1.zdůrazňuje, že daňová pravidla by měla být jednoduchá a předvídatelná, aby bylo odvádění daní pro daňové poplatníky snazší a aby je státní orgány mohly snáze spravovat a vybírat; zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout toho, aby EU umožňovala snadno dodržovat předpisy a podporovala podnikání, kdy výrobní odvětví budou konkurenceschopná a budou prosperovat a pracovníci budou dosahovat spravedlivých příjmů; zdůrazňuje, že příliš složitá daňová pravidla mohou odrazovat od investic, a zároveň konstatuje, že koncepce daňové politiky by neměla mít negativní vliv na rozhodování hospodářských subjektů;

2.je hluboce znepokojen ohrožením daňové suverenity EU, obsaženém ve vyjádření amerického prezidenta dne 2. dubna 2025, v němž DPH v členských státech EU uvedl jako odůvodnění cel na dovoz do USA z EU; zdůrazňuje, že obchodní války mají negativní dopady na podniky, a naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby omezily s nimi spojené obchodní otřesy a aby při přijímání rozhodnutí o těchto clech konzultovaly evropské zúčastněné strany;

3.zdůrazňuje, že jak je uvedeno v Draghiho zprávě, představují rozdílná daňová pravidla v Unii významnou překážku pro dosažení skutečného jednotného trhu; uvědomuje si, že daňový rámec EU musí důsledně dodržovat zásady subsidiarity a proporcionality a musí zajišťovat vzájemnou spolupráci, aby se snížily náklady podniků na dodržování předpisů; zdůrazňuje, že členské státy mají právo přizpůsobit své daňové systémy svým specifickým vnitrostátním potřebám a zároveň dodržovat společné normy a koordinovat úsilí v boji proti daňovým podvodům a únikům, dbát na včasnou výměnu informací a podporovat rovné podmínky; domnívá se, že těchto výsledků lze dosáhnout zejména vytvořením rovnováhy mezi respektováním vnitrostátních pravomocí a zajištěním jednotného výkladu;

4.zdůrazňuje, že kromě harmonizačního úsilí lze dosáhnout velkého pokroku při zjednodušování dodržování daňových předpisů a odstraňování administrativních překážek na vnitřním trhu prostřednictvím společných prováděcích nástrojů – například standardizovaných šablon pro shromažďování údajů a podávání zpráv, nezávazných právních opatření, pokynů Komise, dialogu a výměny osvědčených postupů mezi členskými státy;

5.konstatuje, že evropské podniky, zejména MSP, jsou klíčovými hnacími silami hospodářského růstu a tvorby pracovních míst na celém kontinentu; připomíná, že malé a střední podniky čelí značným fiskálním výzvám v důsledku složitých daňových předpisů a roztříštěných daňových systémů, které způsobují vysokou administrativní zátěž, neboť náklady MSP na dodržování předpisů odpovídají přibližně 30 % zaplacených daní (ve srovnání s 2 % u velkých společností) a brání jejich růstu a inovacím; naléhavě vyzývá Komisi, aby v úzké spolupráci s vnitrostátními daňovými orgány posoudila dopad stávajících a budoucích návrhů na malé a střední podniky a zkoumala řešení, která zjednoduší daňové postupy a sníží náklady na dodržování předpisů; dále vyzývá Komisi, aby posoudila, proč navrhovaná směrnice, kterou se zavádí daňový systém sídla pro malé a střední podniky, nezískala v Radě dostatečnou podporu, a žádá konkrétní pokrok a proveditelná řešení, aby bylo možné v tomto směru postoupit vpřed; vyzývá k vytvoření komplexního, uživatelsky přívětivého souboru nástrojů pro malé a střední podniky a začínající podniky, včetně pokynů, šablon a možností automatizovaného podávání přiznání k DPH, dani z příjmů právnických osob, mzdám a dalším povinnostem, a který by byl volně dostupný a pravidelně aktualizovaný;

6.bere na vědomí Draghiho zprávu o návrzích zdanění pro jednotlivá odvětví, zejména doporučení týkající se snížení nákladů na spotřebu elektřiny, aniž by došlo k oslabení konkurenceschopnosti EU, odrazování od investic, poškozování tvorby pracovních míst nebo oslabení důvěry podniků; bere na vědomí neformální jednání ministrů financí EU v lednu 2025 o vysokých cenách energie a její prioritizaci; bere na vědomí, že probíhá práce na revizi směrnice o zdanění energie Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2003/96/oj)., která poukazuje na důležitost úsilí v oblasti klimatu a význam současné hospodářské situace, vysokých cen energie a potřeb v oblasti konektivity;

