1.poukazuje na to, že je potřeba vytvořit model, který by obstál i v budoucnu a v němž by byly zachovány základní zásady nového legislativního rámce a zároveň zohledněny nové politické priority a závěry hodnocení z roku 2022, zejména udržitelnost, digitalizace a větší dozor nad trhem; zdůrazňuje, že jeho přepracování by mělo být ku prospěchu spotřebitelů i podniků;

2.poukazuje na to, že je nutné vytvořit nový legislativní rámec odpovídající celkovému cíli, kterým je zajištění větší právní jistoty a transparentnosti jak pro spotřebitele, tak i pro podniky, zvýšení konkurenceschopnosti EU a prosazování předpisů na základě efektivnějších postupů zaměřených na jejich dodržování, aniž by docházelo ke snížení bezpečnosti nebo jakostních norem; zdůrazňuje, že k omezení zbytečné administrativní zátěže je nutné prosazovat zjednodušení předpisů, aniž by docházelo k podkopání dohodnutých politických cílů nebo k omezení ochrany spotřebitelů;

3.požaduje, aby byla při přepracování zajištěna jednotnost unijních právních předpisů týkajících se výrobků, mj. pokud jde o nařízení o obecné bezpečnosti výrobků, směrnici o odpovědnosti za výrobky, nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků, akt o umělé inteligenci Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 ze dne 13. června 2024, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci a mění nařízení (ES) č. 300/2008, (EU) č. 167/2013, (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1139 a (EU) 2019/2144 a směrnice 2014/90/EU, (EU) 2016/797 a (EU) 2020/1828 (akt o umělé inteligenci) (Úř. věst. L, 2024/1689, 12.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1689/oj). a akt o digitálních službách, s cílem zajistit v rámci vnitřního trhu volný pohyb bezpečných výrobků, které by byly v souladu s předpisy; vyzývá Komisi, aby v zájmu zvýšení právní jistoty, zajištění větší ochrany spotřebitelů a toho, aby hospodářské subjekty EU mohly fungovat v rámci vnitřního trhu a ve srovnání s neunijními společnosti za rovných podmínek, přepracovala a případně aktualizovala úlohu a povinnosti hospodářských subjektů a jejich odpovídající povinnosti v rámci rozhodnutí č. 768/2008/ES;

4.zdůrazňuje, že osoba odpovědná v EU za soulad výrobků s předpisy, která jedná jménem obchodníků ze třetích zemí, často nemá možnost spotřebiteli zajistit zjednání nápravy nebo poskytnout náhradu škody, zejména pokud vystupuje jako zplnomocněný zástupce; uznává dále, že chybějí harmonizované požadavky, které by zajistily, aby mohly tyto subjekty plnit své povinnosti; naléhavě vyzývá Komisi, aby urychlila důkladné hodnocení účinnosti ustanovení týkajících se „osoby odpovědné za výrobky uváděné na trh Unie“, a to i na základě výsledků průběžné zprávy o článku 4 nařízení o dozoru nad trhem; vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení povinného požadavku ukládajícího obchodníkům ze třetích zemí povinnost jmenovat v EU odpovědnou osobu s širší právní a finanční odpovědností, aby se zajistilo, že spotřebitelé nezůstanou bez možnosti nápravy, a aby byly zároveň vytvořeny rovné podmínky pro společnosti z EU a ze třetích zemí; naléhavě vyzývá Komisi navíc k tomu, aby stanovila provozní požadavky na odpovědné osoby, které by mohly obsahovat aspekty související s jejich ekonomickou solventností nebo schopností účinně plnit své příslušné povinnosti;

5.zdůrazňuje, že nový legislativní rámec musí být vypracován tak, aby podpořil zahrnutí požadavků týkajících se nového oběhového hospodářství a digitalizace, jak se poukázalo v rámci kontroly účelnosti nového legislativního rámce a jeho posuzování; konstatuje, že je přitom nutné zajistit, aby se při posuzování shody účinně řešily problémy, které vznikají v důsledku rychlého rozvoje technologií, jako je aktualizace softwaru a hardwaru, propojení výrobků a umělá inteligence, jež mají schopnost měnit základní vlastnosti výrobků po jejich uvedení na trh, a zároveň podpořit konkurenceschopnost a jednodušší postupy zajišťující dodržování předpisů;

