1.připomíná, že způsobilost a schopnost EU řešit výzvy 21. století ve prospěch svých občanů do značné míry závisí na její schopnosti udržovat a podporovat zdravou demokratickou diskusi a současně zajistit odolnost a integritu svých voleb a demokratických procesů; zdůrazňuje, že tyto aspekty nelze považovat za samozřejmost a že je třeba je posilovat a chránit prostřednictvím soudržného politického rámce; je přesvědčen, že tato práce ještě zdaleka není dokončena a že je třeba zintenzivnit politické úsilí, aby se zvýšila účast ve volbách a aby se Unie stala méně byrokratickou a její rozhodování bylo demokratičtější a efektivnější;

2.vítá relativně vysokou účast v desátých evropských volbách, která s celkovou účastí 50,74 % zaznamenala mírný nárůst oproti volbám v roce 2019; je přesvědčen, že tato čísla odrážejí větší zapojení veřejnosti do evropského projektu a rostoucí význam Parlamentu a jeho vlivu na každodenní život občanů; je nicméně znepokojen značně rozdílnou mírou účasti v jednotlivých členských státech a je odhodlán posílit politické úsilí o odstranění rozdílů a zvýšení volební účasti všech skupin v celé EU;

3.oceňuje úsilí evropských orgánů a Evropské vysílací unie o větší zviditelnění kandidátů v evropských volbách na celém kontinentu, mimo jiné prostřednictvím série významných celoevropských debat za účasti předních kandidátů z různých politických skupin a také prostřednictvím debatní kampaně ke zvýšení informovanosti mladých Evropanů a jejich účasti ve volbách; vítá pozitivní dopad vlastní institucionální komunikační strategie, jejímž cílem bylo zvýšit povědomí o volbách zdůrazněním jejich významu prostřednictvím hesla „Využijte svůj hlas. Nenechte za sebe rozhodovat ostatní“; je přesvědčen, že se zlepšila spolupráce mezi orgány Unie a volebními orgány členských států s cílem zvýšit volební účast, a zavazuje se posílit koordinaci v této oblasti; požaduje další značné investice do rozšíření dosahu těchto kampaní a vysílání pro volby v roce 2029; zdůrazňuje důležitou a pozitivní roli kontaktních kanceláří Evropského parlamentu v evropských volbách;

4.zdůrazňuje, že vytvoření evropského „démos“ a společného demokratického prostoru vyžaduje především kulturní posun na základě dlouhodobé strategie a odpovídající zdroje pro posílení evropského povědomí a občanství, a to v úzké spolupráci s občanskou společností a společenskými zúčastněnými stranami; vyjadřuje politování nad tím, že kampaně vedené v členských státech pro volby do Evropského parlamentu jsou až příliš často vedeny z čistě vnitrostátní politické perspektivy, a to i v případech, kdy se týkají společných evropských otázek; vyzývá vnitrostátní politické strany a kandidáty v evropských volbách, jakož i vnitrostátní sdělovací prostředky, aby dostatečně a pravdivě informovali občany o správě věcí veřejných na úrovni EU, včetně informací o evropských politických stranách a politických skupinách v Parlamentu, jejichž součástí vnitrostátní politické strany jsou; vybízí vnitrostátní politické strany, aby v tomto ohledu zintenzivnily spolupráci se svými evropskými protějšky a zlepšily své zviditelnění v Evropě; zavazuje se vytvořit pro to příznivé regulační prostředí;

5.zdůrazňuje, že je třeba je třeba vynaložit více úsilí na zvýšení účasti nedostatečně zastoupených skupin v evropských volbách; je znepokojen poklesem volební účasti mladých lidí a je odhodlán zintenzivnit politické úsilí o lepší oslovení této klíčové demografické skupiny v rámci volebních kampaní; konstatuje, že zapojení mladých lidí do budoucnosti EU má zásadní význam; vybízí členské státy, aby přijaly zvláštní politické rámce, které se budou zabývat jak možnostmi hlasování, tak možnostmi kandidatury, mimo jiné prostřednictvím specifických informačních kampaní a alternativních způsobů hlasování, jako je korespondenční hlasování a hlasování v zastoupení; uznává, že je třeba pokračovat v úsilí o inkluzivnější volební proces s cílem zajistit, aby měl každý občan stejnou příležitost podílet se na demokratickém procesu; konstatuje, že pouze několik poslanců Evropského parlamentu patří k národnostním a etnickým menšinám, které jsou v členských státech oficiálně uznány za menšiny v souladu s jejich ústavními nebo právními rámci a příslušnými nástroji Rady Evropy; zdůrazňuje, že boj proti rasismu, diskriminaci a vyloučení je povinností, která vyplývá ze základních hodnot EU a Listiny základních práv EU; vyzývá členské státy a vnitrostátní politické strany, aby přijaly proaktivní a přiměřená opatření na podporu účinného začlenění a zastoupení těchto menšin, včetně romských komunit, v evropských volbách, a to při plném respektování vnitrostátních ústavních řádů;

