P10_TA(2025)0285Institucionální aspekty zprávy o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti (Draghiho zpráva)Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. listopadu 2025 o institucionálních aspektech zprávy o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti (Draghiho zpráva) (2025/2013(INI))Evropský parlament,

–s ohledem na zprávu Maria Draghiho ze dne 9. září 2024 s názvem „Budoucnost evropské konkurenceschopnosti“ (Draghiho zpráva),

–s ohledem na projev Maria Draghiho přednesený při předložení Draghiho zprávy Evropskému parlamentu dne 17. září 2024,

–s ohledem na zprávu Enrica Letty ze dne 17. dubna 2024 nazvanou „Mnohem více než jen trh“ (Lettova zpráva),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. ledna 2025 nazvané „Kompas konkurenceschopnosti pro EU“ (COM(2025)0030),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. února 2025 nazvané „Cesta k příštímu víceletému finančnímu rámci“ (COM(2025)0046),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. března 2025 nazvané „Unie úspor a investic – strategie na podporu bohatství občanů a hospodářské konkurenceschopnosti v EU“ (COM(2025)0124),

–s ohledem na zprávu ze dne 30. října 2024, kterou vypracoval Sauli Niinistö pod názvem „Společně bezpečnější – posílení civilní a vojenské pohotovosti a připravenosti Evropy“ (Niinistöva zpráva),

–s ohledem na zprávu ze dne 9. května 2022 o konečných závěrech Konference o budoucnosti Evropy,

–s ohledem na své usnesení ze dne 4. května 2022 o opatřeních v návaznosti na Konferenci o budoucnosti Evropy Úř. věst. C 465, 6.12.2022, s. 109.,

–s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2022 o výzvě ke svolání konventu k revizi Smluv Úř. věst. C 493, 27.12.2022, s. 130.,

–s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2023 k návrhům Evropského parlamentu na změnu Smluv Úř. věst. C, C/2024/4216, 24.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/4216/oj.,

–s ohledem na své usnesení ze dne 11. července 2023 o provádění překlenovacích ustanovení ve Smlouvách EU Úř. věst. C, C/2024/3996, 17.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/3996/oj.,

–s ohledem na své usnesení ze dne 7. května 2025 o přepracovaném dlouhodobém rozpočtu Unie v měnícím se světě Přijaté texty, P10_TA(2025)0090.,

–s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2025 o bílé knize o budoucnosti evropské obrany Úř. věst. C, C/2025/3151, 20.6.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/3151/oj.,

–s ohledem na článek 48 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“),

–s ohledem na překlenovací ustanovení ve Smlouvách EU,

–s ohledem na ustanovení Smlouvy o posílené spolupráci a stálé strukturované spolupráci,

–s ohledem na článek 122 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouvy o fungování EU“),

–s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A10-0196/2025),

A.vzhledem k tomu, že Mario Draghi vypracoval na žádost předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové zprávu (dále „Draghiho zpráva“), v níž nabízí komplexní diagnózu strukturálních problémů EU a upozorňuje na riziko dlouhodobého zpomalení hospodářského růstu EU, které by v konečném důsledku mohlo ohrozit její prosperitu a systém sociálního zabezpečení; vzhledem k tomu, že Draghiho zpráva ukazuje, že Evropa se již nemůže spoléhat na řadu faktorů, které v minulosti podporovaly její růst;

B.vzhledem k tomu, že mezi EU a Spojenými státy výrazně vzrostl rozdíl v HDP, který se zvýšil z více než 15 % v roce 2002 na přibližně 30 % v roce 2023 (měřeno v cenách z roku 2015); vzhledem k tomu, že příčinou je především výraznější pokles produktivity v Evropě a skutečnost, že EU nedokázala využít digitální revoluci, kterou přinesl internet, a s ní spojené možnosti pro zvýšení produktivity, což je částečně způsobeno roztříštěností jednotného evropského trhu;

