1.zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou politika soudržnosti plnila v posledních pěti letech při řešení vícerozměrných mimořádných událostí a socioekonomických výzev, a to způsobem, který je flexibilní a posiluje solidaritu mezi členskými státy; domnívá se však, že neustálé změny regulačního rámce oslabují její strategické zaměření; zdůrazňuje, že je třeba zachovat vysoké ambice, pokud jde o dlouhodobé investice, a místně orientované zaměření a priority, dodržovat zásadu „nepoškozovat soudržnost“ a zaměřit se na růst, tvorbu pracovních míst a sociální služby, aby bylo možné čelit výzvám spojeným s nerovnostmi mezi regiony EU, na zlepšení kvality života, spravedlivou, ekologickou a digitální transformací, vytváření kvalitních pracovních míst, vymýcení chudoby, se zaměřením na dětskou chudobu, a krizi v oblasti bydlení;

2.varuje před systematickým přesměrováváním finančních prostředků z politiky soudržnosti na reakci na krize, neboť to podkopává jejich hlavní cíl, kterým je posílení hospodářské, územní a sociální soudržnosti EU, snižování regionálních rozdílů a podpora udržitelného rozvoje, neboť finanční prostředky jsou pro tento účel omezené; vyzývá k tomu, aby byl v rámci rozpočtu EU vytvořen stálý, posílený a specializovaný nástroj pro mimořádné situace, který by zajistil rychlou a koordinovanou reakci na budoucí krize, aniž by byla ohrožena strukturální integrita politiky soudržnosti, a zajistilo, že tato politika bude využívána pro účel jejích hlavních cílů;

3.trvá na tom, že veškeré budoucí reformy musí podporovat sdílené řízení, víceúrovňovou správu a místně orientované zaměření, aby byla zajištěna účinnost; dále vyzývá k vytvoření moderní, decentralizované a posílené politiky soudržnosti, která by se zaměřovala především na lidi a byla podpořena silnými partnerstvími na všech úrovních, neboť je to s ohledem na rostoucí geopolitické výzvy nezbytné pro zachování a podporu jednoty EU; trvá na závazném uplatňování zásady partnerské spolupráce, jak je uvedeno v článku 8 nařízení o společných ustanoveních, a na důsledném ověřování tohoto jejího uplatňování ze strany Komise;

4.bere na vědomí důležitá zjednodušující opatření, která již byla zavedena v programovém období 2021–2027, a to zejména posílené digitální nástroje pro elektronickou soudržnost, širší harmonizaci pravidel napříč více fondy, větší flexibilitu při řízení programů a zjednodušení pravidel způsobilosti; zdůrazňuje, že je třeba přejít od hybridní a papírové administrativy k plně digitálním procesům, čím se posílí efektivita a usnadní elektronická komunikace mezi příjemci a řídicími orgány; domnívá se, že několik faktorů, včetně pracovní zátěže vyplývající ze zpoždění v plánování finančního období 2021–2027, častých změn předpisů v průběhu tohoto období, složitých víceúrovňových nařízení o auditu a kontrolách, a gold-platingu, kdy jsou příjemci zatěžování nad rámec požadavků EU, toto úsilí o zjednodušení brzdilo;

5.zdůrazňuje, že digitalizace řízení, podávání zpráv, monitorování a auditu finančních prostředků EU má zásadní význam pro zlepšení přístupu potenciálních příjemců a zefektivnění a zprůhlednění řízení těchto prostředků;

6.zdůrazňuje, že zjednodušení by mělo být v politice soudržnosti jednou z hlavních zásad; zdůrazňuje, že úsilí o zjednodušení se musí zaměřit především na snížení zátěže příjemců, usnadnění jejich přístupu k finančním prostředkům, snížení administrativní práce a odstranění zbytečné duplicity procesů; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby zabránily „gold-platingu“ – přidávání zbytečných vnitrostátních pravidel k požadavkům EU – vedoucímu k další zátěži pro příjemce; konstatuje, že provádění pravidel týkajících se státní podpory ve všech členských státech může v některých případech dále zvýšit složitost, a zdůrazňuje, že dalšími faktory, jež přispěly ke zpožděním, bylo překrývání programových období 2014–2020 a 2021–2027, jakož i zřízení Nástroje pro oživení a odolnost;

