1.vyzývá Komisi, aby na návrh členského státu v partnerství s regionálními a místními orgány usnadnila zřizování zvláštních ekonomických zón FST pro oblasti postižené uzavřením závodů do doby, než bude většina ztracených pracovních míst na místní úrovni nahrazena, přičemž přednostní přístup k financování by zpočátku měly mít přímo postižené lokality v blízkosti oblasti, kde došlo ke ztrátě pracovních míst, a další oblasti, pokud je řádně odůvodněno, že přímý nebo nepřímý dopad těchto ztrát odůvodňuje přístup k FST; zdůrazňuje, že důležité vzít v úvahu rovněž sociální kritéria, jako je míra nezaměstnanosti v místě, socioekonomická nejistota a zvýšené riziko sociálního vyloučení, a zajistit, aby hospodářské oživení bylo komunitně vedené a udržitelné;

2.vyzývá k tomu, aby v těchto oblastech bylo zavedeno rychlejší rozhodování o plánování spolu se zvláštními opatřeními, finančními nástroji a pobídkami, včetně dočasných a cílených daňových pobídek pro podniky a investic, pokud tato opatření nenaruší stabilitu jednotného trhu; znovu zdůrazňuje, že tato opatření mohou vytvářet pracovní místa, poskytovat příležitosti pro obyvatele těchto regionů a podpořit hospodářské subjekty, přičemž je třeba upřednostňovat malé a střední podniky, mikropodniky a subjekty provozující tradiční místní a rodinné podniky, podporovat regionální rozvoj a konkurenceschopnost;

3.poukazuje na to, že zvláštní ekonomické zóny, jaké byly zřízeny například u letiště Shannon v irském hrabství Clare v roce 1959 a v Katovicích v polském Slezsku v roce 1996, mohou podporovat investice a růst v regionech; trvá však na tom, že tyto mechanismy se musí řídit přísnými pravidly, aby se zajistilo, že hospodářské přínosy se skutečně dostanou k místnímu obyvatelstvu, že nebude docházet k sociálnímu nebo daňovému dumpingu, praní peněz a daňovým únikům a že se na tyto mechanismy budou vztahovat přísná kritéria sociální, hospodářské a environmentální udržitelnosti, přičemž je třeba upřednostňovat místní podniky, zejména malé a střední podniky a mikropodniky;

4.vyzývá k tomu, aby byly ostrovní regiony zahrnuty mezi oblasti způsobilé pro uplatňování snížených daňových sazeb v rámci ostrovních ekonomických zón FST s cílem řešit neúměrně vysoké životní náklady na těchto územích, které se dále zvyšují v důsledku ekologické a energetické transformace; poukazuje na to, že tato daňová opatření jsou nezbytná pro zlepšení ekonomické životaschopnosti ostrovních komunit, podporu místních podniků a přilákání udržitelných investic; zdůrazňuje, že cílené daňové pobídky mohou sloužit jako účinný nástroj proti soustavnému trendu vylidňování ostrovů, podporovat vytváření pracovních míst a posilovat odolné a soběstačné místní ekonomiky a zároveň zajistit spravedlivý a inkluzivní přechod ke klimatické neutralitě;

5.poukazuje na to, že fondy EU (evropské strukturální a investiční fondy, a zejména Evropský sociální fond plus (ESF+) a Nástroj pro oživení a odolnost) a FST jsou využívány jako doplněk k investicím různých regionů do předškolního vzdělávání;

6.opakuje, že mnoho regionů, na které se vztahuje FST, má významnou a dlouhou tradici odborné a učňovské přípravy, které jsou nezbytné pro rekvalifikaci pracovníků a pro reakci na nové požadavky trhu práce; zdůrazňuje, že je třeba upřednostňovat jejich pokračování; vyzývá k poskytnutí prostředků v rámci FST na podporu přístupu k odborné přípravě a učňovskému vzdělávání, zejména pro ženy, mladé lidi a marginalizované komunity;

