1.konstatuje, že dne 16. července 2025 předložila Komise spolu se svým návrhem nového víceletého finančního rámce na období 2028–2034 legislativní návrhy na reformu SZP; trvá však na tom, že postoj Parlamentu k budoucnosti SZP a zemědělství EU je stále takový, jak je uvedeno v tomto usnesení;

2.bere na vědomí zprávu Komise nazvanou „Vize pro zemědělství a potraviny“ jako slibný plán pro SZP po roce 2027, který obsahuje důležité příspěvky založené na generační obměně, konkurenceschopnosti, udržitelnosti, odolnosti, zjednodušení a větší reciprocitě norem v rámci obchodu s důrazem na inovace v zájmu dosažení hospodářské, sociální a environmentální udržitelnosti, na upřednostnění pobídek před omezeními a na spravedlivější zacílení podpory SZP; uznává, že v rámci tohoto přístupu je znovu kladen důraz na tradiční hlavní cíle SZP zakotvené v článku 39 SFEU; zdůrazňuje, že pro dosažení těchto cílů je důležité zajistit samostatný rozpočet SZP;

3.zdůrazňuje, že zemědělství hraje zásadní úlohu, pokud jde o zajišťování potravin pro EU i mimo ni, o ochranu lidského zdraví, zachování biologické rozmanitosti a zdravé půdy a vody a sociální soudržnost; zdůrazňuje, že budoucí SZP by měla zjednodušit přístup k opatřením zaměřeným na přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování a že úsilí zemědělců v tomto ohledu by mělo být odměněno; zdůrazňuje, že zemědělce je třeba podporovat, neboť plní klíčovou roli při zajišťování udržitelnosti evropské zemědělské produkce v celém jejím environmentálním, sociálním a hospodářském rozměru a zároveň přispívají k potravinovému zabezpečení a strategické autonomii; vyzývá k tomu, aby před vypracováním návrhů nových předpisů, které budou pro zemědělce znamenat nové požadavky a byrokratickou zátěž, bylo provedeno posouzení dopadu, které zohlední dopady na úrovni zemědělských podniků, a vyzývá k přezkumu všech stávajících povinností; vyzývá k tomu, aby zemědělství zůstalo politikou EU a nespadalo do jediného fondu, aby pro členské státy tak byly zajištěny jednotné podmínky;

4.vyzývá k tomu, aby v rámci příštího VFR byl konkrétně pro SZP vyčleněn vyšší rozpočet, který by byl indexován s ohledem na inflaci prostřednictvím každoročního přehodnocování, aby bylo zajištěno zabezpečení dodávek potravin bez ohledu na nestabilitu obchodu vyplývající z nestability geopolitického prostředí; zdůrazňuje, že bez dostatečných zdrojů již SZP nebude moci být hlavní hnací silou zajišťování udržitelnosti evropského zemědělství z hospodářského, environmentálního a sociálního hlediska a zároveň nebude moci zaručit spravedlivý příjem a spravedlivé podmínky pro každého, kdo pracuje v zemědělství, a garantovat plně funkční jednotný trh; žádá, aby finanční prostředky vyčleněné na SZP byly v rozpočtu i nadále určeny na tento účel, zejména přímé platby; důrazně nesouhlasí s myšlenkou, že by členským státům mělo být umožněno využívat rozpočet SZP jako část celkového finančního krytí na jiné účely než zemědělství; zdůrazňuje, že odpovídající rozpočet zajistí pokračování společné politiky;

5.vyzývá Komisi a spolunormotvůrce, aby zachovali pevnou a účelově vázanou podporu příjmu jako klíčovou složku SZP po roce 2027, a uznali tak její zásadní funkci z hlediska zajišťování produkce potravin se zaručením přísných kvalitativních a zdravotních norem pro spotřebitele v EU, poskytli zemědělcům, kteří musí čelit volatilitě trhu a extrémním povětrnostním jevům, stabilitu, zajistili jim přiměřenou životní úroveň, zaručili bezpečnost dodávek a směřovali v oblasti potravin a krmiv k soběstačnosti; domnívá se, že je rovněž třeba zohlednit současnou situaci regionů na vnějších hranicích EU;

6.je znepokojen případnými reformami v rozpočtu EU na období po roce 2027, včetně možné centralizace toků financování; varuje před tím, že spojení SZP s dalšími oblastmi financování, jako je soudržnost, regionální rozvoj a rybolov, by mohlo oslabit specifickou úlohu zemědělské politiky;

7.zdůrazňuje, že je třeba, aby si SZP v období po roce 2027 zachovala vlastní právní a institucionální status; poukazuje na to, že je důležité, aby rozpočet SZP byl i nadále samostatný, nezávislý a specializovaný a aby byl přizpůsobený specifickým potřebám evropského zemědělského odvětví; vyzývá Komisi, aby snížila administrativní zátěž, a zajistila tak zemědělcům přímý přístup k podporám, aniž by museli nadměrně využívat externí konzultanty;

8.znovu potvrzuje, že je důležité zachovat SZP jako zvláštní samostatnou politiku, která funguje jako partnerství mezi zemědělstvím a společností a mezi Evropou a jejími zemědělci a poskytuje zemědělcům spolehlivou podporu v zájmu zlepšení potravinového zabezpečení; rozhodně odmítá jakýkoli návrh na začlenění rozpočtu SZP do jednoho fondu s dalšími politikami nebo fondy, neboť takový přístup by snížil účinnost intervencí a ohrozil by strategické cíle Unie v oblasti potravinového zabezpečení a rozvoje venkova;

9.poukazuje na to, že v současném geopolitickém kontextu se bezpečný a stálý přístup k potravinám stal záležitostí strategické bezpečnosti a závislost na dovozu může být využívána jako nástroj nátlaku; zdůrazňuje, že v této souvislosti by měl být kladen větší důraz na tradiční hlavní cíle SZP, kterými jsou podpora potravinového zabezpečení a odolnosti, zajištění spravedlivých příjmů pro zemědělce a zlepšení tržní stability a konkurenceschopnosti;

10.zdůrazňuje, že udržitelná potravinářská a zemědělská produkce hraje s ohledem na nový geopolitický kontext výraznější strategickou roli jako zásadní součást evropské bezpečnosti, stability a suverenity, jakož i strategické autonomie, a že výše a rámec rozpočtu SZP musí tuto skutečnost zohledňovat; trvá na tom, že zemědělství EU by mělo být uznáno nejen jako hospodářské odvětví, ale také jako geopolitický úhelný kámen, nástroj sociální a územní stability a zásadní prvek bezpečnostní a obranné politiky EU; konstatuje, že země, které hrají na celosvětové úrovni v zemědělství klíčovou roli, s výjimkou EU, zvýšily od krize cen potravin v letech 2007–2008 své výdaje i ochranná opatření v tomto odvětví; připomíná, že má-li být zaručena dlouhodobá udržitelnost našich potravinových systémů, závisí produktivita a odolnost zemědělství na udržitelném řízení přírodních zdrojů; zdůrazňuje, že je třeba, aby SZP po roce 2027 přispívala k posílení celkové připravenosti a odolnosti Unie; zdůrazňuje, že Komise a členské státy by měly do svých plánů bezpečnosti a konkurenceschopnosti zahrnout potraviny; vyzývá Komisi a členské státy, aby v zájmu potravinového zabezpečení zvážily zřízení strategických skladovacích zařízení na evropské a vnitrostátní úrovni;

11.poukazuje na to, že účinná zemědělská produkce významně přispívá k udržitelnosti tohoto odvětví tím, že optimalizuje výnosy s co nejmenšími možnými vstupy; zdůrazňuje, že SZP musí zahrnovat nástroje a investice, které zvýší schopnost zemědělských podniků a venkovských oblastí připravit se na otřesy, absorbovat je a zotavit se z nich; trvá na tom, že hlavním cílem SZP by mělo být uspokojování potravinových potřeb evropského obyvatelstva, což znamená, že je třeba účinněji podporovat zemědělce, a podpořit tak potravinové zabezpečení a strategickou autonomii v EU;

12.v této souvislosti zdůrazňuje strategickou úlohu velkoobchodních trhů, akreditovaných struktur ve veřejném zájmu, které mohou zajistit dodržování zásad udržitelnosti, snižování odpadu a transparentnosti cen;

13.poukazuje na to, že spolupráce, agregace a dialog, lepší organizace zemědělců prostřednictvím družstev, organizací producentů nebo sdružení organizací producentů, ale i odchylky od legislativy v oblasti hospodářské soutěže a specifická podpora jsou klíčem ke zlepšení postavení zemědělců, k prosazování spravedlivějšího rozdělení marží a zvýšení efektivity všech subjektů; konstatuje, že v tomto ohledu může být reforma společné organizace trhů a směrnice o nekalých obchodních praktikách Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS o klamavé reklamě, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (ELI: https://eur-lex.europa.eu/eli/dir/2005/29/2022-05-28?eliuri=eli%3Adir%3A2005%3A29%3A2022-05-28&locale=cs). příležitostí k posílení postavení zemědělců v národních a nadnárodních zemědělsko-potravinářských dodavatelských řetězcích, k zajištění toho, aby producenti získali za své produkty a svou práci spravedlivou cenu, k posílení mechanismů krizového řízení a zlepšení přeshraničního boje proti nekalým obchodním praktikám prostřednictvím harmonizace na úrovni EU, aniž by byly ohroženy či negativně ovlivněny nejlepší stávající vnitrostátní strategie a postupy; vyzývá Komisi, aby prostudovala možnost zavést nové nástroje, které by zabránily tomu, aby zemědělci dostávali za své produkty ceny nižší než výrobní náklady;

14.zdůrazňuje zejména význam posílení přeshraniční spolupráce mezi příslušnými orgány v členských státech a zajištění účinného, koordinovaného a jednotného uplatňování pravidel na celém vnitřním trhu za účelem boje proti zneužívání, zaručení spravedlnosti v celém dodavatelském řetězci a předcházení nekalé hospodářské soutěži; zdůrazňuje, že potravinové zabezpečení a potravinová suverenita jsou zásadními složkami strategické autonomie a že příští VFR musí i nadále účinně podporovat konkurenceschopnost a odolnost unijního zemědělství;