7.zdůrazňuje, že konkurenceschopnost je široký pojem, který se vztahuje k míře produktivity, jež je schopna podpořit udržitelný růst, a tím i příjmy a blahobyt pro všechny; zdůrazňuje, že konkurenceschopné hospodářství není pouze hospodářství, které je příznivé pro podnikání, ale spíše takové, které zajišťuje vysokou úroveň zaměstnanosti a sociálního zabezpečení a poskytuje inovační schopnosti, odpovídající vzdělávací příležitosti a infrastrukturu a silné instituce a normy právního státu; uznává, že účinné a efektivní zdanění – včetně opatření na omezení škodlivé daňové konkurence a závodů ke dnu, pokud jde o daňové sazby – je rozhodující pro vytváření veřejných zdrojů potřebných pro udržitelné veřejné a soukromé investice, které zvýší konkurenceschopnost, sociální a hospodářskou soudržnost a růst EU;

8.vítá závěry ze zasedání Evropské rady o Nové dohodě pro konkurenceschopnost Evropy; vyjadřuje v této souvislosti politování nad tím, že v rámci zlepšování konkurenceschopnosti Evropy byla opomenuta oblast daní; vyzývá k lepší daňové spolupráci v rámci EU, která omezí roztříštěnost předpisů a povede k jejich zjednodušení a zároveň podpoří spolupráci a důvěru mezi členskými státy, neboť tato spolupráce má zásadní význam pro zvýšení konkurenceschopnosti evropského hospodářství;

9.vyzývá Komisi a členské státy, aby se dohodly na koordinovaném přístupu, jehož cílem by bylo zvýšit transparentnost daňových výdajů vládních institucí a zajistit, aby tyto výdaje přinášely kýžené politické cíle v souladu se společnými cíli a prioritami EU nákladově efektivním způsobem, neměly neočekávané nebo negativní dopady na vnitřní trh a neposkytovaly příležitosti pro daňové úniky a agresivní daňové plánování;

10.vítá závěry ze zasedání Evropské rady o racionalizaci a zjednodušení daňových pravidel; zdůrazňuje, že budoucí iniciativy EU v oblasti daní by se měly přednostně zaměřovat na administrativní zjednodušování, (případné) odstraňování překrývajících se daňových pravidel, vyjasňování a efektivnější uplatňování daňových pravidel a řešení zjištěných rozdílů nebo neúčinnosti, jež mohou ovlivňovat fungování jednotného trhu; zdůrazňuje, že Komise by měla usnadnit užší spolupráci mezi členskými státy a vnitrostátními daňovými správami, a vybízet k ní, aby bylo možné důsledněji vykládat právní předpisy v oblasti přímých a nepřímých daní;

11.bere na vědomí výzkum provedený Společným výzkumným střediskem Komise v roce 2022, který zjistil, že příjmy plynoucí z daní z místních hospodářských činností do místních rozpočtů mohou pro obce fungovat jako pobídka k tomu, aby jednaly na místní úrovni a místní hospodářské činnosti podporovaly; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby tento výzkum zintenzivnila a zapojila se do vzájemného učení s členskými státy s cílem podpořit obce v péči o jejich podniky, a uvolnit tak nevyužitý potenciál pro větší hospodářský růst v celé EU;

12.zdůrazňuje, že dobře navržené a odůvodněné daňové pobídky s ekonomickou podstatou a socioekonomickými přínosy mohou podpořit hospodářské činnosti, které prosazují veřejné cíle, což platí i pro okrajové a jinak zeměpisně znevýhodněné oblasti v EU; konstatuje, že daňové pobídky by neměly být pouze v souladu se Smlouvami a omezeními týkajícími se fiskálního prostoru, ale rovněž by neměly vést k roztříštění vnitřního trhu, a vyzývá k vytvoření souboru nástrojů pro zajištění dialogu, transparentnosti a koordinace mezi členskými státy v oblasti daňových pobídek; vítá záměr Komise vydat nezávazné pokyny pro daňové pobídky a vyzývá k tomu, aby byla vypracována další studie o dopadu provádění pravidel druhého pilíře OECD na daňové pobídky a aby byla vydána doporučení k zajištění jejich účinnosti v rámci druhého pilíře; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby daňové pobídky zůstaly v souladu s rámcem EU pro státní podporu; připomíná závazky EU v oblasti změny klimatu a trvalou podporu těchto cílů ze strany Parlamentu a naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby koordinovaly své úsilí a zvážily potenciální přínosy daňových pobídek pro ekologické investice;

13.připomíná, že několik legislativních iniciativ v oblasti daní nepostupuje kupředu; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba zajistit právní jistotu a předvídatelnost pro podniky v EU; bere na vědomí, že Komise upřesnila, které iniciativy v daňové oblasti mají být staženy;

14.připomíná, že prioritou Komise je zajistit jednodušší podnikání v rámci všech politik, včetně daňové politiky v mezích jejích pravomocí, s cílem snížit požadavky na výkaznictví nejméně o 25 % (pro malé a střední podniky alespoň o 35 %); vyzývá v této souvislosti Komisi, aby v úzkém a nepřetržitém dialogu s členskými státy prováděla systematicky u všech nových legislativních návrhů týkajících se daní předběžné posouzení dopadu, jakož i test konkurenceschopnosti stávajících opatření s cílem kvantifikovat očekávané snížení administrativní zátěže a zajistit, aby nová pravidla byla v souladu s cíli EU v oblasti hospodářského růstu a ekologické a digitální transformace;