7.v této souvislosti poukazuje na to, že v postižených oblastech je nutné upřednostňovat investice do všech úrovní vzdělávání a odborné přípravy, mimo jiné začleněním ekologických a digitálních dovedností, gramotnosti a základních matematických dovedností, jakož i dovedností STEM do vzdělávacích programů, a to v souladu s nedávnými sděleními Komise o Unii dovedností, akčním plánu pro základní dovednosti a strategickém rámci pro vzdělávání STEM; trvá na významu financování pro posílení základních digitálních a technických dovedností s cílem zvýšit zaměstnatelnost a konkurenceschopnost; zdůrazňuje potřebu odpovídajícího financování výuky dětí a studentů pocházejících z postižených oblastí, včetně finanční podpory sekundárního a vysokoškolského vzdělávání;

8.poukazuje na to, že nedostatek specializovaných učitelů prohlubuje nedostatek dovedností ve strategických odvětvích a oslabuje hospodářskou konkurenceschopnost méně rozvinutých regionů; žádá, aby byly vypracovány cílené programy pro zvýšení atraktivity učitelského povolání, zejména v oblasti STEM, a to prostřednictvím ekonomických a jiných pobídek, zejména v regionech, na něž měla dopad transformace; zdůrazňuje, že je důležité vyčlenit zvláštní zdroje na inovativní odbornou přípravu učitelů a školitelů, jakož i na rozvoj digitálních pedagogických dovedností, které jsou nezbytné pro přípravu pracovníků na průmyslovou transformaci; vyzývá k přijetí opatření ke zlepšení platových a pracovních podmínek učitelů s cílem přilákat a udržet kvalifikované pedagogy, zejména v oblastech procházejících transformací, a uznává jejich klíčovou úlohu při přípravě pracovníků na budoucí potřeby průmyslu; žádá Komisi, aby posoudila dopad investic do odborné přípravy školitelů a učitelů s cílem zajistit lepší využívání finančních prostředků a optimalizovat výsledky, pokud jde o dovednosti získané studenty a pracovníky v méně rozvinutých regionech;

9.uznává investice do učňovské přípravy, které již byly uskutečněny, požaduje však, aby významná část prostředků na vzdělávání v postižených regionech byla použita na učňovskou a odbornou přípravu, které budou v souladu s potřebami místní komunity, kde došlo ke ztrátě pracovních míst, prostřednictvím kvalitních učňovských programů, přičemž je třeba zajistit, aby tyto programy nabízely odpovídající odměnu, důstojné pracovní podmínky a kvalitní přípravu;

10.zdůrazňuje, že politika soudržnosti je správnou reakcí na hospodářské rozdíly a hraje významnou úlohu zvláště nyní, kdy se potýkáme s hrozbou deindustrializace; vyzývá k větší koordinaci mezi FST, ESF+ a Evropským fondem pro regionální rozvoj, aby se maximalizoval jejich dopad na přesun a rekvalifikaci pracovníků postižených restrukturalizací průmyslu; dále požaduje, aby se při správě finančních prostředků ESF+ více dbalo na regionální zaměření a aby byl uplatňován víceúrovňový přístup za účasti celostátních, regionálních a místních orgánů, a vyzývá k rozšíření a zlepšení synergií mezi ESF+ a FTS, zejména v oblasti vzdělávání a odborné přípravy; uvědomuje si rovněž, že při podpoře spravedlivé transformace hraje důležitou úlohu Evropská investiční banka a že je důležité pokračovat v prohlubování spolupráce mezi veřejnými a soukromými investicemi;

11.zdůrazňuje, že je důležité zajistit soulad mezi politikou soudržnosti, včetně FST, a regionálními inovačními strategiemi a prioritami inteligentní specializace s cílem posílit konkurenceschopnost regionů a podpořit diverzifikaci hospodářství a odolnost transformujících se oblastí; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby při stanovování kritérií pro výběr projektů způsobilých k financování z FST věnovaly zvláštní pozornost oblastem, které jsou postiženy úbytkem obyvatelstva, a aby těmto oblastem dávaly přednost před regiony, které transformací postiženy nejsou, a to cestou udělování vyššího skóre podnikatelským iniciativám prováděným přímo v obcích postižených útlumem odvětví s vysokou uhlíkovou náročností, čímž by bylo zajištěno, že se tato pobídka promítne do hmatatelných výsledků; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že prostředky dostupné v rámci RRF budou přispívat k podpoře procesu transformace na daných územích;

