1.poukazuje na skutečnost, že výsledek prvního globálního hodnocení na konferenci COP28, uznává, že dodržování nebo omezené překročení limitu globálního oteplování o 1,5 °C a 2 °C vyžaduje dosažení vrcholu celosvětových emisí skleníkových plynů do roku 2025 a že dodržování nebo omezené překročení limitu globálního oteplování o 1,5 °C vyžaduje výrazné, rychlé a trvalé snížení celosvětových emisí skleníkových plynů o 43 % do roku 2030 a o 60 % do roku 2035 ve srovnání s rokem 2019 a dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů do roku 2050;

2.bere na vědomí relativní pokrok, jehož bylo na konferenci COP29 v Baku dosaženo v některých oblastech, zejména pokud jde o nový kolektivní kvantifikovaný cíl pro financování opatření v oblasti klimatu (NCQG), pokrok při spouštění fondu pro ztráty a škody a dohodu o trhu s uhlíkem; vyjadřuje však politování nad tím, že nebylo dosaženo pokroku v oblasti zmírňování změny klimatu;

3.se znepokojením konstatuje, že souhrnné snížení emisí na základě předložených vnitrostátně stanovených příspěvků výrazně zaostává za emisními plány potřebnými k dodržení cíle Pařížské dohody a závěrů prvního globálního hodnocení; naléhavě vyzývá konferenci COP30, aby znovu potvrdila závazek k dosažení cíle omezit globální oteplování na 1,5 °C a aby se shodla na tom, že je třeba nadále posilovat ambice a přijímat konkrétní rozhodnutí na podporu provádění vnitrostátně stanovených příspěvků; domnívá se, že globální hodnocení by se mělo provádět častěji, a vyzývá všechny strany, které nesměřují k dosažení cíle Pařížské dohody, aby kromě pětiletého cyklu přezkumu každý druhý rok aktualizovaly a zvyšovaly své vnitrostátně stanovené příspěvky;

4.zdůrazňuje, že k překlenutí rozdílů v emisích a k provedení opatření obsažených v prvním globálním hodnocení prostřednictvím konkrétních cílů je zapotřebí společného úsilí a dalších opatření všech stran a že je zároveň třeba zvětšit rozsah vnitrostátně stanovených opatření; zdůrazňuje, že všichni hlavní producenti emisí, včetně rozvíjejících se ekonomik a zemí skupiny G20, nesou zvláštní odpovědnost za to, že stanou v čele tohoto úsilí; vyzývá EU a podobně smýšlející partnery, aby na konferenci COP30 stáli v čele koalice s vysokými ambicemi a aby spolupracovali se všemi stranami na dosažení jejího úspěšného výsledku;

5.vyjadřuje své hluboké politování nad rozhodnutím vlády USA odstoupit podruhé od Pařížské dohody; vyzývá Spojené státy, aby své odstoupení od dohody přehodnotily a spravedlivým dílem přispívaly k celosvětovému úsilí o zvládání změny klimatu a k celosvětovému financování opatření v této oblasti v souladu s Pařížskou dohodou, zejména pak s ohledem na jejich odpovědnost vyplývající z kumulativního množství jejich dosavadních emisí; vyzývá státy USA a nevládní subjekty, aby se i nadále zapojovaly do mezinárodní spolupráce v oblasti klimatu, a to i na konferencích OSN o změně klimatu; konstatuje, že od Pařížské dohody neodstoupila spolu se Spojenými státy žádná jiná země; zdůrazňuje, že je zvláštní odpovědností a strategickým zájem EU přijmout v rámci celosvětových opatření v oblasti klimatu vedoucí úlohu a obnovit jejich důvěryhodnost, a to i prostřednictvím opatření, která zabrání odstupování dalších zemí od Pařížské dohody; domnívá se, že k dosažení těchto cílů mohou přispět všechny aspekty vnější činnosti EU, včetně obchodní a rozvojové politiky;

6.připomíná zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, k níž se EU a její členské státy zavázaly a jejímž cílem je minimalizovat rozpory a vytvářet synergie mezi jednotlivými politikami EU; trvá na soudržném přístupu k provádění Pařížské dohody a Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 ve vnitřní i vnější politice;

7.připomíná, že v prvním globálním hodnocení strany UNFCCC uznaly potřebu rozsáhlého, rychlého a trvalého snižování emisí skleníkových plynů v souladu s cestami k omezení globálního oteplování na 1,5 °C a zavázaly se, že budou přispívat k celosvětovému úsilí o ztrojnásobení celosvětové kapacity energie z obnovitelných zdrojů a zdvojnásobení celosvětové průměrné roční míry zvyšování energetické účinnosti do roku 2030; je i nadále znepokojen nedostatečným pokrokem v plnění těchto cílů; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby konference COP30 vycházela z těchto cílů, učinila konkrétní rozhodnutí o jejich provádění a v případě, že se ambice nezvýší, přijala dodatečná opatření; opětovně potvrzuje svůj závazek naplnit konsensus dosažený na konferenci COP28 v rámci Prohlášení o klimatu a zdraví; bere na vědomí závazek přispívat k urychlení vývoje technologií s nulovými a nízkými emisemi; v této souvislosti připomíná bod 28 písm. e) prvního globálního hodnocení ve znění přijatém na konferenci COP28;

8.připomíná, že v prvním globálním hodnocení se země zavázaly ke zvýšení úsilí o to, aby se postupně snížila výroba energie z uhlí, pokud při ní nejsou omezovány emise, a zrušily se neúčinné dotace na fosilní paliva, a aby v energetických systémech proběhl přechod směrem od fosilních paliv, který bude spravedlivý, organizovaný a vyvážený, čímž se v tomto kritickém desetiletí urychlí přijímání opatření k dosažení nulových čistých emisí do roku do roku 2050 v souladu s vědeckými poznatky; vyzývá všechny smluvní strany, aby v tomto směru vyvíjely větší úsilí a zapojily se do vypracování smlouvy o nešíření fosilních paliv; očekává, že konference COP30 posílí závazek k přechodu od fosilních paliv, a podtrhuje naléhavou potřebu ambiciózních plánů s pevně stanovenými lhůtami pro postupné ukončení dotací fosilních paliv a jejich výroby;

9.konstatuje, že rok 2025 je lhůtou, ve které mají země předložit své vnitrostátně stanovené příspěvky pro rok 2035, které jsou zásadní pro zvýšení ambic v oblasti klimatu, sledování pokroku a zvyšování odolnosti; považuje za zásadní, aby EU šla příkladem, a vyzývá EU a všechny smluvní strany, které tak dosud neučinily, aby reagovaly na globální hodnocení z konference COP28 a aby co nejdříve a v dostatečném předstihu před konferencí COP30 předložily absolutní, nikoli relativní, cíle pro celé hospodářství v oblasti snižování emisí, které se budou vztahovat na všechny skleníkové plyny, odvětví a kategorie, v souladu s cílem 1,5 °C; vyjadřuje politování nad tím, že většina smluvních stran nedodržela lhůtu pro předložení svých aktualizovaných vnitrostátně stanovených příspěvků, a zdůrazňuje, že pro dobré fungování multilateralismu v politice v oblasti klimatu je důležité dodržovat všechny procesy UNFCCC a a lhůty pro předkládání;

10.zdůrazňuje význam podrobných a transparentních zpráv posuzujících pokrok při plnění vnitrostátních stanovených příspěvků;

11.bere na vědomí pokrok při provádění článku 6 Pařížské dohody a zdůrazňuje, že použití článku 6 by vždy mělo mít zaručený čistý přínos pro klima, a vyzývá proto všechny smluvní strany, aby zajistily, že projekty započítané k článku 6 nebudou bránit domácímu snižování emisí; naléhavě vyzývá dozorčí orgán a všechny smluvní strany, aby dodržovaly Glasgowskou dohodu, a aby v souvislosti s tím zajistily, že nejpozději do konce roku 2025 budou všechny schválené činnosti mechanismu čistého rozvoje v souladu s metodikami článku 6.4; vyzývá Evropskou komisi, aby se zasazovala o vytvoření pevného mezinárodního správního rámce pro mezinárodně převáděné výsledky snižování emisí (ITMO) na mezinárodní úrovni, který by zahrnoval závazné normy pro mezinárodní uhlíkové kredity, které by zaručily ekologickou a sociální integritu, spravedlivé sdílení přínosů zmírňování změny klimatu, jasná prováděcí pravidla, která zajistí transparentnost, adicionalitu a trvalost, přísné povinnosti v oblasti podávání zpráv a účinné mechanismy dohledu pro projekty realizované na základě článku 6 s cílem odstranit riziko dvojího započtení a zajistit ekologickou vyváženost systému; vyzývá k přijetí jasných pravidel pro sdílení odpovědnosti v souvislosti s riziky sledování a zvratu, aby se zabránilo nepřiměřené zátěži pro hostitelské smluvní strany; zdůrazňuje, že je třeba, aby soukromé iniciativy trhu s uhlíkem uplatňovaly nejvyšší standardy integrity;

12.vyzývá všechny smluvní strany, aby na konferenci COP30 dosáhly smysluplného pokroku s cílem zajistit, aby se druhé globální hodnocení, které začne v roce 2026, řídilo nejlepšími dostupnými vědeckými poznatky a aby jeho součástí byly průřezová témata, jako je genderová spravedlnost, lidská práva a ochrana ekosystémů;

13.zdůrazňuje, že klíčem k dosažení cílů Pařížské dohody je zajištění odpovídajícího financování opatření v oblasti klimatu; připomíná, že vnitrostátně stanovené příspěvky mnoha rozvojových zemí závisí na tom, zda bude k dispozici mezinárodní financování opatření v oblasti klimatu; zdůrazňuje, že podle různých zpráv OSN je mezi potřebnou a stávající výší financováním opatření v oblasti klimatu značný rozdíl, který se stále se zvětšuje, a že tento narůstající rozdíl je způsoben řadou faktorů, z nichž všechny by měly být odpovídajícím způsobem řešeny;

14.zdůrazňuje, že opožděné uvolňování finančních prostředků na opatření v oblasti klimatu povede ke zvyšování nákladů, čímž se zvednou náklady obětované příležitostí a sníží se návratnost těchto opatření; poukazuje v této souvislosti na to, že podle odhadů Mezinárodní energetické agentury může být na kompenzaci každého 1 USD, který se v období do roku 2030 neinvestuje do čisté energie, zapotřebí 4–5 USD;

