(1)Odvětví zemědělství, zejména zemědělci, kteří zajišťují potravinové zabezpečení, čelí řadě problémů. Pandemie COVID-19, rostoucí nestabilita světového obchodu, stále extrémnější povětrnostní události a pokračující ruská útočná válka proti Ukrajině vedly k bezprecedentnímu nárůstu cen zemědělských vstupů spojených se spotřebou energie a vleklému období vysoké inflace, což ovlivnilo náklady zemědělců a ceny potravin. Současně zemědělci pokračují v úsilí o větší udržitelnost své produkce z hlediska životního prostředí, přičemž jsou kvůli nadměrné regulaci vystaveni značné regulační zátěži. Mnozí spotřebitelé, kteří se potýkají se zvýšenými životními náklady, svou spotřebu rovněž přesměrovali na levnější potraviny. Všechny výše uvedené faktory dále narušily rozdělení přidané hodnoty v potravinovém řetězci a zvýšily míru nejistoty, v níž zemědělci – zejména malé a středně velké zemědělské podniky – působí, čímž podnítily protesty a zvýšily nedůvěru. Je proto vhodné přijmout opatření k řešení těchto problémů a obnovit spravedlnost a důvěru účastníků potravinového řetězce, chránit příjmy zemědělců a zvýšit důvěru mladých lidí v zemědělskou profesi.

(3)V zájmu zvýšení důvěry a spravedlnosti v celém potravinovém řetězci by se pojmy „spravedlivý“, „rovný“ nebo jim rovnocenné pojmy měly používat pouze s předchozím a informovaným souhlasem zemědělce pro označení obchodních metod, které zajišťují stabilitu a transparentnost obchodních vztahů mezi zemědělci a odběrateli a tvorbu cen, již zúčastnění zemědělci považují za spravedlivou, a které podporují cíle udržitelného rozvoje OSN a přispívají k jejich plnění, a to i způsobem, který je v souladu s přílohou I směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/17605. Proto je nezbytné zajistit transparentní tvorbu cen a úměrné rozdělení hodnoty v potravinovém řetězci, které bude odrážet úsilí a rizika, která podstupuje každá ze stran, zejména však zemědělci, kteří představují nejzranitelnější článek tohoto řetězce.

__________________

5 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1760 ze dne 13. června 2024 o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937 a nařízení (EU) 2023/2859 (Úř. věst. L, 2024/1760, 5.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1760/oj).

(4)Pojem „krátký dodavatelský řetězec“ by se měl používat s předchozím souhlasem zemědělce a pouze pro označení obchodních metod, kde existuje přímé spojení mezi zemědělcem, družstvy či organizacemi producentů a spotřebiteli nebo kde je mezi nimi jen omezený počet zprostředkovatelů, které umožňuje přímou výměnu informací o procesu produkce a produktu, a to i prostřednictvím komunikace na dálku a/nebo prostřednictvím zprostředkovatele, který tuto výměnu zajišťuje v okamžiku prodeje. Alternativně lze tento výraz použít také v případech, kdy existuje úzké spojení mezi zemědělci a spotřebiteli, a to i v podobě prodeje po internetu, nebo zeměpisná blízkost, včetně přeshraničních situací. Zeměpisná blízkost by měla být měřena na základě krátké vzdálenosti nebo krátké doby přepravy. To bude motivovat spotřebitele, aby platili ceny, které spravedlivě odměňují zemědělce za to, co vyprodukují, posílí rozvoj venkovských oblastí a přispěje k tomuto rozvoji a zlepší transparentnost, pokud jde o původ a metody produkce produktů. Tento pojem by se měl vztahovat na produkty vyrobené na jednotném trhu a umisťované na něj. Takový nástroj přispěje ke zvýšení transparentnosti a hospodářské spravedlnosti a k oživení venkovských oblastí, aniž by bylo dotčeno fungování jednotného trhu.

(5)Vzhledem k podmínkám na trhu, vyvíjejícím se očekáváním spotřebitelů a pokroku v oblasti obchodních norem i příslušných mezinárodních norem by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie s ohledem na používání nepovinných výrazů označujících obchodní metody související se spravedlivým přidělováním přidané hodnoty zemědělcům a vytvářením a udržováním krátkých dodavatelských řetězců. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů5a. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

____________________

(7)Členské státy mohou zachovat nebo zavést vnitrostátní předpisy stanovující doplňkové požadavky na používání nepovinných pojmů pro obchodní metody, tyto předpisy by však neměly bránit používání těchto pojmů pro produkty, které jsou legálně vyprodukovány nebo uvedeny na trh v jiném členském státě, ani toto používání omezovat nebo ztěžovat ani by neměly zvyšovat regulační zátěž pro zemědělce, zejména pak pro malé a střední zemědělské podniky.

