P10_TA(2025)0231Druhý světový summit o sociálním rozvojiUsnesení Evropského parlamentu ze dne 9. října 2025 o druhém světovém summitu o sociálním rozvoji (2025/2654(RSP))Evropský parlament,

–s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), a zejména na článek 3 této smlouvy,

–s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména na články 9, 10, 19, 45–48 a 145–161 této smlouvy,

–s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–s ohledem na Evropskou sociální chartu,

–s ohledem na Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech,

–s ohledem na evropský pilíř sociálních práv vyhlášený a podepsaný Radou, Parlamentem a Komisí dne 17. listopadu 2017,

–s ohledem na Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv a jeho hlavní cíle pro rok 2030,

–s ohledem na prohlášení z La Hulpe o budoucnosti evropského pilíře sociálních práv, které bylo dne 16. dubna 2024 podepsáno Parlamentem, Komisí, Evropským hospodářským a sociálním výborem a Radou,

–s ohledem na evropskou záruku pro děti,

–s ohledem na evropskou strategii pro rovnost žen a mužů a na Plán pro práva žen,

–s ohledem na evropskou strategii pro práva osob se zdravotním postižením,

–s ohledem na cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů (OSN), zejména cíle 1, 2, 8 a 10,

–s ohledem na Kodaňskou deklaraci o sociálním rozvoji ze dne 14. března 1995,

–s ohledem na základní úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP),

–s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 78/318 ze dne 16. července 2024 o konkrétní podobě světového sociálního summitu nazvaného Druhý světový summit o sociálním rozvoji,

–s ohledem na Pakt pro budoucnost, který byl dohodnut na summitu OSN v září 2024,

–s ohledem na politické prohlášení přijaté v září 2023 na politickém fóru na vysoké úrovni o udržitelném rozvoji pod záštitou Valného shromáždění OSN,

–s ohledem na čl. 136 odst. 2 jednacího řádu,

–s ohledem na návrh usnesení Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

A.vzhledem k tomu, že udržitelný rozvoj je jednou z hlavních zásad Smlouvy o EU; vzhledem k tomu, že 17 cílů udržitelného rozvoje tvoří hlavní složku Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, kterou v roce 2015 přijaly všechny členské státy OSN; vzhledem k tomu, že závazek EU k Agendě 2030 byl začleněn do souboru transformačních politik EU;

B.vzhledem k tomu, že v celé EU přetrvávají značné nerovnosti mezi lidmi a regiony, zejména nerovnosti v příjmech a genderové nerovnosti, přičemž nízkopříjmové a zranitelné domácnosti jsou neúměrně postiženy inflací a rostoucími životními náklady; vzhledem k tomu, že bytová krize zůstává v celé EU významným problémem, který vede k vyloučení z přístupu k bydlení, nejistotě v oblasti bydlení, zvýšeným nákladům na bydlení a nedostatečnému bydlení; vzhledem k tomu, že tyto problémy mají negativní dopad na sociální soudržnost, sociální konvergenci směrem nahoru a sociální blahobyt obyvatel EU; vzhledem k tomu, že podle některých studií vlastní 10 % nejbohatších lidí na evropském kontinentu neuvěřitelných 67 % jeho bohatství, zatímco dolní polovina dospělých vlastní pouze 1,2 % tohoto bohatství Zpráva o celosvětovém bohatství za rok 2023, Credit Suisse AG.; vzhledem k tomu, že v roce 2023 činil Giniho koeficient pro EU-27 29,6 % s mírně klesajícím trendem od roku 2014, přičemž 13 členských států tento průměr překračovalo Living conditions in Europe – income distribution and income inequality (Životní podmínky v Evropě – rozdělení příjmů a příjmová nerovnost), Eurostat, listopad 2024.;

