<?xml version="1.0" encoding="UTF-8" standalone="no"?><SDOCTA xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" STATUS="DEF2" xsi:noNamespaceSchemaLocation="TA.xsd"><IDENT><STRING BOLD="on">P10_TA(2025)0221</STRING></IDENT><TI><STRING BOLD="on">Politická strategie EU pro Latinskou Ameriku</STRING></TI><HIDDEN><STRING HIDDEN="on" ITALIC="on">(A10-0171/2025 - Zpravodaj: Davor Ivo Stier)</STRING></HIDDEN><TXTLST><RESOL><TI><STRING BOLD="on">Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. října 2025 o politické strategii EU pro Latinskou Ameriku (2025/2083(INI))</STRING></TI><TEXT><PREAMBLE><PRINIT><STRING ITALIC="on">Evropský parlament,</STRING></PRINIT><GRVISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na hlavu V této smlouvy týkající se vnější činnosti Evropské unie,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na články 3 a 21 Smlouvy o Evropské unii a článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na své usnesení ze dne 2. dubna 2025 o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky – výroční zpráva za rok 2024<FOOTNOTE><FIELD> Přijaté texty, P10_TA(2025)0057.</FIELD></FOOTNOTE>,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009<FOOTNOTE><FIELD> Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/947/oj.</FIELD></FOOTNOTE>,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2023 o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje<FOOTNOTE><FIELD> Úř. věst. C, C/2023/398, 23.11.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/398/oj.</FIELD></FOOTNOTE>,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle udržitelného rozvoje přijaté v září 2015,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na svá usnesení o Venezuele, zejména na usnesení ze dne 21. ledna 2025 o situaci ve Venezuele po uzurpaci úřadu prezidenta dne 10. ledna 2025<FOOTNOTE><FIELD> Úř. věst. C, C/2025/2148, 23.4.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/2148/oj.</FIELD></FOOTNOTE> a usnesení ze dne 19. září 2024 o situaci ve Venezuele<FOOTNOTE><FIELD> Úř. věst. C, C/2024/7215, 10.12.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/7215/oj.</FIELD></FOOTNOTE>, na svá usnesení o Kubě, zejména na usnesení ze dne 12. července 2023 o stavu Dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi EU a Kubou s ohledem na nedávnou návštěvu vysokého představitele na Kubě<FOOTNOTE><FIELD> Úř. věst. C, C/2024/4001, 17.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/4001/oj.</FIELD></FOOTNOTE> a usnesení ze dne 19. září 2024 o případu Josého Daniela Ferrera Garcíi na Kubě<FOOTNOTE><FIELD> Úř. věst. C, C/2024/7213, 10.12.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/7213/oj.</FIELD></FOOTNOTE>, a na usnesení o Nikaragui, zejména na usnesení ze dne 13. února 2025 o represi režimu prezidenta Ortegy a viceprezidentky Murillové v Nikaragui zaměřené zejména na obránce lidských práv, politické oponenty a náboženské komunity<FOOTNOTE><FIELD> Úř. věst. C, C/2025/2249, 29.4.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/2249/oj.</FIELD></FOOTNOTE>,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na třicet dva rezolucí přijatých Valným shromážděním OSN v letech 1992 až 2024, včetně rezoluce č. A/RES/79/7 ze dne 1. listopadu 2024 nazvané „Nutnost ukončit hospodářské, obchodní a finanční embargo uvalené Spojenými státy americkými na Kubu“,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na rezoluce Valného shromáždění OSN o situaci na Haiti, zejména na rezoluci Rady pro lidská práva č. 58/32 ze dne 4. dubna 2025 nazvanou „Technická pomoc a budování kapacit za účelem zlepšení situace v oblasti lidských práv na Haiti v souvislosti s žádostí orgánů Haiti o koordinovaná a cílená mezinárodní opatření“,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na závěry Rady ze dne 26. května 2025 nazvané „Cesty k pokroku: maximalizace dopadu ve prospěch udržitelného rozvoje a globální prosperity“, které byly schváleny na jejím 4099. zasedání konaném před 4. mezinárodní konferencí o financování rozvoje, jež se uskutečnila v Seville ve dnech 30. června až 3. července 2025,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 7. června 2023 nazvané „Nový program pro vztahy mezi EU a Latinskou Amerikou a Karibikem“ (JOIN(2023)0017),</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 1. prosince 2021 nazvané „Global Gateway“ (JOIN(2021)0030),</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. ES-11/1 ze dne 2. března 2022 nazvanou „Agrese vůči Ukrajině“,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na Deklaraci OSN o právech původních obyvatel, kterou přijalo Valné shromáždění OSN dne 13. září 2007,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 25. listopadu 2020 nazvané „Akční plán EU pro rovnost žen a mužů (GAP) III – Ambiciózní agenda pro genderovou rovnost a posílení postavení žen v rámci vnější činnosti EU“ (JOIN(2020)0017),</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na Deklaraci OSN o odstranění násilí páchaného na ženách přijatou dne 20. prosince 1993,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na Úmluvu Rady Evropy ze dne 11. května 2011 o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (Istanbulská úmluva), jíž je EU signatářem,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu (UNFCCC) a na Pařížskou dohodu přijatou na 21. konferenci smluvních stran UNFCCC dne 12. prosince 2015,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na Pakt pro budoucnost přijatý na summitu OSN o budoucnosti dne 22. září 2024,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na prohlášení ze summitu EU a Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC), který se konal v Bruselu ve dnech 17. a 18. července 2023,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na investiční agendu EU a Latinské Ameriky a Karibiku v rámci strategie Global Gateway, která byla oznámena na summitu EU–CELAC v Bruselu v červenci 2023,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na společné prohlášení ministrů vnitra/bezpečnosti členských států Evropské unie a ministrů členských států Latinskoamerického výboru pro vnitřní bezpečnost odpovědných za otázky bezpečnosti, které bylo přijato dne 5. března 2025,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise ze dne 30. června 2017 nazvané „Nový Evropský konsensus o rozvoji – Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost“<FOOTNOTE><FIELD> Úř. věst. C 210, 30.6.2017, s. 1.</FIELD></FOOTNOTE>,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na Evropskou zprávu o drogách za rok 2025, kterou zveřejnila Agentura Evropské unie pro drogy dne 5. června 2025,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na regionální dohodu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti a spravedlnosti v záležitostech životního prostředí v Latinské Americe a Karibiku (dohoda z Escazú) ze dne 4. března 2018,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na stanovisko Výboru pro rozvoj,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na článek 55 jednacího řádu,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A10-0171/2025),</P></VISA></GRVISA><GRCONS><CONS><P><NO.P>A.</NO.P>vzhledem k tomu, že mezi EU a národy Latinské Ameriky a Karibiku existují dlouhodobé historické, náboženské, kulturní a hospodářské vazby, které vytvářejí přirozenou vzájemnou alianci založenou na demokracii, lidských právech a mnohostranné spolupráci; vzhledem k tomu, že tyto vazby jsou posilovány hlubokými mezilidskými vztahy, neboť mnoho občanů zemí Latinské Ameriky a Karibiku má rovněž občanství EU a naopak; vzhledem k tomu, že aliance mezi zeměmi tohoto regionu a EU by se měla zakládat na demokracii, lidských právech a mnohostranné spolupráci;</P></CONS><CONS><P><NO.P>B.</NO.P>vzhledem k tomu, že mezinárodní řád prochází hlubokou transformací, v níž je logika spolupráce, na níž se po desetiletí zakládaly globální vztahy, nahrazována tvrdým strategickým soupeřením, přičemž hrozí, že hlavní zásadou již nebude mezinárodní právo, ale právo silnějšího; vzhledem k tomu, že mezinárodní systém, který po druhé světové válce zaručoval určitou stabilitu, byl během pouhých několika málo let otřesen rostoucím napětím, nacionalistickými impulsy a konfrontační dynamikou, jež ohrožují globální rovnováhu; vzhledem k tomu, že EU, která je jedním z nejskalnějších architektů a obránců mnohostranného systému založeného na pravidlech, dnes čelí nepřátelskému a náročnému prostředí; vzhledem k tomu, že strukturální napětí mezi Spojenými státy a Čínou, zpochybňování demokratických hodnot v různých regionech a pokušení přejít k bipolaritě, která složitost světa redukuje na pat mezi mocnostmi, vyžaduje rozhodnou a strategickou reakci Evropy; vzhledem k tomu, že jen málo regionálních vztahů má pro Evropu takový potenciál a nabízí tolik příležitostí jako vztahy s Latinskou Amerikou a Karibikem, zejména pokud jde o řešení společných problémů, jako je zajištění dodávek surovin a pokrok v oblasti transformace energetiky, řízení migrace a boj proti organizované trestné činnosti a obchodu s drogami, a to v zájmu utváření budoucí svobody, bezpečnosti a prosperity;</P></CONS><CONS><P><NO.P>C.</NO.P>vzhledem k tomu, že EU a partneři z Latinské Ameriky a Karibiku jsou odhodláni vybudovat vzájemnou spolupráci na stabilitě, spolehlivosti, společné odpovědnosti a dialogu mezi oběma regiony, který bude zohledňovat jejich různorodost a rozdíly a jehož ústředními tématy budou lidé, sociální soudržnost a inkluzivní rozvoj;</P></CONS><CONS><P><NO.P>D.</NO.P>vzhledem k tomu, že spolupráci mezi těmito dvěma regiony dále posilují pevné dvoustranné vztahy a hlubší interakce s biregionálními a subregionálními subjekty, jako je Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC), Organizace amerických států (OAS), Mercosur, Andské společenství, CARICOM/CARIFORUM a Tichomořská aliance; připomíná, že strategické partnerství mezi EU a Latinskou Amerikou a Karibikem sahá do roku 1999, kdy se v Riu de Janeiru konal první biregionální summit EU – Latinská Amerika a Karibik;</P></CONS><CONS><P><NO.P>E.