12.uznává klíčovou úlohu automobilového průmyslu v EU, mimo jiné pokud jde o vytváření zaměstnanosti v různých regionech; domnívá se, že vzhledem k výzvám globální konkurence v souvislosti s přechodem na elektromobilitu a dopadem neodůvodněných obchodních bariér je nezbytné zahrnout do působnosti spravedlivé transformace i automobilový průmysl; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí cílené politiky, které upřednostňují rekvalifikaci pracovníků, a iniciativy zaměřené na diverzifikaci hospodářského modelu regionů s významným automobilovým průmyslem;

13.je toho názoru, že nezbytnou odpovědí na ekonomickou transformaci regionů je odborné vzdělávání; zdůrazňuje, že je třeba prostřednictvím FST vytvářet ambiciózní programy odborného vzdělávání a rekvalifikace zacílené na uchazeče o zaměstnání a pracovníky přímo postižené hospodářskou transformací, aby se zabránilo vzniku dlouhodobé strukturální nezaměstnanosti; trvá na tom, že v plánech spravedlivé územní transformace je třeba vyčlenit na tato opatření zvláštní finanční prostředky;

14.vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy, místními a regionálními orgány, odbory a místními podniky zajistila, že pracovníkům, kteří přišli o práci, bude věnována zvláštní pozornost, pokud jde o účast v programech zaměstnávání a odborné přípravy podporovaných z ESF+ nebo jiných programů financovaných Unií v dané lokalitě;

15.zdůrazňuje, že je třeba ve spolupráci s místními podniky, vzdělávacími institucemi, středisky odborné přípravy a celoživotního učení, sociálními partnery a místními a regionálními orgány a veřejnou správou rozvíjet programy učňovské přípravy a odborné přípravy pro oblasti zasažené transformací s cílem poskytnout studentům a nezaměstnaným pracovníkům příležitosti a užitečné zkušenosti v rámci jejich komunit a zaručit jejich „právo setrvat“;

16.zdůrazňuje, že účinné programy rekvalifikace a prohlubování dovedností vyžadují odpovídající plánování a přípravu v dostatečném předstihu před tím, než je ukončen provoz či proběhnou významné průmyslové změny; poukazuje na to, že odborná příprava pracovníků a uchazečů o zaměstnání, získávání nové kvalifikace, prohlubování dovedností, rekvalifikace a celoživotní vzdělávání musí probíhat tak, aby nikdo, bez ohledu na odvětví, ve kterém pracuje, typ smlouvy, pohlaví nebo zeměpisnou polohu, nebyl na cestě k ekologické a digitální transformaci EU opomenut; vyzývá proto k přijetí opatření, která by usnadnila proaktivní předvídání a plánování potřeb v oblasti dovedností a zajistila tato práva všem postiženým pracovníkům; vyzývá členské státy a regionální orgány, aby zřizovaly „místní rady pro dovednosti“ nebo podobné vícestranné organizace, jejichž úkolem bude diagnostikovat místní nedostatky v dovednostech, předvídat potřeby v oblasti dovedností související s ekologickou a digitální transformací a poskytovat poradenství ohledně cílených investic v rámci FST a ESF+;

17.navrhuje vytvořit regionální mechanismus pro monitorování a hodnocení dopadu učňovských programů, do něhož by byly zapojeny všechny zúčastněné strany – místní orgány, zaměstnavatelé, vzdělávací instituce a mladí lidé; je přesvědčen, že by to umožnilo rychle přizpůsobovat strategie odborné přípravy požadavkům trhu práce a přímo získávat zpětnou vazbu od účastníků, čímž by se zajistila dlouhodobá udržitelnost a účinnost učňovského vzdělávání;

18.poukazuje na to, že regiony postižené ekologickou transformací se potýkají s nedostatkem kvalifikované pracovní síly a že mnoho částí Evropy čelí krizi bydlení a přelidněnosti městských oblastí; navrhuje, aby byl v těchto regionech vytvořen program cenově dostupného bydlení, a konstatuje, že tento program by měl přilákat mladé lidi, a přispět tak k hospodářské a sociální revitalizaci těchto oblastí;

19.vybízí členské státy, aby do projektů podporovaných z FST a ESF+ – zejména v regionech s vysokou nezaměstnaností mladých lidí nebo v regionech, jež se potýkají s úbytkem obyvatel – začleňovaly záruky v oblasti bydlení, programy společného bydlení a příspěvky na nájemné pro učně a studenty;