6.vyzývá Komisi, aby zajistila řádné uplatňování nového legislativního rámce, který musí být v souladu se stávajícími unijními předpisy, mj. s ustanoveními zajišťujícími větší ochranu spotřebitelů s ohledem na používání umělé inteligence a automatické rozhodování; připomíná v této souvislosti stávající ustanovení obecného nařízení o ochraně osobních údajů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/679/oj). a aktu o umělé inteligenci, podle nichž musejí být spotřebitelé v případě rozhodování s využitím umělé inteligence nebo automatického zpracování údajů o tom jasně informováni, zejména v případě využití osobních údajů, a měli by mít možnost požádat v těchto případech o zásah člověka;

7.zdůrazňuje, že je důležité zajistit účinné a důkladné uplatňování nařízení o dozoru nad trhem, které je základní součástí nového legislativního rámce; poukazuje na zásadní úlohu, kterou hrají orgány členských států pro dozor nad trhem při zajišťování bezpečnosti výrobků uváděných na trh EU, a to i výrobků, které se prodávají online, a toho, aby odpovídaly předpisům; vyzývá k rozšíření jejich provozní kapacity a k větší koordinaci, a to jak na úrovní členských států, tak i na úrovni EU, zejména na základě lepšího plánovaní s ohledem na rizika a společných akcí, a požaduje, aby Komise posoudila, zda není nutné vytvořit úřad EU pro dozor nad trhem; poukazuje na to, že pro orgány zajišťující dozor nad trhem je nutné zajistit odpovídající zdroje, lepší spolupráci, větší výměnu informací a využívání digitálních nástrojů; vyzývá Komisi a členské státy, aby i nadále podporovaly mechanismy spolupráce, jako je Síť Unie pro soulad výrobků s předpisy, a zajistily jejich jednotné prosazování ve všech odvětvích a nehledě na hranice, zejména aby zajistily dobře fungující systém pro dozor nad trhem, který má zásadní význam z hlediska zajištění ochrany spotřebitelů, spravedlivé hospodářské soutěže a důvěry v jednotný trh;

8.konstatuje, že hodnocení nařízení o dozoru nad trhem zatím není součástí přepracování nového legislativního rámce, mělo by však být spolu s návrhem na jeho přepracování dokončeno do prosince 2026; zdůrazňuje, že toto nařízení hraje zásadní úlohu při zvyšování účinnosti dozoru nad trhem v celé EU; navrhuje, aby se pro účely zjišťování rizikových výrobků a ke sledování toho, jak hospodářské subjekty, zejména subjekty ze třetích zemí, dodržují předpisy, používalo hodnocení rizik v rámci nařízení o dozoru nad trhem; vyzývá Komisi, aby posoudila, nakolik realistické je vytvořit v případě subjektů, které nedodržují předpisy, systém včasného varování založeného na rizicích, který by umožnil širší sledování toho, jak se monitoruje trh; navrhuje, aby byl s cílem zajistit účinnější a důslednější dozor zaveden proaktivní, digitálně fingující dozorčí mechanismus, který by využívaly vnitrostátní orgány stanovené členskými státy; v této souvislosti zdůrazňuje, že s cílem zefektivnit a standardizovat činnost orgánů dozoru nad trhem a výměnu informací v EU je důležité aktualizovat nařízení o dozoru nad trhem; doporučuje vypracovat klíčové ukazatele výkonnosti určené k systematickému objektivnímu hodnocení dodržování předpisů;