</NO.P>vzhledem k tomu, že oba regiony mají dohromady více než 1 miliardu obyvatel; vzhledem k tomu, že podle údajů z roku 2023 měl dvoustranný obchod se zbožím a službami hodnotu 395 miliard EUR, což od roku 2013 představuje nárůst o 45 %, a celkové přímé investice EU v Latinské Americe do roku 2022 činily více než 741 miliard EUR; vzhledem k tomu, že EU a země Latinské Ameriky se zavázaly dosáhnout cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje prosazováním sociální spravedlnosti, rovnosti a udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že oba regiony i nadále čelí velkým výzvám, včetně sociální a genderové nerovnosti, nezaměstnanosti a chudoby; vzhledem k tomu, že z údajů Rozvojového programu OSN je patrné, že je naléhavě nutné více investovat do sociálního začleňování, neboť Latinská Amerika v celosvětovém srovnání i nadále patří k regionům s největšími nerovnostmi, neboť 58 % obyvatel venkova, zejména původních obyvatel, žije pod hranicí chudoby, zatímco v městských oblastech je to 26 %; vzhledem k tomu, že v roce 2023 trpělo 41 milionů lidí v Latinské Americe hladem a 187,6 milionu lidí bylo vystaveno mírnému až závažnému nedostatku potravin; vzhledem k tomu, že rostoucí sociální a hospodářská nerovnost v Evropě i Latinské Americe podněcuje nespokojenost veřejnosti, sociální roztříštěnost a oslabování důvěry v demokratické instituce, což je živnou půdou pro populistická a autoritářská hnutí, která zneužívají pocitu ukřivděnosti, polarizují společnost a podrývají právní stát, demokratické normy a pluralitní diskusi;</P></CONS><CONS><P><NO.P>F.</NO.P>vzhledem k tomu, že EU a země Latinské Ameriky a Karibiku společně tvoří třetinu celkového obyvatelstva zemí sdružených v OSN a dohromady se podílejí na přibližně 21 % celosvětového HDP;</P></CONS><CONS><P><NO.P>G.</NO.P>vzhledem k tomu, že vysoká úroveň veřejného dluhu spolu s rostoucími náklady na služby, zejména na úrokové platby, a vysoká úroveň neformální zaměstnanosti v regionu v roce 2024 jsou i nadále výzvou pro sociální ochranu pracovníků a přispívají k dalším fiskálním omezením, která patří ke klíčovým překážkám udržitelného rozvoje v regionu a mají trvalý dopad na růst, investice, chudobu a nerovnost;</P></CONS><CONS><P><NO.P>H.</NO.P>vzhledem k tomu, že tyto nerovnosti je třeba naléhavě řešit v zájmu podpory spravedlivější a stabilnější demokracie, marginalizace populismu a extremismu a položení základů udržitelného hospodářského oživení, tvorby kvalitních pracovních míst a sdílené prosperity, aby byly odstraněny základní příčiny migrace a nuceného vysídlování v regionu, které jsou prohlubovány nebývalým nárůstem násilí, nejistoty, beztrestnosti a porušování lidských práv; vzhledem k tomu, že je klíčové umožnit rozvoj zdravého občanského prostoru, který chrání organizace hájící lidská práva a ochránce životního prostředí;</P></CONS><CONS><P><NO.P>I.</NO.P>vzhledem k tomu, že 74 % zemí je ve velké míře vystaveno extrémním povětrnostním jevům a závažným výzvám souvisejícím s klimatem, jako je dopad fenoménu El Niño na dodávky potravin; vzhledem k tomu, že se jedná o region s druhým nejvyšším rizikem výskytu katastrof na světě, přičemž za posledních třicet let zde bylo přírodními katastrofami zasaženo více než 190 milionů lidí, zejména žen a nejzranitelnějších skupin obyvatel; vzhledem k tomu, že změna klimatu postihuje zvláště malé ostrovní rozvojové státy v Karibiku;</P></CONS><CONS><P><NO.P>J.</NO.P>vzhledem k tomu, že v zemích Latinské Ameriky a Karibiku se nachází téměř 35 % veškeré rozlohy lesů na světě, 40 % světové biologické rozmanitosti a přibližně 50 % suchozemských druhů, což je klíčové pro boj proti změně klimatu; vzhledem k tomu, že tradiční znalosti původních obyvatel by mohly hrát stěžejní roli při ochraně těchto lesů a druhů;</P></CONS><CONS><P><NO.P>K.</NO.P>vzhledem k tomu, že EU i Latinská Amerika a Karibik se zavázaly splnit cíle Pařížské dohody; vzhledem k tomu, že primární komodity (zemědělské produkty a přírodní zdroje) představují přibližně 50 % veškerého vývozu zboží ze zemí Latinské Ameriky a Karibiku; vzhledem k tomu, že Latinská Amerika a Karibik mají rozsáhlé zásoby surovin potřebných k zajištění ekologické a energetické transformace našich ekonomik; vzhledem k tomu, že poptávka po těchto surovinách a související spolupráce v rámci projektů Global Gateway by se měly zakládat na vzájemně prospěšných partnerstvích, která mimo jiné generují pracovní místa a investice zvyšující hodnotu tohoto regionu a současně řeší problém rostoucího tlaku na rozmanitost a potravinové zabezpečení; vzhledem k tomu, že region Latinské Ameriky a Karibiku se potýká s velkým nedostatkem investic, které potřebuje, aby mohl uskutečnit spravedlivou ekologickou a digitální transformaci;</P></CONS><CONS><P><NO.P>L.</NO.P>vzhledem k tomu, že demografické a epidemiologické trendy a dopady změny klimatu v EU a v zemích Latinské Ameriky a Karibiku zvyšují poptávku po péči, včetně dlouhodobé péče, a mají tak dopad na rovná práva a příležitosti pro ženy, na které v případě neexistence dostatečných politik a služeb v oblasti péče, jež by zajišťovaly sdílenou odpovědnost mužů a žen, převážně připadá placená i neplacená práce v domácnosti i pečovatelská činnost;</P></CONS><CONS><P><NO.P>M.</NO.P>vzhledem k tomu, že mnohostranný řád založený na pravidlech, který byl v posledních 80 letech zárukou míru a prosperity a dodržování zásad právního státu, mezinárodního práva a lidských práv, je stále více zpochybňován autokratickými tendencemi a autokratickými režimy na celém světě; vzhledem k tomu, že oba regiony dohromady disponují třetinou hlasovacích práv v OSN;</P></CONS><CONS><P><NO.P>N.</NO.P>vzhledem k tomu, že nezákonná, neodůvodněná a nevyprovokovaná útočná válka Ruska vůči Ukrajině je zjevným porušením mezinárodního práva a hrozbou pro globální bezpečnost, což vyžaduje pevný, koordinovaný a jednoznačný postoj demokratických partnerů, včetně partnerů v Latinské Americe a Karibiku; vzhledem k tomu, že většina latinskoamerických a karibských zemí podpořila rezoluce OSN proti ruské agresi vůči Ukrajině;</P></CONS><CONS><P><NO.P>O.</NO.P>vzhledem k tomu, že vnější aktéři, zejména Čína, Rusko a Írán, rozšiřují svůj vliv v Latinské Americe a Karibiku, přičemž Peking navyšuje své investice do infrastruktury a surovinových projektů, Moskva posiluje svou diplomatickou, politickou, propagandistickou, vojenskou a bezpečnostní přítomnost a Teherán zintenzivňuje svou zpravodajskou činnost v regionu; vzhledem k tomu, že tito vnější aktéři podporují místní protidemokratické síly a přispívají k erozi demokracie; vzhledem k tomu, že Rusko využívá ekonomickou závislost, mimo jiné na hnojivech a motorové naftě, a šíří dezinformační kampaně, aby destabilizovalo demokratické systémy; vzhledem k tomu, že přítomnost Číny rovněž vytváří ekonomickou závislost, která ovlivňuje zahraniční politiku v regionu;</P></CONS><CONS><P><NO.P>P.</NO.P>vzhledem k tomu, že svoboda projevu a shromažďování je klíčovým prvkem umožňujícím existenci demokratické, svobodné a participativní společnosti; vzhledem k tomu, že násilí páchané na politických oponentech přímo ohrožuje základy demokracie, jak dokládá vražda kolumbijského senátora Miguela Uribeho Turbaye a alarmující nárůst násilí v Kolumbii;</P></CONS><CONS><P><NO.P>Q.</NO.P>vzhledem k tomu, že EU a Parlament patří k velkým zastáncům dohody o mírovém procesu v Kolumbii, která byla uzavřena v roce 2016, a soustavně monitorují její provádění; vzhledem k tomu, že tato mírová dohoda ukončila padesát let ozbrojeného konfliktu; vzhledem k tomu, že v rámci pokračující unijní podpory plného provádění mírové dohody by mělo být přihlíženo i k nedávné eskalaci násilí;</P></CONS><CONS><P><NO.P>R.</NO.P>vzhledem k tomu, že celková eroze demokracie v autokratických a neliberálních režimech umožňuje provádění strategií, které tyto režimy legitimizují, mimo jiné odstraňováním účinných kontrol při prosazování represivních zákonů;</P></CONS><CONS><P><NO.P>S.</NO.P>vzhledem k tomu, že Parlament v poslední době vyjádřil svůj jednoznačný postoj v četných usneseních týkajících se nedodržování dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi EU a Kubou; vzhledem k tomu, že na Kubě je v současné době 1 155 politických vězňů a kubánský režim systematicky porušuje lidská práva;</P></CONS><CONS><P><NO.P>T.</NO.P>vzhledem k tomu, že Parlament odsoudil nezákonné převzetí prezidentského úřadu ve Venezuele Nicolásem Madurou, k němuž došlo dne 10. ledna 2025, a uznal Edmunda Gonzáleze Urrutiu za legitimního a demokraticky zvoleného prezidenta Venezuely a Maríu Corinu Machadovou za vedoucí představitelku tamních demokratických sil; vzhledem k tomu, že Parlament těmto dvěma osobnostem udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení za rok 2024, která je symbolem podpory boje za svobodu a demokracii ve Venezuele; vzhledem k tomu, že je třeba vyjádřit účast více než 7 milionům Venezuelanů, kteří byli od roku 2015 nuceni uprchnout ze své země, přičemž přibližně 6 milionů z nich našlo nový domov v Latinské Americe a v Karibiku; vzhledem k tomu, že sousední země se kvůli této situaci dostaly pod značný tlak; vzhledem k tomu, že je třeba ocenit solidaritu a velké úsilí hostitelských komunit, zejména v Kolumbii, které venezuelským uprchlíkům poskytují přístup ke zdravotní péči, vzdělávání a pracovním příležitostem, což přispívá k regionální stabilitě a ochraně základních práv;</P></CONS><CONS><P><NO.P>U.</NO.P>vzhledem k tomu, že nikaragujský režim od roku 2018 systematicky, opakovaně a svévolně pronásleduje mimo jiné obránce lidských práv a opozici a náboženské představitele; vzhledem k tomu, že došlo k rozpuštění více než 5 600 nevládních organizací, včetně náboženských – zejména katolických – skupin, a k zabavení jejich majetku; vzhledem k tomu, že Parlament tento režim, který v Nikaragui zavedli Daniel Ortega a Rosario Murillová, opakovaně odsoudil;</P></CONS><CONS><P><NO.P>V.</NO.P>vzhledem k tomu, že opatření přijatá vládou prezidenta Trumpa ve Spojených státech přinesla geopolitickou nejistotu, oslabila multilateralismus a narušila biregionální spolupráci, čímž posílila potřebu silné a autonomní aliance mezi EU a Latinskou Amerikou a Karibikem; vzhledem k tomu, že strategická aliance mezi EU a Latinskou Amerikou a Karibikem má zásadní význam pro prosazování společných hodnot a zájmů, jako je multilateralismus a demokracie;</P></CONS><CONS><P><NO.P>W.</NO.P>	vzhledem k tomu, že region Latinské Ameriky a Karibiku je i nadále nedostatečně zastoupen v klíčových mezinárodních organizacích a fórech, včetně skupiny G20 a mezinárodních finančních organizací; vzhledem k tomu, že v biregionálních vztazích zaujímají zvláštní místo Mexiko a Brazílie, neboť se jedná o dvě největší ekonomiky v Latinské Americe a Karibiku, které mají značný geopolitický vliv a byly oficiálně označeny za strategické partnery EU;</P></CONS><CONS><P><NO.P>X.</NO.P>vzhledem k tomu, že vážnou hrozbu pro bezpečnost obou regionů představuje obchod s drogami; vzhledem k tomu, že od roku 2020 je Unie největším odbytištěm pro kokain na světě; vzhledem k tomu, že tento kokain pochází hlavně z Latinské Ameriky a Karibiku a do EU se dostává především prostřednictvím evropských atlantických přístavů;</P></CONS><CONS><P><NO.P>Y.