15.zdůrazňuje, že není dostatečně financováno přizpůsobování se změně klimatu a že nový kolektivní kvantifikovaný cíl pro financování opatření v oblasti klimatu nereflektuje v dostatečné míře potřeby financování přizpůsobování se změně klimatu; zdůrazňuje skutečnost, že ačkoli jsou potřebné všechny zdroje financování – veřejné i soukromé –, mezinárodní veřejné prostředky jsou potřebné zejména pro financování reakce na potřeby přizpůsobení se změně klimatu a na řešení ztrát a škod;

16.konstatuje, že EU a její členské státy poskytují zhruba jednu třetinu celosvětového veřejného financování opatření v oblasti klimatu, což z nich činí v globálním měřítku největšího poskytovatele, přičemž v roce 2023 bylo poskytnuto 28,6 miliardy EUR z veřejných zdrojů a mobilizovány byly rovněž soukromé finanční prostředky ve výši 7,2 miliardy EUR; opakuje, že rozpočty EU a členských států by měly být přizpůsobeny tak, aby odpovídaly novému kolektivnímu kvantifikovanému cíli pro financování opatření v oblasti klimatu (NCQG), a EU tak mohla zajistit svůj spravedlivý podíl na mezinárodním financování opatření v oblasti klimatu, a to i mobilizací soukromého financování těchto opatření; domnívá se, že nový kolektivní kvantifikovaný cíl pro financování opatření v oblasti klimatu představuje spodní hranici pro mobilizaci finančních prostředků na opatření v oblasti klimatu;

17.uznává, že EU sehrála významnou roli při zprostředkování dohody o novém kolektivním kvantifikovaném cíli pro financování opatření v oblasti klimatu; vyzývá všechny smluvní strany, aby přispěly svým spravedlivým dílem k naplnění nového kolektivního kvantifikovaného cíle pro financování opatření v oblasti klimatu, který by měl zahrnovat dílčí cíle pro financování zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změny, jakož i financování ztrát a škod; vyzývá EU a její členské státy, aby prostřednictvím specializovaného a předvídatelného mechanismu EU pro veřejné finance navýšily nové a dodatečné financování opatření v oblasti klimatu, které bude v souladu s dohodnutým novým kvantitativním rámcem; připomíná, že pro dosažení potřebné úrovně celosvětového financování opatření v oblasti klimatu bude nutné vytvořit širší přispěvatelskou základnu, která bude odrážet vyvíjející se finanční možnosti smluvních stran; očekává, že země s vyššími středními příjmy a vysokými emisemi přispějí svým spravedlivým dílem a navýší své příspěvky více, než je tomu v současnosti; vyzývá všechny smluvní strany, aby se dohodly na nových a inovativních zdrojích veřejného i soukromého financování; vyzývá smluvní strany, aby při financování nového kolektivního kvantifikovaného cíle pro financování opatření v oblasti klimatu upřednostňovaly nástroje a opatření, které jsou založeny na grantech a nezpůsobují zadlužení, aby bylo zajištěno, že přijímající země budou schopny provádět nezbytná zmírňující a adaptační opatření, aniž by zvyšovaly svou dluhovou zátěž; vyjadřuje své znepokojení nad tím, že plnění nového kolektivního kvantifikovaného cíle pro financování opatření v oblasti klimatu je dosahováno zařazením jiných fondů do nové kategorie; poukazuje rovněž na obavy, které plynou z toho, že není jednoznačně stanoveno, jaký druh financování přispívá k novému kolektivnímu kvantifikovanému cíli pro financování opatření v oblasti klimatu, zvláště pak v souvislosti s problémem dvojího započítávání;

18.vyzývá všechny aktéry, aby zajistili, že plán od Baku po Belém poskytne jasný a proveditelný plán na uvolnění potřebných prostředků; naléhavě vyzývá všechny smluvní strany, aby podporovaly těsnou spolupráci veřejného a soukromého sektoru a aby posílením regulačních rámců pro odpovědné a udržitelné investice mobilizovaly rozsáhlé objemy soukromých investic; konstatuje, že největší část požadovaných investic do globální klimatické transformace budou muset pokrýt soukromé investice; zdůrazňuje, že plán by měl zahrnovat spolehlivý a nezávislý mechanismus odpovědnosti s cílem zajistit transparentnost a umožnit účinné sledování pokroku;

19.konstatuje, že mnoho zemí ohrožených změnou klimatu, včetně některých nejméně rozvinutých zemí, se nachází v dluhové tísni nebo je vystaveno značnému riziku zadlužení, a že financování opatření v oblasti klimatu by proto mělo být přidělováno způsobem, který nezvyšuje jejich dluhovou zátěž, přičemž prioritou by mělo být financování založené na grantech; vyzývá Komisi a členské státy, aby posoudily své možnosti, jak přispět ke zmírnění této dluhové tísně, a aby neprodleně přijaly příslušná opatření;

20.zdůrazňuje, že orgány OSN se shodují na tom, že financování opatření v oblasti klimatu nelze spravedlivě rozšířit, pokud nebude vyřešena dluhová krize; zdůrazňuje v této souvislosti význam nástrojů pro zmírnění dluhového břemene;

21.vyzývá Komisi, členské státy a mezinárodní partnery, aby hlavní součástí strategií přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování učinili mikrofinancování v oblasti klimatu a podpořili za tímto účelem místní mikroúvěrové instituce při vytváření a zvyšování kapacity finančních produktů zacílených na zranitelné skupiny obyvatelstva, včetně mikroúvěrů na zelené technologie, mikropojištění proti klimatickým rizikům a mikrospoření pro zvyšování odolnosti komunit, se zvláštním zaměřením na ženy, mladé lidi a venkovské komunity;

22.zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí zjednodušit a urychlit a přizpůsobit postupy financování opatření v oblasti klimatu, tak aby odpovídaly podmínkám rozvojových zemí a za tímto účelem zejména zřídit jednotná přístupová místa, harmonizovat kritéria pro podávání žádostí a poskytovat technickou pomoc při přípravě projektů, aby byla zajištěna dostupnost, rychlost a účinnost financování opatření v oblasti klimatu pro místní organizace a komunity, které jsou změnou klimatu nejvíce postiženy;

23.domnívá se, že na konferenci COP30 je nezbytné pokročit v praktickém uplatňování čl. 2 odst. 1 písm. c) Pařížské dohody a učinit z toho stálý bod na pořadech jednání konferencí COP; vyzývá EU, aby se zapojila do mezinárodních iniciativ, jako je iniciativa Bridgetown 3.0; vyzývá k urychlené reformě mezinárodní finanční architektury a žádá všechny významné mezinárodní finanční instituce a mnohostranné rozvojové banky, aby se ujaly své role klimatických bank a sladily svá portfolia a úvěrové politiky s Pařížskou dohodou tak, aby byla dlouhodobě finančně udržitelná; žádá rovněž, aby domácí i mezinárodní systémy lépe reflektovaly výzvy spojené se změnou klimatu a odstranily v této souvislosti překážky bránící v přístupu k financování čistých technologií a přesunuly toky veřejných a soukromých finančních prostředků od činností vytvářejících větší emisí zátěž;

24.domnívá se, že Evropská investiční banka (EIB) by měla sloužit jako klimatická banka Unie, a chápe proto v této souvislosti její klimatický plán a aktualizovanou úvěrovou politiku v oblasti energetiky, jakož i další úsilí Evropského investičního fondu (EIF), jako důležité kroky v rámci prosazování investic v oblasti klimatu;

25.zdůrazňuje, že je třeba posílit přizpůsobování se změně klimatu, odolnost a připravenost v rámci EU i na celém světě s cílem minimalizovat negativní dopady změny klimatu a úbytku biologické rozmanitosti, jakož i se touto otázkou komplexně zabývat na konferencích COP, a vyzdvihuje důležitou úlohu místních a regionálních orgánů při plánování a provádění těchto opatření; uvědomuje si význam celosvětové spolupráce a výměny metodických znalostí a nejdůležitějších vědeckých poznatků i osvědčených postupů, které jsou v oblasti přizpůsobování se změně klimatu dostupné; zdůrazňuje, že náklady na přizpůsobování se změně klimatu se v důsledku nečinnosti a opožděných opatření budou zvyšovat;

26.opětovně vyjadřuje své hluboké znepokojení nad rostoucí intenzitou a četností extrémních povětrnostních jevů v EU i na celém světě, včetně přírodních požárů, sucha, vln veder a záplav, nad jejich dopadem na lidské zdraví a nad rostoucími ztrátami na životech; konstatuje, že ve všech scénářích IPCC se očekává, že vzestup hladiny moří se v průběhu tohoto století zrychlí, což povede k finančním nákladům a ke ztrátě pobřežních oblastí na celém světě;

27.zdůrazňuje, že na konferenci COP30 by měl být operacionalizován rámec pro globální cíl v oblasti přizpůsobování se změně klimatu a že za tímto účelem by měly být mimo jiné stanoveny účinné a použitelné ukazatele a spolehlivé komplexní systémy monitorování a projednány různé způsoby provádění, aby bylo možné účinně sledovat pokrok při plnění cílů v oblasti přizpůsobování se změně klimatu, které byly stanoveny na konferenci COP28; poukazuje na to, že zatímco financování a provádění opatření v oblasti zmírňování změny klimatu pokročilo, úsilí zaměřené na přizpůsobování se změně klimatu je nadále nedostatečné, přičemž se prohlubují rozdíly jak ve financování, tak v konkrétních opatřeních;

28.vyzdvihuje význam národních adaptačních plánů a poukazuje na potřebu jejich harmonizace s plánem z Baku do Belému; vyzývá smluvní strany, které tak dosud neučinily, aby co nejdříve zavedly své národní adaptační plány, a všechny smluvní strany žádá, aby pokročily v jejich provádění do roku 2030 a aby se v nich zaměřily na řešení inspirovaná přírodou; vyzývá všechny smluvní strany, aby do svých plánů zapracovaly průřezové prvky, jako je rovnost žen a mužů a lidská práva;

29.vyzývá ke zvýšení investic do systémů včasného varování a systémů řízení rizik ve zranitelných regionech a zdůrazňuje jejich zásadní význam pro ochranu životů, zabezpečení zdrojů obživy a posílení odolnosti vůči klimatickým rizikům;

30.vybízí k větší podpoře shromažďování, sdílení a analýzy údajů o klimatu a rizicích katastrof, jakož i zavádění vhodných technologií usnadňujících provádění těchto činností, aby se zvýšila dostupnost a kvalita informací pro ohrožené skupiny obyvatel; doporučuje, aby v rámci všech iniciativ včasného varování, které podporuje EU, byly vyčleněny zvláštní zdroje na průběžnou údržbu a aktualizace systému, zejména s ohledem na globální výzvy, s nimiž se potýkají vědecky podložená pozorování a postupy;