15.zdůrazňuje, že je důležité zachovat a posílit přímou podporu příjmů, aby bylo možné uspokojit v rámci SZP potřeby všech aktivních profesionálních zemědělců bez ohledu na to, zda pracují v zemědělství na plný nebo na částečný úvazek a na jejich velikost a druh produkce; podtrhuje, že je důležité zohlednit i zemědělce, kteří jsou aktivní ve více oblastech, neboť všichni zemědělci významně přispívají k socioekonomické struktuře venkovských oblastí;

16.poukazuje na to, že přímé platby ve své současné podobě vytvářejí jasnou přidanou hodnotu EU a připomíná význam modelu založeného na ploše a zároveň i zvýšení podpory pro nejzranitelnější zemědělce, včetně rodinných zemědělských podniků, malých a středních zemědělských podniků, mladých zemědělců a žen podnikajících v zemědělství, zemědělských podniků v oblastech s přírodními překážkami a zemědělských podniků, které uplatňují udržitelnější postupy; hájí model, který přináší stabilitu, účinně přispívá k příjmům zemědělců a zachovává ekonomickou životaschopnost, konkurenceschopnost a udržitelnost výroby potravin ve všech regionech EU a na všech jejích územích; domnívá se, že je nezbytné zajistit spravedlivé rozdělování přímých plateb mezi členské státy i v rámci členských států;

17.domnívá se, že v zájmu lepšího zacílení podpory SZP na ty, kdo vykonávají zemědělskou činnost, je nezbytné zpřesnit definici zemědělce na úrovni EU a že na základě této definice by členské státy měly určit, kteří zemědělci jsou způsobilí pro podporu; trvá na tom, že tato definice by neměla vést k odpírání podpory vícestranně zaměřeným zemědělcům, kteří se kromě zemědělské činnosti věnují také nezemědělským činnostem mimo svůj zemědělský podnik, protože jejich mnohostranné aktivity často posilují socioekonomické struktury venkovských oblastí;

18.zdůrazňuje význam transparentnosti při přidělování finančních prostředků SZP a vyzývá k systematické identifikaci konečných příjemců a propojených společností; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly kontrolní mechanismy, které zabrání koncentraci podpory prostřednictvím složitých vlastnických struktur nebo umělému tříštění zemědělských podniků;

19.domnívá se, že pokud budou na vnitřním trhu dodržovány rovné podmínky, měly by být dobrovolné podpory vázané na produkci zachovány nebo navýšeny, a to s dostatečným přídělem rozpočtových prostředků a větší flexibilitou využívání, jakožto jednoduchý nástroj k zachování produkce ve zranitelných odvětvích a k boji proti specifickým potížím, zejména potížím způsobeným strukturálním a konkurenčním oslabením znevýhodněných oblastí;

20.vyzývá Komisi a členské státy, aby zachovaly dobrovolný charakter ekoschémat a aby tato schémata v rámci SZP po roce 2027 zjednodušily a zpružnily; vyzývá členské státy, aby svým zemědělcům poskytly jasný a jednoduchý seznam účinných a účelných možností ekoschématu, z nichž si budou moci vybrat, a doprovodily je vhodnou a atraktivní motivační odměnou, aniž by oslabily finanční zdroje určené na přímé platby a investice nebo zvýšily byrokracii; vyzývá členské státy, aby investovaly do školení, která by zemědělcům pomohla účinně využívat ekoschémata;

21.uznává pokrok, jehož již bylo dosaženo prostřednictvím sociální podmíněnosti; vyzývá k hodnocení sociální podmíněnosti v rámci SZP a přiměřenému, účinnému a jasně definovanému uplatňování s cílem zabránit zdvojování předpisů mezi členskými státy a nepřiměřené administrativní zátěži pro zemědělce, jakož i chránit práva pracovníků;

22.vyzývá k vypracování komplexní studie, která by posoudila, zda by zavedení povinných mechanismů, jako je přerozdělování nebo omezení přímých plateb v rámci SZP prostřednictvím zastropování a postupného snižování, znamenalo spravedlivější přístup; zdůrazňuje, že tato skutečnost by se měla analyzovat před předložením návrhů na novou SZP, aby bylo možné vytvořit vhodné nástroje, které by mohly skutečně podpořit životaschopnost zemědělských podniků v EU, včetně mladých zemědělců, žen podnikajících v zemědělství a malých a středních zemědělských podniků; zdůrazňuje, že tato studie by měla rovněž analyzovat případy, kdy by se zastropování konkrétních plateb neprovádělo, např. ekoschémat a plateb agroenvironmentálního charakteru nebo plateb souvisejících s klimatem;

23.vyzývá k úsilí o spravedlivé rozdělení hodnoty produkované v zemědělsko-potravinářském odvětví prostřednictvím rámcových zákonů a intervencí zaměřených na zvýšení výnosů z podnikání a příjmů ze zemědělství, a to vyvážením vztahů s distributory a producenty v rámci řetězce; vyzývá zejména k pobídkám a investicím do nových zemědělsko-potravinářských obchodních modelů, které zajistí dlouhodobou finanční udržitelnost, a k obnovení rovnováhy obchodních vztahů mezi zemědělci, distributory a producenty nad rámec stávajícího přístupu EU k zakázaným praktikám, a to vypracováním referenčních rámcových právních předpisů inspirovaných francouzským zákonem „EGAlim“;

24.vyzývá k vytvoření nezávislého a silného druhého pilíře SZP, který by byl oddělen od politik soudržnosti, ale byl by s nimi úzce koordinován, a prosazoval by soudržnost politik mimo jiné s cílem usnadnit územní integraci a zajistit součinnost a účinnou podporu zemědělství v soudržném rámci, který zaručí účinné využívání prostředků EU a investice do projektů; trvá na tom, aby bylo zajištěno, aby se tyto prostředky dostaly k příjemcům včas; domnívá se, že finanční prostředky na rozvoj venkova by měly být přidělovány výhradně na zemědělské činnosti, zatímco jiná činnost na podporu území nebo infrastruktury by měla být financována z fondů soudržnosti;

25.zdůrazňuje, že v rámci druhého pilíře SZP je zapotřebí zavést dobře financovaný program rozvoje venkova, z něhož by byly podporovány venkovské oblasti, který by disponoval značným příspěvkem ze zdrojů EU a byl by doplněn o vnitrostátní spolufinancování s cílem zajistit účinnost a dlouhodobou udržitelnost programu; v tomto smyslu zdůrazňuje, že při racionalizaci opatření v rámci druhého pilíře SZP hrají klíčovou úlohu místní samosprávy a zúčastněné strany, jako jsou družstva a místní akční skupiny; trvá na tom, že regiony musí být schopny samostatně navrhovat, provádět a řídit opatření rozvoje venkova a současně respektovat ústavní specifika daného členského státu;

26.vyzývá ke zvýšení rozpočtu přiděleného na program LEADER, který pomáhá řešit sociální problémy a prosazovat místní akční skupiny, neboť posiluje přístupy komunitně vedeného místního rozvoje, které jsou klíčové pro budování silnějších vazeb mezi venkovem a městy; zdůrazňuje, že program LEADER hraje ústřední úlohu při podpoře atraktivních, prosperujících, odolných a vzájemně propojených venkovských oblastí, jelikož podporuje iniciativy, které vytvářejí místní přidanou hodnotu, stimulují podnikání, podporují inovace a posilují hospodářskou a sociální strukturu území, což jsou všechno aspekty, které mají zásadní význam pro udržení a přilákání lidského kapitálu, zejména mladých lidí a žen, a přispívají k demografické a územní rovnováze a generační obměně;

27.uznává, že dobrovolná agroenvironmentální a klimatická opatření a opatření týkající se dobrých životních podmínek zvířat a zdraví zvířat a rostlin, která jsou prováděna v rámci druhého pilíře a využívají zjednodušený přístup založený na pobídkách a dodržování předpisů, jsou klíčovými nástroji pro ochranu životního prostředí a podporu udržitelných postupů a zároveň přispívají k důstojným příjmům zemědělců, kteří je uplatňují; domnívá se, že tato schémata druhého pilíře jsou účinnější než ekoschémata, které v mnoha členských státech nedosáhla kýžených výsledků, jelikož byla pro zemědělce příliš složitá, a proto se domnívá, že na tyto režimy druhého pilíře by měl být v budoucí SZP vyčleněn větší podíl finančních prostředků; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby agroenvironmentální a klimatická opatření přispívala k zachování a posílení produkce potravin;

28.vyzývá k tomu, aby byla finanční podpora SZP jednodušší a přístupnější pro malé projekty, které jsou častěji hnací silou těch nejvíce inovativních iniciativ; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly a rozšiřovaly využívání zjednodušeného vykazování nákladů;

29.vyzývá Komisi, aby v zájmu zajištění rovných podmínek a vysoké úrovně bezpečnosti potravin, sledovatelnosti a udržitelné produkce v EU přijala konkrétní opatření, která zaručí, že se dovoz zemědělsko-potravinářských produktů ze zemí mimo EU bude řídit stejnými normami pro bezpečnost potravin, životní prostředí, sociální oblast a dobré životní podmínky zvířat, jaké jsou vyžadovány od producentů v EU; trvá na tom, že tento krok je nezbytný, aby se zabránilo ohrožení konkurenceschopnosti zemědělsko-potravinářské produkce EU ve vztahu k dováženým produktům; naléhá na to, že s cílem zajistit stabilitu vnitřního trhu a zabránit nekalé hospodářské soutěži pro zemědělce v EU musí být Komise připravena v případě potřeby využít ochranné doložky, jež jsou součástí jejích dohod se zeměmi mimo EU;

30.vyzývá Komisi, aby v rámci svého úsilí o otevření nových a konsolidaci stávajících trhů systematicky posoudila dopad ustanovení týkajících se odvětví zemědělství v každé z jejích obchodních dohod, přičemž by měla zohlednit všechny zúčastněné strany s cílem určit kumulativní dopad těchto ustanovení, a aby vytvořila konkrétní strategie k zajištění rovných podmínek a reciprocity na všech úrovních, zejména pokud jde o produkci, kvalitu a sociální normy;