7.zdůrazňuje, že klíčem k zajištění lepšího provádění politiky soudržnosti je její zjednodušená regulace; domnívá se, že pozdní přijetí odvětvových právních předpisů a zdlouhavý proces přijímání programových dokumentů vedly v předchozích programových obdobích ke zpožděním při provádění, a vyzývá proto Komisi, aby včas předložila návrhy na období financování 2028–2034, aby tak mohly být regionální programy schváleny neprodleně po zahájení příštího VFR; doporučuje prověřit, zda by bylo možné z nařízení o společných ustanoveních odstranit některé technické předpisy a požadavky a začlenit je do souboru pokynů nebo do příručky, aby se tak na straně řídících orgánů a příjemců vytvořila jistota a zažily běžně postupy; připomíná, že nedostatek jistoty, pokud jde o provádění nástrojů financování, často vede správní orgány v souladu se zásadou obezřetnosti k tomu, že se přiklánějí k restriktivnějšímu výkladu nejasných ustanovení;

8.vyjadřuje znepokojení nad nedostatečnou doplňkovostí ve financování EU, kdy období 2021–2027 existovalo více než 50 víceletých programů, a nad rostoucím podílem – v současné době 40 % – programů, které jsou centrálně řízeny v rámci stávajícího VFR, a domnívá se, že celkový rozpočet určený na politiku soudržnosti by měl být zachován nebo dokonce navýšen, aby bylo možné odpovídajícím způsobem uspokojit budoucí investiční potřeby; zdůrazňuje, že je třeba účinně koordinovat financování poskytované EU a členskými státy, a poukazuje na to, že jakýkoli budoucí regulační rámec musí zahrnovat důkladné posouzení jeho administrativního dopadu; vyzývá Komisi, aby podporovala osvědčené postupy a posuzovala vnitrostátní systémy členských států a aby přijala opatření k odstranění postupů, které vedou ke zbytečné složitosti; znovu potvrzuje zásadní úlohu evropských strukturálních a investičních fondů při snižování regionálních rozdílů a zlepšování územní dostupnosti a propojení, zejména ve znevýhodněných oblastech, jako jsou venkovské, ostrovní, horské, nejvzdálenější a východní příhraniční regiony;

9.vyzývá Komisi, aby v nadcházejících návrzích na zjednodušení koncepce nové politiky soudržnosti prosazovala a uplatňovala decentralizovaný přístup zdola nahoru a zajistila povinné konzultace a zapojení místních a regionálních orgánů a partnerů, jak stanoví články 3 a 4 evropského kodexu chování pro partnerskou spolupráci, a to i pokud jde o organizace občanské společností a malé a střední podniky;

10.domnívá se, že lepší koordinace mezi finančními prostředky, které by byly spravovány pomocí jasnějšího, soudržnějšího, koordinovanějšího a harmonizovanějšího rámce pro různé prostředky v rámci politiky soudržnosti, by mohla připravit podmínky pro účinnější a flexibilnější politiku soudržnosti, včetně jednotného souboru pravidel a jedné auditní stopy pro provádění, monitorování a kontrolu; domnívá se, že jednotné a integrované IT rozhraní pro příjemce v každém členském státě, které by pokrývalo všechny fáze programového cyklu a umožňovalo by jednoduchou elektronickou výměnu údajů a dokumentů za podpory automatizovaného nástroje pro podávání zpráv a na základě důkladného posouzení dopadů, by mohlo v tomto ohledu přinést přidanou hodnotu a zvýšit transparentnost tím, že bude poskytovat pravidelné a snadno dostupné aktualizace výsledků projektů v rámci politiky soudržnosti; domnívá se, že je třeba se vyhnout vytváření nových, malých samostatných fondů, aby se nepodporovala další roztříštěnost nástrojů financování a vytváření paralelních struktur; domnívá se, že fondy, defragmentované co do působnosti a rozsahu, mohou být v některých případech účinnější při provádění řešení strategických výzev EU;