9.poukazuje na výhody horizontálního interoperabilního digitálního pasu výrobku jakožto nástroje, který umožňuje poskytovat harmonizované informace o vlastnostech výrobku, shodě výrobku, dodavatelských řetězcích, energetické účinnosti, podrobných ukazatelích udržitelnosti a základních údajích o složení výrobku, o jeho trvanlivosti, opravitelnosti, možnosti opětovného použití, recyklovatelnosti, nákladech na údržbu a ceně a dostupnosti náhradních dílů; konstatuje, že u konkrétních informací, které mají být zahrnuty do digitálního pasu výrobku, se musí přihlížet ke kategorii výrobku a v závislosti na příslušných aktérech je nutné zajistit různá přístupová práva; je přesvědčen, že digitální pas výrobku by se měl stát referenčním prostředkem pro spotřebitele, orgány a podniky v celém hodnotovém řetězci;

10.domnívá se, že digitální pas výrobku by měl nahradit stávající prohlášení o shodě, aby došlo ke zefektivnění požadavků na shodu; v této souvislosti vítá připravované nařízení o bezpečnosti hraček, které místo vypracovávání prohlášení o shodě umožní hospodářským subjektům plně se spoléhat na digitální pas výrobku;

11.poukazuje na význam digitálního pasu výrobku, který spotřebitelům umožňuje informovaně se rozhodovat, což vede k budování důvěry spotřebitelů a usnadňuje oběhový tok výrobků; upozorňuje na jeho potenciál podporovat udržitelnou spotřebu v souladu s cíli EU v oblasti klimatu a životního prostředí a na to, že může pomoci zapojit spotřebitele do jednotného trhu ve prospěch udržitelného hospodářství;

12.zdůrazňuje, že horizontální digitální pas výrobku by významně zlepšil práci orgánů dozoru nad trhem a celních orgánů, jelikož by umožnil účinné prověřování základních informací o shodě výrobků pro účely její kontroly; poukazuje na to, že orgány dozoru nad trhem by měly zajistit, aby hospodářské subjekty poskytovaly požadované údaje vždy v souladu s časovými lhůtami, s právy na přístup a s dalšími ustanoveními stanovenými v odpovídajících právních předpisech a aby byly tyto údaje trvale k dispozici spotřebitelům, veřejným orgánům a subjektům provádějícím renovace a opravy; zdůrazňuje, že Komise by měla příslušným hospodářským subjektům, zejména malým a středním podnikům poskytovat na míru upravenou pomoc, jasné pokyny, účinné postupy a nástroje k budování kapacit, aby jim usnadnila zavedení digitálního pasu výrobku;

13.vybízí Komisi, aby vypracovala ambiciózní strategii, která by zajistila interoperabilitu mezi digitálním pasem výrobku a stávajícími databázemi, mj. s portálem EU Safety Gate, informačním a komunikačním systémem pro dozor nad trhem, portálem Certex a budoucím celním datovým centrem EU, ale i s mechanismy vyvinutými v rámci nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele; domnívá se, že údaje obsažené v digitálním pasu výrobku by měly být strojově čitelné a mělo by je být možné mezi uvedenými systémy snadno převádět, aby bylo zajištěno, že výrobky, které některý z orgánů pro dozor nad trhem nebo z celních orgánů označil za nebezpečné či nevyhovující, budou takto signalizovány všem ostatním;

14.žádá Komisi, aby posoudila možnost postupného začlenění digitálního pasu výrobku do nového legislativního rámce coby horizontální požadavek týkající se všech příslušných výrobků dodávaných na trh Unie; konstatuje však, že digitální pas výrobků se stále ještě nachází v rané fázi vývoje a že vyžaduje postupný přístup, který by zajistil, aby se mohly hospodářské subjekty připravit na dodržování příslušných požadavků, a bylo tak dosaženo jeho neomezeného zavedení;