31.zdůrazňuje, že je nezbytné zachovat soulad mezi politikami Unie v oblasti obchodu a udržitelnosti a posílit kontroly prováděné Komisí a členskými stranami a prostřednictvím kontrolní agentury EU, a to jak u zdroje, tak na hranicích, což by evropským výrobcům poskytlo větší záruky, pokud jde o spravedlivou hospodářskou soutěž; vyzývá k přezkumu obchodní politiky EU s cílem zajistit, aby účinně podporovala konkurenceschopnost a udržitelnost evropského zemědělství; zdůrazňuje, že při zajišťování budoucích obchodních dohod by neměla být oslabována udržitelnost a konkurenceschopnost odvětví zemědělství EU;

32.vyzývá Komisi, aby zlepšila součinnost, doplňkovost a koordinaci mezi nástroji financování EU, jako je Fond soudržnosti, nástroj na podporu oživení NextGenerationEU nebo Fond pro spravedlivou transformaci, a také s vnitrostátními nástroji a aby otevřela přímé linie spolupráce s místními orgány při řízení a provádění fondů; dále vyzývá k větší integraci s dalšími příslušnými programy s cílem maximalizovat dopad cílů v oblasti inovací, digitalizace, udržitelnosti a odolnosti v zemědělství a venkovských oblastech; vyzývá Komisi, aby na začátku každého finančního programového období zavedla interní postup s cílem zajistit doplňkovost a soudržnost mezi různými podpůrnými nástroji na úrovni EU, které jsou plánovány ve venkovských oblastech;

33.zdůrazňuje, že přístup zemědělců a dalších aktérů v zemědělsko-potravinářském odvětví k financování má zásadní význam pro provádění investic, usnadnění přístupu k půdě a zajištění kontinuity zemědělské činnosti v zemědělských podnicích; dále zdůrazňuje, že na inovace a technologie v zemědělsko-potravinářském odvětví by měla být i nadále přednostně poskytována cílená investiční podpora s cílem podpořit začínající podniky a přilákat a udržet talentované mladé lidi, a zajistit tak, aby se EU stala globálním digitálním centrem;

34.konstatuje, že členské státy čelí rostoucím a různorodým rizikům; v této souvislosti zdůrazňuje, že přiměřené navýšení a reforma společné rezervy pro případ krizí v odvětví zemědělství spolu s vytvořením nových a specifických finančních nástrojů vybavených zdroji mimo SZP mají zásadní význam pro podporu zemědělců v případech nepředvídatelného narušení trhu a změn klimatu, jako jsou sucha a povodně, bouře, choroby rostlin a zvířat, jakož i změn v chování spotřebitelů a geopolitického napětí; vyzývá Komisi, aby vytvořila svou strategii krizového řízení ex ante podle jednotlivých produktů s cílem využít rezervu pro případ krizí v odvětví zemědělství způsobem, který maximalizuje účinnost a přidanou hodnotu společenství; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily rychlou, účinnou a přiměřenou reakci na potřeby zemědělců v krizových situacích a umožnily jim rychle získat kapitál potřebný k obnově jejich zemědělské činnosti;

35.zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou hrají mechanismy veřejné intervence SZP při stabilizaci zemědělských trhů a ochraně zemědělců před kolísáním cen; připomíná, že referenční prahové hodnoty nebyly po několik let přehodnocovány a měly by být co nejdříve přezkoumány, aby se zohlednily změny cen;

36.vyzývá k lepší koordinaci a zjednodušení mezi všemi dostupnými nástroji, včetně Fondu solidarity, aby zemědělci, venkovské komunity a místní orgány postižené přírodními katastrofami a katastrofami souvisejícími s klimatem měli přístup k rychlejší a cílenější pomoci; s ohledem na rostoucí škody způsobené přírodními katastrofami vyzývá k vytvoření automatického spouštěcího mechanismu k rychlejšímu použití zvláštních nástrojů pro zmírnění rizik a řízení založených na aktivních a pasivních opatřeních, které budou pro zemědělce cenově dostupné;

37.vyzývá členské státy, aby zajistily včasné a správné provádění svých vnitrostátních strategických plánů v rámci obou pilířů, a zabránily tak navracení finančních prostředků;

38.zdůrazňuje, že jelikož zemědělství přispívá prostřednictvím SZP k dalším politikám a strategiím, např. v oblasti životního prostředí, energetiky, obchodu, klimatu, biologické rozmanitosti, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, veřejného zdraví a regionálního rozvoje, je důležité a vítané, aby i ostatní politiky nadále přispívaly k udržitelnosti zemědělství a rozvoji venkova a poskytování služeb, které přesahují rámec produkce potravin a biogenních zdrojů; zdůrazňuje zejména význam rozvoje bioenergie a biohospodářství pro podporu odolnosti zemědělského odvětví;

39.vyzývá Komisi, aby ve všech oblastech politiky zavedla celounijní mechanismus ověřování dopadu na venkovské oblasti a aby do všech činností souvisejících s rámcem pro rozvoj venkova zapojila komunitní platformu Paktu pro venkov a Výbor regionů; vyjadřuje politování nad tím, že ačkoli Komise zahrnula mechanismus ověřování dopadu na venkovské oblasti do své vize pro venkovské oblasti do roku 2040, v praxi se zdá, že byl zaveden pouze v omezené míře;

40.znovu potvrzuje, že EU má v oblasti bezpečnosti potravin, dobrých životních podmínek zvířat, ochrany životního prostředí a sociální ochrany, které jsou základními kameny konkurenceschopnosti kvalitních zemědělských produktů EU, nejvyšší standardy na světě, které je třeba dodržovat a chránit; požaduje proto, aby veškeré navrhované právní předpisy v těchto oblastech byly vědecky podložené a aby jim předcházelo důkladné a komplexní posouzení dopadů a aby byly navrženy tak, aby posilovaly konkurenceschopnost a udržitelnost zemědělských podniků v EU; domnívá se, že pro splnění tohoto cíle je třeba, aby zemědělci získali nezbytné pobídky a kompenzaci za jakékoli dodatečné náklady, které jim vzniknou;

41.zdůrazňuje, že zlepšení životních podmínek zvířat je nejen etickým imperativem, ale také cestou k odolnějším a ziskovějším systémům chovu hospodářských zvířat; zdůrazňuje, že zdravější zvířata s nižší mírou stresu obecně vyžadují méně veterinárních zásahů, mají vyšší míru plodnosti a lépe prosperují, což vede k větší hospodářské účinnosti; vyzývá k tomu, aby opatření SZP i nadále podporovala investice a odbornou přípravu v oblasti vyšších norem pro dobré životní podmínky zvířat v souladu s očekáváními trhu a vědeckými doporučeními;

42.vyzývá Komisi, aby ve svých legislativních návrzích pro příští SZP předložila ambiciózní a komplexní strategii v oblasti bílkovin, která by měla zahrnovat vhodná opatření a nástroje na podporu produkce kvalitních bílkovinných plodin, včetně luštěnin, jako jsou mimo jiné některá olejnatá semena, luštěniny a zelená píce, a dalších plodin, jako je slunečnice a osivo řepky pro potravinářské a krmné účely, s cílem výrazně snížit nedostatek bílkovin v EU a zajistit strategickou autonomii;

43.zdůrazňuje, že udržitelný chov hospodářských zvířat má zásadní význam pro rozvoj venkova, zachování biologické rozmanitosti, obhospodařování krajiny a udržitelnost životního prostředí, zejména ve znevýhodněných oblastech a v krajině vysoké přírodní hodnoty, a zdůrazňuje, že je třeba poskytnout tomuto odvětví odpovídající finanční podporu s cílem zajistit jeho udržitelnost; zdůrazňuje, že živočišné produkty nemají pouze výživovou hodnotu, ale jejich produkce hraje klíčovou úlohu při zachování tradiční kulturní krajiny, úrodnosti půdy a ukládání uhlíku; vyzývá Komisi, aby vytvořila skupinu na vysoké úrovni pro chov hospodářských zvířat, do níž by byly zapojeny všechny příslušné zúčastněné strany a jež by vypracovala nové přístupy k ochraně budoucnosti tohoto odvětví a řešila postupný úbytek hospodářských zvířat v EU s cílem podpořit generační obměnu, prosazovat dobré životní podmínky zvířat a oběhové hospodářství – včetně využívání digestátu jako cenného biohnojiva přispívajícího k recyklaci živin a zdraví půdy – a maximalizovat pozitivní přínos udržitelného chovu hospodářských zvířat k ochraně a obnově přírody, biologické rozmanitosti a zdraví a úrodnosti půdy a podporovat investice na podporu konkurenceschopnosti tohoto odvětví; domnívá se, že zavedením nového systému obchodování se zemědělskými emisemi (ETS) by vznikla přílišná složitost, aniž by byla zaručena účinnost;

44.poukazuje na nedávná ohniska nákaz zvířat v několika členských státech; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily preventivní a eradikační opatření a navýšily finanční prostředky SZP určené na řízení rizik a zlepšení investic do biologické bezpečnosti v zemědělských podnicích; vyzývá Komisi, aby posílila opatření pro zdraví zvířat v odvětví zemědělství EU koordinací výzkumu, nákupu a dodávek veterinárních očkovacích látek na úrovni EU prostřednictvím mechanismu připravenosti a včasného odhalování a podporou vývoje těchto očkovacích látek v EU; vyzývá k odpovídajícímu financování tohoto mechanismu z jiných prostředků než ze SZP; naléhavě vyzývá členské státy, aby podporovaly regiony a spolupracovaly s nimi na vytváření a provádění plánů prevence, očkování a zmírňování rizik těchto nákaz;

45.vyjadřuje politování nad tím, že financování opatření k prevenci, tlumení a eradikaci některých nákaz zvířat prostřednictvím programu pro jednotný trh je pro podporu zemědělců a členských států při zvládání nákaz, jako je slintavka a kulhavka, nedostatečné; zdůrazňuje, že v EU může mít jakékoli selhání v prevenci nebo tlumení nákaz zvířat v jednom členském státě okamžité důsledky pro ostatní členské státy a tato problematika vyžaduje koordinovanou reakci; vyzývá k zavedení přísných veterinárních norem na úrovni EU s cílem chránit chov hospodářských zvířat, včetně ustanovení o řízení populací volně žijících zvířat, které představují riziko infekce, a o cíleném očkování zvířat, je-li to nezbytné;

