(4)Zpětná vazba a zkušenosti z dvou let provádění strategických plánů SZP podle stávajícího právního rámce Unie pro SZP ukazují, že k řešení zjištěných překážek a složitosti je zapotřebí dalších omezených úprav těchto právních předpisů. Patří k nim skutečnost, že právní rámec Unie pro SZP dosud dostatečně nezohledňuje zvláštní okolnosti, postupy a potřeby určitých skupin zemědělců, jako jsou ekologičtí, mladí a drobní zemědělci a chovatelé hospodářských zvířat, což členským státům neumožňuje přizpůsobit různé nástroje zvláštním okolnostem, potřebám a postupům těchto zemědělců. Některé možnosti zjednodušení v rámci SZP, jako je používání paušálních částek nebo zjednodušeného vykazování nákladů, nejsou dostatečně využívány z důvodu složitosti jejich provádění a řízení. To může vést k překrývání požadavků nebo k nejednoznačným požadavkům na zemědělce, komplikovat přístup zemědělců k podpoře a ztěžovat možnosti rozvoje podnikání zemědělců, například mladých a nových zemědělců. Pravidla, která ovlivňují způsob, jakým členské státy řídí a mění své strategické plány SZP a plní své oznamovací povinnosti, jsou také poznamenána určitou nepružností. V neposlední řadě je stále třeba snížit zátěž zemědělců i správních orgánů spojenou s návštěvami a kontrolami v zemědělských podnicích, zejména zavedením účinnějších metodik pro hodnocení kvality a kontroly podmíněnosti v rámci integrovaného administrativního a kontrolního systému (dále jen „IACS“). Překonání těchto překážek a nepružnosti by mělo členským státům pomoci využívat strategické plány SZP k maximalizaci příležitostí ve prospěch zemědělců a dalších příjemců v rámci SZP, snížit administrativní zátěž a složitost a lépe využívat omezené zdroje.

(6)V zájmu minimalizace rizika negativních dopadů nových krizových plateb zemědělcům v návaznosti na přírodní katastrofy, nepříznivé klimatické jevy a katastrofické události v souladu s články 41a a 78a nařízení (EU) 2021/2115 na jednotný trh a mezinárodní obchod by členské státy měly intervence, v jejichž rámci má být tato podpora Unie poskytována, navrhnout tak, aby splňovaly kritéria přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství (tzv. green box).

(8)Vzhledem k výjimečné povaze platby, kterou by zemědělec obdržel v krizové situaci, během níž utrpěl značné ztráty v produkci v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů nebo jiných katastrofických událostí, a s cílem zajistit soudržnost s platbami uvedenými v článku 78a nařízení (EU) 2021/2115 by se systém podmíněnosti uvedený v článku 12 uvedeného nařízení neměl vztahovat na doplňkové platby zemědělcům v návaznosti na přírodní katastrofy, nepříznivé klimatické jevy nebo katastrofické události v rámci přímých plateb uvedených v článku 41a daného nařízení.

(9)Systém podmíněnosti zahrnující povinné požadavky na hospodaření a standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) má za cíl přispět k rozvoji udržitelného zemědělství tím, že zvýší povědomí příjemců o nutnosti dodržovat tyto základní standardy a požadavky. Jeho cílem je také zvýšit soulad SZP s cíli v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví rostlin a dobrých životních podmínek zvířat, které sledují právní předpisy Unie. Vzhledem k tomu, že zemědělská plocha obhospodařovaná malými zemědělci, kteří využívají platby v rámci intervencí uvedených v článku 28 nařízení (EU) 2021/2115, je omezená, nepřináší uplatňování systému podmíněnosti na tyto malé zemědělce, kteří obhospodařují většinu zemědělských podniků v Unii, dostatečné přínosy v porovnání se značnými náklady a představuje pro tyto zemědělce a vnitrostátní správní orgány značnou administrativní zátěž. V zájmu snížení těchto nákladů a zmírnění související administrativní zátěže je vhodné vyjmout malé zemědělce z uplatňování systému podmíněnosti.