C.vzhledem k tomu, že se EU v Akčním plánu pro evropský pilíř sociálních práv zavázala snížit do roku 2030 počet osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením nejméně o 15 milionů, z toho minimálně 5 milionů dětí; vzhledem k tomu, že téměř v polovině členských států vykazují údaje politováníhodný zvrat v pokroku při zmírňování chudoby; vzhledem k tomu, že každé páté dítě v EU je stále ohroženo chudobou a sociálním vyloučením; vzhledem k tomu, že pokud bude současný trend pokračovat, EU nesplní svůj cíl pro rok 2030; vzhledem k tomu, že energetická chudoba navíc postihuje více než jednoho z deseti Evropanů, což prohlubuje nerovnost; vzhledem k tomu, že v celosvětovém měřítku je situace ještě horší, neboť téměř 700 milionů lidí žije v extrémní chudobě a dalších 2,8 miliardy lidí žije mezi hranicí extrémní chudoby a úrovní 6,85 USD na den Poverty, Prosperity, and Planet Report 2024 (Zpráva o chudobě, prosperitě a planetě 2024), Světová banka., přičemž až 35 % lidí, kterým se v posledních třech desetiletích podařilo z chudoby vymanit, se v chudobě znovu ocitlo;

D.vzhledem k tomu, že bylo dosaženo pokroku při plnění cíle EU v oblasti zaměstnanosti, konkrétně že do roku 2030 by mělo být zaměstnáno nejméně 78 % osob ve věku 20 až 64 let; vzhledem k tomu, že podle hospodářské prognózy Komise z podzimu 2024 dosáhla zaměstnanost v EU 75,8 %; vzhledem k tomu, že ve dvou třetinách členských států růst zaměstnanosti v roce 2023 splňoval předpoklady pro dosažení vnitrostátního cíle pro rok 2030; vzhledem k tomu, že přesto přetrvávají významné problémy, jako je rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů a vysoká míra nezaměstnanosti v některých členských státech, přetrvávající segmentace trhu práce, mezery v sociální ochraně, vysoký výskyt nejisté a nestandardní práce Living and working in Europe 2024 (Život a práce v Evropě 2024), Eurofound, 2025. či přetrvávající rozdíly v přístupu ke kvalitnímu zaměstnání mezi odvětvími a regiony; vzhledem k tomu, že 66,6 % nezaměstnaných a 10,9 % zaměstnaných osob bylo v roce 2024 ohroženo chudobou Living conditions in Europe – poverty and social exclusion (Životní podmínky v Evropě – chudoba a sociální vyloučení), Eurostat, duben 2025.;

E.vzhledem k tomu, že v EU narůstá počet žáků, kteří zaostávají v základních dovednostech, jako je čtení, matematika a přírodní vědy, a to zejména mezi znevýhodněnými žáky; vzhledem k tomu, že tato nerovnost ve vzdělávání oslabuje rovný přístup k dalšímu vzdělávání, příležitostem odborné přípravy a kvalitnímu zaměstnání a přispívá k přetrvávání sociálního vyloučení a vyloučení z trhu práce;

F.vzhledem k tomu, že EU přijala cíl, aby se do roku 2030 každoročně účastnilo odborné přípravy nejméně 60 % dospělých osob; vzhledem k tomu, že členské státy se v zájmu dosažení tohoto hlavního cíle zavázaly k plnění vnitrostátních cílů, a vzhledem k tomu, že v současnosti dosahuje míra této účasti v členských státech pouze 39,5 %;

G.vzhledem k tomu, že demografické výzvy, včetně stárnutí obyvatelstva, nízké porodnosti a vylidňování venkova, kdy se zejména mladí lidé stěhují do městských oblastí, by mohly prohloubit hospodářskou nerovnost a oslabit sociální pokrok a atraktivitu regionů EU, trhů práce, veřejné infrastruktury a v důsledku toho i udržitelnost systémů sociálního zabezpečení a dále prohloubit regionální rozdíly v EU; vzhledem k tomu, že tyto výzvy tak představují strukturální výzvu pro hospodářství EU; vzhledem k tomu, že integrace přistěhovalců na trzích práce může ulehčit nedostatku pracovních sil; vzhledem k tomu, že mezi faktory, které významně přispívají k nízké porodnosti, patří nedostatečný všeobecný přístup k péči o děti (ve věku 0–3 roky) a k terciárnímu vzdělávání, nedostatek cenově dostupného bydlení, absence přídavků na děti nebo jejich nedostatečná výše a nedostatečná placená rodičovská dovolená;