31.vítá rozhodnutí přijaté na 28. konferenci smluvních stran (COP28) o zřízení fondu pro kompenzaci ztrát a škod a očekává další pokrok v jeho provádění a financování; vyzývá všechny smluvní strany, aby v tomto ohledu zajistily transparentní pravidla; zdůrazňuje, že je důležité, aby ztráty a škody byly považovány za zvláštní kategorii a aby k nim s ohledem na to přistupovalo jako k samostatné položce, odlišné od přizpůsobování se změně klimatu, a to i v rámci globálního hodnocení;

32.vyzývá všechny smluvní strany, aby zajistily transparentní přísliby a předvídatelné mechanismy provádění, pokud jde o financování ztrát a škod, včetně včasného vyplácení prostředků z fondu pro kompenzaci ztrát a škod; vyzývá všechny smluvní strany, aby zajistily, že prostředky plynoucí do fondu budou představovat dodatečné financování nad rámec stávajících příspěvků na financování opatření v oblasti klimatu; je pevně přesvědčen, že ztráty a škody je třeba kompenzovat přednostně formou grantů a že tento fond by měl existovat vedle oficiální rozvojové pomoci a tuto pomoc doplňovat;

33.opakuje svou výzvu, aby byla problematika ztrát a škod stálým bodem pořadu jednání na zasedáních konference smluvních stran;

34.vyzývá všechny smluvní strany, aby pokročily ohledně pracovního programu pro spravedlivou transformaci tím, že budou prosazovat konkrétní opatření řešící nerovnosti vyhrocené následkem změny klimatu; domnívá se, že pracovní programy by měly zahrnovat cíle v oblasti vytváření důstojných pracovních míst a spravedlivé transformace pro všechny, a vyzývá všechny strany, aby podporovaly sociální dialog s organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků a zapojením zúčastněných stran jako základ pro dosažení silného sociálního konsensu; vyzývá všechny smluvní strany, aby konstruktivně pracovaly na dosažení dohody o dalším provádění pracovního programu, přičemž uznává, že je třeba urychleně zajistit prostředky pro jeho provádění;

35.zdůrazňuje, že změna klimatu ohrožuje základní práva a blaho dětí a mladých lidí; zdůrazňuje, že je třeba začlenit práva dětí a mezigenerační spravedlnost do všech aspektů politiky v oblasti klimatu, včetně přizpůsobení, zmírňování, ztrát a škod a financování opatření v oblasti klimatu;

36.zdůrazňuje skutečnost, že pokud budou současné právní předpisy EU v oblasti klimatu plně provedeny, sníží se čisté emise skleníkových plynů v EU do roku 2030 přibližně o 57 % ve srovnání s úrovní v roce 1990; konstatuje, že EU je v současné době na cestě ke snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 pouze přibližně o 54 % ve srovnání s úrovní v roce 1990, pokud členské státy plně provedou stávající a plánovaná vnitrostátní opatření a politiky EU Sdělení Komise ze dne 27. května 2025 nazvané „Celounijní posouzení konečných aktualizovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu – Plnění cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030“ (COM(2025)0274).; vyzývá členské státy, aby přijaly nezbytná opatření k odstranění tohoto nedostatku, a Komisi, aby přijala další opatření na podporu členských států v tomto úsilí; zdůrazňuje, že je třeba, aby politika EU v oblasti klimatu měla i nadále ambiciózní cíle v souladu s dohodnutými cílovými hodnotami a aby ve svých opatřeních upřednostňovala nákladovou efektivnost, konkurenceschopnost evropského hospodářství, sociální začlenění a vysokou úroveň ochrany životního prostředí;

37.zdůrazňuje, že je důležité dodržovat lhůty pro předkládání aktualizací vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, aby Komise mohla provést řádný přezkum; vítá, že Komise posoudila konečné znění plánů členských států v oblasti energetiky a klimatu na období do roku 2030, které tyto plány předložily; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby jednaly s potřebnou rozhodností a vyrovnaly rozdíl mezi vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu a závaznými cíli EU, a to i prostřednictvím prováděcích plánů;

38.zdůrazňuje, že je třeba přijmout vědecky podložený cíl EU v oblasti klimatu pro rok 2040 v souladu s evropským právním rámcem pro klima Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/1119/oj)., který zohlední všechna kritéria uvedená v čl. 4 odst. 5 tohoto rámce, a se závěry prvního globálního hodnocení; připomíná doporučení Evropského vědeckého poradního sboru pro změnu klimatu a bere na vědomí návrh Komise stanovit do roku 2040 cíl v oblasti klimatu, který by byl doprovázen podpůrnými politikami; vyjadřuje politování nad tím, že Rada nebyla schopna dohodnout se na vnitrostátně stanoveném příspěvku pro rok 2035 před uplynutím lhůty dne 23. září 2025; naléhavě vyzývá Radu, aby se co nejdříve dohodla na vnitrostátně stanoveném příspěvku, který by se nacházel na horní hranici uvedeného rozmezí;

39.připomíná, že je potřeba, aby si EU udržela vedoucí postavení na poli mezinárodních jednání a opatření v oblasti klimatu a mohla tak přispívat k zajištění rovných podmínek [a zabránit riziku úniku uhlíku] pro evropské podniky, zachovat veřejnou podporu pro opatření v oblasti klimatu a zabránit úniku uhlíku;

40.zdůrazňuje úlohu Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu (ESABCC), stanovený evropským právním rámcem pro klima; vyzývá Komisi, aby ve zprávách o posouzení dopadů nebo jiných veřejně přístupných dokumentech zdůvodnila odchylky od doporučení Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu (ESABCC) a zabývala se možnostmi politických kompromisů; dále vyzývá Komisi, aby v nadcházejících rozpočtových návrzích zajistila pro Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu (ESABCC) dostatečné finanční prostředky a umožnila mu tak plnit jeho zákonný mandát;

41.znovu opakuje, že je naléhavě zapotřebí začlenit klimatické cíle do všech politik EU a transpozičních opatření, a zdůrazňuje, že čl. 6 odst. 2 a 4 evropského právního rámce pro klima ukládá Komisi povinnost posoudit soulad všech stávajících opatření, návrhů opatření nebo legislativních návrhů, včetně návrhů rozpočtových, s cíli EU v oblasti klimatu; připomíná, že v souladu s evropským právním rámcem pro klima by se EU a členské státy měly ve své činnosti řídit zásadou předběžné opatrnosti a zásadou „znečišťovatel platí“, které jsou stanoveny ve Smlouvě o fungování Evropské unie, a měly by rovněž přihlížet k zásadě „energetická účinnost v první řadě“, s níž pracuje energetická unie, a zásadě „neškodit“;

42.zdůrazňuje, že účinný přístup ke spravedlnosti v záležitostech životního prostředí v souladu s Aarhuskou úmluvou má pro dosažení cílů Pařížské dohody zásadní význam; je přesvědčen, že EU a členské státy by měly jít příkladem a uplatňovat závěry a doporučení Výboru pro dodržování Aarhuské úmluvy, respektovat své mezinárodní závazky vyplývající z Aarhuské úmluvy a zásady právního státu;

43.vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily, aby vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu a dlouhodobé strategie členských států zahrnovaly opatření a finanční prostředky, jež budou dostatečné pro dosažení cílů EU pro rok 2030 a po něm; vyzývá členské státy, aby zvýšily své úsilí a zajistily, že EU splní své cíle pro rok 2030;

44.poukazuje na to, že v době rostoucí geopolitické nestability a nestabilních trhů s energií je dekarbonizace pro EU silnou hnací silou strategické autonomie a hospodářské konkurenceschopnosti; připomíná, že tuto skutečnost reflektuje dohoda o čistém průmyslu a její cíl spojit opatření v oblasti klimatu a konkurenceschopnost do jedné zastřešující strategie;

45.se znepokojením konstatuje, že dotace na fosilní paliva v posledních letech vzrostly a v roce 2023 dosáhly celosvětově 620 miliard USD, přičemž značný podíl těchto dotací byl zaznamenán v rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách; vyjadřuje politování nad tím, že dotace na energii z fosilních zdrojů jsou v EU stále vysoké, takže v roce 2023 i při svém snížení oproti roku 2022 dosahovaly 111 miliard EU; připomíná, že dotace na dovoz energie z fosilních zdrojů zatěžují evropské ekonomiky a oslabují pobídky k přechodu na čistou energii; zdůrazňuje, že je důležité omezit na mezinárodní úrovni dotování paliv, která nejvíce znečišťují životní prostředí, a tyto dotace transparentně vykazovat; připomíná, že je třeba, aby Komise a členské státy provedly požadavek osmého akčního programu pro životní prostředí s cílem „stanovit lhůtu pro postupné ukončení dotací na fosilní paliva v souladu s ambicí snížit globální oteplování o 1,5 °C“; vyjadřuje politování nad nedostatečným pokrokem, jehož bylo dosaženo od přijetí programu v roce 2022, a vyzývá Komisi, aby v souladu se závazky EU v oblasti klimatu předložila svůj plán dalšího snižování a postupného rušení dotací na fosilní paliva;

46.zdůrazňuje, že v současné geopolitické situaci je naléhavě zapotřebí ukončit závislost EU na fosilních palivech a urychlit energetickou transformaci; vítá pokrok dosažený v rámci programu REPowerEU a vyzývá EU a členské státy k rychlejšímu postupu;

47.se zájmem očekává připravovaný plán EU pro přizpůsobení se změně klimatu, včetně příslušných legislativních opatření k zajištění koordinované připravenosti EU na rostoucí klimatická rizika;

48.vyzývá EU, aby důkladněji zabývala otázkou, jakými různými způsoby přispívá ke změně klimatu za svými hranicemi, a aby tento problém řešila;

49.zdůrazňuje, že krize týkající se změny klimatu, znečištění a úbytku biologické rozmanitosti jsou vzájemně propojeny a vzájemně se posilují a že reakce na tyto krize je třeba sladit; zdůrazňuje význam ochrany, zachování a obnovy biologické rozmanitosti a ekosystémů, včetně stávajících ekosystémů bohatých na uhlík, a udržitelného řízení přírodních zdrojů pro zvýšení účinnosti přírodního zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně;

50.připomíná význam využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) pro dosažení cílů Unie v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti; připomíná, že nařízení o obnově přírody je jedním z nástrojů EU pro splnění jejích cílů vyplývajících z nařízení o využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/841/oj). a jejích mezinárodních závazků v oblasti biologické rozmanitosti, zejména celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost (GBF) z Kchun-mingu a Montréalu;

51.připomíná, že je důležité, aby environmentální politiky byly navrhovány a prováděny v plném souladu s přístupem „Jedno zdraví“, jehož cílem je trvale udržovat rovnováhu a optimalizovat zdraví lidí, zvířat a ekosystémů;