15.naléhavě vyzývá Komisi, aby zjistila a odstranila všechny případy duplicitního vykazování a zavedla systém účinného sdílení údajů mezi daňovými správami, a tím zbavila daňové poplatníky povinnosti dvojího vykazování; konstatuje, že by v této souvislosti bylo možné dosáhnout snadných přínosů, jako např. změnou směrnice (EU) 2021/2101 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2101 ze dne 24. listopadu 2021, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o zveřejňování informací o dani z příjmů některými podniky a pobočkami (Úř. věst. L 429, 1.12.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2021/2101/oj)., pokud jde o veřejné vykazování podle jednotlivých zemí, s cílem zajistit rovnocennost pravidel EU se standardem č. 207 pro podávání zpráv o daních v rámci Global Reporting Initiative; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda je taková rovnocennost opodstatněná;

16.vyzývá Komisi a členské státy, aby zefektivnily daňové povinnosti pro obranný průmysl rozšířením a zjednodušením osvobození od DPH u zakázek souvisejících s obranou, zejména v souvislosti se společnými obrannými iniciativami EU;

17.vyzývá ke zřízení daňového datového centra EU s cílem zlepšit automatickou výměnu daňových informací a snížit administrativní zátěž; vybízí Komisi a členské státy, aby navázaly na stávající nástroje, jako je systém výměny informací o DPH (VIES) a systém pro kontrolu přepravy zboží podléhajícího spotřebním daním (EMCS), a prozkoumaly možnost rozšíření jejich použití na oblasti, jako jsou přímé daně; zdůrazňuje, že takové centrum by mělo umožnit společnou analýzu informací důležitých pro kontrolní proces zdanění s přeshraničním prvkem, zabránit duplicitě a sloužit jako jednotné přístupové místo pro daňové správy v celé EU;

18.zdůrazňuje, že elektronická fakturace se může stát klíčovým nástrojem pro zvýšení transparentnosti, snížení administrativní zátěže a umožnění praktického a efektivního využití vykazovaných údajů;

19.připomíná, že bez důkladného vykazování by daňové správy neměly základní informace potřebné k odhalování, vyšetřování a prevenci nekalých daňových praktik; zdůrazňuje, že přístup k včasným a komplexním daňovým údajům je nezbytný pro zajištění spravedlnosti daňových systémů a ochranu veřejných příjmů;

20.uznává, že pro ospravedlnění nákladů na plnění požadavků na výkaznictví je zapotřebí dobře zajištěných a efektivních daňových správ, které jsou vybaveny náležitě vyškoleným personálem a moderní digitální infrastrukturou; zdůrazňuje, že je třeba investovat do kapacit daňových orgánů, aby se zajistilo plné využití stávajících oznamovacích povinností;

21.připomíná, že jednoduchá, stabilní a předvídatelná daňová pravidla mají pro konkurenceschopné hospodářství zásadní význam a přispívají k vytváření pracovních míst a hospodářskému růstu; vyzývá Komisi, aby vydala doporučení ohledně zjednodušeného a konkurenceschopného daňového systému s cílem snížit administrativní zátěž pro podniky a občany tam, kde je to vhodné, například efektivnějším používáním daňového identifikačního čísla ve všech členských státech, a v oblasti daňových pobídek; konstatuje, že daňová jistota, zjednodušení postupů pro vracení daní a odpočty jsou klíčovými způsoby, jak snížit administrativní zátěž, zejména pro malé a střední podniky;

22.poukazuje na důležitost všeobecného zjednodušení daní; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit účast drobných investorů na kapitálových trzích tím, že se zjednoduší postupy daňových přiznání pro spořicí a investiční účty, zejména pokud jsou tyto účty doprovázeny daňovými pobídkami; dále bere na vědomí pilotní projekty Komise zaměřené na spolupráci podniků v oblasti dodržování předpisů, jejichž cílem je omezit audity a zlepšit řešení sporů u společností, které splňují přísné normy pro dodržování předpisů;

23.zdůrazňuje potenciál digitalizace, zejména umělé inteligence (AI), jako nástroje pro snižování administrativní zátěže a nákladů na dodržování předpisů pro společnosti, zejména malé a střední podniky, a podporujícího odhalování podvodů v oblasti DPH při současném zachování lidského prvku pro účely kontrol kvality a zajištění záruk proti riziku diskriminace; konstatuje, že digitalizace může rovněž posílit veřejnou správu daní, pokud bude zaručena transparentnost a dostatečný dohled nad automatizovaným rozhodováním v daňové oblasti; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby pokročily v digitalizaci a zjednodušování daňové správy a zároveň aby posílily spolupráci, koordinaci a výměnu osvědčených postupů a know-how mezi vnitrostátními orgány, přičemž Komise by měla působit jako prostředník;

24.zdůrazňuje, že členské státy by měly vyčlenit odpovídající lidské a finanční zdroje na provádění veškerých nových daňových právních předpisů a modernizaci daňových správ, zejména prostřednictvím investic do personálního obsazení, odborné přípravy a integrovaných a interoperabilních informačních systémů a do konzultací se soukromým sektorem; vyzývá Komisi, aby zvýšila svou podporu prostřednictvím programu Fiscalis a aby prozkoumala možnost vytvoření zvláštního programu financování EU pro další podporu těchto investic;