H.vzhledem k tomu, že nedostatek pracovních sil a nedostatek kvalifikovaných pracovníků se v celé EU prohlubuje a je způsoben demografickými změnami, zelenou a digitální transformací a poptávkou po nových dovednostech; vzhledem k tomu, že špatné pracovní podmínky a nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi v některých odvětvích přímo omezují schopnost EU přilákat a udržet si talentované pracovníky ze třetích zemí i v rámci EU; vzhledem k tomu, že tyto problémy může pomoci řešit kvalitní zaměstnání s vyššími mzdami a stabilitou zaměstnání, jakož i integrace přistěhovalců na trzích práce;

I.vzhledem k tomu, že zpráva nadace Eurofound z roku 2024 ukazuje, že míra sebevražd od roku 2021 po desetiletích poklesu postupně roste; vzhledem k tomu, že je třeba učinit více pro řešení příčin duševních poruch v rámci pracovních a životních podmínek Mental health in the European Union and Norway: risk groups, trends, services and policies (Duševní zdraví v Evropské unii a Norsku: rizikové skupiny, trendy, služby a politiky), Eurofound (připravuje se ke zveřejnění v roce 2025);

J.vzhledem k tomu, že sociální ekonomika, včetně sociálních podniků, zahrnuje různé typy soukromých subjektů nezávislých na orgánech veřejné správy, jako jsou družstva, vzájemně prospěšné společnosti, sdružení (včetně charitativních organizací), nadace (včetně sociálních podniků pro pracovní integraci) a další právní formy v závislosti na jednotlivých členských státech EU; konstatuje, že tato různorodost podniků a organizací, které působí ve všech oblastech činnosti, sdílí silnou identitu založenou na společných hodnotách a charakteristikách, jako je genderová rovnost, místní a regionální odpovědnost, citlivost vůči klimatickým a environmentálním výzvám, inkluze a demokratická správa a upřednostňování jednotlivců a společenského účelu před kapitálem, takže většina zisku je znovupoužita – a jeho rozdělování členům nebo akcionářům je tak omezeno – za účelem dosažení cílů organizace v oblasti udržitelného rozvoje nebo za účelem naplnění kolektivního a veřejného zájmu;

K.vzhledem k tomu, že za situace, kdy se rozdíly v odměňování žen a mužů snižují jen velmi pomalu, z výzkumu nadace Eurofound vyplývá, že mnoho členských států dosud neprovedlo žádná opatření v oblasti transparentnosti odměňování a většina stávajících vnitrostátních nástrojů zatím nevyžaduje, aby byla veškerá práce ohodnocena stejně Further experiences with pay transparency (Další zkušenosti s transparentností odměňování), Eurofound, připravuje se ke zveřejnění v roce 2025.;

L.vzhledem k tomu, že spravedlivá mobilita pracovních sil je zakotvena ve Smlouvách a nabízí příležitosti pro podniky a pracovníky a měla by být podporována mezi pracovníky v rámci EU i pracovníky ze třetích zemí, přičemž je třeba zajistit plné dodržování a prosazování pracovních a sociálních práv, a to i pro státní příslušníky třetích zemí prostřednictvím legálních migračních cest, jakož i rovného zacházení a nediskriminace a boje proti nehlášenému zaměstnávání;

M.vzhledem k tomu, že tripartitní struktura Mezinárodní organizace práce a její široké členství ji činí lídrem v oblasti celosvětových pracovních norem; vzhledem k tomu, že v souvislosti s posláním MOP, kterým je podporovat sociální spravedlnost, její základní zásady a práva při práci spočívají v zajištění spravedlivého a důstojného pracovního prostředí pro všechny, včetně svobody sdružování a práva na kolektivní vyjednávání, odstranění všech forem nucené nebo povinné práce, účinného odstranění dětské práce, odstranění diskriminace v zaměstnání a povolání a práva na bezpečné a zdravé pracovní prostředí; vzhledem k tomu, že v kontextu EU jsou tato práva chráněna Smlouvami EU, Listinou základních práv a acquis EU v oblasti pracovního práva; vzhledem k tomu, že některé členské státy čelí problémům při provádění a prosazování těchto povinností;