46.zdůrazňuje, že antimikrobiální rezistence představuje závažnou hrozbu pro lidské zdraví a že omezení používání antibiotik v živočišné výrobě musí být prioritou; bere na vědomí dostupné finanční prostředky na snížení citlivosti a přenosu nákaz zvířat, které jsou již k dispozici v rámci SZP;

47.znovu potvrzuje, že je třeba vypracovat zastřešující potravinovou strategii pro EU založenou na vědeckých experimentech, která by zahrnovala pěstování plodin na orné půdě a chov hospodářských zvířat a zároveň zaručila rovné zacházení se všemi zemědělskými odvětvími, podporuje vědecky podložená posouzení vlivů na životní prostředí, která zohledňují celý životní cyklus potravinářských výrobků; podporuje výživu založenou na vědeckých hodnoceních, která potvrzují význam potravin živočišného původu pro lidské zdraví, zejména pro zranitelné skupiny obyvatelstva, jako jsou děti, starší osoby a ženy;

48.vyzývá členské státy, aby podporovaly a zlepšovaly pracovní a sociální podmínky a mzdy zemědělců a dalších zaměstnanců v zemědělství a aby zajistily řádné pokrytí a nahrazování pracovníků v případě nemoci nebo úrazu, které způsobí dočasnou nepřítomnost; vyzývá rovněž k poskytování odborné přípravy a řádné dovolené a pracovního volna z rodinných důvodů za účelem péče o rodinné příslušníky s cílem zajistit kvalitní pracovní místa a lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem zemědělců a pracovníků v zemědělství; vyzdvihuje úlohu zemědělství jako klíčového přispěvatele k sociální odpovědnosti a důstojným pracovním podmínkám ve venkovských oblastech;

49.vyzývá Komisi, aby v příštím VFR aktualizovala finanční příděly na program POSEI tak, aby odrážely alespoň kumulativní inflaci, a to s každoročně upravovaným finančním krytím, a lituje, že v současném VFR nebyl u programu POSEI zohledněn také 2% deflátor uplatňovaný na přímé platby; domnívá se však, že Komise musí učinit více a v příštím VFR navrhnout výrazné navýšení rozpočtu programu POSEI s cílem poskytnout doplňkovou podporu zemědělské produkci, a zajistit tak potravinovou soběstačnost v nejvzdálenějších regionech; opakuje, že to je nezbytné pro zajištění kontinuity zemědělské činnosti v nejvzdálenějších regionech, podporu investic a zajištění hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU, a to v plném souladu s článkem 349 SFEU, který uznává specifickou povahu těchto regionů a potřebu přijmout diferencovaná opatření k řešení jejich trvalých omezení; tvrdí proto, že navýšení financování programu POSEI by mělo zohlednit skutečné a specifické zemědělské potřeby těchto regionů, včetně změn výrobních nákladů, vystavení rostoucím extrémním povětrnostním jevům a změně klimatu, územní roztříštěnosti, nestability trhu a potřeby zajistit ekonomickou životaschopnost zemědělských podniků a spravedlivé příjmy zemědělců; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité vytvořit zvláštní mechanismus, konkrétně program POSEI pro dopravu, který pomůže zmírnit dodatečné náklady na dopravu produktů v rámci nejvzdálenějších regionů a z těchto regionů na vnitřní trh a výrobní faktory v nejvzdálenějších regionech;

50.poukazuje na to, že financování pilíře II určené pro včelařství je třeba lépe zacílit a zefektivnit a že nový legislativní rámec by měl stanovit modernizaci a zjednodušení režimu podpory v rámci pilíře I pro včelaře, který zohlední zvláštní rysy a zranitelná místa tohoto odvětví;

51.zdůrazňuje, že je důležité, aby zemědělci měli přístup k fyzické a digitální infrastruktuře se spolehlivým vysokorychlostním širokopásmovým připojením a mohli používat satelitní technologie, které jim usnadní práci a zajistí kvalitu života ve venkovských oblastech a pomohou jim překonat sociální izolaci; trvá proto na tom, že je důležité dosáhnout postupné digitalizace zemědělství, což zahrnuje neustálý přístup k internetu, digitální znalosti, inovace, přístup zemědělců k údajům a jejich vlastnictví a příležitosti ke vzdělávání a odborné přípravě s cílem přilákat a udržet lidi, zejména mladé lidi, v těchto oblastech a umožnit jim zůstat tam, pokud si to přejí; vyzývá Komisi a členské státy, aby zemědělcům a správcům lesů umožnily absolvovat odbornou přípravu s cílem získat digitální dovednosti, které jim mohou pomoci co nejlépe využívat výhod digitalizace a precizního zemědělství a pracovat účinnějším a udržitelnějším způsobem, přičemž je třeba mít na paměti, že pro mnoho zemědělců má i nadále zásadní význam osobní a ústní komunikace; je si vědom toho, že klíčovou úlohu při podpoře digitální transformace zemědělství mají organizace zemědělců;

52.vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily plný soulad mezi programem Digitální Evropa, politikami zavádění širokopásmového připojení a SZP po roce 2027; potvrzuje, že je nezbytné vybavit venkovské oblasti digitální infrastrukturou a posílit dovednosti nezbytné pro práci na dálku, precizní zemědělství a digitální podnikání; zdůrazňuje, že lidé na venkově musí mít přístup k cenově dostupné digitální infrastruktuře; zdůrazňuje, že tyto investice jsou klíčové pro snížení vylidňování venkova a zvýšení atraktivity zemědělství a života na venkově pro mladší generace;

53.vyzývá k tomu, že vzhledem k vysoké míře sebevražd v odvětví zemědělství je třeba zvyšovat povědomí o významu duševního zdraví zemědělců a pracovníků v zemědělství; zdůrazňuje, že tento znepokojivý jev je způsobený mimo jiné vysokou mírou stresu, nejistotou, nadměrnou administrativní zátěží, jakož i zranitelností, sociální izolací, nedostatečnou dovolenou, zadlužením a hospodářskými obtížemi, jimž zemědělci čelí; dále zdůrazňuje, že další tlak na zemědělce při řízení jejich podniků vyvíjejí stresující kontrolní postupy v zemědělských podnicích, a vyzývá členské státy, aby vytvořily mechanismy pro řešení tohoto problému; vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily spolupráci na vypracování komplexní strategie duševního zdraví zemědělců a zajistily, aby byla do příští SZP zahrnuta vhodná podpůrná opatření; vyzdvihuje hodnotu přístupů přizpůsobených místním podmínkám s využitím různých typů podpůrných služeb, včetně stávajících zemědělských poradenských sítí a dalších skupin na podporu venkovských komunit; domnívá se, že je třeba vytvořit programy psychologické podpory, ale i opatření ke zjednodušení administrativy a sladění pracovního a soukromého života, aby se zlepšila kvalita života zemědělců a pracovníků v EU; opakuje, že je třeba, aby zemědělci dostávali za své tržní i netržní produkty spravedlivé ceny;

54.zdůrazňuje, že více než 70 % spotřebitelů v EU se při nákupu rozhoduje na základě informací na obalech, a upozorňuje na reálné riziko klamání spotřebitelů; vyzývá proto ke konsolidaci harmonizovaného označování EU s cílem zajistit spravedlivý a nestranný systém, který bude transparentně informovat o zemi původu, zárukách kvality a výrobních normách, včetně norem v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a ekologických norem, zemědělsko-potravinářských produktů EU; domnívá se, že je nezbytné zaručit sledovatelnost a konkurenceschopnost na jednotném trhu i v celosvětovém měřítku prostřednictvím jasných pravidel, aby se zabránilo narušení a klamavým praktikám, s cílem chránit integritu potravinových systémů EU, posílit jejich propagaci a zlepšit informovanost a povědomí spotřebitelů;

55.vyzývá k posílení ochranných opatření pro regionální produkty, včetně posílení režimů chráněných označení původu, chráněných zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit, a to prostřednictvím zjednodušených postupů, které chrání před zneužitím a paděláním;

56.dále vyzývá Komisi, aby ukončila systémy označování na přední straně obalu, které jsou považovány za zjednodušené, jako je systém Nutri-score, a to z důvodu nedostatku širokého vědeckého konsensu a rizika, že potravinářský průmysl upraví parametry tak, aby vyhovovaly jeho zájmům;

57.vyzývá k podpoře vzdělávání v oblasti výživy ve školách a školních jídelnách s cílem pomoci dětem pochopit význam úplné a vyvážené stravy od raného věku a pomoci jim pochopit původ potravin; vybízí k rozvoji zdravých stravovacích návyků a přípravě takových jídel ve školních jídelnách, které obsahují vitaminy, vlákninu a potraviny bohaté na živiny, s cílem přispět k posílení fyzické a duševní pohody studentů; dále zdůrazňuje, že je třeba respektovat a podporovat celostátní, místní a sezónní gastronomii jako cenné kulturní dědictví, které je dobře zastoupeno ve středomořském modelu stravy; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, že místním a regionálním orgánům budou na programy zaměřené na tyto činnosti poskytnuty dodatečné zdroje, a zdůrazňuje, že je třeba, aby se zadávání veřejných zakázek řídilo kvalitou a nikoli cenou a aby pokud možno podporovalo spotřebu ekologických, místních a sezónních produktů se zeměpisným označením;

58.zdůrazňuje význam projektu EU pro distribuci mléka, ovoce a zeleniny dětem prostřednictvím školních programů jako klíčového nástroje na podporu zdravého stravování, zejména pro děti ze zranitelného prostředí, pro něž může být školní jídlo jedním z mála zdrojů vyvážené výživy; vyjadřuje politování nad tím, že některé členské státy finanční prostředky přidělené na tento program nevyužívají, což vede k nedostatečnému využívání dostupného rozpočtu; upozorňuje na to, že do poskytování vzdělávání v oblasti potravin je třeba zapojit zemědělce a aktéry v celém zemědělsko-potravinářském hodnotovém řetězci a podporovat přímé vazby mezi producenty a školami;

59.zdůrazňuje, že je důležité zachovat odpovídající financování produkce olivového oleje a stolních oliv vzhledem k jejich značným zdravotním a výživovým přínosům pro všechny Evropany;

60.vyjadřuje hluboké znepokojení nad rozvojem projektů výroby „masa vypěstovaného v laboratoři“; zdůrazňuje, že je třeba revidovat unijní legislativní rámec použitelný pro povolování těchto výrobků, aby byly lépe zohledněny hospodářské, sociální a environmentální důsledky a etické aspekty spojené s tímto typem inovace;