C.vzhledem k tomu, že v Draghiho zprávě se mezi základními předpoklady pro budoucí růst Evropy uvádí odstranění rozdílů v inovacích, společný plán dekarbonizace a konkurenceschopnosti, zvýšení bezpečnosti a snížení závislosti a plnění hospodářských, environmentálních a sociálních cílů EU; vzhledem k tomu, že zpráva odhaduje, že to bude vyžadovat zvýšení investic o přibližně 5 % HDP EU, což bude představovat dodatečné roční investice ve výši minimálně 750 až 800 miliard EUR;

D.vzhledem k tomu, že rychle roste celosvětová poptávka po kritických surovinách kvůli přechodu na čistou energii a že Evropa je velmi závislá rovněž na dovozu digitálních technologií, zejména pro výrobu čipů, neboť 75–80 % celosvětové kapacity pro výrobu polovodičových destiček se nachází v Asii; vzhledem k tomu, že by měla být koncipována skutečná „zahraniční hospodářská politika“ EU, která by umožnila zachovat autonomii a konkurenceschopnost EU nejen v této kritické oblasti, ale i v dalších strategických odvětvích;

E.vzhledem k tomu, že jak zpráva Enrica Letty, kterou zadala Evropská rada, tak Draghiho zpráva upozorňují na to, že od počátku se prokázalo, že jednotný trh je obrovskou podporou hospodářství EU a má výraznou zásluhu na její přitažlivosti a že je i nadále základním kamenem evropské integrace a hodnot a funguje jako silný katalyzátor růstu, prosperity a solidarity; vzhledem k tomu, že mezinárodní situace se hluboce proměnila, což zdůraznilo skutečnost, že jednotný trh je třeba dokončit a prohloubit, aby mohl dosáhnout plného potenciálu;

F.vzhledem k tomu, že v Draghiho zprávě se uvádí, že má-li být obnovena produktivita EU a mají-li být splněny její environmentálních a sociální cíle, jsou zapotřebí dodatečné roční investice ve výši minimálně 750 až 800 miliard EUR;

G.vzhledem k tomu, že unijní podpora veřejných i soukromých investic je omezena velikostí rozpočtu EU, jeho nedostatečnou zacíleností, složitým správním rámcem a příliš konzervativním přístupem k riziku; vzhledem k tomu, že pro řešení výzev, které přesahují hranice jednotlivých států, jsou nezbytné společné investice EU, včetně společně financovaných tržních iniciativ, neboť umožňují úspory z rozsahu, podporují strategickou autonomii, chrání a podporují soudržnost v celé Unii, přitahují soukromý kapitál, zvyšují globální konkurenceschopnost EU v kritických odvětvích a umožňují financovat další evropské veřejné statky;

H.vzhledem k tomu, že snahy o vytvoření unie kapitálových trhů, což předsedkyně Komise von der Leyenová označila za strategickou prioritu, za poslední desetiletí zatím nedosáhly svých cílů; vzhledem k tomu, že z budování unie kapitálových trhů vyplývá, že dobře integrované finanční služby v rámci jednotného trhu jsou nezbytné pro splnění strategických cílů hospodářské politiky EU;

I.vzhledem k tomu, že Draghiho zpráva přináší komplexní analýzu správy ekonomických záležitostí a konkurenceschopnosti EU;

J.vzhledem k tomu, že od zahájení útočné války Ruska proti Ukrajině dostal proces přistoupení několika zemí nový impuls, takže EU se musí připravit na příští kolo rozšíření a zlepšit své rozhodovací procesy tak, aby mohla účinně fungovat s větším počtem členských států; vzhledem k tomu, že v Draghiho zprávě se uvádí, že legislativní činnost Komise se rozrůstá a že EU by měla důsledně uplatňovat zásadu subsidiarity; vzhledem k tomu, že Draghiho zpráva poukazuje rovněž na to, že pravidla, jimiž se řídí rozhodování v EU, neprošla po jejím rozšíření žádným podstatným vývojem a že s ohledem na budoucí rozšíření a složitější globální prostředí je nutné, aby tato pravidla byla posílena a zjednodušena; vzhledem k tomu, že rozšíření jednotného trhu nabízí značný potenciál pro růst hospodářství EU a posílení geoekonomického postavení EU;