11.uznává potenciál, který by v rámci příští revize po roce 2027 mělo vytvoření jednotné evropské platformy, jež by byla integrována s národními platformami a umožnila by příjemcům, zejména malým příjemcům, rychlý přístup k různým finančním prostředkům EU; je přesvědčen, že Komise a členské státy by měly prostřednictvím této platformy příjemcům poskytovat veškeré informace nezbytné pro přístup k finančním prostředkům EU, přičemž tato platforma současně zajistí výměnu údajů o konečných příjemcích finančních prostředků v reálném čase, včetně lepšího shromažďování údajů a vytvoření společných monitorovacích přehledů napříč programy politiky soudržnosti; domnívá se, že to může být nezbytné pro zlepšení přijetí na straně příjemců a jejich informovanosti a že platforma by mohla mít potenciál, pokud jde o zvýšení transparentnosti, předcházení dvojímu financování a posílení finanční kontroly, včetně odhalování podvodů;

12.trvá na tom, že všechny nové informační systémy nebo jiné digitální platformy zavedené v programovém období po roce 2027 by měly přispět ke zefektivnění žádostí o shromažďování údajů a neměly by pro žadatele vytvářet další nebo opakované požadavky na údaje;

13.zdůrazňuje však, že větší flexibilita by neměla být na úkor dlouhodobého strategického plánování a stability investic do soudržnosti a neměla by vést k finanční nejistotě a větší složitosti pro konečné příjemce; vyzývá k zajištění toho, aby veškeré úpravy priorit financování v během programového období po roce 2027 zůstaly v souladu s cíli regionálního rozvoje;

14.znovu vyjadřuje podporu novému nařízení BRIDGEforEU a zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout dalšího zjednodušení, zejména v přeshraničních programech, a to pomocí řešení uzpůsobených konkrétním potřebám, která zohledňují specifické hospodářské, sociální a geopolitické výzvy, jimž přeshraniční regiony čelí; zdůrazňuje, že politika soudržnosti musí nadále podporovat a zjednodušovat přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci;

15.domnívá se, že začleňování genderového hlediska a jeho integraci je třeba v příštím rámci politiky soudržnosti podporovat v průběhu všech fází navrhování programů a jejich provádění; vyzývá k tomu, aby všechny členské státy důsledněji používaly nástroj pro sledování genderového rozpočtování, a zdůrazňuje, že zjednodušující opatření nesmí oslabit úsilí o začleňování genderového hlediska;

16.domnívá se, že stávající definice „podniku v obtížích“ vytváří pro organizace nepřiměřenou zátěž a představuje zbytečnou komplikaci pro inovace a konkurenceschopnost, jakož i pro potenciální konečné příjemce prostředků z fondů soudržnosti, a proto by měla být revidována;

17.poukazuje na to, že aktivní a povinné zapojení místních a regionálních orgánů do přípravy, plánování, provádění, monitorování a hodnocení projektů v oblastech, které spravují, je základním předpokladem úspěšného a odpovídajícího zjednodušení; zdůrazňuje, že hrozí, že bez silného partnerství s místní a regionální úrovní a bez posílení její správní kapacity se politika soudržnosti stane příliš centralizovaným procesem, který bude mít jen velmi malý dopad na vyvážený rozvoj evropských regionů;