61.vybízí politiky, školy, sdělovací prostředky, zemědělce a místní sdružení ke spolupráci při propagaci pozitivního obrazu zemědělství, zvýšení jeho přitažlivosti pro mladé lidi a k lepšímu informování o úloze zemědělců v udržitelné produkci potravin a environmentálních službách; vyzývá k širokému uznání zásadní práce zemědělců a pracovníků v zemědělství, pokud jde o bezpečnost potravin, a jejich závazku uplatňovat udržitelné postupy, a to prostřednictvím kampaní zaměřených na zvyšování povědomí spotřebitelů o rozhodnutích, která činí při nákupu, na posílení vztahů mezi spotřebiteli a zemědělci v EU a na podporu lepšího porozumění tomu, jak vyrábějí zemědělsko-potravinářské produkty, které spotřebitelé kupují; zdůrazňuje, že je třeba bojovat proti dezinformacím a zavádějícím, mylným a neopodstatněným sdělením s cílem zlepšit negativní obraz zemědělců ve společnosti; naléhavě vyzývá členské státy, aby toto uznání zahrnuly do svých vzdělávacích plánů s cílem zajistit, aby se zemědělství stalo atraktivní hospodářskou činností; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že zemědělci a obyvatelé venkova se po mnoho let potýkají s tím, že jejich činnost ztrácí prioritu a jsou na ni vynakládány nedostatečné investice;

62.s ohledem na budoucnost podporuje cíl Komise pro období 2024–2029 spočívající ve snížení administrativní zátěže pro zemědělce a zjednodušení právních předpisů jako průřezovou strategickou prioritu s cílem usnadnit přístup k podpoře v rámci SZP a zefektivnit její provádění v praxi; trvá na tom, že se musí jednat o jednu z hlavních zásad, na nichž jsou založena všechna opatření zaměřená na dosažení sociální, environmentální a hospodářské udržitelnosti zemědělství EU, aniž by bylo ohroženo pět hlavních cílů SZP stanovených v článku 39 SFEU; zdůrazňuje, že zjednodušení SZP by nemělo ohrozit silný regulační rámec na úrovni EU, který je zásadní pro zachování jednotnosti SZP a zajištění veřejné podpory nezbytných finančních zdrojů;

63.zdůrazňuje, že je třeba zajistit větší flexibilitu a zjednodušit strukturu financování nové SZP, která bude přínosem pro aktivní zemědělce; poukazuje na to, že nestabilní podmínky, zvyšující se regulace a rostoucí společenská očekávání způsobují u zemědělců frustraci a ovlivňují atraktivitu tohoto povolání, zejména mezi mladými zemědělci a nejzranitelnějšími osobami;

64.vyzývá Komisi, aby se při navrhování budoucí struktury SZP zaměřila na stanovení jasnějších kritérií, digitalizované postupy, standardizované pokyny, včasné informování o změnách a dostupnou technickou podporu; zdůrazňuje, že tzv. gold plating zvyšuje složitost pro zemědělce a příjemce, což snižuje účinnost a využívání důležitých opatření;

65.požaduje lepší koordinaci mezi Komisí a celostátními a regionálními orgány, pokud jde o omezení povinností týkajících se předkládání dokumentace a podávání zpráv; zdůrazňuje, že před vypracováním vnitrostátních strategických plánů SZP je zapotřebí, aby Komise, orgány členských států, zemědělci a zemědělské organizace spolu aktivně spolupracovali; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby členské státy měly v rámci strategických plánů SZP větší flexibilitu, která jim umožní přizpůsobit konkrétní prvky, aniž by v případě potřeby musely žádat Komisi o předchozí souhlas; vyzývá ke zřízení centralizovaného elektronického systému podávání zpráv, tzv. jednotného kontaktního místa SZP, kde by zemědělci mohli podávat žádosti, zprávy a veškerou požadovanou dokumentaci na jednom místě, což by zabránilo zbytečné a zdvojené administrativě;

66.vyzývá k tomu, aby byl pro zemědělce vytvořen realistický systém založený na pobídkách, který by odrážel časový závazek příjemce, a nikoli systém založený výhradně na povinnosti dosáhnout ambiciózních environmentálních a sociálních cílů, a že by měl tento systém náležitě zohledňovat specifika zeměpisných oblastí; domnívá se, že přístupy založené na pobídkách přinášejí nejlepší výsledky, pokud jde o posílení udržitelnosti zemědělství v EU; zdůrazňuje, že je zásadní, aby při výpočtu odměny za poskytnuté služby šla metodika nad rámec úzkého pohledu na „vzniklé náklady a ušlé příjmy“ zemědělce, neboť socioekonomické ztráty širší komunity mohou být vzhledem ke ztrátám předcházejících i navazujících hospodářských činností v dané oblasti mnohem vyšší; domnívá se, že financování těchto plateb by mělo pocházet ze SZP nebo z vnitrostátních fondů, aby veřejné financování mohlo skutečně stimulovat ekologické inovace a ekologickou transformaci; vyzývá Komisi, aby prozkoumala další zdroje financování mimo SZP na podporu zemědělců při rozvoji místně přizpůsobených a udržitelných obchodních modelů;

67.zdůrazňuje, že provádění požadavků dobrých zemědělských a environmentálních podmínek musí zohledňovat stávající způsoby využívání půdy a zemědělské postupy; zdůrazňuje, že aktivní zemědělci si musí zachovat právo pokračovat ve své současné zemědělské činnosti, včetně nezbytných údržbových prací, aniž by čelili dalším administrativním nebo provozním omezením;

68.zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v posuzování požadavků podmíněnosti SZP s cílem snížit administrativní zátěž, hospodářské a jiné překážky, omezit náklady a vyhnout se nepřiměřeným požadavkům na provádění pro zemědělce; trvá na tom, že je třeba zajistit zemědělcům flexibilitu a jednoduchost a zároveň i nadále podporovat odpovědné zemědělské postupy prostřednictvím pobídek a zachovat rovné podmínky a veřejnou podporu této politiky v rámci přístupu, který vytváří větší přidanou hodnotu a více investic do inovací;

69.naléhavě vyzývá Komisi, aby povzbuzovala zemědělce k převzetí odpovědnosti tím, že umožní určitou toleranci a zajistí, aby sankce byly spravedlivé a přiměřené, zejména pokud jde o požadavky podmíněnosti, jakož i dobrovolné ekorežimy a agroenvironmentální a klimatická opatření; zdůrazňuje, že všechny nové legislativní požadavky v rámci SZP po roce 2027 musí být doprovázeny dostatečně dlouhými přechodnými obdobími a administrativními zjednodušeními s cílem zajistit zemědělcům právní jistotu a jistotu plánování;

70.zdůrazňuje, že nařízení o společné organizaci trhů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671, ELI: https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2013/1308/oj?eliuri=eli%3Areg%3A2013%3A1308%3Aoj&locale=cs). musí být zjednodušeno, čímž se urychlí postupy pro poskytování mimořádné podpory zemědělcům; zdůrazňuje, že je důležité podporovat a posilovat klíčovou úlohu družstev, organizací producentů, sdružení organizací producentů, organizací producentů ovoce a zeleniny, mezioborových organizací a dalších subjektů přispívajících k zemědělsko-potravinářskému hodnotovému řetězci, včetně ekologického odvětví, a zajistit vyváženější zemědělsko-potravinový hodnotový řetězec, a tím i lepší odměňování zemědělců; naléhavě vyzývá Komisi, aby prozkoumala, jak lze jejich spolupráci prostřednictvím nařízení o společné organizaci trhů dále povzbuzovat a podporovat;

71.vyzývá Komisi, aby uskutečnila komplexní přezkum nástrojů, včetně středisek pro sledování trhu, zaměřených na zlepšení odolnosti vůči kolísavosti trhu a zhroucení tržních cen; trvá na tom, že je nezbytné aktualizovat a posílit stávající nástroje řízení rizik a zlepšit spolupráci mezi družstvy, organizacemi producentů a sdruženími organizací producentů s cílem posílit jejich úlohu při řízení hospodářských nástrojů a nástrojů řízení rizik; trvá na tom, že je třeba dále usnadnit uplatňování výjimek z pravidel hospodářské soutěže pro zemědělce s cílem řešit a překonat krize na trhu;

72.nabádá Komisi, aby v nařízení o společné organizaci trhů zajistila účinné záchranné sítě, včetně přezkumu stávajících cen v rámci veřejné intervence a referenčních prahových hodnot tak, aby přesně odrážely stávající hospodářské podmínky a realitu;

73.vítá nový balíček Komise pro odvětví vína a vyzývá Komisi, aby dále vyčlenila finanční zdroje na provádění navrhovaných opatření a na dlouhodobě udržitelné oživení odvětví vína;

74.dále připomíná, že nařízení o společné organizaci trhů by se mělo zabývat požadavkem výrobců a spotřebitelů, pokud jde o obchodní názvy některých zemědělských produktů, například produktů souvisejících s masem, které musí být chráněny před rizikem klamavého používání;

75.vyzývá k zajištění toho, aby každému legislativnímu návrhu týkajícímu se zemědělství předcházelo, s výjimkou výjimečných okolností, podrobné, komplexní a na důkazech založené posouzení kumulativních dopadů, se zvláštním důrazem na hospodářské, environmentální a sociální aspekty, s cílem poskytnout zemědělcům právní jistotu; podporuje posouzení hospodářských dopadů navrhovaných politických opatření na úrovni zemědělských podniků a finančních prostředků potřebných k jejich provádění, jakož i průběžné sledování těchto opatření; zdůrazňuje, že neustálé zvyšování regulační zátěže kladené na odvětví vyvolává u zemědělců frustraci a vede ke značným dodatečným nákladům na úrovni zemědělských podniků a je jedním z faktorů, které ovlivňují přitažlivost tohoto povolání pro nové subjekty;

76.zdůrazňuje, že při navrhování podpůrných opatření, regulačních požadavků a inovačních strategií je důležité uznat rozmanitost evropského zemědělství, včetně skleníkového zahradnictví a trvalých kultur; vyzývá k zavedení a úpravě právních předpisů EU speciálně vypracovaných s cílem řešit výzvy a příležitosti spojené se skleníkovým, městským a vertikálním zemědělstvím;