(8)Důležitou roli, pokud jde o odpovědnost hospodářských subjektů, zvyšování povědomí o významu tržních signálů, přizpůsobování nabídky poptávce, zlepšování přenosu cen v rámci dodavatelského řetězce, zvyšování transparentnosti a předcházení nekalým obchodním praktikám a jejich řešení, jakož i respektování cen, které zajišťují spravedlivou odměnu pro zemědělce, hraje používání písemných smluv. Používání písemných smluv má zároveň zásadní význam pro předcházení častým zneužívajícím obchodním praktikám, jako jsou opožděné platby, jednostranné rušení objednávek a zpětná změna smluvních podmínek. Tyto praktiky postihují zejména malé producenty, kteří nemají právní prostředky na obranu. Pravidla pro smluvní vztahy v odvětví mléka a mléčných výrobků by proto měla být rozšířena tak, aby zahrnovala i jiné produkty než syrové mléko, při současném zajištění souladu s pravidly pro smluvní vztahy platnými pro ostatní odvětví zemědělství. Provedení těchto opatření proto vytvoří zemědělským producentům rámec, který jim poskytne nezbytnou ochranu, aby mohli zhodnocovat a plánovat svou produkci, a tím přispěje k rozvoji místního hospodářství.

(9)V zájmu zvýšení flexibility členských států a zjednodušení postupu uznávání organizací producentů, a tím i snížení transakčních nákladů a zvýšení účinnosti, by pravidla pro organizace producentů měla umožnit jejich uznání na základě jediné žádosti týkající se více odvětví a produktů. Kromě toho mohou producenti ekologických produktů využít stávající možnosti pro zakládání a uznávání organizací producentů za účelem posílení spolupráce. Kritéria pro uznávání organizací producentů a jejich stanovy by měly rovněž stanovovat, že organizace producentů jsou vytvářeny z podnětu zemědělců nebo v případě odvětví ovoce a zeleniny z podnětu producentů a jsou ovládány v souladu s pravidly, která umožňují členům organizace producentů demokratickou kontrolu jejich organizací a jejich rozhodnutí.

(10)K podpoře dalšího udržitelného rozvoje, který je jednou z klíčových zásad zakotvených ve Smlouvě a prioritním cílem politik Unie, a zajištění transparentnosti, stability a spravedlnosti obchodních vztahů mezi zemědělci a odběrateli v celém dodavatelském řetězci by měly mít členské státy možnost uznávat organizace producentů, které sledují konkrétní cíle, s použitím nepovinných pojmů pro obchodní metody, jako jsou „spravedlivý“, „rovný“ nebo jim rovnocenné pojmy a „krátký dodavatelský řetězec“. Kromě toho by mohlo prosazování používání těchto pojmů pomoci vzdělávat spotřebitele o dopadu jejich spotřebitelských rozhodnutí na sociální spravedlnost a ekonomickou udržitelnost v zemědělsko-potravinářském odvětví.

(11)Pro zajištění spravedlivé životní úrovně zemědělců, posílení jejich vyjednávací pozice vůči zpracovatelům a dalším účastníkům dodavatelského řetězce a spravedlivějšího rozdělení přidané hodnoty v dodavatelském řetězci by měla být možnost vyjednávat smluvní podmínky jménem členů rozšířena i na organizace producentů, které nejsou uznány, včetně družstev, v souladu s vnitrostátním právem, a to pro část jejich produkce nebo pro veškerou jejich produkci za předpokladu, že tyto organizace již žádost o uznání u některého členského státu podaly, a to nejvýše pět let od podání žádosti o uznání. S cílem zajistit rovné zacházení se členy uznaných organizací producentů by tato možnost měla podléhat příslušným omezením. Neuznané organizace producentů, které tuto možnost využívají, by měly zejména splňovat kritéria pro uznávání stanovená na úrovni Unie a zapojovat se do činností stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/20137, včetně soustředění nabídky a uvádění produktů svých členů na trh.

__________________

7 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/1308/oj).

(12)Pro posílení vyjednávací pozice uznaných organizací producentů a zajištění udržitelného rozvoje zemědělské produkce by mělo být umožněno uznaným sdružením organizací producentů jménem svých členů vyjednávat smluvní podmínky, včetně ceny, pro část produkce svých členů nebo pro celou jejich produkci, s výjimkou odvětví ovoce a zeleniny, pokud o to sdružení organizací producentů výslovně nepožádají. Tato možnost by měla být povolena s výhradou záruky, že organizace, které jsou členy těchto sdružení, nejsou zároveň členy jiného sdružení organizací producentů a že objem produktů, na které se činnost sdružení vztahuje, nepřesahuje 33 % celkové vnitrostátní produkce daného členského státu nebo 5 % produkce celé Unie. Aby byla zachována účinná hospodářská soutěž na trhu, nemělo by být uznaným sdružením organizací producentů umožněno sjednávat smluvní podmínky ani v případech, kdy tato sdružení zahrnují neuznané organizace producentů.