18.vyzývá Komisi, aby zvážila možnost začlenit posouzení územního a správního dopadu do evropského semestru; zdůrazňuje, že evropský semestr by měl být v souladu s cíli politiky soudržnosti podle článků 174 a 175 Smlouvy o fungování EU, a vyzývá k účasti regionů na plnění těchto cílů a k důraznějšímu územnímu přístupu; zdůrazňuje, že regionální HDP na obyvatele musí zůstat hlavním kritériem pro určení přídělů členských států v rámci politiky soudržnosti, a domnívá se, že regionální HDP na obyvatele by mohl být případně doplněn dalšími regionálními socioekonomickými ukazateli (např. sociálními, demografickými atd.), které by přesněji odrážely sociálně-ekonomickou situaci regionů, a to s cílem dále snižovat sociální a územní rozdíly – mj. i v rámci regionů – a umožnit účinnější cílené investice tam, kde jsou nejvíce zapotřebí;

19.domnívá se, že vnitrostátní kontaktní místa (NKM) z programů přímého řízení by měla být začleněna do vnitrostátního a regionálního plánovaní prostředků z politiky soudržnosti a rozvoje venkova, aby se tak podpořila součinnost a posílilo budování kapacit napříč centrálně a společně řízenými programy fungujícími na stejných územích a ve stejných oblastech politiky;

20.vybízí k využívání nástrojů integrovaného regionálního rozvoje, jako jsou integrované územní investice a komunitně vedený místní rozvoj, a navrhuje prozkoumat možnosti, jak zvýšit rozpočtový příděl politiky soudržnosti na integrované územní investice, komunitně vedený místní rozvoj nebo jiné územní nástroje pro všechny regiony, mj. s přihlédnutím ke specifickým potřebám venkovských a odlehlých oblastí a východních příhraničních regionů EU, se zaměřením na projekty schopné účinně řešit skutečné územní potřeby; doporučuje prozkoumat návrhy na řešení problémů a technickou pomoc při provádění strategií a zrání studií; domnívá se, že rostoucí počet iniciativ integrovaného územního rozvoje – v rámci politiky soudržnosti a politiky rozvoje venkova i mimo ně – často postrádá konkrétní vazby na evropské strukturální a investiční fondy, což může omezovat jejich trvalý dopad;

21.staví se proti jakékoli formě centralizace plánování politiky soudržnosti shora dolů nebo reformě spočívající v přenesení této politiky na národní úroveň a znovu opakuje, že jejími základními hlavními zásadami by měly zůstat víceúrovňová správa, subsidiarita, sdílené řízení a místně orientovaný přístup; domnívá se, že ačkoli byl Nástroj pro oživení a odolnost navržen tak, aby poskytoval rychlou reakci na hospodářské problémy, jeho provádění se potýkalo se značnými obtížemi, včetně nízké míry čerpání, zpoždění při vyplácení prostředků a nedostatečné transparentnosti procesu přidělování; uznává nicméně, že v rámci Nástroje pro oživení a odolnost bylo dosaženo určitého pozitivního vývoje, zejména pokud jde o zavedení ekologických investičních standardů a zásady „významně nepoškozovat“; poukazuje na skutečnost, že v případě programů v rámci přímého řízení finanční prostředky, které jsou členským státům vypláceny, neodráží nutně množství a význam stanovených milníků a cílů;

22.zdůrazňuje, že centralizovaný model odhalil několik nedostatků, zejména pokud jde o sledovatelnost, odpovědnost, účinnost a dlouhodobý dopad financování EU Úř. věst. C 114, 29.3.2023, s. 5; Úř. věst. C, C/2024/5471, 10.9.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/5471/oj, (odst. 53 až 56).; zdůrazňuje, že mezi tyto nedostatky patří nedostatečné zapojení místních a regionálních orgánů a občanské společnosti, zpoždění, omezená transparentnost a riziko nedokončení opatření; varuje, že neexistence spolehlivých monitorovacích mechanismů a jasných požadavků na audit může ohrozit důvěryhodnost a dlouhodobý dopad finančních nástrojů EU; požaduje přísnější dohled nad vyplácením prostředků a ověřenými výsledky a jejich větší provázanost, aby se zajistilo, že finanční prostředky EU přinesou občanům a sociálním a hospodářským subjektům hmatatelný prospěch; zdůrazňuje, že víceúrovňová správa umožňuje rozvoj řešení přizpůsobených konkrétním potřebám pro všechny regiony, a zdůrazňuje význam inkluzivních procesů společného navrhování, do nichž jsou zapojeny místní a regionální orgány;