52.zdůrazňuje, že je třeba podporovat a chránit ochránce životního prostředí a pohnat k odpovědnosti ty, kteří je ohrožují;

53.zdůrazňuje, že půda je největším suchozemským úložištěm uhlíku a plní nepostradatelnou úlohu v globálním klimatickém cyklu; vítá veškeré úsilí vlád i nevládních organizací o maximalizaci potenciálu půdy ke zmírňování změny klimatu a zlepšení dostupnosti vody; v této souvislosti zdůrazňuje dohodu dosaženou na úrovni EU ohledně zákona o monitorování půdy, jehož účelem je zlepšit kapacity členských států a pomoci EU s plněním jejích mezinárodních závazků;

54.zdůrazňuje, že důležitou roli v opatřeních v oblasti klimatu a při zmírňování změny klimatu hrají lesy; podtrhuje význam celosvětového úsilí proti odlesňování, neboť lesy zajišťují jeden z největších propadů uhlíku na světě a jsou zásadní zásobárnou z hlediska biologické rozmanitosti; upozorňuje na naléhavou potřebu chránit nejdůležitější světové lesní oblasti, jako je amazonský deštný prales, a to i v nejvzdálenějších regionech EU; opětovně potvrzuje závazek EU k deklaraci světových vedoucích představitelů o lesích a využívání půdy z Glasgow (COP26); vyzývá všechny smluvní strany, aby si stanovily cíle pro zvýšení čistého pohlcování ekvivalentu CO2 prostřednictvím činností zaměřených na využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF);

55.zdůrazňuje zásadní význam mokřadů – včetně rašelinišť, mangrovových porostů a dalších pobřežních a vnitrozemských mokřadních ekosystémů – jako jedněch z nejúčinnějších přirozených propadů uhlíku na planetě; vyzývá všechny smluvní strany, aby bezodkladně zvýšily své úsilí o zachování, udržitelné obhospodařování a obnovu mokřadů, představující klíčovou strategie pro zmírnění dopadů změny klimatu, přizpůsobení se této změně, ochranu biologické rozmanitosti a udržitelnost souvisejících sociálních a ekonomických aktivit;

56.zdůrazňuje, že je důležité identifikovat a maximalizovat potenciální synergie mezi opatřeními v oblasti biologické rozmanitosti a klimatu, mimo jiné upřednostňováním ochrany, obnovy a řízení ekosystémů a druhů důležitých pro koloběh uhlíku, jak bylo dohodnuto na konferenci COP16 v kolumbijském Cali; zdůrazňuje význam provádění celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montréalu; v této souvislosti vítá, že 55 smluvních stran předložilo národní strategie a akční plány v oblasti biologické rozmanitosti a 139 smluvních stran předložilo své vnitrostátní cíle, a vyzývá všechny ostatní smluvní strany, aby je urychleně následovaly;

57.zdůrazňuje význam ochrany, zachování a obnovy vodních ekosystémů a ekosystémů souvisejících s vodou; vyzývá k větší aktivitě v oblasti udržitelného využívání vody, včetně využívání inovativních vodních technologií, zejména v místech, která jsou vážně postižena suchem nebo nedostatkem vody; upozorňuje na ničivé environmentální, sociální a hospodářské dopady dezertifikace, sucha, záplav a znečištění vody; vítá evropskou strategii pro vodohospodářskou odolnost a vyzývá Komisi a členské státy k jejímu urychlenému provádění; vyzývá k přijetí dalších opatření, která umožní řešit znečištění způsobované perfluoroalkylovými a polyfluoroalkylovými látkami; vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzivnily prosazování stávajících právních předpisů a zajistily dodržování rámcové směrnice o vodě Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2000/60/oj).;

58.vítá přijetí Úmluvy o mořském právu a vyzývá k její urychlené ratifikaci a provedení smluvními stranami; vyzývá smluvní strany, aby pokračovaly v práci na dialogu o oceánech a změně klimatu; zdůrazňuje, že globální klimatický systém závisí na zdraví oceánů a mořských ekosystémů, které v důsledku globálního oteplování, znečištění, nadměrného využívání mořské biologické rozmanitosti, acidifikace, eutrofizace, odkysličování a eroze pobřeží ztrácejí svou regulační kapacitu;

59.zdůrazňuje význam celosvětového úsilí o zamezení degradaci mořských ekosystémů, neboť oceán pohlcuje 30 % všech emisí uhlíku, zachycuje 90 % přebytečného tepla, dodává více než 50 % světového kyslíku a je zásadní zásobárnou biologické rozmanitosti; vítá výsledek Týdne oceánů v Nice týkající se zvýšení finančních závazků na ochranu oceánů; vyzývá k urychlenému přijetí opatření na obnovu mořských ekosystémů a zajištění účinné ochrany chráněných mořských oblastí; připomíná třetí cíl celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montréalu zajistit do roku 2030 ochranu 30 % moří;

60.zdůrazňuje, že je třeba komplexně řešit, a to i v rámci konference smluvních stran (COP), vzájemné vazby mezi změnou klimatu, znečištěním ovzduší a veřejným zdravím; vítá Prohlášení o klimatu a zdraví, které bylo přijato na konferenci COP28 a které podepsalo více než 150 vlád; žádá, aby se zlepšování kvality ovzduší stalo součástí politik v oblasti klimatu a aby bylo zohledněno ve vnitrostátně stanovených příspěvcích; vyzývá všechny smluvní strany, aby urychlily smysluplná opatření přispívající ke zlepšování kvality ovzduší; naléhavě vyzývá smluvní strany, aby zajistily, že při financování opatření v oblasti klimatu budou upřednostňována řešení pro čistý vzduch s měřitelnými přínosy pro zdraví, spravedlnost a klima;

61.zdůrazňuje, že změna klimatu povede mimo jiné ke zvýšení rezistence vůči antibiotikům; v této souvislosti opětovně zdůrazňuje, že je třeba přijmout naléhavá opatření proti antimikrobiální rezistenci, a vyzývá všechny smluvní strany, aby se s ohledem na riziko antimikrobiální rezistence s ještě větším úsilím než doposud zasazovaly o omezenější a uvážlivější používání antimikrobiálních látek; v této souvislosti vyzývá k přijetí závazných závazků v příslušných mezinárodních smlouvách; lituje, že dosud nebyla přijata žádná opatření;

62.zdůrazňuje, že je třeba bojovat proti dopadu plastů na životní prostředí v průběhu celého jejich životního cyklu, včetně jejich vlivu na klima; zdůrazňuje, že je třeba stanovit odpovídající ceny uhlíku obsaženého v surovinách, aby se významně omezilo používání fosilních paliv v odvětví plastů; bere na vědomí, že na přípravě celosvětové smlouvy o plastech se stále pracuje, a vyjadřuje politování nad tím, že smluvní strany v srpnu 2025 v Ženevě nebyly opět schopny tuto smlouvu uzavřít kvůli neshodám ohledně jejího rozsahu; vyzývá k přijetí ambiciózní dohody, která se bude týkat všech fází výroby, spotřeby a nakládání s plastovým odpadem;

63.vyjadřuje politování nad vysokými náklady spojenými s celosvětovým znečištěním chemickými látkami, zhoršováním klimatu a krizemi biologické rozmanitosti; vyzývá smluvní strany, aby zavedly opatření ke splnění strategických cílů a úkolů přijatých jako součást Globálního rámce OSN pro chemické látky; zdůrazňuje, že je třeba, aby EU a její členské státy stály v čele celosvětového úsilí o boj proti chemickému znečištění, a to i tím, že v případě potřeby reviduje své politiky týkající se chemických látek;

64.zdůrazňuje, že je zapotřebí chránit práva a zájmy původních obyvatel a místních komunit, jak je stanoveno v Deklaraci práv původního obyvatelstva OSN; zdůrazňuje, že je třeba zajistit právo na svobodný, předchozí a informovaný souhlas; zdůrazňuje, že všechny projekty podle článku 6, které se dotýkají území nebo komunit původních obyvatel, musejí tyto obyvatele přizvat k účasti a respektovat jejich práva;

65.zdůrazňuje, že původní obyvatelé nejsou jen zúčastněnými stranami nebo zranitelnými skupinami, ale že jsou nositeli práv, jejichž uznání je zakotveno v preambuli Pařížské dohody; zdůrazňuje potřebu politické účasti původních obyvatel na konferencích smluvních stran a dalších procesech Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) v zájmu podpory jejich smysluplného zapojení do všech rozhodovacích orgánů; uznává, že je třeba financovat a usnadnit účast původních obyvatel na konferencích smluvních stran a technických setkáních pomocných orgánů;

66.uznává, že území původních obyvatel jsou ohnisky biologické rozmanitosti a že původní obyvatelé hrají zásadní roli v ochraně a udržitelném řízení zdrojů; připomíná, že podle páté hodnotící zprávy IPCC jsou při adaptaci na změnu klimatu význam zdrojem domorodé, místní a tradiční formy znalostí významným zdrojem; vyjadřuje politování nad tím, že znalosti původních obyvatel nejsou účinným způsobem využívány; zdůrazňuje zejména úlohu těchto znalostí při předcházení špatné adaptaci;

67.zdůrazňuje, že je třeba, aby původní obyvatelé měli přímý přístup k financování opatření v oblasti klimatu prostřednictvím mezinárodních fondů pro boj proti změně klimatu, jako je Zelený klimatický fond, Adaptační fond a fond pro kompenzaci ztrát a škod;

68.uznává, že na zasedáních konference smluvních stran se věnuje zvýšená pozornost agendě klimatu, míru a bezpečnosti, což bylo patrné zejména na konferenci COP29, kde byla vyhlášena výzva z Baku o opatřeních v oblasti klimatu pro mír, pomoc a obnovu, na předchozí konferenci COP27 a její iniciativě Reakce na změnu klimatu pro udržení míru a na konferenci COP28 a jejím prohlášení o klimatu, pomoci, obnově a míru;

69.konstatuje, že zpráva Evropské komise o pokroku týkající se společného sdělení s názvem „Nový pohled na provázanost klimatu a bezpečnosti“, zveřejněná v únoru 2025, uznává vazby mezi změnou klimatu, zhoršováním životního prostředí a otázkami míru, bezpečnosti a obrany a zdůrazňuje jejich význam pro zahraniční politiku;

70.zdůrazňuje, že změna klimatu a zhoršování stavu životního prostředí zvyšují hrozby, které mají za následek nedostatek potravin a přírodních zdrojů, zvyšují napětí v mezinárodních vztazích a konflikty o přírodní zdroje a způsobují přírodní katastrofy, které jsou hlavními příčinami vysídlování lidí a migračních toků;

