(1)V Unii v současné době neexistuje společný přístup k výpočtu základu daně pro podniky. Podniky v Unii jsou proto povinny dodržovat různé systémy daně z příjmů právnických osob v každém členském státě, ve kterém působí. Například v roce 2023 se podle výroční zprávy o zdanění za rok 2024 zákonné sazby daně z příjmů právnických osob v jednotlivých členských státech pohybovaly od 10 % do 31,5 % (a od 9 % do 29 % s přihlédnutím k režimům daňové podpory zavedeným vládami).

(2)Existence 27 různých systémů daně z příjmu právnických osob v Unii komplikuje dodržování daňových předpisů a vede k nekalé soutěži mezi podniky a může vést ke dvojímu zdanění, vyhýbání se daňové povinnosti a dvojímu nezdanění. Podle výroční zprávy o zdanění za rok 2024 byly ztráty příjmů v důsledku přesouvání zisku podniků odhadnuty na 20 % všech příjmů z daně z příjmů právnických osob vybraných v Unii v roce 2022, což by činilo přibližně 100 miliard EUR v nominální hodnotě. Tyto fenomény jsou stále zřejmější, protože globalizace a digitalizace ekonomiky výrazně změnily vnímání hranic země a obchodních modelů. Vlády se pokusily této nové realitě přizpůsobit a nejednotná reakce členských států vedla k dalšímu narušení vnitřního trhu. Různé právní rámce rovněž nevyhnutelně vedou k rozdílným postupům správy daní v jednotlivých členských státech. To s sebou často přináší dlouhé postupy, které se vyznačují nepředvídatelností a nedůsledností a vysokými náklady na dodržování předpisů, což může mít dopad na přeshraniční investování. Taková složitost může bránit expanzi podniků na vnitřním trhu, což má další negativní dopady na inovace, konkurenceschopnost a zaměstnanost. Společný přístup je proto nezbytný nejen pro zajištění spravedlivého a účinného zdanění, ale také pro posílení integrity a konkurenceschopnosti společností působících na vnitřním trhu.

(3)Ačkoli jsou systémy daně z příjmů právnických osob koncipovány odlišně, jejich základní rysy jsou podobné, neboť stanoví pravidla směřující ke stejnému cíli, tj. k dosažení základu daně pro podniky. V tomto smyslu by na podporu řádného fungování vnitřního trhu měla být oblast daně z příjmu právnických osob v Unii formována v souladu se zásadou, že společnosti platí svůj spravedlivý podíl daně v jurisdikcích, kde jsou generovány jejich zisky. Proto by bylo pro podniky, které působí na vnitřním trhu, důležité, aby členské státy zavedly společný právní rámec pro harmonizaci základních rysů systémů daně z příjmů právnických osob s cílem zjednodušit daňová pravidla, snížit administrativní zátěž, zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž, posílit právní jistotu pro společnosti působící přeshraničně a bojovat proti vyhýbání se daňovým povinnostem. Oblast působnosti této harmonizace by měla být přísně omezena na kritéria a subjekty uvedené v této směrnici, zatímco daňové sazby a politiky prosazování zůstávají v pravomoci členských států v rámci směrnice Rady (EU) 2022/25231a.

(5)Prostředí pro podnikání na vnitřním trhu by se mělo stát atraktivnější a stimulovat tak v Unii růst a investice. Za tímto účelem by mělo být prioritou uzákonění společného rámce pravidel pro daň z příjmů právnických osob, aby se podnikům usnadnilo dodržování těchto pravidel při přeshraniční činnosti a rovněž aby se podpořily podniky, které si přejí dále se rozšiřovat do zahraničí, i podpora podnikání na vnitřním trhu. Očekává se, že jednotný soubor pravidel daně z příjmů právnických osob pro mezinárodní činnost povede k větší daňové jistotě a menšímu počtu daňových sporů, neboť by měl odstranit narušení a snížit počet případů dvojího zdanění a nezdanění. To také znamená méně příležitostí ke zneužití některých specifických vnitrostátních daňových ustanovení v celoevropském kontextu. Vzhledem k tomu, že pro rozpočty členských států je klíčová udržitelnost daňových příjmů, a to i z hlediska investic do infrastruktury, výzkumu a vývoje, bezpečnosti a obrany, ekologické a sociální transformace a poskytování veřejných služeb, zejména pro nejzranitelnější domácnosti, je nezbytně nutné navrhnout taková pravidla pro stanovení zisku v Unii, která nebudou mít za následek snížení příjmů členských států. Kromě toho by bylo do budoucna zásadní zajistit, aby se rozdělování příjmů provádělo podle nástroje založeného na spolehlivých parametrech, které nelze zneužít.

