P10_TA(2025)0230Společná reakce na nedávné narušení vzdušného prostoru a kritické infrastruktury členských států EU RuskemUsnesení Evropského parlamentu ze dne 9. října 2025 o společné reakci na nedávné narušení vzdušného prostoru a kritické infrastruktury členských států EU Ruskem (2025/2901(RSP))Evropský parlament,

–s ohledem na Chartu Organizace spojených národů a na základní zásady mezinárodního práva,

–s ohledem na č. 42 odst. 7 a čl. 24 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“),

–s ohledem na svá předchozí usnesení o Ukrajině a Rusku,

–s ohledem na bílou knihu nazvanou „Bílá kniha o budoucnosti evropské obrany 2030“ a na své usnesení ze dne 12. března 2025 na toto téma Úř. věst. C, C/2025/3151, 20.6.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/3151/oj.,

–s ohledem na nařízení Rady (EU) 2025/1106 ze dne 27. května 2025, kterým se zřizuje nástroj Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE) prostřednictvím posílení evropského obranného průmyslu Úř. věst. L, 2025/1106, 28.5.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2025/1106/oj.,

–s ohledem na návrh Komise ze dne 5. března 2024 týkající se nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Program pro evropský obranný průmysl a rámec opatření pro zajištění včasné dostupnosti a dodávek obranných produktů (dále jen EDIP) (COM(2024)0150),

–s ohledem na svá předchozí usnesení o Ukrajině a o Rusku, zejména na usnesení přijatá po začátku ruské plošné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 a po anexi Krymského poloostrova dne 19. února 2014,

–s ohledem na mezinárodní právní rámec pro předcházení terorismu a boj proti němu, včetně rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2341 o ochraně kritické infrastruktury před teroristickými činy, která byla přijata dne 13. února 2017,

–s ohledem na projev o stavu Unie, který dne 10. září 2025 přednesla předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová,

–s ohledem na prohlášení generálního tajemníka NATO Marka Rutteho ze dne 10. září 2025 o narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony,

–s ohledem na projev polského místopředsedy vlády Radosława Sikorskiho, který přednesl na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN dne 22. září 2025,

–s ohledem na prohlášení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaji Kallasové ze dne 22. září 2025 týkající se narušení estonského vzdušného prostoru, které pronesla na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN,

–s ohledem na prohlášení Severoatlantické rady ze dne 23. září 2025 o nedávných narušeních vzdušného prostoru Ruskem,

–s ohledem na prohlášení komisaře Andriuse Kubiliuse ze dne 26. září 2025 v návaznosti na videokonferenci na vysoké úrovni o spolupráci v oblasti obrany východního křídla,

–s ohledem na vyjádření předsedy Rady Antónia Costy ze dne 1. října 2025 na tiskové konferenci po neformálním zasedání hlav států a předsedů vlád,

–s ohledem na čl. 136 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.vzhledem k tomu, že Rusko v posledních letech opakovaně uskutečňuje úmyslné akty hybridní války na území Unie, které zahrnují kybernetické útoky, dezinformační kampaně a zasahování do voleb, využívání energie jako zbraně, žhářské útoky, sabotáže kritické infrastruktury, rušení a spoofing globálních družicových navigačních systémů (GNSS) (včetně GPS), jakož i do vojenských provokací, včetně narušování vzdušného prostoru bojovými letadly a drony vybavenými střelami dlouhého doletu, a zároveň se snaží šířit mezi občany EU strach, destabilizovat politickou situaci v členských státech a snížit podporu EU Ukrajině;

B.vzhledem k tomu, že k narušování vzdušného prostoru NATO a EU Ruskem, které představuje zjevné porušení svrchovanosti členských států a mezinárodního práva, dochází od začátku ruské plošné invaze na Ukrajinu a v nedávné době dosáhlo nebývalého rozsahu, což vyvolává otázky, zda se Rusko pokouší otestovat odhodlání NATO nebo odvrátit jeho pozornost a zdroje od války na Ukrajině;

C.vzhledem k tomu, že dne 28. července 2025 vstoupil z Běloruska do litevského vzdušného prostoru ruský dron přepravující výbušniny a zřítil se do vojenského polygonu na jeho území; vzhledem k tomu, že dne 4. října 2025 pronikly do litevského vzdušného prostoru z Běloruska meteorologické balony používané k pašování a vážně narušily provoz mezinárodního letiště ve Vilniusu;

D.vzhledem k tomu, že dne 10. září 2025 létalo po dobu sedmi hodin hluboko nad polským územím přibližně 20 ruských dronů, než byly sestřeleny letadly NATO nebo dokud se nezřítily, což představovalo první přímý vojenský střet mezi NATO a Ruskem od začátku plošné vojenské invaze;

E.vzhledem k tomu, že dne 19. září 2025 narušily na 12 minut estonský vzdušný prostor tři ozbrojené ruské stíhací letouny MiG-31, které vnikly do bezpečnostní zóny nad polskou vrtnou plošinou v Baltském moři, ignorovaly komunikaci pilotů stíhacích letadel NATO F-35 a nakonec byly eskortovány zpět do mezinárodního vzdušného prostoru;