(11)Standard DZES 1 uvedený v příloze III nařízení (EU) 2021/2115 má za cíl udržovat trvalé travní porosty za účelem zachování zásob uhlíku. Body 1.7.3 a 1.9.1.1 přílohy II nařízení (EU) 2018/848 zdůrazňují význam maximálního využívání pastvy a pastvin, které zabraňuje přeměně trvalých travních porostů na jiné využití půdy a v souladu s hlavním cílem standardu DZES 1 zachovává zásoby uhlíku v trvalých travních porostech. Standardy DZES 3, 5 a 6 uvedené v příloze III nařízení (EU) 2021/2115 mají za cíl zachovávat úrovně organických složek půdy, omezovat eroze a chránit půdu během citlivých období. Těchto cílů je již dosaženo prostřednictvím způsobů obdělávání a pěstitelských postupů používaných v ekologické rostlinné výrobě, zejména postupů uvedených v bodě 1.9 přílohy II nařízení (EU) 2018/848. Cílem standardu DZES 4, uvedeného v příloze III nařízení (EU) 2021/2115, je ochrana vody před znečištěním. Podobně body 1.5, 1.7, 1.9 a 1.10 přílohy II nařízení (EU) 2018/848 mají za cíl snížit riziko znečištění vody omezením používání veterinárních léčivých přípravků, omezením používání hnojiv a pesticidů a omezením intenzity chovu. Zkušenosti ukázaly, že ekologické zemědělství má pozitivní dopad, pokud jde o vyplavování a odtékání živin, takže je méně pravděpodobné, že by ekologický zemědělec ohrozil kvalitu vody, díky čemuž dosáhne hlavního cíle standardu DZES 4. Vzhledem k zásadám a pravidlům stanoveným v nařízení (EU) 2018/848 a stávajícím postupům v rámci systémů ekologického zemědělství by se proto mělo mít za to, že ekologičtí zemědělci, jejichž celý podnik je certifikován v souladu s nařízením (EU) 2018/848, splňují standardy DZES 1, 3, 4, 5 a 6, jako je tomu již v případě standardu DZES 7.

(13)Vzhledem k výjimečné povaze platby, kterou zemědělec může obdržet v krizové situaci, během níž utrpěl značné ztráty produkce v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů nebo jiných katastrofických událostí, a s cílem zajistit soudržnost s platbami uvedenými v článku 78a nařízení (EU) 2021/2115 by se systém podmíněnosti uvedený v článku 14 uvedeného nařízení neměl vztahovat na doplňkové platby zemědělcům v návaznosti na přírodní katastrofy, nepříznivé klimatické jevy nebo katastrofické události v rámci přímých plateb uvedených v článku 41a daného nařízení.

(14)Přírodní katastrofy, nepříznivé klimatické jevy a katastrofické události se vyskytují stále častěji, jsou intenzivnější a trvají déle a mají významný dopad na zemědělské odvětví v Unii. Nařízení (EU) 2021/2115 již zemědělcům poskytuje soubor nástrojů pro budování odolnosti a reakci na krize. Rozsah událostí a jejich náhlá a mimořádná povaha však vyžadují rozšíření nástrojů, které mají členské státy k dispozici. Proto je vhodné stanovit doplňkové krizové platby zemědělcům a zahrnout je jako nový typ intervence ve formě přímých plateb do článku 16 uvedeného nařízení.

(15)Článek 19 nařízení (EU) 2021/2115 umožňuje členským státům ponechat si až 3 % přímých plateb, které mají být zemědělci vyplaceny na podporu příspěvku zemědělce k nástroji řízení rizik. Pokud se členský stát rozhodne tuto možnost využít, uplatní se tento odpočet na všechny příjemce přímých plateb v daném roce. Zkušenosti ukazují, že tuto možnost využívá jen velmi málo členských států. Z diskusí s členskými státy vyplynulo, že překážkou provádění tohoto ustanovení je nedostatek nástrojů pro řízení rizik (buď zřízených členskými státy, nebo dostupných prostřednictvím soukromého pojištění), které by měli k dispozici všichni zemědělci, kteří dostávají přímé platby. S cílem zvýšit zavádění a využívání možnosti stanovené v článku 19 uvedeného nařízení je třeba, aby se prováděla initpružněji a aby byla přizpůsobena stávajícím nástrojům řízení v členských státech. V důsledku této změny by členské státy měly mít možnost ponechat si až 3 % přímých plateb, které budou vyplaceny pouze těm zemědělcům, pro něž v daném roce existují režimy řízení rizik. Členské státy, v nichž by existovaly režimy řízení rizik pro všechny příjemce přímých plateb, by měly mít možnost ponechat si i nadále až 3 % přímých plateb všech těchto příjemců.