6.zdůrazňuje, že volby do Parlamentu nemusely v Maďarsku proběhnout spravedlivé; v této souvislosti zdůrazňuje, že závěrečná zpráva volební pozorovatelské mise Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) Závěrečná zpráva volební pozorovatelské mise ODIHR – Maďarsko, 2022 pro parlamentní volby a referendum v Maďarsku dne 3. dubna 2022 konstatovala „neexistenci rovných podmínek“; zdůrazňuje, že maďarská vláda nese odpovědnost za obnovení souladu s právem EU a hodnotami zakotvenými v článku 2 Smlouvy o EU, a vyjadřuje hluboké politování nad tím, že absence rozhodných kroků ze strany EU přispívá k rozpadu demokracie, právního státu a základních práv v Maďarsku, v důsledku čehož se tato země podle příslušných ukazatelů změnila v hybridní systém volební autokracie; vyjadřuje znepokojení nad několika žádostmi ústředního vyšetřovacího úřadu maďarského státního zastupitelství o zbavení poslanců Evropského parlamentu imunity;

7.znovu opakuje svůj dlouhodobý názor, že jsou nezbytné další reformy a úpravy volebního rámce EU, aby byly evropské volby demokratičtější, odolnější, inkluzivnější a skutečně evropské; poukazuje na několik politických iniciativ, které se v tomto ohledu připravují, a opakuje své výzvy Radě EU a Evropské radě, aby konstruktivně spolupracovaly s Parlamentem při hledání politických řešení, která by byla v zájmu evropských občanů;

8.je přesvědčen, že právní rámec pro evropské volby je třeba revidovat a modernizovat, aby se zvýšila volební účast občanů a snížily se regulační rozdíly mezi 27 členskými státy, mimo jiné stanovením jednoho společného dne voleb a stejného minimálního věku pro volby; připomíná, že se očekává, že rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2018/994 přinese v tomto smyslu významné pozitivní kroky, stejně jako řada návrhů v rámci projednávání návrhu nového volebního zákona ze dne 3. května 2022; znovu vyzývá Radu ke konstruktivní spolupráci s Parlamentem, aby mohl být návrh urychleně schválen; připomíná, že 26 z 27 členských států již revizi z roku 2018 ratifikovalo, a zavazuje se kriticky zhodnotit, proč se její provedení v různých členských státech zpozdilo;

9.vyjadřuje politování nad tím, že Rada včas před volbami v roce 2024 nepřijala nová navrhovaná pravidla týkající se práva volit a kandidovat ve volbách do Parlamentu pro „mobilní občany“; poukazuje na to, že plnému výkonu volebních práv, která Smlouvy přiznávají mobilním občanům ve volbách do Parlamentu, stále brání neodůvodněné překážky demokratické účasti, jako je nedostatečná informovanost o platných podmínkách a pravidlech; uznává, že projednávaný návrh směrnice Rady by některé z těchto překážek řešil; lituje však, že Rada – ač formálně v souladu s čl. 22 odst. 2 Smlouvy o fungování EU – se nijak smysluplně nezabývala obsahem stanoviska Parlamentu; opakuje zejména své návrhy na umožnění zápisu voliče do voličského seznamu, jakmile zaregistruje své místo bydliště, a na zpřísnění jazykových a informačních požadavků pro místní orgány, usnadnění výkonu volebního práva nedostatečně zastoupeným skupinám voličů a posílení osvětových kampaní členských států s aktivním zapojením občanské společnosti; vyzývá členské státy, aby zajistily, aby se jejich občané žijící v zahraničí mohli účastnit evropských voleb, a to i posílením konzulárních služeb a umožněním korespondenčního hlasování; zdůrazňuje, že je důležité, aby všechny členské státy zajistily ničím neztížený přístup do volebních místností pro starší osoby a osoby se zdravotním postižením;