F.vzhledem k tomu, že dne 25. září 2025 musely z Litvy okamžitě vzlétnout maďarské stíhací letouny Gripen, aby zadržely formaci pěti ruských bojových letounů, které letěly v blízkosti vzdušného prostoru NATO a nedodržovaly mezinárodní předpisy o bezpečnosti letů; vzhledem k tomu, že tato letadla byla vizuálně identifikována západně od lotyšského pobřeží a následně byla eskortována ze vzdušného prostoru NATO;

G.vzhledem k tomu, že ruské drony vstoupily od února 2022 jedenáctkrát do rumunského vzdušného prostoru, přičemž při dalších 39 příležitostech dopadlo na rumunské území několik trosek bezpilotních letounů; vzhledem k tomu, že naposledy byl rumunský vzdušný prostor opět narušen dne 13. září 2025, kdy dvě bojová letadla F-16 zachytila ruský bezpilotní letoun Geran; vzhledem k tomu, že k podobným incidentům došlo i v Moldavské republice;

H.vzhledem k tomu, že Dánsko, Švédsko, Norsko, Litva, Francie, Německo a Belgie zaznamenaly koordinované vniknutí bezpilotních letounů nad civilní a vojenská letiště nebo vojenská zařízení či do jejich blízkosti, což způsobilo dočasné uzavření letišť;

I.vzhledem k tomu, že nedávná série vniknutí dronů do oblasti Baltského moře poukazuje na významnou hybridní hrozbu pro bezpečné a účinné provádění iniciativy jednotné evropské nebe; vzhledem k tomu, že tato vniknutí způsobila škody na infrastruktuře a hospodářské ztráty;

J.vzhledem k tomu, že tyto drony mohly být vypuštěny z plavidel, včetně plavidel patřících k ruské stínové flotile, která působí v Baltském moři s cílem obejít sankce;

K.vzhledem k tomu, že evropští lídři považují tyto incidenty za záměrnou provokaci ze strany Ruska a vnímají je jako součást vzorce bezohledného a nezodpovědného ruského chování, zatímco Rusko soustavně odmítá uznat za tyto incidenty odpovědnost a namísto toho odmítá veškeré důkazy, obviňuje členské státy z překrucování zpráv a šíření dezinformací, aby zdiskreditovala EU a její spojence a také nepravdivě obviňuje Ukrajinu;

L.vzhledem k tomu, že spojenci NATO, včetně Polska a Estonska, se po těchto vniknutích dovolávali článku 4 Severoatlantické smlouvy; vzhledem k tomu, že členské státy EU o těchto narušeních diskutovaly na zasedáních svých stálých zástupců;

M.vzhledem k tomu, že NATO po polském incidentu zahájilo vojenskou operaci Východní stráž (Eastern Sentry), aby ochránilo kritickou podmořskou infrastrukturu v Baltském moři, zvýšilo informovanost o situaci na moři v reakci na ruské sabotáže a posílilo své pozice protivzdušné obrany podél celého východního křídla, a Finsko, Švédsko a Dánsko se zúčastnily cvičení Ochranný plot 25 (Protective Fence 25) za účelem posílení obranných schopností, odrazování a vojenské připravenosti rozptýlených útvarů;

N.vzhledem k tomu, že Rusko vede od 24. února 2022 nezákonnou, nevyprovokovanou a neodůvodněnou plošnou útočnou válku proti Ukrajině, což je zjevným porušením Charty OSN a základních zásad mezinárodního práva a mezinárodního humanitárního práva; vzhledem k tomu, že ruské síly nadále provádějí systematické útoky bezpilotních letounů a raketových střel na ukrajinská města a zaměřují se při nich na civilisty, včetně útoků na sanitky a záchranný personál; vzhledem k tomu, že používání dronů proti jasně identifikovatelným civilním cílům, šíření záběrů znázorňujících toto zabíjení a zveřejňování výslovných výhrůžek na sociálních sítích svědčí o koordinované státní politice zaměřené na terorizování obyvatelstva a nucené vysídlení; vzhledem k tomu, že během nedávných útoků byly zasaženy budovy ukrajinské vlády, mise EU a polské velvyslanectví, což naznačuje, že jde o záměrné útoky Kremlu; vzhledem k tomu, že Rusko vyrábí tisíce bezpilotních letounů měsíčně a dále zvyšuje své výrobní kapacity;

O.vzhledem k tomu, že bezpečnost Ukrajiny je propojena s evropskou, transatlantickou a celosvětovou bezpečností a že cílem Ruska je odvrátit pozornost NATO i zdroje, které vynakládá, od podpory Ukrajiny k nutnosti bránit své vlastní území;

P.vzhledem k tomu, že některé země NATO, včetně Polska, varovaly, že jsou připraveny ruské letouny, které vstoupí do jeho vzdušného prostoru, sestřelovat, zatímco NATO zdůrazňuje, že rozhodnutí o tom, zda proti narušitelům vzdušného prostoru zakročit, se zakládají na dostupných zpravodajských informacích o představované hrozbě, včetně úmyslu a výzbroje;

Q.vzhledem k tomu, že postoj Spojených států k ruské útočné válce proti Ukrajině je nepředvídatelný, což z EU a jejích členských států činí hlavní strategické spojence Ukrajiny a z čehož vyplývá nutnost silnější a jednotné evropské reakce v zájmu obrany občanů EU, regionální stability a mezinárodního míru; vzhledem k tomu, že spolupráce mezi EU a USA v oblasti bezpečnosti a obrany má i nadále zásadní význam a měla by být posílena; vzhledem k tomu, že pro účinné odrazení Ruska od agrese jsou zapotřebí silné bezpečnostní záruky koordinované společně EU a Spojenými státy;