N.vzhledem k tomu, že sociální partneři a organizace občanské společnosti plní klíčovou úlohu při zajišťování důstojných pracovních podmínek a podpoře sociální spravedlnosti a rovnosti; vzhledem k tomu, že podle odborných výzkumů pracovněprávní demokracie úzce souvisí s kvalitou práce a zaměstnaností a konkurenceschopností průmyslu Measuring key dimensions of industrial relations and industrial democracy (Měření klíčových rozměrů pracovněprávních vztahů a pracovněprávní demokracie), Eurofound, prosinec 2023.;

1.domnívá se, že za účelem splnění hlavních cílů pro rok 2030 by Komise a členské státy měly v souladu s prohlášením z La Hulpe a prostřednictvím ambiciózní aktualizace akčního plánu zintenzivnit své úsilí o provádění evropského pilíře sociálních práv; vyzývá Komisi, aby v rámci aktualizovaného akčního plánu případně doplnila stávající hlavní cíle a předložila legislativní iniciativy pro úplné provedení evropského pilíře sociálních práv;

2.vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly s Parlamentem na vypracování nové evropské sociální dohody pro budoucnost s jasnými závazky a investicemi v těchto oblastech: snížení rizika chudoby a sociálního vyloučení v EU a dosažení nulových čistých emisí v EU do roku 2050;

3.uznává, že tři hlavní témata světového summitu o sociálním rozvoji, který se konal v roce 1995 v Kodani, tj. vymýcení chudoby, plná a produktivní zaměstnanost a důstojná práce pro všechny, stejně jako sociální začleňování, která jsou považována za tři pilíře sociálního rozvoje, jsou i nadále relevantní a důležitá a jsou vzájemně provázaná a navzájem se posilují;

4.zdůrazňuje, že k rozpoznávání rizik a sledování pokroku při dosahování vzestupné sociální konvergence, snižování nerovností, posilování systémů sociální ochrany a prosazování důstojných pracovních podmínek a podpůrných opatření, jež zajistí spravedlivou transformaci, je třeba využívat přehled sociálních ukazatelů a rámec sociální konvergence; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit udržitelnou, sociálně spravedlivou a inkluzivní Evropu, v níž budou sociální práva plně chráněna a zaručena; připomíná, že občané EU považují sociální Evropu za jednu ze svých priorit; zdůrazňuje proto, že je třeba, aby Komise urychleně předložila balíček opatření, včetně nezbytných legislativních iniciativ a investic, k zajištění kvalitních pracovních míst;

5.naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly demokracii na pracovišti, sociální dialog a kolektivní vyjednávání a ochranu práv pracovníků, zejména v souvislosti se zelenou a digitální transformací; zdůrazňuje, že v příštím víceletém finančním rámci je třeba i nadále vyčleňovat dostatečné zdroje na podporu sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání a posílit budování kapacit sociálních partnerů; požaduje další úsilí o zajištění stejné odměny za stejnou práci mužů a žen, zvýšení transparentnosti odměňování a řešení nerovnosti na základě pohlaví s cílem odstranit rozdíly v odměňování, ve výši důchodů a zaměstnanosti žen a mužů v EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby začleňovaly hledisko rovnosti žen a mužů do všech oblastí politiky a právních předpisů;

6.požaduje zintenzivnění úsilí v boji proti násilí, diskriminaci a obtěžování ve světě práce; zdůrazňuje význam preventivních a ochranných opatření na pracovišti pro ochranu dobrých pracovních podmínek a fyzického a duševního zdraví pracovníků; bere na vědomí nárůst psychických potíží souvisejících s prací v souvislosti s novými formami organizace práce, neustálým připojením a digitálním dohledem Living and Working in the EU e-survey 2024 (Život a práce v EU – elektronický průzkum 2024), Eurofound, 2024.;