20.vyzývá k tomu, aby část prostředků z Fondu soudržnosti byla přidělena na renovaci domů a bytů pro domácnosti s nejnižšími příjmy a energeticky nejméně účinných budov, které by jinak byly při ekologické transformaci opomenuty;

21.domnívá se, že spravedlivá transformace dostatečně nezohledňuje specifické rysy různých profilů pracovníků a postižených komunit; s politováním také konstatuje, že nebyly vytvořeny alternativy v oblasti sezónní práce jako zdroj dodatečného příjmu pro pracovníky i jako příležitost pro výdělek studentů;

22.upozorňuje na nezaměstnanost v mnoha regionech, venkovských oblastech a členských státech, zejména pokud se dotýká mladých lidí; zdůrazňuje proto, že je třeba zajistit přístup k cenově dostupnému bydlení, dopravě a vzdělávání a zapojit mladé generace, zejména z nízkopříjmových domácností;

23.zdůrazňuje, že je třeba doplnit financování výborů pro vysokoškolské vzdělávání a odbornou přípravu s cílem zajistit rekvalifikaci pracovníků, kteří uvažují o změně svého profesního profilu nebo přišli o práci, zejména v případě žen a osob starších padesáti let; navrhuje, aby FST nabízel možnosti změny kvalifikace a získávání nových dovedností a vzdělání také nejbližším rodinným příslušníkům postižených pracovníků v blízkosti jejich lokalit;

24.upozorňuje na to, že některá odvětví, která byla uzavřena nebo se uzavírají, nabízejí nadprůměrné pracovní podmínky, včetně vyšších mezd, rizikových příspěvků a zdravotního pojištění pro pracovníky a jejich rodiny; poukazuje proto na to, že je zapotřebí poskytnout dočasné financování v rámci FST, které by vyrovnalo rozdíl mezi podporou v nezaměstnanosti a novou mzdou, umožnilo plynulejší přechod a zajistilo splnění všech dříve přijatých smluvních závazků;

25.vítá závazek Komise navrhnout do konce roku 2025 plán kvalitních pracovních míst vypracovaný ve spolupráci se sociálními partnery s cílem zajistit spravedlivou transformaci pro všechny; připomíná, že plán by měl podporovat spravedlivé mzdy, vysoké standardy zdraví a bezpečnosti, dobré pracovní podmínky, odbornou přípravu a spravedlivou změnu zaměstnání pro pracovníky, včetně osob samostatně výdělečně činných, zejména zvýšením dosahu kolektivního vyjednávání; zdůrazňuje, že klíčovou prioritou plánu by mělo být řízení transformace a že by měl zahrnovat doprovodné návrhy, které pracovníkům poskytnou konkrétní podporu;

26.zdůrazňuje, že „sociální dohody“, které byly uzavřeny v hospodářských odvětvích procházejících procesem spravedlivé transformace a byly oznámeny Komisi, musí být schvalovány bez prodlení; upozorňuje na to, že tyto sociální dohody by měly být založeny na důkladné diagnóze a hospodářských prognózách, měly by podporovat kolektivní vyjednávání a dodržování práv pracovníků a zohledňovat specifika postižených regionů; vyslovuje se pro vytvoření mechanismů sociální ochrany pro pracovníky, kteří jsou přímo postiženi průmyslovou a energetickou transformací, včetně přechodného příjmu a cíleného rozšíření dávek v nezaměstnanosti; vyzývá k přijetí směrnice o spravedlivé transformaci ve světě práce, která by vytvořila legislativní rámec pro vznik kvalitních pracovních míst v regionech postižených transformací; vybízí k vytváření skupin pracovníků v odvětvích postižených transformací, díky nimž by bývalí zaměstnanci měli přímý prospěch z regionální hospodářské obnovy;

27.vyzývá Komisi, aby usnadnila vytvoření sociálních programů vzdělávání pro starší nezaměstnané pracovníky, zejména ženy a dlouhodobě nezaměstnané, kteří nejsou schopni absolvovat změnu kvalifikace a získat nové zaměstnání, a zajistila jim podporu až do důchodového věku, což by jim zaručilo důstojnou životní úroveň; zdůrazňuje, že je třeba posílit úlohu žen a podporovat začlenění osob se zdravotním postižením;