71.zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvýšenou mezinárodní pozornost dopadům konfliktů na životní prostředí; upozorňuje na devastaci životního prostředí způsobenou vojenskými útoky a operacemi po celém světě a vyzývá k ukončení těchto aktivit v souladu s mezinárodním právem; zdůrazňuje, že probíhající konflikty kromě bezprostředního ničení a ztrát na lidských životech narušují ekosystémy, vyčerpávají přírodní zdroje, znečišťují životní prostředí a ohrožují zdraví naší planety pro další generace, přičemž podkopávají úsilí o zmírnění dopadů změny klimatu a přizpůsobení se této změně; zdůrazňuje zejména nejnovější zprávy UNEP o děsivém rozsahu škod na životním prostředí způsobených konflikty na Ukrajině Program OSN pro životní prostředí, The Environmental Impact of the Conflict in Ukraine: A Preliminary Review (Dopad konfliktu na Ukrajině na životní prostředí: předběžný přehled), 14. října 2022. a v Gaze Program OSN pro životní prostředí, The Environmental Impact of the Conflict in Gaza: A Preliminary Review (Dopad konfliktu v Gaze na životní prostředí: předběžný přehled), 18. června 2024.; připomíná také zprávu Společného výzkumného střediska o škodách na životním prostředí způsobených pokračující ruskou válečnou agresí na Ukrajině Společné výzkumné středisko, Status of Environment and Climate in Ukraine (Stav životního prostředí a klimatu na Ukrajině), 2025., která dokládá prudký nárůst toxického znečištění, degradaci půdy a narušení monitorovacích systémů; je přesvědčen, že subjekty považované Mezinárodním soudním dvorem za strůjce těchto konfliktů musí nést rovněž odpovědnost za klimatické a environmentální náklady války a okupace, jakož i obnovy po skončení konfliktu;

72.zdůrazňuje, že posílení diplomacie v oblasti klimatu v rámci UNFCCC je klíčové jako příspěvek k multilateralismu, zejména v situaci rostoucího geopolitického napětí a klesající důvěry v globální spolupráci; zdůrazňuje symbolický význam konference COP30, která se koná u příležitosti 10. výročí Pařížské dohody; vyzývá EU a její členské státy, aby podpořily závazek předsednictví COP30 k multilateralismu; zdůrazňuje, že Brazílie může díky svému předsednictví v rámci BRICS i COP30 využít příležitosti k prosazení ambicióznější a koordinovanější agendy, která umožní dosáhnout pokroku v hospodářských, politických a environmentálních otázkách;

73.zdůrazňuje, že cílů v oblasti klimatu nelze dosáhnout bez podpory a zapojení veřejnosti; vyzývá všechny smluvní strany, aby zvyšovaly povědomí o změně klimatu a souvisejících otázkách a jejich pochopení ze strany veřejnosti a spolupracovaly se zástupci veřejnosti s cílem získat pro opatření pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se jí veřejnou podporu; je znepokojen rostoucím šířením záměrně i nezáměrně zavádějících informací o klimatu, a to i ze strany státních subjektů, a naléhavě vyzývá všechny vlády, aby se touto problematikou urychleně zabývaly vzhledem k hrozbě, kterou představuje jak pro smysluplnou činnost v oblasti klimatu, tak pro demokracii; zdůrazňuje význam přístupu k vědecky podloženým informacím a ochrany nezávislých médií; vyzdvihuje důležitost práce, kterou vykonává Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPPC) v oblasti poskytování spolehlivých vědeckých doporučení a údajů; vyzývá UNFCCC k intenzivnějšímu úsilí v boji proti dezinformacím o klimatu; vyzývá Komisi, aby se připojila ke globální iniciativě pro integritu informací o změně klimatu a bojovala proti dezinformacím o klimatu;

74.zdůrazňuje, že ke snižování emisí a k dosažení klimatické neutrality v souladu s Pařížskou dohodou musí přispívat všechna odvětví;

75.vítá skutečnost, že téměř 160 zemí podepsalo Globální metanový závazek; vyzývá ty členské státy EU, které se k tomuto závazku dosud nepřipojily, aby tak učinily před konferencí COP30; vyzývá Komisi a členské státy, aby podnikly další kroky pro splnění cíle stanoveného v rámci metanového závazku; vyzývá všechny smluvní strany, aby přijaly konkrétní cíle týkající se snížení emisí metanu a začlenily je do svých vnitrostátně stanovených příspěvků; požaduje kvantifikované a vědecky podložené posouzení pokroku, jehož bylo dosaženo od přijetí tohoto závazku na konferenci COP26;

76.připomíná, že metan má během prvních 20 let v atmosféře více než 80krát vyšší oteplovací schopnost než oxid uhličitý, a zdůrazňuje proto, že je důležité snižování emisí metanu urychlit; se znepokojením bere na vědomí závěry zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) z roku 2025, která poukazuje na pokračující nárůst emisí metanu, nedostatečné plnění Globálního metanového závazku a na skutečnost, že země značně podceňují znečištění metanem, které pocházejí z energetického odvětví, protože podle odhadů IEA jsou tyto emise přibližně o 80 % vyšší než celkové emise uváděné vládami; připomíná, že emise metanu z energetického odvětví jsou v globálním měřítku stále jednou z nejsnadněji a z hospodářského hlediska nejpřínosněji omezitelných kategorií emisí; vyzývá EU, aby spolu s dalšími významnými dovozci fosilních paliv podpořila založení klubu kupujících pro snižování emisí metanu, inspirovaného koalicí First Movers, a aby přijala společnou maximální hodnotu intenzity metanu v souladu s nařízením (EU) 2024/1787, a urychlila tak snižování emisí metanu v celosvětovém měřítku;

77.připomíná přijaté nařízení (EU) 2024/1787 o snižování emisí metanu v odvětví energetiky, které se bude od 1. ledna 2027 vztahovat i na unijní dovozce ropy, zemního plynu a uhlí; zdůrazňuje zásadní úlohu tohoto nařízení a jeho provádění při snižování emisí metanu v raných fázích výroby, zajištění důvěry investorů a stanovení celosvětových norem;

78.se znepokojením konstatuje, že odvětví dopravy je jediným odvětvím, v němž emise od roku 1990 na úrovni EU vzrostly, a že k dosažení cílů EU v oblasti klimatu bude zapotřebí výraznějšího snížení; zdůrazňuje význam dalších opatření na podporu elektrifikace silniční dopravy jako způsobu snižování emisí ze silniční dopravy ve spojení s dalšími opatřeními na podporu přechodu na jiný druh dopravy, intermodální dopravy a veřejné dopravy obecně; vyzývá Komisi, aby do vnitrostátně stanovených příspěvků zahrnula emise z mezinárodní dopravy; je znepokojen skutečností, že hodnotící zpráva Komise z roku 2025 týkající se vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu ukázala, že některé členské státy stále mají režimy podpory pro vozidla na fosilní paliva, a vyzývá tyto členské státy, aby je postupně zrušily;

79.znovu opakuje svou výzvu Komisi, aby zajistila sociální spravedlnost opatření v oblasti dekarbonizace dopravy, a to mimo jiné tím, že do politik EU v oblasti klimatu začlení emise z velkých jachet, soukromých tryskových letadel a obchodních letadel; opětovně také vyzývá všechny smluvní strany, včetně členských států EU, aby přijaly opatření odrazující od používání soukromých tryskových letadel; poukazuje na nepřiměřeně vysoké klimatické dopady soukromých letadel, která produkují až 14krát větší znečištění na jednoho cestujícího než komerční lety; zdůrazňuje, že je důležité jít příkladem, a naléhavě vyzývá všechny účastníky konference COP30, včetně zástupců orgánů EU, aby namísto soukromých tryskových letadel cestovali způsobem, který nejméně znečistí životní prostředí Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2024 o Konferenci OSN o změně klimatu 2024 v Baku, Ázerbájdžán (COP29), (Úř. věst. C, C/2025/808, 11.2.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/808/oj).;

80.vítá pokrok, kterého bylo dosaženo na mezinárodní úrovni díky zavedení poplatků za emise uhlíku v mezinárodní námořní dopravě; domnívá se však, že od dohody, které dosáhla Mezinárodní námořní organizace (IMO), je k dlouhodobým cílům, které IMO stanovila, stále velmi daleko; v této souvislosti upozorňuje na systém EU pro obchodování s emisemi, jehož platnost se od roku 2025 postupně rozšiřuje i na námořní dopravu;

81.vyzývá Komisi, aby po formálním přijetí dekarbonizačních opatření přijatých IMO na 83. zasedání Výboru pro ochranu mořského prostředí předložila Evropskému parlamentu zprávu (MEPC 83), v níž posoudí jejich celkovou environmentální integritu a jejich přínos k cílům Pařížské dohody, jakož i srovnání s úrovní environmentální integrity, kterou zajišťují ustanovení EU ETS;

82.vítá analýzu COM(2025)0110., kterou Komise zveřejnila dne 18. března 2025 a která ukazuje, že neexistují žádné důkazy o nárůstu využívání menších lodí mimo oblast působnosti systému EU pro obchodování s emisemi nebo o přesunech z lodi na loď jako způsobu obcházení nedávného rozšíření systému EU pro obchodování s emisemi na námořní dopravu; připomíná ustanovení o přezkumu EU ETS v roce 2026, které stanoví možnost rozšíření působnosti na menší lodě, včetně pobřežních lodí s hrubou prostorností v rozmezí od 400 do 5 000 tun;

83.poznamenává, že v roce 2020 odpovídalo zemědělství za 10–12 % světových antropogenních emisí a za 11 % všech emisí v EU; uznává významný potenciál, jenž má pro snižování emisí skleníkových plynů zemědělství; zdůrazňuje, že zemědělci a zemědělské odvětví jsou vůči změně klimatu obzvláště zranitelní a že změna klimatu představuje významnou hrozbu pro potravinovou bezpečnost na celém světě; zdůrazňuje, že politiky zaměřené na snižování emisí v zemědělství by měly v maximální míře zajistit potravinové zabezpečení; zdůrazňuje, že je třeba zavést politický rámec, který by vytvářel pobídky pro udržitelné způsoby hospodaření a podporoval zemědělce, zejména drobné, v přechodu na odolné postupy a odměňoval zemědělce, kteří podporují úsilí o zmírnění dopadů změny klimatu a chrání biologickou rozmanitost; poukazuje na environmentální přínosy obnovy odvodněných rašelinišť a k dalším opatřením, která podporují biologickou rozmanitost, zdraví půdy a kvalitu vody v zemědělských podnicích a zároveň přispívají ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně;