10.rozhodně podporuje úsilí politických stran o další rozvoj postupu navrhování vedoucího kandidáta (tzv. Spitzenkandidaten), aby se vytvořila vazba mezi volbami, složením Parlamentu a jmenováním předsedy Komise, a tím se pro občany zprůhlednilo jmenování výkonné moci EU; zdůrazňuje, že tento postup umožnil občanům účinně ovlivnit nominaci předsedy Komise, což představuje významný krok vpřed s přímou úlohou občanů; chválí evropské politické strany za to, že své kandidáty nominovaly s dostatečným předstihem před volbami; konstatuje, že tento postup byl tentokrát poměrně úspěšný, neboť předsedkyně Komise, ačkoli nebyla zvolena přímo hlasováním, byla vedoucí kandidátkou politické skupiny, která získala nejvíce hlasů; poukazuje na to, že volba předsedy Komise v evropských volbách by zvýšila jeho odpovědnost a demokratickou legitimitu; je však i nadále přesvědčen, že stále chybí několik klíčových faktorů úspěchu, jako je další rozvoj a konsolidace evropské demokratické sféry, což brání plnému využití potenciálu tohoto neformálního a neregulovaného politického procesu;

11.zdůrazňuje důležitou úlohu evropských politických stran, neboť přispívají do diskuse o otázkách evropské veřejné politiky a utvářejí evropské politické povědomí; domnívá se, že tyto strany mohou v předvolebním období představovat tolik potřebnou protiváhu šíření dezinformací a dezinformačních zpráv; vítá dohodu dosaženou ohledně přepracovaného znění nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 o statutu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací, jež odstraňuje zbývající mezery, přináší právní jasnost a pomáhá osvobodit evropské politické strany od omezení, aby mohly převzít úlohu, kterou jim svěřují Smlouvy, mimo jiné zvýšením jejich viditelnosti v členských státech během volební kampaně a při propagaci vedoucích kandidátů;

12.vyzývá členské státy, aby zavedly zákaz zahraničních darů, a to jak věcných, tak peněžitých příspěvků nebo benefitů, a aby omezily dary politickým stranám a kandidátům; domnívá se, že političtí aktéři, kterým byl nabídnut nebo kteří přijali finanční nebo věcný příspěvek od zahraničního subjektu, musí mít povinnost tuto skutečnost oznámit příslušným orgánům a tato informace by následně měla být hlášena i na úrovni EU, aby bylo možné monitorování v celé EU;

13.zdůrazňuje, že je třeba posílit úlohu a viditelnost evropských politických nadací v evropském demokratickém prostoru; připomíná, že tyto nadace hrají klíčovou úlohu při rozvoji politické diskuse, politického výzkumu a občanské výchovy napříč hranicemi, a přispívají tak k utváření skutečně evropského veřejného mínění; vyzývá k zabezpečení odpovídajících nástrojů a zdrojů, které jim umožní podporovat evropské politické strany v jejich úsilí o zapojení občanů, prosazování evropských hodnot a smysluplnou účast v budoucích volebních kampaních; připomíná, že připravovaná zpráva Komise o uplatňování nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací (čeká se na přepracování) by měla věnovat zvláštní pozornost pravidlům, jimiž se řídí financování evropských politických nadací, a měla by v případě potřeby navrhnout změny nařízení;

14.zdůrazňuje, že je třeba dále institucionálně pracovat na posílení vlivu evropských voličů na správu EU; v této souvislosti poukazuje na probíhající řízení o změně Smluv, které bylo zahájeno v návaznosti na Konferenci o budoucnosti Evropy; poukazuje na svůj návrh, aby se úlohy Rady a Parlamentu při jmenování a potvrzování předsedy Komise změnily tak, aby přesněji odrážely výsledky voleb do Evropského parlamentu; zdůrazňuje také svůj návrh udělit Parlamentu právo legislativní iniciativy, jehož uplatnění by vytvořilo přímou vazbu mezi hlasy občanů odevzdanými pro zástupce Parlamentu a politickými výstupy na úrovni EU; zdůrazňuje také svůj návrh na modernizaci vyšetřovací pravomoci Parlamentu s cílem posílit demokratickou kontrolu nad výkonnou mocí EU; vyzývá Evropskou radu, aby dodržovala Smlouvy a bez zbytečného odkladu hlasovala o svolání konventu, který by tyto návrhy projednal;