</NO.P>vzhledem k tomu, že v mnoha zemích Latinské Ameriky a Karibiku se zmenšuje občanský prostor a dochází v nich k nebývalému nárůstu útoků na lidskoprávní organizace a aktivisty a obránce lidských práv, což vede k vysídlování, násilí a beztrestnosti;</P></CONS><CONS><P><NO.P>Z.</NO.P>vzhledem k tomu, že jak EU, tak země Latinské Ameriky a Karibiku sdílejí strategický zájem na posílení své strategické autonomie a na diverzifikaci svých dodavatelských řetězců; vzhledem k tomu, že Latinská Amerika je světovým lídrem ve výrobě udržitelné energie, neboť přibližně 69 % elektřiny vyrábí z obnovitelných a čistých zdrojů, což prokazuje strategický význam a potenciál tohoto regionu v rámci celosvětové ekologické transformace;</P></CONS><CONS><P><NO.P>AA.</NO.P>vzhledem k tomu, že od založení společenství CELAC v roce 2010 byly v letech 2013, 2015 a 2023 uspořádány tři summity EU a CELAC; vzhledem k tomu, že mezi EU a společenstvím CELAC existuje dlouhodobé strategické partnerství se sítí dohod o přidružení a obchodních dohod; vzhledem k tomu, že summit EU a společenství CELAC, který proběhne v listopadu 2025 v Kolumbii, bude zásadní příležitostí k opětovnému potvrzení angažovanosti EU v Latinské Americe a Karibiku a k prokázání toho, že Evropa je klíčovým, spolehlivým a strategickým partnerem, který nabízí věrohodný model rozvoje spočívající v demokratické spolupráci a sdílené prosperitě a že oba regiony jsou pevně odhodlány rozvíjet dvoustrannou spolupráci a dodržovat mezinárodní řád založený na pravidlech;</P></CONS></GRCONS></PREAMBLE><DISPOSITIF> <ACTLST><ACTION><P><NO.P>1.</NO.P>upozorňuje na hluboké mezilidské, historické, kulturní, hospodářské i náboženské vazby mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku, které jsou základem pro přirozené spojenectví i pro budování silného a stabilního evropsko-latinskoamerického prostoru míru, demokracie a prosperity;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>2.</NO.P>odporuje politiku zaměřenou na povzbuzení regionální spolupráce a větší regionální integrace zemí Latinské Ameriky a Karibiku; zdůrazňuje, že nový světový geopolitický kontext vyžaduje v partnerství EU a zemí Latinské Ameriky a Karibiku kvalitativní skok, aby bylo možné dále rozvíjet strategickou alianci na obranu multilateralismu a jeho základních zásad, jako je dialog, inkluze, mezinárodní solidarita, dodržování Charty OSN, lidských práv a humanitárního práva a podpora udržitelného rozvoje;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>3.</NO.P>domnívá se, že EU a Latinská Amerika a Karibik mají jako přirození strategičtí partneři historickou příležitost k posílení spojenectví v současném mezinárodním kontextu, který se vyznačuje strategickou konkurencí; domnívá se, že toto partnerství může být důležitým nárazníkem, který bude tlumit sílící geopolitické napětí pomocí společných politik, jež budou oboustranně posilovat strategickou autonomii, spolupráci a vzájemný respekt;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>4.</NO.P>poukazuje na skutečnost, že vztahy mezi Evropou a Latinskou Amerikou a Karibikem rovněž vycházejí z hlubokých mezilidských vztahů; připomíná, že ve stále více rozděleném světě je lidský kapitál, který zahrnuje společné jazyky, dědictví a kulturní vazby, strategickým aktivem, které je třeba zachovat;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>5.</NO.P>vyzdvihuje obnovenou a rostoucí angažovanost EU v tomto regionu, jak dokládá klíčový summit EU–CELAC v roce 2023, který se stal jasným zlomovým momentem po mnoha letech omezené spolupráce; zdůrazňuje, že je třeba nepřetržitě usilovat o prosazování zájmů a hodnot EU; konstatuje, že angažovanost EU v tomto regionu v posledních desetiletích ochabla, čímž vznikl prostor pro sílící vliv Číny, Ruska a Íránu; vyjadřuje politování nad tím, že sbližování s autoritářskými režimy v konečném důsledku v tomto regionu vede k oslabování demokracie;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>6.</NO.P>uznává, že vzhledem k novým geopolitickým změnám, změně klimatu, technologickému pokroku, prohlubující se nerovnosti a bezpečnostním výzvám, před nimiž stojí oba regiony, je naprosto nezbytné pokračovat v modernizaci a rozvíjení vztahů mezi EU a Latinskou Amerikou a Karibikem a zvýšit strategickou autonomii obou regionů;</P></ACTION></ACTLST><ACTLST><ACTINIT><STRING BOLD="on"><STRING ITALIC="on">Geopolitický význam strategického spojenectví, posíleného dialogu a spolupráce EU se zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku </STRING></STRING></ACTINIT><ACTION><P><NO.P>7.</NO.P>vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a členské státy, aby v tomto regionu zintenzivnily diplomatické působení s cílem podpořit větší sbližování EU se zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku v klíčových zahraničněpolitických otázkách, včetně zaujetí pevnějšího postoje k útočné válce Ruska proti Ukrajině a k trvalému příměří v Gaze, dodávkám humanitární pomoci a bezpodmínečnému propuštění všech rukojmí; zdůrazňuje, že současný mezinárodní kontext vyžaduje, aby budování partnerství mezi EU a Latinskou Amerikou a Karibikem bylo založeno na sdílené strategické autonomii, menší závislosti na vnějších subjektech a obraně mnohostranného řádu založeného na pravidlech a sdílených hlavních zásadách;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>8.</NO.P>vybízí k hlubší spolupráci EU a Latinské Ameriky a Karibiku na mezinárodních fórech, na nichž by měly prosazovat a bránit mnohostranný světový řád, mezinárodní právo, demokracii a lidská práva, humanitární právo a jeho zásady, sociální spravedlnost a udržitelný rozvoj; v této souvislosti zdůrazňuje, že EU musí partnerům v Latinské Americe a Karibiku ukázat, že může nabídnout lepší podmínky partnerství než autoritářské režimy;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>9.</NO.P>zdůrazňuje proto, že je důležité zajistit, aby se EU soustředila na posilování demokratických institucí, právního státu a politické odpovědnosti, a žádá, aby bylo pokročeno s reformami a mírotvornými opatřeními, která jsou zaměřena na posílení bezpečnosti a stability v obou regionech; připomíná, že průřezovou podmínkou všech dohod a finančních ujednání mezi EU a Latinskou Amerikou a Karibikem musí být ochrana lidských práv, demokracie, právního státu a genderové rovnosti, a to i v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa); vyzývá k transparentnosti a odpovědnosti, zejména v obchodních a investičních rámcích;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>10.</NO.P>je znepokojen úpadkem demokracie, který v Latinské Americe a Karibiku sledujeme od roku 2019, a odsuzuje porušování lidských práv a omezování osobních svobod v regionu, zejména režimy v Nikaragui, na Kubě a ve Venezuele, které patří mezi nejvíce autoritářské režimy na světě; vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že v Latinské Americe a Karibiku sílí trend autoritářské a populistické veřejné správy a že dochází ke kumulativnímu oslabování demokratických institucí, multilateralismu, právního státu, základních práv a svobod, občanského prostoru a základní sociální ochrany; zdůrazňuje, že je třeba posílit podporu demokratických aktérů a občanské společnosti, a důrazně požaduje okamžité propuštění všech osob, které jsou vězněny z politických důvodů;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>11.</NO.P>odsuzuje zejména kubánský režim za systematické porušování lidských práv demonstrantů, politických disidentů, náboženských vůdců a aktivistů a za to, že maří vytváření nezávislých organizací občanské společnosti; bere na vědomí, že podle spolehlivých zdrojů režim zadržuje více než tisíc politických vězňů, včetně nezletilých, a apeluje na kubánský režim, aby je neprodleně propustil; žádá, aby pomocí všech nezbytných nástrojů, které jsou k dispozici, bylo zajištěno dodržování demokratické a lidskoprávní doložky Dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi Evropskou unií a Kubou; znovu vyzývá Radu, aby uvalila sankce na osoby odpovědné za jejich soustavné porušování; odsuzuje účast kubánských žoldnéřů v předních liniích ruské vojenské kampaně na Ukrajině;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>12.</NO.P>důrazně odsuzuje a naprosto odmítá volební podvod, který venezuelský režim zinscenoval při prezidentských volbách v roce 2024 i při zmanipulovaných parlamentních volbách v květnu 2025; žádá, aby Madurova vláda upustila od represí a útoků na občanskou společnost a opozici; připomíná, že dne 19. září 2024 Parlament uznal Edmunda Gonzáleze Urrutiu za legitimního a demokraticky zvoleného prezidenta Venezuely a Maríu Corinu Machadovou za vedoucí představitelku tamních demokratických sil; zdůrazňuje, že Edmunda Gonzáleze Urrutiu uznalo za zvoleného prezidenta mnoho demokratických států v tomto regionu i ve světě; vyjadřuje uspokojení nad tím, že dne 17. prosince 2024 Parlament udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení za rok 2024 Maríi Corině Machadové a Edmundu Gonzálezovi Urrutiovi, kteří zastupují všechny Venezuelany bojující za opětovné nastolení svobody a demokracie; oceňuje odhodlání venezuelského lidu k budování demokracie a nepolevující nezdolnost demokratické opozice navzdory stále represivnějším politikám Madurova režimu;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>13.</NO.P>připomíná, že v Nikaragui režim Daniela Ortegy a Rosario Murillové schválil v lednu 2025 reformu ústavy, která ruší dělbu moci a politický pluralismus a zavádí spoluprezidentství Ortegy a Murillové, kteří získali kontrolu nad všemi složkami státní moci a sdělovacími prostředky a ignorují dodržování mezinárodních úmluv v oblasti lidských práv; dále upozorňuje na to, že nikaragujský režim udržuje pevné vazby s dalšími autokraciemi, například s režimy v Íránu, ve Venezuele a na Kubě, a důrazně jej odsuzuje za systematické porušování lidských práv, pronásledování demokratické opozice, útlak katolické církve a občanské společnosti a potírání svobodných sdělovacích prostředků a všech známek nezávislosti na vládě; naléhá na nikaragujské orgány, aby bezodkladně obnovily právní stát, základní svobody a práva všech Nikaragujců v exilu, včetně jejich práva na bezpečný návrat; opakuje svůj požadavek, aby byla aktivována demokratická doložka dohody o přidružení EU, odmítá jakoukoli možnost dialogu s poslanci nikaragujského Národního shromáždění, které je kontrolováno režimem, a pro Ortegu, Murillovou a jejich nejbližší spolupracovníky žádá přísnější sankce; žádá, aby byl okamžitě zrušen zákaz činnosti mezinárodních monitorovacích mechanismů v oblasti lidských práv a aby bylo obnoveno právní postavení více než 3 000 nevládních organizací, které jim nikaragujská vláda odňala v roce 2018;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>14.