(13)S cílem zabránit kupujícím v tom, aby podkopávali vyjednávací pozici organizací producentů, by měly být stanoveny vhodné záruky, pokud jde o kontakty mezi kupujícími a členy těchto organizací producentů. Kupující sice mohou kontaktovat členy organizací producentů, ale tyto kontakty by neměly narušovat cíle organizací producentů nebo soustředění nabídky a uvádění produktů na trh. Současně se doporučuje, aby kromě standardizovaných digitálních nástrojů měli zemědělci k dispozici také snadno vyplnitelné standardní smluvní formáty, které jsou k dispozici na vnitrostátní úrovni a které lze zasílat e-mailem, aby se tak snížila byrokracie. Kromě toho by členské státy měly poskytovat snadno dostupné online vzdělávací kurzy a pokyny pro vypracování a registraci smluv.

(15)Některé členské státy rozhodly, že veškeré dodávky zemědělských produktů na jejich území mají být podloženy písemnými smlouvami mezi stranami. Pokud členské státy tuto možnost nevyužijí, zemědělci, organizace producentů nebo sdružení organizací producentů mohou požádat o použití písemných smluv. Vzhledem ke slabší vyjednávací pozici zemědělců a obav z odvetných obchodních opatření ze strany kupujících však může být pro zemědělce a jejich sdružení obtížné takovou žádost podat. Aby se zvýšila důvěra, transparentnost a účinnost v rámci dodavatelského řetězce a aby všichni zemědělci, organizace producentů a sdružení organizací producentů mohli využívat výhod plynoucích z používání písemných smluv, měly by být dodávky zemědělských produktů v Unii od zemědělce, organizace producentů nebo sdružení organizací producentů zpracovateli, distributorovi nebo maloobchodníkovi podloženy písemnou smlouvou. Členské státy by měly mít možnost na žádost mezioborové organizace nebo organizace, která je považována za velkou měrou reprezentativní pro zemědělské odvětví, rozhodnout, zda některá konkrétní odvětví od požadavku na písemnou smlouvu osvobodí.

(16)S cílem lépe zohlednit signály trhu a zlepšit přenos cen by měly mít členské státy možnost požadovat, aby producenti, kteří nejsou zemědělci, organizace producentů nebo sdružení organizací producentů používali písemné smlouvy o dodávkách zemědělských produktů, a požadovat, aby producenti používali písemné návrhy na uzavření smluv o dodávkách zemědělských produktů. V zájmu zjednodušení a snížení transakčních nákladů by toto nařízení mělo stanovit určité výjimky z povinného používání písemných smluv nebo písemných návrhů na uzavření smluv a umožnit členským státům, aby určité dodávky z povinnosti používat písemné smlouvy nebo písemné návrhy vyňaly, přičemž by byla zemědělcům a jejich sdružením ponechána možnost požadovat používání písemných smluv nebo písemných návrhů v případech, kdy taková povinnost neexistuje. Tato flexibilita by měla být uplatňována tak, aby neohrozila ochranu zemědělců, přičemž výjimky by měly být jasně definovány, aby se zabránilo zneužívajícím výkladům a obcházení smluvních závazků.

(17)Mělo by být stanoveno povinné používání písemných smluv o dodávkách zemědělských produktů a základní podmínky jejich používání na úrovni Unie, a to při současném zajištění, že právo stran sjednávat všechny prvky smluv nebude omezeno nad rámec toho, co je nezbytně nutné. Členským státům by však nemělo být bráněno v přijímání přísnějších opatření k boji proti nekalým obchodním praktikám v zemědělském a potravinovém dodavatelském řetězci, pokud jsou tato opatření vhodná a přiměřená k dosažení jejich cílů a slučitelná se směrnicí (EU) 2019/633. Pro zajištění účinného a spravedlivého uplatňování těchto pravidel, zejména v případě malých producentů, je velmi důležité zjednodušit proces uzavírání smluv, zejména prostřednictvím standardizovaných a digitalizovaných šablon a formátů, které lze zasílat e-mailem, přičemž by měla být zajištěna dostatečná flexibilita, aby se řádně zohlednila různorodost odvětví zemědělství.

(18)Členské státy by měly zavést mediační mechanismy s cílem podpořit strany v dosažení smírného řešení sporů týkajících se uzavření nebo revize písemné smlouvy. Tyto mediační mechanismy by měly zůstat pro všechny strany zcela dobrovolné. Členské státy by měly zajistit, aby strany mohly požádat o mediaci v případě, že nedojde k dohodě o formalizaci, výkladu nebo plnění smlouvy. Členské státy by měly Komisi informovat o mediačním právním rámci nebo mechanismech, které na jejich území fungují, a Komise může usnadňovat výměnu osvědčených postupů týkajících se těchto právních rámců nebo mechanismů.