25.vyzývá Komisi, aby v mezích svých pravomocí a v úzkém a nepřetržitém dialogu s členskými státy posoudila a zjednodušila stávající rámec DPH, snížila administrativní zátěž, a to i pro podniky a komunitní organizace, posílila konkurenceschopnost a snížila rozdíl mezi očekávanými příjmy a skutečně vybranou částkou (výpadek příjmů z DPH); opakuje svou výzvu k zavedení jednoduššího, modernizovaného systému DPH s omezeními pro osvobození od daně a nestandardní sazby, zaměřeného na podporu spravedlivé hospodářské soutěže, snížení nákladů na dodržování předpisů a zlepšení dobrovolného dodržování předpisů; bere na vědomí balíček týkající se DPH v digitálním věku (ViDA) a vyzývá Komisi, aby vydala jasné a ucelené pokyny k zajištění bezproblémového provádění směrnice (EU) 2025/516 Směrnice Rady (EU) 2025/516 ze dne 11. března 2025, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o pravidla DPH pro digitální věk (Úř. věst. L, 2025/516, 25.3.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2025/516/oj)., konkrétně pokud jde o požadavek EU na digitální vykazování; zdůrazňuje, že výpadek příjmů z DPH se v jednotlivých členských státech značně liší, a vítá balíček ViDA jako nástroj ke zvýšení transparentnosti a omezení podvodů; naléhavě vyzývá ke koordinovanému provádění na vnitrostátní úrovni, aby byla zajištěna soudržnost a aby byl model jednoho správního místa pro DPH účinný a uživatelsky vstřícný, zejména pro malé a střední podniky; vyzývá k dalším reformám, které by malým podnikům usnadnily elektronickou registraci k DPH a zvýšily digitalizaci výběru DPH; vyzývá Komisi, aby navázala na jedno správní místo pro DPH v oblasti přeshraničního elektronického obchodu mezi podniky a spotřebiteli a rozšířila jej s cílem snížit administrativní zátěž a náklady na dodržování předpisů;

26.konstatuje, že v posledním desetiletí se výrazně proměnilo nákupní chování, kdy v době pandemie COVID-19 došlo k prudkému nárůstu elektronického obchodování, který přetrvává dodnes; rovněž uznává, že nákupy online by díky elektronické auditní stopě měly přispívat k většímu dodržování předpisů týkajících se DPH, avšak zpráva Komise o výpadcích z příjmů DPH za rok 2024 uvádí, že tato souvislost není tak jednoznačná vzhledem ke složitostem vyplývajícím z prodeje online; naléhavě vyzývá Komisi, aby posoudila, zda vzhledem k rostoucí popularitě elektronického obchodu odpovídá acquis v oblasti DPH svému účelu;

27.vyzývá ke zlepšení směrnice Rady 2008/9/ES Směrnice Rady 2008/9/ES ze dne 12. února 2008, kterou se stanoví prováděcí pravidla pro vrácení daně z přidané hodnoty stanovené směrnicí 2006/112/ES osobám povinným k dani neusazeným v členském státě vrácení daně, ale v jiném členském státě (Úř. věst. L 44, 20.2.2008, s. 23, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2008/9/oj).; zdůrazňuje, že je důležité prozkoumat začlenění přeshraničního vracení DPH do modelu jednoho správního místa, aby se dále zjednodušilo dodržování předpisů o DPH pro podniky zapojené do přeshraničního obchodu a zároveň se zajistilo sladění se stávajícími povinnostmi v oblasti DPH ve všech členských státech;

28.požaduje v zájmu efektivnějšího systému DPH důsledné uplatňování klíčových pojmů a zjednodušení definic, včetně např. uplatňování společného výkladu pojmu „instalované a smontované zboží“, jak je uvedeno v článku 36 směrnice o DPH Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2006/112/oj)., a důsledné uplatňování definic stálé provozovny a jiných provozoven;

29.zdůrazňuje potřebu udržitelnějšího a spravedlivějšího systému DPH, přičemž by mělo být dále zváženo, jak lze sazby DPH využít k dosažení cílů udržitelnosti; navrhuje, aby Komise posoudila, zda je možné zrušit plnění DPH u zboží dodávaného bezplatně za účelem sociálního a environmentálního prospěchu;

30.konstatuje, že zatímco snížené sazby DPH mají legitimní účel při podpoře obecných sociálních a hospodářských cílů členských států, včetně podpory zranitelných členů společnosti a dětí, jejich širší uplatňování zvyšuje právní nejistotu a složitost daňového systému; zdůrazňuje, že přestože snížené sazby DPH mohou vést ke snížení ceny pro spotřebitele, závisí tento efekt i na dalších faktorech; proto se domnívá, že při zjednodušování bude užitečné pravidelně přezkoumávat a hodnotit, které snížené sazby DPH jsou i nadále nezbytné a účinné při dosahování zamýšlených politických cílů členských států;