23.nesouhlasí s myšlenkou jednotného vnitrostátního programu, protože dostatečně nezapojuje místní a regionální orgány a je vzdálen realitě v terénu a protože by ohrozil nebo dokonce vyloučil schopnost politiky soudržnosti zohlednit rozdílné potřeby odvětvových politik a cíle a zvláštnosti makroregionálních, celostátních, regionálních nebo místních nástrojů; trvá na tom, že využívání místně orientovaných programů řízených z regionální úrovně NUTS 2 NUTS (společná klasifikace územních statistických jednotek) je klasifikační systém EU uplatňovaný na regiony zemí pro statistické účely. „NUTS 2“ označuje základní regiony (pro regionální politiku). bylo v minulosti klíčové pro řešení skutečných potřeb v terénu a účinné snižování regionálních sociálně-ekonomických rozdílů, a proto musí být i v budoucnu základem politiky soudržnosti;

24.zdůrazňuje význam spolupráce, výměny znalostí a budování kapacit místních a regionálních orgánů, včetně investic do jejich technických a administrativních kapacit; upozorňuje na to, že bez silného partnerství s místními a regionálními orgány hrozí, že se politika soudržnosti stane příliš centralizovanou a méně účinnou při podpoře vyváženého regionálního rozvoje; zdůrazňuje, že úsilí o zjednodušení by mělo podporovat úlohu místních a regionálních orgánů, které mají zásadní význam pro úspěšné provádění projektů financovaných EU, zejména v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Fondu soudržnosti a programů Interreg; zdůrazňuje, že posílení zapojení místních a regionálních orgánů, a to i ve fázi plánování, je klíčem k zajištění účinnosti, územního vlivu a odolnosti politiky soudržnosti; vyzývá k vyváženému přístupu, který zjednoduší postupy a zároveň zachová víceúrovňovou správu a územní přidanou hodnotu zapojení místních a regionálních orgánů;

25.uznává, že mechanismy založené na výkonnosti mohou napomáhat zefektivnění politiky soudržnosti a jejímu většímu zaměření na výsledky; varuje však před striktním nebo univerzálním zavedením tohoto modelu v souvislosti s programovým obdobím 2028–2034; zdůrazňuje, že tyto mechanismy sice mohou zlepšovat účinnost, zároveň však musí zohledňovat specifika různých výdajových odvětví a různorodost konečných příjemců, zejména v oblastech, jako je výzkum, sociální politika a místní infrastruktura, kde krátkodobé měřitelné výsledky nemusí plně odpovídat tomu, jaký bude dlouhodobý dopad;

26.zdůrazňuje, že stávající modely založené na výkonnosti se často opírají o centralizované řídící struktury, což může bránit schopnosti regionálních a místních orgánů účinně řešit konkrétní územní potřeby; zdůrazňuje, že budoucí uplatňování modelů založených na výkonnosti by v žádném případě nemělo být na úkor hlavních zásad politiky soudržnosti, jako je víceúrovňová správa, subsidiarita a místně orientovaný přístup, a musí být doprovázeno výrazně silnějšími zárukami pro zajištění řádného řízení finančních prostředků EU;

27.vyzývá Komisi, aby přijala flexibilní a vyvážený rámec financování, který bude kombinovat financování založené na výsledcích a tradiční financování založené na nákladech a který umožní řešení přizpůsobená místním podmínkám; podporuje větší využívání paušálních plateb na základě milníků, jako je tomu v rámci programu Kreativní Evropa, přičemž je třeba zajistit, aby si regionální a místní orgány zachovaly autonomii potřebnou k provádění politiky soudržnosti;