(21)V prvních letech provádění strategických plánů SZP ovlivnily produkci mnoha zemědělců v celé Unii přírodní katastrofy, nepříznivé klimatické jevy nebo jiné katastrofické události. Očekává se, že tento trend bude v budoucnu pokračovat. Členské státy by proto měly mít možnost nabízet krizové platby ve formě zvýšené přímé podpory příjmů, aby mohli být nejvíce postižení zemědělci rychle odškodněni. Aby byli zemědělci nadále motivováni k pojištění své produkce, měly by členské státy stanovit vyšší sazbu odškodnění pro ty zemědělce, na které se vztahuje systém pojištění nebo jiný nástroj řízení rizik. V zájmu zvýšení prostředků, které mají být mobilizovány na podporu zemědělců, by členské státy měly mít možnost spolufinancovat tyto krizové platby doplňkovým vnitrostátním financováním až do výše 200 %. Členské státy by však měly zajistit, aby celková náhrada, kterou zemědělec obdrží spolu s jinými formami podpory financované Unií nebo na vnitrostátní úrovni (včetně doplňkového vnitrostátního financování), soukromým pojištěním nebo jinými systémy řízení rizik, nevedla k nadměrné kompenzaci nebo dvojímu financování.

(33)S cílem účinně podporovat zemědělce, jejichž produkce byla poškozena přírodními katastrofami, nepříznivými klimatickými jevy nebo jinými katastrofickými událostmi, by členské státy měly mít možnost plánovat krizové platby nejen prostřednictvím intervencí na přímou podporu příjmů, ale také prostřednictvím intervencí pro rozvoj venkova. Tyto typy podpory by měly členským státům poskytnout dostatečnou flexibilitu při plánování intervencí. Členské státy by však měly zajistit soulad mezi těmito intervencemi. Ustanovení týkající se zacílení podpory a motivačního účinku by proto měla být stejná. V zájmu zajištění řádného finančního řízení fondů Unie by členské státy však měly zajistit, aby celková náhrada, kterou zemědělec obdrží spolu s jinými formami podpory financované Unií nebo na vnitrostátní úrovni (včetně doplňkového vnitrostátního financování), soukromým pojištěním nebo jinými systémy řízení rizik, nevedla k nadměrné kompenzaci nebo dvojímu financování.

(40)Ustanovení čl. 86 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2021/2115 stanoví pravidla způsobilosti výdajů vyplývajících ze změn strategických plánů SZP pro příspěvek z EZZF a EZFRV. V zájmu zjednodušení pravidel způsobilosti výdajů, zlepšení součinnosti mezi EZZF a EZFRV a zvýšení flexibility členských států při určování dat účinnosti změn strategických plánů SZP souvisejících s EZZF je vhodné umožnit způsobilost výdajů vyplývajících ze schválené strategické změny strategického plánu SZP pro příspěvek z EZZF od data účinnosti změny stanoveného dotčeným členským státem v souladu s čl. 119 odst. 8 uvedeného nařízení, nejdříve však od data předložení žádosti o změnu Komisi. V případě ostatních změn strategických plánů SZP souvisejících s EZZF by výdaje měly být způsobilé pro příspěvek z EZZF ode dne oznámení změny Komisi, jak je stanoveno v čl. 119 odst. 9 nařízení (EU) 2021/2115 ve znění tohoto nařízení. K zajištění souladu mezi pravidly týkajícími se způsobilosti pro příspěvek z EZZF a EZFRV v případech mimořádných opatření v důsledku přírodních katastrof, katastrofických událostí nebo nepříznivých klimatických jevů by mělo být možné ve strategických plánech SZP stanovit, že způsobilost výdajů financovaných z EZZF v souvislosti se změnami strategických plánů SZP, které se týkají doplňkových krizových plateb zemědělcům v rámci přímých plateb uvedených v článku 41a daného nařízení, může začít dnem, kdy k události došlo.