R.vzhledem k tomu, že systémy protivzdušné obrany poskytující ochranu proti bezpilotním vzdušným prostředkům (UAV) jsou založeny na kinetické akci nebo elektronických protiopatřeních, zejména rušičích, které přeruší řízení dronů nebo letouny donutí k přistání;

S.vzhledem k tomu, že v zájmu ochrany neformálního zasedání hlav států a předsedů vlád EU, které se konalo ve dnech 1. a 2. října 2025 v Kodani, dánské orgány zakázaly v období od 29. září do 3. října 2025 veškeré civilní lety dronů v dánském vzdušném prostoru; vzhledem k tomu, že několik členských států Dánsko v zavedení těchto bezpečnostních opatření pro neformální zasedání podpořilo;

T.vzhledem k tomu, že prohlášení předsedy Evropské rady Antónia Costy ze dne 1. října 2025 v návaznosti na neformální zasedání hlav států a předsedů vlád jasně ukazuje na ochotu zlepšit interoperabilitu schopností, jakož i na pevné odhodlání k uskutečnění stěžejní iniciativy zvané Hlídka východního křídla (Eastern Flank Watch), mimo jiné prostřednictvím koalic schopností koordinovaných příslušnými vedoucími zeměmi, a iniciativy EU v podobě „protidronové zdi“, a zároveň je v něm zdůrazněn závazek EU a NATO ke kolektivní obraně proti konvenčním a hybridním hrozbám a k posílení bezpečnosti a stability v regionu;

U.vzhledem k tomu, že nedávné případy narušení vzdušného prostoru vyžadují odvážnou reakci a komplexní přístup v nadcházejícím plánu obranné připravenosti do roku 2030;

V.vzhledem k tomu, že proces budování plnohodnotné vícevrstvé obrany vzdušného prostoru měl být zahájen po nezákonné anexi Krymu; vzhledem k tomu, že přijetí rozhodnutí, financování, nákupy, akvizice a dosažení provozuschopnosti vyžadují čas;

W.vzhledem k tomu, že nasazení plnohodnotné schopnosti EU v oblasti bezpilotních vzdušných prostředků podél východního křídla NATO a v regionech Baltského a Černého moře by pro Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Maďarsko, Německo, Litvu, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Švédsko mělo zásadní význam; vzhledem k tomu, že tato schopnost by vyžadovala značné evropské investice do odvětví obrany v rámci stávajícího a příštího víceletého finančního rámce (VFR);

X.vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné přijmout opatření k posílení evropské technologické a průmyslové základny obrany (EDTIB) s cílem zvýšit výrobní kapacitu obranného průmyslu EU, posílit konkurenceschopnost evropského obranného průmyslu a zabezpečit dodávky obranných produktů;

Y.vzhledem k tomu, že je zapotřebí trvalého úsilí a investic, které by podpořily technologické inovace a výzkum v oblasti obrany v zájmu posílení evropské technologické a průmyslové základny obrany a evropské strategické autonomie;

1.vyjadřuje plnou solidaritu s Moldavskem, jakož i s Dánskem, Švédskem, Polskem, Litvou, Lotyšskem, Finskem, Rumunskem, Estonskem a všemi ostatními členskými státy, které jsou vystaveny přímým hrozbám, vojenským provokacím a aktům hybridní války ze strany Ruska; je toho názoru, že záměrné narušování leteckého provozu EU ruskými agenty s využitím bezpilotních vzdušných prostředků, které cílí na vojenské kritické služby a infrastrukturu Evropy a narušuje fungování politických institucí EU a členských států, se stupňuje, hrozí při něm riziko chybného výpočtu, ohrožuje životy, představuje závažné porušení platných mezinárodních norem a vážnou hrozbu pro občany EU a pro mír a bezpečnost v Evropě;

2.podporuje každou iniciativu, která EU a jejím členským státům umožní přijmout koordinovaná, jednotná a přiměřená opatření proti veškerým narušením jejich vzdušného prostoru, včetně možnosti sestřelovat prostředky narušující vzdušný prostor; důrazně odsuzuje nezodpovědné a eskalační kroky Ruska spočívající v narušování vzdušného prostoru členských států EU a spojenců NATO Polska, Estonska, Lotyšska, Litvy a Rumunska, jakož i záměrné narušování vzdušného prostoru drony, jež cílilo na kritickou infrastrukturu v Dánsku, Švédsku a Norsku, přičemž tyto akce jsou součástí ruské systematické vojenské a hybridní války a provokací proti EU a jejím členským státům; prohlašuje, že Rusko nese plnou a jednoznačnou odpovědnost za akce, k nimž došlo v polském, estonském a rumunském vzdušném prostoru;

3.vítá rozhodnou a přiměřenou reakci sil NATO, včetně situace, kdy zachytily ruské stíhací letouny v estonském vzdušném prostoru a následně je z něj vyprovodily, a sestřelení ruských dronů nad Polskem; uznává rychlou a koordinovanou reakci ozbrojených sil některých členských států a partnerů NATO při ochraně evropského nebe; plně podporuje úsilí NATO o posílení aliančních schopností, jakož i schopnosti odstrašení a protivzdušné a kolektivní obranné pozice podél jejího východního křídla, mimo jiné zahájením operace Východní stráž (Eastern Sentry) a rozvojem celého spektra opatření v rámci této operace;