28.domnívá se, že zaváděním modelů založených na výkonnosti by neměly být poškozeny zejména orgány, organizace občanské společnosti a malé a střední podniky, a to hlavně kvůli jejich omezeným finančním zdrojům, které mají v průměru k dispozici na předběžné financování opatření nebo na vyrovnání případných ztrát v případě nedosažení cílů;

29.uvědomuje si, že problémy s likviditou odrazují potenciální příjemce, včetně místních orgánů, kteří v některých členských státech trpí nedostatkem fiskální a rozpočtové autonomie, od podávání žádostí o projekty financované v rámci politiky soudržnosti; vyzývá proto k tomu, aby bylo v zájmu rychlého vyplácení prostředků z fondů politiky soudržnost předběžné financování v takových případech a také ve venkovských, přeshraničních a ostrovních oblastech výrazně a individualizovaně navýšeno a aby se rovněž zjednodušila pravidla spolufinancování;

30.vítá návrh Komise předložený v návaznosti na přezkum v polovině období týkající se politiky soudržnosti na období 2021–2027, aby programy v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“ realizované v regionech NUTS 2, které mají hranice s Ruskem, Běloruskem nebo Ukrajinou, mohly využít možnosti jednorázového 9,5% předběžného financování prostředků přidělených z programu a 100% financování ze strany EU; naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla další opatření na řešení potřeb východních pohraničních regionů EU;

31.vyjadřuje znepokojení nad pravidelnými zprávami zúčastněných stran o nedostatečném uplatňování horizontálních zásad členskými státy při přípravě dohod o partnerství; navrhuje začlenit revidovaný evropský kodex chování pro partnerskou spolupráci přímo do nařízení o společných ustanoveních, aby byla zajištěna jeho závazná povaha a aby se vztahoval na programy přímého řízení s územním dopadem; vyzývá Komisi, aby důsledně prosazovala uplatňování zásady partnerství a prozkoumala opatření k posílení pravomocí Parlamentu v oblasti dohledu a monitorování dohod o partnerství a programů; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby členské státy vykonávaly pravidelný dohled, a to i nad partnery během monitorování a výběru odborníků, s cílem zaručit způsobilost a předcházet podvodům;

32.připomíná, že je důležité důsledně uplatňovat finanční pravidla EU ve všech programech a na všechny příjemce, aby se zabránilo veškerým formám podvodů, střetů zájmů, korupce, dvojího financování a praní peněz; vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly další opatření, která by předcházela a zabránila dvojímu financování, poskytla více příležitostí pro integrované projekty, zajistila interoperabilitu nástrojů pro vytěžování údajů a minimalizovala povinnosti řídicích orgánů týkající se uchovávání údajů; znovu vyzývá Komisi, aby učinila používání nástrojů IT, jako je systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů (EDES) a ARACHNE, povinným pro všechny fondy EU, včetně těch se sdíleným řízením, a aby zajistila lepší využívání nových technologií s cílem rozšířit kontroly a chránit rozpočet EU před podvody a zneužíváním finančních prostředků; zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit rovnováhu mezi zjednodušením a ochranou rozpočtu EU; připomíná, že úsilí o zjednodušení musí být v souladu se zásadami řádné správy, zadávání veřejných zakázek a kontroly, které jsou zásadní pro zajištění dodržování sociálních a environmentálních podmínek, a také se zásadou právního státu;

33.žádá, aby Komise zadala studie o synergii mezi fondy soudržnosti a odvětvovými programy, jak to učinila v případě programu Horizont Evropa;