K.vzhledem k tomu, že v Draghiho zprávě se rovněž uvádí, že více vlád používá národního práva veta k oddalování nebo rozmělňování činnosti pomocí rozhodovacího procesu; vzhledem k tomu, že ve zprávě se dále zdůrazňuje, že ačkoli posílení EU vyžaduje změny Smlouvy, mnoho lze dosáhnout cílenými úpravami; vzhledem k tomu, že Draghiho zpráva proto zdůrazňuje, že novou průmyslovou strategii pro Evropu musí doprovázet souběžná optimalizace institucionálního uspořádání a fungování EU;

L.vzhledem k tomu, že Draghiho zpráva zdůrazňuje, že je třeba evropský rozhodovací proces zjednodušit, aby se usnadnilo přijímání opatření na posílení konkurenceschopnosti a hospodářského růstu EU a aby se taktéž zajistilo včasné a efektivní přijímání rozhodnutí;

M.vzhledem k tomu, že Draghiho zpráva objasňuje, že politický a institucionální model EU je možné posílit ve stávajícím právním rámci, a to jeho cílenou racionalizací, aniž by bylo nutné měnit Smlouvu; vzhledem k tomu, že tato racionalizace by se měla zaměřit spíše na deregulaci než na zvyšování počtu pravidel a postupů EU;

N.vzhledem k tomu, že Draghiho zpráva označuje digitalizaci a rozvoj umělé inteligence (AI) za klíčové stimuly budoucí evropské konkurenceschopnosti; vzhledem k tomu, že EU zatím propásla zásadní příležitosti digitální revoluce a stále zaostává za světovými lídry v oblasti kapacit AI, datové infrastruktury a rozšiřování hlubokých technologií;

O.vzhledem k tomu, že Draghiho zpráva zdůrazňuje, že EU musí posílit strategickou autonomii a obrannou kapacitu a že by za tímto účelem měla překonat roztříštěnost trhu, posílit interoperabilitu a konsolidovat evropský obranný průmysl; vzhledem k tomu, že tuto vizi doplňuje Niinistöova zpráva, v níž se zdůrazňuje, že je třeba zlepšit připravenost na rizika, reakci na krize a odolnost kritické infrastruktury a dodavatelských řetězců; vzhledem k tomu, že obě zprávy poukazují na to, že důvěryhodná evropská obranná unie vyžaduje integrovaný rámec řízení a trvalé a koordinované investice na úrovni EU;

Obecné připomínky

1.vítá Draghiho zprávu, její závěry a výzvu k akci; souhlasí s analýzou, že Evropa čelí existenční výzvě, takže její orgány by měly vyvinout mimořádné úsilí, má-li si v současném rychle se měnícím geopolitickém kontextu udržet konkurenceschopnost a nadále růst; zdůrazňuje, že tato reakce musí být zakotvena v demokratické správě, vyváženém rozdělení moci mezi orgány a dodržování Smluv; vyzývá k přijetí obnovené evropské strategie, která Unii umožní přijímat rychlá a účinná rozhodnutí, a tak zajistit její konkurenceschopnost a udržitelnost;

2.ve shodě s tím, co se uvádí v Draghiho zprávě, zdůrazňuje, že EU musí urychleně zlepšit svou institucionální správu; upozorňuje na to, že tuto optimalizaci by měla doprovázet jasná a inkluzivní komunikační strategie, která by zajistila angažovanost občanů a průběžně je informovala o přínosech těchto změn, a tak zajistila plnou veřejnou podporu a posílila pocit sounáležitosti a společné odpovědnosti; zdůrazňuje, že uvedená opatření společně s nutným opuštěním nejednotných národních přístupů a posílením přeorientovaných, zrychlených a zjednodušených rozhodovacích postupů na úrovni EU umožní, aby Unie mohla jako skutečný globální aktér účinněji a účelněji jednat tam, kde je to nejdůležitější; souhlasí s tím, že je důležité řešit blokování rozhodnutí v Radě ve více oblastech; podporuje všechny iniciativy zaměřené na zefektivnění rozhodovacího procesu, který je klíčem ke zvýšení konkurenceschopnosti EU, avšak v plném souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality, jak jsou stanoveny v čl. 5 odst. 3 a v článku 4 Smlouvy o EU;

3.zdůrazňuje, že klíčovými oblastmi, které vyžadují strategickou politickou reformu pro zvýšení konkurenceschopnosti EU, jsou dokončení jednotného evropského trhu a vytvoření evropské unie úspor a investic, zefektivnění rozpočtu EU a jeho plnění, zachování vysoké úrovně sociální ochrany a sociálních a pracovních práv, hlubší propracování evropského modelu AI a digitální transformace a rozvoj evropské energetické unie a evropské obranné unie;

4.zdůrazňuje, že strategické politické reformy a navrhované změny v institucionální struktuře EU by měly být vnímány jako neoddělitelné aspekty, které je třeba provádět současně, má-li se povzbudit konkurenceschopnost EU;

Přeorientování, urychlení a zjednodušení správy EU

5.oceňuje úsilí o přeorientování a zjednodušení práce EU, čehož se má dosáhnout stanovením strategických priorit a účinným fungováním institucí; vyzývá k posílení schopnosti EU jednat tam, kde to má jasnou přidanou hodnotu, a to v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality; zdůrazňuje, že zjednodušování, subsidiarita a proporcionalita musí vést k inteligentnějším a účinnějším právním předpisům, nikoli však k oslabení zájmu o oblasti, které vyžadují opatření na úrovni EU; zdůrazňuje, že účinné zásahy v oblastech politiky, které přispívají k vyšší hospodářské konkurenceschopnosti, vyžadují přizpůsobení pravomocí, které byly Unii svěřeny Smlouvami; zdůrazňuje, že toto zjednodušení a přesun důrazu se musí odrazit i v efektivnějším a jednodušším institucionálním uspořádání, včetně reorganizace Komise a sboru komisařů, jehož cílem by mělo být zvýšení schopnosti EU efektivněji řešit měnící se výzvy a posílení její úlohy na světové scéně;

6.bere na vědomí iniciativu Komise Kompas konkurenceschopnosti, která vychází z vize Draghiho zprávy, a její důraz na potřebnou větší strategickou autonomii a odolnost a na naprosto nezbytné posílení konkurenceschopnosti EU, která by měla být založena na udržitelnosti, inovacích, energetické bezpečnosti a sociální, hospodářské a územní soudržnosti; uznává, že důraz, který Kompas konkurenceschopnosti klade na účinnost právních předpisů, má zásadní význam pro podporu inovací, přilákání investic a umožnění udržitelného růstu; podporuje zavedení nástrojů pro posuzování dopadu nových návrhů na malé a střední podniky a konkurenceschopnost a doporučuje, aby byl pravidelně sledován pokrok a aby byla prosazována digitální řešení s cílem usnadnit administrativní postupy; zdůrazňuje, že nedostatek pracovních sil a dovedností je třeba řešit jako strukturální výzvu pro konkurenceschopnost ve všech členských státech; zdůrazňuje však, že Kompas konkurenceschopnosti je nutné dále zlepšit posílením institucionálního uspořádání EU;

7.vítá myšlenku posílit rozhodování EU o cílených a strategických prioritách v oblasti konkurenceschopnosti; domnívá se, že jakýkoli nástroj pro koordinaci opatření zaměřených na konkurenceschopnost by měl sloužit jako zastřešující institucionální rámec, který by EU umožnil nejen koordinovat unijní a vnitrostátní politiky, ale rovněž jednat jako jeden subjekt; zdůrazňuje, že takový nástroj by měl podléhat vedení Komise a dohledu Parlamentu a Rady a že by měla být nezávisle hodnocena jeho účinnost, transparentnost a dosažené výsledky; upozorňuje na to, že má-li být zajištěna demokratická legitimita, je nezbytné spolupracovat s vnitrostátními parlamenty a regulačními orgány; zdůrazňuje, že na správě EU se musí podílet sociální partneři a zúčastněné strany, aby byla zajištěna inkluzivita a veřejná odpovědnost;

8.vítá záměr urychlit práci EU a opětovně vyzývá k většímu zefektivnění rozhodovacího procesu, mimo jiné k přechodu na hlasování kvalifikovanou většinou a k zavedení řádného legislativního postupu v klíčových oblastech politiky, když to bude zapotřebí; konstatuje, že v některých oblastech zásadního významu by se měly uplatňovat vyšší hranice pro hlasování; konstatuje, že v minulosti byla nalezena řešení, díky nimž jsou rozhodovací procesy rozhodnější; zdůrazňuje například, že Amsterodamská smlouva zavedla hlasování kvalifikovanou většinou a současně v některých oblastech politiky umožnila konstruktivně se zdržet hlasování;

9.naléhá na Evropskou radu, aby projednala návrh na svolání konventu v souladu s řádným revizním postupem podle článku 48 Smlouvy o EU, jak jej Parlament formuloval v usneseních ze dne 9. června 2022 a 22. listopadu 2023, a aby tam, kde je to možné, zvážila provedení cílených změn Smluv pomocí zjednodušeného postupu podle čl. 48 odst. 6 Smlouvy o EU, aby mohly být urychleny zásadní a naléhavé reformy; připomíná závěry Konference o budoucnosti Evropy a naléhavě vyzývá Komisi a Radu, aby v návaznosti na její doporučení rychle podnikly konkrétní kroky; domnívá se, že hledání kompromisu ve věci příštího víceletého finančního rámce je důležitou příležitostí k intenzivnější práci na posílení institucionálního uspořádání EU;

10.připomíná závěry Konference o budoucnosti Evropy, zejména o potřebné reformě Smluv, a naléhavě vyzývá Komisi a Radu, aby v souladu s doporučeními Konference rychle podnikly konkrétní kroky;

11. opakuje, že je odhodlán posílit schopnost EU jednat rychle a účinně a zefektivnit rozhodování v klíčových oblastech politiky; znovu žádá, aby hlasování kvalifikovanou většinou a řádný legislativní postup byly v nutných případech pomocí překlenovacích ustanovení, jež jsou uvedena ve Smlouvách, rozšířeny i na další oblasti politik, tak aby EU dokázala jednat rychleji a účinněji;

12.vyzývá Radu, aby zvážila využívání posílené spolupráce podle článku 20 Smlouvy o EU v případech, kdy jednomyslné hlasování brání přijetí důležitých rozhodnutí pro celou EU v klíčových oblastech politiky; připomíná, že posílená spolupráce vychází z legitimních potřeb členských států, pokud cílů této spolupráce nemůže Unie jako celek dosáhnout v přiměřené lhůtě; zdůrazňuje, že posílená spolupráce nabízí dvě důležité záruky, a to souhlas Parlamentu a soudní přezkum Soudním dvorem Evropské unie, a že rozhodnutí přijatá v rámci posílené spolupráce vychází z návrhu Komise; zdůrazňuje, že hlavním účelem posílené spolupráce je jednodušší rozhodování; doporučuje zúčastněným členským státům, aby aktivovaly zvláštní překlenovací ustanovení zakotvené v článku 333 Smlouvy o fungování EU, aby mohly v rámci posílené spolupráce přejít na hlasování kvalifikovanou většinou a řádný legislativní postup; bere na vědomí, že Draghiho zpráva navrhuje, že v případech, kdy nelze dosáhnout jednomyslného rozhodnutí o hlasování kvalifikovanou většinou, by zainteresované členské státy mohly zvážit mezivládní spolupráci;

13.zdůrazňuje, že zlepšení rozhodovacího procesu v EU vyžaduje posílení postavení Parlamentu, aby měl stejné postavení jako Rada, a vyzývá k tomu, aby měl Parlament silnější úlohu také v rámci legislativního procesu; opakuje svoji výzvu, aby Parlament získal plné právo legislativního podnětu; zdůrazňuje, že je důležité modernizovat vyšetřovací právo Parlamentu s cílem posílit demokratickou kontrolu nad výkonnou mocí EU;