84.vítá skutečnost, že podle Světové banky se nyní ceny uhlíku vztahují na 28 % celosvětových emisí World Bank, State and Trends of Carbon Pricing 2025 (Stav a trendy v oblasti stanovování cen uhlíku v roce 2025), Světová banka, Washington DC, květen 2025.; vyjadřuje však politování nad tím, že pokrytí i průměrné ceny jsou stále příliš nízké na to, aby mohly být naplněny cíle Pařížské dohody; zdůrazňuje, že ceny uhlíku zvyšují příjmy, které by měly být použity na opatření v oblasti klimatu a spravedlivou transformaci;

85.vítá skutečnost, že Brazílie zavádí systém obchodování s emisemi a že několik obchodních partnerů EU zavedlo nebo plánuje zavést obchodování s uhlíkem nebo jiné mechanismy stanovování cen uhlíku, a to i v reakci na zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM); vyzývá Komisi, aby dále vybízela a podporovala další strany, aby zavedly nebo zlepšily mechanismy stanovování cen uhlíku, a aby prozkoumala propojení a další formy spolupráce se stávajícími mechanismy stanovování cen uhlíku mimo EU; vyzývá Komisi, aby v této souvislosti zajistila, že veškerá propojení s EU ETS budou i nadále přinášet dodatečné a trvalé příspěvky ke zmírňování změny klimatu a nebudou oslabovat domácí závazky Unie týkající se emisí skleníkových plynů;

86.zdůrazňuje, že globální hodnocení ukazuje význam přechodu na udržitelný životní styl a udržitelné vzorce spotřeby a výroby, a to i v podobě intenzivnějšího oběhového hospodářství; zdůrazňuje, že je třeba zintenzivnit úsilí o rozvoj a zlepšení oběhového hospodářství EU; vyzývá Komisi, aby v souladu se závazkem 8. akčního programu pro životní prostředí co nejdříve navrhla na základě posouzení dopadů cíl pro materiálovou a spotřební stopu EU do roku 2030;

87.zdůrazňuje, že je třeba řešit klimatické a environmentální dopady textilního odvětví, které produkuje přibližně 8–10 % celosvětových emisí skleníkových plynů a má značnou spotřebu zdrojů, zejména vody a energie; opakuje, že textilní průmysl musí hrát v rámci přechodu na oběhové hospodářství důležitou roli a že musí řešit výzvy související s předcházením vzniku odpadů, nakládáním s odpady, vylučováním mikroplastů, spotřebou vody, nadprodukcí, produkcí pro potřeby ultrarychlé a rychlé módy, celkovou trvanlivostí a netoxičností výrobního procesu a recyklovatelností v textilním odvětví; v této souvislosti podtrhuje důležitost nedávné novely rámcové směrnice EU o odpadech; zdůrazňuje, že v celém textilním hodnotovém řetězci je třeba urychleně zlepšit standardy lidských práv;

88.zdůrazňuje dopad klimatické krize na odvětví cestovního ruchu, které je jak přispívajícím, tak zranitelným odvětvím, a potřebu, aby se destinace přizpůsobily klimatickým rizikům a rozvíjely cestovní ruch odolný vůči klimatu; vyzývá k podpoře přechodu k udržitelnějšímu cestovnímu ruchu, ve kterém by se uplatňovaly ekologicky odpovědné a nízkouhlíkové postupy;

89.konstatuje, že roste vědecký a politický zájem o modifikaci slunečního záření (SRM) prostřednictvím navrhovaného souboru přístupů klimatického inženýrství, jako je např. injektáž roztroušeného aerosolu, jež mají za cíl uměle odrážet sluneční záření a ochlazovat planetu; zdůrazňuje, že modifikace slunečního záření nijak neřeší hlavní příčinu změny klimatu, že neexistuje vědecká jistota ohledně jejích účinků a že tento přístup ohrožuje – a to potenciálně katastrofálním způsobem – klimatickou a geopolitickou stabilitu; připomíná, že rezoluce OSN o globální správě byla zablokována; zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že neexistují spolehlivé vědecké důkazy o bezpečnosti, účinnosti a správě, musí se veškeré snahy o klimatické inženýrství řídit zásadou předběžné opatrnosti;

90.připomíná doporučení skupiny hlavních vědeckých poradců Komise zveřejněná v prosinci 2024, a vyzývá proto Komisi, aby se aktivně zapojila do vyjednávání o globálním rámci správy pro modifikaci slunečního záření (SRM) založeném na pevném stanovisku proti nezavádění SRM a aby posílila schopnost odhalovat a kvantifikovat jakékoli jeho nehlášené zavádění; Komisi a členské státy vyzývá dále k tomu, aby se dohodly na celoevropském moratoriu na používání SRM a aby zajistily, že případné veřejné financování odpovědného vědeckého výzkumu a komplexního mezinárodního posouzení rizik, možných účinků a dopadů této technologie nenahradí veřejné financování výzkumu v oblasti přizpůsobení se změně klimatu a jejího zmírňování;

91.zdůrazňuje význam genderových hledisek a inkluzivních přístupů v procesu UNFCCC, včetně pracovního programu pro spravedlivou transformaci; vyzývá všechny smluvní strany, včetně EU a jejích členských států, aby zvýšily úsilí o začlenění rovnosti žen a mužů do svých revidovaných vnitrostátně stanovených příspěvků a národních adaptačních plánů a do svých politik v oblasti klimatu a životního prostředí, zejména těch, které se týkají zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se této změně a ztrát a škod; zdůrazňuje, že je třeba, aby všechny smluvní strany, včetně EU a jejích členských států, přijaly konkrétnější opatření s cílem splnit závazky vyplývající z obnoveného akčního plánu pro rovnost žen a mužů dohodnutého na konferenci COP25; naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby zvýšily úsilí o dosažení cílů stanovených v Akčním plánu EU pro rovnost žen a mužů III;

92.vyzývá k vypracování nového ambiciózního akčního plánu pro rovnost žen a mužů před konferencí COP30, který by byl průřezový, inkluzivní, měřitelný, založený na lidských právech a soudržný ve všech oblastech opatření v oblasti klimatu; vyzývá smluvní strany, aby zajistily, že financování v oblasti klimatu bude zohledňovat genderová hlediska a že akční plán pro rovnost žen a mužů bude obsahovat odpovídající plán financování vypracovaný zvlášť pro tento účel; vyzývá všechny strany, aby během konference COP30 přijaly nový akční plán pro rovnost žen a mužů;

93.opětovně zdůrazňuje, že adaptační kapacita a zranitelnost se liší podle pohlaví, věku, schopností, rasy a profese; vyzývá proto všechny smluvní strany, aby v rámci svých vnitrostátních adaptačních plánů, sdělení o přizpůsobení se změně klimatu a vnitrostátně stanovených příspěvků posuzovaly potřeby zranitelných skupin obyvatelstva, reagovaly na ně a upřednostňovaly je;

94.uznává, že změna klimatu má na ženy a dívky neúměrně větší dopad, který prohlubuje stávající nerovnosti mezi muži a ženami a představuje zcela specifické hrozby pro způsoby jejich obživy, zdraví a bezpečnost; opětovně zdůrazňuje, že je třeba urychlit opatření ke snižování rizika katastrof, která by zohledňovala genderové aspekty, a tím i k uplatňování sendajského rámce, které tyto aspekty zohlední; vyzývá k tomu, aby bylo vyvinuto další úsilí v souvislosti se stanovením priorit a zohledněním genderových aspektů v oblasti připravenosti na katastrofy, zejména tím, že se budou používat rozčleněné soubory údajů o snižování rizika katastrof;

95.domnívá se, že je nutné rozšířit a usnadnit přístup žen k financování inkluzivních opatření v oblasti klimatu, a konstatuje, že ženy mají mnohem omezenější přístup k finančním zdrojům na projekty v oblasti přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby podávaly zprávy o tom, zda jejich příspěvky na financování opatření v oblasti klimatu zohledňují rovnost žen a mužů, a aby posílily soudržnost mezi podporou rovnosti žen a mužů a podporou klimatu prostřednictvím nástrojů vnější činnosti a Evropské investiční banky;

96.opětovně zdůrazňuje, že je důležité zvýšit účast žen na rozhodování v kontextu diplomatické činnosti v oblasti klimatu, včetně delegací COP a vedení na všech úrovních opatření v oblasti klimatu; vyzývá všechny smluvní strany, aby usilovaly o rovné zastoupení žen a mužů ve svých delegacích a na všech úrovních rozhodování a jednání o změně klimatu; naléhavě vyzývá všechny smluvní strany, aby určily vnitrostátní kontaktní místa pro otázky rovnosti žen a mužů a změny klimatu a aby navýšily příslušné zdroje, odbornou přípravu a podporu, a to i v EU;

97.připomíná význam plného zapojení všech smluvních stran do rozhodovacích procesů UNFCCC v duchu upřímné spolupráce a uznává, že ochrana prostoru pro občanskou společnost a subjekty na místní a regionální úrovni, aby mohly působit a podílet se na správě klimatu, je základem odpovědnosti a transparentnosti; uznává, že existuje mnoho překážek, které brání účasti organizací občanské společnosti na konferencích smluvních stran; zdůrazňuje, že občanská společnost a aktéři na místní a regionální úrovni hrají zásadní roli v pokroku při provádění vnitrostátně stanovených příspěvků tím, že zajišťují, aby opatření byla účinná, přizpůsobená místním podmínkám a reagovala na potřeby komunity;

98.vyzývá předsednictví COP30 a budoucí předsednictví, aby usnadňovala účast rozvojových zemí a delegátů z nejméně rozvinutých zemí a aby za tímto účelem vyčlenila dodatečné zdroje; vybízí smluvní strany, aby zahrnuly mladé lidi do svých delegací s cílem zajistit, aby budoucí generace hrály aktivní úlohu při utváření rozhodnutí týkajících se jejich budoucnosti; vítá zřízení funkce mládežnického klimatického šampiona na konferenci COP28 jako krok k většímu zapojení mladých lidí do procesu UNFCCC; vyzývá konferenci COP30, aby institucionalizovala smysluplnou účast dětí a mladé lidi, a to i prostřednictvím mechanismů strukturovaného dialogu a oficiálního zastoupení; vyzývá k většímu využívání virtuálních platforem na konferencích smluvních stran s cílem posílit globální inkluzivnost a účast delegátů a zástupců občanské společnosti;

99.požaduje, aby organizátoři konferencí smluvních stran zajistili, aby lidská práva, základní svobody, včetně svobody projevu, plná a neomezená účast občanů a organizací občanské společnosti, včetně práva na pokojné shromažďování a sdružování, a rovný přístup k těmto i budoucím konferencím smluvních stran byly plně zakotveny a zaručeny v dohodě o hostitelské zemi, která by měla být zveřejněna co nejdříve po podpisu; vyzývá sekretariát UNFCCC, aby sledoval dodržování pravidel a přijal opatření v případě porušení těchto kritérií v oblasti lidských práv;