77.zdůrazňuje, že je třeba přejít na integrované a interoperabilní digitální systémy pro sledování SZP; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité podporovat shromažďování údajů a informací v rámci jednotného legislativního rámce, který se při vývoji integrovaných řídicích a kontrolních systémů opírá zejména o satelitní snímky; zdůrazňuje, že cílem těchto systémů by mělo být pokud možno omezit osobní nebo fyzické kontroly na místě a minimalizovat administrativní zátěž a náklady zemědělců; trvá na tom, že musí být plně zaručena ochrana a vlastnictví údajů zemědělců; nicméně připomíná, že s ohledem na stávající omezení při používání satelitní technologie, zejména pokud jde o malé, úzké pozemky, je nezbytné zároveň zachovat i jiné systémy;

78.vyzývá členské státy, aby uplatňovaly přístup jednotného auditu s cílem minimalizovat čas, který zemědělci ztratí při doprovázení kontrol; vyzývá Komisi, aby modernizovala integrovaný systém řízení a kontroly družicových snímků, jako je Copernicus a Galileo, s cílem integrovat stávající nové technologie a zajistit tak větší přesnost, spolehlivost a jednoduchost;

79.zasazuje se o to, aby byla členským státům umožněna větší flexibilita, pokud jde o podporu investic do klíčových inovací a technologií, jako je využívání družic, internetu věcí a podobných technologií pro zachycování provozních údajů; věří, že to zajistí transparentnost a dodržování předpisů, aniž by zemědělcům vznikaly dodatečné náklady, což usnadní přechod na systém založený na důvěře, v němž budou moci spolehliví zemědělci sami certifikovat, že dodržují předpisy, doplněný cílenými audity založenými na posouzení rizik, a nikoli na rozsáhlých a rutinních kontrolách;

80.zdůrazňuje, že je třeba navrhnout inovační strategie a digitální transformaci způsobem, který bude participativní a přístupný všem zemědělským podnikům, a zajistit, aby technologický pokrok přispíval k soudržnosti venkova, demokratické účasti a udržitelnému rozvoji;

81.považuje za nezbytné poskytnout členským státům, které uznávají, že regiony mají statutární úlohu v řízení SZP, možnost obnovit nástroje řízení na regionální úrovni v souvislosti s opatřeními pro rozvoj venkova;

82.naléhavě vyzývá Komisi, aby začlenila strategický a holistický přístup k vodním zdrojům do SZP po roce 2027 a zvýšila svou součinnost s dalšími fondy EU, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj, s cílem posílit vazbu mezi vodou a potravinami jako klíčový prvek při posilování potravinového zabezpečení a při rozvoji venkovských oblastí; dále vyzývá ke zvýšení investic do zlepšování vodohospodářské odolnosti prostřednictvím modernizace a rozvoje zadržování, distribuce a skladování vody a udržitelné regulační infrastruktury, jakož i řešení inspirovaných přírodou, což je klíčové pro dosažení účinnějšího a konkurenceschopnějšího zemědělského odvětví;

83.vyzývá Komisi, aby zaručila přístup k vodě pro udržitelné zavlažování; zdůrazňuje, že je třeba podporovat investice do čištění a zpracování odpadních vod, jakož i využívání nekonvenčních zdrojů vody, jako je recyklovaná a odsolená voda, pro zemědělské odvětví, bez ohledu na velikost zemědělského podniku, a to za konkurenceschopné ceny, přičemž pro přepravu této vody jsou stejně důležitá propojení systémů dopravy vody; vyzývá Komisi, aby zohlednila jak významné rozdíly a výzvy v členských státech, tak osvědčené postupy uplatňované jednotlivými členskými státy za účelem ochrany zemědělské produkce; vyzývá Komisi, aby investovala do vzdělávacích programů pro zemědělce v oblasti účinného využívání vody;

84.vyzývá Komisi, aby upřednostňovala podporu inovativních technologií a inteligentního zavlažování a digitalizaci infrastruktury s cílem optimalizovat využívání vody a snížit vodní stopu, zejména v regionech postižených suchem a desertifikací, a zároveň zajistit stabilní produkci;

85.upozorňuje na skutečnost, že mnoho zavlažovacích systémů je zastaralých a neúčinných, což způsobuje značné ztráty vody, a proto vyžadují výměnu nebo modernizaci; vyzývá proto Komisi, aby mezi své priority zahrnula finanční pobídky pro tuto modernizaci, a podporuje jejich začlenění jako způsobilých investic do strategických plánů SZP a příslušných nástrojů soudržnosti EU;

86.zdůrazňuje, že využívání finančních prostředků SZP, zejména prostředků z pilíře II, k financování zavlažovací infrastruktury, je složité, a vyzývá proto k přezkumu koncepce a mechanismů financování této infrastruktury s cílem zlepšit dostupnost a využívání vodních zdrojů zemědělci, a to s ohledem na skutečné náklady a přidanou hodnotu environmentálních a krajinných služeb, které poskytují;

87.vyzývá k cílené a účinné podpoře zemědělců a lesníků v EU s cílem posílit oběhové hospodářství a začlenit se do vznikajícího biohospodářství prostřednictvím pobídek pro získávání biomasy, zemědělského odpadu a druhotných produktů, což by rovněž podpořilo energetickou autonomii zemědělských podniků a snížilo jejich závislost na vnějších vstupech; poukazuje na to, že je třeba optimalizovat využívání surovin a druhotných produktů, jejichž prostřednictvím jsou vytvářeny vedlejší produkty, jako je digestát a nové zdroje energie, včetně udržitelného bioplynu a udržitelných biopaliv, přičemž je třeba mít na paměti, že je třeba upřednostnit výrobu potravin; zdůrazňuje, že tato opatření, která nesmí vést ke zvýšení administrativní zátěže na úrovni zemědělských podniků, přispějí k posílení energetické autonomie EU, podpoří další zdroje příjmů pro zemědělce a vytvoří nové pracovní příležitosti; vybízí v této souvislosti Komisi, aby uznala význam těchto aspektů v nadcházející biohospodářské strategii do roku 2025;

88.zdůrazňuje, že je třeba zaujmout holistický přístup k dekarbonizaci zemědělství, a vyzývá k poskytnutí vhodné podpory a pobídek, včetně obnovy biomasy a odměňování záchytu uhlíku v půdě, jakož i k zajištění dostatečného financování pro zemědělce, aby mohli přijímat řešení a postupy, které snižují uhlíkovou stopu plodin při současném zachování své konkurenceschopnosti, tak aby zátěž spojená s touto dekarbonizací a pracovní zátěž nedopadala výhradně na ně;

89.naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly a posilovaly integraci zemědělství a energie z obnovitelných zdrojů a uznaly potenciál této synergie pro podporu udržitelných zemědělských postupů, upevnění místní odolnosti vůči změně klimatu a posílení oběhového hospodářství; zdůrazňuje, že zemědělství může hrát klíčovou úlohu v rámci Dohody o čistém průmyslu a transformace energetiky prostřednictvím výroby energie z obnovitelných zdrojů v tomto odvětví; vyzývá Komisi, aby vyjasnila ustanovení společné zemědělské politiky s cílem lépe sladit a zvýšit slučitelnost obnovitelných a udržitelných zdrojů energie, jako je agrosolární energie a bioplyn, se zemědělskými činnostmi;

90.zasazuje se o přezkum směrnice o dusičnanech s cílem uvést ji do souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky a osvědčenými zemědělskými postupy a zároveň i nadále chránit kvalitu vody; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby spolupracovala s členskými státy na urychleném přijetí vědecky podloženého návrhu, který umožní používání hnojiv RENURE za jasně stanovených podmínek, aby zemědělci mohli snížit svou závislost na syntetických hnojivech a urychlit přechod k oběhovějším a udržitelnějším systémům hospodaření s živinami;

91.požaduje usnadnění strukturované výměny poznatků a spolupráce mezi srovnatelnými výrobními systémy napříč členskými státy s cílem podpořit vzájemné učení, řešit problémy specifické pro jednotlivé regiony, jako jsou problémy v oblastech intenzivní produkce, a urychlit udržitelné změny, jež budou přizpůsobené konkrétní realitě každého odvětví;

92.žádá Komisi a členské státy, aby posílily využívání nástrojů řízení rizik v SZP po roce 2027 zvýšením finanční podpory zemědělskému pojištění, vzájemným fondům a nástroji ke stabilizaci příjmů; trvá na tom, že je třeba, aby bylo pojištění pro zemědělce dostupnější a finančně udržitelnější; poukazuje na to, že je třeba zavést mechanismus na úrovni EU s cílem posílit vnitrostátní systémy zemědělského pojištění, které budou aktivovány automaticky, aby bylo možné čelit extrémním a nepředvídatelným klimatickým a sanitárním krizím a krizím trhu; zdůrazňuje, že tato opatření by měla doplňovat již existující nástroje řízení trhu a neměla by oslabovat stávající vnitrostátní systémy;

93.vyzývá Komisi, aby posílila opatření k řízení rizik, včetně pojištění, systémů zajištění a dalších doplňkových fondů, z nichž se čerpá v případě vyšších prahových hodnot škod, a to jak na preventivní opatření, tak na odškodnění zemědělců v souvislosti s přírodními katastrofami, epidemiemi zvířat a chorobami rostlin; v této souvislosti považuje za nezbytné začlenit sem investice do prevence, systémů včasného varování a rozvoje nové infrastruktury zvyšující odolnost, která tomuto odvětví umožní přecházet rostoucím rizikům souvisejícím s klimatem a zotavit se z nich; zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy více využívaly nyní nedostatečně využívané nástroje řízení rizik;

94.zdůrazňuje, že je třeba reformovat a zvýšit finanční kapacitu zemědělské rezervy s cílem řešit nepředvídané narušení trhu a události související s klimatem, jako jsou sucha a povodně; zdůrazňuje však, že zemědělská rezerva nemůže být jediným nástrojem a opakuje, že je důležité vyvinout širší škálu nástrojů řízení rizik a rychlé reakce, včetně účinnějších systémů zemědělského pojištění, vzájemných fondů, fondů pro mimořádné situace v oblasti klimatu a mimořádnou podporu likvidity pro zemědělské odvětví EU;