(41)Za účelem zajištění odpovídajícího financování nových typů intervencí pro krizové platby zemědělcům v návaznosti na přírodní katastrofy, nepříznivé klimatické jevy nebo katastrofické události uvedené v článcích 41a a 78a nařízení (EU) 2021/2115 by členské státy měly mít možnost vyhradit na tyto typy intervencí určitý podíl přímých plateb i finančních prostředků z EZFRV. Aby však bylo zajištěno, že k dispozici zůstane dostatek finančních prostředků na plnění ostatních priorit SZP, měl by být tento podíl omezen na maximální roční částku dostupnou pro každý členský stát, která odpovídá 3 % celkového objemu přímých plateb a finančních prostředků z EZFRV za rok. S cílem podnítit členské státy, aby upřednostňovaly využívání nástroje stanoveného v článku 41a uvedeného nařízení a financovaného z prostředků na přímé platby, by maximální roční částka, kterou může členský stát vyhradit pro tento typ intervence, měla odpovídat 4 % celkového objemu přímých plateb a finančních prostředků z EZFRV za rok, pokud se členský stát rozhodne neposkytovat podporu na krizové platby podle článku 78a uvedeného nařízení.

(42)Nové typy intervencí pro krizové platby zemědělcům v rámci přímých plateb uvedených v článku 41a nařízení (EU) 2021/2115 a v rámci rozvoje venkova uvedeného v článku 78a daného nařízení by měly být vzhledem ke své zvláštní povaze vyňaty z povinnosti přispívat k ukazatelům výsledků uvedeným v příloze I daného nařízení.

(43)Doplňkové vnitrostátní financování doplňkových krizových plateb zemědělcům poskytovaných v souladu s článkem 41a nařízení (EU) 2021/2115 by mělo být zahrnuto do přílohy V strategického plánu SZP dotčeného členského státu.

(44)Ustanovení čl. 119 odst. 4 nařízení (EU) 2021/2115 stanoví, že Komise schvaluje žádosti o změny strategických plánů SZP předložené členskými státy. Ustanovení čl. 119 odst. 9 uvedeného nařízení umožňuje členským státům provádět a uplatňovat změny strategických plánů SZP týkající se intervencí uvedených v hlavě III kapitole IV daného nařízení, které schvaluje Komise spolu s další žádostí o změnu. Zkušenosti ukázaly, že změny strategických plánů SZP často obsahují řadu technických prvků, kvůli nimž jsou tyto změny pro členské státy složité a obtížné a které vedou ke zpoždění ve schvalovacích postupech, ačkoli strategické zaměření plánů zůstává nezměněno. To brání včasnému a účinnému přizpůsobení strategických plánů SZP měnící se hospodářské realitě a potřebám zemědělců a dalších příjemců v členských státech a negativně ovlivňuje provádění těchto plánů. V zájmu zjednodušení a zefektivnění postupů změn, zejména pokud jde o prvky strategických plánů SZP, které nejsou strategické povahy, by mělo být vyžadováno schválení Komise pouze v případě strategických změn strategických plánů SZP. Za tímto účelem by měly být strategické změny definovány v nařízení (EU) 2021/2115 jako změny důležitých prvků strategických plánů SZP, které významně ovlivňují strategii a intervenční logiku těchto plánů, včetně převodů finančních přídělů mezi EZFRV a EZZF, maximálních a minimálních finančních přídělů a změn plánů cílů a finančních plánů. Členské státy by měly mít možnost provádět a uplatňovat všechny ostatní změny svých strategických plánů SZP po jejich oznámení Komisi a tyto ostatní změny by neměly podléhat schválení Komisí.

(53)Doplňkové vnitrostátní financování doplňkových krizových plateb zemědělcům poskytovaných v souladu s článkem 41a nařízení (EU) 2021/2115 by mělo podléhat stejným pravidlům jako doplňkové vnitrostátní financování v rámci rozvoje venkova.