(7)Ačkoli by se prahová hodnota určovala na základě sloučených příjmů skupiny na celosvětovém základě, působnost ustanovení by měla být omezena na členy skupiny působící na vnitřním trhu, neboť právo Unie se uplatňuje pouze v rámci Unie a nezavazuje státy mimo Unii. Proto by měla být v oblasti působnosti pouze podmnožina takové skupiny nacházející se v Unii. To by zahrnovalo společnosti, které jsou daňovými rezidenty členského státu a jejich stálé provozovny, včetně jakékoli významné hospodářské přítomnosti, působící v členském státě, jakož i stálé provozovny společností ze třetích zemí, jež patří k téže skupině, nacházející se v Unii.

(9)Plánovaná iniciativa klade důraz na cíl zjednodušit stávající pravidla a zlepší účinnost a konkurenceschopnost vnitřního trhu. Proto by pravidla pro výpočet základu daně měla být vytvořena použitím omezené řady daňových úprav na účetní závěrky jednotlivých členů skupiny. Tyto omezené úpravy by představovaly běžné úpravy, které jsou nezbytné pro převod účetních výkazů na základ daně. Vzhledem k potřebě sladění se směrnicí (EU) 2022/2523 by úpravy měly být v souladu s uvedeným rámcem, což by mělo usnadnit provádění i členským státům a podnikům, které již obecné zásady znají. V tomto rámci by se měla zohlednit platba dorovnávací daně splatné v souladu se směrnicí (EU) 2022/2523 nebo při uplatnění kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně podle této směrnice nebo jakékoli jiné alternativní minimální daně uznané na mezinárodním fóru, jako je OECD.

(10)Vzhledem k tomu, že v zájmu zjednodušení budou jako výchozí bod pro výpočet základu daně jednotlivých členů skupiny použity účetní výkazy, je nutné navrhnout daňová pravidla tak, aby se co nejvíce přiblížila finančnímu účetnictví. V případech, kdy je to možné, by se účetní zachycení aktiva nebo závazku pro účely zdanění nezměnilo, a tudíž by nebylo nutné provádět žádné úpravy. V souladu se smyslem zdanění je rovněž nutné, aby se s dalšími prvky základu daně zacházelo pro daňové účely jinak, než jak jsou kvalifikovány v rámci finančního účetnictví. S cílem zajistit soulad s mezinárodními daňovými postupy, jako jsou postupy v rámci druhého pilíře, by směrnice měla umožnit větší flexibilitu při výběru standardů finančního účetnictví používaných ke stanovení předběžného daňového výsledku.