(19)V zájmu usnadnění fungování mechanismů přenosu cen, kdy se konečná cena splatná za dodávku zemědělských produktů vypočítává kombinací různých faktorů stanovených ve smlouvě, by tyto faktory měly zahrnovat objektivní ukazatele, indexy nebo metody výpočtu, které jsou pro strany snadno pochopitelné. Aby zemědělci nebyli nuceni systematicky prodávat pod svými produkčními náklady, měly by ukazatele, indexy a metody výpočtu konečné ceny odrážet změny tržních podmínek a produkčních nákladů na dodávané zemědělské produkty. Konečná cena by měla pokrýt celkové produkční náklady včetně spravedlivé odměny producentům a celkové náklady na doplňkové služby. Středisko EU pro sledování zemědělsko-potravinářského řetězce (AFCO) by mohlo být využíváno k poskytování informací o cenách v zemědělsko-potravinářském řetězci, struktuře nákladů, rozdělení marží a přidané hodnotě, přičemž by mělo dodržovat pravidla důvěrnosti a hospodářské soutěže. Při vytváření cenových mechanismů by mohly hrát důležitou úlohu velkoobchodní trhy. Jedná se o akreditované struktury, které mohou zajistit transparentnost cen a přispět k vyváženějšímu rozdělení v rámci celého hodnotového řetězce.

(20)Vzhledem ke zranitelné vyjednávací pozici zemědělců a jejich organizací, nedávným případům značného kolísání nákladů na zemědělské vstupy a tržních cen a potřebě účinnějšího přenosu cen v rámci dodavatelského řetězce by měly smlouvy s dobou trvání delší než šest měsíců nebo 12 měsíců v případě odvětví obchodujících na termínových trzích obsahovat ustanovení o revizi, které mohou uplatnit zemědělci a jejich organizace. Takové ustanovení by mělo zemědělcům umožnit po uplynutí šesti měsíců kdykoliv požádat o revizi prvků smlouvy a umožnit jim, aby smlouvu ukončili, není-li dosaženo dohody o revizi, aniž by bylo dotčeno právo stran sjednávat jiné možnosti revize smlouvy. Tyto smlouvy by mělo být možné revidovat s ohledem na nepředvídané okolnosti, jako jsou extrémní povětrnostní události, vypuknutí nákaz zvířat, geopolitické napětí nebo jakýkoli jiný důvod, který brání tomu, aby dohodnutá cena pokryla náklady zemědělců, což by přispělo k lepší ochraně zemědělců před volatilitou trhu a k tomu, aby se mohli lépe přizpůsobit hospodářské realitě.

(21)Aby se zvýšila transparentnost smluv a přispělo ke spravedlivějším obchodním praktikám, měly by mít členské státy v odůvodněných případech možnost požadovat registraci písemných smluv o dodávkách zemědělských produktů.

(22)Některé iniciativy v oblasti vertikální a horizontální spolupráce týkající se zemědělských a potravinářských produktů, jejichž cílem je uplatňovat požadavky, které by mohly být z etického a sociálního hlediska přísnější než povinné požadavky, mohou mít pozitivní dopad na cíl společné zemědělské politiky, kterým je zajistit odpovídající životní úroveň zemědělského obyvatelstva, a na socioekonomický cíl a cíl udržitelného rozvoje ve venkovských oblastech Unie. Proto by se na tyto iniciativy za určitých okolností neměl vztahovat čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(23)V obdobích závažné nerovnováhy na trhu mohou určité kategorie společných opatření soukromých hospodářských subjektů přispět ke stabilizaci dotčených odvětví. S cílem zajistit, aby soukromé hospodářské subjekty měly k provádění těchto opatření potřebné zdroje, by měla mít Komise možnost na podporu těchto opatření poskytnout zdroje Unie ze zemědělské rezervy, přičemž by měla zajistit jejich proveditelnost a zabránit nepříznivému dopadu na přímé platby. V tomto ohledu by Komise měla v případě potřeby zpřístupnit i další zdroje financování Unie. Členské státy by rovněž měly mít možnost přidělit další vnitrostátní zdroje.

(26)V zájmu posílení postavení zemědělců v potravinovém řetězci by měla být změněna některá ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/21158, pokud jde o typy intervencí v určitých odvětvích. Cílem těchto změn je podpořit zemědělce, aby se stali nebo zůstali členy organizací producentů nebo sdružení organizací producentů uznaných podle nařízení (EU) č. 1308/2013, a to s ohledem na pozitivní úlohu, kterou tyto organizace a sdružení hrají při posilování vyjednávací síly producentů. Kromě toho by se v zájmu zajištění účinnější a cílenější podpory organizací producentů prostřednictvím strategických plánů SZP měla stanovit možnost zvýšit finanční podporu Unie na operační programy v určitých odvětvích, přičemž by měla být zajištěna proveditelnost a mělo by se zabránit nepříznivému dopadu na přímé platby.