31.opakuje postoj Parlamentu k navrhovanému daňovému systému sídla pro malé a střední podniky, navrhované směrnici „Unshell“ a navrhované úlevě ke snížení zvýhodnění dluhu oproti vlastnímu kapitálu (DEBRA);

32.zdůrazňuje, že složitost interakcí – a nesrovnalosti v nich – mezi různými vnitrostátními daňovými systémy mohou vytvářet nerovné podmínky a mít nepříznivý dopad na fungování vnitřního trhu; zdůrazňuje, že tento stav může odrazovat od přeshraničního investování, které může být obzvláště nevýhodné pro malé a střední podniky a čistě domácí podniky, které nemají prostředky na to, aby se zapojily do složitých systémů daňového plánování, a proto čelí nespravedlivému konkurenčnímu prostředí, které není pro jejich rozvoj příznivé;

33.bere na vědomí práci na návrhu směrnice o podnikání v Evropě: rámci pro zdanění příjmů (BEFIT); připomíná cíle, které Komise předložením návrhu BEFIT sleduje: snížit složitost daňových pravidel a náklady na dodržování předpisů pro podniky v EU s přeshraničními operacemi; bere na vědomí jeho potenciál snížit roztříštěnost a vytvořit rovné podmínky pro podniky na vnitřním trhu; zdůrazňuje, že každá iniciativa EU musí přinést přidanou hodnotu v právním i hospodářském smyslu, a vyzývá k účinnému a vyváženému přístupu, který bude přínosný pro všechny členské státy, bude respektovat zásadu subsidiarity a bude koherentně sladěn s prováděním pravidel druhého pilíře OECD;

34.opakuje, že EU je pevně odhodlána uplatňovat dvoupilířový přístup inkluzivního rámce OECD/G20 a zohledňovat stávající situaci týkající se pravidel druhého pilíře, včetně exekutivního příkazu prezidenta USA ze dne 20. ledna 2025, v němž se uvádí, že globální daňová dohoda OECD nemá ve Spojených státech žádnou platnost ani účinek; důrazně vyzývá Komisi, aby prioritně usilovala o zachování a ochranu této dohody s cílem zabránit návratu ke škodlivé daňové soutěži na úkor veřejných příjmů a zájmů EU; důrazně vyzývá Komisi, aby Parlament informovala o plánech pro nepředvídané události a aby urychleně přijala cílená opatření k zajištění integrity a účinnosti směrnice druhého pilíře Směrnice Rady (EU) 2022/2523 ze dne 14. prosince 2022 o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin podniků a velkých vnitrostátních skupin v Unii (Úř. věst. L 328, 22.12.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2022/2523/oj). na ochranu zájmů EU a k předcházení odvetným opatřením; bere na vědomí možnost administrativního zjednodušení při provádění směrnice druhého pilíře;

35.zdůrazňuje, že druhý pilíř by měl zajistit globální minimální úroveň zdanění nadnárodních a velkých vnitrostátních skupin v EU; vítá jeho provedení ve vnitrostátním právu; požaduje jasnou právní úpravu, která bude zohledňovat rozdíly mezi pravidly druhého pilíře OECD a jejich prováděním členskými státy, konkrétně v oblasti lodní dopravy, aby nevznikly protichůdné daňové režimy, jež by mohly být matoucí; očekává, že budou brzy dojednány a zveřejněny administrativní pokyny, které společnostem spadajícím do oblasti působnosti druhého pilíře poskytnou nezbytnou jistotu; rovněž očekává další vývoj ve věci bezpečných přístavů, jenž usnadní dodržování předpisů, například vytvoření trvalého bezpečného přístavu;

36.zdůrazňuje významnou úlohu Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) a Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) při odhalování a vyšetřování daňových podvodů a úniků, a poukazuje na potřebu účinné spolupráce mezi těmito orgány a s vnitrostátními daňovými orgány;

37.bere na vědomí skutečnost, že OECD v říjnu 2023 zveřejnila Mnohostrannou úmluvu, která stanoví technická pravidla pro provádění částky A prvního pilíře, a probíhající jednání; vyzývá Komisi, aby posoudila možné dopady daně z digitálních služeb;

38.bere na vědomí Lettovu zprávu a odkaz na dobrovolný 28. režim zaměřený na přivedení inovativních začínajících podniků a jejich udržení v EU; konstatuje, že roztříštěné daňové prostředí EU vytváří pro podniky v EU, zejména pro malé a střední podniky, složité podmínky, nejistotu a vysoké náklady na dodržování předpisů, a vyzývá Komisi, aby posoudila výhody a nevýhody volby 28. režimu; zdůrazňuje, že je třeba řešit daňové překážky bránící přeshraničním investicím a snížit nadměrnou závislost na dluhu a zvýšit vlastní kapitál při financování podniků; v této souvislosti připomíná Draghiho zprávu, která poukazuje na to, že občané EU by měli mít možnost investovat v jiných členských státech bez složitých daňových postupů, jež následně vedou k dvojímu zdanění; zdůrazňuje, že dodržování těchto zásad je klíčem k tomu, aby se EU stala konkurenceschopným a inovativním centrem investic; zdůrazňuje, že je důležité prozkoumat možné způsoby, jak zjednodušit a standardizovat pravidla dokumentace v oblasti oceňování převodů v celé EU, včetně pečlivého a vyváženého posouzení stávajících prahových hodnot a kritérií významnosti, a to při současném zohlednění specifik členských států, s cílem snížit náklady na dodržování předpisů u transakcí, aniž by byly ohroženy normy transparentnosti a aniž by to napomáhalo agresivnímu daňovému plánování a daňovým únikům;