(12)Aby bylo dosaženo klíčového cíle, kterým je vytvoření zjednodušeného rámce daně z příjmů právnických osob, měly by být předběžné daňové výsledky za každého člena skupiny sloučeny do jednoho společného základu daně, aby bylo možné jej následně přidělit způsobilým členům skupiny. Tento rámec by měl být pro podniky jednoduchý a neměl by pro ně představovat žádnou novou zátěž. Daňové úpravy účetních závěrek by vedly k předběžným daňovým výsledkům jednotlivých členů skupiny. Tyto výsledky by pak byly sloučeny, což by umožnilo zastropovanou úlevu při přeshraničních ztrátách mezi členy skupiny BEFIT, a následně by byl sloučený základ daně přidělen členům skupiny na základě přechodného pravidla pro přidělování; to by otevřelo cestu ke stálému mechanismu. Stálý mechanismus by měl být založen na rozdělení podle vzorce, který by mimo jiné zahrnoval čtyři soubory hmatatelných faktorů: práce, aktiva, prodej a digitální přítomnost. Díky němu by nebylo třeba, aby transakce uvnitř skupiny BEFIT byly v souladu se zásadou obvyklých tržních podmínek. Výhodou by bylo využití novějších údajů z podávání zpráv podle jednotlivých zemí a informací získaných během přechodného období. Rovněž to umožní důkladnější posouzení dopadu, který by mělo mít zavedení dvoupilířového přístupu na vnitrostátní základy daně a základy daně skupin BEFIT, a sníží se tak náklady společností na dodržování daňových předpisů. Tímto způsobem by stále bylo možné uskutečnit klíčový cíl daňové neutrality na vnitřním trhu, což by omezilo případy dvojího zdanění a dvojího nezdanění a zvýšilo daňovou jistotu s cílem snížit počet daňových sporů. Vzhledem k vyvíjející se mezinárodní situaci v oblasti daní a nejistému provádění prvního pilíře klíčovými jurisdikcemi je nezbytné, aby si Unie zachovala flexibilitu při vytváření autonomního, spravedlivého a ekonomicky vyváženého mechanismu přidělování.

(14)Aby byl zajištěn prostor pro růst a investice, mohly by členské státy rovněž individuálně uplatňovat po přidělení dodatečné úpravy (např. zdanění příspěvků na důchodové pojištění) v oblastech, na které se nevztahuje společný rámec. Členské státy by rovněž mohly svůj přidělený podíl dále upravovat bez stanovení stropu, aby se zajistilo, že budou moci rozhodovat o svých vnitrostátních politikách v této oblasti, např. proto, aby účinně využívaly zdroje, stimulovaly investice a vytvářely pracovní místa. Tyto dodatečné úpravy mohou zahrnovat odpočty, úlevy, daňové úlevy nebo jiná vnitrostátní opatření v oblasti daně z příjmu právnických osob, včetně opatření na podporu výzkumu a vývoje nebo jiných politických cílů, za předpokladu, že se tato opatření vztahují pouze na přidělený podíl základu daně a nemají vliv na konsolidovaný základ daně nebo mechanismus přidělování podle této směrnice. Úprava po přidělení by se však měla zaměřit na pobídky s uplatněním daně na vstupu. Členské státy by se měly zdržet poskytování daňových pobídek s uplatněním daně na výstupu, jako v případě daňových režimů pro příjmy z patentů a jiných režimů duševního vlastnictví.

(15)V některých členských státech fungují systémy daně z příjmů právnických osob, které jsou postaveny na zásadách odlišných od nejběžnějšího přístupu, jako jsou systémy daně založené na distribuci. Je proto velmi důležité provést nezbytné úpravy, aby byla zajištěna funkční interakce s těmito systémy, a nikoli vytvářet rozpor mezi oběma systémy, který by odrazoval od zakládání podniků. Řešení lze hledat v určitých úpravách po přidělení. To by znamenalo, že část, která by byla přidělena členovi skupiny v rámci systému založeného na distribuci, by musela být upravena v poměru k distribucím provedeným během účetního roku. Podstata daňového systému založeného na distribuci by byla plně zachována, protože distribuce představuje časový bod pro zdanění přidělené části a podle toho by se určilo, kolik z ní bude třeba zdanit. V tomto ohledu by se mělo počítat s mechanismem převádění, aby se zajistilo, že přidělená část, která není zdaněna v běžném roce, bude zdaněna v následujících letech. Případné zahrnutí daňových systémů založených na distribuci do oblasti působnosti této směrnice by mělo být posouzeno po pěti letech.

