1.domnívá se, že vytvoření příznivých tržních podmínek pro to, aby evropské společnosti mohly inovovat, začínat podnikání, vytvářet hodnoty, růst a rozvíjet se v Evropě, má zásadní význam pro uvolnění plného potenciálu našeho trhu a pro zvýšení konkurenceschopnosti našich ekonomik; uznává, že roztříštěnost právních předpisů je jednou z překážek, které rozvíjejícím se podnikům brání v plném využití potenciálu jednotného trhu; uznává, že malé a střední podniky se v členských státech a regionech potýkají s nerovnými podmínkami financování a požadavky na ně, a to v důsledku faktorů, které jsou specifické pro každý podnik, zeměpisnou polohu – například umístění v odlehlých, nejvzdálenějších a ostrovních oblastech – a ekonomické prostředí, a proto potřebují řešení přizpůsobená těmto zvláštnostem, jakož i potřebám menších ekonomik;

2.vítá skutečnost, že v návaznosti na Draghiho a Lettovu zprávu byla uznána potřeba konkurenceschopnějšího, méně roztříštěného a méně byrokratického jednotného trhu; vyzývá Komisi, aby vzala v úvahu doporučení obsažená v těchto zprávách, v nichž se uvádí, že je třeba přijmout okamžitá a rozhodná opatření jak na regulační, tak na politické úrovni; vyjadřuje v tomto ohledu politování nad nadměrnou zátěží, s níž se potýkají malé a střední podniky v důsledku provádění různých povinností vyplývajících ze Zelené dohody pro Evropu; je přesvědčen, že specializované definice startupů a scaleupů by zvýšily příležitosti k jejich podpoře prostřednictvím opatření, která budou přizpůsobena jejich specifickým potřebám;

3.je si vědom toho, že bankovní úvěry zůstávají hlavním zdrojem vnějšího financování malých a středních podniků v Unii; podtrhuje klíčovou úlohu tradičních modelů bankovnictví včetně malých regionálních bank, spořitelen, družstevních záložen a veřejnoprávních institucí;

4.zdůrazňuje, že EU by měla usilovat o to, aby bylo podnikatelské prostředí jednodušší a atraktivnější pro mobilizaci evropského i mezinárodního kapitálu a investic; zdůrazňuje, že je zapotřebí podporovat takový ekosystém scaleupů, který se spoléhá především na soukromé investice a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, což by pomohlo mobilizovat kapitál a podnikům by to usnadnilo přístup k financování; zdůrazňuje významnou a dobře rozvinutou úlohu bank, jež znají konkrétní regionální a místní podmínky, při poskytování financování malým a středním podnikům, která plyne z jejich dlouhodobých vztahů s těmito podniky;

5.upozorňuje na zvláštní problémy, s nimiž se evropské scaleupy potýkají při získávání financování v pozdní fázi svého růstu; konstatuje, že mnohé firmy z EU s vysokým potenciálem jsou i nadále závislé na zahraničním rizikovém kapitálu a investorech, přičemž značná část pozdějších kol financování je vedena mimoevropskými investory; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit atraktivnější podmínky pro investice v rámci Unie; zdůrazňuje, že přístup k financování by se měl řídit kritérii hospodářské účinnosti, ziskovosti a rozšiřitelnosti bez ohledu na původ kapitálu, a připomíná, že otevřená a celosvětová hospodářská soutěž ve snaze přilákat investice je přínosná pro podniky a inovace; zdůrazňuje v této souvislosti nedávné přijetí aktu EU o kotování Akt o kotování se skládá z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2809 ze dne 23. října 2024, kterým se mění nařízení (EU) 2017/1129, (EU) č. 596/2014 a (EU) č. 600/2014 za účelem zvýšení atraktivity veřejných kapitálových trhů v Unii pro společnosti a usnadnění přístupu malých a středních podniků ke kapitálu (Úř. věst. L, 2024/2809, 14.11.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2809/oj), směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2810 ze dne 23. října 2024 o strukturách zahrnujících akcie s násobným hlasovacím právem ve společnostech, které žádají o přijetí svých akcií k obchodování v mnohostranném obchodním systému (Úř. věst. L, 2024/2810, 14.11.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/2810/oj) a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2811 ze dne 23. října 2024, kterou se mění směrnice 2014/65/EU za účelem zatraktivnění veřejných kapitálových trhů v Unii pro společnosti a usnadnění přístupu malých a středních podniků ke kapitálu a kterou se zrušuje směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L, 2024/2811, 14.11.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/2811/oj)., který pro podniky všech velikostí, včetně malých a středních podniků, zjednodušuje kotování na evropských burzách;