28.poukazuje na to, že členské státy musí upřednostňovat přístup ke státem vlastněné půdě a měly by, kdekoli to možné, rekonstruovat a renovovat budovy a další aktiva, jako jsou stará průmyslová zařízení a těžební lokality, a měnit jejich určení tak, aby je bylo možné využívat pro nové projekty financované v rámci FST, včetně obnovitelných zdrojů energie, energeticky účinných renovací nebo ekologické reindustrializace; zdůrazňuje, že členské státy a Komise by měly u tohoto procesu zajistit dohled a monitorování;

29.zdůrazňuje, že transformace regionů způsobilých pro FST ještě není dokončena a že tyto regiony budou i v budoucnu potřebovat specifickou podporu pro řešení různých problémů spojených s energetickou transformací; považuje za nezbytné přijmout opatření zajišťující maximální využití těchto prostředků, mimo jiné zjednodušením administrativních postupů, vytvořením podpůrných a poradenských mechanismů, které místním orgánům pomohou získat přístup k nezbytným investicím a úspěšně je využívat, a zvýšením předběžného financování pro místní orgány;

30.připomíná, že některé regiony EU se v důsledku demografických změn a migrace potýkají s neustálým odlivem mladých a kvalifikovaných pracovníků, což se týká zejména venkovských a vnitrozemských oblastí, ostrovů a nejvzdálenějších regionů; připomíná v této souvislosti význam silných vazeb mezi venkovem a městy a cílené podpory žen ve venkovských oblastech; připomíná, že vysoká migrace a vylidňování venkova ohrožuje konkurenceschopnost, hospodářský růst, potravinové zabezpečení, produktivitu i udržitelnost postižených regionů;

31.se znepokojením konstatuje, že v posledních letech došlo k výraznému poklesu úrovně vnitrostátního financování členských států ve prospěch jejich chudších regionů; připomíná, že je důležité dodržovat pravidlo EU o adicionalitě; vyzývá Komisi, aby zajistila, že vnitrostátní orgány budou při přípravě a provádění projektů strukturálních a investičních fondů náležitě zohledňovat vnitřní soudržnost;

32.souhlasí s tím, že provádění procesu čerpání FST je záležitostí členských států, ale vyzývá k posílení úlohy místních a regionálních orgánů a subjektů zapojených do rozhodovacího procesu, aby bylo zajištěno, že strategie financování budou v souladu se specifickými potřebami komunit postižených transformací a budou v souladu s investicemi v rámci jiných strategických fondů, které mají vazbu na spravedlivou transformaci; zdůrazňuje, že je velmi důležité, aby se zjednodušil přístup k žádostem a rozšířila oblast působnosti fondu tak, aby z FST mohly těžit i jiné stejně postižené regiony a odvětví; zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise ve spolupráci s členskými státy předložila jasné pokyny k otázkám provádění s cílem urychlit přidělování finančních prostředků a účinné provádění iniciativ FST;

33.domnívá se, že Komise by měla stanovit jasné parametry, které by každý členský stát měl naplňovat v oblastech, jako jsou investice do vzdělávání a odborné přípravy, prohlubování dovedností a změna kvalifikace pro alternativní zaměstnání, a které by investorům z řad třetích stran umožnily zachovávat kulturu a tradice bývalých uhelných regionů a regionů těžby rašeliny a přispívat k obnově znečištěných oblastí v okolí dolů; vybízí k výměně know-how a osvědčených postupů mezi regiony procházejícími transformací; dále vyzývá k součinnosti s iniciativami, jako je Nový evropský Bauhaus, pokud jde o projekty, které stará průmyslová zařízení přetvářejí v sociální a kulturní prostory;

34.uznává, že panuje nedostatek finančních prostředků pro projekty velkého rozsahu prováděné zdola nahoru; doporučuje, aby v případech, kdy bude zjištěna taková potřeba, byly chybějící prostředky získány díky pokračování FST; zdůrazňuje, že je důležité poskytovat regionům, místním orgánům a komunitním skupinám specializovanou technickou podporu z FST již od nejranějších fází, aby se posílila jejich kapacita pro plánování zdola nahoru a aby se potenciálním příjemcům pomohlo připravit kvalitní projekty s dopadem;