__________________

8 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/2115/oj).

(30)S cílem podpořit zavádění typů intervencí v jiných odvětvích uvedených v čl. 42 písm. f) nařízení (EU) 2021/2115 by měly mít členské státy od roku 2025 umožněnu větší flexibilitu při úpravách přidělení finančních prostředků těmto odvětvím tím, že budou moci využít až 6 % svých přídělů na přímé platby, přičemž by měla být zajištěna proveditelnost a zabráněno nepříznivému dopadu na přímé platby.

(32)S cílem zajistit, aby zdroje Unie ze zemědělské rezervy mohly být spravedlivým a transparentním způsobem poskytnuty členským státům na podporu společných opatření soukromých hospodářských subjektů v obdobích závažné nerovnováhy na trhu, by měla být možnost použití zemědělské rezervy rozšířena na podporu společných opatření, pokud Komise rozhodne, že se na tato opatření nevztahují pravidla hospodářské soutěže, přičemž by měla být zajištěna proveditelnost a zabráněno nepříznivému dopadu na přímé platby.

1.Pojmy „spravedlivý“, „rovný“ nebo jim rovnocenné pojmy mohou být používány, a to samostatně nebo ve spojení s jinými pojmy, pouze na etiketě, v obchodní úpravě, reklamních materiálech nebo obchodní dokumentaci produktu uváděného na trh z odvětví uvedených v čl. 1 odst. 2, s předchozím souhlasem zemědělců nebo organizací jejich zástupců a za předpokladu, že tyto pojmy slouží k informování kupujících o stávajících způsobech organizace produkce, distribuce nebo uvádění na trh, které přispívají přinejmenším:

a)ke stabilitě, mimo jiné prostřednictvím smluv mezi producenty a kupujícími, s cílem omezit dopad hospodářské nejistoty, a ke sledovatelnosti a transparentnosti ve vztazích zemědělců s odběrateli v rámci dodavatelského řetězce;

b)k ceně za produkty a práci, kterou zúčastnění zemědělci považují za spravedlivou a výdělečnou, a to i na základě údajů poskytnutých Střediskem EU pro sledování zemědělsko-potravinářského řetězce (AFCO);

c)ke společným a socioekonomickým iniciativám sledujícím jeden nebo více cílů udržitelného rozvoje OSN, které přispívají k rozvoji venkovských komunit.

2.Pojem „krátký dodavatelský řetězec“ může být používán, a to samostatně nebo ve spojení s jinými pojmy, pouze na etiketě, v obchodní úpravě, v reklamních materiálech nebo v obchodní dokumentaci produktu z odvětví uvedených v čl. 1 odst. 2, který je vyráběn a uváděn na jednotný trh, za předchozího souhlasu zemědělců nebo organizací jejich zástupců a za předpokladu, že tento pojem slouží k informování kupujících o stávajících způsobech organizace produkce, distribuce nebo uvádění na trh, které udávají přinejmenším jednu z následujících podmínek:

a)přímé spojení nebo omezený počet zprostředkovatelů mezi zemědělcem, družstvem nebo organizací producentů a konečným spotřebitelem produktu nebo

b)úzké spojení a zeměpisnou blízkost, chápanou jako krátkou vzdálenost nebo krátkou dobu přepravy, a to i v přeshraničním kontextu, mezi zemědělcem, družstvem nebo organizací producentů a konečným spotřebitelem produktu.

Komise může přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 227, aby doplnila toto nařízení tím, že dále upřesní podmínky uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) a v odst. 2 písm. a) a b), přičemž zohlední všechny příslušné mezinárodní normy a související systémy certifikace kvality.

a)dodávka mléka a mléčných výrobků od producentů, na které se nevztahuje odstavec 1, musí být podložena písemnou smlouvou;

b)organizace producentů, sdružení organizací producentů nebo zemědělci musí předložit písemný návrh na uzavření smlouvy o dodávkách mléka a mléčných výrobků prvním kupujícím.

Členské státy zavedou mediační mechanismus pro účely případů, kdy nedojde ke vzájemné dohodě o formalizaci, výkladu nebo plnění smlouvy uvedené v odstavcích 1 a 2 nebo o revizi takové smlouvy. Tento mechanismus je pro smluvní strany dobrovolný a je nestranný a může zahrnovat zástupce organizací zastupujících zemědělce.