</NO.P>vyjadřuje hluboké znepokojení nad oslabováním demokratických zásad a záměrným obcházením ústavních záruk v dalších zemích Latinské Ameriky a Karibiku, zejména v Salvadoru; vyjadřuje obavy nad tím, že není dostatečně zaručena nezávislost soudnictví, a je znepokojen netransparentními vládními opatřeními, nadměrným používáním síly, nepatřičnou militarizací a rostoucím omezováním svobody shromažďování a svobody tisku; je hluboce zasažen zprávami o rozsáhlém zadržování osob bez řádných důkazů a o případech mučení a násilného zmizení civilistů a je znepokojen alarmujícím přeplněním věznic; odsuzuje nikaragujské orgány za to, že nepohnaly bezpečnostní síly k odpovědnosti za jejich činy a že soustavně odmítají žádosti mezinárodního společenství o dohled a vyšetření;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>15.</NO.P>důrazně odsuzuje Ruskou federaci za používání hybridních taktik, mimo jiné vojenského, kybernetického, informačního a hospodářského charakteru, zejména v energetice, a za obcházení sankcí, netransparentní postupy a korupci, které využívá jako nástroje pro expanzi, což oslabuje regionální bezpečnost, napomáhá vnitřní destabilizaci a vede k vytvoření bloku, který ohrožuje demokracii, mír a mezinárodní právo; je velmi znepokojen strategickým partnerstvím Venezuely a Ruské federace, která představuje riziko pro regionální a mezinárodní bezpečnost; vyzývá EU, aby zintenzivnila boj proti ruské propagandě v tomto regionu; připomíná, že EU musí delegacím EU zajistit nezbytné prostředky k boji proti dezinformacím;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>16.</NO.P>konstatuje, že Čína od roku 2005 poskytla zemím Latinské Ameriky a Karibiku půjčky v celkové výši více než 120 milionů USD s cílem zvýšit svůj geopolitický vliv a závislost těchto zemí na čínském kapitálu, a to tak, že investiční kapitál poskytuje výměnou za dodávky ropy nebo financuje projekty v oblasti energetiky a infrastruktury; vyjadřuje politování nad tím, že při realizaci uvedených projektů bývají často uplatňovány nižší environmentální a pracovní normy; připomíná, že EU na rozdíl od jiných globálních mocností neusiluje o nevyvážený vztah nebo vztah založený pouze na získávání surovin, ale spíše o reciproční, udržitelná partnerství, která vytvářejí přidanou hodnotu; zdůrazňuje, že právě kvůli tomuto modelu spolupráce, který klade důraz především na dodržování svrchovanosti, transparentnosti a právního státu, je EU pro tento region preferovaným partnerem;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>17.</NO.P>podporuje nezávislost, územní celistvost a svrchovanost všech latinskoamerických a karibských zemí a odmítá snahy globálních mocností o jejich politické a hospodářské porobení; zdůrazňuje, že respektování územní celistvosti je jednou z hlavních zásad mezinárodního práva, Charty OSN a mezinárodního řádu založeného na pravidlech;</P></ACTION></ACTLST><ACTLST><ACTINIT><STRING BOLD="on"><STRING ITALIC="on">Hospodářská spolupráce pro udržitelný růst</STRING></STRING></ACTINIT><ACTION><P><NO.P>18.</NO.P>vítá silné hospodářské a obchodní partnerství mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku, které je založeno na společném zájmu o podporu udržitelného růstu a lidského rozvoje, posilování hospodářské odolnosti a snižování nadměrné závislosti pomocí diverzifikovaných obchodních vztahů;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>19.</NO.P>zdůrazňuje, že EU má ambici stanout v čele celosvětové ekologické transformace a že Latinskou Ameriku v této souvislosti považuje za klíčového partnera; podporuje země Latinské Ameriky a Karibiku v boji proti nezákonnému odlesňování a při vypracovávání projektů opětovného zalesňování;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>20.</NO.P>zdůrazňuje, že v obou regionech je nutné řešit zvyšující se nerovnost, podporovat mír a posilovat demokratické procesy a instituce, a upozorňuje na význam hospodářské spolupráce, která podporuje genderovou rovnost a posílení ekonomického postavení žen; vyjadřuje znepokojení nad oslabováním práv žen, zejména jejich práv v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví; vyzývá k odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů a podporuje opatření ke zvýšení zastoupení žen ve vrcholných politických funkcích a zákonodárných orgánech, a zdůrazňuje, že je důležité sladit hospodářské vztahy mezi EU a Latinskou Amerikou a Karibikem s Agendou OSN 2030 a zajistit větší soudržnost mezi hospodářskými a sociálně-environmentálními cíli;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>21.</NO.P>upozorňuje na skutečnost, že EU je v latinskoamerickém a karibském regionu největším investorem a třetím největším obchodním partnerem; konstatuje, že Latinská Amerika a Karibik je pátým největším obchodním partnerem EU; zdůrazňuje, že tato silná hospodářská spolupráce by neměla sloužit pouze zájmům velkých finančních subjektů, ale měla by zajistit prospěch všem, zejména malým a středním podnikům, pracovníkům, zranitelným osobám a obyvatelstvu venkovských a odlehlých oblastí;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>22.</NO.P>zdůrazňuje, že jak Lettova zpráva o budoucnosti jednotného trhu, tak Draghiho zpráva o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti zdůrazňují, že je nutné intenzivněji usilovat o zajištění dodávek kritických surovin do EU, a upozorňuje na to, že Latinská Amerika a Karibik mají potenciál stát se klíčovými partnery pro diverzifikaci dodavatelských řetězců; s potěšením konstatuje, že s partnery byla podepsána memoranda o porozumění o kritických surovinách, a zdůrazňuje, že tato memoranda mají zásadní význam pro větší diverzifikaci dodavatelských řetězců EU; domnívá se, že tato memoranda spolu s prohloubením hospodářské a politické spolupráce prostřednictvím dvoustranných dohod by měla vést ke zvýšení investic do odvětví kritických surovin, což bude přínosné pro oba regiony;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>23.</NO.P>vybízí k posílení regulace a transparentnosti v klíčových hospodářských oblastech, jako je těžební průmysl, protože slabá regulace může vést ke konfliktům a vykořisťování; vyzývá všechny partnery, aby posílili pracovní práva a podporovali družstva a další iniciativy, které zlepšují účast pracovníků a jejich postavení v hospodářství; zdůrazňuje, že je důležité, aby byly při těžbě, obchodu a zpracování kritických surovin dodržovány přísné normy ochrany životního prostředí, sociální odpovědnost a lidská práva, a podporuje vytvoření alternativních, odolných, udržitelných a transparentních hodnotových řetězců, které by pomáhaly zvyšovat prosperitu všech dotčených komunit;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>24.</NO.P>vyzývá Komisi, aby zintenzivnila dialog se zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku o dopadech právních předpisů EU na jejich místní hospodářství;</P></ACTION></ACTLST><ACTLST><ACTINIT><STRING BOLD="on"><STRING ITALIC="on">Strategická partnerství a mezinárodní dohody </STRING></STRING></ACTINIT><ACTION><P><NO.P>25.</NO.P>bere na vědomí hustou síť dohod mezi oběma regiony a zdůrazňuje, že z geopolitického hlediska je zcela zásadní uzavřít nové a ambicióznější dohody a partnerství, která budou inkluzivní, udržitelná, vzájemně přínosná a založená na sdílených hodnotách a důsledném dodržování lidských práv; vyzdvihuje význam těchto dohod pro další hospodářskou integraci, jež by mohla vést k vytvoření prostoru sdíleného blahobytu a větší hospodářské bezpečnosti; zdůrazňuje, že biregionální obchod mezi EU a Latinskou Amerikou a Karibikem je důležitý pro diverzifikaci potravinových systémů a lepší potravinové zabezpečení;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>26.</NO.P>připomíná, že v biregionálních vztazích mají zvláštní úlohu Mexiko a Brazílie se statusem strategických partnerů EU; důrazně vybízí obě strany, aby lépe využívaly veškerý potenciál, který tato strategická partnerství nabízejí; zdůrazňuje, že je třeba splnit závazek, aby se každé dva roky s oběma zeměmi pořádaly bilaterální summity;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>27.</NO.P>vítá plnou ratifikaci dohody o přidružení mezi EU a Střední Amerikou a vstup jejích tří pilířů (politický dialog, spolupráce a obchod) v platnost v květnu 2024; vyzývá k přijetí spolehlivých a inkluzivních mechanismů pro účast občanské společnosti na provádění a monitorování dohody o přidružení mezi EU a Střední Amerikou, které zajistí dodržování demokratických zásad, transparentnost a sociální soudržnost; vyzývá EU a země Střední Ameriky, aby aktivně jednaly a zajistily odpovídající finanční prostředky na dosažení co nejpozitivnějších dopadů dohody na plnění cílů udržitelného rozvoje v obou regionech;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>28.</NO.P>oceňuje uzavření pokročilé rámcové dohody mezi EU a Chile a vyzývá k její rychlé a úplné ratifikaci; dále s potěšením konstatuje, že byla uzavřena jednání o globální dohodě EU s Mexikem, která posílí politickou spolupráci, otevře nové obchodní příležitosti a posílí vazby ve strategických odvětvích, jako je digitalizace, inovace a bezpečnost, a vyzývá k jejím rychlému podpisu a ratifikaci; uznává klíčovou úlohu Mexika v Latinské Americe a Karibiku a oceňuje jeho přání diverzifikovat obchodní a politická partnerství; zdůrazňuje, že dohoda EU s Mexikem upevní v tomto regionu pozici EU jako strategického partnera a zvýší její schopnost reagovat na globální výzvy;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>29.</NO.P>zdůrazňuje důležitost dosažení cílů stanovených v Pařížské dohodě o klimatu a vítá zahrnutí závazné doložky o dodržování přijatých závazků do dohody mezi EU a Mercosurem; zdůrazňuje, že dohoda o partnerství mezi EU a Mercosurem bude příležitostí k výraznému posílení meziregionální spolupráce mezi EU a Mercosurem s cílem řešit společné výzvy a zároveň čelit rostoucímu vlivu autoritářských aktérů v regionu a pomoci EU diverzifikovat její zdroje dodávek kritických surovin;</P></ACTION></ACTLST><ACTLST><ACTINIT><STRING BOLD="on"><STRING ITALIC="on">Mnohostranná spolupráce </STRING></STRING></ACTINIT><ACTION><P><NO.P>30.</NO.P>připomíná, že evropsko-latinskoamerické spojenectví představuje most, jehož cílem je nejen zabránit nebezpečnému směřování k uzavřeným a ideologicky polarizovaným blokům, ale především otevřít prostor pro mezinárodní dialog, který snižuje napětí a podporuje společná řešení;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>31.