(55)Příloha I nařízení (EU) 2021/2115 stanoví ukazatele dopadu, výsledků a výstupů podle článku 7 uvedeného nařízení. Tabulka „Výroční schvalování výkonnosti – VÝSTUP“ v příloze I uvedeného nařízení by měla být nahrazena, aby byly zavedeny ukazatele výstupů související s nově zavedenými typy intervencí a pozměněnými typy intervencí a aby bylo zohledněno zrušení výročního schvalování výkonnosti stanoveného v článku 54 nařízení (EU) 2021/2116 tímto nařízením.

(56)Příloha II nařízení (EU) 2021/2115 uvádí příslušné odstavce přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství (tzv. green box) pro každý typ intervence uvedeného nařízení. Nově zavedené typy intervencí pro krizové platby zemědělcům v rámci přímých plateb uvedené v článku 41a nařízení (EU) 2021/2115 a pro rozvoj venkova uvedené v článku 78a daného nařízení by proto měly být zahrnuty do této přílohy.

(61)Zkušenosti s prováděním zemědělské rezervy ukázaly, že je cenná v případě krize, protože může nabídnout podporu postiženým zemědělcům a přispět k tomu, že se trhy vrátí k lepší rovnováze. V posledních letech se však stále častěji využívala ke zmírnění situace zemědělců, kteří utrpěli přímé ztráty v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů nebo katastrofických událostí, ačkoli jejím původním zamýšleným účelem jako nástroje financování trhu bylo zaměřit se na kompenzaci a zmírnění dopadů narušení trhu. Vzhledem k rostoucím výzvám, kterým odvětví zemědělství v Unii čelí, včetně obchodního napětí, geopolitické nejistoty a zvýšeného nepřímého dopadu otázek zdraví zvířat na rovnováhu trhu, se zdá být oprávněné přeorientovat rezervu na její původní účel. Kompenzace zemědělcům za přímé následky přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů nebo katastrofických událostí, jako jsou ty, které vedou k fyzickým ztrátám na rostlinách, zvířatech a produktech z nich, by měly řešit členské státy, které jsou odpovědné za vypracování spolehlivých strategií řízení rizik a řešení krizí s finanční podporou svých strategických plánů SZP, včetně nových nástrojů zavedených tímto nařízením. Opatření k vyrovnání negativních dopadů na zemědělce způsobených narušením trhu, jako jsou narušení ovlivňující ceny, náklady nebo odbyt, a to i v případě, že jsou způsobeny nepřímými účinky přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů nebo katastrofických událostí, by měla být nadále financována ze zemědělské rezervy.

(80)Vzhledem k tomu, že ze zemědělské rezervy na rok 2025 již byly vyčleněny finanční prostředky pro odvětví zasažená nepříznivými klimatickými jevy a přírodními katastrofami, jak je stanoveno v prováděcím nařízení Komise (EU) 2025/44119 , by se měl čl. 2 odst. 5 tohoto nařízení použít až od zemědělského rozpočtového roku 2026, tj. ode dne 16. října 2025.

__________________

„trvalými travními porosty a stálými pastvinami“ (společně dále jen „trvalé travní porosty“) se rozumí půda využívaná k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin na přírodních (přirozený osev) nebo uměle vytvořených (umělý osev) plochách, která nebyla zahrnuta do střídání plodin v zemědělském podniku po dobu pěti a více let, a rozhodnou-li tak členské státy, po dobu sedmi a více let, nebo rozhodnou-li tak členské státy, i půda, která nebyla zorána, nebo jinak obdělána ani opětovně oseta různými druhy trav nebo jinými bylinnými pícninami po dobu pěti a více let nebo po dobu sedmi a více let. Lze sem zařadit i jiné druhy, jako jsou křoviny nebo stromy, které mohou být spásány, a rozhodnou-li tak členské státy, i jiné druhy, jako jsou křoviny nebo stromy, které produkují krmivo, pokud trávy a jiné bylinné pícniny i nadále převažují.“