15.je si vědom toho, že nejrůznější společnosti aktivně vyvíjejí řešení týkající se digitálního pasu výrobku upravená pro použité zboží a že technické nástroje ke sledování životního cyklu těchto výrobků jsou už k dispozici; vyzývá Komisi, aby tyto iniciativy posoudila a zvážila, zda by mohlo postupné zavedení digitálního pasu výrobku pro použité zboží poté, co bude zaveden digitální pas pro nové výrobky, přispět k prosazování obchodních modelů oběhového hospodářství, k posílení důvěry spotřebitelů, k podpoře cílů v oblasti životního prostředí a k dodržování bezpečnostních norem, jelikož by umožnilo orgánům dozoru nad trhem i spotřebitelům posoudit oprávněnost, kvalitu a výkonnost použitých výrobků; poukazuje však na specifické důsledky související s použitými výrobky, u nichž je schopnost prodejce, kterým je často sám spotřebitel, správně aktualizovat digitální pas výrobku omezena; konstatuje proto, že pro subjekty, jako jsou subjekty provádějící renovaci a repasování výrobků a dovozci použitého zboží, může být obtížné najít původní informace; vyzývá Komisi, aby zvážila digitální pas výrobku a jeho požadavky v kontextu oběhových výrobků a posoudila, jak mohou nejlépe podpořit oběhové hospodářství;

16.domnívá se, že digitální pas výrobku by měl být zaveden tak, aby podporoval hospodářské subjekty tím, že zjednoduší jejich povinnosti týkajících se dodržování předpisů, umožní digitální předávání většího množství povinných informací, omezí požadavky na informace v tištěné podobě a nabídne jediný nástroj pro všechny požadavky týkající se dodržování předpisů a informací o výrobcích; zdůrazňuje však, že informace, jež jsou naprosto nezbytné z hlediska zajištění bezpečnosti spotřebitelů, by měly být v případě těch spotřebitelů, kteří nemají potřebnou digitální gramotnost nebo technické prostředky zajišťující přístup k těmto informacím, poskytovány také v tištěné podobě;

17.domnívá se, že označení CE je přínosné, protože umožňuje výrobcům prokázat shodu výrobku, kterou mohou následně posoudit orgány dozoru nad trhem; je si vědom toho, že je nutné zvýšit informovanost o označení CE a o rizicích spojených se zavádějícím označením týkajícím se bezpečnosti a kvality výrobků; poukazuje na to, že aby se předešlo chybným interpretacím a zefektivnil tok informací prostřednictví digitálního pasu výrobku, měla by Komise zvážit možnost uplatňování označení CE takovým způsobem, který by byl vhodný pro nejrůznější kategorie výrobků, a posoudit, zda by se toto označení mělo používat fyzicky přímo na daném výrobku, nebo raději jen v digitálním pasu výrobku;

18.vyzývá Komisi, aby za účelem zvýšení transparentnosti a poskytnutí komplexních informací o výrobku zvážila zefektivnění příslušných informací o označení CE prostřednictvím digitálního pasu výrobku; domnívá se, že Komise by měla zintenzivnit své úsilí a zajistit, aby nosiče údajů v digitálním pasu výrobku (např. QR kódy, čárové kódy nebo čipy RFID) zahrnovaly vhodná a přiměřená technická opatření zaměřená na podstatné snížení rizika padělání, která by byla pro každou kategorii výrobků specifická, s cílem zajistit pravost a integritu údajů, zabránit jejich nepovolené duplikaci a podpořit mechanismy zajišťující dozor nad trhem, a přispět tak k větší udržitelnosti a ochraně spotřebitelů;

19.vyzývá Komisi, aby posoudila možnost používání harmonizované metodiky v digitálním pasu výrobků k měření jejich dopadu na životní prostředí, trvanlivosti a výkonnosti s cílem podpořit vytvoření celoevropských ukazatelů udržitelnosti, které by byly upraveny podle vlastností každého výrobku, a zahrnout mezi ně příslušné ukazatele, jako je možnost dohledání, recyklovatelnost a výkonnost s ohledem na oběhovost; zdůrazňuje, že tento ukazatel by měl být snadno dostupný přímo v digitálním pasu výrobku prostřednictvím nosiče dat, jako je QR kód, který by byl umístěn na výrobku a zajišťoval spotřebitelům přístup k jasným, přehledným, standardizovaným a ověřitelným informacím o daném výrobku, tak aby došlo ke zvýšení důvěry spotřebitelů a jejich informovanosti; domnívá se, že by z toho měly prospěch i podniky v EU, protože používání sjednocené metodiky by jim umožnilo vypracovat vlastní ukazatele udržitelnosti a snížit náklady na dodržování předpisů, zatímco větší transparentnost by jim umožnila konkurovat spíše na základě kvality a udržitelnosti než na základě ceny nebo objemu;