100.domnívá se, že výběr hostitelského města pro budoucí zasedání konference COP by měl zohlednit soubor předem stanovených podmínek, včetně logistické a organizační kapacity, bezpečnosti a ochrany, jakož i environmentálních, ekonomických a sociálních dopadů organizace akce; zdůrazňuje důležitost udržitelné organizace konference COP30; lituje veškerých negativních dopadů, které konference COP30 mohla mít na místní ekosystém a místní komunitu v Belému; vyzývá k přijetí preventivních opatření s cílem zmírnit tato rizika;

101.vyjadřuje znepokojení nad tím, že na konferenci COP29 bylo akreditováno více než 1 770 lobbistů za fosilní paliva; vyzývá UNFCCC a smluvní strany, aby zajistily ochranu rozhodovacího procesu před zájmy, které jsou v rozporu s cíli Pařížské dohody; apeluje na UNFCCC, aby na základě modelu ochrany, kterou v souvislosti s tabákovým průmyslem poskytuje Rámcová úmluva WHO o kontrole tabáku, iniciovala navržení ambiciózního rámce odpovědnosti, který by chránil práci UNFCCC před nepatřičným ovlivňováním; vyzývá všechny smluvní strany, aby se v kontextu tohoto rámce dohodly na definici „střetu zájmů“ za účelem zpřísnění požadavků na zveřejňování;

102.požaduje, aby akreditace pozorovatelů byla podmíněna tím, že UNFCCC bude předloženo formální a veřejně přístupné prohlášení o zastupovaných zájmech, aby se zvýšila transparentnost vlivu na konferenci smluvních stran;

103.vítá skutečnost, že Komise neposkytla akreditaci lobbistům za fosilní paliva k účasti na COP29, a vyzývá k pokračování této praxe; vyjadřuje politování nad tím, že na konferenci COP29 bylo členskými státy EU akreditováno 113 lobbistů za fosilní paliva, a vyzývá všechny členské státy, aby pro účast na konferenci COP30 ani na žádné další konferenci COP neposkytovaly akreditaci žádným lobbistům za fosilní paliva;

104.je toho názoru, že konference COP30 představuje deset let po uzavření Pařížské dohody klíčový milník, a zdůrazňuje, že boj proti změně klimatu by měl být silnou hnací silou růstu, snižovat energetickou chudobu a zvyšovat odolnost, udržitelnost a konkurenceschopnost průmyslu a malých a středních podniků; vyzývá tvůrce politik všech smluvních stran úmluvy, aby v souladu se zásadou společné, ale rozdílné odpovědnosti (CBDR) prováděli ambiciózní, včasná a cílená opatření jako součást stabilního, předvídatelného a podpůrného transformačního rámce;

105.zdůrazňuje, že dobře navržené a proveditelné podpůrné politiky mohou zajistit, aby dekarbonizace a klimatické cíle šly ruku v ruce s průmyslovým růstem, tvorbou pracovních míst a inovacemi; připomíná, že investice do udržitelných a čistých technologií přispívají k dosažení environmentálních, hospodářských a sociálních cílů;

106.považuje za nanejvýš důležité, aby EU zajistila spravedlivý přechod ke klimatické neutralitě do roku 2050, uchovala si podporu veřejnosti pro opatření v oblasti klimatu a šla příkladem, což by mělo zajistit výhodu prvního tahu v oblasti čistých technologií a udržitelných průmyslových odvětví; vyzývá k přijetí důrazných a cílených opatření, která by chránila průmysl EU před rizikem úniku uhlíku a před nekalou globální konkurencí a zajistila rovné podmínky na celosvětové úrovni; zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí řešit přetrvávající vysoké ceny energie, které podkopávají konkurenceschopnost průmyslu EU, a to i prostřednictvím investic do čisté a obnovitelné energie, energetické účinnosti, sítí a flexibility;

107.uznává, že cíl EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a zároveň zvýšit svou konkurenceschopnost znamená hlubokou průmyslovou transformaci, která vyžaduje rozsáhlé a cílené veřejné a soukromé investice přizpůsobené různým podmínkám členských států a průmyslových odvětví a zvýšení podpory čistých technologií, inovací, dovedností a infrastruktury; zdůrazňuje, že investice do průmyslových hodnotových řetězců pro čisté technologie jsou rovněž klíčem k reindustrializaci EU a posílení strategické autonomie;

108.naléhavě vyzývá k podpoře průmyslových podniků EU, včetně malých a středních podniků a podniků se střední tržní kapitalizací, aby si zachovaly své vedoucí postavení na světovém trhu a zároveň dekarbonizovaly a přešly na hospodářství s nulovými čistými emisemi; zdůrazňuje, že je třeba poskytnout účinná řešení na jejich podporu v této přechodné fázi s cílem podpořit jejich inovační kapacitu a zajistit konkurenceschopnost, poskytnout jim předvídatelné a zjednodušené administrativní postupy, například online povolovací procesy a přístup k financování, a usnadnit jim účast na veřejných zakázkách;

109.vyzývá k urychlené dekarbonizaci a zároveň k posílení konkurenceschopnosti; vítá akt o průmyslu s nulovými čistými emisemi Sdělení Komise ze dne 26. února 2025 nazvané „Sdělení o Dohodě o čistém průmyslu: společný plán konkurenceschopnosti a dekarbonizace“ (COM(2025)0085)., dohodu o čistém průmyslu Tamtéž. a akční plán pro cenově dostupnou energii Sdělení Komise ze dne 26. února 2025 nazvané „Akční plán pro dostupné ceny energie“ (COM(2025)0079). jako klíčové kroky na cestě k odolnému a klimaticky neutrálnímu hospodářství a připravovaný akt o urychlení dekarbonizace průmyslu; vítá rozšířený Inovační fond EU, který podporuje rozšiřování nových inovací a technologií v Evropě zaměřených na dekarbonizaci a rozvoj dodavatelského řetězce;

110.podporuje řízení uhlíku jako součást opatření ke zmírnění průmyslových emisí a zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou hraje zachycování, využívání a ukládání uhlíku při dekarbonizaci těžko odstranitelných průmyslových emisí a při výrobě nízkouhlíkových produktů, včetně nízkouhlíkového vodíku; připomíná strategii průmyslového řízení emisí uhlíku, Sdělení Komise ze dne 6. února 2024 nazvané „Směrem k ambicióznímu průmyslovému hospodaření s uhlíkem pro EU“ (COM(2024)0062). jejímž cílem je rozšířit zachycování, ukládání, využívání a odstraňování CO₂; vítá pokrok při vytváření globálního trhu s uhlíkem, který by měl napomoci globální dekarbonizaci průmyslových odvětví a zajistit rovné podmínky pro podniky na celém světě; v této souvislosti připomíná svůj postoj k systému EU ETS a systému CBAM Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. dubna 2025 o energeticky náročných průmyslových odvětvích (Úř. věst. C, C/2025/4369, 9.9.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/4369/oj); Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2025 o Dohodě o čistém průmyslu, přijaté texty, P10_TA(2025)0137., přičemž vítá návrh na zjednodušení tohoto systému, který je součástí prvního souhrnného balíčku, a považuje ho za důležitý krok k dalšímu zvýšení účinnosti systému, pokud jde o zamezování úniku uhlíku, a vyzývá k vytvoření funkčního exportního modelu, který by řešil riziko úniku uhlíku spojeného s vývozem zboží podléhajícího systému CBAM z EU do zemí mimo EU;

111.naléhavě vyzývá ke zlepšení přístupu evropských průmyslových podniků k financování dekarbonizace v souladu s Pařížskou dohodou; zdůrazňuje, že na podporu dekarbonizace v rámci příštího víceletého finančního rámce jsou zapotřebí odpovídající finanční zdroje, a to i prostřednictvím zvláštních nástrojů financování, které budou účinně řešit potřeby financování evropského průmyslu;

112.uznává zásadní úlohu malých a středních podniků a podniků se střední tržní kapitalizací, zejména mikropodniků a začínajících podniků, při podpoře a realizaci inovací, tvorby pracovních míst a růstu a při vedení digitální a ekologické transformace prostřednictvím inovací a špičkových technologických řešení; zdůrazňuje, že v souvislosti s tím jsou zapotřebí předvídatelná pravidla a lepší přístup k financování;

113.zdůrazňuje, že je třeba, aby všechny smluvní strany měly nepřetržitý bezpečný a konkurenceschopný přístup ke kritickým surovinám, včetně surovin druhotných; vítá akt o kritických surovinách Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1252 ze dne 11. dubna 2024, kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin a mění nařízení (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1724 a (EU) 2019/1020 (Úř. věst. L, 2024/1252, 3.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1252/oj). a záměr Komise navrhnout nový akt o oběhovém hospodářství a vyzývá k diverzifikaci dodavatelských řetězců s normami rovnocennými normám EU; je přesvědčen, že je zapotřebí, aby existoval předvídatelný regulační rámec, který umožní využít potenciál oběhových obchodních modelů, zejména těch, které jsou založeny na předcházení vzniku odpadu, opětovném použití a vysoce kvalitní recyklaci, s cílem zajistit přístup ke kritickým surovinám;

114.zdůrazňuje naléhavou potřebu rekvalifikace a zvyšování kvalifikace pracovní síly pomocí investic do vědy, technologie, inženýrství a matematiky (STEM) a akademií dovedností pro nulové čisté emise, aby se odstranil nedostatek pracovních sil a nedostatek dovedností v oblasti dekarbonizace evropského průmyslu; vyzývá ke spolupráci se sociálními partnery s cílem řešit kvalifikační nedostatky a budoucí poptávku po pracovní síle v oblasti čistých technologií;

115.zdůrazňuje, že je důležité postupně ukončit používání fosilních paliv, a to co nejdříve, a zároveň připomíná, že je třeba připravit opatření k zajištění dodávek plynu za zmírněných nákladů pro odvětví, která se v krátkodobém až střednědobém horizontu nemohou v podstatné míře spoléhat na elektrifikaci; konstatuje, že EU by sice měla vynaložit úsilí na dosažení celosvětového konsensu o tomto postupném ukončení používání fosilních paliv na konferenci COP30, ale zároveň by měla pokračovat ve snižování své závislosti na fosilních palivech, zajistit si větší množství různých dodavatelů energie a budovat energeticky účinné a dekarbonizované hospodářství, aby posílila svou energetickou bezpečnost a konkurenceschopnost průmyslu a zajistila domácnostem a podnikům přístup k cenově dostupné energii; vyzývá EU, aby okamžitě ukončila dovoz ruských fosilních paliv, včetně zemního plynu, neboť se tím subvencuje ruská útočná válka proti Ukrajině; v této souvislosti vítá nedávný plán ukončení dovozu energie z Ruska, který je součástí programu REPowerEU Sdělení Komise ze dne 12. května 2025 nazvané „Plán na ukončení dovozu energie z Ruska“ (COM(2025)0440).; vyzývá země skupiny G7, aby při transformaci energetiky šly příkladem, a vyzývá všechny smluvní strany COP, aby dekarbonizovaly své energetické systémy a zastavily veškeré nové investice do těžby fosilních paliv;