1.Členské státy zahrnou do svých strategických plánů SZP systém podmíněnosti, na jehož základě se na zemědělce a další příjemce přímých plateb podle kapitoly II, s výjimkou plateb podle článku 41a, nebo příjemce ročních plateb podle článků 70, 71 a 72 vztahují správní sankce, pokud nedodržují povinné požadavky na hospodaření podle právních předpisů Unie a standardy DZES stanovené ve strategických plánech SZP, jež jsou uvedeny v příloze III, ve vztahu k těmto konkrétním oblastem:

„Má se za to, že zemědělci, jejichž celý podnik je certifikován v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848*, splňují standardy DZES 1, 3, 4, 5, 6 a 7 uvedené v příloze III tohoto nařízení.

(6)V článku 14 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Členské státy uvedou ve svých strategických plánech SZP, že se na zemědělce a další příjemce přímých plateb podle kapitoly II, s výjimkou plateb podle článku 41a, nebo ročních plateb podle článků 70, 71 a 72 mají nejpozději od 1. ledna 2025 vztahovat správní sankce, pokud nedodržují požadavky týkající se platných pracovních a zaměstnaneckých podmínek nebo povinnosti zaměstnavatele vyplývající z právních aktů uvedených v příloze IV.“;

(7)Článek 16 se mění takto:

a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

Roční platba pro jednotlivé zemědělce podle prvního pododstavce nepřesáhne částku 2 500 EUR.

„Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy rozhodnout, že z požadavku stanoveného v prvním pododstavci písm. a) vyloučí standard DZES 2 stanovený podle kapitoly I oddílu 2 této hlavy.“;

Doplňkové krizové platby zemědělcům v návaznosti na přírodní katastrofy, nepříznivé klimatické jevy nebo katastrofické události v rámci přímých plateb

1.Členské státy mohou poskytovat doplňkové krizové platby na odškodnění příjemců přímých plateb podle oddílů 2 a 3 této kapitoly, kteří jsou zasaženi přírodními katastrofami, nepříznivými klimatickými jevy nebo katastrofickými událostmi. Tyto platby mají zajistit kontinuitu zemědělské činnosti těchto příjemců a podléhají podmínkám stanoveným v tomto článku a dále upřesněným členskými státy v jejich strategických plánech SZP.

2.Podpora podle tohoto článku je podmíněna formálním uznáním ze strany příslušného orgánu členského státu, že došlo k přírodní katastrofě, nepříznivému klimatickému jevu nebo katastrofické události, jak je vymezuje členský stát, a že tyto události nebo opatření přijatá v souladu s nařízením (EU) 2016/2031 za účelem eradikace nebo zabránění dalšího šíření choroby nebo škodlivého organismu rostlin nebo opatření přijatá za účelem tlumení, prevence nebo eradikace nákaz zvířat, které jsou uvedeny v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882*, nebo opatření přijatá v souvislosti s nově se objevující nákazou v souladu s čl. 6 odst. 3 a článkem 259 nařízení (EU) 2016/429 přímo způsobily škodu, která vedla ke zničení alespoň 30 % průměrné roční produkce zemědělce v předcházejícím tříletém období nebo tříletého průměru stanoveného na základě předcházejícího pětiletého období s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty. Ztráty se vypočítávají buď na úrovni zemědělského podniku, na úrovni činnosti zemědělského podniku v dotčeném odvětví, nebo ve vztahu k dotčené ploše.

3.Členské státy zajistí, aby podpora podle tohoto článku byla určena zemědělcům, kteří jsou přírodními katastrofami, nepříznivými klimatickými jevy nebo katastrofickými událostmi nejvíce postiženi, a to stanovením podmínek způsobilosti na základě dostupných důkazů.

4.Členské státy stanoví použitelné sazby podpory na náhradu ztráty produkce. Tyto sazby jsou vyšší pro zemědělce, na které se vztahuje systém pojištění nebo jiný nástroj řízení rizik. K výpočtu ztráty produkce lze použít indexy.

5.Členské státy se mohou rozhodnout spolufinancovat platby doplňkovým vnitrostátním financováním až do výše 200 % v souladu s čl. 115 odst. 5 a článkem 146.