4.vyzývá Radu a Komisi, aby zvýšily účinnost a dopad sankcí proti Rusku s cílem definitivně oslabit schopnost Ruska pokračovat v brutální útočné válce proti Ukrajině a ohrožovat bezpečnost dalších sousedních zemí; vyzývá k okamžitému přijetí robustního devatenáctého balíčku sankcí zaměřeného na primární zdroje příjmů Ruska; vyzývá Radu, aby spolu s americkými partnery zachovala a rozšířila svou politiku sankcí vůči Rusku a aby podobnou politiku sankcí uplatňovala na všechny státy, které mu pomáhají, včetně Běloruska, Íránu a Severní Koreje, a aby uvalila sankce na čínské subjekty, které mu dodávají zboží dvojího užití a vojenské zboží nezbytné pro výrobu bezpilotních letounů a raketových střel; vyzývá k cíleným sankcím proti ruské stínové flotile a k přijetí dalších opatření proti ní, přičemž tato opatření by měla v plném rozsahu využít právní možnosti k zastavení, zabránění nebo zamezení provozu ruské stínové flotily vzhledem k jejímu možnému zapojení do vypouštění dronů, jež cílily na kritickou infrastrukturu; vyzývá Radu, aby systematicky řešila otázku obcházení sankcí nepřátelskými subjekty ze zemí mimo EU, které jsou však v EU usazeny, a to důkladným vyšetřením této činnosti a uložením přísnějších trestů pro subjekty, které sankce porušují nebo neuplatňují náležitou péči při kontrolách vývozu a ověřování konečných uživatelů; opakuje, že jakákoli forma podpory, kterou agresorovi poskytují státy, jako je Írán, Severní Korea nebo Čína, musí mít přímý dopad na všechny další vztahy s těmito zeměmi, včetně obchodu;

5.zdůrazňuje, že EU a její členské státy jsou i nadále pevně odhodlány prosazovat mezinárodní řád založený na pravidlech a veškeré diplomatické úsilí zaměřené na dosažení komplexního, spravedlivého a trvalého míru pro Ukrajinu při plném respektování její svrchovanosti, nezávislosti a územní celistvosti v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic; vyzývá v této souvislosti členské státy a EU, aby úzce a účinně koordinovaly své diplomatické iniciativy v mnohostranných organizacích, včetně OSN, s cílem bojovat proti systematickému porušování mezinárodního práva ze strany Ruska;

6.vyzývá Komisi a Radu, aby vypracovaly akční plán opatření pro předcházení eskalaci ruské hybridní války proti EU v pozemní, letecké, námořní a digitální oblasti a pro boj proti ní; poukazuje na to, že takové rámce poskytnou možnosti pro odvetná opatření EU, která budou odpovídat závažnosti a intenzitě nepřátelských aktivit podnikaných proti EU; vyzývá členské státy, aby v koordinaci se spojenci NATO přezkoumaly pravidla použití síly pro všechny typy hrozeb s cílem zajistit, aby byly i v případě nejinovativnějších hrozeb adekvátní; zdůrazňuje, že EU musí prokázat odhodlání a jasně dát najevo, že jakákoli země mimo EU, která se pokusí narušit svrchovanost členských států, bude okamžitě čelit odvetným opatřením;

7.zdůrazňuje, že škála sabotáží a hybridních aktivit, které Rusko vyvíjí proti EU, se v podstatě rovná státem podporovanému terorismu, i když tyto aktivity nepřekročily hranici ozbrojeného útoku; zdůrazňuje proto, že na nepřátelské aktivity Ruska, které porušují územní svrchovanost členských států EU, narušují integritu jejich institucí a přímo ohrožují bezpečnost civilního obyvatelstva, je třeba uplatňovat dostupné právní rámce pro boj proti terorismu; vyzývá Komisi, aby zahájila postup s cílem klasifikovat Rusko jako vysoce rizikovou třetí zemi z důvodu praní peněz a financování terorismu podle nařízení (EU) 2016/1675 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675 ze dne 14. července 2016, kterým se směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 doplňuje o identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky (Úř. věst. L 254, 20.9.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2016/1675/oj). jako jedno z opatření k omezení schopnosti Ruska páchat státní terorismus;

8.odsuzuje Rusko za úmyslné rušení a zkreslování signálů GNSS (včetně GPS) v oblasti Baltského moře, Černého moře a v dalších oblastech, což představuje vážné bezpečnostní riziko pro civilní leteckou a námořní dopravu; připomíná, že Rada Mezinárodní organizace pro civilní letectví požadovala, aby Rusko dodržovalo své mezinárodní závazky vyplývající z Úmluvy o mezinárodním civilním letectví a zajistilo okamžité ukončení takových narušení; vyzývá Radu a Komisi, aby přijaly vhodná opatření k vyvinutí dostatečného tlaku na Rusko, aby tyto zlovolné aktivity zastavilo, a aby posílily stabilitu služeb družicové navigace a jejich odolnost vůči rušení;