Členské státy informují Komisi o právním rámci pro mediační mechanismy, které jsou k dispozici na jejich území.

b)je v písemné formě, ať už v papírové nebo digitální podobě, a

i)cenu splatnou za dodávku s výslovným uvedením všech plateb, včetně příslušných slev, která je:

–vypočtena kombinací různých objektivních, ověřitelných a nezměnitelných faktorů stanovených ve smlouvě, jež budou zahrnovat objektivní ukazatele, indexy nebo metody výpočtu konečné ceny, které jsou snadno dostupné a srozumitelné a odrážejí změny v tržních podmínkách, inflaci, celkových výrobních nákladech, včetně odměny zemědělců, celkové náklady za další služby, dodaná množství a jakost nebo složení dodaného mléka a mléčných výrobků.

iii)dobu trvání smlouvy, která může být na dobu určitou, nebo na dobu neurčitou s ustanovením pro ukončení smlouvy. V případě smlouvy s minimální dobou trvání delší než šest měsíců musí smlouva obsahovat ustanovení o revizi, které může uplatnit zemědělec, organizace producentů nebo sdružení organizací producentů na základě nepředvídatelných okolností, jako jsou extrémní povětrnostní podmínky, vypuknutí nákazy zvířat, geopolitické napětí nebo jakýkoli jiný důvod, který brání tomu, aby dohodnutá cena pokryla náklady zemědělců;

iv)podrobné údaje o dobách splatnosti, postupech a okamžiku, kdy dochází k převodu vlastnictví a rizika;

a)mléko nebo dotčené mléčné výrobky dodává člen organizace producentů nebo družstva organizaci producentů nebo družstvu, jehož je členem, za předpokladu, že stanovy této organizace producentů nebo družstva nebo pravidla a rozhodnutí v nich uvedená nebo z nich vyplývající obsahují ustanovení s obdobnými cíli jako ustanovení uvedená v odstavci 4;

vypouští se

vypouští se

a)dodávka se týká produktů v hodnotě, která se rovná prahové hodnotě stanovené členským státem, jež nesmí přesáhnout 4 000 EUR, nebo je nižší než tato hodnota;

7.V případech, kdy se podle odstavce 5 písm. d) nebo odstavce 6 nevyžaduje písemná smlouva nebo písemný návrh na uzavření smlouvy, může zemědělec, organizace producentů nebo sdružení organizací producentů požadovat, aby dodávka mléka nebo mléčných výrobků byla podložena písemnou smlouvou nebo písemným návrhem na uzavření smlouvy. Tato smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy se řídí podmínkami stanovenými v odstavci 4 a odst. 8 prvním pododstavci.

Všechny náležitosti smluv o dodávkách mléka nebo mléčných výrobků uzavřených mezi zemědělci, organizacemi producentů nebo sdruženími organizací producentů a odběrateli, zpracovateli, distributory nebo maloobchodníky, včetně náležitostí a jejich složek uvedených v odst. 4 písm. c), jsou volně sjednány mezi stranami, aniž by byly dotčeny další požadavky zavedené členskými státy.

10.Členské státy, které využívají možností uvedených v tomto článku, informují Komisi o způsobu jejich uplatňování.

a)založili producenti v jednom nebo více odvětvích uvedených v čl. 1 odst. 2 a ovládají zemědělci, kteří jsou jejími členy, nebo v případě odvětví ovoce a zeleniny producenti v souladu s čl. 153 odst. 2 písm. c);“

b)byly vytvořeny z podnětu zemědělců nebo v případě odvětví ovoce a zeleniny producentů a provádějí alespoň jednu z těchto činností:

1a.Odchylně od čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie může organizace producentů uznaná podle odstavce 1 tohoto článku nebo organizace producentů, včetně družstva, nebo jakákoli jiná rovnocenná právní forma registrovaná v souladu s vnitrostátním právem, která nebyla členským státem uznána jako organizace producentů, ale splňuje požadavky stanovené v odstavci 1 tohoto článku a v článku 154, plánovat produkci zemědělských produktů, optimalizovat jejich produkční náklady, umisťovat je na trh a sjednávat smlouvy na dodávky zemědělských produktů jménem svých členů pro veškerou produkci nebo její část.

„S výjimkou odvětví ovoce a zeleniny, jestliže o to výslovně sdružení organizací producentů nepožádá, může odchylně od odstavce 1a a prvního pododstavce sdružení organizací producentů uznané podle čl. 156 odst. 1 rovněž vykonávat činnosti uvedené v odst. 1a prvním pododstavci, pokud:

d)objem produktů, kterých se týkají činnosti uvedené v odst. 1a prvním pododstavci, nepřesahuje 33 % celkové vnitrostátní produkce určitého členského státu nebo 5 % produkce Unie jako celku.“

2a.Stanovy organizace producentů musí zajistit, aby bylo dosaženo cíle soustředění nabídky, zejména tím, že organizace producentů vyjednává a určuje základní prvky prodeje, jako je cena, kvalita a objem. Stanovy mohou stanovit možnost, aby členové byli v přímém kontaktu s kupujícími, pokud tyto přímé kontakty neohrozí cíle sledované organizací producentů nebo soustředění nabídky a uvádění produktů organizace producentů na trh. Soustředění nabídky a uvedení produktů na trh se považují za zajištěné, pokud organizace producentů vyjedná a určí podstatné prvky prodeje, jako jsou cena, jakost a objem.

vypouští se

a)dodávka zemědělských produktů od producentů, na které se nevztahuje odstavec 1, musí být podložena písemnou smlouvou,

b)organizace producentů, sdružení organizací producentů nebo zemědělci musí předložit písemný návrh na uzavření smlouvy o dodávkách zemědělských produktů prvním kupujícím.