39.vyjadřuje politování nad tím, že v Kompasu konkurenceschopnosti, který vypracovala Komise, chybí konkrétní pokyny, jak odstranit daňové překážky přeshraničních investic; vyzývá Komisi, aby vypracovala cílená posouzení této roztříštěnosti na hospodářství a konkurenceschopnost, určila nejvíce postižená odvětví a navrhla konkrétní opatření ke zjednodušení daňových systémů a posílení vzájemné důvěry mezi členskými státy, zejména na podporu malých a středních podniků;

40.vítá nedávný vstup v platnost směrnice FASTER o srážkové dani Směrnice Rady (EU) 2025/50 ze dne 10. prosince 2024 o rychlejší a spolehlivější úlevě z nadměrných srážkových daní (Úř. věst. L, 2025/50, 10.1.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2025/50/oj). jako důležitý první krok k modernizaci a zefektivnění přeshraničních daňových postupů v EU; bere na vědomí doporučení Draghiho zprávy a připomíná doporučení Parlamentu uvedená v jeho usnesení o rámci pro srážkovou daň Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2022 o rámci pro evropskou srážkovou daň (Úř. věst. C 347, 9.9.2022, s. 172)., jehož zavedení je nezbytné pro odstranění nadměrné složitosti, zvýšení právní jistoty pro investory a zastavení praxe spekulativního výběru smluv; mimoto poukazuje na to, že reforma daňové politiky by rovněž mohla usnadnit další integraci kapitálových trhů EU v rámci unie úspor a investic;

41.vyzývá Komisi, aby zmapovala stávající daňové překážky pro dokončení jednotného trhu a aby vypracovala akční plán k jejich odstranění;

42.vyzývá k vypracování obecných zásad týkajících se práv daňových poplatníků s cílem určit přetrvávající daňové překážky na jednotném trhu a doporučit osvědčené postupy z celé EU, jež zlepší zkušenosti daňových poplatníků, přičemž je nutné zajistit, aby tyto obecné zásady neomezovaly schopnost členských států zavádět opatření proti zneužívání, která zajistí řádné prosazování jejich daňových předpisů; všímá si, že Komise váhá s předložením plánovaného sdělení o právech občanů jako daňových poplatníků, které avizovala ve svém akčním plánu na rok 2021;

43.vítá sdělení Komise o unii úspor a investic, a zejména ochotu odstranit rozdíly ve vnitrostátních daňových postupech, které vytvářejí administrativní zátěž a překážky pro přeshraniční investice, a také podpořit opatření členských států v tomto směru;

44.konstatuje, že rozdíly v daňovém nakládání s kapitálovými příjmy mohou vytvářet složitost a právní nejistotu pro přeshraniční investory; zdůrazňuje, že M. Draghi ve své obsáhlé zprávě rovněž poukazuje na to, že je třeba „odstranit veškeré daňové překážky pro přeshraniční investice v EU“, aby se snížila roztříštěnost kapitálového trhu; vyzdvihuje význam vyváženější daňové skladby pro ekonomickou odolnost a vyzývá Komisi a členské státy, aby posoudily přínosy další koordinace a zjednodušení v této oblasti, s cílem podpořit přeshraniční investice;

45.připomíná, že při provádění pravidel druhého pilíře je důležité sledovat nové formy škodlivé daňové soutěže, které se mohou objevit;

46.zavazuje se k boji proti agresivnímu daňovému plánování ze strany podniků i jednotlivců v zájmu spravedlivého evropského hospodářství, a to s přihlédnutím ke specifické situaci a zájmům malých a středních podniků a domácností s nižšími a středními příjmy; je si vědom významných dopadů agresivního daňového plánování na příjmy v tom smyslu, že narušuje rovné podmínky pro hospodářské subjekty, ohrožuje daňovou morálku a oslabuje daňovou základnu členských států; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily spolupráci mezi členskými státy při řešení agresivního daňového plánování, zejména prostřednictvím rozsáhlejší výměny informací, koordinovaných auditů a lepšího vymáhání předpisů; připomíná svá usnesení o provádění požadavků EU na výměnu daňových informací Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. září 2021 o uplatňování požadavků EU na výměnu daňových informací: pokrok, získané zkušenosti a zbývající překážky (Úř. věst. C 117, 11.3.2022, s. 120)., o reformě unijního seznamu daňových rájů Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. ledna 2021 o reformě unijního seznamu daňových rájů (Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 177). a o reformě politiky EU týkající se škodlivých daňových praktik; zdůrazňuje, že nárůst složitosti daňových režimů může vytvářet zvrácené pobídky k agresivnímu daňovému plánování a daňovým únikům, které mohou být neprůhledné; vyzývá členské státy a Komisi, aby v boji proti daňovým podvodům a agresivnímu daňovému plánování uplatňovaly odpovídající přístup založený na riziku;