6.bere na vědomí, že Komise zveřejnila evropskou strategii pro startupy a scaleupy, která by měla podpořit inovace a řešit výzvy, jimž čelí jednotliví inovátoři, zakladatelé a startupy a scaleupy v EU; zdůrazňuje, že ačkoli je diagnóza obsažená ve strategii do určité míry přesná, navrhovaná opatření musí být ambicióznější a musí být kladen důraz na zrušení všech předpisů EU, které vytvářejí zbytečnou byrokratickou zátěž, jež brání zakládání a rozšiřování podniků; žádá Komisi, aby mezi prioritní odvětví uvedená ve strategii zařadila zemědělství;

7.domnívá se, že usnadnění přístupu malých a středních podniků a scaleupů k financování bude záviset na i) výrazném a soustavném snižování byrokratické a regulační zátěže, včetně zdlouhavých povolovacích postupů, nákladných požadavků na podávání zpráv a složitosti a nepředvídatelnosti regulačního prostředí, ii) větší kapacitě pro uvolňování soukromých investic a úspor, iii) překlenutí mezery ve financování scaleupů a iv) posílení konkurenceschopného ekosystému kapitálových trhů v rámci EU; zdůrazňuje, že pro tyto účely musí být konečným cílem Komise dokončení unie úspor a investic, která bude respektovat pravomoci členských států a zásadu subsidiarity;

8.připomíná, že kvůli zatěžujícímu, pomalému, roztříštěnému a nepředvídatelnému evropskému regulačnímu prostředí se mnoho slibných evropských startupů a scaleupů přemisťuje do zemí mimo EU; zdůrazňuje, že pokud se tento trend nezvrátí podstatným zjednodušením regulace, bude Evropa podniky v nejstrategičtější fázi růstu i nadále ztrácet, takže bude vznikat méně pracovních míst a hospodářský růst bude rovněž pomalejší; vyjadřuje politování nad tím, že daňové a regulační prahové hodnoty odrazují od růstu podniků, protože po překročení určitých úrovní velikosti nebo obratu jsou ukládány další zatěžující postupy;

9.vyzývá k dalšímu úsilí o zjednodušení regulace a vybízí Komisi, aby předložila následné návrhy, které půjdou nad rámec jejích souhrnných balíčků zjednodušujících opatření a zavedou předpisy a rámce, které budou příznivé pro startupy a umožní startupům a scaleupům, aby se dále rozvíjely, rozšiřovaly a vyvíjely přeshraniční činnost, a zároveň zajistí ochranu spotřebitele, ochranu osobních údajů a spravedlivou hospodářskou soutěž; připomíná závazek Komise snížit byrokracii prostřednictvím horizontálního přístupu ve všech oblastech a vyzývá k systematickému prověřování acquis EU s cílem určit a odstranit regulační překážky pro malé a střední podniky;

10.v návaznosti na přijetí druhého souhrnného balíčku Komisí zdůrazňuje, že je třeba zjednodušit postupy při provádění programu InvestEU, aby se zajistilo, že malé a střední podniky, včetně těch nejmenších, budou mít snazší přístup k finanční podpoře, kterou potřebují k růstu a inovacím; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby regulační rámce a nástroje financované EU byly úměrné velikosti a správní kapacitě malých a středních podniků a aby jim byly vhodně přizpůsobeny, a nikoli převzaty z požadavků pro větší společnosti;

11.konstatuje, že uvalení řady regulačních požadavků na banky může mít negativní dopad na poskytování úvěrů malým a středním podnikům; zdůrazňuje, že je důležité vyhnout se duplicitním požadavkům na podávání zpráv a vícečetným kanálům pro jejich podávání, neboť to představuje zbytečnou administrativní zátěž, zejména pro menší banky; vyzývá Komisi, aby za pomoci Evropského orgánu pro bankovnictví a jednotného mechanismu dohledu posoudila dopady stávajících regulačních pravidel na poskytování úvěrů malým a středním podnikům; zdůrazňuje, že v bankovní regulaci je nezbytné uplatňovat zásadu proporcionality;

12.naléhavě vyzývá Komisi, aby posoudila stávající regulační povinnosti, které společnosti zatěžují, jako je rámec pro udržitelné financování, který není pro evropské malé a střední podniky vhodný, a další povinnosti plynoucí ze Zelené dohody pro Evropu, a aby vypracovala prahové hodnoty proporcionality s cílem osvobodit malé a střední podniky od nadměrných povinností; vítá nově navrhovanou kontrolu konkurenceschopnosti pro malé a střední podniky; vyzývá Komisi, aby zajistila, že standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti budou jednoduché a dobrovolné, a aby přezkoumala požadavky na zveřejňování bankovních informací v rámci pilíře 3, které mohou klientům z řad malých a středních podniků nepřímo ukládat požadavky na údaje, jež jsou nepřiměřené;

13.zdůrazňuje, že přístup „jeden přijmout – jeden zrušit“ není v praxi dostatečně prováděn, a proto nestačí, a vyzývá Komisi, aby navrhla ambicióznější strategii zjednodušení, která zajistí právní jistotu a předvídatelnost a která rovněž přezkoumá právní předpisy úrovně 2 a 3; zdůrazňuje, že cíl Komise týkající se snížení oznamovacích povinností o 35 % musí být měřitelný a výsledky musí být sledovatelné, s jasným harmonogramem, klíčovými ukazateli výkonnosti a metodikou sledování, která je vhodná pro daný účel;

14.konstatuje, že cílem Komise je zavést unii úspor a investic, která musí zahrnovat nejen opatření na úrovni EU, ale také rozvoj nástrojů, řešení a osvědčených postupů, které respektují a podporují opatření členských států na vnitrostátní úrovni a podporují přeshraniční soudržnost a postupné snižování kritických rozdílů;

15.vyzývá Komisi, aby zlepšila přístup investorů k informacím a ochraně a zároveň využila potenciál zjednodušených retailových produktů k tomu, aby pomohla směrovat úspory domácností na kapitálové trhy, a připomíná důležitou úlohu penzijních fondů a pojišťoven jako zprostředkovatelů tohoto směrování; bere na vědomí, že bylo zavedeno označení „Finance Europe“, které má zajistit, aby střadatelé, kteří chtějí investovat své úspory do evropských společností, tak mohli učinit a přímo přispívat k financování hospodářství Unie; zdůrazňuje, že toto označení by nemělo pro společnosti znamenat žádnou další administrativní zátěž;

16.vyjadřuje politování nad tím, že nařízení o evropských fondech rizikového kapitálu (EuVECA) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech rizikového kapitálu (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/345/oj). mělo jen malý pozitivní dopad na místní trhy rizikového kapitálu; vítá zaměření na rizikový kapitál pro mladé inovativní malé a střední podniky ve sdělení Komise o unii úspor a investic, vyjadřuje však politování nad tím, že návrh Komise o EuVECA byl odložen na 3. čtvrtletí 2026; vyzývá Komisi, aby zvážila zrušení minimální hodnoty investice ve výši 100 000 EUR s cílem umožnit soukromým střadatelům investovat do alternativních fondů; naléhavě vyzývá Komisi, aby vybízela členské státy k tomu, aby poskytovaly atraktivní a stabilní daňové a regulační rámce pro fondy rizikového kapitálu investující do malých a středních podniků;