7.připomíná, že Agenda OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a související cíle uznávají, že vymýcení chudoby ve všech jejích formách a rozměrech, včetně extrémní chudoby, je největší globální výzvou a nezbytným požadavkem pro udržitelný rozvoj, a že by nikdo neměl být opomíjen, přičemž na ty, kteří jsou na tom nejhůře, by se mělo myslet nejdříve; vyzývá proto k celostnímu přístupu k vymýcení chudoby, sociální ochraně a začleňování a k tomu, aby byla v příštím VFR navržena ambiciózní strategie doprovázená dostatečnou podporou, která by vycházela z připravované parlamentní zprávy z vlastního podnětu o Strategii EU pro boj proti chudobě, a také k ambicióznímu plánu cenově dostupného bydlení s cílem řešit krizi v oblasti bydlení a bojovat proti bezdomovectví; zdůrazňuje, že tyto nové iniciativy musí doprovázet další související strategie EU, aby byl zajištěn vícerozměrný přístup k řešení chudoby; připomíná, že už v roce 2020 Komise odhadovala, že sociální investice budou o 192 miliard EUR ročně nižší, než kolik bude vyžadovat uspokojení potřeb občanů; v této souvislosti zdůrazňuje úlohu příslušných evropských fondů v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení a zdůrazňuje, že v příštím VFR je třeba zachovat silné samostatné nástroje pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení;

8.dále připomíná úlohu EU v sociálním rozvoji třetích zemí, mimo jiné prostřednictvím fondů, jako je Globální Evropa; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že řada zemí stáhla finanční prostředky na rozvoj, včetně sociálního rozvoje, což má zničující důsledky pro lidské životy a jejich živobytí; naléhavě vyzývá EU, aby ve stávajícím i příštím VFR pokračovala ve svém pevném odhodlání podporovat sociální rozvoj v zahraničí s cílem zajistit stabilitu a stabilní financování a aby spolupracovala se všemi příslušnými aktéry s cílem zajistit trvalý závazek k plnění cílů sociálního rozvoje v celosvětovém měřítku;

9.naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby vyvinuly další úsilí o řešení dětské chudoby prováděním svého národního akčního plánu pro evropskou záruku pro děti, a vyzývá Komisi, aby zajistila, že v příštím VFR budou na tento účel přiděleny značné rozpočtové prostředky;

10.vítá nedávné přijetí směrnice o práci prostřednictvím platforem Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 ze dne 23. října 2024 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy (Úř. věst. L, 2024/2831, 11.11.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/2831/oj). jako zásadní krok k ochraně pracovníků v digitální ekonomice; zdůrazňuje, že je třeba rozšířit stejnou ochranu na pracovníky ve všech odvětvích, jichž se umělá inteligence týká, a zajistit, aby se zásada „lidské kontroly“ stala závaznou normou, a opakuje požadavek na nové právní iniciativy týkající se umělé inteligence a algoritmického řízení na pracovišti, jakož i práva odpojit se; připomíná, že zavádění systémů umělé inteligence by mělo být v souladu se zelenou transformací a cíli v oblasti klimatu; poukazuje na potřebu vytvářet udržitelná a kvalitní pracovní místa v odvětvích, která se rozvíjejí nebo která procházejí přeměnou v rámci souběžné transformace, a posilovat právní rámec pro řízení a předvídání transformace, přičemž je třeba podporovat úlohu a účast sociálních partnerů a prosazovat politiky v oblasti inkluzivního trhu práce;

11.zdůrazňuje, že je třeba dále zajistit poskytování kvalitního a bezplatného veřejného vzdělávání a všeobecný přístup k němu, kvalitní vzdělávací politiky a celoživotní učení, které povedou ke kvalitním pracovním místům zajišťujícím důstojnou mzdu; konstatuje, že strategické programy prohlubování dovedností, změny kvalifikace a odborné přípravy musí být k dispozici všem pracovníkům, v kombinaci s příspěvkem na odbornou přípravu, včetně osob se zdravotním postižením, a měly by být rovněž přizpůsobeny potřebám a schopnostem pracovníků; vyzývá proto k zavedení individuálního práva na odbornou přípravu a prohlubování dovedností pracovníků na evropské úrovni;