20.poukazuje na potenciál začlenění digitálního pasu výrobku do zásad hierarchie nakládání s odpady, a to takovým způsobem, který by mohl být podpořen vhodnými ukazateli, aby bylo možné dávat přednost opětovnému používání výrobků před jejich recyklací; poukazuje na to, že je nutné zajistit, aby výrobci uchovávali klíčové údaje o výrobku po delší dobu;

21.podporuje sladění nového právního rámce s širšími iniciativami EU na podporu udržitelnosti, opravitelnosti a designu výrobků s prodlouženou životností, jako je ekodesign, právo na opravu, posílení postavení spotřebitelů pro ekologickou transformaci, nařízení o normalizaci a rámcová směrnice o odpadech Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2008/98/oj)., čímž se podpoří přechod spotřebitelů od neudržitelných spotřebních vzorců a zároveň se zajistí, aby revize nového právního rámce podpořila digitalizaci a zjednodušené postupy a zvýšila konkurenceschopnost podniků v EU;

22.vyzývá Komisi, aby posoudila proveditelnost začlenění systémů rozšířené odpovědnosti výrobce do nového právního rámce s cílem přijmout harmonizovaný rámec, který by mohl zahrnovat opatření, jako jsou finanční pobídky a poukázky na opravy; je přesvědčen, že Komise by měla vyhodnotit, zda jasné definice a vymezení povinností v rámci nového právního rámce mohou zabránit překrývání a zajistit, aby ustanovení o rozšířené odpovědnosti výrobce spíše posilovala, než zdvojovala odvětvové právní předpisy a právní předpisy o odpadech, upevňovala konkurenceschopnost zjednodušením požadavků na dodržování, a to zejména u místně vyráběného zboží s nižší environmentální stopou, zvyšovala transparentnost a zajišťovala spravedlivou hospodářskou soutěž na vnitřním trhu;

23.je pevně přesvědčen, že trvanlivost má zásadní význam pro podporu vysoce kvalitních a dlouhodobých výrobků a že by se v souladu s nařízením o ekodesignu udržitelných výrobků měl nový právní rámec snažit zajistit, aby výrobci poskytovali náhradní díly a služby údržby po delší dobu v závislosti na kategoriích výrobků, aby tak výrobky zůstaly funkční a snížila se četnost předčasné likvidace;

24.dále vyzývá Komisi, aby v rámci nového legislativního rámce zavedla harmonizovaná ustanovení týkající se recyklace a řádné likvidace výrobků na konci jejich životního cyklu, a to s přihlédnutím k požadavkům stanoveným v nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků a v rámcové směrnici o odpadech; domnívá se, že by toto úsilí mohlo zahrnovat ustanovení o systémech zpětného odběru a specializovaných podpůrných opatřeních na podporu renovace, opětovného použití a udržitelného nakládání s digitálními zařízeními a dalšími produkty;