34.vyzývá k zajištění toho, aby regionální a místní orgány a také města a městské orgány měly k finančním prostředkům EU přímější přístup, mimo jiné tím, že se rozšíří využívání integrovaných územních investic a i nadále budou podporovány projekty zaměřené na sociální a hospodářské partnery; vyzývá Komisi, aby prozkoumala další možnosti, jak zajistit, aby místní a regionální orgány, občanská společnost a další příjemci mohli i nadále využívat finanční prostředky EU v případech porušování zásad právního státu vládou příslušného státu, aniž by bylo oslabeno uplatňování nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2020/2092/oj).; zdůrazňuje, že finanční prostředky nesmí být přerozdělovány na jiné programy, aby byla zachována integrita rozhodnutí o pozastavení, dokud nebude dosaženo jeho cílů a dokud nebudou splněny všechny podmínky přístupu k financování;

35.dále vybízí ke zřízení stálé poradenské sítě, která by ve spolupráci s již existujícími programy a strukturami obcím pomáhala orientovat se ve složitostech provádění politiky soudržnosti;

36.vítá nástroje, jako je evropský soubor nástrojů pro venkovské oblasti, jehož cílem je provést příjemce dostupnými programy; zdůrazňuje však, že potřeba těchto jednotných kontaktních míst poukazuje na přílišnou složitost současných struktur, které zůstávají pro mnoho příjemců, zejména pro malé orgány veřejné správy, nedostupné;

37.zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zvýšit investice do budování účinné a přiměřené administrativní kapacity, a to prostřednictvím vyčleněných finančních zdrojů a technické pomoci, zejména pro místní a regionální orgány – včetně těch v ostrovních a odlehlých oblastech – se zvláštním zaměřením na regiony s historicky nízkou mírou čerpání, s cílem podpořit decentralizované a účinné řízení a provádění fondů EU;

38.vyzývá k posílení nástrojů technické pomoci v rámci politiky soudržnosti, jako jsou nástroje vyvinuté ve spolupráci mezi Evropskou investiční bankou a Komisí na podporu kapacit strategického plánování územních investic, jakož i cílené poradenské podpory pro stanovování, plánování a přípravu projektů; uznává stěžejní úlohu finančních nástrojů, pokud jde o podporu konkurenceschopnosti ve všech regionech EU a využití soukromých i veřejných prostředků;

39.zdůrazňuje, že úspěch politiky soudržnosti závisí na progresivních a inkluzivních strategiích, řádném zapojení zúčastněných stran a občanské společnosti a řádné správě věcí veřejných; uvědomuje si, že je třeba podporovat přístupy k řízení založené na výsledcích, včetně používání měřitelných ukazatelů a modelů teorie změn pro hodnocení programů; zdůrazňuje, že je důležité vyčlenit zvláštní zdroje na budování kapacit sociálních partnerů a na posílení úlohy organizací občanské společnosti při řádné správě a provádění fondů EU;

40.žádá Komisi, aby v novém rámci státní podpory navrhla další zjednodušení uplatňování pravidel státní podpory v případě meziodvětvového financování souvisejícího se soudržností, které kombinuje finanční prostředky EU a vnitrostátní finanční prostředky (např. při vícezdrojovém financování v rámci Evropského sociálního fondu plus a EFRR), s cílem snížit chybovost a administrativní zátěž na celostátní a regionální úrovni a zároveň zvýšit účinnost investic v rámci politiky soudržnosti v praxi a zabránit narušení trhu; vyzývá Komisi, aby prozkoumala, zda programy se sdíleným řízením by v jistých případech mohly využívat podobných výjimek z pravidel státní podpory jako programy v rámci přímého řízení, jako je Horizont Evropa nebo Nástroj pro propojení Evropy;

41.naléhavě vyzývá Komisi, aby v souvislosti s nadcházející revizí evropské směrnice o veřejných zakázkách Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2014/24/oj). dále podporovala využívání sociální doložky a kolektivního vyjednávání; zdůrazňuje, že veřejní zadavatelé musí z veřejných zakázek vyloučit hospodářské subjekty, které se zapojily do trestné činnosti; vyzývá k tomu, aby pravidla upravující politiku soudržnosti umožňovala přidělování veřejných prostředků pouze těm podnikům, které dodržují práva pracovníků a platná pravidla upravující pracovní podmínky;