</NO.P>oceňuje významný přínos zemí Latinské Ameriky a Karibiku k mnohostranným organizacím a jejich aktivní úlohu při řešení globálních výzev, jako je změna klimatu, mír a bezpečnost, včetně prosazování agendy žen, míru a bezpečnost, a udržitelný rozvoj; zdůrazňuje závazek obou regionů hájit Chartu OSN, lidská práva, zastupitelskou demokracii a silnou mnohostrannou správu věcí veřejných; naléhavě vyzývá oba regiony, aby i nadále bránily multilateralismus, zejména systém OSN, a aby společně vedly reformu institucí globální správy, včetně mezinárodních finančních institucí, s cílem dosáhnout inkluzivnějšího a reprezentativnějšího multilateralismu;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>32.</NO.P>očekává dosažení pokroku v uzavírání dohod o uvolnění vízového režimu se zeměmi, s nimiž jednání nejvíc pokročila;</P></ACTION></ACTLST><ACTLST><ACTINIT><STRING BOLD="on"><STRING ITALIC="on">Rozvojová spolupráce, humanitární pomoc a udržitelné investice prostřednictvím iniciativy Global Gateway mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku </STRING></STRING></ACTINIT><ACTION><P><NO.P>33.</NO.P>připomíná, že hlavním cílem politiky rozvojové spolupráce EU je snížení a v dlouhodobém horizontu vymýcení chudoby; zdůrazňuje, že vymýcení chudoby, zejména mezi nejzranitelnějšími skupinami, jako jsou mimo jiné ženy, dívky a osoby se zdravotním postižením, je zásadní pro řešení rostoucích nerovností, které ohrožují sociální soudržnost a omezují hospodářský potenciál; připomíná, že dluhová zátěž, které čelí země Latinské Ameriky a Karibiku, s sebou nese závažné hospodářské a sociální náklady s dlouhodobými dopady na chudobu a nerovnost; podporuje restrukturalizaci dluhu; zdůrazňuje, že cíle udržitelného rozvoje a Pařížská dohoda musí zůstat ústředním bodem spolupráce mezi zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku a EU; připomíná, že přístup k rozvojové pomoci a financování je zvlášť důležitý pro nestabilní země, včetně těch, které jsou zranitelnější vůči dopadům změny klimatu, zejména malé ostrovní rozvojové státy v Karibiku, a pro země, které přecházejí k vyšší úrovni příjmů;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>34.</NO.P>zdůrazňuje, že EU je hlavním přispěvatelem k rozvojové spolupráci v zemích Latinské Ameriky a Karibiku; znovu zdůrazňuje důležitost posílení rozvojových politik EU a humanitární pomoci v zemích Latinské Ameriky a Karibiku a vyzývá EU a její členské státy, aby posílily další vnější priority Unie, včetně priorit týkajících se bezpečnosti, udržitelného rozvoje a obchodu, migrace, rybolovu, zemědělství, změny klimatu a energetiky; vyzývá k vytvoření účinné součinnosti s humanitární pomocí EU při plném respektování zásady společné odpovědnosti a s ohledem na rozvojové priority regionu Latinské Ameriky a Karibiku; vyzývá k pravidelným dvoustranným dialogům a v případě potřeby ke konzultacím s místními samosprávami a zástupci občanské společnosti obou regionů, mimo jiné ohledně podpory cílů udržitelného rozvoje v dohodách o přidružení mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku, a to zejména v reakci na globální pokles oficiální rozvojové pomoci a humanitární pomoci;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>35.</NO.P>je znepokojen škrty v celosvětovém financování rozvojové a humanitární pomoci, zejména omezením oficiální rozvojové pomoci a pozastavením většiny programů Agentury USA pro mezinárodní rozvoj (USAID) (až o 83 %) a snížením celkové pomoci ze strany některých členských států EU, neboť jejich financování hraje klíčovou úlohu v podpoře podstatné sociální, hospodářské a politické transformace v regionu; opakuje, že tyto škrty budou mít dlouhodobé dopady na rozvojovou agendu a plnění cílů udržitelného rozvoje v regionu Latinské Ameriky a Karibiku; vyjadřuje vážné znepokojení nad dopadem nedávných škrtů na účinné zapojení občanské společnosti a nevládních organizací a jejich schopnost vykonávat své činnosti na podporu lidských práv, demokracie a sociálního rozvoje v regionu a bojovat proti autoritářským režimům; vyzývá Komisi a členské státy, aby zemím Latinské Ameriky a Karibiku poskytly odpovídající rozvojovou a humanitární pomoc;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>36.</NO.P>zdůrazňuje, že tradiční formy oficiální rozvojové pomoci se ukázaly jako zásadní a účinné při snižování chudoby, řešení rostoucích nerovností, zlepšování výsledků v oblasti zdraví a vzdělávání a posilování sociální soudržnosti v regionu Latinské Ameriky a Karibiku, zejména pokud jde o začleňování nedostatečně zastoupených a marginalizovaných skupin, jako jsou dívky, ženy, mladí lidé, osoby se zdravotním postižením, původní obyvatelstvo a osoby afrického původu;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>37.</NO.P>vyzývá k plnému zapojení občanské společnosti do navrhování, provádění a monitorování programů EU s cílem zajistit soudržnost politik ve prospěch udržitelného rozvoje;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>38.</NO.P>zdůrazňuje strategický potenciál trojstranné spolupráce mezi EU, zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a a latinskoamerickými a karibskými partnerskými zeměmi s cílem posílit vliv rozvoje, vzájemného učení a politické inovace; zdůrazňuje, že když se taková partnerství sladí s místními prioritami a zaměří na budování kapacit, mohou podporovat inkluzivní řešení globálních výzev; vyzývá EU, aby zvýšila podporu iniciativ trojstranné spolupráce v rámci NDICI – Globální Evropa a aby je systematicky začleňovala do strategické agendy EU a Latinské Ameriky a Karibiku;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>39.</NO.P>vyzývá EU a její členské státy, aby využily významných iniciativ, jako je Global Gateway, ke zvýšení investic v Latinské Americe a Karibiku a aby zajistily, že EU zůstane pro země Latinské Ameriky a Karibiku silným a konkurenceschopným partnerem, a to vzhledem k rostoucí čínské a ruské přítomnosti v regionu, jak jasně ukazují závazky Číny učiněné během fóra Číny a společenství CELAC, které se konalo dne 13. května 2025; zdůrazňuje, že zvýšení investic EU v Latinské Americe je ještě důležitější s ohledem na zintenzivnění iniciativy „Jeden pás, jedna cesta“ v Latinské Americe, kdy se k této iniciativě na fóru Číny a společenství CELAC dne 13. května 2025 připojila Kolumbie; vyzývá Komisi, aby realizovala projekty a strategie plánované v rámci Global Gateway s cílem, mimo jiné, vybudovat udržitelnou a vysoce kvalitní infrastrukturu, která efektivně vytváří místní hodnotu, posiluje hodnotové řetězce v obou regionech a zvyšuje v nich hospodářskou bezpečnost; trvá na tom, že strategie Global Gateway by vždy měla dodržovat základní hodnoty EU, včetně dodržování lidských práv, řádné správy, demokracie a transparentnosti a environmentální udržitelnosti v souladu se zásadami účinnosti rozvojové pomoci EU; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby zajistily, že investice uskutečněné v rámci Global Gateway budou zahrnovat přísné postupy náležité péče;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>40.</NO.P>vyzývá k účinnému provádění investiční agendy EU a Latinské Ameriky a Karibiku v rámci strategie Global Gateway podporou partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem s cílem podpořit udržitelný rozvoj, inkluzivní růst a zaměstnanost, jakož i spravedlivou, ekologickou a digitální transformaci; vyzývá Komisi, aby od začátku až do konce realizace zajistila, aby tyto investice byly v souladu s cíli udržitelného rozvoje a prioritami udržitelného rozvoje stanovenými partnery z Latinské Ameriky a Karibiku, mimo jiné prostřednictvím pravidelných konzultací s místními orgány a zástupci občanské společnosti a prostřednictvím posouzení dopadů a hodnocení, a aby reagovaly na místní a regionální potřeby, zohledňovaly genderové aspekty a přinášely smysluplné výsledky v oblasti rozvoje;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>41.</NO.P>zdůrazňuje, že je důležité vytvořit správné podmínky pro mobilizaci veřejných i soukromých investic na podporu udržitelného rozvoje; zdůrazňuje v této souvislosti potřebu řešit v regionu roční schodek ve financování infrastrukturních a klimatických projektů ve výši 99 miliard USD v souladu s cíli udržitelného rozvoje, aby bylo možné realizovat spravedlivou ekologickou a digitální transformaci; podtrhuje klíčovou úlohu Evropského fondu pro udržitelný rozvoj plus (EFSD+) při mobilizaci investic k dosažení těchto cílů a úlohu Evropské investiční banky (EIB), zejména EIB Global, v rámci EFSD+, při řešení přetrvávajícího nedostatku dlouhodobého financování a technické odbornosti v oblasti zelených investic v regionu, jak ukázal průzkum EIB a Latinskoamerické asociace institucí financujících rozvoj z roku 2024; podporuje hlubší spolupráci s místními finančními institucemi a regionálními rozvojovými bankami a vyzývá k většímu využívání záruk EFSD+ na podporu malých projektů s velkým dopadem, do nichž jsou zapojeny občanská společnost a místní komunity, v souladu se strategií Global Gateway a zásadami účinnosti rozvojové pomoci EU;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>42.</NO.P>zdůrazňuje, že spolupráce mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku v oblasti kritických surovin i technologií je klíčová pro dosažení spravedlivé, ekologické a digitální transformace a pro posílení strategické autonomie v obou regionech na základě vzájemně prospěšných partnerství; zdůrazňuje, že taková spolupráce pomáhá překonat závislost ekonomik zemí Latinské Ameriky a Karibiku na primárních komoditách (zemědělských produktů a přírodních zdrojů) a hraje důležitou úlohu při posilování hodnotových řetězců prostřednictvím politik udržitelné reindustrializace, jež vytvářejí důstojná pracovní místa a podporují environmentální udržitelnost a prostředí příznivé pro technologické inovace; doporučuje posílit spolupráci v oblasti digitálního vzdělávání a výzkumu mezi univerzitami a inovačními centry v EU a v Latinské Americe a Karibiku;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>43.</NO.P>zdůrazňuje, že je potřebné, aby se při investicích v rámci strategie Global Gateway v regionu Latinské Ameriky a Karibiku upřednostňovalo odstraňování rozdílů a nedostatků v infrastruktuře, včetně digitální a energetické chudoby, zejména ve venkovských a okrajových oblastech, s cílem zajistit, aby výhody posílené konektivity mohlo využívat i obyvatelstvo s nedostatečnou dostupností služeb; zdůrazňuje, že se to týká i mladých lidí a neformálního sektoru a že by měl být zajištěn cenově dostupný přístup k internetu a lepší digitální gramotnost ve všech segmentech obyvatelstva, zejména v marginalizovaných komunitách, s cílem aktivně překlenout digitální propast;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>44.