25.je znepokojen environmentálními, sociálními a hospodářskými dopady rychlé a ultrarychlé módy a jejich skutečnými a potenciálními dopady na ochranu spotřebitele; zdůrazňuje, že tato praxe představuje významné problémy s dodržováním právních předpisů Unie týkajících se výrobků a že může rovněž vyvolat potíže spojené se spravedlivou hospodářskou soutěží; se znepokojením konstatuje, že mnoho výrobků uváděných na trh nesplňuje požadavky EU v oblasti chemických látek a bezpečnosti, zatímco hospodářské subjekty mají často jen omezenou odpovědnost; vyzývá Komisi, aby posoudila proveditelnost vypracování jasných a harmonizovaných definic „rychlé módy“ a „ultrarychlé módy“ s cílem řešit specifická rizika spojená s těmito obchodními modely, zajistit rovné podmínky pro všechny účastníky trhu a zabránit roztříštěnosti právních předpisů v rámci vnitřního trhu; dále vyzývá Komisi, aby zvážila ustanovení, která by zajistila dostupnost plně účinných nástrojů k řešení problémů, které představuje šíření „ultrarychlých“ a nekvalitních výrobků, včetně spolehlivějších postupů posuzování shody a posílených nástrojů prosazování pravidel, a to s cílem zajistit takový vnitřní trh, který zaručí nejvyšší úroveň ochrany spotřebitele a zároveň umožní rozvoj inovativních výrobků a nápadů a sníží veškerou zbytečnou administrativní zátěž odpovědných podniků a výrobků, které jsou v souladu s právními předpisy;

26.zdůrazňuje zejména, že je třeba stanovit harmonizované definice „repasérů“, „renovátorů“ a „opravářů“ a případně dalších subjektů nově vznikajících v sociální, hospodářské a oběhové ekonomice; konstatuje, že bez těchto jednotných definic se může stát, že uvedené subjekty budou chybně zařazeny mezi výrobce nebo dovozce, a budou tak považovány za subjekty, které neplní povinnosti vztahující se na tyto kategorie, a tím mohou být i vystaveny sankcím; domnívá se, že tyto definice by měly být přiměřené a že zajistí větší právní jistotu a transparentnost, pokud jde o práva a povinnosti těchto hospodářských subjektů; domnívá se, že je nezbytné, aby tyto definice byly harmonizovány v souladu s definicemi příslušných činností v nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků, pokud existují, s cílem zajistit jednotné uplatňování požadavků na udržitelnost;

27.zdůrazňuje, že při vytváření společných definic by měly být zohledněny zvláštní povinnosti, které jsou hospodářské subjekty, včetně renovátorů a opravářů a dalších nově vznikajících hospodářských subjektů, přiměřeně schopny plnit, a to s ohledem na povahu a omezení jejich příslušných obchodních modelů; domnívá se, že větší právní jasnost by mohla pomoci podpořit rozvoj trhu s použitými výrobky a přispět k udržitelnějšímu a odolnějšímu modelu spotřeby se zvláštním přínosem pro malé a střední podniky hospodářskou činnost na místní úrovni; v této souvislosti zdůrazňuje význam pravidel stanovených v rámci práva na opravu v zájmu usnadnění opravy výrobků a zvýšení její přitažlivosti pro spotřebitele;

28.uznává, že je důležité posílit důvěru spotřebitelů v použité výrobky, a vyzývá k vytvoření celounijního certifikačního mechanismu pro renovátory a opraváře; domnívá se, že tento mechanismus by měl být založen na společných metodikách, které by měly být vypracovány s ohledem na místní specifika, aby se usnadnil rozvoj udržitelných a konkurenceschopných obchodních modelů, které rovněž podpoří vytváření kvalitních pracovních míst v EU;

29.bere na vědomí, že nový legislativní rámec neumožňuje nezávislým subjektům provádějícím renovace přístup k technické dokumentaci nebo prohlášením o shodě; zdůrazňuje, že tento chybějící přístup brání legální a bezpečné renovaci výrobků, zejména pokud jde o složité výrobky, jako je elektronika a strojní zařízení, všude tam, kde je takový přístup nezbytný k zajištění shody; je přesvědčen, že digitální pas výrobku by mohl tuto mezeru odstranit tím, že umožní subjektům zapojeným do legitimních činností v oblasti opravy a renovace přístup k příslušným informacím o souladu a bezpečnosti, které jsou nezbytné k obnově výrobků do vyhovujícího stavu v souladu s právem; domnívá se, že tento přístup by měl být omezen na to, co je nezbytné pro zajištění bezpečnosti a pro řádné plnění jejich úkolů, přičemž by měla být zohledněna ochrana obchodně citlivých informací;