(17)Společný rámec pro zdanění právnických osob by nutně zahrnoval správní systém, který by měl v ideálním případě zajistit určitou míru daňové jistoty a zjednodušení. Aby byla podpořena jednotnost, musel by správní systém vycházet z významu fungování centralizovaného styčného místa pro řešení řady společných otázek, jako je informační přehled za celou skupinu, a zajistit odpovídající míru důvěrnosti a bezpečnosti, jakož i koordinace a spolupráce mezi vnitrostátními daňovými správami. Současně by měl systém správy během přeměny plně respektovat národní daňovou suverenitu, neboť místní daňová přiznání, audity a řešení sporů by musely zůstat především na úrovni členských států.

(18)Aby bylo zajištěno správné provádění a vymáhání pravidel společného rámce, měly by členské státy stanovit pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující. Pro případ náležitého nepodání informačního přehledu BEFIT a pro případ úmyslně nesprávného vyplnění informačního přehledu by tyto sankce měly být stanoveny v minimální výši 0,1 % obratu skupiny BEFIT.

(19)Aby se optimalizovaly výhody společného právního rámce pro výpočet základu daně z příjmů právnických osob na vnitřním trhu, mělo by být uplatňování pravidel volitelné pro skupiny, včetně skupin malých a středních podniků, jejichž roční souhrnné příjmy jsou nižší než 750 000 000 EUR, pokud sestavují konsolidovanou účetní závěrku a mají v Unii zdanitelnou přítomnost. Tím, že se pravidla budou moci uplatňovat i na skupiny menší velikosti, může mít ze zjednodušení, které společný rámec nabízí, prospěch více skupin s přeshraničními strukturami a činnostmi. Společnosti, které se rozhodnou, že se na ně tato směrnice bude vztahovat, by měly mít možnost využít technickou pomoc členských států a Komise, aby mohly dodržovat nová pravidla, a podpořit tak svou přeshraniční činnost.

8.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 74 za účelem změny příloh I a II s výhradním cílem zohlednit změny právních předpisů členských států týkajících se forem společností a daní z příjmů právnických osob.

a)společnost je buď nejvyšším mateřským subjektem skupiny, nebo jakoukoli jinou společností skupiny, v níž nejvyšší mateřský subjekt přímo nebo nepřímo drží alespoň 50 % vlastnických práv nebo práv spojených s nárokem na zisk;

b)sídlo stálé provozovny je buď nejvyšším mateřským subjektem skupiny, nebo jakýmkoli jiným členem (společností nebo subjektem) skupiny, v níž nejvyšší mateřský subjekt přímo nebo nepřímo drží alespoň 50 % vlastnických práv nebo práv spojených s nárokem na zisk.

Čistý účetní příjem nebo ztráta člena skupiny BEFIT se upraví v souladu s čl. 16 odst. 1 písm. e) směrnice (EU) 2022/2523.

vypouští se

vypouští se

1.Čistý účetní příjem nebo ztráta člena skupiny BEFIT se upraví tak, aby se v účetním roce pořízení vyloučilo jakékoli dlouhodobé hmotné aktivum, jehož účetní hodnota před odpisem je nižší než 7 500 EUR.

a)všechny budovy a jakýkoli jiný typ nemovitého majetku a staveb, které jsou používány pro podnikání, s výjimkou průmyslových budov a staveb: 30 let;

b)veškerá ostatní dlouhodobá hmotná aktiva: jejich životnost, jak je posouzená v souladu s přijatelným účetním standardem v Unii uvedeným v článku 7, přinejmenším však 10 let;

1.Pořizovací náklady, náklady na výstavbu nebo zhodnocení spolu s datem uvedení do užívání po pořízení, výstavbě nebo zhodnocení se zaznamenávají v evidenci dlouhodobých aktiv v rámci skupiny BEFIT pro každé dlouhodobé aktivum zvlášť.

3. Evidence dlouhodobých aktiv je vedena tak, aby poskytovala dostatečné informace, včetně údajů o zcizení, pro výpočet předběžného daňového výsledku. Skupina BEFIT uchovává kopii evidence dlouhodobých aktiv pět let ode dne, kdy bylo odepisování těchto aktiv ukončeno. Evidence dlouhodobých aktiv obsahuje alespoň tyto údaje:

Pokud společnost nebo stálá provozovna vstoupí do skupiny BEFIT, odečtou se od jejího podílu na základu daně BEFIT stanoveného v souladu s kapitolou III veškeré neuplatněné ztráty vzniklé do pěti let před datem vstupu v souladu s právními předpisy o dani z příjmů právnických osob členského státu, v němž je společnost nebo stálá provozovna daňovým rezidentem nebo v němž je umístěna.