</NO.P>zdůrazňuje, že mladí lidé, kteří jsou zásadními hybateli strukturálních změn, nadále čelí velkým překážkám v přístupu k důstojnému zaměstnání, a podtrhuje, že priority strategie Global Gateway musí podporovat investice do vzdělání, odborné přípravy a politik zaměstnanosti, které jsou v souladu s potřebami budoucího trhu práce;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>45.</NO.P>dále připomíná, že je důležité upřednostňovat programy, které mezinárodní organizace a organizace občanské společnosti již označily za účinné, jako jsou investice do systémů zdravotnictví a péče; vyzývá, zejména s ohledem na zranitelnost regionu, k účinnému začleňování osob se zdravotním postižením, aby byl zajištěn inkluzivní, dostupný a efektivní přístup ke zdravotní péči;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>46.</NO.P>připomíná, že obchodní dohody a dohody o přidružení umožňují oběma regionům vzájemnou výměnu a investice v široké škále různých odvětví, a zdůrazňuje skutečnost, že snižování nerovností, podpora přístupu ke zdravotní péči, vzdělání a vodě a dodržování lidské důstojnosti a základních práv musí zůstat ústředním bodem partnerství mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku, v souladu s článkem 208 Smlouvy o fungování Evropské unie a nástrojem NDICI – Globální Evropa;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>47.</NO.P>zdůrazňuje význam větší transparentnosti, odpovědnosti a místní relevance a vítá vytvoření internetové stránky Komise s informacemi o stávajících iniciativách strategie Global Gateway; vyzývá Komisi, aby zveřejnila další podrobnosti, včetně výsledků konzultací s místními orgány a občanskou společností z obou regionů, jakož i informace o dodržování cílů udržitelného rozvoje a prioritách EU i partnerských zemí, včetně referenčních hodnot a ukazatelů; naléhavě vyzývá k co nejširšímu uplatňování ukazatele nerovnosti (I-Marker) Komise, zejména v souvislosti se strategií Global Gateway, který by měl být vždy v souladu s přístupem založeným na právech a měl by být propojen s ukazateli lidského rozvoje; zdůrazňuje navíc význam sociální a environmentální ochrany v dialogu mezi EU a společenstvím CELAC;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>48.</NO.P>zdůrazňuje, že strategii Global Gateway je nutné průběžně vyhodnocovat, aby bylo možné posoudit její účinnost a strategické směřování; v této souvislosti vyzývá k posílení úlohy Parlamentu při dohledu nad iniciativou Global Gateway a jejím strategickém řízení, zejména pokud jde o její provádění v zemích Latinské Ameriky a Karibiku, s cílem zajistit transparentnost, demokratickou odpovědnost, soulad s hodnotami EU a účinné využívání zdrojů;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>49.</NO.P>vyzývá Komisi, aby zajistila plné zapojení občanské společnosti do navrhování, provádění a monitorování programů EU s cílem zajistit soudržnost politik pro udržitelný rozvoj a vytvořit účinné synergie se všemi projekty souvisejícími s iniciativou Global Gateway a humanitární pomocí EU;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>50.</NO.P>zdůrazňuje, že vedle iniciativy Global Gateway musí být zachovány tradiční kanály spolupráce v zemích Latinské Ameriky a Karibiku; vyzývá EU, aby navýšila finanční prostředky na programy v oblasti lidských práv, demokracie a občanské společnosti v tomto regionu a aby zajistila, že prostředky určené na geografický program pro Latinskou Ameriku a Karibik v rámci NDICI – Globální Evropa, které jsou v současné době na nejnižší úrovni v rámci všech regionů, budou přinejmenším zachovány;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>51.</NO.P>naléhavě vyzývá Komisi a země Latinské Ameriky a Karibiku, aby zvýšily úsilí, pokud jde o řešení základních příčin přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem, a to posílením politik a spolupráce v oblasti prevence, připravenosti, odolnosti a reakce; vítá biregionální memorandum o porozumění týkající se spolupráce v oblasti integrovaného řízení rizik katastrof, které bylo podepsáno na Barbadosu dne 15. května 2024, a vyzývá partnery, kteří jej dosud nepodepsali, aby tak učinili co nejdříve;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>52.</NO.P>poukazuje na to, že evropská spolupráce a investice nejen podporují hospodářský rozvoj v tomto regionu, ale přispívají také k míru vytvářením ekonomických alternativ pro mladé lidi v latinskoamerickém regionu; zdůrazňuje, že se jedná o zásadní prvek v boji proti organizované trestné činnosti; zdůrazňuje, že je důležité posílit meziregionální spolupráci v oblasti bezpečnosti v nejširším smyslu, včetně oblastí, jako je klima, potraviny, zdraví a sociální zabezpečení, provádět společné mechanismy připravenosti, prevence a reakce a plně začlenit lidská práva a humanitární zásady do bezpečnostní spolupráce EU a Latinské Ameriky a Karibiku, aby se prolomily cykly násilí a vyloučení v regionu Latinské Ameriky a Karibiku;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>53.</NO.P>vítá ambici EU stát v čele celosvětové ekologické transformace a bere na vědomí její uznání Latinské Ameriky za klíčového partnera v tomto úsilí; zdůrazňuje, že je třeba společně prosazovat celosvětové ekologické iniciativy, které reagují na globální cíle v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně; zdůrazňuje, že je třeba podporovat spravedlivou a inkluzivní ekologickou transformaci v obou regionech, mimo jiné prostřednictvím posílené spolupráce mezi EU a Latinskou Amerikou a Karibikem v oblasti přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování, a reagovat na extrémní klimatické jevy se zvláštním zaměřením na kritické oblasti, jako je ochrana biologické rozmanitosti, obnova ekosystémů, dekarbonizace a udržitelné zemědělství, a nejzranitelnější osoby a komunity;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>54.</NO.P>zdůrazňuje, že změna klimatu narušuje potravinové systémy v Latinské Americe, a vyzdvihuje hodnotu agroekologie, která byla uznána za klíčový zemědělský systém odolný vůči změně klimatu;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>55.</NO.P>připomíná význam programu spolupráce mezi EU a regionem povodí Amazonky při zlepšování kapacity zemí v povodí Amazonky v boji proti odlesňování a znehodnocování lesů;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>56.</NO.P>požaduje silnější závazky týkající se dodržování práv původních obyvatel a začlenění těchto práv do dialogu a do všech aspektů spolupráce se zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku, jak je stanoveno v Deklaraci OSN o právech původních obyvatel;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>57.</NO.P>připomíná, že je důležité podporovat udržitelnou a odpovědnou těžbu, která chrání práva a živobytí místních komunit a původních obyvatel, předchází závažným negativním sociálním a environmentálním dopadům a pomáhá překonávat závislost na vývozu komodit, čímž podporuje politiky udržitelné reindustrializace, které vytvářejí důstojná pracovní místa a podporují environmentální udržitelnost prostřednictvím účinné správy nerostných zdrojů;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>58.</NO.P>zdůrazňuje, že je zapotřebí podporovat rozvojovou spolupráci zohledňující genderové aspekty a navrhuje zavedení cílených opatření k řešení a snižování nerovností mezi muži a ženami, mimo jiné včetně podpory přístupu žen k důstojné práci, finančnímu začlenění a vedoucím a podnikatelským rolím, zejména ve venkovských a neformálních odvětvích; zdůrazňuje, že v mnoha regionech světa jsou mikropodniky a malé a střední podniky často hnací silou místních ekonomik a že v jejich čele stojí čím dál více žen; zdůrazňuje, že mikropodniky a malé a střední podniky představují 90 % podniků, 60 až 70 % pracovních míst a 50 % HDP na celém světě; zdůrazňuje klíčovou roli mikropodniků a malých a středních podniků při přispívání k Agendě 2030 a plnění cílů udržitelného rozvoje, zejména těch, které se týkají vymýcení chudoby a důstojné práce pro všechny;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>59.</NO.P>vítá iniciativu biregionálního paktu o péči s cílem podporovat spolupráci v oblasti komplexních systémů péče a veřejných politik mezi zeměmi obou regionů, mimo jiné vytvořením mechanismů spolupráce a financování, aby bylo dosaženo pokroku na cestě ke spravedlivější a inkluzivnější ekonomice;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>60.</NO.P>vyzývá k posílené spolupráci mezi zeměmi EU a Latinské Ameriky a Karibiku v boji proti genderově podmíněnému násilí prostřednictvím komplexního vzdělávání, osvětových kampaní a posilování právní ochrany; podporuje iniciativy v rámci nástroje NDICI – Globální Evropa a Akčního plánu pro rovnost žen a mužů III, které prosazují zaměstnanost mladých lidí, vzdělání a politickou účast žen;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>61.</NO.P>zdůrazňuje zásadní úlohu občanské společnosti při utváření a monitorování inkluzivních sociálních politik, prosazování spravedlivého přístupu ke kvalitnímu vzdělání a podpoře udržitelného a inkluzivního hospodářského růstu v Latinské Americe a Karibiku; vyjadřuje vážné znepokojení nad zmenšováním občanského prostoru v mnoha latinskoamerických zemích; vyzývá v této souvislosti k větší podpoře ze strany EU pro organizace občanské společnosti, obránce lidských práv, ekologické aktivisty a novináře, kteří čelí rostoucím hrozbám a násilí, aby mohli bezpečně a nezávisle vykonávat svou práci; vyzývá k upřednostnění jejich bezpečnosti, přístupu ke spravedlnosti a svobodě projevu a k posílení partnerství EU s aktéry občanské společnosti, jimž přísluší zásadní úloha při řešení klíčových problémů a napomáhání konstruktivnímu dialogu o lidských právech a demokratické transformaci a kteří jsou v rámci své činnosti do velké míry závislí na programech pomoci;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>62.</NO.P>zdůrazňuje význam podpory EU pro posílení systémů sociální ochrany v Latinské Americe a Karibiku, včetně integrovaných sociálních rejstříků, lepší koordinace programů a společných pilotních projektů, zejména s občanskou společností a místními orgány, jako klíčových hnacích sil začleňování a snižování chudoby v rámci partnerství mezi EU a Latinskou Amerikou a Karibikem;</P></ACTION></ACTLST><ACTLST><ACTINIT><STRING BOLD="on"><STRING ITALIC="on">Spolupráce v oblasti bezpečnosti</STRING></STRING> a <STRING BOLD="on"><STRING ITALIC="on">boje proti obchodu s drogami</STRING></STRING></ACTINIT><ACTION><P><NO.P>63.