9.vyzývá k revizi procesu plánování v oblasti schopností EU; je přesvědčen, že proces týkající se hlavního cíle by měl zahrnovat nejen krizové řízení, ale také kolektivní obranu, včetně celé škály schopností spadajících pod vnitrostátní a mezinárodní cíle v oblasti schopností; domnívá se, že by EU měla zvážit požadavky na rozvrhnutí kapacit pro své členské státy podle modelu NATO; domnívá se, že by takový proces mohl být proveden v rámci evropského semestru v oblasti obrany; trvá na tom, že je naléhavě nutné přejít ke skutečné evropské obranné unii, která by doplňovala NATO a vycházela ze stávajících rámců, jako je rámec stanovený v bílé knize o evropské obraně – Připravenost 2030, a která by šla ještě dál; zdůrazňuje, že pouze prohloubením integrace, koordinace a sdílením zdrojů bude EU schopna účinně reagovat na stupňující se hrozby ze strany Ruska; opakuje, že ochrana svrchovanosti a územní celistvosti všech členských států je základní zásadou EU, a zdůrazňuje potřebu okamžité, rázné, jednotné a přiměřené reakce v zájmu ochrany občanů a kritické infrastruktury;

10.zasazuje se o přechod k evropské struktuře velení a řízení, která by nejen zvládala krize v souladu se společnou bezpečnostní a obrannou politikou (SBOP), ale sloužila také jako ekvivalent Vrchního velitelství spojeneckých sil NATO v Evropě (SHAPE); konstatuje, že s cílem zabránit zdvojování činností by měla tato struktura doplňovat SHAPE a poskytovat náležité zdroje Vojenskému štábu EU (EUMS); zdůrazňuje význam posílené koordinace, včetně možného zřízení stálé interinstitucionální krizové jednotky pro Rusko, jejímž úkolem by bylo monitorování situace v reálném čase, rychlé sdílení informací a rychlé operativní rozhodování; je přesvědčen, že nedávné vniknutí do vzdušného prostoru EU je katalyzátorem rychlého a důkladného pokroku v oblastech, jako je sdílení zpravodajských informací, společná logistika a bezpečnostní interoperabilita a koordinované zadávání veřejných zakázek; vyzývá k intenzivnější spolupráci mezi NATO a EU s cílem posílit obranu Evropy a odstrašování; zdůrazňuje potřebu silného a jasně definovaného evropského pilíře v rámci NATO, který by byl schopen bránit svou svrchovanost, čelit ruské hrozbě a jednat nezávisle na NATO, ale zároveň jej doplňovat;

11.vyzývá k posílení koordinace, jednoty a solidarity mezi členskými státy, orgány EU a strukturami NATO při monitorování, zachycování a neutralizaci nepřátelských dronů, mimo jiné prostřednictvím společného výcviku, cvičení a výměny operativních zpravodajských informací; zdůrazňuje, že je třeba zřídit společná velitelská a řídicí střediska pro jakoukoli budoucí iniciativu týkající se bezpilotních vzdušných prostředků nebo boje proti těmto prostředkům; zdůrazňuje, že je třeba plně integrovat veškeré kapacity v oblasti bezpilotních vzdušných prostředků do konvenčních sil protivzdušné obrany a zajistit interoperabilitu jejich systémů s architekturou integrované protivzdušné a protiraketové obrany NATO; doporučuje vytvoření strukturovaných mechanismů pro průběžné sdílení poznatků, a to i v kontextu EU a NATO, zejména v rychle se vyvíjejících oblastech digitální obrany a kybernetických schopností, s cílem zefektivnit společná cvičení a interoperabilitu ve všech členských státech;

12.vyzývá EU a její členské státy, aby vybavily orgány prostředky pro boj s drony v místech kritické infrastruktury, jako jsou letiště a elektrárny; upozorňuje, že tyto prostředky musí být vhodné pro civilní prostředí a musí se řídit modelem vícestupňové obrany s větším počtem systémů, které mohou drony kineticky a elektronicky zlikvidovat;

13.zdůrazňuje, že je třeba podporovat členské státy podél východního křídla NATO a v oblasti Černého moře při rozvoji kapacit pro shromažďování zpravodajských informací, odhalování a sledování hrozeb pocházejících ze zemí mimo EU, jako jsou hybridní operace, útoky na kritickou infrastrukturu, účelová migrace nebo vpády dronů, aby mohla EU lépe posuzovat situaci a posilovat svou schopnost účinně předvídat hrozby; poukazuje na to, že tyto kapacity by měly zahrnovat systémy sledování pomocí dronů a další technologie umožňující dohled ze vzduchu v pohraničních regionech EU, jakož i zachycování příchozích leteckých hrozeb; zdůrazňuje, že účinný, víceúrovňový systém průzkumu a obrany je nezbytný pro ochranu občanů a kritické infrastruktury a pro úspěšné odstrašování;

14.vyzývá členské státy a Evropskou obrannou agenturu (EDA), aby urychleně konsolidovaly projekt stálé strukturované spolupráce (PESCO) nazvaný Integrovaný vícestupňový systém protivzdušné a protiraketové obrany (IMLAMD), zejména proti hrozbě, kterou představují levné bezpilotní vzdušné prostředky, a v souladu s architekturou integrované protivzdušné a protiraketové obrany NATO, s cílem odhalit a zachytit všechny příchozí letecké hrozby ze zemí mimo EU, zejména podél východního křídla; trvá na tom, že evropské investice do přesných zbraňových systémů dlouhého doletu a do posílené protivzdušné obrany jsou klíčové pro zajištění odstrašujícího účinku, snížení rizika, že Rusko využije zranitelná místa, a pro ochranu občanů a kritické infrastruktury; zdůrazňuje, že na projekty týkající se těchto schopností by se měla vztahovat vyšší míra financování z Evropského obranného fondu, jak je tomu již v případě projektů PESCO;