Členské státy zavedou mediační mechanismus pro účely případů, kdy nedojde ke vzájemné dohodě o formalizaci, výkladu nebo plnění smlouvy uvedené v odstavcích 1 a 2 nebo o takovéto smlouvě. Tento mechanismus je pro smluvní strany dobrovolný a nestranný. Tento mechanismus může zahrnovat zástupce organizací zastupujících zemědělce.

Členské státy každoročně informují Komisi o mediačním právním rámci či mechanismech dostupných na jejich území.

b)je v písemné formě, ať už v papírové nebo digitální podobě, a

i)cenu splatnou za dodávku s výslovným uvedením všech plateb, včetně příslušných slev, která je:

–vypočtena kombinací různých objektivních, ověřitelných a nezměnitelných faktorů stanovených ve smlouvě, jež mohou zahrnovat objektivní ukazatele, indexy a metody výpočtu konečné ceny, které jsou snadno dostupné a srozumitelné a odrážejí změny v tržních podmínkách, inflaci, celkové výrobní náklady, včetně odměny zemědělců, celkové náklady za další služby, dodaná množství a jakost nebo složení dodaných zemědělských produktů; za tímto účelem mohou členské státy nebo regionální orgány stanovit ukazatele v souladu s objektivními kritérii založenými na studiích provedených v oblasti produkce a potravinového řetězce, údajích poskytnutých mezioborovými organizacemi uznanými v souladu s čl. 157 odst. 1 nebo údajích od Střediska EU pro sledování zemědělsko-potravinového řetězce, přičemž se tyto ukazatele zveřejní online, aby mohly být použity ve smlouvách, Smluvní strany mohou volně odkazovat na tyto ukazatele nebo jiné ukazatele, které považují za relevantní;

iii) dobu trvání smlouvy, která může být buď na dobu určitou, nebo na dobu neurčitou s ustanovením pro ukončení smlouvy. V případě smluv s minimální dobou trvání delší než šest měsíců a v případě odvětví obchodujících na termínových trzích více než dvanáct měsíců, musí smlouva rovněž obsahovat ustanovení o revizi, které může uplatnit zejména zemědělec, organizace producentů nebo sdružení organizací producentů na základě nepředvídatelných okolností, jako jsou extrémní povětrnostní podmínky, vypuknutí nákazy zvířat, geopolitické napětí nebo jakýkoli jiný důvod, který brání tomu, aby dohodnutá cena pokryla náklady zemědělců;

iv)podrobné údaje o dobách splatnosti, postupech a okamžiku, kdy dochází k převodu vlastnictví a rizika;

a)dotčené zemědělské produkty dodává člen organizace producentů nebo družstva organizaci producentů nebo družstvu, jehož je členem, za předpokladu, že stanovy této organizace producentů nebo družstva nebo pravidla a rozhodnutí stanovená v těchto stanovách nebo z nich odvozená obsahují ustanovení s obdobnými cíli jako ustanovení uvedená v odst. 4 písm. a), b) a c);

vypouští se

vypouští se

a)dodávka se týká produktů v hodnotě, která se rovná prahové hodnotě stanovené členským státem, jež nesmí přesáhnout 4 000 EUR, nebo je nižší než tato hodnota;

7.V případech, kdy se podle odstavce 5 písm. d) nebo odstavců 6 a 6a nevyžaduje písemná smlouva nebo písemný návrh na uzavření smlouvy, může zemědělec, organizace producentů nebo sdružení organizací producentů požadovat, aby každá dodávka zemědělských produktů zpracovateli, distributorovi nebo maloobchodníkovi byla podložena písemnou smlouvou mezi stranami nebo písemným návrhem na uzavření smlouvy. Tato smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy se řídí podmínkami stanovenými v odstavci 4 a odst. 8 prvním pododstavci.

Všechny náležitosti smluv o dodávkách zemědělských produktů uzavřených mezi zemědělci, organizacemi producentů nebo sdruženími organizací producentů a zpracovateli, distributory nebo maloobchodníky, včetně náležitostí a jejich součástí uvedených v odst. 4 písm. c), jsou volně sjednány mezi stranami, aniž by byly dotčeny další požadavky stanovené členskými státy.