95.upozorňuje na nedostatek jednotných a snadno použitelných metodik pro výpočet emisí v jednotlivých zemědělských odvětvích; důrazně se proto staví proti jakýmkoli pokusům o začlenění zemědělství do systému obchodování s emisemi nebo do jakéhokoli systému ekologického zdanění;

96.zdůrazňuje, že důsledky změny klimatu jsou zasaženy všemi regiony EU; poukazuje však na to, že jižní regiony jsou zranitelnější, trpí desertifikací, suchem, zasolováním zvodnělých vrstev, lesními požáry a přetrvávajícími dešti a záplavami, jejichž zaviněním se objevují noví škůdci a choroby, což vše ohrožuje zemědělství; zdůrazňuje proto, že zemědělci v celé EU potřebují zvláštní podpůrná opatření a nástroje, aby mohli mnohem více usilovat o přizpůsobení svých činností změně klimatu a snažit se předcházet jejím negativním dopadům a tyto dopady zmírňovat; upozorňuje na význam poskytování komplexní podpory venkovským komunitám a místním orgánům při dosahování těchto cílů;

97.vyzývá k trvalé podpoře inovativních zemědělských technik, včetně těch, které se používají v ekologickém zemědělství, a dalších agroekologických postupů používaných v ekologických a stále častěji i konvenčních systémech s cílem výrazně snížit využívání vstupů a vnější závislost v zemědělství a posílit autonomii a potravinové zabezpečení;

98.trvá na tom, že budoucí rozvoj ekologického odvětví EU musí být tržně orientovaný, a vyzývá k tomu, aby nová SZP i nadále poskytovala pobídky pro zemědělce a nové účastníky na trhu, aby se zapojili do ekologického zemědělství; vyzývá Komisi, aby prozkoumala nové způsoby řešení krizí na trhu s ekologickými produkty; připomíná, že je třeba podporovat ekologickou spotřebu i prostřednictvím zadávání veřejných zakázek;

99.vybízí k tomu, aby se minimalizovalo plýtvání potravinami a potravinové ztráty v celém zemědělsko-potravinovém řetězci, včetně prvovýrobců, s cílem zajistit účinné, inovativní a udržitelné využívání všech zdrojů; vyzývá Komisi, aby přijala opatření na všech úrovních s cílem předcházet ztrátám a podporovat přeměnu přebytků na produkty s přidanou hodnotou; trvá na tom, že je třeba přikládat větší hodnotu potravinám produkovaným zemědělci a oceňovat velké úsilí o jejich získávání; v této souvislosti vybízí Komisi, aby podporovala řešení, jako je přezkum dat minimální trvanlivosti a používání přírodních konzervačních látek na biologické bázi, s cílem prodloužit trvanlivost potravinářských výrobků;

100.vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní strategii získávání živin v celém zemědělsko-potravinářském řetězci, jež by cíleně podporovala inovace při separaci, zpracování a opětovném použití živin ze zpracování potravin a z odpadu generovaného maloobchodem a spotřebiteli;

101.zdůrazňuje, že zajištění generační obměny a podnikání žen má zásadní význam pro zachování budoucnosti zemědělství EU a sociálně-ekonomické struktury venkovských oblastí; uznává úsilí vyvíjené prostřednictvím opatření SZP na podporu generační obměny, zejména v okrajových venkovských oblastech, a zdůrazňuje, že je třeba je posílit; poukazuje však na to, že SZP nemůže být jediným nástrojem pro zapojení mladých lidí a žen do zemědělství, ale musí být podpořena vnitrostátními strategiemi zahrnujícími soukromé zdroje financování, včetně bank, společné hospodaření a partnerství a finanční nástroje s omezenými nebo nulovými požadavky na spolufinancování; trvá na tom, že životně důležitý cíl zajistit generační obměnu v zemědělství EU musí být doprovázen strukturálními opatřeními, zejména pokud jde o inovace, digitalizaci, digitální konektivitu a přístup k půdě; v tomto ohledu očekává zveřejnění strategie Komise pro generační obměnu;

102.vyzývá členské státy, aby vypracovaly soudržné, udržitelné a předvídatelné strategie ke zvýšení atraktivity práce v zemědělství a zajistily slučitelnost s politikami EU a regionálními politikami, včetně jejich vnitrostátních strategických plánů; trvá na tom, že je třeba navýšit a mobilizovat finanční zdroje SZP ve prospěch generační obměny, což v současné době zahrnuje dodatečnou platbu v rámci prvního pilíře a podporu na investice a na usazení, která je k dispozici v rámci pilíře II, jakož i vytvoření nových finančních nástrojů mimo SZP; zdůrazňuje, že tyto nástroje by měly zahrnovat posílené daňové výjimky a pobídky, půjčky s nízkým úrokem, systémy záruk za zemědělské úvěry, dotace na nástroje přesného zemědělství a služby odborné přípravy, včetně udržitelných obchodních modelů, jejichž cílem je zlepšit ziskovost;

103.zdůrazňuje, že je důležité poskytovat diverzifikované, přizpůsobené a nezávislé poradenské služby na podporu mladých zemědělců a nových účastníků na trhu, a to jak před zahájením jejich činnosti, tak v následujících letech, zejména v oblasti sociálních dovedností, digitálních a přímých marketingových dovedností, účetnictví, právních aspektů, diverzifikace podnikání, udržitelného zemědělství a komunikace; prosazuje široké využívání inkubátorů zemědělských podniků, které umožňují potenciálním zemědělcům těžit ze znalostí zemědělců s několika lety zkušeností ve strukturovaném prostředí, než převezmou samostatný zemědělský podnik; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily zřízení vnitrostátních středisek pro odbornou přípravu mladých zemědělců;

104.žádá Komisi, aby posoudila, zda by prodloužení věkové hranice pro podporu mladých zemědělců na 45 let nepovzbudilo více lidí k zahájení činnosti v zemědělství, a to i prostřednictvím rekvalifikace; vyzývá Komisi, aby rovněž přehodnotila další prvky kritérií způsobilosti, které mohou být příliš restriktivní;

105.vítá dohodu o spolupráci se skupinou Evropské investiční banky (EIB) jako slibný model, který může podpořit vytváření finančních nástrojů pro řadu aspektů SZP, včetně podpory pro mladé zemědělce, ženy podnikající v zemědělství a politiky v oblasti vodohospodářské odolnosti, odolnosti trhu a odolnosti vůči změnám klimatu ve všech členských státech; je přesvědčen, že úloha EIB by se měla zaměřovat primárně na poskytování nízkonákladového financování, které odpovídá financování kapitálových položek a infrastrukturních projektů, do nichž by se mohli zemědělci zapojit v rámci modernizačního programu;

106.vybízí členské státy, aby navrhly mechanismy, které usnadní přechod k důstojnému a plánovanému odchodu do důchodu; vyzývá zejména k zavedení systémů předčasného odchodu do důchodu pro zemědělce, které by byly financovány ze samostatných fondů; požaduje rozšíření služeb, které spojují zemědělce odcházející do důchodu se začínajícími mladými nebo novými zemědělci, mimo jiné spolu s logistickou podporou a právním poradenstvím, s cílem umožnit vzájemně prospěšný převod zemědělských podniků a zajistit kontinuitu znalostí a zemědělské činnosti;

107.vyzývá Komisi a členské státy, aby se ve svých strategiích generační obnovy zabývaly specifickými překážkami, s nimiž se potýkají ženy, zejména mladé ženy, které chtějí vstoupit do zemědělského odvětví, včetně otázek, které přímo nesouvisejí se zemědělstvím, jako jsou odpovídající zdravotní péče a sociální služby; uznává úsilí vyvíjené prostřednictvím opatření SZP na podporu žen v zemědělství, avšak zdůrazňuje, že je zapotřebí silnější a lépe uzpůsobená podpora, zejména v okrajových venkovských oblastech, včetně přístupu k půjčkám, odborné přípravě nebo finanční pomoci, aby se zajistilo skutečné zapojení žen a rovné příležitosti; naléhavě vyzývá členské státy, aby vytvořily vhodné podmínky pro aktivní účast žen v reprezentativních zemědělsko-potravinářských organizacích a v řídících orgánech zemědělských podniků a sdružení venkovských žen; v této souvislosti vítá připravované vytvoření platformy žen hospodařících v zemědělství jako prostoru pro dialog a výměnu osvědčených postupů s cílem posílit účast a rovné příležitosti v zemědělsko-potravinářském odvětví;

108.vyzývá Komisi a členské státy, aby se neprodleně zabývaly problémem úbytku a koncentrace zemědělské půdy, včetně nedostatečné transparentnosti tohoto trhu; zdůrazňuje, že pronájem pozemků za podmínek právní jistoty je schůdnou krátkodobou alternativou pro usnadnění přístupu k půdě, protože jeho zavedení vyžaduje méně zdrojů a podporuje generační obměnu; zdůrazňuje význam veřejně podporovaných služeb párování nabídky a poptávky po zemědělské půdě a strukturovaného plánování nástupnictví, zejména pokud jde o převod půdy, který umožňuje předčasný odchod do důchodu a kontinuitu řízení zemědělských podniků; doporučuje členským státům, aby přijaly politiky na podporu dlouhodobého stabilního pronájmu půdy, čímž zajistí jistotu držby a čas na investice, zejména pro mladé, ženy a nové zemědělce, což by mohlo také zlepšit zdraví půdy, environmentální výkonnost a odolnost vůči změně klimatu;

109.vítá záměr Komise zřídit středisko EU pro sledování zemědělské půdy, které by mělo zlepšit transparentnost trhu se zemědělskou půdou v EU a usnadnit harmonizaci údajů o zemědělské půdě a přístup k ní, umožnit spolupráci a výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy a poskytnout doporučení pro informovanější tvorbu politik EU;

110.zdůrazňuje, že zachování rozmanitých kulturních krajin EU má nejen ekologický a turistický význam, ale je také základním kamenem regionální identity a dlouhodobé odolnosti venkova; požaduje proto jejich výslovné uznání a začlenění jejich zachování jako strategického cíle do SZP po roce 2027;

111.podporuje takové přístupy k obnově přírody, které fungují v partnerství se zemědělci a vlastníky půdy a zajišťují plné dodržování vlastnických práv;;