15.vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala se skupinou Evropské investiční banky a EDA s cílem zajistit komplexní přístup kombinující rozvoj schopností a financování a aby své nástroje v oblasti obrany a obranného průmyslu přizpůsobila danému účelu; vyzývá členské státy, aby výrazně zvýšily počet zaměstnanců a rozpočet EDA s cílem podpořit odpovídající a včasný rozvoj kapacit a společné zadávání veřejných zakázek, a vyzývá EDA, aby pro bezpilotní vzdušné prostředky stanovila zvláštní a flexibilní rozpočet, který by pokrýval celý životní cyklus těchto kapacit; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné výrazně investovat do dronů a do protidronového vybavení; vítá využívání nástroje SAFE a Nástroje pro kapitálové investice pro obranu k rozšíření výroby, zabezpečení dodavatelských řetězců a podpoře účasti malých a středních podniků v odvětví bezpilotních prostředků;

16.vítá iniciativu EU na vytvoření protidronové zdi, kterou oznámila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová, komisař Andrius Kubilius a místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová, a iniciativu Hlídka východního křídla (Eastern Flank Watch), přičemž konstatuje, že ambiciózní lhůta, kterou uvedl komisař Kubilius pro její dokončení, vyžaduje rychlou realizaci v rámci širšího obranného štítu podél východního křídla EU a NATO v reakci na opakované narušování vzdušného prostoru Ruskem, přičemž zdůrazňuje potřebu zajistit komplexní pokrytí všech členských států, které čelí přímým bezpečnostním výzvám podél jižního křídla; vyzývá Komisi, místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a členské státy, aby v úzké spolupráci s NATO urychlily vypracování konkrétního a operačního plánu pro její rychlé provedení; vyzývá Komisi, aby na zasedání Evropské rady ve dnech 23.–24. října 2025 předložila ucelený plán; uznává, že vysoké náklady na zachycování dronů představují výzvu, a požaduje vypracování společných programů na podporu rozvoje nákladově efektivních kapacit pro boj proti bezpilotním vzdušným prostředkům;

17.vyzývá Komisi, aby urychleně zpracovala veškeré žádosti členských států týkající se dobrovolného přizpůsobení jejich národních plánů pro oživení a odolnost s cílem splnit požadavky na financování rozvoje kapacit bezpilotních vzdušných prostředků;

18.zdůrazňuje naléhavou potřebu posíleného námořního dohledu a domnívá se, že nový operační rozměr hybridní války vyžaduje integraci strategie námořní bezpečnosti a strategie boje proti bezpilotním vzdušným prostředkům, a to i prostřednictvím posílení schopností sledování podmořského prostoru; vítá zahájení operací pod vedením NATO, jako je operace Baltic Sentry, s cílem chránit kritickou podmořskou infrastrukturu a zlepšit informovanost o situaci na moři; zdůrazňuje význam strategie EU pro oblast Černého moře a námořního bezpečnostního centra, jejichž cílem je posílit námořní bezpečnost a ochranu;

19.vyzývá Komisi, aby plně spolupracovala se zástupci výrobců bezpilotních vzdušných prostředků v členských státech, včetně výrobců bezpilotních vzdušných prostředků a družic dvojího užití;

20.vyzývá k dalšímu posílení a diverzifikaci dodávek surovin s ohledem na rozšíření výroby bezpilotních vzdušných prostředků a v této souvislosti zdůrazňuje význam nařízení EU o kritických surovinách Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1252 ze dne 11. dubna 2024, kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin a mění nařízení (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1724 a (EU) 2019/1020 (Úř. věst. L, 2024/1252, 3.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1252/oj)., které slouží jako výchozí bod pro komplexní, soudržná a strategická opatření; zdůrazňuje strategický význam partnerství EU s Ukrajinou, Kanadou a Latinskou Amerikou;

21.zdůrazňuje, že technologický vývoj bezpilotních vzdušných prostředků vyžaduje flexibilitu a rychlou modernizaci, kterou musí usnadnit budoucí iniciativy EU; konstatuje, že EU pravděpodobně upřednostní sofistikovaná, drahá a špičková řešení, která jsou často značně zpožděna; vyzývá k neustálým investicím do obranných inovací a technologií s cílem podpořit EDTIB a překlenout nedostatek investic do obranných technologií a jejich výzkumu, přičemž konstatuje, že plánování, výzkum, vývoj, zadávání veřejných zakázek a řízení kapacit by mělo být prováděno společně a na evropské úrovni; zdůrazňuje strategický význam výroby související s obranou a potřebu zajistit, aby bylo možné v době krize rychle navýšit objem výroby; vyzývá členské státy, aby zavedly regulační prostředí a postupy zadávání veřejných zakázek, které koordinují a integrují stávající evropský ekosystém se strategickými partnery;