12.zdůrazňuje, že s ohledem na klimatickou krizi a krizi v oblasti biologické rozmanitosti a na hospodářské a demografické výzvy by žádná generace ani region v EU – ať už nyní, nebo v budoucnu – neměly být opomenuty a že by měl existovat všeobecný přístup ke spravedlivé transformaci pro všechny; žádá, aby byly předloženy iniciativy na podporu mladých i starých lidí a osob se zdravotním postižením, jakož i opatření pro regiony, které se potýkají s vylidňováním, jako je lepší a bezbariérový přístup k infrastruktuře, včetně veřejné dopravy, digitální konektivity a cenově dostupného bydlení, veřejných služeb, zdravotní péče, dlouhodobého předškolního vzdělávání a péče, jakož i investice do lepších pracovních příležitostí s cílem zabránit vylidňování; vyzývá členské státy, aby zaručily všeobecný přístup k vysoce kvalitním veřejným službám založený na právech a aby do nich investovaly; vyzývá Komisi a členské státy, aby plně provedly Evropskou strategii v oblasti péče, která zajistí kvalitní, cenově dostupné a přístupné pečovatelské služby v celé EU;

13.naléhavě vyzývá EU a členské státy, aby zajistily, že zelená transformace bude sociálně spravedlivá, se zvláštní podporou pro pracovníky, domácnosti, regiony a podniky postižené strukturálními změnami a novými požadavky trhu práce; konstatuje, že strategie pro přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování, jsou-li pečlivě navrženy na základě důkladného sociálního dialogu, mohou vytvářet odolné hospodářské ekosystémy, kvalitní pracovní místa, udržitelné podniky a inkluzivnější společnosti, v nichž není nikdo opomíjen;

14.vyzývá Komisi a členské státy, aby navázaly na Sociální klimatický fond a s podporou EU položily základy pro přizpůsobení a posílení systémů sociální ochrany na vnitrostátní úrovni s cílem zajistit sociální odolnost vůči dopadům změny klimatu a zhoršování stavu životního prostředí na pracovní místa a životní podmínky a zajistit, aby postižené komunity byly plně připraveny na nový trh práce;

15.vyzývá k další podpoře státních příslušníků třetích zemí, aby se mohli začlenit na trh práce EU a plně využívat svůj talent, kdy současně budou účinnou integrační politikou posíleny dobré pracovní podmínky a vysoce kvalitní pracovní místa, přičemž bude zajištěna plná doplňkovost s využíváním talentů z EU;

16.vyzývá k pečlivému sledování aktivních opatření na trhu práce, jakož i k zajištění přiměřené podpory příjmů, přístupu k důstojnému a cenově dostupnému bydlení a všeobecného sociálního zabezpečení, aby byla zajištěna rovná účast osob, které jsou nejvíce vzdáleny trhu práce, zejména žen, osob se zdravotním postižením, migrantů, osob z komunity LGBTIQ+, mladých lidí vstupujících na trh práce, starších osob, osob ve venkovských a odlehlých oblastech, osob dlouhodobě nezaměstnaných a Romů a dalších menšin; zdůrazňuje rovněž potřebu řádné sociální ochrany a podpory i pro osoby samostatně výdělečně činné; v této souvislosti připomíná, že výše dávek zaručujících minimální příjem je většinou výrazně pod vnitrostátními prahy chudoby v EU; naléhavě vyzývá členské státy, aby plně provedly doporučení Rady o přiměřeném minimálním příjmu Doporučení Rady ze dne 30. ledna 2023 o přiměřeném minimálním příjmu zajišťujícím aktivní začlenění (Úř. věst. C 41, 3.2.2023, s. 1).; připomíná, že systémy minimálního příjmu plní v celosvětovém měřítku důležitou úlohu, neboť pomáhají lidem vymanit se z chudoby;

17.domnívá se, že sociální ekonomika je zásadní hnací silou provádění evropského pilíře sociálních práv a jeho cílů, přičemž často poskytuje zaměstnání zranitelným a vyloučeným skupinám, kterým zprostředkovává prohlubování dovedností; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily svou podporu všem podnikům sociální ekonomiky, s cílem prosazovat kvalitní a důstojnou práci podporující začlenění; zdůrazňuje, že projekty sociální ekonomiky obecně vyžadují úzké partnerství s veřejnými subjekty, a vyzývá proto Komisi a členské státy, aby vytvořily rámec pro spolupráci mezi orgány veřejné správy a organizacemi sociální ekonomiky;

