničních kotací; uvědomuje si, že trhy pro růst malých a středních podniků jsou pro tyto podniky životně důležitým vstupním bodem na kapitálové trhy a měly by být díky jednodušším požadavkům přístupnější;

61.vyzývá k cílené podpoře na úrovni EU s cílem zajistit, aby se výsledky výzkumu dostávaly na trh účinněji, zejména v členských státech se slabšími inovačními ekosystémy; zdůrazňuje, že je důležité propojit výzkumné instituce se začínajícími podniky a průmyslem;

62.podporuje odchod investorů ze soukromých společností propagací mechanismů, jako je mnohostranné přerušované obchodování s akciemi drženými v soukromém vlastnictví, což povede k vyšší likviditě a transparentnosti a umožní investorům investujícícm v rané fázi dosáhnout návratnosti; domnívá se, že tyto mechanismy by měly být specificky koncipovány tak, aby usnadnily přeshraniční obchodování ve všech členských státech EU a zároveň zachovaly práva akcionářů, zejména menšinových;

63.vyzývá Komisi, aby preferovala ambiciózní program pro unii úspor a investic, který by stimuloval soukromé investice, zachoval finanční stabilitu a podpořil ochranu spotřebitelů, zvýhodnil přístup k rizikovému kapitálu a kapitálovým investicím, aby malé a střední podniky mohly těžit z větší integrace trhu, zajistil přístup na trhy retailovým investorům, zvýšil finanční gramotnost, snížil příliš velkou závislost na bankovních úvěrech, které by měl doplňovat, a poskytoval pobídky k udržitelné činnosti;

64.domnívá se, že k vytvoření úspěšné unie kapitálových trhů a k mobilizaci soukromých investic je nezbytné zvýšit finanční povědomí a důvěru; se znepokojením konstatuje, že finanční gramotnost zůstává v celé Unii nízká, kdy vysokou úroveň finanční gramotnosti vykazuje pouze 18 % občanů EU; zdůrazňuje, že úroveň znalostí se v jednotlivých členských státech a demografických skupinách značně liší; požaduje, aby byl kladen větší důraz na finanční gramotnost, protože je nutné zajistit vyšší míru povědomí občanů EU o investičních produktech;

65.domnívá se, že v EU by měly být podporovány rozsáhlejší iniciativy v oblasti finančního vzdělávání, které by zvyšovaly povědomí občanů o výhodách účasti na kapitálových trzích a pomáhaly individuálním investorům činit informovaná investiční rozhodnutí; vítá návrh Komise na novou strategii a požaduje, aby byla dostatečně ambiciózní k tomu, aby výrazně zlepšila úroveň vzdělávání v celé Evropě a zajistila trvalou změnu; poukazuje na naléhavou potřebu přijmout opatření na podporu dostupnějšího a spravedlivějšího finančního vzdělávání v celé EU při respektování vnitrostátních pravomocí; domnívá se, že Komise a členské státy by měly financovat iniciativy spotřebitelských organizací, sdružení individuálních investorů nebo organizací akcionářů, které podporují znalosti a účast retailových investorů na kapitálových trzích; naléhavě vyzývá Komisi, aby podporovala rozvoj nezávislých a uživatelsky vstřícných digitálních nástrojů, které by občanům umožnily snadno porovnávat nejrůznější prvky a charakteristiky investičních produktů dostupných na trhu;

66.zdůrazňuje, že iniciativy v oblasti finančního vzdělávání nemohou nahradit propracovaný rámec na ochranu investorů; poukazuje na to, že vzhledem k nevyhnutelným limitům v chování a kognitivním předsudkům individuálních investorů i vzhledem k rychlosti inovací a značné složitosti finančních trhů mohou mít iniciativy v oblasti finanční gramotnosti jen omezený dopad; domnívá se, že iniciativy na úrovni EU a členských států zaměřené na podporu standardizace a jednoduchosti finančních produktů by mohly vést k lepšímu porozumění investičním produktům na straně občanů EU a jejich větší srovnatelnosti;

67.vyzývá Komisi a členské státy, aby se více zaměřily na digitalizaci v odvětví finančních služeb s cílem využít nových příležitostí, které nabízí umělá inteligence, sdílení dat a nové technologie, a zachovat si konkurenceschopnost na mezinárodní úrovni;

68.vyzývá Komisi, aby usnadnila dlouhodobé kapitálové investice institucionálních investorů, včetně bank, pojistitelů, penzijních fondů a investičních fondů;

69.podporuje vytvoření plnohodnotného evropského systému pojištění vkladů; je si vědom toho, že rozdělení rizik je svázáno s jejich omezováním;

70.bere na vědomí přezkum sekuritizačního rámce, který Komise předložila dne 17. června 2025 a který by mohl přispět k finanční integraci tím, že propojí bankovní úvěry s kapitálovými trhy; domnívá se, že veškerá opatření usilující o oživení sekuritizace by se měla zaměřit na zjednodušení regulačních požadavků na zveřejňování a na jednoduchá, transparentní a standardizovaná kritéria; aniž by narušila finanční stabilitu;

71.připomíná, nakolik důležité jsou fiskální rezervy z hlediska podpory veřejných investic; uznává zejména, že podle rámce fiskálních pravidel by měly členské státy po celou dobu trvání svých vnitrostátních střednědobých strukturálních plánů zachovat přinejmenším takovou úroveň veřejných investic financovaných z vnitrostátních zdrojů, která by odpovídala jejich střednědobé úrovni před zahájením příslušného plánu;

72.konstatuje, že soukromý sektor pravděpodobně nebude schopen financovat největší část investic nezbytných k digitalizaci a dekarbonizaci hospodářství bez podpory veřejného sektoru; domnívá se, že vzhledem k naléhavé potřebě přijmout opatření v oblasti konkurenceschopnosti, obrany, energetiky a dekarbonizace bude nutné zajistit značnou mobilizaci veřejných a soukromých investic, případně prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru;

73.poukazuje však na vysokou úroveň veřejného dluhu v celé EU a omezený fiskální prostor; zdůrazňuje proto, že veškerá opatření v rámci veřejné podpory zaměřená na mobilizaci soukromých investic musejí být dobře zacílená; poukazuje na to, že iniciativy zaměřené na snižování rizik, např. prostřednictvím veřejných záruk, se ukázaly při dosahování tohoto cíle jako úspěšné;

74.zdůrazňuje, že větší dopad a častější výskyt přírodních katastrof bude pro veřejné finance znamenat obrovské náklady; konstatuje, že v analýze udržitelnosti dluhu nejsou tyto budoucí náklady v současnosti zohledněny;

75.očekává ambiciózní konkrétní kroky Komise a členských států, aby se zabránilo propadu veřejných investic po roce 2026, kdy může dojít k rozsáhlé obchodní válce, která může mít vliv na rozdělení investic, a kdy má navíc skončit platnost Nástroje pro oživení a odolnost a programu InvestEU; bere na vědomí základní nedostatky Nástroje pro oživení a odolnost, například to, že regionální a místní orgány nejsou zapojeny do příslušných programů od jejich návrhu až po realizaci prostřednictvím místně orientovaného a víceúrovňového přístupu; zdůrazňuje, že je třeba zachovat veřejné investice na vnitrostátní i evropské úrovni s cílem mobilizovat soukromé investice a financovat kvalitní veřejné služby a veřejnou infrastrukturu; domnívá se, že tento rámec by měl být případně rozšířen o investiční nástroje na úrovni EU, které by byly navrženy tak, aby minimalizovaly náklady daňových poplatníků EU a maximalizovaly účinnost při poskytování evropských veřejných statků, což by mohlo představovat také krok směrem ke společnému bezpečnému aktivu; vítá proto návrh souhrnného balíčku pro program InvestEU, který by pro zbytek víceletého finančního rámce na období 2021–2027 mobilizoval značné množství dodatečných investic;

76.poukazuje na to, že je nutné zajistit účinnou koordinaci fiskální politiky členských států s cílem zachovat v EU odpovídající úroveň veřejných investic;

77.konstatuje, že mají-li vlády v EU dodržovat unijní fiskální rámec, musejí v roce 2025 usilovat o restriktivní nastavení fiskální politiky, což může být v rozporu s investičními potřebami EU; zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že se vlády v EU potýkají s příslušnou fiskální zátěží, jsou k překlenutí nedostatečných investic zapotřebí celounijní investiční nástroje;

78.připomíná, že fond na podporu oživení NextGenerationEU je největším stimulačním balíčkem, jaký kdy EU financovala, aby podpořila hospodářské oživení a ekologickou a digitální transformaci; poukazuje na to, že klíčové otázky týkající se refinancování tohoto nástroje zůstávají nevyřešeny; vyzývá Radu, aby urychleně schválila nové vlastní zdroje, a umožnila tak udržitelné splácení nákladů na půjčky v rámci uvedeného nástroje; domnívá se, že s cílem poskytnout Unii nezbytné zdroje by měly být zváženy všechny nástroje;

79.konstatuje, že emise společného bezpečného aktiva by mohla představovat vztažný bod, který by umožnil dosáhnout vytvoření unie kapitálových trhů, zlepšil transmisi měnové politiky v celé eurozóně, posílil mezinárodní úlohu eura a pomohl při řešení některých z investičních potřeb uvedených ve Draghiho zprávě; znovu v této souvislosti opakuje, že společné výpůjčky prostřednictvím vydávání dluhopisů EU představují schůdnou možnost, jak Unii zajistit dostatečné zdroje, které by jí umožnily reagovat na naléhavé celounijní krize, jako například na současnou krizi v oblasti bezpečnosti a obrany; vyzývá Komisi, aby pokračovala v diskuzích o řešení značného nedostatku investic v EU, na který poukázala Draghiho zpráva, a aby předložila konkrétní návrhy řešení v oblasti financování;

80.vítá záměr Komise zvýšit účast retailových investorů na evropských finančních produktech ve spolupráci se skupinou Evropské investiční banky (EIB), s Evropským mechanismem stability a s národními podpůrnými bankami; doporučuje, aby byla bezpečná aktiva vydaná na úrovni EU začleněna do spořicích produktů pro pracovníky;

81.domnívá se, že vyšší potřeby v oblasti obrany si v důsledku geopolitického napětí žádají okamžitou mobilizaci finanční podpory, aniž by byla dotčena zvláštní povaha bezpečnostní a obranné politiky některých členských států, zejména těch, které si zachovávají neutrální status; oceňuje, že Komise připravuje návrh nového finančního nástroje SAFE ve výši až 150 miliard EUR, který má rozšířit obranné schopnosti EU v rámci plánu ReArm Europe; vyjadřuje však politování nad tím, že se Komise rozhodla založit svůj legislativní návrh na článku 122 Smlouvy o fungování Evropské unie, a vyloučit tak konzultaci s Parlamentem; připomíná, že účinný rozvoj obranných schopností závisí na společných investicích na úrovni EU, které zajišťují interoperabilitu a zvyšují efektivitu, spíše než aby se spoléhal primárně na nejednotné vnitrostátní výdaje prostřednictvím koordinované aktivace národních únikových doložek s cílem umožnit investice související s obranou;

82.vítá společnou iniciativu Komise a skupiny EIB, jejímž cílem je vytvořit fond fondů nazvaný „Nástroj pro kapitálové investice do obrany“ s rozpočtem 175 milionů EUR na období 2024–2027 na podporu soukromých investic do evropských malých a středních podniků, které vyvíjejí inovativní obranné technologie dvojího užití;

83.vítá závazek skupin EIB, který je uveden v jejím strategickém plánu na období 2024–2025 a který se zaměřuje na vybudování unie kapitálových trhů na základě využití soukromého kapitálu k produktivním investicím a ziskům v klíčových oblastech politiky EU, k inovacím v rámci celého životního cyklu společností a k financování rizikového kapitálu a rizikovějšího kapitálu v případě začínajících a rychle se rozvíjejících podniků; připomíná, že veřejná banka EU má povinnost podporovat dlouhodobé transformační projekty, které mají potíže se získáváním finančních prostředků ze soukromého sektoru;

84.zdůrazňuje, že je třeba zjednodušit, zefektivnit, optimalizovat a konsolidovat úvěrové procesy a mandát EIB, aby došlo k většímu synergickému působení, ke zvýšení účinnosti a účelnosti a k omezení administrativní zátěže, nákladů na podávání zpráv a složitosti u společností a projektů, které by jinak mohly být odrazovány od hledání financování kvůli složitým postupům, vysokým nákladům na dodržování předpisů a regulační nejistotě;

85.podporuje větší využívání rizikovějších nástrojů, jak je přímé a nepřímé kapitálové a kvazikapitálové financování ze strany EIB, a to i prostřednictvím Evropského investičního fondu, s cílem podpořit investice do společností a fondů, zejména prostřednictvím rizikového kapitálu a rizikového dluhu, a poukazuje na to, že využívání rizikovějších nástrojů musí mít jasnější rizikový rámec a měřitelné ukazatele výkonnosti;

86.domnívá se, že veřejná podpora investic sahá nad rámec přístupu k financování a měla by zahrnovat i odbornou pomoc, řízení projektů, budování kapacit, komercializaci výzkumu, podporu přístupu k soukromým financím a prohlubování spolupráce mezi univerzitami a rizikovým kapitálem s cílem podnítit inovace a konkurenceschopnost;

87.vyzývá Komisi, aby navrhla nástroj pro koordinaci konkurenceschopnosti, který by byl nápomocen při zjišťování potřeb, nedostatků a tržních příležitostí evropského průmyslu, a aby vypracovala příslušná doporučení; připomíná, že aby bylo možné zajistit účinné řešení průmyslových problémů v celé Unii, mělo by to být spojeno s připravovaným Fondem pro konkurenceschopnost;

88.vyzývá Komisi, aby v rámci evropského semestru kladla větší důraz na priority unie úspor a investic a zajistila důslednou podporu, monitorování a vyhodnocování strukturálních reforem a opatření zaměřených na prohloubení a integraci kapitálových trhů EU;

89.žádá Komisi, aby do budoucího Fondu pro konkurenceschopnost, programu TechEU nebo jakékoli podobné iniciativy začlenila konkrétní opatření na podporu rizikového kapitálu;

90.je si vědom toho, že v rámci podpory rozvoje evropského průmyslu hraje určitou úlohu i politika hospodářské soutěže a státní podpora; domnívá se však, že státní podpora může vést k další roztříštěnosti jednotného trhu;

91.bere na vědomí, že Komise zveřejní přezkum unie úspor a investic v polovině období do druhého čtvrtletí roku 2027;

92.zdůrazňuje, že by Parlament měl být odpovídajícím způsobem zapojen do realizace unie úspor a investic; vyzývá Komisi, aby se předtím, než předloží nové návrhy a jakékoli úpravy stávajících návrhů, zapojila do včasné diskuze o unii kapitálových trhů a finančních službách;

93.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.