17.rozhodně zdůrazňuje, že je třeba zlepšit finanční gramotnost občanů a podnikatelů v EU a podporovat lepší podmínky v oblasti úspor a investic, které umožní informovaně a nezávisle přejít od úspor k investicím; vyzývá Komisi, aby zahrnula podnikání do oblasti působnosti nové strategie finanční gramotnosti a do souboru nástrojů pro členské státy, aby byla posílena koordinace v tomto ohledu;

18.vyzývá k tomu, aby veřejné financování nebylo využíváno jako dotace, ale spíše jako katalyzátor pro mobilizaci soukromých investic a zpřístupnění většího množství soukromých finančních prostředků mikropodnikům a malým a středním podnikům; připomíná, že většina těchto investic musí být soukromá, a zdůrazňuje, že je nezbytné je stimulovat atraktivními a stabilními daňovými a regulačními rámci, které jsou přitažlivé pro profesionální i retailové investory; připomíná stávající strukturální zvýhodnění úvěrů a považuje za nezbytné zahájit diskusi o potřebě kapitálových daňových pobídek a podporovat rizikový kapitál jako součást obchodního modelu tradičního bankovnictví, aniž by byla ohrožena finanční stabilita;

19.zdůrazňuje, že veřejný sektor může hrát v otázce mobilizace soukromého kapitálu klíčovou úlohu, a to zejména v informačně asymetrických odvětvích nebo v regionech s nedostatečně rozvinutými finančními trhy; vyzývá k tomu, aby veřejné prostředky byly koncipovány účinně, byly z hlediska hospodářské soutěže neutrální a zaměřovaly se na dopad, čímž se maximalizuje jejich efekt vtahování soukromých investic; za tímto účelem zdůrazňuje, že je třeba plně využít potenciál skupiny Evropské investiční banky (EIB) k tomu, aby přilákala soukromé investice a že musí vyčlenit více zdrojů na inovační projekty malých a středních podniků, startupy a scaleupy; dále zdůrazňuje úlohu Evropského fondu pro regionální rozvoj, zejména v regionech s omezeným přístupem k úvěrům, a vzhledem k tomu, že náklady na úvěry se v EU liší, což v některých členských státech znevýhodňuje malé a střední podniky;

20.bere na vědomí zveřejnění výsledků přezkumu rámce pro sekuritizaci a vyzývá Komisi, aby zvýšila jeho flexibilitu a umožnila tak úvěrovým institucím poskytovat společnostem, včetně malých a středních podniků, další finanční prostředky a podporovat jejich růst, aniž by došlo k narušení transparentnosti a úvěrové kvality; za tímto účelem zdůrazňuje, že je nutné posílit spolehlivost rámce pro přenos významných rizik zvýšením citlivosti vůči rizikům a zlepšením dohledu, což přispěje ke zjednodušení;

21.bere na vědomí cíl Komise vypracovat plán investičního spořicího účtu EU, který by měl zahrnovat i) zjednodušený postup podávání daňových přiznání, ii) doprovodné daňové pobídky a iii) neexistenci omezení zeměpisné polohy investic, odvětví, limitů vkladů a minimálních dob držení;

22.uznává ústřední úlohu soukromého sektoru v hospodářském růstu a prosperitě EU; zdůrazňuje, že jakýkoli pokrok směrem k integraci kapitálových trhů musí být založen na zásadách hospodářské svobody, hospodářské soutěže a právní jistoty;

23.zdůrazňuje, že evropský trh pro přímé sekundární transakce, na němž by bylo možné obchodovat s akciemi startupů v pozdější fázi rozvoje a před zahájením IPO (počáteční veřejná nabídka akcií), by posílil finanční ekosystém Unie, pokud by zajišťoval rovné podmínky mezi členskými státy, bránil koncentraci finanční činnosti jen v několika málo jurisdikcích, a plně respektoval vnitrostátní pravomoci;

24.konstatuje, že přepracované znění směrnice o trzích finančních nástrojů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2014/65/oj). (MiFID II) stanoví zvláštní kategorii trhů pro růst malých a středních podniků, které mají sloužit specifickým potřebám menších společností; vyzývá Komisi, aby tento nástroj dále rozvíjela tím, že zajistí flexibilnější regulační režim, který bude odpovídat potřebám společností s malou a střední tržní kapitalizací;

25.vyjadřuje politování nad tím, že vzhledem k nedostatku atraktivních možností financování pro rozvíjející se podniky na trhu Unie a chybějícímu konkurenčnímu regulačnímu prostředí se mnoho evropských podniků nakonec obrací na poskytovatele rizikového kapitálu se sídly v zemích mimo EU a usazují se a rozšiřují své podniky na trzích třetích zemí; vyjadřuje znepokojení nad rostoucím počtem selhání malých a středních podniků v EU Katsinis, A., Lagüera-González, J., Di Bella, L., Odenthal, L., Hell, M., et al., „Annual Report on European SMEs 2023/2024“ (Výroční zpráva o evropských malých a středních podnicích 2023/2024), Úřad pro publikace Evropské unie, 2024. https://single-market-economy.ec.europa.eu/document/download/2bef0eda-2f75-497d-982e-c0d1cea57c0e_en?filename=Annual%20Report%20on%20European%20SMEs%202024.pdf.; považuje za prioritu řešit základní příčiny, jako je nedostatek dlouhodobého kapitálu, daňový tlak na podniky během jejich expanze a nepřiměřená administrativní zátěž;

26.chápe, že klíčem ke snížení rozdílů v tempu rozvoje podniků je mobilizace evropských institucionálních investorů, zejména pojišťoven, bank a penzijních fondů; konstatuje, že je třeba v Evropě zvýšit podíl fondů rizikového kapitálu, aby bylo možné poskytovat více finančních prostředků rozvíjejícím se podnikům, které v EU potřebují příznivější rámec pro financování rizikového kapitálu a bezpečné přímé zahraniční investice; vyzývá Komisi, aby vybízela členské státy s nedostatečně rozvinutými důchodovými systémy k rozvoji doplňkových důchodových odvětví (pilíř 2), což by mohlo pomoci vybudovat trhy rizikového kapitálu, a aby vytvořila regulační prostředí, které bude podporovat kapitálové investice institucionálních investorů; připomíná závazek Komise pracovat na opatřeních k absorpci rizik s cílem přilákat soukromé financování ze strany komerčních bank, investorů a rizikového kapitálu;

27.vybízí Komisi, aby posílila platformy pro společné investice, včetně regionálně ukotvených nástrojů a sítí andělských investorů („business-angel networks“), s cílem přilákat soukromý kapitál a odstranit přetrvávající nedostatky v počáteční fázi financování rychle rostoucích malých a středních podniků orientovaných na inovace; vyzývá k dostatečnému využití připravované iniciativy Evropští technologičtí lídři 2.0 (European Tech-Champions 2.0) a k zavedení zvláštních režimů financování EU, které budou podporovat získávání finančních prostředků a kótování startupů a rozvíjejících se technologických společností; zdůrazňuje mandát skupiny EIB podporovat malé a střední podniky a naléhavě ji vyzývá, aby přijala flexibilnější rámec pro posuzování rizik a zajistila, aby nová platforma TechEU byla prostřednictvím zjednodušených postupů široce přístupná ve všech členských státech; souhlasí se sdělením o unii úspor a investic, které se zabývá významem veřejných financí na úrovni EU, a proto se zasazuje o přesměrování finančních prostředků EU do menšího počtu flexibilnějších programů, v rámci nichž mohou být zdroje v průběhu času přerozdělovány z jedné priority na druhou;