18.zdůrazňuje, že dosažení cílů udržitelného rozvoje pro rok 2030 rovněž vyžaduje uplatňování zásad řádné správy věcí veřejných založených na právním státu, odpovědných institucích, i na jejich účinném provádění, monitorování a prosazování a předcházení právní nejistotě, a to i v případě zemí, které usilují o přistoupení k EU; požaduje, aby politické prohlášení vyplývající z druhého světového summitu obsahovalo smysluplné závazky týkající se prosazování cílů udržitelného rozvoje a řešení přetrvávajících nedostatků v sociálním rozvoji, jakož i silné mechanismy monitorování a přezkumu; zdůrazňuje, že je třeba přejít k důkladnému a pravidelnému procesu přezkumu, včetně ministerských prohlášení předkládaných každé dva roky; podporuje oživení Komise OSN pro sociální rozvoj a větší zapojení ministerstev práce a sociálních partnerů a vyzývá MOP, aby působila jako hlavní monitorovací orgán;

19.připomíná, že základními podmínkami pro dosažení udržitelného rozvoje v Evropě i na celém světě jsou mír a globální spolupráce; zdůrazňuje, že EU musí hrát vedoucí úlohu v oblasti mezinárodních lidských práv tím, že bude plně a účinně provádět mezinárodní nástroje v oblasti lidských práv; konstatuje, že celosvětový závazek k nástrojům v oblasti lidských práv je třeba posilovat také využíváním diplomatických a ekonomických prostředků a umožněním ostatním subjektům, jako jsou nevládní organizace a odbory, svobodně působit v oblasti prosazování lidských práv a sociálních norem na celém světě; vyzývá členské státy OSN, aby podporovaly úlohu sociálních partnerů a organizací občanské společnosti na svém území a prosazovaly ji a zajistily jejich smysluplné zapojení do přípravy summitu a kontroly opatření přijatých v návaznosti na přijatá doporučení; zdůrazňuje, že úzké zapojení mnoha zainteresovaných stran do tvorby politik a účinné kolektivní vyjednávání může významně přispět k pokroku v plnění cílů sociálního rozvoje; připomíná, že lidská práva a sociální práva mohou věrohodně prosazovat pouze země, které samy plní své povinnosti;

20.vyzývá OSN a všechny zúčastněné země, zejména hostitelské země sociálního summitu, aby plně podporovaly pracovní a sociální práva, mimo jiné ratifikací základních úmluv MOP a dodržováním hodnot sociální deklarace; zdůrazňuje význam EPSR, jakož i deklarace z La Hulpe pro budování silné sociální Evropy; zdůrazňuje, že je třeba obnovit závazek k dosažení sociálních cílů EU i cílů udržitelného rozvoje do roku 2030, a to v Evropě i na celém světě;

21.se znepokojením bere na vědomí pomalý pokrok v dosahování cílů udržitelného rozvoje v celé EU, přičemž tempo pokroku v letech 2020–2023 je méně než poloviční ve srovnání s obdobím 2016–2019; vyjadřuje znepokojení nad tím, že cíle udržitelného rozvoje nebyly výslovně zmíněny v politických směrech současné předsedkyně Komise; zdůrazňuje, že je třeba posílit závazek EU k sociálnímu pokroku a dosažení cílů udržitelného rozvoje; vyzývá Komisi a členské státy, aby dostály svému závazku vůči společným cílům EU, a zejména vůči článku 3 Smlouvy o EU; v této souvislosti vyzývá EU, aby se konstruktivně zapojila do přijetí Úmluvy OSN o podnikání a lidských právech s cílem regulovat činnosti nadnárodních korporací a dalších podniků, prosazovat spravedlivé mzdové postupy mimo EU a umožnit obětem nespravedlivých mzdových postupů domáhat se nápravy;

22.vyzývá EU, aby v souladu s doporučením MOP č. 204 podporovala celosvětový přechod od neformálního k formálnímu zaměstnání tím, že bude prosazovat spravedlivé pracovní normy, důstojnou práci a přístup k sociální ochraně; vybízí k začlenění tohoto cíle do politik EU v oblasti rozvoje, obchodu a vnější činnosti;

23.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.