15.zdůrazňuje, že je důležité posílit vazbu mezi místními, regionálními, vnitrostátními a evropskými otázkami; vítá v tomto ohledu aktivní a pozitivní zapojení místních a regionálních vedoucích představitelů do evropských témat a diskusí, zejména v předvolebním období, a to i prostřednictvím činnosti Výboru regionů a jeho sítí a kampaní;

16.připomíná, že boj proti antidemokratické rétorice je nejúčinnější na úrovni, která je občanům nejblíže, včetně aktivního zapojení místních a regionálních vedoucích představitelů; zdůrazňuje v této souvislosti, zejména v regionech, které čelí hospodářské stagnaci a kde dlouhodobé rozdíly zvyšují podporu euroskeptických stran, pozitivní úlohu politiky soudržnosti EU, která musí upřednostňovat základní regionální potřeby a zajistit, aby nikdo nebyl opomenut;

17.vyjadřuje hluboké znepokojení nad rostoucím počtem vnitřních i vnějších hrozeb, které narušují strukturu evropské demokracie; odsuzuje skutečnost, že někteří kandidáti, včetně kandidátů z vládnoucích stran v členských státech, vedli otevřeně kampaň na základě nepravdivých a zahraničím podporovaných narativů o EU a zároveň vyvolávali nálady proti EU;

18.znovu opakuje své hluboké a dlouhodobé znepokojení nad přetrvávajícím trendem zlovolného vměšování do evropských demokratických procesů, včetně dezinformací; vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že vlády některých členských států aktivně přispívají k šíření dezinformací; odsuzuje zejména dezinformační kampaně na internetu podporované státními i nestátními aktéry z Ruska a dalších zemí mimo EU, jejichž cílem je polarizovat evropské voliče a zasít v nich nedůvěru; konstatuje, že zahraniční vměšování se objevuje před volbami a vrcholí v předvolebním období; odsuzuje několik poslanců Evropského parlamentu, kteří ochotně spolupracovali s mediální platformou Voice of Europe, která je předmětem trestního vyšetřování, na šíření Kremlem podporovaných narativů o útočné válce na Ukrajině;

19.znovu vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzivnily úsilí v boji proti zahraničnímu vměšování a dezinformacím prostřednictvím víceúrovňové, koordinované a meziodvětvové strategie, podpořené dostatečnými finančními zdroji, s cílem poskytnout EU a jejím členským státům náležité politiky zaměřené na prognózy a odolnost a odrazující nástroje; v této souvislosti vyzývá Komisi, Evropskou službu pro vnější činnost a členské státy, aby dále posílily strategickou reakci Unie na dezinformace a zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování, a poukazuje na četné politické snahy EU v posledních letech, včetně nařízení o digitálních službách, posíleného kodexu zásad boje proti dezinformacím a iniciativ v rámci Akčního plánu pro demokracii; se znepokojením uznává, že online platformy mají nepřiměřený vliv na veřejnou diskusi; se znepokojením bere na vědomí zprávy o politicky motivovaných rozhodnutích některých platforem, která mohou ohrozit svobodu projevu a demokratický pluralismus;

20.zdůrazňuje význam vyváženého a svobodného mediálního prostředí v členských státech jako klíčového pilíře evropské demokracie, zejména ve volebních cyklech; uznává, že ačkoli je EU světovým lídrem v oblasti svobody médií a v roce 2024 byl přijat evropský akt o svobodě médií a vstoupila v platnost směrnice proti strategickým soudním řízením proti účasti veřejnosti Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1069 ze dne 11. dubna 2024 o ochraně osob zapojených do účasti veřejnosti před zjevně neopodstatněnými žalobními návrhy nebo zneužívajícími soudními řízeními („strategická soudní řízení proti účasti veřejnosti“) (Úř. věst. L, 2024/1069, 16.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1069/oj)., rostoucí vnitřní a vnější tlak na mediální prostředí v EU vyžaduje další posílení svobody médií v EU, a to i v období před evropskými volbami; připomíná, že v některých členských státech došlo v roce 2024 k nárůstu útoků na novináře;