</NO.P>je si vědom nárůstu organizované trestné činnosti a obchodu s drogami v EU i Latinské Americe a Karibiku a nebývalého množství nelegálních drog, které se pašují z tohoto regionu do EU, zejména prostřednictvím unijních přístavů; je obzvláště znepokojen rostoucími bezpečnostními výzvami v obou regionech, které představuje nadnárodní koordinace zločineckých organizací se sídlem v Latinské Americe a Karibiku a v EU; zdůrazňuje, že je třeba posílit spolupráci nejen se zeměmi produkujícími drogy, ale také s tranzitními zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku, a posílit mnohostrannou spolupráci v boji proti těmto hrozbám; vyzývá k posílení partnerství mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku v oblasti justice a bezpečnosti, programů EL PAcCTO 2.0, COPOLAD, EUROFRONT, programu pro globální nezákonné toky (GIFP) a Evropské aliance přístavů;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>64.</NO.P>uznává význam latinskoamerického výboru pro vnitřní bezpečnost (CLASI) při budování společné a sdílené bezpečnostní struktury v Latinské Americe a Karibiku; zdůrazňuje, že CLASI je klíčovým nástrojem k prohloubení integrace a dosažení větší účinnosti v boji proti trestné činnosti v regionu; vítá pokračující strategické kontakty mezi ministry vnitra nebo bezpečnosti členských států EU a ministry odpovědnými za bezpečnostní otázky v členských státech CLASI, a to i na technické úrovni, s cílem posílit operativní spolupráci v oblasti prosazování práva mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku; považuje za pozitivní, že se podařilo přijmout společné prohlášení a plán pro priority operativní spolupráce na období 2025–2026; vyzývá k navázání podobné spolupráce v oblasti spravedlnosti a správy hranic;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>65.</NO.P>vyzývá Komisi, aby posílila a rozšířila podporu spolupráce mezi partnerskými zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku a příslušnými agenturami EU, včetně Europolu, Eurojustu a agentury EUDA, a aby posílila jejich pracovní ujednání; vítá myšlenku navázání partnerství mezi přístavy zemí Latinské Ameriky a Karibiku a Evropskou aliancí přístavů; zdůrazňuje, že je důležité pokročit s technologiemi umělé inteligence a posílit spolupráci mezi přístavy a státními orgány v potírání obchodu s drogami; vyzývá ke společným iniciativám v oblasti prosazování práva, operačním partnerstvím a sdílení zpravodajských informací; vítá konkrétní příspěvky členských států v tomto ohledu;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>66.</NO.P>vítá úsilí o posílení regionální bezpečnostní spolupráce rozšířením výboru CLASI a zřízením policejního společenství amerického kontinentu (AMERIPOL) jakožto formalizovaného orgánu pro prosazování práva, který usnadňuje přeshraniční koordinaci; zdůrazňuje, že má-li být smlouva o zřízení společenství AMERIPOL plně účinná, je třeba ji ratifikovat, a vyzývá signatářské země, aby zahájily ratifikační postupy v souladu s vlastním ústavním pořádkem;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>67.</NO.P>zdůrazňuje, že je nezbytné řešit základní příčiny organizované trestné činnosti, včetně korupce, nedostatečné správy věcí veřejných a sociálních nerovností, a hájí přístup, který kombinuje prosazování práva s dlouhodobými sociálními politikami a dalšími meziodvětvovými strategiemi, s cílem zajistit meziresortní a celospolečenský přístup k bezpečnosti občanů; poukazuje na výhody dohod o přidružení a dalších dvoustranných dohod mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku, které jsou základními nástroji pro spolupráci s partnerskými zeměmi při řešení základních příčin organizované trestné činnosti a v boji proti nedovolenému obchodu s drogami;</P></ACTION></ACTLST><ACTLST><ACTINIT><STRING BOLD="on"><STRING ITALIC="on">Spravedlnost, lidská práva a právní stát</STRING></STRING></ACTINIT><ACTION><P><NO.P>68.</NO.P>zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby reformy soudnictví v zemích Latinské Ameriky a Karibiku respektovaly nezávislost soudnictví a byly v souladu s mezinárodními standardy právního státu; vyzývá k zajištění toho, aby tyto reformy přispívaly k posílení demokratické správy věcí veřejných a k zachování integrity soudnictví; zdůrazňuje nezbytnost boje proti politickým vazbám na korupci a organizovanou trestnou činnost; vyzývá orgány, aby dodržovaly zásady právního státu a právo na pokojné shromažďování, respektovaly řádný proces a zaručily bezpečnost a integritu soudců a zadržovaných osob; zavazuje se, že bude země Latinské Ameriky a Karibiku v tomto úsilí podporovat;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>69.</NO.P>vítá pokračující spolupráci mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku s cílem podporovat a prosazovat demokracii, lidská práva a řádnou správu věcí veřejných a posilovat politickou stabilitu; zdůrazňuje, že k základním pilířům partnerství EU a zemí Latinské Ameriky a Karibiku patří integrita a transparentnost volebních procesů;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>70.</NO.P>zdůrazňuje skutečnost, že volební pozorovatelské mise EU hrají klíčovou úlohu při podpoře spravedlivých voleb a zajišťování transparentnosti, jak prokázaly nedávné mise v Guatemale, Paraguayi a Ekvádoru, a jak je plánováno u příštích misí do Bolívie, Guyany a Hondurasu v roce 2025 a do Peru a Kolumbie v roce 2026;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>71.</NO.P>vyzývá k posílení spolupráce mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku v boji proti dezinformačním kampaním a hybridním hrozbám, zejména těm, které pocházejí z autoritářských států, jako je Rusko, Čína a Írán, jež se v obou regionech snaží podkopat demokratické instituce, narušit integritu voleb a podlomit důvěru veřejnosti; zdůrazňuje, že v reakci na rostoucí hybridní hrozby a misinformace je důležité posílit programy digitální gramotnosti, které občanům poskytnou dovednosti potřebné k tomu, aby mohli kriticky vyhodnocovat informace v online prostoru;</P></ACTION></ACTLST><ACTLST><ACTINIT><STRING BOLD="on"><STRING ITALIC="on">Spolupráce v oblasti lidských práv</STRING></STRING></ACTINIT><ACTION><P><NO.P>72.</NO.P>zdůrazňuje, že rostoucí represe, zhoršující se podmínky v autokratických režimech a prohlubující se hospodářská nestabilita v některých částech Latinské Ameriky a Karibiku nutí mnohé k útěku a hledání ochrany, ekonomických příležitostí a základních práv jinde; se znepokojením konstatuje, že výsledkem této situace je velký počet vysídlených osob, zejména z Haiti, Nikaraguy a Venezuely, a rozsáhlá přeshraniční migrace v rámci regionu; poukazuje na to, že tím sílí humanitární, sociální a institucionální tlaky na demokratické země, které přijímají značný počet migrantů a žadatelů o azyl; zdůrazňuje proto potřebu komplexní spolupráce a solidarity mezi zeměmi původu, tranzitu a cílovými zeměmi a zdůrazňuje význam koordinovaných reakcí s cílem zajistit práva, důstojnost a bezpečnost všech migrantů a uprchlíků; zdůrazňuje důležitost inkluzivních politik pro integraci migrantů do hostitelských komunit a pozitivní přínos migrantů z tohoto regionu pro společnost a hospodářství;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>73.</NO.P>zdůrazňuje, že pro vztahy mezi EU a Latinskou Amerikou a Karibikem má zásadní význam spolupráce v oblasti ochrany lidských práv; zdůrazňuje nutnost vypracovat strategie, které posílí práva obyvatel afrického původu a původních obyvatel v zemích Latinské Ameriky a Karibiku; uznává znepokojivý nárůst případů femicidy v celém regionu Latinské Ameriky a Karibiku; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné bojovat proti femicidám posílením politik boje proti genderově podmíněnému násilí, usnadněním vlastnictví půdy a pracovních příležitostí a zaručením přístupu ke vzdělání; zdůrazňuje, že je třeba pokračovat ve spolupráci v těchto otázkách;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>74.</NO.P>vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že značná část Haiti zůstává pod kontrolou ozbrojených organizovaných zločineckých skupin odpovědných za rozsáhlé násilí a závažné porušování lidských práv; vyzývá k vytvoření koordinované strategie mezi partnery z Latinské Ameriky a Karibiku, členskými státy EU a Spojenými státy s cílem řešit tuto krizi a podpořit haitský lid při obnově stability, demokratické správy věcí veřejných a právního státu; zdůrazňuje, že zásadní význam má zapojení všech příslušných zúčastněných stran, včetně nevládních organizací, do tohoto procesu; vyzývá EU, aby urychleně posílila svou politickou, humanitární a hospodářskou podporu Haiti v rámci partnerství mezi EU a Latinskou Amerikou a Karibikem, a uznává, že současné úsilí stále nestačí k řešení takto rozsáhlé krize a k podpoře haitského lidu při obnově stability, demokratické správy věcí veřejných a právního státu;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>75.</NO.P>zdůrazňuje zásadní úlohu občanské společnosti ve vztazích mezi EU a Latinskou Amerikou a Karibikem; důrazně odsuzuje vraždy obránců lidských práv a systematické porušování svobody tisku; vyjadřuje hluboké znepokojení nad cíleným pronásledováním, kriminalizací, svévolným zadržováním a systematickým útlakem příslušníků opozice, původních obyvatel, studentů, nevládních organizací a náboženských vůdců v několika zemích; odsuzuje zneužívání trestního práva k umlčení nesouhlasu a potlačení legitimní kritiky;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>76.</NO.P>zdůrazňuje, že je třeba, aby spolupráce v oblasti lidských práv zahrnovala rovněž posílení institucí a nezávislosti soudnictví a zajištění všeobecného přístupu ke spravedlnosti, včetně ochrany obránců lidských práv, ekologických aktivistů a novinářů a jejich práce v obou regionech; odsuzuje zákony proti nevládním organizacím nedávno přijaté v některých zemích Latinské Ameriky a Karibiku, které omezují činnost, financování a nezávislost těchto organizací;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>77.</NO.P>vyzývá EU, aby vůči osobám odpovědným za porušování lidských práv využívala svůj globální režim sankcí v oblasti lidských práv a aby více využívala restriktivní opatření EU k postihování osob, které skrytě, avšak systematicky narušují demokracii a právní stát; dále vyzývá EU, aby do přidělování finančních prostředků EU – a to i tehdy, jsou-li vynakládány prostřednictvím mnohostranných či finančních institucí – začleňovala konkrétní záruky dodržování lidských práv a aby zajistila, aby tyto prostředky neposilovaly autoritářskou moc příslušných režimů; vyzývá Komisi, aby uplatňovala doložky o lidských právech obsažené v dohodách o přidružení, kdykoli odhalí zjevné porušování lidských práv;</P></ACTION></ACTLST><ACTLST><ACTINIT><STRING BOLD="on"><STRING ITALIC="on">Parlamentní spolupráce</STRING></STRING> a <STRING BOLD="on"><STRING ITALIC="on">mezilidské vztahy</STRING></STRING></ACTINIT><ACTION><P><NO.P>78.