116.zdůrazňuje nevyužitý potenciál geotermální energie pro dosažení cílů Pařížské dohody a energetické politiky EU, zejména pro vytápění a průmyslový ohřev; vyzývá ke sdílení osvědčených postupů, inovací a technologií;

117.připomíná klíčové výsledky prvního globálního hodnocení v rámci konsensu SAE na konferenci COP28, včetně ztrojnásobení obnovitelných zdrojů energie a zdvojnásobení energetické účinnosti do roku 2030, jakož i urychlení investic do čisté energie; vítá skutečnost, že rok 2023 byl z hlediska růstu kapacity elektřiny z obnovitelných zdrojů rokem rekordním Mezinárodní energetická agentura, „Renewables“ (Obnovitelné zdroje energie), https://www.iea.org/energy-system/renewables#tracking., a vyzývá k průběžnému sledování a monitorování pokroku, a to jak na úrovni EU, tak na celosvětové úrovni; se znepokojením konstatuje, že současné investiční trendy neodpovídají úrovni, která je nezbytná k tomu, aby svět uvedených cílů dosáhl IEA, World Energy Investment 2024: Overview and key findings (Světové investice v odvětví energetiky v roce 2024: přehled a hlavní zjištění), 2024., a zdůrazňuje, že překonání tohoto nepoměru vyžaduje politická opatření a účinnější koordinaci veřejného a soukromého sektoru;

118.poukazuje na význam globálního snižování emisí metanu v dodavatelských řetězcích fosilních paliv během přechodu na systémy čisté energie s cílem dosáhnout do roku 2030 celosvětového snížení emisí metanu o 75 %, jak se uvádí ve scénáři Mezinárodní energetické agentury (IAE) pro nulové čisté emise do roku 2050; vyzývá signatáře Globálního metanového závazku, aby zvýšili své úsilí, protože současná míra snižování emisí je stále nedostatečná IEA, „Tracking pledges, targets and action“ (Plnění příslibů a cílů a realizace opatření), https://www.iea.org/reports/global-methane-tracker-2024/tracking-pledges-targets-and-action. a celosvětové emise stále přesahují 120 milionů tun ročně; vítá plán partnerství pro snižování emisí metanu, který Komise představila na konferenci COP29, a vyzývá k jeho rychlému provedení, mimo jiné prostřednictvím uvedení úspěšných příkladů na konferenci COP30;

119.podporuje globální cíl zvýšit kapacitu skladování energie do roku 2030 šestinásobně na 1 500 GW a obecně zvýšit flexibilitu systému v souladu s cíli skupiny G7; zdůrazňuje potřebu inovací v oblasti technologií snižujících emise skleníkových plynů; upozorňuje, že změna klimatu narušuje energetické systémy, včetně účinnosti vodních a termálních elektráren; zdůrazňuje potřebu rozvoje nefosilní flexibility a skladování energie pro lepší integraci a řízení obnovitelných zdrojů;

120.poukazuje na zásadní revizi právních předpisů EU v oblasti energetiky, k níž došlo v rámci balíčku „Fit for 55“ a která tyto předpisy uvedla do souladu s ambicióznějším cílem EU snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 %, aby bylo nejpozději do roku 2050 dosaženo klimatické neutrality, a kterou je nyní třeba účinným způsobem provádět; domnívá se, že také další smluvní strany by měly vyvíjet podobné a neméně významné úsilí;

121.zdůrazňuje úlohu čisté energie a obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti a diverzifikace systémů pro dosahování klimatické neutrality; v této souvislosti vítá nedávnou reformu koncepce trhu s elektřinou v EU Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1711 ze dne 13. června 2024, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001 a (EU) 2019/944, pokud jde o zlepšení uspořádání trhu Unie s elektřinou (Úř. věst. L, 2024/1711, 26.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1711/oj)., jejímž cílem je podpořit výrobu energie z obnovitelných zdrojů a posílit postavení a ochranu spotřebitelů; domnívá se, že k provedení pravidel pro uspořádání trhu s elektřinou je třeba přijmout další opatření; zdůrazňuje, že je nezbytné stanovit pragmatické, jasné a příznivé podmínky pro rozšíření nízkouhlíkového a obnovitelného vodíku, aby se urychlila transformace energetiky, zejména v odvětvích, ve kterých se emise snižují obtížně;

122.připomíná, že se EU zavázala k dodržování zásady „energetická účinnost v první řadě“, která bere v potaz nákladovou efektivnost, účinnost systému, skladovací kapacity, flexibilitu na straně poptávky a bezpečnost dodávek energie; zdůrazňuje její úlohu při snižování emisí, snižování účtů za energii, zlepšování energetické bezpečnosti a ochraně zranitelných spotřebitelů;

123.zdůrazňuje potřebu rozsáhlých veřejných a soukromých investic do energetické sítě EU a související infrastruktury, které by umožnily jejich modernizaci, včetně digitalizace a rozšíření, jehož součástí by měla být i přeshraniční propojení energetických soustav, jakož i další flexibilní integraci čistých a obnovitelných zdrojů energie, opatření v oblasti účinnosti a řešení umožňující skladování energie s cílem zajistit občanům a průmyslu EU čistou, dostatečnou, bezpečnou a cenově dostupnou energii; zdůrazňuje zejména potřebu modernizace elektrické sítě EU v rámci připravovaného balíčku pro evropské sítě;

124.zdůrazňuje potřebu globální koordinace s rozvojovými a nejméně rozvinutými zeměmi a jejich podpory s cílem dosáhnout čistých nulových emisí a budovat kapacity prostřednictvím přeshraniční spolupráce v oblasti tvorby politik a přenosu vědy a technologií;

125.podtrhuje, že je třeba podporovat partnerství se spolehlivými zeměmi mimo EU, pokud jde o vnější rozměry politik na poli energetiky; bere na vědomí úsilí EU o vytváření energetických aliancí na základě perspektivy udržitelného rozvoje, zohledňující také zájmy obyvatel a místních komunit;

126.bere na vědomí prohlášení Deklarace o ztrojnásobení jaderné kapacity, prosinec 2023. o ztrojnásobení celosvětové jaderné kapacity do roku 2050, které bylo vydáno na COP28 a které v době konání COP29 podepsalo 31 zemí, včetně 12 členských států EU a Ukrajiny; v této souvislosti připomíná vytvoření jaderné aliance, kterou navrhlo několik členských států EU, a Evropské průmyslové aliance pro malé modulární reaktory;

127.zdůrazňuje, že v procesu spravedlivé a inkluzivní energetické transformace hrají ústřední roli místní komunity a občané; vyzdvihuje právní rámec EU umožňující vznik energetických společenství a jeho potenciál jako vzoru pro mezinárodní partnery;

128.uznává význam programu Copernicus a znalostního centra EU pro pozorování Země v oblasti klimatu a pozorování; zdůrazňuje význam družicového monitorování pro politiku v oblasti klimatu, včetně sledování emisí metanu, lesů a propadů uhlíku; vyzývá ke společnému výzkumu vesmírných a klimatických technologií, posílení partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem a zvýšení investic do kosmické ekonomiky EU v zájmu strategické autonomie;

129.zdůrazňuje zásadní úlohu výzkumu a inovací pro dosahování cílů Pařížské dohody a Zelené dohody; vyjadřuje politování nad tím, že EU stále neplní svůj cíl v oblasti investic do výzkumu a vývoje ve výši 3 % HDP, a vyzývá k vypracování strategií na podporu průmyslového výzkumu a vývoje;

130.vítá přínosy programu Horizont Evropa a jeho partnerství, jako jsou společné podniky a znalostní a inovační společenství Evropského inovačního a technologického institutu, pro podporu spolupráce veřejného a soukromého sektoru zaměřené na dosažení klimatické neutrality a zajištění udržitelných, přístupných a cenově dostupných inovací;

131.zdůrazňuje, že EU musí spolupracovat na výzkumu zaměřeném na technologie, průmysl a inovativní vědu, což pomůže významně přispět k plnění Pařížské dohody, a vyzývá k rychlému uskutečnění nové strategie pro evropské vědy o živé přírodě a přezkumu strategie pro biohospodářství; vítá iniciativu „Vyberte si Evropu“ (Choose Europe for Science), která zlepšuje možnosti financování výzkumu v EU; vyzývá Komisi, aby podporovala strategická partnerství v oblasti výzkumu s cílem vytvořit v Evropě rovné podmínky; podporuje další opatření k zajištění dlouhodobé dostupnosti údajů o klimatu pro mezinárodní výzkumnou komunitu;

132.zdůrazňuje klíčový význam digitalizace pro energetickou integraci, propojení trhů a snižování emisí; podtrhuje důležitost digitálních technologií a nástrojů založených na umělé inteligenci pro dosažení čisté průmyslové transformace, neboť tyto technologie nabízejí příležitosti mimo jiné v oblasti elektrifikace, flexibility a energetické účinnosti; očekává strategický plán EU pro digitalizaci a umělou inteligenci v energetice; je znepokojen uhlíkovou stopou odvětví informačních a komunikačních technologií a vyzývá k zavedení udržitelných postupů v datových centrech; připomíná cíl digitální strategie EU, kterým je zajistit do roku 2030 klimaticky neutrální a vysoce energeticky účinná datová centra a elektronické komunikační sítě a služby;

133.domnívá se, že Parlament by měl na konferenci COP30 tvořit nedílnou součást delegace EU, neboť při uzavírání mezinárodních dohod je nutný jeho souhlas a jako jeden ze spolunormotvůrců hraje ústřední úlohu při provádění Pařížské dohody v EU; očekává proto, že mu bude umožněno, aby se na konferenci COP30 v Belému účastnil koordinačních schůzek EU, a že bude mít zaručen včasný přístup ke všem přípravným dokumentům; zavazuje se, že bude jednat nezávisle a bez střetu zájmů;

134.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a sekretariátu UNFCCC s žádostí, aby bylo rozesláno všem smluvním stranám, které nejsou členy EU.