35.uznává, že panuje nedostatek finančních prostředků pro skupiny v odvětví dobrovolnické činnosti, které žádají o prostředky z FST, a vyzývá k zjednodušení mechanismu financování; zdůrazňuje, že je důležité poskytnout dostatečné předběžné financování ve výši více než poloviny kapitálových nákladů nebo podstatné části projektu pro skupiny, které jsou považovány za skupiny s nízkým rizikem, čímž se zajistí, že tyto skupiny nebudou muset platit vysoké úrokové sazby a poplatky při získávání spolufinancování a překlenovacích úvěrů, a místním dobrovolnickým a komunitním organizacím se umožní účinně realizovat projekty související s transformací;

36.vyzývá k větší součinnosti mezi veřejným a soukromým sektorem, aby dokázaly společně zvládat proces transformace a vytvořit podmínky pro produktivní konverzi daných území;

37.upozorňuje na to, že pravidla státní podpory mají negativní dopad na dobrovolnické a neziskové skupiny; v této souvislosti poukazuje na zásadní úlohu subjektů sociální ekonomiky při poskytování konkrétních, komunitních odpovědí na sociální potřeby občanů EU a při podpoře inkluzivních řešení pro spravedlivou transformaci, která se zaměřují na občany; domnívá se, že pravidla státní podpory by mohla být za vhodných podmínek méně přísná v případě dobrovolnických a neziskových skupin považovaných za nízkorizikové; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy v zájmu soudržnějšího a jasnějšího výkladu právních předpisů EU o státní podpoře v rozsahu, v němž se vztahují na komunitní a neziskové skupiny;

38.zdůrazňuje, že je třeba vytvořit rozšířený model přínosů pro komunitu, který by byl upraven podle podmínek každého území zapojeného do spravedlivé transformace; vyzývá členské státy a správní orgány, aby za tímto účelem vyčlenily část zdrojů z FST na podporu zavádění ekologických komunitních systémů, sociálních inovací a sociální ekonomiky, zejména financováním občanských energetických družstev, participativních místních projektů výroby energie z obnovitelných zdrojů a iniciativ, které podporují místní oběhové hospodářství; konstatuje, že bývalým pracovníkům a jejich rodinám by mělo být umožněno investovat do těchto projektů nebo se na nich podílet, čímž se posílí vazba mezi ekologickou transformací a sociálním začleňováním;

39.opakuje, že družstevní nebo komunitně vedené projekty v oblasti bydlení by měly mít zjednodušený přístup k financování z FST, a to i prostřednictvím nižších prahových hodnot spolufinancování a zálohových plateb; požaduje, aby byly členským státům poskytnuty pokyny, jak umožnit subjektům v oblasti bydlení přístup k finančním prostředkům;

40.vyzývá ke snížení administrativní zátěže FST pro komunity, a to přípravou specializovaných praktických manažerů a vytvořením jednotného kontaktního místa a vhodných digitálních platforem, které by poskytovaly podporu a pomoc při vyřizování žádostí a řízení projektů, jakmile budou vybrány, čímž se zajistí, že tyto komunity budou mít také rovný přístup k financování a sníží se rovněž regionální rozdíly;

41.požaduje, aby FST podporoval, zviditelňoval a chránil kulturní a průmyslové dědictví postižených komunit podporou udržitelného rozvoje cestovního ruchu; vybízí k vytvoření specializovaných vzdělávacích programů pro průvodce po památkách s cílem podpořit místní zaměstnanost a kulturní kontinuitu a napomoci vytváření návštěvnických center a výkladových prostor, které budou prezentovat místní historii, tradice a transformační cestu těchto regionů, a tím vytvářet pracovní místa v dané lokalitě a zachovávat místní kulturní identitu, a zároveň přilákají kulturní a vzdělávací cestovní ruch;

42.poukazuje na strategický význam „práva lidí setrvat“ v jejich regionech nebo místních oblastech; vyzývá Komisi, aby vydala konkrétní pokyny, jak tuto zásadu provádět a prosazovat ve všech regionech EU; vyzývá k většímu začlenění tohoto práva jako průřezové zásady do všech politik EU tak, aby byly podpořeny cíle sociální, hospodářské a územní soudržnosti, jak je stanoveno ve Smlouvách;

43.zdůrazňuje, že politika soudržnosti hraje klíčovou úlohu při plnění politických priorit EU a při podpoře hospodářství EU, neboť přispívá ke spravedlivé, inkluzivní a udržitelné transformaci a rozvoji, podporuje hospodářskou a sociální konvergenci mezi zeměmi a regiony a podněcuje inovace a zaměstnanost; lituje, že se Komise kvůli omezené flexibilitě současného víceletého finančního rámce (VFR) uchýlila k přesměrování politiky soudržnosti, která sice není nástrojem reakce na krize, ale přesto se opakovaně používá ke kompenzaci nedostatků v rozpočtové flexibilitě nebo mechanismech reakce na krize ve VFR na úkor dlouhodobých politických cílů; vyzývá Komisi a členské státy, aby provádění politiky soudržnosti urychlily;

44.domnívá se, že změny geopolitické situace spolu s dalšími faktory výrazně proměňují fungování hospodářství EU; zdůrazňuje, že FST by si měl zachovat rozhodující úlohu v procesu dekarbonizace; vyzývá Komisi a členské státy, aby prozkoumaly časový horizont ukončování provozu důležitých energetických závodů v EU a aby se snažily zmírňovat související dopady a zajistit pracovníkům „sociální spravedlnost při transformaci“;

45.vyzývá k tomu, aby byla věnována zvláštní pozornost podpoře propojování elektrických soustav, zvyšování přijímací kapacity sítě a posilování systémů pro uchovávání energie jako nezbytným součástem účinné transformace energetiky; vyzývá Komisi, aby podněcovala členské státy k plnému provádění ustanovení směrnice (EU) 2019/944 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (přepracované znění), (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2019/944/oj). týkajících se občanských energetických společenství, která stanoví konkrétní opatření na ochranu zranitelných domácností před energetickou chudobou v regionech FST; v této souvislosti se domnívá, že je třeba podporovat projekty v oblasti zelené infrastruktury vedené místními komunitami a projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie, jako jsou solární, větrná a hydroelektrická zařízení, a projekty udržitelné dopravy, neboť ty stimulují místní ekonomiky a nabízejí velký potenciál pro vytváření pracovních míst na místní úrovni ve stavebnictví, strojírenství, údržbě a souvisejících odvětvích;

46.poukazuje na význam členských států při podpoře odvětvového sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání, zejména v nově vznikajících zelených odvětvích, a také při zajišťování začlenění malých a středních podniků, včetně podniků sociální ekonomiky; zdůrazňuje, že směrnice o minimální mzdě Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii, (Úř. věst. L 275, 25.10.2022, s. 33, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2022/2041/oj). představuje velkou příležitost k posílení kolektivního vyjednávání o stanovování mezd a přítomnosti sociálních partnerů v nově vznikajících odvětvích;

47.zdůrazňuje klíčovou úlohu investic do kvalitních veřejných služeb při budování sociální odolnosti a zvládání hospodářských krizí, zejména v regionech, které čelí vážným a přitom trvalým přírodním a demografickým výzvám; zdůrazňuje, že je třeba upřednostnit právě investice do základní infrastruktury, sociálních služeb a udržitelného cestovního ruchu, jakož i do logistických sítí a konektivity, včetně udržitelných druhů dopravy, s cílem podpořit odolnost a inovace a zároveň podněcovat růst podporující začlenění, vytvářet nová pracovní místa a zajistit životaschopnost nových podnikatelských projektů na postižených územích;

48.vyzývá Komisi, aby se zaměřila zejména na ostrovy a nejvzdálenější regiony s cílem podpořit řešení jejich závažných socioekonomických problémů vyplývajících z procesu přechodu k cílům EU v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 a k dosažení klimaticky neutrálního hospodářství v EU do roku 2050 a aby spolupracovala s členskými státy na vyčlenění konkrétních částek z jejich vnitrostátních přídělů v rámci jejich plánů spravedlivé územní transformace; vyzývá k přijetí konkrétních kompenzačních opatření, která vyváží veškeré negativní důsledky pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost ostrovů spojené s procesem přechodu k čistšímu hospodářství a čistší společnosti, které mohou vyplynout z jejich závislosti na letectví a námořním odvětví; vyzývá proto k tomu, aby v rámci budování infrastruktury pro dekarbonizaci letecké a námořní dopravy byly ostrovy prioritou;