21.co nejdůrazněji odsuzuje veškeré formy politického násilí; vyjadřuje hluboké znepokojení nad řadou incidentů, k nimž došlo před volbami v roce 2024; vybízí Komisi a členské státy, aby se předcházení politickému násilí posílením právních předpisů, rámců a politik, které chrání politiky, politické kandidáty, aktivisty, novináře a občany před násilím a obtěžováním během volebního období, stalo pro ně prioritou; zdůrazňuje důležitost komplexního přístupu, který zahrnuje prevenci, ochranu a vzdělávání s cílem snížit výskyt politického násilí, zejména zvyšováním povědomí o nebezpečí politického násilí a podporou kultury tolerance a respektu k odlišným politickým názorům; zdůrazňuje, že volební podvody nezačínají v den voleb, ale jsou důsledkem postupné demontáže právního státu, demokratických zásad, svobody tisku, svobody projevu a šíření zahraničních dezinformací a propagandy; se znepokojením konstatuje, že systémové problémy mohou ovlivnit rozsah konzistentní podpory svobodných a spravedlivých voleb ve všech členských státech;

22.je hluboce znepokojen vzestupem a volebním úspěchem protisystémových a otevřeně protiunijních stran ve volbách v roce 2024; poukazuje na to, že tento posun vede k radikalizaci politických diskusí a další polarizaci Parlamentu a navíc poskytuje širší platformu pro šíření zahraničních dezinformací a propagandy; odsuzuje jakoukoli formu politické rétoriky, která podporuje nenávistné projevy, diskriminaci, xenofobii nebo násilí, a vyzývá všechny politické aktéry, aby se zapojili do konstruktivního dialogu založeného na faktech, který respektuje demokratické hodnoty, lidská práva a právní stát; zavazuje se k další reformě a zlepšení fungování Unie, aby lépe naplňovala očekávání občanů; vyzývá všechny příslušné aktéry, aby aktivněji informovali o pozitivním přínosu EU pro každodenní život a bezpečnost všech evropských občanů prostřednictvím jejích politik;

23.zavazuje se k hodnocení těchto rámců prostřednictvím svého zvláštního výboru pro Evropský štít pro demokracii, jehož mandát schválený plenárním zasedáním zahrnuje řešení zasahování do demokratických politických procesů a politik a provádění opatření k zachování spravedlivosti a integrity voleb, jakož i politik přispívajících k demokratickým procesům EU; zdůrazňuje, že výbor tak slouží jako klíčový nástroj pro předcházení zlovolnému vměšování s cílem zjistit možné mezery, nedostatky a překrývání, které by mohly být zneužity; současně vyzývá Komisi, aby tyto regulační rámce prosazovala v plném rozsahu a bez zbytečného odkladu, zejména v případě těch platforem, které nadále otevřeně vzdorují regulačním orgánům EU;

24.uznává význam kybernetické bezpečnosti a kybernetické infrastruktury při ochraně integrity evropských voleb; varuje před potenciálními riziky spojenými s operacemi ovlivňování pomocí umělé inteligence;

25.poukazuje na to, že výsledky vnitrostátních voleb rovněž nepřímo ovlivňují složení evropských orgánů, např. jmenováním kandidátů na komisaře nebo účastí vládnoucích vnitrostátních politických většin na zasedáních Rady; v této souvislosti zdůrazňuje význam demokratické povahy všeobecných voleb v každém členském státě;

26.konstatuje, že evropská demokracie může prosperovat pouze tehdy, budou-li posíleny a bráněny evropské demokratické a volební procesy; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité podporovat svobodné a spravedlivé volby a zároveň chránit jejich integritu před vnitřními i vnějšími hrozbami pro demokracii v EU; se znepokojením konstatuje, že šíření dezinformací a vliv některých platforem sociálních médií zůstávají nekontrolované; zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité prosazovat celý stávající právní rámec, aby byla zajištěna integrita celého volebního procesu;

27.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.