6.Při poskytování podpory podle tohoto článku členské státy zajistí, aby intervence podle tohoto článku byly v souladu s intervencemi na základě článku 78a a aby nedocházelo k nadměrné kompenzaci v důsledku kombinace intervence podle tohoto článku s jinými vnitrostátními nástroji podpory nebo nástroji Unie či systémy soukromého pojištění.

7.Odchylně od čl. 111 prvního pododstavce se na podporu v rámci tohoto typu intervence nevztahují písmena h) a i) uvedeného pododstavce.

„Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy rozhodnout, že z požadavku stanoveného v prvním pododstavci písm. a) vyloučí standard DZES 2 stanovený podle kapitoly I oddílu 2 této hlavy.“;

b)maximální výše podpory 50 000 EUR na činnosti uvedené v odst. 2 písm. d).

Členské státy zajistí, aby se podpora poskytovala pouze na krytí ztrát přesahujících hranici alespoň 20 % průměrné roční produkce nebo příjmu zemědělce v předchozích třech letech nebo průměru za tříleté období na základě předcházejícího pětiletého období, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota. Odvětvové nástroje řízení rizik provádějí výpočet ztrát buď na úrovni zemědělského podniku, nebo na úrovni činnosti zemědělského podniku v dotčeném odvětví, nebo ve vztahu k dotčené pojištěné ploše.

V případě trvalých kultur a v jiných odůvodněných případech, pro něž nejsou vhodné metody výpočtu uvedené v prvním pododstavci, mohou členské státy posuzovat ztráty na základě průměrné roční produkce nebo příjmů zemědělce za období, které nepřesahuje osm let, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota.

1.Členské státy mohou poskytovat krizové platby aktivním zemědělcům, kteří jsou zasaženi přírodními katastrofami, nepříznivými klimatickými jevy nebo katastrofickými událostmi. Tyto platby mají zajistit kontinuitu zemědělské činnosti těchto zemědělců a podléhají podmínkám stanoveným v tomto článku a dále upřesněným členskými státy v jejich strategických plánech SZP.

2.Podpora podle tohoto článku je podmíněna formálním uznáním ze strany příslušného orgánu členského státu, že došlo k přírodní katastrofě, nepříznivému klimatickému jevu nebo katastrofické události, jak je vymezuje členský stát, a že tyto události nebo opatření přijatá v souladu s nařízením (EU) 2016/2031 za účelem eradikace nebo zabránění dalšího šíření choroby nebo škodlivého organismu rostlin nebo opatření přijatá za účelem tlumení, prevence nebo eradikace nákaz zvířat, které jsou uvedeny v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882, nebo opatření přijatá v souvislosti s nově se objevující nákazou v souladu s čl. 6 odst. 3 a článkem 259 nařízení (EU) 2016/429 přímo způsobily škodu, která vedla ke zničení alespoň 30 % průměrné roční produkce zemědělce v předcházejícím tříletém období nebo tříletého průměru stanoveného na základě předcházejícího pětiletého období s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty. Ztráty se vypočítávají buď na úrovni zemědělského podniku, na úrovni činnosti zemědělského podniku v dotčeném odvětví, nebo ve vztahu k dotčené ploše.

3.Členské státy zajistí, aby podpora podle tohoto článku byla určena zemědělcům, kteří jsou přírodními katastrofami, nepříznivými klimatickými jevy nebo katastrofickými událostmi nejvíce postiženi, a to stanovením podmínek způsobilosti na základě dostupných důkazů.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce může strategický plán SZP stanovit, že v případě mimořádných opatření v důsledku přírodních katastrof, katastrofických událostí nebo nepříznivých klimatických jevů jsou výdaje financované z EZZF spojené se změnami daného strategického plánu SZP, které souvisejí s intervencemi podle článku 41a, způsobilé ode dne, kdy k této události došlo.

Maximální částka, kterou lze pro každý členský stát vyhradit na krizové platby zemědělcům v návaznosti na přírodní katastrofy, nepříznivé klimatické jevy nebo katastrofické události uvedené v článcích 41a a 78a, je omezena na roční částky stanovené v tabulce 1 přílohy XV.