112.vybízí Komisi, aby prozkoumala, jak by SZP mohla podpořit nové obchodní modely pro zemědělce na cestě k ještě udržitelnějšímu a konkurenceschopnějšímu zemědělství v Evropě;

113.vyzývá Komisi, aby podporovala partnerství pro výměnu osvědčených postupů a inovativních nápadů mezi členskými státy ve spolupráci s místními orgány, vysokými školami, výzkumnými středisky a zemědělskými podniky; zdůrazňuje, že tato spolupráce by se měla zaměřit na zjednodušení, dostupnost, zvýšení udržitelnosti a řešení problémů specifických pro každý region a odvětví a měla by být podporována vhodnou odbornou přípravou, aby se zabránilo deformacím a rozdílným přístupům, které by mohly zemědělce znevýhodňovat;

114.vybízí k podpoře podpůrných a zviditelňujících programů, odrážejících obohacující a naplňující životní styl, který může zemědělské odvětví nabídnout, a vyzdvihující hodnotu zemědělců a jejich závazek vůči přírodě, potravinovému zabezpečení a samotným vlastnostem a hodnotám, které jsou neodmyslitelně spjaty s prací těchto profesionálů; upozorňuje na význam dlouhodobé konzistentnosti politiky jakožto základního předpokladu pro stanovení jasných dlouhodobých cílů pro odvětví zemědělství;

115.zdůrazňuje význam důrazné a dobře financované politiky EU v oblasti propagace, včetně zvýšení rozpočtových prostředků na SZP, s cílem zvýšit povědomí o kvalitě zemědělských a potravinářských produktů EU jak v rámci EU, tak na celosvětové úrovni, a zdůrazňuje, že to má ještě větší význam v obdobích hospodářské nejistoty;

116.vyzývá k přijetí ambiciózního investičního balíčku pro inovace, technologie a aplikovaný výzkum, který bude přizpůsoben potřebám zemědělců a bude financován prostřednictvím SZP, programu Horizont Evropa, programu Digitální Evropa a dalších podpůrných mechanismů, jež budou hrát klíčovou úlohu při podpoře udržitelnějšího a lépe přizpůsobeného odvětví zemědělství; zdůrazňuje, že program Horizont Evropa by měl zahrnovat zvláštní pilíř věnovaný zemědělství, zaměřený na podporu výzkumu, inovací a předávání znalostí v zemědělsko-potravinářském odvětví;

117.zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby inovativní a digitální řešení mohla být využívána za spravedlivých podmínek ve všech typech zemědělských podniků a ve všech oblastech EU a aby tato řešení podporovala udržitelné zemědělství, pomáhala při řízení rozmanitosti a složitosti agroekosystémů, přispívala ke strategiím zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, zlepšovala příjmy zemědělců, snižovala administrativní zátěž pro zemědělce i správní orgány, předjímala budoucí podmínky produkce a byla v souladu s očekáváními spotřebitelů a společnosti; zdůrazňuje, že využívání nových technologií by mělo být podpořeno vhodným právním rámcem, aby se mohl plně rozvinout jejich potenciál, a mělo by podléhat důkladnému posouzení rizik;

118.vyzývá k navýšení finančních prostředků na aplikovaný výzkum udržitelných a účinných alternativ ke konvenčním přípravkům na ochranu rostlin a vybízí k revizi stávajících schvalovacích postupů; zdůrazňuje, že je třeba zabránit dalšímu stahování přípravků na ochranu rostlin, které dodržují stanovené zákonné bezpečnostní limity, z trhu, pokud ještě nejsou k dispozici alternativy, s cílem zajistit, aby mohla být zachována bezpečná a udržitelná zemědělská produkce; poukazuje na potenciál biostimulantů pro zlepšení produktivity rostlin;

119.zdůrazňuje, že je důležité uznat a posílit úlohu modelu AKIS jako strategického a průřezového nástroje SZP po roce 2027, který je schopen zajistit účinné šíření znalostí a inovací mezi zemědělci; domnívá se, že účinný a koordinovaný model AKIS má zásadní význam pro dosažení klíčových cílů SZP, pokud jde o konkurenceschopnost, udržitelnou produkci potravin, odolnost vůči změně klimatu a digitální transformaci, a musí být plně začleněn do vnitrostátních strategických plánů;

120.uznává důležitost evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti (EIP-AGRI), které přispělo k pokroku v inovacích v zemědělsko-potravinářském a lesnickém odvětví, a to vytvořením operačních skupin a realizací inovativních projektů zaměřených na rozvoj nejmodernějších řešení prokazujících osvědčené postupy, která zlepšují udržitelnost, odolnost a konkurenceschopnost zemědělsko-potravinářského odvětví; vyzývá Komisi, aby posílila podporu této iniciativy v rámci SZP po roce 2027;

121.poukazuje na nutnost navrhnout v rámci rozvoje venkova konkrétní opatření založená na zásadách integrovaného udržitelného zemědělství, s cílem více využívat integrovanou ochranu rostlin, včetně biologické ochrany, bezpilotních letounů a endoterapie, optimalizovat používání přípravků na ochranu rostlin, kdy budou vždy dodržovány stanovené právní a bezpečnostní limity a zemědělcům budou poskytnuty náhrady za případné finanční ztráty; zdůrazňuje, že je důležité zavést integrované zemědělství jako obecně uznávaný systém v EU a dosáhnout pokroku, pokud jde o zavedení a podporu udržitelných a ekologických zemědělských postupů;

122.zdůrazňuje, že je důležité mobilizovat soukromé financování v rámci SZP s cílem zvýšit investice do zemědělství a rozvoje venkova nalezením dlouhodobějších zdrojů pro organizace zemědělců, zejména pro malé a střední podniky a rodinné podniky;

123.konstatuje, že podle studie výzkumné služby Evropského parlamentu (EPRS) z roku 2025 Studie nazvaná „Animal welfare during transport: Update on the implementation of Council Regulation (EC) No 1/2005 (Dobré životní podmínky zvířat během přepravy: Aktuální informace o provádění nařízení Rady (ES) č. 1/2005“, EPRS, oddělení pro následné posuzování, březen 2025, https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2025/765766/EPRS_STU(2025)765766_EN.pdf. dochází v některých regionech ke koncentraci malého počtu velkých jatek; zdůrazňuje proto, že prostřednictvím fondů SZP je třeba podporovat zřizování a rozvoj jatek, a stimulovat tak místní hospodářství, vytvářet pracovní místa a posilovat krátké dodavatelské řetězce;

124.vyzývá k rychlému schválení a zavedení nových šlechtitelských technik, jako je CRISPR-Cas, v malých i velkých podnicích s cílem podpořit rozvoj plodin, které budou odolnější, budou účinněji využívat zdroje a budou environmentálně udržitelné;

125.vyzývá k přijetí opatření, která zajistí, aby si zemědělci zachovali plnou odpovědnost za své údaje a kontrolu nad nimi, čímž by byla chráněna jejich práva a podporována transparentnost při využívání a sdílení zemědělských údajů v souvislosti s vyvíjejícími se digitálními inovacemi a inovacemi založenými na umělé inteligenci;

126.uznává potenciální přínosy dobrovolného celoevropského rámce pro certifikaci odstraňování uhlíku a naléhavě vyzývá Komisi, aby zlepšila přístup zemědělského odvětví k těmto příležitostem; zdůrazňuje, že uhlíkové a přírodní kredity by mohly představovat pozitivní pobídku a dodatečnou odměnu pro zemědělce, zejména mladé zemědělce, tím, že by spravedlivě odměňovaly postupy, jako je agrolesnictví a regenerativní hospodaření s půdou, které přispívají k zachycování uhlíku a snižování emisí v zemědělských podnicích; zdůrazňuje, že takový certifikační rámec musí být otevřený a dostupný všem zemědělcům, kteří jsou ochotni zachovat nebo zvýšit kapacitu pro ukládání uhlíku ve své půdě, a vybízí Komisi, aby vytvořila podmínky pro zajištění tržní poptávky po těchto certifikátech prostřednictvím vhodných pobídek a dlouhodobé tržní předvídatelnosti pro investory ze soukromého sektoru; zdůrazňuje, že uhlíkové zemědělství by mělo doplňovat, nikoli nahrazovat aktivní a udržitelnou zemědělskou produkci;

127.vyzývá Komisi, aby podporovala výrobu solární energie v zemědělských podnicích způsobem, který zajistí, aby vlastnictví zařízení a získané výhody zůstaly majiteli půdy a místní komunitě a jenž bude slučitelný se zemědělskou činností, s cílem zlepšit schopnost zemědělců přizpůsobit se změně klimatu a přispět ke stabilitě a diverzifikaci jejich příjmů;

128.naléhavě vyzývá Komisi, aby se řídila doporučeními Niinistöovy zprávy a zvážila význam strategických potravinových zásob; vyzývá k rozsáhlému zavedení strategických zásob potravin na základě solidních zkušeností získaných ve Finsku a Německu a k začlenění koncepce „dvojího použití již při návrhu“ do politik rozvoje výroby biopaliv; domnívá se, že bez strategických potravinových zásob nemůže existovat potravinová soběstačnost;

129.zdůrazňuje, že je důležité výslovně potvrdit zákonnost pěstování, sklizně, zpracování a uvádění na trh celé rostliny konopí pro povolené průmyslové účely v celé EU s cílem poskytnout právní jistotu zemědělcům, zpracovatelům, regulačním orgánům a spotřebitelům; konstatuje, že pěstování konopí vyžaduje poměrně málo vstupů, zejména hnojiv, přípravků na ochranu rostlin a vody; zdůrazňuje, že přispívá také ke zdraví půdy a biologické rozmanitosti a že nabízí nové hospodářské příležitosti, dodatečné příjmy a inovace ve venkovských oblastech poskytováním surovin pro průmyslové využití, jako jsou textilní vlákna, a pro další využití, například pro oblast zdraví, potraviny a krmiva; vyzývá Komisi, aby pro právní klasifikaci průmyslového konopí stanovila společnou celounijní prahovou hodnotu 0,5 % tetrahydrokanabinolu (THC) a zajistila tak harmonizaci vnitrostátních právních předpisů v souladu s rozsudky Soudního dvora Evropské unie a mezinárodním právem;

130.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.