Bez ohledu na článek 9, pokud člen skupiny BEFIT v důsledku zcizení akcií opustí skupinu BEFIT a během tohoto nebo předchozího účetního roku tento člen skupiny BEFIT nabyl v rámci transakce uvnitř skupiny BEFIT jedno nebo více dlouhodobých aktiv, příslušná částka odpovídající zisku nebo ztrátě vyplývajících ze zcizení těchto dlouhodobých aktiv uvnitř skupiny BEFIT se zahrne do čistého účetního příjmu nebo ztráty člena skupiny BEFIT, který vlastnil tato aktiva před zcizením uvnitř skupiny BEFIT.

První pododstavec se nepoužije, pokud člen skupiny BEFIT prokáže, že transakce uvnitř skupiny BEFIT byla provedena z platných obchodních důvodů ve smyslu čl. 15 odst. 1 písm. a) směrnice 2009/133/ES.

b)zápornou částkou, ztráta se započte proti zdanitelnému příjmu nejvyššího mateřského subjektu a převede se do období dalších maximálně pěti let a započte se proti nejbližšímu kladnému základu daně BEFIT. Odpočet bude proveden úměrně účasti nejvyššího mateřského subjektu v jeho způsobilých dceřiných společnostech, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 1, a v plné výši v případě stálých provozoven. Snížení základu daně daňového poplatníka-rezidenta nevyústí v zápornou částku.

Pro každý účetní rok v období mezi 1. červencem 2028 a nejpozději 30. červnem 2033 („přechodné období“) se základ daně BEFIT přidělí členům skupiny BEFIT v souladu se základním procentním podílem.

Pro skupiny, které začnou podléhat této směrnici po skončení prvního účetního roku, kdy se tato směrnice začne uplatňovat, skončí přechodné období uvedené v prvním pododstavci nejpozději 30. června 2033.

a)zóna s nízkým rizikem: pokud se výdaje nebo příjmy člena skupiny BEFIT plynoucí z transakcí uvnitř skupiny BEFIT zvýší v daném účetním roce o méně než 15 % v porovnání s průměrnými výdaji nebo příjmy plynoucími z transakcí uvnitř skupiny BEFIT za předchozí tři účetní roky;

b)zóna s vysokým rizikem: pokud se výdaje nebo příjmy člena skupiny BEFIT plynoucí z transakcí uvnitř skupiny BEFIT zvýší v daném účetním roce o 15 % nebo více v porovnání s průměrnými výdaji nebo příjmy plynoucími z transakcí uvnitř skupiny BEFIT za předchozí tři účetní roky.

5.Bez ohledu na čl. 13 odst. 2 se překročení výpůjčních nákladů uvedených v článku 2 směrnice Rady (EU) 2016/1164, které vyplývají z transakce mezi členy skupiny BEFIT, neuznává pro účely výpočtu základního procentního podílu člena skupiny BEFIT, kterému tyto náklady vznikly. Členské státy přijmou vhodná opatření na podporu podniků ke snížení těchto rizik.

vypouští se

10.Pravidla stanovená v odstavcích 1 až 8 se nadále používají až do vstupu v platnost jakékoli případné změny navržené podle čl. 77 odst. 1b.

2.Kromě úprav uvedených v odstavci 1 může členský stát s výhradou směrnice (EU) 2022/2523 povolit zvýšení nebo snížení přidělené části členů skupiny BEFIT, kteří jsou daňovými rezidenty v daném členském státě nebo v něm mají stálou provozovnu, prostřednictvím dalších položek.

2. Informační přehled BEFIT se podává orgánu daňového přiznání nejpozději šest měsíců po skončení účetního roku.

1. Podávající subjekt oznámí orgánu daňového přiznání chyby v informačním přehledu BEFIT do tří měsíců od včasného podání přehledu.

