(2)Přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/111955 Unie zakotvila do právních předpisů závazný cíl klimatické neutrality celého hospodářství do roku 2050, tedy snížení emisí skleníkových plynů na čistou nulu k tomuto datu, a cíl dosáhnout následně záporných emisí. Uvedené nařízení rovněž stanoví závazný průběžný cíl Unie v oblasti klimatu do roku 2030 a vyžaduje stanovení průběžného cíle Unie v oblasti klimatu do roku 2040.

__________________

5 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/1119/oj).

(3)S přihlédnutím k vědeckému poradenství Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu (dále jen „poradní výbor“) a na základě podrobného posouzení dopadů předložila Komise doporučený cíl pro rok 2040, jímž je snížení čistých emisí skleníkových plynů o 90 % ve srovnání s rokem 1990, ve svém sdělení ze dne 6. února 2024 s názvem Zajištění naší budoucnosti: Klimatický cíl pro Evropu na rok 2040 a cesta ke klimatické neutralitě do roku 2050 vybudováním udržitelné, spravedlivé a prosperující společnosti6.

__________________

6 COM(2024)0063.

(4)Při navrhování cíle Unie v oblasti klimatu do roku 2040 Komise zvážila nejlepší dostupné a nejnovější vědecké poznatky, včetně posledních zpráv Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) a poradního výboru, sociální a hospodářský dopad nečinnosti a její dopad na životní prostředí, včetně s tím spojených nákladů, nutnost zajistit spravedlivou a sociálně vyváženou transformaci pro všechny; nákladovou a ekonomickou efektivnost, konkurenceschopnost hospodářství Unie, zejména konkurenceschopnost malých a středních podniků a odvětví, u nichž hrozí největší riziko úniku uhlíku, nejlepší dostupné, nákladově efektivní a bezpečné technologie, které je možné rozšiřovat, energetickou účinnost, včetně zásady „energetická účinnost v první řadě“, dostupnost energií a bezpečnost dodávek energie pro všechny členské státy; spravedlnost a solidarita v rámci členských států a mezi nimi; nutnost zajistit environmentální účinnost a pokrok v průběhu času; nutnost zachovat, spravovat a rozšiřovat přírodní propady uhlíku z dlouhodobého hlediska a chránit a obnovovat biologickou rozmanitost, včetně mořského prostředí, investiční potřeby a příležitosti, mezinárodní vývoj a úsilí vynaložené k dosažení dlouhodobých cílů Pařížské dohody a konečného cíle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) a stávající informace týkající se předpokládaného orientačního rozpočtu emisí skleníkových plynů Unie na období 2030–2050.

(5)K dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2040 je mimo jiné naprosto nezbytné plně provádět dohodnutý rámec politiky do roku 2030, zajistit a poskytovat podporu s cílem zvýšit a upevnit konkurenceschopnost a odolnost evropského průmyslu, zajistit udržitelné potravinové systémy, jakož i odolnost venkovských komunit a potravinové zabezpečení prostřednictvím udržitelného a odolného evropského zemědělského odvětví, zajistit způsoby transformace založené na nejlepších dostupných, nákladově efektivních a bezpečných technologiích, které je možné rozšiřovat, a při přechodu na klimatickou neutralitu se více zaměřit na spravedlivou transformaci postižených regionů, odvětví a zranitelných domácností, která nikoho neopomíjí, například za pomoci podpory ze Sociálního klimatického fondu. Dále je zásadní zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž s mezinárodními partnery a účelně využívat všechny ekonomické nástroje EU s cílem odrazovat od nekalých obchodních praktik a bojovat proti nim, dekarbonizovat energetický systém pomocí technologicky neutrálního přístupu, který zahrnuje všechna řešení v oblasti bezuhlíkové a nízkouhlíkové energie (včetně obnovitelných zdrojů energie, jaderné energie, energetické účinnosti, skladování, zachycování a ukládání uhlíku, zachycování a využívání uhlíku, pohlcování uhlíku, geotermální a vodní energie, udržitelné bioenergie a všech dalších současných i budoucích energetických technologií pro nulové čisté emise), snížit závislost na dovozu a diverzifikovat unijní zdroje kritických surovin a se všemi relevantními odvětvími včetně průmyslu a dopravy zorganizovat strategický dialog o rámci pro období po roce 2030.