49.vyjadřuje politování nad tím, že Komise ve svých nedávných návrzích týkajících se budoucího víceletého finančního rámce (VFR) nenavrhla samostatný Fond pro spravedlivou transformaci (FST); vyzývá proto Komisi, aby v programovém období po roce 2027 pokračoval fond FST prostřednictvím fondu FST „II“ s cílem poskytnout přímou podporu domácnostem a komunitám v procesu transformace a umožnit vznik intervenční kapacity úměrné rozsahu sociálně-ekonomických dopadů na zaměstnanost a demografických a environmentálních dopadů přechodu k energetickým cílům EU pro rok 2030; poukazuje na to, že tento fond by měl fungovat podle zásad sdíleného řízení a partnerství v rámci politiky soudržnosti, a zdůrazňuje, že by měl mít vlastní předvídatelné rozpočtové prostředky, které zajistí jeho nezávislost na mimořádných nástrojích reakce na krize, jako je nástroj NextGenerationEU;

50.naléhavě vyzývá Komisi, aby zefektivnila a sladila finanční nástroje v rámci VFR po roce 2027 a zajistila soudržný a koordinovaný přístup k podpoře strategií spravedlivé transformace prostřednictvím FST „II“; zdůrazňuje, že oblast působnosti FST „II“ by mohla být – v souladu s návrhy členských států – rozšířena o opatření, která by měla být uplatňována až do doby, než budou pracovní místa ztracená v určité lokalitě nahrazena v téže místní oblasti, a měla by se zaměřit na sladění udržitelného rozvoje s konkurenceschopností a zajistit, aby regiony procházející transformací mohly hospodářsky prosperovat, aniž by byly ohroženy jejich environmentální a sociální cíle; poukazuje na to, že je třeba, aby plány pro oblasti spravedlivé transformace, které zaujímají proaktivní přístup, rovněž anticipovaly potenciální transformativní procesy a aby obsahovaly jasný závazek k rozvoji strategických iniciativ v oblasti obnovy a rozvoje se zvláštním zaměřením na rozvoj podnikání a vytváření pracovních míst v oblastech nejvíce postižených ukončením provozu závodů na výrobu fosilních paliv; zdůrazňuje, že v souladu s dohodnutými cíli EU mají členské státy určitou flexibilitu na cestě k dekarbonizaci, s přihlédnutím k technologické a ekonomické perspektivě a v závislosti na místních a regionálních potřebách;

51.zdůrazňuje, že je třeba zavést přesnější kritéria pro přidělování a vymezení územní působnosti fondů a zaměřit se konkrétně na místní a regionální orgány v rámci správní úrovně NUTS 3 Klasifikace územních statistických jednotek – úroveň 3.; zdůrazňuje, že je důležité, aby se finanční prostředky dostaly do regionů, které jsou obzvláště postiženy přechodem na klimaticky neutrální ekonomiku v důsledku odvětvové povahy jejich hospodářství, nebo uzavíráním závodů s vysokými emisemi uhlíku, a aby investice nebyly soustředěny pouze ve velkých městských center oblasti NUTS 3; poukazuje na to, že je naléhavě nutné začlenit do přidělování finančních prostředků z FST také územní a demografické ukazatele, jako je stárnutí populace, odchod mladých lidí z daných území, trvalý úbytek obyvatelstva či vylidňování a dopad přechodné zaměstnanosti;

52.je přesvědčen, že klíčový význam pro provádění spravedlivé transformace má rámec řádné správy; zdůrazňuje, že místní a regionální orgány hrají klíčovou úlohu při zajišťování účinného navrhování, provádění a monitorování programů EU, neboť mají blízko k občanům a dobře znají územní potřeby; zdůrazňuje, že je důležité dodržovat zásadu partnerství a evropský kodex chování pro partnerskou spolupráci a klást důraz na místní přístup s cílem zajistit plnou účast místních a regionálních orgánů, sociálních partnerů a organizací občanské společnosti na správě, výběru a monitorování financovaných projektů v souladu se zásadou víceúrovňové správy stanovenou v nařízení (EU) 2021/1060;

53.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Evropskému výboru regionů a vnitrostátním a regionálním parlamentům členských států.