42.domnívá se, že by měla být posílena zásada jednotného auditu, a připomíná, že v praxi závisí uplatňování přístupu jednotného auditu na důkladné a spolehlivé auditní práci prováděné auditními orgány v členských státech; zdůrazňuje, že v příští politice soudržnosti by měl být zaveden revidovaný, posílený a jednotný přístup k auditům a kontrolám a že tento přístup by měl usilovat o snížení míry chyb i podvodů posílením preventivních kontrol (ex ante) na začátku rozpočtového období, aby se snížily nedostatky a rizika kontrol; zdůrazňuje, že je důležité sladit tento přístup s doporučeními Evropského účetního dvora, zejména pokud jde o posílení finančního řízení, zlepšení účinnosti výdajů a zajištění toho, aby se neopakovaly chyby zjištěné v předchozích programových obdobích;

43.vyzývá k jednotnějšímu výkladu předpisů ze strany auditních orgánů v celé EU a ve všech fondech a zasazuje se o auditní strategii více založenou na rizicích s cílem zabránit zbytečnému zdvojování a zároveň zajistit účinný finanční dohled a předcházení podvodům; zdůrazňuje, že programy prováděné členskými státy, na které se vztahuje mechanismus podmíněnosti dodržováním zásad právního státu nebo postup podle článku 7 nebo které se neúčastní spolupráce s Úřadem evropského veřejného žalobce, musí být podrobeny přísnější kontrole;

44.vyzývá Komisi, aby navrhla standardizaci a širší využívání zjednodušeného vykazování nákladů a financování, které není spojeno s náklady, a zdůrazňuje jejich klíčovou úlohu při snižování administrativní zátěže, snižování míry chyb a zlepšování plnění; doporučuje rozšířit tyto mechanismy, zejména tím, že se zjednoduší požadavky na zadávání veřejných zakázek, ověřování a audit; zdůrazňuje jejich užitečnost v situacích, kdy jsou cíle jasně ověřitelné, zejména pro menší příjemce, jako jsou místní orgány, organizace občanské společnosti a místní akční skupiny, nebo v rámci projektů zahrnujících mikropodniky a subjekty sociální ekonomiky, pokud jde o snižování byrokracie a urychlení provádění; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti zavedení zjednodušených postupů podávání zpráv a auditů pro místní orgány s méně než 100 000 obyvateli a pro příjemce, kteří se nacházejí ve venkovských oblastech, na ostrovech a v nejvzdálenějších regionech EU, s cílem dosáhnout rovnováhy mezi zjednodušením a řádným finančním řízením;

45.domnívá se, že je nezbytné změnit přístup k auditům a kontrolám tím, že se u finančních oprav upustí od používání statistické extrapolace s cílem jasně rozlišovat mezi neúmyslnými chybami a podvody, aby se zajistilo, že se tyto opravy zaměří pouze na případy systémových nesrovnalostí a úmyslného podvodu, a aby se zabránilo nadměrné pracovní zátěži nebo finanční zátěži pro příjemce a řídicí orgány; zdůrazňuje, že administrativní a finanční zátěž spojená s finanční kontrolou a auditní činností, jakož i následná opatření by měly být vždy úměrné objemu finančních prostředků a souvisejícím rizikům;

46.vyzývá Komisi, aby prozkoumala různé možnosti zvýšení doplňkovosti mezi fondy EU, mimo jiné prostřednictvím opětovného začlenění intervencí EZFRV v oblasti komunitního a místního rozvoje do nařízení o společných ustanoveních;

47.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému účetnímu dvoru, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a vnitrostátním a regionálním parlamentům členských států.