</NO.P>oceňuje prohloubení parlamentní spolupráce mezi EU a Latinskou Amerikou a Karibikem, zejména prostřednictvím Parlamentního shromáždění EU – Latinská Amerika (EuroLat), ale i dvoustranných shromáždění, jako např. s Chile a Mexikem, a subregionálních smíšených parlamentních shromáždění, což podporuje dialog o klíčových otázkách, jako je obchod, bezpečnost a udržitelný rozvoj; uznává EuroLat jako strategickou složku vztahů mezi EU a Latinskou Amerikou a Karibikem a jeho klíčovou úlohu při posilování tohoto partnerství; vítá výsledek 16. plenárního zasedání EuroLat, které se konalo v Limě (Peru) ve dnech 1.–3. června 2025;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>79.</NO.P>vyzývá k prohloubení koordinace mezi Parlamentem a vnitrostátními a regionálními parlamenty v Latinské Americe s cílem společně řešit nadnárodní otázky, které jsou v souladu s prioritami biregionální spolupráce a jsou klíčové pro udržitelný rozvoj;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>80.</NO.P>poukazuje na to, že parlamentní diplomacie hraje klíčovou úlohu při posilování vztahů mezi oběma regiony, neboť usnadňuje přímý dialog s vnitrostátními a regionálními parlamenty; vyzývá k zintenzivnění parlamentní diplomacie s cílem podpořit procesy demokratické transformace a posílit legislativní kapacity parlamentů zemí Latinské Ameriky a Karibiku; vítá v této souvislosti otevření místní kanceláře Parlamentu v Panamě;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>81.</NO.P>naléhavě vyzývá k posílení podpory sítí občanské společnosti, diaspor v obou regionech, mezilidských iniciativ, mobility mladých lidí a Nadace Evropské unie a Latinské Ameriky a Karibiku, které svou činností zcela zásadně přispívají k posilování vztahů mezi oběma regiony, a rovněž vyzývá k většímu investování do nich;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>82.</NO.P>vybízí k začlenění hlasu mladých lidí do partnerství EU a Latinské Ameriky a Karibiku tím, že budou podporovány studijní výměny, iniciativy vedené mladými lidmi a platformy, které jim umožní smysluplně přispívat k biregionálnímu procesu tvorby politik;</P></ACTION></ACTLST><ACTLST><ACTINIT><STRING BOLD="on"><STRING ITALIC="on">Doporučení pro summit EU–CELAC konaný v listopadu 2025</STRING></STRING></ACTINIT><ACTION><P><NO.P>83.</NO.P>oceňuje zasedání EU a společenství CELAC, které proběhlo v roce 2023, a provádění iniciativ v rámci plánu EU a společenství CELAC na období 2023–2025; chválí záměr pořádat pravidelné summity každé dva roky; v této souvislosti zdůrazňuje, že na summitu v roce 2025, který se bude konat v Santa Martě (Kolumbie) ve dnech 9. a 10. listopadu 2025, bude třeba přijmout nový ambiciózní plán, který partnerství dále posílí, bude jasně sladěn s cíli udržitelného rozvoje a zohlední rostoucí míru biregionální angažovanosti;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>84.</NO.P>zdůrazňuje, že nadcházející summit EU–CELAC bude významnou příležitostí k vyslání euro-latinskoamerického hlasu do světa na základě společných hodnot a příležitostí k obnovení politických závazků na nejvyšší úrovni a stanovení ambiciózního a operativního programu pro oba regiony;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>85.</NO.P>očekává, že summit EU–CELAC posílí alianci EU a Latinské Ameriky a Karibiku s cílem stanovit nejvyšší standardy udržitelného rozvoje na multilaterální úrovni a znovu potvrdí společný závazek, kterým je podporovat reformu multilaterálních institucí, aby byly inkluzivnější a efektivnější, zejména finančních institucí, které hrají zásadní roli, pokud jde o řešení zadlužení a navrhování udržitelnějšího mezinárodního modelu financování, včetně financování rozvojové spolupráce, o kterém se jednalo na 4. mezinárodní konferenci o financování rozvoje, jež se konala v Seville ve Španělsku; zdůrazňuje význam pokračující podpory EU pro regionální integraci Latinské Ameriky a Karibiku a pro úsilí zaměřené na řešení dlouhodobých strukturálních výzev pro udržitelný rozvoj v regionu;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>86.</NO.P>očekává, že summit EU–CELAC pokročí, pokud jde o zavedení stálého mnohostranného mechanismu s odpovídajícím financováním, aby se zavedly pravidelné konzultace s občanskou společností, odborovými svazy, místními samosprávami a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami z obou regionů; uznává práci Nadace Evropské unie a Latinské Ameriky a Karibiku coby mezivládní organizace a její potenciální přínos ke stálému mnohostrannému mechanismu;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>87.</NO.P>zdůrazňuje v této souvislosti důležitost prosazování zásad právního státu, demokracie a lidských práv a vyzývá všechny účastníky summitu, aby tyto zásady dodržovali; upozorňuje, že to nepůjde bez skutečně transparentního, komplexního a smysluplného zapojení občanské společnosti; vyzývá k tomu, aby program summitu zahrnoval diskusi o demokracii a lidských právech, jako je právo účastnit se spravedlivých a svobodných voleb, a aby závěry summitu obsahovaly silný apel na obranu lidských práv a právního státu; vyzývá EU, aby důrazně hájila demokracii a lidská práva;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>88.</NO.P>vyzývá strany, aby na summitu v listopadu 2025 znovu potvrdily společné odhodlání k podpoře míru, demokracie, multilateralismu, globálního řádu založeného na pravidlech, územní celistvosti států, právního státu, mezinárodní spravedlnosti, lidských práv, sociální spravedlnosti, udržitelného rozvoje a volného obchodu s cílem postupně vytvořit evropský, latinsko-americký a transatlantický prostor míru, demokracie a prosperity;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>89.</NO.P>vyzývá strany, aby důrazně odsoudily pokračující ruskou útočnou válku, zejména veškerá závažná porušení mezinárodního práva a mezinárodního humanitárního práva, a aby poskytovaly Ukrajině diplomatickou, finanční a vojenskou podporu; vyzývá strany, aby společně usilovaly o rychlé dosažení trvalého příměří, humanitární intervence v Gaze a propuštění všech rukojmích;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>90.</NO.P>vyzývá EU a společenství CELAC, aby dosáhly pokroku při plnění konkrétních závazků týkajících se zmírňování chudoby a nerovností, podpory soudržnosti, institucionální kapacity a správy věcí veřejných a ochrany práv pracovníků a aby nadále podporovaly všeobecný přístup ke vzdělání a zdravotní péči; zdůrazňuje, že je nutné, aby se oba regiony zavázaly k uzavření biregionálního paktu o péči s cílem konsolidovat a financovat komplexní systémy péče coby pilíř sociálního zabezpečení a uznaly péči jako právo, kolektivní odpovědnost a základní předpoklad pro rovnost žen a mužů, sociální spravedlnost a udržitelný rozvoj v EU i v Latinské Americe a Karibiku;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>91.</NO.P>vyzývá summit EU–CELAC, aby nadále prosazoval spolupráci v oblasti odolnosti vůči změně klimatu, ochrany biologické rozmanitosti a boje proti odlesňování a zajistil, aby byly politiky v oblasti životního prostředí a dekarbonizace prováděny spravedlivě, aby se místní obyvatelstvo podílelo na ekologické transformaci a mělo z ní prospěch a aby byly nejzranitelnější komunity podporovány v přizpůsobování se změně klimatu;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>92.</NO.P>vyzývá k přijetí silnějších závazků k prosazování práv původních obyvatel ve všech dimenzích spolupráce EU a společenství CELAC;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>93.</NO.P>považuje za důležité, aby se EU a Latinská Amerika a Karibik zavázaly ke společnému prosazování celosvětových a sociálně spravedlivých ekologických iniciativ, např. pokud jde o jednání o mezinárodní smlouvě o ukončení znečištění plasty nebo navázání na memorandum o porozumění o integrovaném řízení rizika katastrof, a aby EU a Latinská Amerika a Karibik podporovaly udržitelné využívání přírodních zdrojů; vyzývá strany, aby znovu potvrdily svůj společný závazek k účinnému provádění Pařížské dohody;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>94.</NO.P>vybízí k pokračující intenzivní spolupráci v digitálních záležitostech prostřednictvím digitální aliance mezi EU a Latinskou Amerikou a Karibikem s cílem podpořit v obou regionech digitální transformaci zaměřenou na člověka; vyzývá ke sladění regulačních rámců v digitální oblasti, zejména prostřednictvím dialogu o ochraně údajů, regulaci platforem, etice umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>95.</NO.P>opakuje svou výzvu k podstatnému posílení biregionální spolupráce v boji proti organizované trestné činnosti a obchodu s drogami v rámci komplexního přístupu k bezpečnosti občanů;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>96.</NO.P>vyzývá k přijetí silnějšího závazku ke spolupráci v oblasti vzdělávání, zejména rozšířením výměnných programů v rámci programu Erasmus+;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>97.</NO.P>zdůrazňuje, že pořadatelství pravidelných summitů EU–CELAC je třeba poskytnout větší institucionální podporu, zdroje a technické odborné znalosti; vyzývá k vytvoření stálého institucionálního prostoru mezi summity, který umožní větší koordinaci, lepší přípravu, rychlejší komunikaci a sledování výstupů;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>98.</NO.P>vyzývá k pravidelným mnohostranným konzultacím mezi místními vládami a občanskou společností v regionu Latinské Ameriky a Karibiku a Komisí, jež by probíhaly zejména před každým summitem EU–CELAC a po jeho uskutečnění a jejichž cílem by bylo zajištění souladu projektů strategie Global Gateway s plněním cílů udržitelného rozvoje a s prioritami místního a regionálního rozvoje; dále vyzývá k vytvoření stálého monitorovacího mechanismu zahrnujícího více zúčastněných stran, který by sledoval vztahy mezi EU a společenstvím CELAC a pokrok při plnění závazků; zdůrazňuje, že je důležité zajistit smysluplné zapojení občanské společnosti EU i Latinské Ameriky a Karibiku a konzultace s ní během summitu;</P></ACTION><SEPARATION><P>°</P><P>°     °</P></SEPARATION><ACTION><P><NO.P>99.</NO.P>pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.</P></ACTION></ACTLST></DISPOSITIF></TEXT></RESOL></TXTLST></SDOCTA>