47.zdůrazňuje význam stávajících mechanismů obsažených ve směrnici o správní spolupráci v oblasti daní Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2011/16/oj). (DAC), směrnici proti vyhýbání se daňovým povinnostem Směrnice Rady (EU) 2016/1164 ze dne 12. července 2016, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu (Úř. věst. L 193, 19.7.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2016/1164/oj). (ATAD) a mnohostranné dohodě příslušných orgánů (MCAA), které výrazně zlepšily transparentnost a přeshraniční spolupráci mezi daňovými orgány a umožnily účinněji reagovat na praktiky agresivního daňového plánování; zdůrazňuje rostoucí administrativní zátěž a náklady na dodržování předpisů pro daňové správy a daňové poplatníky plynoucí ze směrnic DAC a ATAD a vítá jejich přezkum a zjednodušení při zachování stávajících standardů;

48.zdůrazňuje, že je třeba řešit nesrovnalosti mezi směrnicí ATAD a přístupem druhého pilíře OECD s cílem zajistit soudržnost a právní jistotu v celé EU, mimo jiné zvážit zjednodušení možností a výjimek poskytnutých členským státům; bere na vědomí oznámení Komise, že vyhodnotí směrnici ATAD s ohledem na druhý pilíř a ve třetím čtvrtletí 2025 předloží komplexní zprávu o přijatých opatřeních v souladu s dohodou o druhém pilíři; vyzývá Komisi, aby členským státům poskytla pokyny k výkladu obecného pravidla proti zneužívání daňového systému stanoveného ve směrnici ATAD, a žádá revizi této směrnice s cílem zjednodušit její provádění a zvýšit její účinnost;

49.bere na vědomí úlohu směrnice DAC při omezování daňových úniků, vyhýbání se daňovým povinnostem a agresivního daňového plánování a při zvyšování transparentnosti a zároveň zdůrazňuje její složitost a administrativní zátěž, zejména pokud jde o směrnici DAC 6 Směrnice Rady (EU) 2018/822 ze dne 25. května 2018, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní ve vztahu k přeshraničním uspořádáním, která se mají oznamovat (Úř. věst. L 139, 5.6.2018, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2018/822/oj).; zdůrazňuje, že směrnici DAC 6 je třeba zrevidovat, a vyzývá Komisi, aby provedla posouzení nákladů na dodržování předpisů podle této směrnice a aby vypracovala podrobnější pokyny, zlepšila analýzu rizik a využila technologie pro lepší sběr údajů, s cílem zajistit účinnost prosazování daňové transparentnosti a zabránit nepřiměřeným nákladům a administrativní zátěži; konstatuje, že toto nové posouzení by mělo zvážit ochranu malých a středních podniků před zbytečnými oznamovacími povinnostmi a poskytnout větší jasnost, pokud jde o referenční hodnoty pro přeshraniční uspořádání, která se mají oznamovat; navrhuje, aby byl zvážen případný přezkum směrnice DAC 7 Směrnice Rady (EU) 2021/514 ze dne 22. března 2021, kterou se mění směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní (Úř. věst. L 104, 25.3.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2021/514/oj). s cílem zjistit, zda lze díky zavedení vykazování v reálném čase v rámci balíčku ViDA výměnu informací omezit;

50.upozorňuje zejména na potřebu využít proces přezkumu k řešení stávajících překrývajících se pravidel a k zefektivnění a zjednodušení uplatňování společných pravidel a konceptů; poukazuje na to, že pro zjednodušení dodržování předpisů má zásadní význam standardizace pojmů a konceptů, neboť různé vnitrostátní výklady mohou vést k roztříštěnosti a ke složitosti;

51.vyzývá k prohloubení spolupráce mezi Úřadem evropského veřejného žalobce a sítí Eurofisc s cílem zlepšit sdílení zpravodajských informací, koordinovaným způsobem vymáhat dodržování předpisů a vést přeshraniční vyšetřování v boji proti podvodům v oblasti DPH a dalším formám daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem; zdůrazňuje, že je třeba zefektivnit spolupráci mezi těmito orgány, aby byla s využitím jejich příslušných mandátů a odborných znalostí zajištěna účinnější a jednotnější reakce EU na přeshraniční daňové podvody; vyzývá Komisi a členské státy, aby tuto spolupráci usnadnily zlepšením mechanismů výměny údajů, zajištěním odpovídajících zdrojů a podporou společného vyšetřování; zdůrazňuje, že pro usnadnění přeshraniční hospodářské činnosti je nezbytná další daňová koordinace mezi členskými státy v boji proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem; konstatuje, že EU musí zajistit, aby všechny dovážené výrobky byly řádně zatíženy odpovídajícími cly;