14.domnívá se, že článek 122 Smlouvy o fungování EU může být nástrojem pro rychlou akci EU výhradně v krizových situacích, ale zdůrazňuje, že jeho použití musí podléhat důkladnému dohledu nejen ze strany Soudního dvora EU, ale také Parlamentu; zdůrazňuje, že je třeba zajistit úzkou spolupráci mezi Komisí, Parlamentem a dalšími příslušnými orgány a institucemi EU; žádá, aby byly vyjasněny a systematizovány postupy pro aktivaci článku 122 Smlouvy o FEU, zejména tak, aby o jeho aktivaci měly pravomoc rozhodnout oba spolunormotvůrci;

15.zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zlepšit institucionální a finanční rámec EU, aby byl i nadále funkční, demokratický a konkurenceschopný a aby byl s ohledem na budoucí rozšíření schopen přijímat nové členy a podporovat jejich úspěšnou integraci; znovu proto potvrzuje, že rozšíření musí jít ruku v ruce s posílením správy EU; podporuje, aby mezi EU a vládami, parlamenty a občanskou společností kandidátských zemí probíhal dialog o veškerých plánovaných návrzích změn institucionálního uspořádání EU; uznává význam iniciativ, jako je Evropské politické společenství, které umožňují politickou spolupráci, přispívají k regionálním dialogům a mohly by usnadnit postupné začlenění kandidátských zemí do Unie a jejích politik, aniž by byly alternativou k členství v EU; zdůrazňuje, že o vývoji v Evropském politickém společenství by měl být pravidelně informován a konzultován Parlament, aby byla zajištěna demokratická odpovědnost a soudržnost s institucionálním rámcem EU;

Efektivní správa EU v klíčových oblastech politiky

16.vyzývá k dokončení jednotného evropského trhu, jak je zakotveno v článku 26, článku 114 Smlouvy o fungování EU a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o EU, aby se plně rozvinul jeho potenciál a odstranily zbývající překážky, včetně nekalé mezinárodní hospodářské soutěže, s cílem bojovat proti vysokým cenám energií, nedostatku kvalifikovaných pracovníků a pracovních sil, obtížné dostupnosti kapitálu, nejednotnému uplatňování pravidel EU, nedostatečné podpoře digitální a ekologické transformace a vysoké administrativní zátěži pro občany a podniky a také s cílem podpořit hospodářský růst, sociální, hospodářskou a územní soudržnost a kulturní výměny v rámci EU; vyzývá k rozvoji evropského integrovaného kapitálového trhu, jak stanoví články 26 a 63 Smlouvy o fungování EU, prostřednictvím nově zřízené unie úspor a investic, která bude vycházet z neúplné unie kapitálových trhů; vyzývá k posílení Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy podle právního základu, kterým je článek 114 Smlouvy o fungování EU, s cílem posílit sbližování dohledu a přeshraniční koordinaci v rámci unie úspor a investic; konstatuje rovněž, že podle Lettovy zprávy je hospodářská síla jednotného trhu důležitá pro globální a obchodní ambice EU, a to i v hospodářských vztazích se strategickými partnery;

17.podporuje to, aby ke stávajícím čtyřem svobodám byla ve smyslu Lettovy zprávy přidána ještě „pátá svoboda“ s cílem posílit výzkum, inovace, znalosti a vzdělávání pro výzkumné pracovníky, inovátory a pracovníky na jednotném trhu;

18.vyzývá Komisi, aby zajistila, že budoucí iniciativy zaměřené na zvýšení konkurenceschopnosti EU a prohloubení jednotného trhu budou zakotveny v opatřeních na posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti, jak stanoví smlouvy; zdůrazňuje, že do systému správy EU musí být plně začleněny institucionální mechanismy pro rovné příležitosti, solidaritu a snižování nerovností; opakuje svou výzvu k posílení provádění a monitorování evropského pilíře sociálních práv prostřednictvím správních struktur EU, čímž se sociální pokrok stane zásadním prvkem rozhodovacího procesu EU;

