1.vítá, že Komise v souladu se svými přísnými závazky a v návaznosti na opakované výzvy Parlamentu vypracovala pilotní metodiku pro sledování a měření výdajů souvisejících s rovností žen a mužů na úrovni programů ve VFR na období 2021–2027 s cílem zlepšit začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do rozpočtového procesu Komise a zlepšit způsob, jakým tvorba politik a přidělování zdrojů přispívají k podpoře rovnosti žen a mužů;

2.konstatuje, že podle stávající metodiky přiděluje Komise programům různá bodová hodnocení na základě posouzení jejich přínosu k rovnosti žen a mužů na co možná nejpodrobnější úrovni intervence, přičemž uděluje tato skóre:a)skóre 2 za intervence, jejichž hlavním cílem je zlepšit rovnost žen a mužů;b)skóre 1 za intervence, pro něž je rovnost žen a mužů důležitým a záměrným cílem, nikoli však hlavní důvod intervence;c)skóre 0 za necílené intervence, tj. intervence, u nichž se neočekává, že by měly významný dopad na rovnost žen a mužů;d)skóre 0* za intervence s pravděpodobným, ale dosud nejasným pozitivním dopadem na rovnost žen a mužů;

3.konstatuje, že tato metodika je založena na ukazateli politiky rovnosti žen a mužů vypracovaném Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, což je kvalitativní statistický nástroj používaný pro sledování a zaznamenávání rozvojových činností, které se zaměřují na rovnost žen a mužů jako na politický cíl, a Komise ji uplatňuje na všechny výdajové programy z rozpočtu EU v rámci sdíleného, přímého a nepřímého řízení;

4.zdůrazňuje, že metodika Komise se liší od ukazatele politiky rovnosti žen a mužů vypracovaného Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, neboť nezahrnuje bodové hodnocení, které by umožnilo sledovat potenciálně negativní dopady výdajů EU na cíle začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, a že zavádí kategorii 0* pro intervence s pravděpodobným, ale dosud nejasným pozitivním dopadem na rovnost žen a mužů; zdůrazňuje, že metodika Komise by v žádném případě neměla vést k nezamýšleným důsledkům, jako je odrazování od investic nebo odmítání investic do odvětví, která jsou strategická, ale tradičně jim dominuje jedno pohlaví, včetně odvětví obrany;

5.konstatuje, že tato metodika byla poprvé použita při přípravě odhadu příjmů a výdajů rozpočtu EU na rozpočtový rok 2023 a že byla zpětně uplatněna na rozpočty na rozpočtové roky 2021 a 2022;

6.konstatuje, že za rozpočtový rok 2021 v době zveřejnění související výroční zprávy o řízení a výkonnosti získalo z 352 miliard EUR v prostředcích na závazky 1 % prostředků na závazky skóre 2, 3 % skóre 1, 1 % skóre 0 a 95 % obdrželo skóre 0*;

7.konstatuje, že za rozpočtový rok 2022 v době zveřejnění související výroční zprávy o řízení a výkonnosti získalo z 321 miliard EUR v prostředcích na závazky 2 % prostředků na závazky skóre 2, 9 % skóre 1, 16 % skóre 0 a 73 % obdrželo skóre 0*;

8.konstatuje, že za rozpočtový rok 2023 v době zveřejnění související výroční zprávy o řízení a výkonnosti získalo ze 427 miliard EUR v prostředcích na závazky 2 % prostředků na závazky skóre 2, 9 % skóre 1, 69 % skóre 0 a 20 % obdrželo skóre 0*;

9.konstatuje, že za rozpočtový rok 2024 v době zveřejnění související výroční zprávy o řízení a výkonnosti získalo ze 195 miliard EUR v prostředcích na závazky 3 % prostředků na závazky skóre 2, 17 % skóre 1, 65 % skóre 0 a 16 % obdrželo skóre 0*, přičemž tyto výsledky byly zaokrouhleny;

10.domnívá se, že klesající podíl závazků se skóre 0* v průběhu let je výsledkem lepšího shromažďování a dostupnosti dat i lepší kapacity Komise v oblasti podávání zpráv, což jejím generálním ředitelstvím umožňuje lépe a podrobněji měřit příspěvek svých programů k rovnosti žen a mužů;

11.dále se domnívá, že vzhledem k omezené dostupnosti dat a kapacitě v oblasti podávání zpráv v prvních rozpočtových letech, na něž byla tato metodika použita, je porovnávání údajů mezi jednotlivými účetními obdobími, pokud jde o roční výsledky, nebo získávání poznatků z tohoto srovnávání jen málo přínosné;

12.konstatuje, že podle Komise lze intervence, jež obdržely skóre 2 nebo 1, považovat za přínosné pro podporu rovnosti žen a mužů, a lze proto konstatovat, že v roce 2024 podporovaly rovnost žen a mužů intervence v hodnotě 37,99 miliardy EUR, zatímco v roce 2021 se jednalo o intervence v hodnotě 10,76 miliardy EUR, v roce 2022 o intervence v hodnotě 37,83 miliardy EUR a v roce 2023 o intervence v hodnotě 47,99 miliardy EUR;

13.konstatuje, že snížení absolutní hodnoty intervencí považovaných za přínosné pro podporu rovnosti žen a mužů mezi roky 2023 a 2024 je přímým důsledkem snížení celkové výše prostředků na závazky mezi těmito dvěma rozpočtovými roky, což je do značné míry vysvětleno postupným ukončováním závazků v rámci Nástroje pro oživení a odolnost;

14.konstatuje, že vedle výsledků uváděných za každý rozpočtový rok zveřejnila Komise ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti rozpočtu EU za rok 2024 také přehodnocení všech předchozích výsledků založené na novějších a komplexnějších posouzeních svých programů, což vedlo k souhrnným trendům, z nichž vyplývá, že u intervencí v období let 2021 až 2024 obdrželo 2 % prostředků skóre 2, 10 % získalo skóre 1, 83 % obdrželo skóre 0 a 5 % skóre 0*; dále konstatuje, že podle přehodnocení Komise přispělo v rozpočtových letech 2021–2024 k podpoře rovnosti žen a mužů celkem 12 % výdajů z rozpočtu EU (se skóre 1 a 2), tj. 158,4 miliardy EUR;

15.zdůrazňuje, že ne všechny rozpočtové programy EU jsou stejně účinné, pokud jde o začleňování rovnosti žen a mužů jako horizontální priority, přičemž některé programy dosahují díky své politické koncepci mnohem lepších výsledků, například programy v okruhu 6 „Sousedství a svět“, u nichž bylo genderové hledisko stanoveno jako průřezová priorita s jasnými cíli a kritérii, a specifické programy v rámci jiných okruhů, jako je Horizont Evropa, který díky svému požadavku na uplatňování genderového rozpočtování nejen podporuje rovnost žen a mužů, ale díky vzájemnému ovlivňování během fáze provádění na vnitrostátní úrovni má také pozitivní vliv na postupy členských států;

16.vyjadřuje politování nad tím, že vzhledem k tomu, že použitá metodika je nástrojem specificky určeným pro sledování provozních rozpočtů, nemůže přiměřeně posuzovat správní rozpočty orgánů a institucí EU;

17.konstatuje, že oblast působnosti metodiky je omezená, neboť odpovídajícím způsobem nezachycuje sekundární nebo nepřímé účinky programů na rovnost žen a mužů, potenciální negativní dopady nebo meziodvětvové rozměry nezbytné pro komplexní posouzení dopadů politiky;

18.dále konstatuje, že potenciální negativní dopady programů na rovnost žen a mužů nejsou dostatečně zohledňovány, zejména v odvětvích, jako je konkurenceschopnost, obrana a připravenost; zdůrazňuje, že podpora rovnosti žen a mužů by neměla vést k omezení nebo snížení investic do kritických odvětví; vyzývá Komisi, aby navrhla konkrétní opatření ke zlepšení rovnosti žen a mužů a zároveň zajistila, aby nebyla nepříznivě ovlivněna investiční rozhodnutí;

19.vyjadřuje politování nad tím, že vzhledem ke skutečnosti, že je tato metodika uplatňována ex post, nemůže strukturálně ovlivňovat tvorbu politik v předběžné fázi ani shromažďování a přidělování finančních zdrojů, což je pro řádné začleňování rovnosti žen a mužů do programů EU zásadní;

20.konstatuje, že vedle metodiky pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů uplatňované na rozpočet EU je rovnost žen a mužů zakotvena v právních základech některých programů EU, zatímco u jiných programů tomu tak není;

21.konstatuje, že ačkoli přístup Komise k začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, který probíhá ve dvou rovinách, tj. je rozdělen mezi sledování rozpočtu EU a určování cílů stanovených v právních základech programů, je užitečným rámcem, tento přístup je roztříštěný a nemá tentýž dopad na všechny programy, čímž se snižuje soudržnost přístupu EU k rovnosti žen a mužů;

22.bere na vědomí hodnocení Komise týkající se začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do rozpočtu EU Zpráva o posouzení dopadů připojená k návrhu nařízení, kterým se stanoví rámec pro sledování rozpočtových výdajů a výkonnost a další horizontální pravidla programů a činností Unie, předloženému Komisí (COM(2025)0545). a sdílí názor, že ve zbývajících letech VFR na období 2021–2027 by mělo být prioritou pokračování v hodnocení programů, aby bylo možné lépe posoudit jejich přínos k rovnosti žen a mužů a získat poznatky z jejich provádění, a to s řádným využitím posíleného vykazování údajů rozčleněných podle pohlaví, které je zavedeno od roku 2023; zdůrazňuje, že je třeba posílit spolupráci se všemi členskými státy s cílem harmonizovat metodiky a zabránit případnému roztříštěnému přístupu a že je třeba také zlepšit shromažďování, agregaci a vykazování údajů;

23.domnívá se, že i když je metodika vypracovaná Komisí užitečným nástrojem pro posuzování příspěvku rozpočtu EU k rovnosti žen a mužů, čelí omezením, která snižují její transformační účinek; zdůrazňuje, že je v tomto ohledu důležité zajistit dostupnost údajů a používání konkrétních, měřitelných, dosažitelných, relevantních a časově vymezených ukazatelů výkonnosti (SMART);

24.zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že na rozpočet EU dopadají četné krize a změny v politických prioritách, je nezbytné, aby genderové rozpočtování bylo již předem úměrně začleněno do jádra rozpočtového cyklu programů, a to i v nových prioritních oblastech, jako je konkurenceschopnost, obrana a připravenost;

25.vyzývá Komisi, aby vybudovala plnohodnotný a soudržný přístup k genderovému rozpočtování a vypracovala specifickou a komplexní metodiku pro rozpočet EU, která by byla plně funkční již na začátku příštího programového období a měla transformační potenciál, tj. mohla ovlivňovat celý rozpočtový cyklus a řešit problémy uvedené v tomto usnesení, aby bylo zajištěno řádné finanční řízení finančních prostředků EU;

26.zdůrazňuje, že nejen VFR, ale také každý nástroj přijatý podle článku 122 SFEU by měl uplatňovat ustanovení o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a genderovém rozpočtování, aniž by se změnily cíle programu či kritéria způsobilosti nebo kritéria pro přidělování prostředků, která byla již stanovena v odvětvových právních předpisech, aby bylo možné komplexně a důsledně sledovat, jak EU přispívá k prosazování rovnosti žen a mužů ve všech nástrojích financování;

27.vyzývá Komisi, aby v souladu s pokyny pro zlepšování právní úpravy prováděla systematická posouzení dopadů ex ante, která rovněž analyzují konkrétní dopady politik a opatření fiskální politiky EU – včetně daňových režimů a programů státní podpory – na rovnost žen a mužů, s cílem identifikovat a zmírňovat rozdíly mezi ženami a muži; zdůrazňuje, že je rovněž třeba pečlivě zvážit sociální a hospodářské dopady zlepšení rovnosti žen a mužů a zároveň zohlednit administrativní náklady malých a středních podniků;

28.připomíná, že všechny legislativní návrhy EU musí být v souladu s primárním právem EU včetně zásady rovnosti žen a mužů; vyzývá Komisi, aby posílila svá předběžná posouzení dopadů s cílem pečlivě zvážit a minimalizovat případné negativní dopady na rovnost žen a mužů v EU při přípravě legislativních návrhů;

29.naléhavě vyzývá Komisi, aby jako standardní součást legislativních postupů EU zavedla „mechanismus na ochranu rovnosti žen a mužů“, který by vyžadoval revizi každého návrhu, u něhož by se na základě analýzy Účetního dvora ukázalo, že oslabuje strategii a cíle EU v oblasti rovnosti žen a mužů;

30.vyjadřuje politování nad nerovnoměrným zastoupením žen a mužů mezi úředníky a politickými představiteli jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států, což následně podkopává zásadu rovného zastoupení žen a mužů;

31.vyzývá Komisi, aby posoudila, zda je možné zavést další opatření v oblasti rovnosti žen a mužů na úrovni řízení, aby se tak prostřednictvím cílených režimů podpory mohli do tvorby politik dostatečně zapojit lidé všech pohlaví;

32.vyzývá Komisi, aby zajistila, že rovnosti žen a mužů jako hlavnímu cíli (což odpovídá skóre 2 ve stávající metodice) bude věnován minimální podíl rozpočtu EU;