52.vyzývá Komisi, aby předložila studii a v případě potřeby i soubor opatření ke zjednodušení daňových pravidel a k řešení daňové roztříštěnosti pro přeshraniční pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné, s cílem posílit konkurenceschopnost prohloubením vnitřního trhu a chránit daňové příjmy vytvořením rovných podmínek; konstatuje, že rozdílné vnitrostátní daňové systémy zapříčiňují značné překážky, administrativní zátěž, právní nejistotu a dvojí zdanění, což brání mobilitě pracovních sil a přeshraničnímu podnikání;

53.konstatuje, že přeshraniční mobilita jednotlivců roste nebývalým tempem a že takto vysoká míra globální mobility má značný dopad na daňové systémy; zdůrazňuje, že tuto mobilitu a její dopad na daňové systémy je nutné systematicky zohledňovat při tvorbě politik, přičemž nesmí být oslabována mobilita a pracovní příležitosti v EU; v této souvislosti konstatuje, že členské státy využívají k podpoře pracovní mobility a přeshraničního podnikání daňové pobídky; zdůrazňuje však, že členské státy musí rovněž zabránit škodlivým daňovým praktikám, jimiž lákají jednotlivé daňové poplatníky, a narušování hospodářské soutěže tím, že budou mít jasná omezení a záruky;

54.bere na vědomí rostoucí přeshraniční mobilitu vysoce kvalifikovaných pracovníků a dalších osob, která je v některých členských státech motivována volným pohybem a preferenčními daňovými režimy; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby daňová politika na vnitřním trhu zůstala spravedlivá, transparentní a slučitelná s udržitelností veřejných financí v celé EU; znovu vyzývá Radu, aby revidovala mandát Skupiny pro kodex chování zdanění podniků;

55.připomíná, že pokud přeshraniční pracovníci vykonávají činnosti, jako jsou služební cesty nebo práce na dálku, vyplývají z možnosti vzniku zdanitelné přítomnosti nebo stálé provozovny důsledky z hlediska daně z příjmů; konstatuje, že pravidlo bezpečného přístavu pro práci na dálku koordinované mezi členskými státy by mohlo zaměstnavatelům poskytnout daňovou jistotu a snížit administrativní zátěž, čímž by se zjednodušilo zdanění fyzických osob;

56.zdůrazňuje, že inovace jsou motorem hospodářského růstu, globální konkurenceschopnosti a blahobytu a že podle OECD jsou široce používaným a ekonomicky významným politickým nástrojem na podporu inovací daňové pobídky; zastává názor, že vlády by měly zajistit, aby systémy daňových pobídek v oblasti výzkumu a vývoje poskytovaly optimální využití prostředků, a to prostřednictvím pravidelného hodnocení a přijímání cílených pobídek, které budou stimulovat investice a růst a posílí konkurenceschopnost EU ve světě v souladu s návrhy uvedenými Draghiho zprávě;

57.vyzývá Komisi, aby v souladu s návrhy uvedenými v Draghiho zprávě vypracovala další studie o nákladové efektivitě různých druhů daňových pobídek pro výzkum a vývoj a inovace při zvyšování konkurenceschopnosti EU ve světě a aby zajistila, že tyto pobídky budou vhodně koncipovány, aby dosáhly stanovených cílů jednotlivých oblastí politiky, aniž by oslabovaly daňové příjmy a aniž by zvyšovaly riziko vyhýbání se daňovým povinnostem; vyzývá Komisi, aby v koordinaci s členskými státy a na základě společných kritérií prozkoumala různá řešení a mechanismy na podporu výzkumu a vývoje začínajících podniků, včetně mimo jiné převoditelných daňových zápočtů, s cílem zlepšit dostupnost a účinnost těchto opatření; vyzývá Komisi, aby dále posoudila přeshraniční účinky těchto pobídek v jiných členských státech, včetně rizik vyhýbání se daňovým povinnostem; zdůrazňuje, že je nutné zajistit širší dostupnost daňových pobídek, mimo jiné daňových úlev, zápočtů, zrychlených odpisů a mimořádných odpočtů; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby vydala doporučení a řádně začlenila daňové pobídky, zvláště v oblasti výzkumu a vývoje, kdykoli je to relevantní, aniž by se vyostřily ekonomické rozdíly v EU; zdůrazňuje, že by bylo rozumné sladit pobídky pro inovace a výzkum a vývoj s cílenými pobídkami pro investice; vyzývá k prohlubování spolupráce a důvěry mezi členskými státy a k podpoře rovných podmínek pro elektronický obchod, digitální služby a další rychle rostoucí odvětví;

58.zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby daňové pobídky byly i nadále v plném souladu se stávajícím rámcem EU pro státní podporu; zdůrazňuje, že rámec EU pro státní podporu je důležitý pro zachování spravedlivé hospodářské soutěže na vnitřním trhu a zajištění právní jistoty a rovných podmínek pro všechny členské státy;

59.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.