30.zdůrazňuje, že je třeba vypracovat jednoznačnou a harmonizovanou definici „podstatné změny“, kterou by bylo možné použít jako základ pro právní předpisy týkající se konkrétních výrobků, a odlišit ji od běžných oprav nebo údržby; je přesvědčen, že standardizovaný postup posuzování podstatné povahy změny by zvýšil právní jistotu a podpořil hospodářské subjekty činné na trhu s použitým zbožím; domnívá se, že je naléhavě nutné vypracovat pokyny podléhající pravidelnému přezkumu společných procesů renovace a oprav, zejména pro elektronická zařízení, jako je výměna obrazovek, baterií nebo kamer, včetně označení kompatibilních součástí, s cílem stanovit předpoklad shody s platnými právními předpisy, a tím podpořit rozvoj oběhových obchodních modelů a podpořit práci příslušných orgánů a hospodářských subjektů;

31.zdůrazňuje významný hospodářský potenciál opětovného obchodování, které zahrnuje renovátory, opraváře a další vznikající subjekty, jako schůdnou alternativu k neudržitelným modelům spotřeby; vyzývá Komisi a orgány pro ochranu spotřebitele, aby prováděly informační kampaně o přínosech opětovného použití a opětovného obchodování;

32.je přesvědčen, že harmonizované normy představují jeden ze stěžejních prvků jednotného trhu, který podporuje cíle veřejného zájmu stanovené v právu EU; zdůrazňuje, že Komise je odpovědná za vydávání žádostí o normalizaci za účelem ochrany zájmů spotřebitelů, zdraví, bezpečnosti, životního prostředí a zabezpečení údajů, jakož i za účelem podpory sociálního začleňování, konkurenceschopnosti, inovací, snížení zbytečné administrativní zátěže a zjednodušení postupů pro dodržování předpisů; v této souvislosti konstatuje, že je úlohou evropských normalizačních organizací reagovat na tyto žádosti s cílem zohlednit obecný veřejný zájem zakotvený v právních aktech EU a pomoci prosazovat strategické priority Unie, včetně přechodu na klimaticky neutrální hospodářství, účinnějšího využívání zdrojů a rozvoje modelů oběhového hospodářství;

33.vítá skutečnost, že strategie pro jednotný trh uznává, že podniky se i nadále potýkají s problémy v důsledku neexistence nebo opožděné dostupnosti včasných a účinných harmonizovaných norem, což vede ke zvýšení nákladů, právní nejistotě, snížení konkurenceschopnosti, oslabení dozoru nad trhem a pomalejšímu zavádění nových technologií; konstatuje, že tomu tak je i v rychle se rozvíjejících odvětvích, jako je umělá inteligence; vyjadřuje znepokojení nad tím, že vzhledem k tomu, že v době uplatňování nových právních předpisů neexistují odpovídající a platné normy, mohli by výrobci a inovátoři čelit nepříznivým důsledkům stejně jako spotřebitelé, neboť výrobci mohou své výrobky autocertifikovat na základě nesprávné klasifikace rizik, čímž by byly ohroženy cíle práva Unie a ochrana uživatelů;

34.zdůrazňuje, že opožděné zveřejnění harmonizovaných norem v Úředním věstníku je i nadále významným problémem pro různé účastníky trhu a spotřebitele a omezuje schopnost orgánů dozoru nad trhem vymáhat dodržování předpisů; vyzývá Komisi, aby zavedla maximální lhůty pro žádosti o normalizaci a zefektivnila proces normalizace;

35.zdůrazňuje význam normalizace při podpoře volného pohybu zboží a snižování překážek na vnitřním trhu, jakož i při zvyšování konkurenceschopnosti evropských podniků usnadněním dodržování práva Unie; v této souvislosti zdůrazňuje přínosy dlouhodobého partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi evropskými orgány a evropskými normalizačními organizacemi, které má zásadní význam pro vývoj produktů, které jsou bezpečnější a lépe sladěné s cíli digitální a ekologické transformace, a zároveň zajišťuje, aby normy byly řízeny trhem, a byly tak vytvářeny v reakci na potřeby trhu a inovace, aniž by byla ohrožena bezpečnost spotřebitelů;