19.znovu potvrzuje, že cíle jednotného trhu by měly být v souladu nejen s právem na volný pohyb, ale také s „právem zůstat“, jak je uvedeno v Lettově zprávě; vyzývá proto Komisi, aby odpovědnost za „právo zůstat“ svěřila jednomu z komisařů, do jehož působnosti by spadala politika soudržnosti a služby obecného zájmu, a aby byl mezi tímto komisařem a regionálními orgány členských států navázán strukturovaný a trvalý dialog s cílem zajistit, že politické předpisy zaměřující se na „právo zůstat“ budou pečlivě přizpůsobeny zvláštním charakteristikám regionů EU a budou respektovat jejich socioekonomickou a kulturní rozmanitost; uznává, že podpora rozvoje infrastruktury, budování komunit, vytváření pracovních míst, přístupu k veřejným službám a vhodného prostředí pro průmyslová odvětví a investice má zásadní význam pro zachování práva lidí zůstat ve svých regionech a přispívá k hospodářskému rozvoji a konkurenceschopnosti EU; zdůrazňuje, že je důležité, aby významná část rozpočtu byla i nadále vyčleňována na politiku soudržnosti, a že by mělo být zajištěno, aby tato politika účinněji reagovala na specifické potřeby regionů a měst, mimo jiné tím, že bude poskytovat přímější přístup k finančním prostředkům EU; zdůrazňuje, že je třeba, aby projekty politiky soudržnosti byly v praxi zaváděny efektivněji a viditelněji a aby přinesly hmatatelné výsledky, které posílí pocit sounáležitosti občanů a podpoří integraci do EU;

20.zdůrazňuje, že EU by měla ve strategických oblastech jednat účinněji a doplňovat vnitrostátní opatření, přičemž by měla využít vlastních zdrojů EU spolu s koordinovanými příspěvky, a že takovými kroky posílí konkurenceschopnost, inovace, hospodářskou odolnost, sociální a územní soudržnost, environmentální a energetickou udržitelnost a kolektivní bezpečnost Evropy; s ohledem na zjištění uvedená v Draghiho zprávě zdůrazňuje, že je třeba zachovat otevřenou diskusi zaměřenou na budoucnost, s přihlédnutím k poznatkům získaným ze zkušeností s nástrojem NextGenerationEU; zdůrazňuje, že je důležité na úrovni EU vytvořit nástroje pro investice určené pro financování společných strategických investic do evropských veřejných statků a služeb a upravit programy financování tak, aby zohledňovaly měnící se dynamiku obchodu a inovací; zdůrazňuje, že skutečné nové vlastní zdroje EU jsou klíčem k tomu, aby Parlament a Rada mohly přijímat flexibilní rozpočty s cílem umožnit EU, aby jednala autonomněji a snížila svou závislost na příspěvcích z vnitrostátních rozpočtů; zdůrazňuje, že novým vlastním zdrojem EU by se mohl stát například mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, který členské státy silně podporují; připomíná postoj Parlamentu vyjádřený v jeho návrhu víceletého finančního rámce na období 2028–2034, podle nějž je třeba jít nad rámec pravidla, které si Parlament sám stanovil a podle kterého výše dlouhodobého rozpočtu EU nesmí překročit 1 % souhrnného hrubého národního produktu členských států;

21.zdůrazňuje, že rozpočet EU by měl být zjednodušen, aby se zachovala a posílila celosvětová konkurenceschopnost EU, snížila zbytečná administrativní zátěž, usnadnil se přístup k finančním prostředkům pro příjemce a lépe se splnil cíl posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti, a to tím, že se zajistí, aby se finanční prostředky dostaly k těm nejpotřebnějším, zejména k malým a středním podnikům, místním komunitám a subjektům sociální ekonomiky, a to i ve venkovských, okrajových nebo hospodářsky znevýhodněných oblastech; připomíná však, že úsilí o zjednodušení nesmí nijak ohrozit základní zásady, na nichž je založen víceletý finanční rámec a jeho programy, ani oslabit demokratickou kontrolu nad jejich prováděním; zdůrazňuje, že zjednodušení musí být doprovázeno silnými zárukami rovného přístupu, nediskriminace a účinné odpovědnosti, přičemž Parlament zajistí demokratický dohled během celého cyklu financování;