22.konstatuje, že kapacity bezpilotních vzdušných prostředků vyžadují značné urychlení kapacit vojenské mobility a rychlý přeshraniční přesun vybavení a personálu, zejména pokud jde o hraniční kontroly, celní režimy a postupy celního odbavení; zdůrazňuje, že přesvědčivě odrazující opatření vyžadují lepší, skutečně fungující a efektivní vojenskou mobilitu napříč všemi koridory EU a ochranu hranic; vyzývá orgány EU, aby schválily navrhované desetinásobné zvýšení finančních prostředků na vojenskou mobilitu v příštím VFR a aby masivně investovaly do infrastruktury dvojího užití, především v regionech v přední linii; poznamenává v tomto ohledu, že je stále třeba vybudovat vojenský schengenský prostor, který by usnadnil efektivní přesuny obranných zdrojů v celé EU; bere na vědomí návrh Komise na souhrnný balíček o vojenské mobilitě jako krok směrem k vyřešení těchto požadavků;

23.upozorňuje, že je třeba stanovit cíle pro vývoj bezpilotních vzdušných prostředků i systémů pro boj proti těmto prostředkům, aby byly zajištěny komplexní kapacity bezpilotních vzdušných prostředků; žádá Komisi, aby navrhla výjimky z právních předpisů EU týkajících se životního prostředí pro zařízení na výrobu těchto bezpilotních vzdušných prostředků;

24.vyzývá členské státy a Komisi, aby se plně věnovaly změnám příslušných unijních i vnitrostátních regulačních rámců, a usnadnily tak vývoj budoucích kapacit bezpilotních vzdušných prostředků i systémů pro boj proti nim, zejména s ohledem na zapojení ozbrojených sil; vítá všechny konkrétní projekty na zaplnění nedostatečných kapacit v oblasti vedení války za pomoci dronů a proti dronům a vytvoření vícestupňové hluboké zóny technologicky pokročilých systémů; vyzývá členské státy, aby zvážily, zda by pro vytvoření takových projektů mohly využít rámec evropských obranných projektů společného zájmu;

25.zdůrazňuje, že jasné ruské provokace jsou aktivní strategií hybridní války s cílem zasít strach a nedůvěru a mají za cíl testovat a destabilizovat společnosti členských států EU a spojenců NATO; zdůrazňuje proto význam odolnosti a připravenosti společnosti, jak je zdůrazněno v doporučeních Niinistöovy zprávy o posílení civilní a vojenské připravenosti a pohotovosti Evropy; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily rychlé provedení Evropské strategie vnitřní bezpečnosti (ProtectEU) a strategie připravenosti, a tak zaručily komplexní připravenost a ochranu před hrozbami, které představuje narušování evropského vzdušného prostoru ze strany Ruska, a dalšími hrozbami; zdůrazňuje, že pro tento účel je třeba mít ve stávajícím i příštím VFR dostatečné finanční prostředky EU; doporučuje vypracovat komplexní vnitrostátní strategie civilní obrany proti vzdušným a raketovým hrozbám, včetně bezpilotních vzdušných prostředků, které zajistí připravenost na celostátní, regionální, obecní a komunální úrovni a na úrovni domácností a budou klást důraz na systémy včasného varování pro místní obyvatelstvo, jasné pokyny týkající se reakce a chráněné prostory (kryty);

26.připomíná, že v souladu s nařízením (EU) č. 833/2014 Nařízení Rady (EU) č. 833/2014 ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 229, 31.7.2014, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/833/oj). letadla registrovaná v Rusku nebo provozovaná ruskými provozovateli nesmějí až na omezené výjimky létat do Evropské unie; připomíná, že ačkoli po sestřelení letu 17 společnosti Malaysia Airlines v současné době nelétají do vzdušného prostoru Ruské federace, z něj nebo nad ním žádné letecké společnosti z EU, řada dopravců ze zemí mimo EU tak i nadále činí navzdory rizikům souvisejícím s válkou a navzdory tomu, že Rusku platí poplatky za přelet; zdůrazňuje, že tyto poplatky za přelety vedou k tomu, že je Rusku každoročně vyplaceno 18 milionů EUR z letů provozovaných Čínou pouze z letiště Schiphol; připomíná, že letecká doprava mezi EU a Čínou se v současné době řídí dvoustrannými dohodami mezi členskými státy a Čínou; vyzývá Komisi a členské státy, aby s ohledem na plošnou útočnou válku na Ukrajině znovu přezkoumaly dvoustranné dohody a navrhly opatření, která zabrání Rusku využívat poplatky za přelety;

27.upozorňuje na potřebu větší koordinace civilního a vojenského vzdušného prostoru; zdůrazňuje v této souvislosti, že je třeba uplatňovat holistický přístup, který se zaměří také na to, aby byly policejní síly a civilní orgány lépe vybaveny prostředky pro odhalování dronů a obranu proti nim; podporuje rozšíření společných simulačních a detekčních cvičení, kterých by se účastnily civilní i vojenské organizace a donucovací orgány, aby se zvýšila jejich připravenost na hrozby ve více oblastech; zdůrazňuje, že by taková cvičení měla probíhat pravidelně, aby byla zajištěna neustálá připravenost a interoperabilita;