36.zdůrazňuje význam normalizace pro mezinárodní konkurenceschopnost evropských podniků; vyzývá Komisi, aby zintenzivnila své úsilí o koordinaci společného evropského přístupu k postojům na mezinárodních normalizačních fórech pro všechny výrobky, na něž se vztahují mezinárodní normy; domnívá se, že společný evropský přístup by mohl být klíčem k zefektivnění evropské koordinace a angažovanosti na mezinárodní úrovni, pokud jde o normalizaci, s podobně smýšlejícími globálními partnery; zdůrazňuje, že přijetí mezinárodních norem by mělo být usnadněno, pokud budou tyto normy v souladu s politickými cíli a strategickými zájmy EU, aby se zpřístupnily další trhy pro evropské výrobky, zabránilo se zbytečnému zdvojování, podpořila se soudržnost v globálním regulačním prostředí a usnadnil se mezinárodní obchod;

37.zdůrazňuje, že revize nového právního rámce by měla přispět k větší inkluzivnosti, transparentnosti a účinnosti procesu normalizace, a to jak ve fázi vývoje, tak ve fázi provádění, včetně přidělování finančních prostředků EU evropským normalizačním organizacím; připomíná, že zajištění významné, dlouhodobé a stabilní finanční podpory organizacím občanské společnosti a malým a středním podnikům má zásadní význam pro usnadnění jejich účinné účasti na procesu normalizace; domnívá se, že revize nového právního rámce by měla být provedena souběžně s revizí nařízení o normalizaci;

38.zdůrazňuje, že je důležité zachovat zásadu, že postupy posuzování shody slouží k ověření souladu výrobků s platnými požadavky stanovenými v harmonizačních právních předpisech EU v rámci nového právního rámce; domnívá se, že tyto postupy jsou úspěšné při zajišťování bezpečnosti, výkonnosti a spolehlivosti výrobků a zároveň přispívají k harmonizaci pravidel vnitřního trhu; zdůrazňuje však, že je třeba posoudit přezkum fungování a jasnosti stávajících modulů posuzování shody s ohledem na přetrvávající právní nejistotu, nejednotné uplatňování napříč odvětvími a vznikající rizika vyplývající z technologického vývoje, jako jsou připojené výrobky; je přesvědčen, že tento přezkum by měl být v souladu se zásadou, že úroveň rizika spojeného s výrobkem by měla určovat požadovaný postup posuzování shody; vyzývá Komisi, aby pokračovala v úsilí o řešení těchto problémů, mimo jiné prostřednictvím lepšího dozoru nad trhem, aktualizovaných norem a zjednodušených postupů pro hospodářské subjekty, zejména malé a střední podniky, a zajistila tak systém, který obstojí i v budoucnu;

39.zdůrazňuje, že oznámené subjekty musí pracovat kompetentně, nestranně a nezávisle; vyjadřuje znepokojení nad značnými rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o způsob posuzování jejich pravomocí, což vede k přetrvávající právní nejistotě a rozdílným postupům; vyjadřuje politování nad tím, že v některých případech oznámené subjekty vydávají osvědčení o shodě, aniž by náležitě ověřovaly plný soulad se všemi příslušnými ustanoveními platných harmonizovaných norem, což může vážně ohrozit důvěryhodnost systému normalizace a významně bránit účinné práci orgánů dozoru nad trhem; navrhuje, aby Komise prozkoumala možnost povinné akreditace oznámených subjektů s cílem zajistit jejich způsobilost, nestrannost a nezávislost ve všech členských státech; považuje to za nezbytný předpoklad pro řešení rozdílných postupů, zvýšení právní jistoty a posílení důvěry v systém posuzování shody;

40.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.