3. Informace sdělované mezi členy týmu BEFIT se v co největší míře poskytují elektronicky prostřednictvím zabezpečeného připojení nebo zabezpečené sítě, a to pomocí nástroje pro spolupráci BEFIT.

4.Pro usnadnění fungování a komunikace týmu BEFIT Komise prostřednictvím prováděcích aktů standardizuje předávání informací mezi členy týmu BEFIT, a to prostřednictvím nástroje pro spolupráci BEFIT, a podporuje zabezpečený přenos informací. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 73.

1. Člen skupiny BEFIT oznámí příslušnému orgánu členského státu, v němž je daňovým rezidentem nebo v němž má stálou provozovnu, chyby v individuálním daňovém přiznání do tří měsíců od včasného podání tohoto přiznání.

1.Příslušný orgán členského státu může zahájit a koordinovat audity členů skupiny BEFIT, kteří jsou v daném členském státě daňovými rezidenty nebo v něm mají stálou provozovnu. Příslušný orgán informuje ostatní členy týmu BEFIT do jednoho měsíce od zahájení takového auditu.

1.Člen skupiny BEFIT může podat opravný prostředek proti obsahu individuálního daňového výměru provedeného podle článku 64 u příslušného orgánu členského státu, v němž je tento člen skupiny BEFIT daňovým rezidentem nebo v němž má stálou provozovnu, a to do tří měsíců ode dne, kdy mu byl výměr oznámen. Správní opravné prostředky projednává správní orgán, který je v souladu s právem členského státu člena skupiny BEFIT příslušný k projednávání opraných prostředků v prvním stupni. Správní opravné prostředky se řídí právem členského státu, v němž je člen skupiny BEFIT daňovým rezidentem nebo v němž má stálou provozovnu. Pokud v členském státě, v němž je člen skupiny BEFIT daňovým rezidentem nebo v němž má stálou provozovnu, takový správní orgán neexistuje, může člen skupiny BEFIT podat opravný prostředek přímo u soudu.

1.Pokud bylo rozhodnutí podle článku 66 potvrzeno nebo změněno, má podávající subjekt právo podat opravný prostředek přímo u soudu členského státu, v němž je daňovým rezidentem nebo v němž má stálou provozovnu, a to do tří měsíců od obdržení rozhodnutí odvolacího správního orgánu. Soudní opravné prostředky se řídí právem členského státu, v němž je podávající subjekt daňovým rezidentem nebo v němž má stálou provozovnu.

1.Pokud bylo rozhodnutí podle článku 67 potvrzeno nebo změněno, má člen skupiny BEFIT právo podat opravný prostředek u soudu členského státu, v němž je daňovým rezidentem nebo v němž má stálou provozovnu, a to do tří měsíců ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí odvolacího správního orgánu podle článku 67 oznámeno. Soudní opravné prostředky se řídí právem členského státu, v němž je člen skupiny BEFIT daňovým rezidentem nebo v němž má stálou provozovnu.

Pokud výsledek správního nebo soudního opravného prostředku vyžaduje změny daňového výměru skupiny BEFIT nebo individuálního daňového výměru jednoho nebo více členů skupiny BEFIT, přijmou členské státy vhodná opatření, aby zajistily, že tyto změny budou nadále možné, v časovém rámci deseti let.

Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich provádění a vymáhání. Stanovené sankce a opatření pro dodržování předpisů musí být účinné, přiměřené a odrazující. Sankce se stanoví v minimální výši 0,1 % obratu skupiny BEFIT v případě nepodání informačního přehledu BEFIT podle článku 59 a v případě, že informační přehled BEFIT byl záměrně vykázán nesprávně.

2.Členské státy sdělí Evropskému parlamentu a Komisi informace s významem pro hodnocení směrnice v souladu s odstavcem 3, včetně souhrnných údajů o členech skupiny BEFIT, kteří jsou daňovými rezidenty v jejich jurisdikci, a o jejich stálých provozovnách působících v jejich jurisdikci, aby bylo možné řádně posoudit: