P10_TA(2025)0298Diplomatická strategie EU a geopolitická spolupráce v ArktiděDoporučení Evropského parlamentu ze dne 26. listopadu 2025 Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k diplomatické strategii EU a geopolitické spolupráci v Arktidě (2025/2116(INI))Evropský parlament,

–s ohledem na svá předchozí usnesení o otázkách Arktidy, zejména na své usnesení ze dne 7. října 2021 o Arktidě: příležitosti, obavy a bezpečnostní výzvy Úř. věst. C 132, 24.3.2022, s. 113.,

–s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS) ze dne 16. listopadu 1994,

–s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 13. října 2021 s názvem „Větší angažovanost EU ve prospěch mírové, udržitelné a prosperující Arktidy“ (JOIN(2021)0027),

–s ohledem na Pařížskou dohodu a Rámcovou úmluvu Organizace spojených národů o změně klimatu,

–s ohledem na dohodu v rámci Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu o zachování a udržitelném využívání biologické rozmanitosti moří v oblastech mimo jurisdikci jednotlivých států přijatou dne 19. června 2023,

–s ohledem na zřízení Rady států Baltského moře,

–s ohledem na Úmluvu Mezinárodní organizace práce o domorodém a kmenovém obyvatelstvu přijatou dne 27. června 1989,

–s ohledem na Dohodu o prevenci neregulovaného rybolovu na volném moři ve střední části Severního ledového oceánu ze dne 3. října 2018 (dále jen „dohoda o rybolovu ve střední části Severního ledového oceánu“),

–s ohledem na Deklaraci OSN o právech původních obyvatel,

–s ohledem na Svalbardskou smlouvu (dříve Smlouvu týkající se souostroví Špicberky) ze dne 9. února 1920,

–s ohledem na deklaraci o ustavení Arktické rady ze dne 19. září 1996 (Ottawská deklarace),

–s ohledem na tři právně závazné dohody sjednané pod záštitou Arktické rady, konkrétně na dohodu o spolupráci při pátrání a záchraně ve vzduchu a na moři v Arktidě ze dne 12. května 2011, dohodu o spolupráci v oblasti znečištění mořského prostředí v Arktidě ropou, připravenosti a reakci na takové znečištění ze dne 15. května 2013 a na dohodu o posílení mezinárodní vědecké spolupráce v arktické oblasti ze dne 11. května 2017,

–s ohledem na společné prohlášení po summitu Evropská unie – Kanada 2025: trvalé partnerství, ambiciózní agenda,

–s ohledem na otevření Úřadu EU v grónském Nuuku dne 15. března 2024,

–s ohledem na proslov grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena v Parlamentu dne 8. října 2025,

–s ohledem na článek 121 jednacího řádu,

–s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A10-0229/2025),

A.vzhledem k tomu, že Arktida je region, který obývají více než čtyři miliony lidí, kteří jsou součástí různých kultur, komunit a ekonomik, a jako taková musí zůstat oblastí míru a musí být respektována její biologická rozmanitost a křehké ekosystémy; vzhledem k tomu, že konstruktivní spolupráci v Arktidě je třeba chránit před sílícím globálním soupeřením;

B.vzhledem k tomu, že EU, která je po desetiletí arktickým aktérem se strategickými zájmy v evropské Arktidě i v širším arktickém regionu, má zásadní podíl na strategickém příspěvku k pozitivním, bezpečnostním, socioekonomickým a environmentálním výsledkům, zejména prostřednictvím mnohostranné spolupráce;

C.vzhledem k tomu, že od zahájení své nezákonné útočné války proti Ukrajině zintenzivňuje Rusko v Arktidě své vojenské operace; vzhledem k tomu, že ruská militarizace spolu s rostoucí čínskou přítomností mění politickou a bezpečnostní situaci v tomto regionu; vzhledem k tomu, že skutečnost, že Rusko přijalo jednostranný a nelegitimní režim upravující plavbu po severomořské trase, včetně zákona ze dne 5. prosince 2022, který omezuje průjezd zahraničních válečných lodí, vyvolává vážné obavy z hlediska mezinárodního práva, a zejména úmluvy UNCLOS, a může zhoršit geopolitické napětí v Arktidě;

D.vzhledem k tomu, že využívání arktické oblasti pro vojenské účely se zrychluje a současně dochází k oslabování regulačních rámců týkajících se kontroly zbraní, včetně jaderných zbraní kvůli zásahům totalitních a autoritářských režimů jako je Rusko;

E.vzhledem k tomu, že aby Arktida mohla zůstat bezpečnou a stabilní oblastí je nezbytné důsledně dodržovat územní celistvost a mezinárodní právo, zejména úmluvu UNCLOS a úmluvy Mezinárodní námořní organizace (IMO); vzhledem k tomu, že organizace IMO je přední světovou autoritou v oblasti námořní bezpečnosti a ochrany životního prostředí a její právně závazné úmluvy a dobrovolné pokyny platí po celém světě, včetně Arktidy;

F.vzhledem k tomu, že všechny politiky zaměřené na Arktidu musí odrážet různorodou realitu tohoto regionu, včetně různých systémů správy, právních rámců, infrastrukturních kapacit a socioekonomických podmínek;

G.vzhledem k tomu, že nejvýznamnějším fórem pro spolupráci v cirkumpolární oblasti je Arktická rada; vzhledem k tomu, že součástí Arktické rady jsou tři členské státy EU a dva členové Evropského hospodářského prostoru (EHP) a že sedm z členů Arktické rady jsou členskými zeměmi NATO;

H.vzhledem k tomu, že přestože je Arktická rada založena na dobrovolných závazcích a nemá závaznou pravomoc, usnadňuje konstruktivní spolupráci a zprostředkovala uzavření několika závazných dohod; vzhledem k tomu, že její omezený mandát snižuje její schopnost řešit závažné výzvy, jako jsou ekologické katastrofy nebo rostoucí geopolitické napětí, které by mohly ohrozit status Arktidy jako regionu s nízkým napětím; vzhledem k tomu, že v důsledku nevyprovokované ruské útočné války proti Ukrajině byla pozastavena politická zasedání Arktické rady, což narušuje schopnost Rady plnit její mandát a řádně fungovat;

I.vzhledem k tomu, že pokud jde o žádost EU, aby se stala plnoprávným pozorovatelem v Arktické radě, nedošlo dosud k žádnému pokroku;

J.vzhledem k tomu, že arktická oblast mezi Grónskem, Islandem a Spojeným královstvím (oblast GIUK) představuje strategický koridor, který umožňuje kontrolovat námořní dopravu a odhalovat hybridní hrozby; vzhledem k tomu, že vstup Finska a Švédska do NATO prohloubil arktickou orientaci Aliance a posílí její pozici v tomto regionu;

K.vzhledem k tomu, že arktický region se otepluje zhruba třikrát rychleji, než je celosvětový průměr, což urychluje úbytek ledu a ohrožuje stabilitu planetárního klimatu; vzhledem k tomu, že letní mořský led rychle mizí, což způsobuje rozsáhlé ničení biotopů a úbytek populací druhů, které jsou na sněhu a ledu závislé;

L.vzhledem k tomu, že NATO v roce 2022 uznalo změnu klimatu za rozhodující výzvu a multiplikátor hrozeb s hlubokými důsledky pro bezpečnost a vojenské operace, a to i v nejsevernějších oblastech, a označilo nejsevernější oblasti za region strategického významu, kde schopnost Ruska narušovat alianční posily a svobodu plavby přes severní Atlantik představuje pro Alianci přímou výzvu; vzhledem k tomu, že Arktidu lze považovat za primární oblast, v níž dochází k provázanosti klimatu a bezpečnosti; vzhledem k tomu, že provádění Pařížské dohody a Zelené dohody pro Evropu je i nadále nezbytné, aby se předešlo nejhorším důsledkům změny klimatu;

M.vzhledem k tomu, že tání permafrostu představuje bezpečnostní, environmentální a biologickou hrozbu s přeshraničním dopadem, protože má destruktivní dopad na infrastrukturu, uvolňuje metan, který poškozuje klima, má za následek opětovné objevování spících a neznámých virů a bakterií a vede k narušování vzorců počasí v Evropě i mimo ni; vzhledem k tomu, že podmořský permafrost ve východosibiřském arktickém šelfu se může stát dalším zdrojem emisí metanu;

N.vzhledem k tomu, že ubývající mořský led zvyšuje celosvětový zájem o Arktidu a její zdroje; vzhledem k tomu, že zejména rychlý ústup mořského ledu otevírá sezónní a potenciálně celoroční obchodní koridory, jako je Severní mořská cesta, Severozápadní cesta a v budoucnu i možná transpolární trasa, což by mohlo změnit globální obchodní vzorce a zároveň vést k závažným výzvám v oblasti životního prostředí, bezpečnosti a správy Arktidy; vzhledem k tomu, že drsné povětrnostní podmínky, omezené pátrací a záchranné kapacity, vysoké náklady na pojištění a nevyřešené otázky týkající se mezinárodního právního statusu těchto nových námořních tras představují významné překážky pro jejich plné využívání a mnoho zúčastněných stran požaduje, aby tyto trasy byly považovány za součást „globálních veřejných statků“;

O.vzhledem k tomu, že v důsledku klimatické krize jsou změny v Arktidě neoddělitelně spjaty s Evropou; vzhledem k tomu, že vyšší teploty, stoupající hladina moří, snižující se biologická rozmanitost a extrémní výkyvy počasí mají dopad na lidi a ekosystémy v Evropě, což ukazuje na význam politik založených na znalostech a vědě, do nichž budou zapojeny místní arktické komunity a znalostní instituce;

P.vzhledem k tomu, že Rusko v Arktidě výrazně rozšířilo své síly a vojenskou infrastrukturu, čímž zvýšilo vojenské napětí v regionu; vzhledem k tomu, že koncepce ruské zahraniční politiky z roku 2023 označuje Arktidu za jeden z prioritních regionů Ruska; vzhledem k tomu, že militarizace Arktidy je v rozporu s principem spolupráce, kterým se dosud řídily vztahy mezi státy v arktické oblasti;

Q.vzhledem k tomu, že prohlubující se spolupráce mezi Čínou a Ruskem v Arktidě prostřednictvím společných energetických projektů, investic do infrastruktury a námořních podniků podél nově vznikajících arktických tras představuje riziko, že dojde k upevnění geopolitické osy usilující o využívání zdrojů a omezování přístupu na úkor arktických pobřežních komunit, původních obyvatel a globálních environmentálních záruk; vzhledem k tomu, že Rusko porušuje svrchovanost a územní celistvost sousedních států a brání plavbě v Azovském, Černém a Baltském moři, což vyvolává vážné obavy, které je třeba vzít v úvahu při posuzování vyhlídek na udržení mírového soužití v Arktidě;

R.vzhledem k tomu, že zejména Rusko posiluje svou arktickou infrastrukturu tím, že staví a spouští univerzální ledoborec s jaderným pohonem Čukotka (projekt 22220) v rámci širšího programu na zajištění celoroční plavby po Severní mořské cestě; vzhledem k tomu, že na podporu svých strategických ambicí v Arktidě staví Rusko další ledoborce;

S.vzhledem k tomu, že satelitní snímky z roku 2023 odhalily významnou novou výstavbu budov a infrastruktury na odlehlém arktickém souostroví Nová země, které Rusko v minulosti využívalo k testování jaderných zbraní; vzhledem k tomu, že tento vývoj vyvolává vážné obavy ohledně obnovení jaderných aktivit v Arktidě a jejich důsledků pro regionální bezpečnost a bezpečnost životního prostředí; vzhledem k tomu, že rozšíření ruské vojenské výstavby, a to i na Wrangelově ostrově, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO a jedná se o přírodní rezervaci, vzbuzuje vážné obavy týkající se životního prostředí, bezpečnosti a práva;

T.vzhledem k tomu, že v březnu 2024 přijalo Rusko výnos o rozšíření Arktické zóny Ruské federace o Berezovský a Bělojarský městský obvod Chantymansijského autonomního okruhu – Jugra; vzhledem k tomu, že toto rozšíření je součástí ruské strategie usilující o upevnění federální kontroly nad přírodními zdroji, posílení územních nároků a přilákání investorů prostřednictvím pobídek pro zvláštní hospodářské zóny;

U.vzhledem k tomu, že Rusko v arktické oblasti zintenzivnilo hybridní hrozby, včetně kybernetických operací a rušení GPS; vzhledem k tomu, že arktické vody jsou stále častěji využívány stárnoucí a špatně udržovanou ruskou „stínovou flotilou“, která operuje pod výhodnými vlajkami, aby obcházela mezinárodní sankce, což představuje v tomto křehkém regionu značné riziko pro životní prostředí a bezpečnost;

V.vzhledem k tomu, že se Čína prohlásila za „stát blízký arktické oblasti“, vyhlásila „polární hedvábnou stezku“, která je rozšířením její iniciativy „Jedno pásmo, jedna cesta“, a rychle zvyšuje svůj vliv na sever od polárního kruhu, mimo jiné prostřednictvím investic do ruských společností; vzhledem k tomu, že čínská Bílá kniha z roku 2025 o národní bezpečnosti v nové éře označuje „polární bezpečnost“ za součást komplexní koncepce národní bezpečnosti;

W.vzhledem k tomu, že prohlášení Číny za „stát blízký arktické oblasti“ je zavádějícím vlastním označením bez právního základu, výsad nebo odůvodnění vojenské přítomnosti v nejsevernějších oblastech; vzhledem k tomu, že Čína pod rouškou vědeckého výzkumu skrývá svůj vojenský a politický dosah, neboť čínská výzkumná zařízení v Arktidě, jako jsou Yellow River Station ve Svalbardu a čínsko-islandská vědecká observatoř pro arktickou oblast v Kárhóllu, mohou mít potenciálně dvojí užití; vzhledem k tomu, že v říjnu 2024 čínská pobřežní stráž prohlásila, že během společné hlídky s Ruskem poprvé vstoupila do Severního ledového oceánu, což dále ukazuje na koordinovaný čínsko-ruský tlak na rozšíření jejich strategické stopy v nejsevernějších oblastech;

X.vzhledem k tomu, že v posledních letech zablokovalo několik evropských zemí z důvodů národní bezpečnosti plánované čínské akvizice citlivé arktické infrastruktury, včetně rozhodnutí Dánska z roku 2016 zablokovat nákup námořní základny Grønnedal v Grónsku, rozhodnutí Finska z roku 2018 zablokovat nákup letiště Kemijärvi poblíž vojenské zóny a rozhodnutí Norska z roku 2024 zastavit prodej oblasti Søre Fagerfjord čínským kupujícím;

Y.vzhledem k tomu, že Rusko a Čína v posledních letech prohloubily svou spolupráci v Arktidě podpisem dohody o spolupráci pobřežní stráže, prováděním společných vojenských cvičení, jako jsou „Ocean-2024“ a „Pacific Patrol-2024“, v blízkosti Arktidy a technologickými a loďařskými projekty a novými obchodními koridory podél Severní mořské cesty, čímž posílily své strategické sblížení v nejsevernějších oblastech; vzhledem k tomu, že přes útočnou válku Ruska proti Ukrajině pokračuje Čína ve spolupráci s Ruskem v arktické oblasti, čímž nahrazuje ztracené investice západních společností po západních sankcích přijatých po ruské invazi na Ukrajinu;

Z.vzhledem k tomu, že Čína prostřednictvím nákladní lodi testuje expresní trasu do Evropy přes Arktidu, s cílem zavést pravidelnou dopravu přes ruskou Severní mořskou cestu, která by propojovala několik přístavů v Asii a Evropě;

AA.vzhledem k tomu, že přístup Spojených států k Arktidě se vyvíjí směrem k širšímu zapojení, jemuž předcházela některá politováníhodná prohlášení týkající se Grónska;

AB.vzhledem k tomu, že původní obyvatelé a místní komunity mají nenahraditelné tradiční znalosti, jsou hlavními správci arktických ekosystémů a jsou neúměrně postiženi změnou klimatu, socioekonomickou marginalizací a zhoršováním životního prostředí, přičemž jsou často vyloučeni z rozhodovacích procesů; vzhledem k tomu, že evropští tvůrci politik obecně uznávají, že původní obyvatelé musí být dále podporováni a při tvorbě politik je třeba klást větší důraz na jejich zájmy, přičemž je zároveň třeba zajistit, aby byly v celém politickém vývoji respektovány a zohledňovány jejich komunitní znalosti; vzhledem k tomu, že Arktická rada podnikla významné kroky k řešení tohoto problému;

AC.vzhledem k tomu, že Dánsko, Švédsko a Finsko jsou signatáři Ottawské deklarace z roku 1996, která potvrzuje jejich závazek k dobrým životním podmínkám obyvatel Arktidy, včetně uznání zvláštního vztahu a jedinečného přínosu původních obyvatel a jejich komunit, uznává tradiční znalosti původních obyvatel a vyzývá k tomu, aby byli původní obyvatelé a jejich komunity v plném rozsahu konzultováni a zapojováni do rozhodování;

AD.vzhledem k tomu, že arktické oblasti EU slouží jako brána k přítomnosti Unie v širší Arktidě a jejímu zapojení v této oblasti, že poskytují zdroje pro evropskou strategickou autonomii a zároveň uspokojují místní zájmy, jako je rostoucí poptávka po přírodních zdrojích a práva původních obyvatel; vzhledem k tomu, že podpora EU v rámci politiky soudržnosti, programů Interreg, Horizont Evropa a rozvoje venkova pro oblasti, jako jsou severní řídce osídlené oblasti, a sítě, jako je Fórum starostů arktické oblasti a „Arktická šestka“, mají pro zájmy EU v Arktidě zásadní význam;

AE.vzhledem k tomu, že iniciativy, jako je summit domorodých Sámů z Barentsovy euro-arktické oblasti, který se konal v Evropském parlamentu v roce 2023, mohou dále posílit spolupráci s komunitou Sámů;

AF.vzhledem k tomu, že Grónsko bude v letech 2025–2027 jménem Dánského království předsedat Arktické radě, což je klíčová příležitost k posílení inkluzivní správy Arktidy založené na pravidlech;

AG.vzhledem k tomu, že strategií Grónska je posílit své diplomatické zastoupení na celém světě, včetně plánů na otevření kanceláří v Ottawě a New Yorku, a zároveň zachovat svá zastoupení ve Washingtonu, Pekingu, Reykjavíku a Bruselu; vzhledem k tomu, že strategický význam americké vesmírné základny Pituffik v Grónsku je zásadní pro systém protiraketové obrany NATO a monitorování vesmírných aktivit;

AH.vzhledem k tomu, že po řadě doporučení Evropského parlamentu zřídila EU v březnu 2024 konečně svou kancelář v Nuuku, čímž posílila svou diplomatickou přítomnost a podpořila užší spolupráci s Grónskem; vzhledem k tomu, že EU a Faerské ostrovy se dohodly na posíleném partnerství, včetně spolupráce v oblasti rybolovu, klimatu a v dalších strategických oblastech;

AI.vzhledem k tomu, že uhlovodíky, vzácné zeminy, rybolovné a další zdroje, které se v Arktidě hojně nacházejí, jsou stále žádanější, což vyžaduje přísné normy v oblasti udržitelnosti a spravedlivého rozdělování přínosů;

AJ.vzhledem k tomu, že v Arktidě se nacházejí rozmanité zdroje energie, které mají zásadní význam pro ekologickou a digitální transformaci EU, včetně ekologické vodíkové, vodní, větrné a geotermální energie, které mohou pomoci diverzifikovat a dekarbonizovat skladbu zdrojů energie EU; vzhledem k tomu, že pro zajištění kritických surovin nezbytných pro průmyslovou konkurenceschopnost a obranyschopnost EU jsou nezbytné strategické investice;

AK.vzhledem k tomu, že iniciativy jako Polar Connect a koncepce „Vize 2030“ předpokládají odolné transarktické trasy podmořských kabelů spojující Grónsko a Island s kontinentální Evropou; vzhledem k tomu, že tyto projekty jsou zranitelné vůči hybridním hrozbám ze strany zlovolných aktérů, jako jsou Rusko a Čína;

AL.vzhledem k tomu, že rozvoj arktických podmořských optických kabelů propojujících Evropu s Japonskem a Jižní Koreou představuje strategickou příležitost k rozšíření bezpečného vysokorychlostního digitálního připojení, posílení digitální svrchovanosti EU a prohloubení spolupráce mezi EU a Asií; vzhledem k tomu, že ochrana podmořských kabelů, potrubí, komunikačních systémů a dopravních koridorů v Arktidě má zásadní význam pro digitální, energetickou a hospodářskou bezpečnost EU a EHP;

AM.vzhledem k tomu, že Grónsko, Island a Norsko spravují největší udržitelné rybolovné oblasti v Arktidě a že se v tomto regionu rozvíjejí odborné znalosti v oblasti biotechnologií a inovací, které jsou zásadní pro potravinovou bezpečnost EU, modrou ekonomiku a vedoucí postavení ve vědě; vzhledem k tomu, že úmluva UNCLOS obsahuje ustanovení o právech, povinnostech a odpovědnosti států za ochranu životního prostředí;

AN.vzhledem k tomu, že hospodářský potenciál Arktidy přesahuje přírodní zdroje a zahrnuje i odvětví, jako je udržitelný cestovní ruch, vesmírné technologie a infrastruktura datových center, čímž Evropské unii nabízí příležitosti k navazování strategických partnerství, která by využívala jedinečné geografické podmínky, obnovitelné zdroje energie a blízkost klíčových spojenců;

AO.vzhledem k tomu, že zásada „významně nepoškozovat“ znamená nepodporovat ani nevykonávat hospodářské činnosti, které významně poškozují environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2020/852/oj).;

AP.vzhledem k tomu, že energetická propojení s Arktidou, včetně dovozu ropy a zemního plynu z norského Barentsova moře, přepravy zkapalněného zemního plynu (LNG) po arktických námořních trasách během přechodu k energetické autonomii EU, vývozu energie z obnovitelných zdrojů a potenciálu zeleného vodíku z Islandu a Grónska, projektů infrastruktury podporovaných EU, jako jsou podmořské kabely a potrubí, a spolupráce v oblasti výzkumu a inovací pro udržitelný rozvoj, jsou zásadní pro energetickou bezpečnost a budoucí hospodářský rozvoj EU, přičemž zajišťují investice do místních arktických ekonomik a infrastruktury; vzhledem k tomu, že jak ukazuje ruská útočná válka proti Ukrajině a následná energetická krize, klíčem k dosažení všeobecné bezpečnosti jsou spolehliví partneři a dodávky energie;

AQ.vzhledem k tomu, že Arktida trpí nedostatkem infrastruktury, což znevýhodňuje místní obyvatele i ostatní lidi; vzhledem k tomu, že rozvoj víceúčelových infrastrukturních projektů by mohl pomoci řešit jak tyto nedostatky, tak i širší bezpečnostní výzvy;

AR.vzhledem k tomu, že nově vybudované a plánované terminály LNG – zejména plovoucí jednotky pro skladování a opětovné zplyňování, k jejichž výstavbě se členské státy EU v posledních dvou letech zavázaly – představují zásadní vstupní bránu pro norský LNG, což dále posiluje diverzifikaci a bezpečnost dodávek; vzhledem k tomu, že další vývoj a výroba ledoborců má klíčový význam pro průzkum a bezpečnost Arktidy a že zvláštní odborné znalosti má v tomto ohledu Finsko;

AS.vzhledem k tomu, že výzkum financovaný EU, partnerství v rámci programu Horizont Evropa a satelitní služby programu Copernicus poskytují zásadní údaje pro bezpečnost, odolnost vůči změně klimatu, bezpečnost plavby a správu životního prostředí v nejsevernějších oblastech;

AT.vzhledem k tomu, že bezpečné, odolné a autonomní satelitní připojení představuje strategický přínos pro zajištění komunikace, zlepšení situačního povědomí, ochranu kritické infrastruktury a posílení schopnosti EU předcházet hybridním a konvenčním hrozbám v Arktidě, odrazovat od nich a reagovat na ně;

AU.vzhledem k tomu, že vesmírné technologie, včetně určování polohy, navigace, pozorování Země a družicové komunikace, jsou nezbytné pro situační povědomí o Arktidě, monitorování životního prostředí a konektivitu; vzhledem k tomu, že zeměpisná poloha Norska a zařízení, jako je kosmodrom Andøya a arktická družicová širokopásmová mise, poskytují kritickou infrastrukturu podporující zájmy EU a umožňují nezávislý evropský přístup do vesmíru; vzhledem k tomu, že posílená spolupráce s Norskem v oblasti vesmírných kapacit je zásadní pro rozvoj arktické strategie EU a bezpečnosti;

AV.vzhledem k tomu, že Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) hraje při utváření a koordinaci politiky EU pro Arktidu ústřední úlohu;