28.zdůrazňuje, že je důležité vytvářet správné podmínky pro to, aby občané směrovali své úspory do produktivních investičních nástrojů, které mohou být přínosem pro malé a střední podniky a rozvíjející se podniky; vybízí Komisi, aby odstranila regulační překážky, které odrazují od retailových investičních produktů, a zajistila, aby retailoví investoři byli při přijímání investičních rozhodnutí náležitě chráněni; uznává, že skupinové financování a technologie, jako jsou inteligentní smlouvy a decentralizované financování, mohou rozšířit přístup malých a středních podniků k přímému financování, a naléhavě vyzývá Komisi, aby přezkoumala svůj regulační rámec na základě přístupu zaměřeného na inovace a přístupu přiměřeného rizika;

29.zdůrazňuje, že pro pomoc rozvoji podniků má zásadní význam více integrovaný inovační ekosystém se sítěmi univerzit, začínajících podniků, velkých podniků a investorů rizikového kapitálu, který se opírá o přístup k testovacím zařízením a technologické infrastruktuře; zdůrazňuje pozitivní úlohu, kterou při podpoře růstu startupů mohou hrát podnikatelská fóra, soukromí akcelerátoři a mentorské sítě, a vyzývá Komisi a členské státy, aby navázaly na iniciativy, jako je síť důvěryhodných investorů, jejímž cílem je mobilizovat soukromý kapitál na podporu evropských ambicí v oblasti inovací;

30.domnívá se, že konkurenceschopný ekosystém v EU musí tvořit jak silné vnitrostátní trhy, tak silný vnitřní trh, a že zdravá hospodářská soutěž mezi členskými státy, zejména pokud jde o ekonomické a regulační přístupy, je motivuje k tomu, aby zachovaly dynamiku a atraktivitu svých ekonomik, ale připomíná, že členské státy nesmí vytvářet překážky pro účinné přeshraniční přidělování kapitálu ani stanovovat priority pouze na základě zeměpisného původu finančních prostředků; žádá, aby iniciativy Komise respektovaly osvědčené postupy, které již byly v členských státech úspěšné, a aby na nich stavěly;

31.naléhavě vyzývá Komisi, aby se zaměřila na podporu příznivých podmínek pro trhy, relevantní společné jmenovatele pro členské státy a dobrovolné a doplňkové rámce zaměřené na postupné snižování roztříštěnosti trhu;

32.vyzývá Komisi, aby objasnila, z čeho by se skládal 28. právní režim, a připomíná, že pokud by byl zaveden, musel by být dobrovolný, plně respektovat režimy členských států a být rozvíjen v úzké spolupráci se soukromým sektorem s cílem nabídnout zjednodušený rámec, který přiláká soukromé investory do evropských startupů, scaleupů a malých a středních podniků a pomůže evropským startupům stát se globálními technologickými špičkami;

33.vyzývá Komisi, aby s podporou orgánů členských států vypracovala zjednodušené poradenské nástroje a jednotná kontaktní místa pro malé a střední podniky a scaleupy s cílem pomoci jim orientovat se v různých právních systémech v celé EU s ohledem na záležitosti, jako je právo obchodních společností, pracovní právo, insolvenční právo, daňové právo, práva duševního vlastnictví a možnosti vnitrostátního financování; dále vyzývá Komisi, aby zlepšila nástroje pro monitorování přístupu malých a středních podniků k financování, včetně vypracování celounijních ukazatelů a přehledů, které jim mohou pomoci identifikovat příležitosti ve všech členských státech, aniž by se vytvářely nové oznamovací povinnosti nebo zvyšovala administrativní zátěž;

34.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.