33.vybízí Komisi, aby prozkoumala možnost stanovit v příštím programovém období kvantitativní cíl pro část rozpočtu EU, která přispívá k prosazování rovnosti žen a mužů (což odpovídá skóre 2 nebo 1 ve stávající metodice), s tím, že podobné cíle se ukázaly jako užitečné při dosahování cílů EU v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti;

34.vyzývá Komisi a Radu, aby během jednání o příští generaci programů dodržovaly ustanovení obsažená v revidovaném finančním nařízení, konkrétně aby programy a činnosti, je-li to proveditelné a vhodné, byly prováděny v souladu s příslušnými odvětvovými pravidly, s ohledem na zásadu rovnosti žen a mužů a v souladu s příslušnou metodikou pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;

35.domnívá se, že je v souladu s revidovaným finančním nařízením zásadní zajistit, aby příští generace programů zahrnovala cíle umožňující případné shromažďování údajů rozčleněných podle pohlaví a agregaci těchto údajů napříč všemi relevantními programy; vyzývá Komisi, aby dále rozvíjela a zlepšovala metodiku EU pro sledování toho, jak rozpočet EU přispívá k rovnosti žen a mužů, a to i prostřednictvím systematického používání digitálních nástrojů, jako je umělá inteligence, s cílem zlepšit shromažďování a agregaci údajů a jejich analýzu napříč programy;

36.vyzývá všechny příslušné aktéry, včetně Rady, Komise, organizací občanské společnosti a dalších příslušných partnerů, aby usilovali o to, aby se genderové rozpočtování stalo v příštím programovém období skutečností;

37.vyzývá Komisi, aby na intervence, které přispívají k rovnosti žen a mužů a posilování postavení žen, přidělila větší část rozpočtu na vnější činnosti EU a aby v nadcházejícím VFR vyčlenila 25 % nástrojů EU pro financování vnější činnosti na podporu rovnosti žen a mužů jako hlavního cíle; dále vyzývá Komisi, aby zřídila zvláštní fond na podporu rovnosti žen a mužů po celém světě a zajistila, aby se opatření, která podporuje, zaměřovala na přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům, zvyšování účasti žen na rozhodování, podporu místních nevládních organizací vedených ženami a pomoc místním obránkyním lidských práv;

38.vyzývá Komisi, aby pro příští VFR stanovila jasné cíle, pokud jde o příspěvek ke zmenšení rozdílů v odměňování a důchodech žen a mužů a řešení otázky chudoby žen, a to i prostřednictvím lepších služeb péče o děti;

39.vyzývá Komisi, aby zajistila, že programy financované EU budou chránit a prosazovat práva žen, se zvláštním důrazem na přístup k veřejné zdravotní péči, na péči o děti a sexuální a reprodukční zdraví a práva;

40.vyzývá orgány EU, aby v souladu se zásadami směrnice o transparentnosti odměňování Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování (Úř. věst. L 132, 17.5.2023, s. 21, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2023/970/oj). analyzovaly své případné rozdíly v odměňování žen a mužů a podávaly o nich zprávy a aby v případě potřeby přijaly vhodná opatření; znovu vyzývá orgány, instituce a jiné subjekty EU, aby zajistily vyváženější zastoupení žen a mužů, zejména na úrovni vrcholného vedení; vyzývá orgány, instituce a jiné subjekty EU, aby provedly analýzu s cílem určit oblasti v rámci cyklu lidských zdrojů (od náboru až po přístup k povýšení), v nichž jsou tato zlepšení nejvíce zapotřebí, a aby prozkoumaly možnost zavedení dalších opatření k dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů v nejkratším možném čase;

41.je si vědom přetrvávajících genderových rozdílů v některých odvětvích, v nichž tradičně převládají osoby jednoho pohlaví; vyzývá Komisi, aby uplatňovala genderové rozpočtování, a tím zajistila a monitorovala nediskriminační podmínky pro přístup k nezbytným dovednostem a vzdělávacím programům pro osoby všech pohlaví, a aby zlepšila rovnost žen a mužů v těchto konkrétních odvětvích v zájmu větší konkurenceschopnosti průmyslu; vyzývá k tomu, aby byla věnována zvláštní pozornost podnikatelkám, zejména v malých a středních podnicích a startupech, a to i prostřednictvím zvláštního monitorování v programech, jako je InvestEU a Horizont Evropa; vyzývá k posílení mechanismů monitorování a podávání zpráv s cílem zajistit, aby finanční prostředky byly skutečně ku prospěchu žen a marginalizovaných skupin;

42.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.