1.doporučuje Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby:a)odsoudily rostoucí militarizaci Arktidy, zejména v důsledku rozsáhlé vojenské restrukturalizace Ruska, včetně zřízení Námořního kolegia, která v kombinaci s jasným zájmem Číny o tuto oblast dále stupňuje napětí v regionu a oslabuje jeho stabilitu;b)pozorně sledovaly rostoucí strategický zájem a aktivity Číny v arktické oblasti v rámci „polární hedvábné stezky“; uznaly, že deklarovaná ambice Číny stát se do roku 2030 „polární velmocí“ a její rozšiřující se přítomnost prostřednictvím výzkumných misí, strategických investic do infrastruktury a partnerství dvojího užití mohou zpochybnit zavedené zásady správy;c)zohledňovaly veškeré možné scénáře ohrožení související se situací na Ukrajině, včetně možného posílení ruské přítomnosti v Arktidě v důsledku případného zamrzlého konfliktu na Ukrajině, a plně proto uplatňovaly sankce EU vůči technologiím dvojího užití určeným k ruské vojenské expanzi v Arktidě a zároveň podporovaly zapojení Ukrajiny do struktur správy Arktidy, včetně možnosti získat status pozorovatele na příslušných fórech, s cílem podpořit řád založený na pravidlech; zpřísnily sankce vůči plavidlům stínové flotily využívajícím výhodné vlajky k obcházení sankcí v Arktidě; zlepšily jejich sledování a prosazování, mimo jiné prostřednictvím mezinárodní spolupráce, s cílem zajistit, aby přístavy a pojišťovny tato plavidla zařadily na černé listiny; pohnaly státy vlajky k plné odpovědnosti za zajištění souladu s environmentálními a bezpečnostními normami;d)v plné míře docenily význam oblasti GIUK jako námořního tranzitního koridoru, který je úzce spjatý se zájmy EU, jakož i rizika spojená s tím, že by se z něj stal prostor pro neprůhledné operace, a v souladu s tím usilovaly o budování institucionální odolnosti těchto zemí a území ve spolupráci s konstruktivními partnery;e)spolupracovaly s členskými státy a spojenci v NATO na posilování odrazujících schopností v reakci na tuto situaci, mimo jiné prostřednictvím posílených strategických dialogů mezi EU a NATO zaměřených na povědomí o arktické oblasti, sdílení zpravodajských informací a společných obranných cvičení v nejsevernějších oblastech, a to v návaznosti na akce jako byla například „Arctic Challenge“ kterou v roce 2023 uspořádaly Švédsko, Finsko a Norsko, a vojenské cvičení pod vedením Dánska „Arctic Light“, které se uskutečnilo v roce 2025; posílily spolupráci se strukturami NATO a Evropským centrem excelence pro boj s hybridními hrozbami s cílem zvýšit odolnost a vyvinout společné standardy pro ochranu infrastruktury v Arktidě; prohloubily praktickou spolupráci mezi EU a NATO v Arktidě v oblastech společného zájmu – včetně povědomí o námořní oblasti, ochrany kritické infrastruktury, logistiky a interoperability při pátrání a záchraně; zvýšily ostražitost, pokud jde o zapojování EU do spolupráce s vnějšími partnery, a zavedly mechanismy bezpečnostního prověřování na úrovni EU pro zahraniční projekty v oblasti arktického výzkumu a infrastruktury;f)souběžně i nadále usilovaly o to, aby se do této oblasti nepřelévaly geopolitické konflikty, a zároveň převzaly v Arktidě významnější úlohu a usilovaly o komplexní přeformulování politiky pro Arktidu, která půjde nad rámec zastaralého pojetí výjimečnosti Arktidy, a namísto toho bude uplatňována jako metoda pro posuzování vyvíjejících se výzev ve stávajícím geopolitickém kontextu;g)v této souvislosti zajistily, aby činnost EU v nejsevernějších oblastech doplňovala strategickou koncepci NATO z roku 2022 a využívala posílené námořní pozice Aliance; prosazovaly harmonizaci činnosti mezi NATO a EU a sdílely poznatky o situaci a vyzývaly k posílení interoperability mezi členskými státy EU a dalšími spojenci z NATO, pokud jde o bezpečnost v Arktidě, námořní dohled, pátrací a záchranné operace a ochranu kritické infrastruktury;h)vzaly na vědomí, že evropská arktická oblast je součástí kontinua, které zahrnuje oblast Baltského moře v Arktidě a sdílí společné výzvy a zájmy; uznaly, že činnost EU v Arktidě musí být v souladu s rozvojovými činnostmi EU prováděnými v oblastech na severovýchodní hranici EU a musí je podporovat, aby se maximalizoval jejich dopad;i)v této souvislosti a s ohledem na nedávné incidenty v Baltském moři připisované ruské stínové flotile a čínským plavidlům podstatně posílily ochranu základní podmořské infrastruktury v Arktidě, zejména podmořských kabelů a potrubí, včetně těch, které se nacházejí v blízkosti Grónska, a zpřísnily regulační rámec pro sankce a protiopatření; dodržovaly a prosazovaly závazky podle článků 112–115 úmluvy UNCLOS, které jsou nezbytné pro ochranu evropského digitálního propojení a propojení energetických soustav před geopolitickým narušením; vypracovaly strategii EU a EHP pro sledování a potírání čínsko-ruské spolupráce v nejsevernějších oblastech, která potenciálně narušuje svobodu plavby a mezinárodní právo;j)podporovaly zavádění společných standardů kybernetické bezpečnosti a odolnosti pro podmořské kabely, přístaviště a kritickou digitální infrastrukturu v Arktidě, mimo jiné prostřednictvím společného posuzování rizik, požadavků na hlášení incidentů a pravidelných zátěžových testů, s ohledem na jejich strategickou úlohu pro otevřenou strategickou autonomii EU;k)řešily hybridní hrozby, jako jsou kybernetické útoky, rušení GPS a spoofing a sabotáže podmořských kabelů, které vyžadují posílené mechanismy monitorování a reakce prostřednictvím společného rámce EU a NATO pro monitorování a reakci a zvýšených investic do modernizované, bezpečné a autonomní družicové komunikace, včetně kapacity pro vypouštění družic, jakož i investice, podvodní drony a mapování mořského dna; v této souvislosti v koordinaci se severskými partnery podporovaly výzkum, testování a postupné zavádění hybridních sledovacích technologií financovaných EU, včetně bezpilotních systémů, s cílem monitorovat hybridní hrozby a reagovat na ně;l)s ohledem na rostoucí strategický význam arktických vesmírných kapacit pro evropskou bezpečnost zvyšovaly kolektivní situační povědomí, odolnost a regionální stabilitu v Arktidě; vedle toho podporovaly investice a partnerství pod vedením EU s důvěryhodnými spojenci s cílem zabezpečit kritickou arktickou infrastrukturu a snižovat závislost na autoritářských mocnostech, včetně výroby ledoborců, pokud možno ve spolupráci se strategickými partnery EU;m)uznaly zvýšenou geopolitickou konkurenci na arktických námořních trasách, zejména na Severní mořské cestě; podporovaly proto diplomatické dialogy, jejichž cílem bude uzavřít jasné mezinárodní dohody o svobodě plavby a mírové námořní spolupráci, vzdorovaly jednostranným nárokům a prosazovaly uplatňování mezinárodního námořního práva v souladu s úmluvou UNCLOS; v souladu s tím veřejně odsoudily ruská omezení svobodné plavby po Severní mořské cestě a skutečnost, že Rusko posiluje svou vojenskou infrastrukturu podél této mořské cesty; podporovaly uplatňování mezinárodního práva s cílem čelit pokusům o legitimizaci sporných námořních koridorů nebo o prosazování geopolitického vlivu pod záminkou vědecké nebo hospodářské spolupráce; se zapojovaly do regionálních dialogů o provádění úmluvy UNCLOS o zachování a udržitelném využívání biologické rozmanitosti moří v oblastech mimo jurisdikci jednotlivých států v Arktidě,n)vzhledem k nepřiměřenému dopadu změny klimatu na Arktidu a ve spolupráci s mezinárodními partnery a původními obyvateli Arktidy urychleně posílily adaptační strategie, které mají rovněž bezpečnostně-politický rozměr, podporovaly rozsáhlé monitorovací iniciativy a výrazně navýšily investice do výzkumných programů, které se budou přednostně zaměřovat na potřebu vyvážit hospodářský růst a zároveň chránit kritické ekosystémy v Arktidě, v souladu se zásadou „významně nepoškozovat“ zakotvenou v článku 17 nařízení (EU) 2020/852; uznaly, že zatímco změna klimatu ohrožuje arktické ekosystémy, zvyšující se teploty mají v arktických regionech také závažné společenské dopady, a zdůrazňovaly, že je třeba, aby se středem výzkumu stali lidé žijící v Arktidě a aby výzkumné činnosti pomáhaly místním komunitám lépe se přizpůsobit změně klimatu a stát se odolnějšími;o)vzhledem k významu přírodních zdrojů Arktidy, včetně uhlovodíků, vzácných zemin a rybolovných zdrojů, společně s členskými státy posílily konsensuální partnerství s Grónskem a dalšími arktickými zúčastněnými stranami, včetně původních obyvatel, v oblasti udržitelné těžby zdrojů za přísného dodržování nejvyšších environmentálních norem, aby se zabránilo katastrofickým důsledkům, jaké způsobila ropná havárie u ruského města Norilsk v roce 2020; zajistily, aby tato spolupráce na jedné straně přispívala k růstu populace a revitalizaci místních komunit v Arktidě a na druhé straně snižovala závislost EU na Číně a dalších nespolehlivých dodavatelích; zohledňovaly strategické zájmy EU, pokud jde o zajišťování přístupu ke kritickým surovinám od spolehlivých, podobně smýšlejících partnerů, jakož i hospodářský růst EU;p)současně usilovaly o zavedení závazného mezinárodního režimu odpovědnosti za životní prostředí, který zajistí, že znečišťovatelé ponesou plnou odpovědnost za nehody a ekologické škody v arktických vodách s ohledem na možné otevření nových transarktických námořních tras;q)vzhledem k tomu, že je třeba dodržovat a prosazovat práva původních obyvatel v celé Arktidě, usilovaly o začleňování znalostí původních obyvatel do environmentálních procesů a procesů tvorby politik a zajišťovaly, aby zájmy a odborné znalosti původních obyvatel byly dobře začleňovány do všech úrovní tvorby politik EU spolu se všemi dalšími příslušnými zdroji znalostí a aby byly chráněny jejich jazyky a kultura;r)v rámci spolupráce EU v Arktidě upřednostňovaly programy zaměřené na duševní zdraví, gramotnost, jazyky a mládež a reagovaly tak na doporučení původních obyvatel Arktidy a mládežnických fór;s)dodržovaly článek 19 Deklarace OSN o právech původních obyvatel, který stanoví jejich práva; podobně v souladu s Ottawskou deklarací z roku 1996 zajišťovaly, aby činnosti EU a členských států v arktickém regionu přispívaly k blahobytu a právům původních obyvatel a nepoškozovaly je; braly na vědomí zvýšenou expozici původních obyvatel zahraničnímu vměšování a dezinformačním kampaním, které se snaží zneužívat složitý a jedinečný kontext, a bojovaly proti nim;t)plně začlenily doporučení uvedená v prohlášení z Kiruny z roku 2013 do politiky EU pro Arktidu, mimo jiné podporou zvýšeného financování energie z obnovitelných zdrojů a udržitelného nakládání s odpady v arktických komunitách, posilováním mechanismů pro smysluplnou účast původních obyvatel na správě a rozhodování v Arktidě, posilováním civilní bezpečnosti a kapacit pro reakci na mimořádné události v arktických oblastech – včetně infrastruktury pro pátrací a záchranné operace a připravenost na katastrofy – a prosazováním mezioborových partnerství v oblasti výzkumu a vzdělávání, včetně podpory mladých lidí v Arktidě a místních a domorodých institucí;u)podporovaly plné provádění dohody o rybolovu ve střední části Severního ledového oceánu, která vyžaduje, aby její signatáři zavedli společný program vědeckého výzkumu a monitorování a začlenili do něj znalosti původních obyvatel předtím, než v tomto regionu povolí jakýkoli budoucí komerční rybolov;v)uznaly, že osídlená Arktida, přeshraniční infrastruktura a odolná společenství mají strategický význam pro evropskou bezpečnost a posílily spolupráci s evropskou Arktidou i v jejím rámci; podporovaly zejména rozvoj infrastrukturních projektů ve švédské a finské Arktidě, jež budou propojovat místa na severu této oblasti, jakož i východní a západní část tohoto regionu, se zvláštním důrazem na zvyšování kapacity stávající železnice z Finska k Severnímu ledovému oceánu, a zkoumaly nová multimodální dopravní spojení s cílem posílit propojení EU a severských zemí a vojenskou mobilitu;w)uznaly význam odolné konektivity pro arktické komunity a bezpečnost EU, navrhovaly nástroje EU, které aktivně podpoří větší hospodářskou integraci v arktické oblasti, neboť investice do přeshraniční infrastruktury zvyšují mobilitu, stimulují inovace a rozvoj podnikání a posilují bezpečnost dodávek a připravenost prostřednictvím spolupráce mezi veřejnými a soukromými subjekty;x)uznaly, že podpora rozvoje a spolupráce v Arktidě ze strany EU má zásadní význam pro posilování vztahů, důvěry a rozvojových kapacit v řídce osídlených a zranitelných severních oblastech;y)uznaly, že konkurenceschopnost a řešení krizí ve složitém prostředí bezpečnostní politiky závisí na silných, inovativních společnostech a místních podnicích s vlastními schopnostmi a na přeshraniční spolupráci mezi tvůrci politik, výzkumnými pracovníky, podniky a komunitami; uznaly, že by EU měla v úzkém dialogu s příslušnými státy a regionálními orgány i nadále podporovat budování kapacit odolnějších a udržitelnějších arktických komunit;z)zdůrazňovaly zásadní úlohu mezinárodní vědecké spolupráce pro správu Arktidy a pochopení klimatu, podporovaly pokračující financování výzkumných projektů a vědeckých dialogů v Arktidě ze strany EU a aktivní účast na těchto akcích; podporovaly sdílení otevřených dat a začleňování vědeckých poznatků do procesů tvorby politik a zároveň zajišťovaly, aby tato vědecká výměna probíhala s plným povědomím o současných obranných a bezpečnostních rizicích vyplývajících z geopolitické situace;aa)uznaly jedinečnou úlohu univerzit v arktických venkovských oblastech jako hnací síly regionálního rozvoje, hospodářského růstu prostřednictvím inovací ve výzkumu a podnikání, přilákání nových pracovníků, posílení místních a regionálních schopností a dovedností, podpory regionální soudržnosti a šíření znalostí a informací, což přispívá k odolnosti a připravenosti; podporovaly arktické univerzity, a to i prostřednictvím finančních příspěvků z kombinace programů EU; posílily iniciativy pro vzdělávací a výzkumnou mobilitu mezi univerzitami v EU a arktickými vysokoškolskými institucemi, mimo jiné v Grónsku, na Islandu a v severním Norsku, s cílem podpořit novou generaci arktických odborníků a prohloubit mezilidskou spolupráci; zvýšily financování mezioborového výzkumu o Arktidě a podpořily zřízení „Evropského centra excelence pro výzkum Arktidy“, které by využívalo služeb programu Copernicus a infrastruktur otevřených dat, měření na místě a tradičních znalostí k poskytování operativních vědeckých produktů, jež by podporovaly rozhodování EU a spolupráci s legitimními mezinárodními partnery;ab)s ohledem na rostoucí podporu přistoupení k EU na Islandu uvítaly záměr místních orgánů uspořádat do roku 2027 referendum o obnovení jednání o přistoupení k EU a zavázaly se respektovat jeho výsledek, jak jej demokraticky vyjádří islandský lid; mezitím aktivně spolupracovaly s islandskou vládou na propagaci výhod potenciálního členství v EU a zlepšily připravenost na obnovený proces přistoupení, pokud Island formálně obnoví svou žádost, a zároveň neprodleně posílily spolupráci v oblasti společných zájmů a nabídly pomoc EU v boji proti hybridním hrozbám a zahraničnímu vměšování;ac)uvítaly rozhodnutí islandské vlády zahájit rozhovory o bezpečnostním a obranném partnerství s EU; vyjádřily přesvědčení, že vyplývající dohoda bude mít pro budoucí vztahy mezi EU a Islandem zásadní význam;ad)uznaly Norsko jako klíčového spojence EU a NATO a zdůraznily, že je třeba i nadále posilovat spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany v plném souladu se závazky NATO; v této souvislosti a vzhledem k tomu, že členství Norska v EU by posílilo jak jeho národní zájmy, tak geopolitickou odolnost EU tím, že by odstranilo kritické mezery v kolektivní obraně EU (zejména v oblasti GIUK), prozkoumaly hlubší spolupráci s Norskem, včetně možného rozšíření čl. 42 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii na Norsko a případného přistoupení Norska k EU; zdůraznily, že komplexní obranná spolupráce s Norskem je možná již v současnosti, jak dokládá silná skandinávská obranná spolupráce, která by měla sloužit jako vzor pro užší vazby mezi EU a Norskem;ae)vzhledem k zásadní úloze Norska pro energetickou bezpečnost EU – v roce 2024 bylo více než 30 % plynu dovezeno do EU právě z Norska – posílily spolupráci v oblasti energetické odolnosti a diverzifikace dodávek, což je – spolu s dalšími projekty strategické infrastruktury, jako je baltský plynový koridor – klíčový nástroj k dosažení strategické autonomie EU, posílení odolnosti a snížení závislosti na ruských dodávkách energie;af)uvítaly pokračující podporu Ukrajiny ze strany Norska, včetně jeho rozhodnutí vyčlenit téměř 600 milionů EUR na ukrajinské systémy protivzdušné obrany;ag)s ohledem na hluboké znepokojení Parlamentu nad rostoucím geopolitickým významem Grónska, které je umocněno prohlášeními vnějších aktérů zpochybňujících ústavní uspořádání a svrchovanost Dánska, jakož i zprávami o zahraničním vměšování do jeho vnitřních záležitostí, včetně některých prohlášení vládních představitelů USA, znovu potvrdily respektování práva Grónska na sebeurčení a zdůraznily, že rozhodnutí týkající se ústavní budoucnosti Grónska a jeho mezinárodních vztahů musí být přijímána výhradně grónskými občany bez vnějšího tlaku;ah)vzhledem k rostoucímu významu Grónska v arktickém a evropském bezpečnostním rámci a rostoucí podpoře přistoupení k EU mezi Gróňany, o čemž svědčí průzkumy veřejného mínění, podle nichž je nyní přibližně 60 % Gróňanů pro návrat do EU, vítaly každou potenciální iniciativu grónské vlády usilující o posílení jejích politických, institucionálních a hospodářských vazeb s EU; vybízely EU, aby se angažovala v hlubších strategických a hospodářských partnerstvích, a to i v souvislosti s případným přistoupením, pokud si to obyvatelé Grónska budou přát; v této souvislosti zdůraznily, že členství v EU, které poskytuje přístup k iniciativám jako Iris2 a Galileo, by Grónsku poskytlo silnější hlas ve správě Arktidy a prostředky na ochranu jeho kriticky důležitých ekosystémů a umožnilo by udržitelný rozvoj kritické infrastruktury v době, kdy vznikají nové severní obchodní trasy, a zároveň by posílilo jeho bezpečnost;ai)vzaly na vědomí první bezpečnostní strategii Grónska nazvanou „Grónsko ve světě: nic o nás bez nás – zahraniční, bezpečnostní a obranná politika Grónska na období 2024–2033“, která odráží zásadu smysluplného zapojení arktických národů do utváření politik, které ovlivňují jejich region; vzaly na vědomí doporučení obsažené v této strategii, tj. zřídit v Nuuku mírové středisko, které by podporovalo dialog a usnadňovalo výzkum a mediaci;aj)vzaly na vědomí, že se Grónsko připojilo k sankcím EU proti Rusku po invazi na Ukrajinu; zdůraznily, že otevření kanceláře Komise v Nuuku představuje novou etapu spolupráce s Grónskem, které sice není členským státem, ale dlouhodobě udržuje s EU úzké vztahy a využívá její finanční podpory, a to i v oblasti vzdělávání;ak)posílily spolupráci s Kanadou; zdůraznily strategický význam partnerství mezi EU a Kanadou s ohledem na sdílené demokratické hodnoty a globální odpovědnost a podporovaly spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany v Arktidě jako součást ambiciózní a na budoucnost zaměřené agendy EU-Kanada;al)zdůrazňovaly, že je zejména zapotřebí intenzivnější spolupráce v boji proti nepřátelským činnostem Ruska a Číny v Arktidě a zároveň podporovaly hospodářský rozvoj a připomínaly, že vojenská spolupráce může rovněž posílit místní komunity; rozvíjely strukturovaný dialog v rámci Komplexní hospodářské a obchodní dohody mezi EU a Kanadou Komplexní hospodářská a obchodní dohoda (CETA) mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé (Úř. věst. L 11, 14.1.2017, s. 23, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_internation/2017/37/oj). se zaměřením na ochranu ekosystémů a biologické rozmanitosti, provádění mezinárodních environmentálních norem, odolnou infrastrukturu, bezpečnost námořních tras a začleňování znalostí původních obyvatel do rozhodovacích procesů; připomínaly velký potenciál spolupráce mezi EU a Kanadou týkající se kanadských přírodních zdrojů; podporovaly užší spolupráci ve vědecké a kulturní oblasti s cílem posílit postavení původních obyvatel a odolnost Arktidy; zdůrazňovaly, že spolupráce v oblasti rozvoje a řízení infrastruktury a modelů partnerství s původními obyvateli má pro spolupráci mezi EU a Kanadou zásadní význam; se zaměřovaly na rychlá opatření k prohloubení politické, hospodářské a bezpečnostní spolupráce s Kanadou, vzhledem k její úloze zakládajícího člena Arktické rady a strategického partnera EU;am)pokročily v dialogu mezi EU a USA o Arktidě; zdůrazňovaly mnoho společných výzev, kterým čelí EU a USA v Arktidě, od klimatu až po bezpečnostní spolupráci; zdůrazňovaly, že spolupráce mezi EU a USA v Arktidě má zásadní význam pro omezení činnosti Ruska a Číny a pro zajištění sdílené bezpečnosti mezi EU a USA;an)zdůrazňovaly, že je nezbytné navázat intenzivnější regionální dialog s podobně smýšlejícími partnery v Arktidě, a vyzvaly vedoucí představitele EU, aby svolali vedoucí představitele podobně smýšlejících arktických partnerů s cílem vytvořit společnou, zásadní a životaschopnou dlouhodobou strategii pro Arktidu;ao)posílily mnohostrannou správu a spolupráci prostřednictvím Arktické rady, jíž v současnosti (2025–2027) jménem Dánského království předsedá Grónsko; v této souvislosti naléhavě vyzývá všechny členy, aby prosazovali mírové, na právu založené správní rámce a obnovili účinnou mnohostrannou spolupráci se zvláštním důrazem na ochranu životního prostředí, udržitelný rozvoj a práva původních obyvatel;ap)posílily spolupráci s pozorovatelskými státy Arktické rady, jako je Japonsko a Jižní Korea, se zaměřením na udržitelné technologie, ledoborecké schopnosti a námořní bezpečnost a zároveň chránily strategické zájmy EU;aq)opět začaly usilovat o podporu žádosti EU o status plnoprávného pozorovatele v Arktické radě a posílení účasti EU v pracovních skupinách Arktické rady;ar)zvýšily financování a podporu spolupráce s klíčovými arktickými institucemi, jako je Arktická hospodářská rada, Fórum starostů arktické oblasti a stálý výbor poslanců parlamentů z arktické oblasti, a to i prostřednictvím budování kapacit, společných projektů a výzkumných iniciativ, a uznaly jejich zásadní úlohu při prosazování udržitelného rozvoje a zapojování místních obyvatel v celém arktickém regionu;as)uznaly, že modernizovaná a posílená strategie EU pro Arktidu vyžaduje také další finanční zdroje; zajistily proto, aby příští víceletý finanční rámec stimuloval strategické investice do arktických přepravních schopností, moderních komunikačních systémů, logistických uzlů a podpůrné infrastruktury, včetně ledoborců; zdůrazňovaly, že tyto investice musí zaručit přísné dodržování environmentálních norem a smysluplnou účast původních obyvatel na plánování a realizaci politik;at)posílily mandát zvláštního vyslance pro otázky Arktidy tím, že mu budou poskytnuty jasnější pravomoci, odpovídající zdroje a odpovědnost za sledování vývoje v oblasti bezpečnosti a životního prostředí, zastupování EU na arktických fórech, koordinaci politiky pro Arktidu, spolupráci s původními obyvateli a podávání zpráv Radě a Parlamentu;au)vyzvaly k vytvoření specializovaného útvaru pro Arktidu v rámci ESVČ, který by podporoval komplexnější a proaktivnější spolupráci s arktickými státy a zúčastněnými stranami; zdůrazňovaly, že EU by měla k Arktidě přistupovat jako k dlouhodobému partnerovi v oblasti udržitelné prosperity a přednostně se zaměřovat na spolupráci v hospodářských, environmentálních a bezpečnostních otázkách; naléhavě vyzvaly ESVČ, aby budovala odborné znalosti týkající se Arktidy, mimo jiné prostřednictvím školení zaměstnanců a užší spolupráce s arktickými komunitami a institucemi, a posílila účast EU v pracovních skupinách Arktické rady; zdůrazňovaly, že toto budování kapacit musí být podpořeno dostatečným financováním, včetně zdrojů na školení zaměstnanců, výzkum a budování partnerství s arktickými komunitami a institucemi, aby byl zajištěn komplexní, informovaný, účinný a koordinovaný přístup k politice EU pro Arktidu;av)prozkoumaly a zřídily formální zastoupení EU na Faerských ostrovech s cílem posílit politický dialog, spolupráci v oblasti rybolovu, odolnost vůči změně klimatu a udržitelný rozvoj a upevnily strategickou přítomnost EU v severoatlantickém regionu;

2.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto doporučení Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a pro informaci vládám a parlamentům arktických států a organizacím zastupujícím původní obyvatele.