9.Členské státy mohou v odůvodněných případech požadovat, aby kupující zemědělských produktů před dodávkou dotčených zemědělských produktů od zemědělce, organizace producentů nebo sdružení organizací producentů ke zpracovateli, distributorovi nebo maloobchodníkovi na jejich území zaevidoval písemné smlouvy uvedené v odstavci 1, přičemž toto ustanovení se netýká sezónních produktů a produktů podléhajících zkáze.

10.Členské státy, které využívají možností uvedených v tomto článku, informují Komisi o způsobu jejich uplatňování.

d)podpora ekonomické životaschopnosti malých a rodinných zemědělských podniků, jejichž standardní produkce podle definice v čl. 2 bodě 8 nařízení Rady (ES) č. 1217/2009 nepřesáhne 100 000 EUR;

__________________

11 Nařízení Rady (ES) č. 1217/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o zřízení Datové sítě pro udržitelnost zemědělských podniků (Úř. věst. L 328, 15.12.2009, s. 27, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2009/1217/oj).

Od [datum vstupu v platnost + 2 roky] mohou producenti uvedení v odstavci 1 požádat Komisi o stanovisko týkající se slučitelnosti dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě uvedených v odstavci 1 s ohledem na provádění norem udržitelnosti, jejichž cílem je přispět k jednomu nebo více cílům stanoveným v odst. 3 písm. d) až fd), s tímto článkem.

a)stažení jejich produktů z trhu nebo bezplatná distribuce těchto produktů, a to i charitativním organizacím;

g)dočasné plánování produkce zohledňující zvláštní povahu daného produkčního cyklu, zejména produktů podléhajících zkáze;

Pokud Komise přijme prováděcí akty v souladu s prvním pododstavcem tohoto článku, může rozhodnout o poskytnutí podpory Unie ze zemědělské rezervy uvedené v článku 16 nařízení (EU) 2021/2116 dotčeným členským státům, přičemž v případě krize má možnost tuto podporu uvolnit okamžitě poté, co posoudí její proveditelnost. Tato finanční podpora poskytne prostředky nezbytné pro provádění těchto smluv a rozhodnutí dotčenými hospodářskými subjekty. Komise zajistí, aby použití finančních prostředků na podporu opatření podle těchto prováděcích aktů neohrožovalo přímé platby. V případě potřeby Komise zpřístupní další finanční prostředky Unie na podporu opatření podle tohoto pododstavce.

2.Smlouvy o dodání mohou být uzavírány na více let.;

Cena bude vypočtena kombinací různých objektivních, ověřitelných a nezměnitelných faktorů stanovených ve smlouvě, jež budou zahrnovat objektivní ukazatele, indexy nebo metody výpočtu konečné ceny, které jsou snadno dostupné a srozumitelné a odrážejí změny v tržních podmínkách, inflaci, celkové výrobní náklady, včetně odměny zemědělců, celkové náklady na další služby, dodaná množství a jakost nebo složení dodaných zemědělských produktů; Za tímto účelem mohou členské státy nebo regionální orgány stanovit ukazatele, které se zveřejní online pro použití ve smlouvách, v souladu s objektivními kritérii založenými na studiích provedených v oblasti produkce a potravinového řetězce nebo na údajích poskytnutých mezioborovými organizacemi uznanými v souladu s čl. 157 odst. 1 nebo na údajích Střediska EU pro sledování zemědělsko-potravinového řetězce. Smluvní strany mohou volně odkazovat na tyto ukazatele nebo jiné ukazatele, které považují za relevantní;

5a.Omezení ve výši 50 % stanovené v odstavci 1 se zvýší na 70 % v případě výdajů souvisejících s cíli podle čl. 46 písm. a), b) nebo c), pokud jsou splněny tyto podmínky;

b)investice uvedené v písmeni a) jsou provedeny v provozovnách těchto mladých zemědělců nebo nových zemědělců nebo, v případě odvětví ovoce a zeleniny, v provozovnách producentů, kteří se poprvé připojili k organizaci producentů uznané podle nařízení (EU) č. 1308/2013, v rámci jejich prvního operačního programu, a během 7 let následujících po dni, kdy se mladí zemědělci nebo noví zemědělci k organizaci producentů připojili.

Od roku 2025 mohou členské státy v rámci žádosti o změnu svého strategického plánu SZP podané v souladu s článkem 119 přehodnotit svá rozhodnutí uvedená v odstavci 6 a rozhodnout, že až 6 % svých přídělů na přímé platby stanovených v příloze V, v relevantních případech po odečtení přídělů pro bavlnu stanovených v příloze VIII, použijí pro typy intervencí v jiných odvětvích uvedených v hlavě III kapitole III oddíle 7, a to za předpokladu, že takové rozhodnutí nemá nepříznivý vliv na výši základní podpory příjmu pro udržitelnost.