Na kalendářní roky 2025 a 2026 nesmí celkové roční výdaje na doplňkové krizové platby podle článku 41a překročit orientační finanční příděl pro tento typ intervence na příslušný kalendářní rok, který členské státy stanovily ve svých finančních plánech v souladu s čl. 112 odst. 2 písm. a) a který Komise schválila v souladu s článkem 119. Tento finanční strop představuje finanční strop stanovený právem Unie.

Odchylně od odstavce 1, pokud se členský stát rozhodne neposkytovat podporu na krizové platby v souladu s článkem 78a, je maximální roční částka, kterou může tento členský stát vyhradit na doplňkové krizové platby uvedené v článku 41a, omezena na roční částky stanovené v tabulce 2 přílohy XV.

Na kalendářní roky 2025 a 2026 nesmí celkové roční výdaje na doplňkové krizové platby podle článku 41a překročit orientační finanční příděl pro tento typ intervence na příslušný kalendářní rok, který členské státy stanovily ve svých finančních plánech v souladu s čl. 112 odst. 2 písm. a) a který Komise schválila v souladu s článkem 119. Tento finanční strop představuje finanční strop stanovený právem Unie.“

„Písmeno e) prvního pododstavce se nepoužije na intervence v rámci typu intervence na doplňkové krizové platby zemědělcům v rámci přímých plateb podle článku 41a, na intervence v rámci typu intervence v odvětví včelařství podle čl. 55 odst. 1 písm. a) a písmen c) až g), na intervence v rámci typu intervence v odvětví vína podle čl. 58 odst. 1 písm. h) až k), na informační a propagační opatření pro režimy jakosti v rámci typu intervence pro spolupráci podle článku 77 a na intervence v rámci typu intervence pro krizové platby zemědělcům v rámci rozvoje venkova podle článku 78a.“

(28)V čl. 115 odst. 5 se písmeno a) nahrazuje tímto:

a)krátký popis doplňkového vnitrostátního financování na intervence v oblasti rozvoje venkova stanovené v hlavě III kapitole IV a na intervence pro doplňkové krizové platby zemědělcům stanovené v článku 41a, které je poskytováno v rámci strategického plánu SZP, včetně částek na jednotlivé intervence a informací o souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení;“

5.Komise se k žádosti o změnu podle odstavce 2 vyjádří do 30 pracovních dní od jejího předložení. Členské státy poskytnou Komisi veškeré nezbytné doplňující informace.

6.Žádost o strategickou změnu strategického plánu SZP se schválí nejpozději tři měsíce poté, co ji členský stát předložil.

Pokud Komise nevznese námitky proti oznámeným změnám do 30 pracovních dnů od předložení oznámení, mají změny právní účinky ode dne oznámení. Komise vznese námitky proti oznámené změně, pokud zjistí, že změna není v souladu s tímto nařízením a nařízením (EU) 2021/2116, jakož i s akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými na jejich základě.

1.Každý členský stát určí jeden orgán odpovědný za přijímání nebo koordinaci opatření k dosažení a zachování vnitrostátní a přeshraniční interoperability mezi informačními systémy používanými pro provádění, správu, monitorování a hodnocení SZP ve prospěch zemědělců a dalších příjemců v rámci SZP. Pro účely tohoto článku se interoperabilitou rozumí schopnost informačních systémů komunikovat navzájem sdílením dat prostřednictvím elektronické komunikace.

Členské státy v nejvyšší možné míře založí své posouzení potřeb a návrh opatření na zásadě, že údaje se shromažďují pouze jednou a jsou používány opakovaně.

„Rezerva se nepoužije na opatření na podporu zemědělců zasažených přírodními katastrofami, nepříznivými klimatickými jevy nebo katastrofickými událostmi. Rezerva však může být použita na opatření řešící narušení trhu způsobené přírodními katastrofami, nepříznivými klimatickými jevy nebo katastrofickými událostmi, včetně opatření přijatých podle článků 219 a 220 nařízení (EU) č. 1308/2013.“