22.zdůrazňuje, že dosažení cílů EU v oblasti konkurenceschopnosti vyžaduje začlenění cílů klimatické neutrality a udržitelnosti do institucionálního a správního rámce EU; poukazuje na to, že reformy musí respektovat ustanovení Smluv, včetně článku 194 Smlouvy o fungování EU, a že silná demokratická legitimita musí být zajištěna zapojením Parlamentu do jejich návrhu, financování a dohledu; zdůrazňuje, že je důležité posílit interinstitucionální koordinaci a zajistit, aby rozhodnutí v této oblasti podléhala účinné parlamentní kontrole, čímž se posílí demokratické základy Unie;

23.vyzývá Komisi a členské státy, aby s ohledem na stávající geopolitické výzvy vytvořily skutečnou evropskou obrannou unii a posílily investice do evropského obranného průmyslu, zejména využíváním skutečně evropských nástrojů s novými finančními zdroji ve spojení s kompletním programem pro obranu, včetně boje proti hybridním útokům, a zajistily, aby plánování, rozvoj, zadávání veřejných zakázek a řízení kapacit probíhalo společně ve skupinách zahrnujících značný počet členských států; vyzývá Komisi, aby zlepšila soulad mezi stávajícími a budoucími nástroji, a to i na úrovni řízení, aby byla zajištěna účinná demokratická kontrola nové obranné unie; vyzývá EU, aby v souladu s doporučeními uvedenými v Draghiho, Lettově a Niinistöově zprávě překonala roztříštěnost trhu tím, že vytvoří jednotný trh v oblasti obrany, na němž budou uplatňována závazná společná pravidla; konstatuje, že tato společná pravidla by zaručila spravedlivou hospodářskou soutěž a usnadnila křížovou certifikaci obranných produktů a zároveň by zajistila plnou interoperabilitu a zaměnitelnost, přinesla úspory z rozsahu a posílila kapacity a zdroje; vyzývá Komisi a členské státy, aby začlenily investice do obrany do širší koncepce bezpečnosti, která bude zahrnovat také společné evropské iniciativy, zejména evropské obranné projekty společného zájmu, čímž posílí kritickou infrastrukturu a pokrok v projektech v oblasti výzkumu a vývoje, což přispěje k vytváření a zachovávání kvalitních pracovních míst; vyzývá Evropskou radu, aby se dohodla na aktivaci čl. 42 odst. 2 Smlouvy o EU za účelem zavedení společné obranné politiky Unie; zdůrazňuje, že nová obranná unie musí doplňovat NATO, nikoli jej nahrazovat; bere na vědomí skutečnost, že členské státy zahájily postupné vymezení evropské obranné politiky a zároveň zřídily Evropskou obrannou agenturu (EDA) a zahájily stálou strukturovanou spolupráci (PESCO); vyzývá členské státy, aby pokračovaly v práci na postupném vymezení evropské obranné unie se společnou obranou; připomíná, že zřízení fondu pro zahájení operace, Evropské obranné agentury a stálé strukturované spolupráce, jakož i využívání rozpočtu EU se řídí hlasováním kvalifikovanou většinou; připomíná, že podle článku 44 Smlouvy o EU se může skupina členských států rovněž rozhodnout použít hlasování kvalifikovanou většinou;

24.zdůrazňuje, že posílení správy umělé inteligence musí být založeno na transparentnosti, ochraně základních práv a ochraně veřejného zájmu v souladu s přístupem EU založeným na pravidlech; vyzývá Komisi, aby posílila úlohu stávajícího Evropského úřadu pro umělou inteligenci; vítá Akční plán pro kontinent umělé inteligence, jehož cílem je vyvinout „model umělé inteligence“ EU, který by byl založen na spolupráci mezi veřejnými a soukromými subjekty;

° °

25.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, Evropské radě a vládám a parlamentům členských států.