(7)Prioritou by mělo být domácí snižování emisí skleníkových plynů, které by mělo být doplněno navýšeným pohlcováním emisí, a to jak prostřednictvím přírodních, tak technologických řešení. Při vypracovávání politického balíčku pro období po roce 2030 by měla být věnována náležitá pozornost příspěvku hrubého snížení emisí oproti přírodnímu a technologickému pohlcování. U přírodního pohlcování je třeba zohlednit charakteristiky, jako je věková struktura lesů, podíl organických půd, přirozená variabilita, a nejistoty související s dopady klimatických změn, s působením přírodních škodlivých činitelů a se změnami metodik. V příštích desetiletích bude v hospodářství Unie hrát stále větší roli přírodní pohlcování a průmyslové pohlcování, a to s ohledem na potřebu dosáhnout rovnováhy mezi emisemi skleníkových plynů a pohlcováním nejpozději do roku 2050 a následně i záporných emisí. Pobídky budou vypracovány v rámci přezkumu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES7 v roce 2026, kdy Komise do systému EU pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů („EU ETS“) hodlá zahrnout domácí trvalé pohlcování uhlíku s cílem kompenzovat těžko odstranitelné zbytkové emise. Odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví hraje ústřední úlohu v udržitelném a oběhovém biohospodářství a má potenciál poskytovat dlouhodobé přínosy pro klima a životní prostředí, které přispívají k přechodu hospodářství EU na čistou energii a snižují závislost nahrazením fosilních materiálů.

__________________

7 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2003/87/oj).

(8)Unie zavedla regulační rámec pro dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2030. Právní předpisy provádějící uvedený cíl zahrnují mimo jiné směrnici 2003/87/ES, kterou byl zřízen EU ETS, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/8428, které stanovilo vnitrostátní cíle pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/8419, které ukládá odvětví využívání půdy cíle čistého pohlcování uhlíku. S cílem zajistit hladký přechod na systém EU ETS2 by mělo být použití čl. 30(k) odst. 2 písm. a) až e) směrnice 2003/87/ES odloženo o jeden rok. Komise by měla posoudit, jak by bylo třeba změnit příslušné právní předpisy Unie, aby bylo možné dosáhnout cíle v oblasti klimatu do roku 2040 i s přihlédnutím ke klesající kapacitě přírodních propadů. Při navrhování rámce na období po roce 2030 by Komise měla připravit podrobná posouzení dopadů a zohlednit svoji analýzu integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, geopolitické prostředí, včetně potřeby zajistit schopnost Unie a jejích členských států rychle zvýšit a posílit svou obrannou kapacitu odstraněním možné zátěže při současném zachování pobídek pro dekarbonizaci průmyslu, dopady na konkurenceschopnost, na malé a střední podniky a energeticky náročná průmyslová odvětví, jakož i dopady na náklady na výrobu energie a investiční potřeby ve všech členských státech, a měla by zvážit přijetí nezbytných opatření, ve vhodných případech včetně legislativních návrhů.

__________________

8 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/842/oj).

9 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/841/oj).

Komise bude i nadále posilovat iniciativy týkající se podpůrného rámce a bude usilovat o urychlení jejich přijímání a provádění s cílem zajistit, aby byly nastoleny podmínky na podporu dotčených fyzických a právnických osob, jako je evropský průmysl a občané, v průběhu celé transformace, při dosahování cílů stanovených v odstavcích 1 a 3 tohoto článku, cíle stanoveného v čl. 2 odst. 1 a klimaticky neutrálního hospodářství.

V rámci přezkumu uvedeného v odstavci 4 prvním pododstavci Komise v zájmu usnadnění dosažení cíle stanoveného v odstavci 3 tohoto článku zajistí, aby byly v legislativních návrzích náležitě zohledněny následující prvky:

a)od roku 2036 vhodný příspěvek ke klimatickému cíli pro rok 2040 v podobě vysoce kvalitních mezinárodních kreditů podle článku 6 Pařížské dohody do výše 5 % čistých emisí EU z roku 1990 odpovídající domácímu snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2040 o 85 % ve srovnání s úrovněmi v roce 1990 způsobem, který je zároveň ambiciózní a nákladově efektivní, na podporu EU a třetích zemí při dosahování trajektorií snižování čistých emisí skleníkových plynů slučitelných se závazkem Pařížské dohody udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C a snažit se omezit zvýšení teploty na 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí zajišťující environmentální integritu trhu těchto kreditů a zároveň podporu vedoucího postavení EU v oblasti technologií; pro období 2031–2035 může být zváženo pilotní období pro zahájení vysoce kvalitního a vysoce integrovaného mezinárodního trhu kreditů; původ, kritéria kvality a další podmínky týkající se získávání a využívání jakýchkoli takových kreditů budou upraveny právem Unie s cílem zajistit, aby byly založeny na důvěryhodných a transformačních činnostech v partnerských zemích, jejichž cíle a politiky v oblasti klimatu jsou slučitelné s cíli Pařížské dohody a podléhají spolehlivým zárukám zajišťujícím integritu, zamezení dvojímu započtení, adicionalitu, trvalost, transparentní správu, silné metody monitorování, vykazování a ověřování, jakož i vedlejší přínosy v hospodářské, sociální a environmentální oblasti a záruky v oblasti lidských práv, záruky, které mají zabránit financování projektů, jež jsou v rozporu se strategickými zájmy Unie, a vysoké ambice, pokud jde o podíl výnosů z přizpůsobení se změně klimatu, sdílení přínosů v oblasti zmírňování s dotčenými zeměmi a celkové zmírňování globálních emisí; při stanovování kritérií Komise zváží stanovení přísnějších kritérií, než jsou kritéria stanovená v čl. 6 odst. 4 Pařížské dohody;

b)role domácího trvalého pohlcování v rámci systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii („EU ETS“) při kompenzaci těžko odstranitelných zbytkových emisí;

c)větší flexibilita napříč odvětvími a nástroji a v jejich rámci, aby se podpořilo dosažení cílů jednoduchým a nákladově efektivním způsobem;

d)cíle a úsilí členských států v období po roce 2030 by měly odrážet nákladovou efektivnost a solidaritu a měly by zohledňovat jejich rozdílné vnitrostátní podmínky a specifika, včetně podmínek a specifik ostrovů a nejvzdálenějších regionů;

f)sociální, ekonomické a environmentální dopady ve všech členských státech, a to i ve vztahu k cílům dekarbonizace a konkurenceschopnosti evropského průmyslu;

h)nutnost zajistit a podporovat řádnou a spravedlivou, pragmatickou, nákladově efektivní a sociálně vyváženou transformaci pro všechny, zohledňující rozdílné okolnosti jednotlivých států, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat dopadům na spotřebitelské ceny a na energetickou a dopravní chudobu, jakož i regionům, odvětvím, včetně jejich investičních kapacit, malým a středním podnikům, zemědělcům a zranitelným domácnostem postiženým přechodem ke klimatické neutralitě;

i)zjednodušení a snížení administrativní zátěže, technologická neutralita, nákladová efektivnost, ekonomická efektivnost a hospodářská bezpečnost;

j)opatření v oblasti klimatu jako hnací síla investic, inovací a větší konkurenceschopnosti;

k)potřeba posílit odolnost a globální konkurenceschopnost hospodářství Unie a snížit riziko úniku uhlíku, zejména pro malé a střední podniky a průmyslová odvětví, která jsou úniku nejvíce vystavena, a to i v souvislosti s vývozem, aby byla zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž;

m)dostupnost a cenová dostupnost energií, bezpečnost dodávek, energetická bezpečnost, energetická účinnost, včetně zásady „energetická účinnost v první řadě“, jakož i posílení elektrizačních soustav a propojení za účelem vybudování skutečné energetické unie a podpora domácí výroby energie;

o)nutnost zajistit environmentální účinnost a pokrok v průběhu času a zároveň chránit sociální soudržnost a zajistit potravinové zabezpečení a spravedlivou transformaci;

vypouští se

q)investiční potřeby a příležitosti, včetně přístupu k veřejnému a soukromému financování, jakož i podpora inovací a přístup k inovativním technologiím ve všech členských státech, s přihlédnutím ke geografické vyváženosti;

r)mezinárodní vývoj a úsilí vynaložené na dosažení dlouhodobých cílů Pařížské dohody a konečného cíle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), jakož i podpora Unie jejím partnerům při řešení změny klimatu a jejích dopadů.