28.vyzývá Komisi a členské státy, aby společně vyvinuly bezpečné, spolehlivé a odolné systémy pro komunikaci a sdílení informací, které by mohly používat donucovací orgány, bezpečnostní agentury a civilní instituce v bezpečnostních záležitostech, zejména v době krize; opakuje, že je důležité zlepšit kybernetickou bezpečnost a strategickou komunikaci o rizicích a ochranných opatřeních, aby se zvýšila kolektivní odolnost;

29.vyzývá členské státy, aby aktivovaly čl. 42 odst. 7 Smlouvy o EU, pokud takové otevřeně agresivní kroky představují ozbrojený útok nebo přispívají k přípravě bezprostředního útoku; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby stanovily operační postupy a mechanismy pro případ, že některý členský stát aktivuje čl. 42 odst. 7 Smlouvy o EU;

30.s ohledem na neustálý tlak, který na vnějších hranicích EU vyvíjí Rusko a Bělorusko prostřednictvím účelového využívání migrantů, vyzývá k posílení obrany východní hranice EU, aby byla poskytnuta rychlá a flexibilní podpora členským státům tím, že budou vyřešeny všechny technologické a operační nedostatky, jakmile se objeví, ať už ve vzduchu, na souši nebo ve vodě;

31.vyzývá k podstatnému zintenzívnění obranné spolupráce s Ukrajinou, zejména pokud jde o technologii dronů a protiopatření, a to včetně zlepšení průmyslové spolupráce mezi členskými státy a Ukrajinou; vyzývá Komisi a členské státy a jejich obranný průmysl, aby zvážily, že podpoří ukrajinský obranný průmysl, zainvestují do něj a navážou s ním partnerství, aby využily celý potenciál výrobních kapacit na Ukrajině v souladu s „dánským modelem“; naléhavě vyzývá členské státy a jejich obranný průmysl, aby vytvořily společné podniky a navázaly partnerství s Ukrajinou a společně vyvíjely obranné produkty v EU, zejména v oblasti dronů, protidronových technologií a střel dlouhého doletu;

32.vítá oznámení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že Ukrajina zahájí zahraniční výrobu a vývoz proprietárních obranných technologií preferovaným evropským partnerům a partnerům z NATO; je si vědom toho, že Ukrajina získala ve výrobě dronů a protidronových technologií značné znalosti a zkušenosti, a očekává, že EU a její členské státy se z těchto znalostí a zkušeností poučí, neboť vojenské a průmyslové know-how Ukrajiny nashromážděné během ruské invaze by mohlo být velmi přínosné; žádá Komisi spolu s Evropskou obrannou agenturou, aby koordinovaly nákup licencí na bezpilotní vzdušné prostředky od Ukrajiny, a umožnily tak členským státům, které o to mají zájem, takové prostředky vyrábět; vyzývá členské státy, aby formalizovaly spolupráci a vybudovaly struktury, které usnadní výměnu získaných zkušeností, technických znalostí a osvědčených postupů, a to i v rámci EU a NATO; požaduje, aby EU a NATO spolupracovaly na institucionalizaci získaných poznatků z bojových zkušeností Ukrajiny a začlenily doktrinální a technologické inovace do svých příprav na moderní bojové podmínky;

33.žádá, aby byly právní předpisy týkající se EDIP urychleně dokončeny a používány společně s nástrojem SAFE k tomu, aby byly vyčleněny finanční zdroje na poučení se z Ukrajiny a na podporu Ukrajiny v boji s použitím bezpilotních vzdušných prostředků; je si vědom role, kterou stále hraje „dronová koalice“ při standardizaci bezpilotních vzdušných prostředků, její kriticky důležité pomoci Ukrajině a její role při zajišťování toho, aby členské státy udržely krok s rychle se měnícími požadavky na bojišti;

34.opakuje, že nedávné agresivní kroky Ruska nesmí EU a její členské státy odradit a nikdy je neodradí od trvalé podpory Ukrajině, která uplatňuje své přirozené právo na sebeobranu, a připomíná, že bezpečnost Ukrajiny přispívá k bezpečnosti Evropy jako celku; zdůrazňuje, že pomoc Ukrajině při posilování jejích kapacit protivzdušné obrany je zásadně důležitá, neboť boj na ukrajinském nebi snižuje riziko, že se drony dostanou na území EU; je přesvědčen, že výsledek této války a postoj mezinárodního společenství klíčovým způsobem ovlivní budoucí agresivní kroky Ruska v Evropě i mimo ni; naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby okamžitě poskytly další vojenskou pomoc a zapojily se do společného nákupu dalších kapacit pro Ukrajinu, zejména munice pro protivzdušnou obranu; žádá, aby byla zrušena omezení týkající se používání západních zbraňových systémů dodávaných Ukrajině proti vojenským cílům na ruském území, které jsou využívány k útokům na ukrajinské obyvatelstvo a kritickou civilní infrastrukturu;

35.opakuje svou výzvu členským státům a jejich partnerům ze skupiny G7, aby okamžitě podpořily návrh Komise, aby byla veškerá zmrazená ruská aktiva využita jako základ pro velký grant a půjčku Ukrajině, přičemž její splácení by bylo podmíněno budoucími platbami válečných reparací ze strany Ruska, neboť jde o právně nezávadný a finančně významný způsob, jak udržet a navýšit podporu EU na pokrytí vojenských potřeb Ukrajiny, včetně obrany proti dronům;

36.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi NATO a prezidentovi a parlamentu Ukrajiny.